Iiii: ta spojka přes Feronu měla umožnit odjezd ze směrových kolejí bez potřeby přes 4. zálohu vlaky přestavovat na odjezdové koleje. Ale to ještě nebylo ČDC a nákladní doprava celkem prosperovala. Dnes už je to o ničem a navíc jsou plány obnovit Koterov a ranžír pustit pro stavbu nějakého silničního obchvatu Plzně či co.
Vlečka do dnes již bývalé papírny je dávno snesená, někde bych v poznámkách našel kdy to bylo.

Petr_Šimral: no jo, ale když se to zase potká všechno na Doubravce...tam by to chtělo třetí "nákladní" kolej.

Pavel_reiser: Jinak souhlas, VRT nemusí a nesmí jít přes kdejaký Rómcikánov.
S tím samozřejmě souhlasím. VRTka musí umět i objet takovou "prdel" jako je Plzeň, ne každý vlak tam musí zajíždět.
Jenže u těch Rokycan je právě problém severně dálnice (pod Vršíčkem), kde má pozemky již koupené ten badmintonista z Izraele či odkud (Kačka to bude vědět, hrála u něj) a vesele tam buduje...

Přednosta: Ta nákladní spojka by se hodila i dnes, zejména a pokud by byl v budoucnu v Ejpovicích vybudován přesmyk pro bezkolizní napojení i ve směru Plzeň - Praha, byla by to zcela ideální situace. No a to, že ČDC toho vozí čím dál méně, tak na tom fakt situace přeci nestojí a nepadá. Jsou tu čím dál tím více soukromníci.

A chtělo by si to vyřvat ponechání staré trati tak, aby relizace spojky do ranžíru byla i nadále možná a aby nedošlo k úřednímu zrušení trati. Čas ještě je a není ho zas tak málo.

No a to, že ČDC toho vozí čím dál méně, tak na tom fakt situace přeci nestojí a nepadá. Jsou tu čím dál tím více soukromníci[wink].
Ti ale vozí ucelenky a ranžír de facto nepotřebují. Ta spojka měla být hlavně odjezdová z ranžíru, vjezd proti hrbu zas tak moc neřeší, vezmu-li současné uspořádání. A vzhledem k tomu, že je ve hře opět Koterov...

Přednosta: Koterov ale znamená akorát hodně problémů - křížení všech možných směrů nákladními vlaky, zbytečná zajížďka atd. No uvidíme, co zas někdo vymyslí.

Ad soukromníci - po eventuálním budoucím zaúštění VRT do Plzně skrz tunel se bude jezdit kudy? Viz Petr Šimral. Prostě nákladní vlaky by se v budoucnosti exponovanému tunelu mohly vyhnout. Navíc by stará trať umožňovala v případě spojky do ranžíru mimoúrovňové křížení a tedy víceméně bezkolizní průjezd Plzní od Prahy na Domažlice (úrovňově by zůstal jen směr na Klatovy). Chce to dělat plány s ohledem na nákladní dopravu i jiných dopravců, než bude stále menší a menší ČDC.

Bram: myslím, že kšefty s lukrativními pozemky pod ranžírem, stejně jako pod Movem, což spolu úzce souvisí, budou na prvním místě

Přednosta: Neviděl bych to s těmi lukrativními pozemky pod ranžírem tak dramaticky. Podívej se ku mne do Prahy, konkrétně do Buben a zkus si odhadnout, za jak dlouho budou pozemky pod bývalými dílnami zastavěny..... Hned tak to nebude, už tenhle boom ustal............ A to je to kousek od centra......

Možná MOVO díky své poloze zastavěno za nějakou dobu bude, ale rozhodně ne ranžír.........

Chápu, že kšeftovat by se chtělo, ale ono jaxi už není povětšinou proč.....

Bram: zmíněné pozemky jsou v plánu pro ten silniční obchvat a na 90% jde už v roce 2015 Movo k zemi...a pozor, ve vzduchu je cítit Chovanec!

Přednosta: Pokud vím, tak se buduje západní obchvat Plzně, sice na etapy, ale buduje. A to Plzeň na dlouhou dobu vyčerpá, že na nějaké pokračování obchvatu směrem na východ nebude ještě dlouho pomyšlení. Jinak jsem se koukl na územní plán Plzně ( http://gis.plzen.eu/uzemnisprava/default.aspx?MarExtent=-83195700 0%20-1078000000%20-809234000%20-1063330000&MarUid=27D143E6%20FBDC 4A17%203AC5B3E1 ), kde je hezky vidět, kudy má vést Tebou zmiňovaný obchvat. Nepovede skrz ranžír, ale až za depem, což je z územního plánu hezky vidět. Jinak můj soukromý odhad je, že v následujících deseti letech se tady nekopne, spíš bych řekl ještě mnohem déle. Ale územní plán neřeší přeci jen krátkodobé záležitosti.....

