V čom by mala byť overovacia séria naprosto odlišná od plánovanej sériovej výroby?

Pavelšd: zabudol som reagovať. Je to pravdepodobné, že ten krúžok púšťal olej presne na vonkajšiu časť bubna.

(Příspěvek byl editován uživatelem Diamant.)

Jirka Plamínek: a tyhle hlody berete kde??????
Jednak šéfkonstruktérem kloubáku byl Ing. Mervart, který se prokazatelně těšil vynikajícímu zdraví minimálně v roce 1982, čili Vámi udávaný pan Votava (přiznám se, že jsem to jméno v životě neslyšel) mohl být členem týmu, ale jak správné napsal Diamant, tohle nebylo sólo jedince.

Co se týká kloubového RTO, pak se skutečně občas vedou debaty o tom, jestli bylo jedno nebo dvě, ale to proto, že existence druhého není jakkoli doloźena a nikdo z pamětníků to není schopen potvrdit ani vyvrátit. Čili tvrdit se to s jistotou nedá.
S jistotou se ale dá říct, že je kravina, aby byl dodán RTO kloubák do Rumunska. Rumuni si je stavěli sami na koleně a dokonce to uměli i se ŠM. Tolik k tomu, co je "zdokumentováno."
Co se týká pokusům o kloub v padesátých letech s RO, tyto pokud proběhly, rozhodně nepřesáhly rámec vášnivých debat v anarchistických kroužcích.

Jen takový jedovatý dotaz - k čemu by byl funkční vzorek v Rumunsku výrobci?

Hle, jak vznikají fámy...

Diamant: Už to mám rozebrané, šlo to pěkně, nakonec jsem zjistil, že jsem měl i malonko povolený čep nápravy kudy přes O kroužek také sáknul olej. Když si nasazoval náboj s novým guferem, používali jste na to nějaký vozík? Nebo ručně. Mám obavy aby mi nespadla pružinka z gufera při nasazování protože to už pak asi nezjistim. Leda že by pak opět vytékal olej

Celkom rád by som videl to rumunské RTO-K, aby som to mal ako porovnať s s originálom (nie replikou) a aj poľskou kópiou MPA AP 62 (neskôr Jelcz AP 02 a 021), o ktorej viem na 100% že ide o spojenie dvoch búraných RTO (jeden spredu, druhý zozadu) a nie výrobu podľa dokumentácie z Karosy, ako sa tiež zvykne často tvrdiť.

Trošku jsem na rumunském internetu, hledal zmíňky o ŠM 16.5, ale místo toho jsem našel pár fotografií jejich RTO-K.
odkaz

Slim: ještě chybí, aby nás tu začal přesvědčovat, že ta napodobenina RTO ve verzi trolejbus v Korei je originál výrobek Karosy....

Karbanátek99:
No tak to je jasný "bastl" z dvoch krátkych, nakoľko si myslím, že naše RTO by takto riešený kĺb, ako toto určite nemalo (to, čo sa tvári ako tzv. výstužný rám medzi mechmi, by určite nemalo tak široké, k tomu ešte s oknom) a navyše, ten kĺbák má pevnú zadnú nápravu, kým RTO-K a Jelcz mali riadiacu zadnú nápravu.

P.S.: Rumuni si údajne svoju ŠM 16,5 označili ako SM 17 a tiež to bolo z dvoch rozrezaných ŠM. Niekedy v minulom roku sa tu o tom celkom živo diskutovalo.

P.S.: Rumuni si údajne svoju ŠM 16,5 označili ako SM 17 a tiež to bolo z dvoch rozrezaných ŠM.

To jsem asi přehlíd, můžete sem někdo hodit fotku/odkaz?

Točnu (se říkalo), to mělo z Ikarusu 180.

Potřebuji jakékoliv informace z provozu autobusů Karosa ŠM 11 na podvozku autobusu Škoda 706 RTO a Karosa ŠD 11 LUX. Ohledně autobusu Karosa ŠM 11 vím že byl nějaký čas v majetku DP Hradec Králové, u DPMHK měl ev.č.118 a SPZ HK 57-52, předposlední majitel měla být TJ Albrechtice nad Orlicí a u posledního majitele měl SPZ PUA 38-63. K autobusu Karosa ŠD 11 LUX vím jen pouze to že poslední majitel byla TJ Slavoj Bruntál a sešrotován byl někdy v 90.letech.

K tématu RTO-K. http://youtu.be/6pDLOCMbk1I

Zajímavá propagační fotografie od Viléma Heckela Autobus škoda 706 RTO lux, na aukru http://aukro.cz/autobus-karosa-skoda-706-rto-lux-propagace-rarita -i4081655380.html

Jedna žádost o výpomoc.
https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=3053857

Zdravím , nevie niekto niečo o modro-bilej RTO v Michalovciach ? Kamarát vraj videl naloženú RTO na kamióne smerom na Michalovce a vraj z niekym kecal jeho otec
(vodič eurobusu) že vraj ju budu v Michalovciach opravovať. Ale niesom si istý či vydel RTO. Uvažoval som že mohla to byť táto na fotke ,vtedy fotená v Sečovciach.

Historické autobusy na prodej: odkaz odkaz odkaz odkaz odkaz

Zdravím, neporadil by někdo, kde by šel sehnat termostat na ŠD 11 do regulačního bloku, který spuští hydromtor na vrtuli před chladičem? Děkuji...

Ad pavelšd: Pokud se jedná o díl 314-612010, tak ho mají tady odkaz nebo tady odkaz

Ty jo ten erťák s ešdou sou v supr stavu od pohledu...víme o nich něco? proč to prodává?

314-612010 to je těleso termostatu našroubované na regulačním bloku, toto mají asi za 285,- ale bez termostatu...

Martin 100 > takovéhle kousky dobrovolně neprodáváš..., řekl bych já....

Martin_100: Odkaz na stránky majitele.

Nebude to na erťáka http://skoda-virt.cz/cz/inzerce/nahradni-dily-prislusenstvi-prode j-cz/177368-nova-svetla-na-tudora/ ?

No hej, len keď predajú 2 autobusy z 3, tak budú môcť stránku premenovať, nie?

Hřib nebo taky na ponorku ale na tudora rozhodně ne.

ad Diamant:
No hej, len keď predajú 2 autobusy z 3, tak budú môcť stránku premenovať, nie?

jestli to myslíš ironicky, tak pozor, můžeš dopadnout jako oni, majitel má hodně smyslu pro odpovědnost a tímto prodejem zachraňuje stavební firmu, aby lidi nešli na dlažbu, víme?

ad.Anhart: Nevěděli. Ale určitě nám bylo jasné, že důvody budou zhruba tohoto rázu. Přece jenom ve sbírce takového typu už nějaká hodnota je.
A když už jsme u této neveselé stránky, tak doufejme, že sbírka na jižní Moravě po zesnulém majiteli dopadne dobře.

Pokiaľ je to tak, tak samozrejme beriem všetko späť. Ale momentálne je situácia taká, že najčastejšie rozpredávajú a skupujú vozidlá rádobyrenovátori. Majú veľké oči a potom skutek utek.

Polsky autobus Jelcz MAT 25 Olawka & Jelcz s vleckou
Nasel jsem k nemu i video: http://www.tvplayvideos.com/4,QD0WKQpblXU/n52/Jelcz-MAT-Olawka-19 65 Pry motor a podvozek tohoto autobusu pochazely z nakladaku Star 25: http://pl.wikipedia.org/wiki/Star_25 Nevite, zda se tento autobus zachoval? Kdesi jsem cetl, ze byl sesrotovan, ale mam dojem, ze jsem kdesi videl nejake fotky? Diky Kwasi

Olawka s vlekem, jsem myslel, že video bude jako video, ne pár obrázků. Nevím jaký to má smysl, tohle vytvářet... V Polsku jsem se na nĕj ptal, bylo mi řečeno, že snad existuje jen tato černobílá fotka s vlekem a že ta byla vytvořena jen jako sranda, nebo nĕco podobnýho. Jinak ten autobus opravdu skončil v hutích...

Niečo pre Diamantove busy (možno) http://stroje.bazos.sk/inzerat/36026498/zdruzeny-vypinac.php

Dik za tip. Akurat toto su spinace z Tatry, cize su nizsie, daju sa uchytit len do toho kovoveho ramika, chyba im na boku pridrzne pero a bohuzial ani hmatnik s ikonkou nemozno prehodit do dlheho spodku.

Ahoj.
Existuje na internetu mapa pro plánování trasy kde je povolen vjezd nákladním automobilům nad 3,5 t do 6 t (Avie) ?
Vím, že to sem nepatří, ale chodí sem hodně odborníků, kteří znají. Spěchá to, dík.
Karel

Karel_Š > zkus tohle :
odkaz
registrace je online a testovací verze je na dva týdny...