Ad MOVO: Tam je to trošku o něčem jiné, tam je směr vývoje jasný. Jen není zcela jasná jeho rychlost, rok sem, rok tam, nic nenormálního.

Když už se bavíte o obnovení Koterova, tak by mě zajímalo, jestli se plánuje výstavba třetí koleje mezi Koterovem a hlavním. Mezi stávajícími kolejemi a Drážní ulicí je dost málo místa a most pod Lobezskou ulicí by se musel vybudovat zcela nový.

Most pod Lobezskou bude nový, celý ten krkolomný úsek silnice dolů podél trati bude nový, to souvisí právě m.j. i s pozemky pod Movem.

Přednosta: A Movo jako společnost zanikla? Když jedu vlakem kolem na Nepomuk, tak jsem koukal že v tom areálu prakticky nic není. Krom staré parní lokomotivy, která byla nějakou dobu před Olympií.

Jsem zvědavý hlavně na to, jak bude zavedena ta "expresní vozba", když je kapacita R/Ex na trati Praha - Plzeň naopak snižována a spoje osekány. Obávám se, že to nebylo naposledy. Tomu nepomůže ani moje vyšetření na psychiatrii.
Možná by se měli zastánci tunelu zamyslet, jestli to bude vůbec rentabilní a naopak kolik nas*aných lidí dojíždějích takhle do Plzně, přeskočí do autobusu když se trať usekne.

(Stejně šikovně, jako Zbiroh, který padl jen proto, že koleje vedou o několik metrů dál od výpravní budovy, než původní trať. Neskutečné...)

Movo stále existuje, protože do roku 2015 je doba udržitelnosti tryskače a lakovny, na které byly evropské peníze. Jinak tendrovku má ŠT, ve vozovce teď ŠT bastlí skříně metra do Petrohradu a lokomotivka + kotlárna (mezisklad sklenic) je v majetku Unirail CZ...
A těch našich "perel" sis nevšiml, jó?

Koterov je provizorní válečný ranžír, jehož hlavní nevýhodou je, že je ve spádu. Ujíždění vozů a celých skupin do šturcu nebo do "2. hlavní" bylo celkem běžným průserem. I proto se přestal používat, jakmile to začal "hlavní" ranžír pobírat sám. I po aktivaci reléovky zůstal na severním zhlaví v boudě člověk neurčité profese, který zezadu zajišťoval přibyvší vlaky a chytal to, co ujelo. Obojí jen částečně úspěšně. Třeba z dopravních důvodů křižovala průběžka ranžírem, který měl zrovna pauzu. Dotyčný se probudil, iniciativně utáhl brzdu a znovu usnul. Vlak po chvili pokračoval do Plzence zabržděn a na tutéž kolej přibyl přetah. Pracovník byl telefonicky vzbuzen a nameldoval vedoucímu posunu, že na příslušné koleji je zabržděno. Po vyvěšení mašiny následovala jízda přetahu do šturcu i s pár vypadlými nápravami. To jen pro ilustraci.
Jistě, ranžír se tam za cenu extrémně drahých terénních úprav udělat dá. Překvapí i to, že by se měl ranžír stěhovat z průmyslové části města do zástavby rodinných domků na obou zhlavích. To jenom že obchodníky s pozemky takové věci nezajímají. Možná se vozové zásilky zruší a developři vydevelopují ranžíry oba, bylo by to takové české.

Koterov je provizorní válečný ranžír, jehož hlavní nevýhodou je, že je ve spádu. Ujíždění vozů a celých skupin do šturcu nebo do "2. hlavní" bylo celkem běžným průserem. I proto se přestal používat,
Tak já nevím, asi jsem blbej, ale jak jinak než na spádu mohou vozy dobíhat? A ujížděly pravidelně vozy i na "hlavním" ranžíru, kolikrát byl pražec ve 4. šturcu posunutý...ale to je problém jinde

co se stane až stavbou tunelu a optimalizací uzlu Plzeň shodíte jízdní dobu o nějakých 8 minut dolů?
Pokud se nasadí odpovídající soupravy pro Vvýj bude přínos přes 10 minut.

Přednosta: "...asi jsem blbej" Klídek, to si občas říkáme všichni
Vozy dobíhají setrvačností z hrbu, na některých ranžírech i po rovině. Ideální je na směrových kolejích "nezrychlující" spád kolem 1,5 promile. Pokud vím, směrové koleje na ranžíru v Plzni mají 2 promile. Vůz může utéct, pokud nebyl chycen na volné koleji, popřípadě uvedl do pohybu další vozy nárazem. V Koterově však samovolně "utíkaly" celé koleje, neb je na části kolejiště až 6 promile. Pochopitelně je na počátku vždy lidská chyba. Chtěl jsem doplnit zajímavou informaci a ne se dohadovat. Ale nějaké konkrétní výškové profily ranžíru a Koterova sem můžete hodit, to by věci prospělo.