Zkušenosti s tím nemám, jen jsem to narychlo vyhuhlal.

Avie může všude...kam přesně bys s ní chtěl jezdit?

Dík.
Praha.
Mám nad 3,5 t - takže všude nemohu.

To ne ale v podstatě sou tam omezení vesměš až nad 12t resp někde nad 7,5t takže se 6ti tunovou avií se tam dá fakt ledaskam.

Veterán z Horného Srnia zabezpečujúci prepravu miestneho futbalového klubu sa dnes vetral pred svojím domovom

Ty krááááávo..vono to má i bok natažený z jednoho kusu...

Něco tak pěknýho a přitom provozního jsem už hodně dlouho neviděl...

Slim: na tej druhej fotke sú zreteľné nejaké čiary, od hrán schránok smerom nahor. Tak neviem či to je z jednoho kusu bočnica.

Krásny stroj. Tak ma napadlo ,majú ešte niekde inde na Slovensku či v Česku futbalisti či obec nejakú Karosu radu Šx ?

Napadá mě veslařský klub Albatros, jinak už asi nic.

Nevím jestli je to více Historie nebo Autobusová doprava na Slovensku, ale určitě je to zajímavý, dost konkrétní investigativní článek o ŠLkách ve Starej Ĺubovni.

Houmr:
To je zo Stopu? Lebo najmä v Stope vychádzali takéto články.

Fero: aha, pravda, já měl orgasmus už při té první fotce. Na druhou stranu z těch tří čar je jen ta prostřední v místě, kde je pod tím sloupek, na který se dá něco přinýtovat, tak nevím...

Houmr: Jojo, že své kariéry v socialistickém ČSAD si moc dobře pamatuju na měsíční plán nákladů na gumy...Ale za povšimnutí stojí v tom článku ještě jedno - kolik řidičů jezdilo několik desítek let u stejného podniku. Nikde jinde jsem se nesetkal s tolika lidmi, kteří se ve firmě vyučili a šli odtud i do důchodu...na fungování firmy a atmosféru v ní to mělo neuvěřitelně pozitivní dopad, hrozně rád na tyhle železný dědky vzpomínám...

Houmr: prímovej článek, díky za něj, za připomenutí tý doby. Když si vzpomenu, že to bylo nemlich stejný v jakémkoliv odvětví...

Ale zaujala mě tam zmínka od nové karose SL-15-04. Článek je z roku 83, autobus teprve rok starý... Tzn., že od roku cca 61, kdy začaly fungovat nové (současné) SPZ, bylo do roku 1982 přihlášeno v celém okrese všehovšudy patnáct stovek náklaďáků a autobusů...

Slim:Ešte aj teraz ich je dosť.Vo firme kde robím,je tiež dosť čo robia 35-40 rokov(foter 38,ja zatial len 7),a celkovo v bývalých Čsad neni taká fluktuácia šoférov ako na kamiónke.

Houmr: sqělý počteníčko. Díky.
A připojím malinkou statistickou vložku. V článku lze najít 11 autobusů závodu Stará Ĺubovňa z 53 možných (včetně zajímavé SPZ SL-11-11). A přesně to, co zaujalo Chmeldu, to zaujalo i mě, takže taky taková řečnická otázka: Jak asi stará byla v únoru 1983 kontrolovaná ŠL spz SL-04-96?

Chmelda, Vencabocku: Okrem nízkeho počtu vozidiel v tomto okrese na nízke číslo vplýva ešte ďalší fakt. Okres SL vznikol až v roku 1968 pri zmene usporiadania okresov na slovenskom území - zmienku o tom môžete nájsť napríklad tu.

Z hľadiska histórie vozidlových parkov slovenských ČSAD veľmi zaujímavý článok - Houmr: Vďaka za zdieľanie.

Jajcaj: díky za objasnění, tzn. že každý rok žlutý SPZ v okrese SL poposkočily zruba tak o stovku, tj. ta mnou zmiňovaná ŠL byla stará kolem 10 let nebo lehounce nad.

Jak dlouho vlastně zhruba sloužily v provozu ŠL 11? Podle záznamů pardubického DP jezdily ŠM zhruba 7-10 let (nedokážu teda odhadnout, jestli údaj o vyřazení odpovídá odstavení z provozu nebo úplnému rozpadu vozidla). Přitom udáváná životnost byla jen nějakých 6 let, ne?

Jo, životnost byla šest let. A aby byla splněna, tak se za havarované, zlomené či podobně postižené vozy běžně vydávala auta věkově už přezralá, ale v ucházejícím technickém stavu. Takže ano, dokázaly jezdit i déle, ale nebyl důvod je vydržovat. Ten nastal až s nedostatkem vozů počátkem devadesátých let, ale to se ešelek už jaksi netýkalo... (vlastně okrajově jo, třeba v Blansku měli ještě v roce 1993 dva vozy z roku 1980).

A ještě k té Lubovni. Tátovi rudoch zakázal někdy v roce 69 nebo 70 jezdit na sebe a tak se musel zbavit zánovní V3S. Přes inzerát ji střelil NV Stará Lubovňa (kterej mu jí ale tak nějak po soudružsku zapomněl zaplatit) a z Jajcajova příspěvku tedy vyplývá, že naše holka musela mít jedno z nejnižších čísel v okrese.

Taky asi záleželo na tom, jak které ČSAD bylo oblíbené, rozuměj kolik si dokázalo z přídělu nových vozů urvat. Pamatuji si, že jsem si ke konci 80' myslel, že už se ŠL nesvezu a cesta z Týna do Neznašova (písecká ŠL tuším že 2x v týdnu stále zajíždějící do Týna n.Vlt) byla mou derniérou s tímto vozem. No po příjezdu vlakem do Rožnova pod Radhoštěm v létě 1989, kde na a.n. stálo seřazených 7 vozů ŠL (všechny v takovém zajímavém spíše petrolejovém odstínu pruhů) a jedna fungl nová žlutopruhatá Karosa LC735, mi hodně spadla brada. Pionýrská vedoucí rozhodla, že naším směrem jede právě ta LC735, což mě teda zamrzelo, ale narozdíl od řidiče toho vozu jsem ji ustál. Řidič napřed ječel jako tur, že jsme mohli jet dalšími asi čtyřmi autobusy před ním (což bylo pro tlupu 20 dětí z krosnama asi optimálnější vozidlo),ale protože už na a.n. zůstal sám, tak nás s nadávkama vzal. Ale ŠL jsem si užil to léto dosytosti, vlastně mě napadá, že už jsme pak ani nejezdili ničím jiným (C jsem snad v podhůří Beskyd neviděl ani jedno) a ostře to kontrastuje s okresem CB, kde už byly eŠky dávno mrtvé. Dodnes si občas vzpomenu na to, jak postarší ŠL (přední dveře měly skleněnou výplň dole ve všech třech křídlech, a taky jediná klasicky modrokrémová - ostatní byly "petrolejáci") elegantně a dost svižně vyjela na Pustevny...

Slim: tehdy ale byla jiná politika- vyučit, dělat a "zemřít" pro jeden podnik.
Dneska dlouholetí pracovníci nejsou moc oblíbení, protože si moc dobře pamatují, jak se který člověk dostal k vedení apod. a to se obzvláště těm nahoře moc nelíbí...
Nejlépe krátkodobé defilé a pryč, jen ať na nás nemůže časem nic vatasit...

johnykiller: Článek je ze Světa motorů, jak správně napsal Chmelda, z roku 1983. A protože jsem ho shledal mimořádně kvalitním "matrošem", dal jsem si s ním tu práci ho naskenovat do čitelné podoby na K-reportu. (kdo jste někdo scanoval Svět motorů nebo jiný časopis formátu nerespektující formát Ax do podoby max 1280x1280, víte o čem píšu ).

Jinak se mi líbila ta pasáž o stěračích. Vzpoměl jsem si na některé dnešní východní provozy...

Tak třeba ten malý stěrač na ciťáku se krade i ve střední Evropě 21. století

Před 30 lety se stěrače běžně kradly i u osobních aut, jelikož gumičky byly krutě nedostatkovým zbožím. Ostatně je to občas vidět i v dobových filmech, kde je nemalá část vozidel na parkovištích bez stěračů. Standardní součástí zaparkování totiž bylo sundání stěračů a odšroubování antény. A to vše bylo vhodné vzít s sebou, neb jinak by se s tím člověk po návratu k autu už nemusel shledat.

Ad Vencabocku: do Rožnova pod Radhoštěm jsem jel poprvé na podzim roku 1982. Tehdy jsme byli na ŠvP v Trojanovicích a do skanzenu jsme cestovali běžnou linkou ČSAD. No moc běžná nebyla - tehdy nám přijela úplně nová B731 (asi nepřekvapí, že pro mne byla ta cesta větším zážitkem než celý skanzen).