Křivi: v pohodě Já jsem spíš reagoval na to utíkání vozů, které bylo na ranžíru běžné...nejednou jsem z jedničky v pantoflích sjel po těch železných schodech sápaje se na plošinku s brzdou.

Cituji - tohle mě zaujalo: "Most pod Lobezskou bude nový, celý ten krkolomný úsek silnice dolů podél trati bude nový, to souvisí právě m.j. i s pozemky pod Movem."

To jako se bude rozvrtávat ten úsek silnice, který byl teď v létě docela pěkně opraven a už se tam konečně dá rozumně jezdit? Nemluvě o tom, že tam byla přes měsíc uzavírka. Nebo se počítá s tím, že než se kopne do země, tak se to ještě 10x protáhne a za 10 let se to pod tíhou zase rozsype?

http://www.mapy.cz/#!q=lobezsk%25C3%25A1%2520plzen&t=s&x=13.406750&y=49.735525&z=19&d =stre_114819_1&l=15

obcan ze Slovan: jako by něco takového bylo poprvé. Fakt je, že tady už to potřebovalo(dost často tam jezdím na kole, tak vím o čem mluvím))udělat bez ohledu na budoucí vývoj...a uvidíme, jak to bude za dva tři roky zase vypadat.

Občane ze Slovan: Myslím, že do budoucna se plánuje přemostění celého údolí s Úslavou. Což by byl docela přínos pro dopravu Slovany - Lobzy. Když jsem bydlel na Doubravce, tak si pamatuju, že občas když náhle napadlo více sněhu, tak třicítka nemohla vyjet ve směru na Slovany.

Zdraví občan dříve z Doubravky, nyní z Doudlevec.

Tak já především nechápu, co chcete na tom Koterově řadit?
Pokud si dobře vzpomínám na letní setkání šotoúchylů na Slovanech, tak tam někdo od Carga říkal, že v celé Plzni jsou funkční celkem celé tři vlečky. Úžasné. ČD Cargo tady s vysokou pravděpodobností za 10 let nebude. Český průmysl klesá dlouhodobě cca o 6 % ročně, čili aby byl růst potřebujete alespoň 8 %, aby to bylo někde znát. Samozřejmě v Evropě vždy nějaký průmysl bude (např. dřevozpracující), ale obávám se, že to už nikoho žádnej ranžírek v Plzni trápit nebude.

W.: Já se vyjádřil k oficiální teorii stěhování ranžíru. Zrušení ranžíru je jiná otázka. Pokud zůstanou vozové zásilky, tak v Plzni vlakotvorba bude alespoň pro těch 6 tratí a vlečky. Jestli to bude Cargo či Necargo je putna. Taky může jeden ranžír řadit pro víc dopravců za úhradu, ač se to vymyká obvyklým představám. Pokud vozové zásilky nebudou, tak klasické ranžíry ztrácí smysl v celé ČR, to dá rozum i bez porady s Vašimi úchyly ze Slovan. Nad Koterovem se bude špekulovat X let. Vy víte, co bude?

On ten průmysl nemá o služby ČDC zájem. Mnohokrát už bylo řešeno proč... Stačí se podívat na nádraží v Domažlicích. Na nádraží se překládá dřevo z kamionu na jiný kamion. Vedle stojí odstavené nepotřebné vagony... Vlečka v Koterově: Vedle vlečky jsou uhelné sklady, do kterých se vozí uhlí kamiony. Prodejce uhlí v Blatné také sídlí na nádraží a uhlí si dováží po silnici. V Blovicích je velké silo na obilí. Mají tam i vlastní posunovací lokomotivu. Dnes je silo obsluhováno jen auty. Dříve tam bylo vidět více než deset vagonů...
Podle mého názoru je železnice vedena lidmi, kteří ví jak má železnice fungovat (jak stavět výhybky a dopravní cestu, jak řadit vagony na ranžírech, jistě ví jak dlouhý vlak do jakého stoupání připojit za tu či onu lokomotivu atd.), ale naprosto nemají tušení jaké jsou potřeby dopravy a průmyslu obecně. Co nep...re management, tak dodělají odbory. Když odpověď na poptávku na převoz materiálu přijde od ČDC za týden, tak je vidět, že problémy nepochází ze samotné podstaty železnice, ale z organizace práce v ní, komunikace s obchodními partnery a tak dále. Jelikož mám v depu Plzeň několik kamarádů, tak vím kolik je tam nalezlejch komunistů. To všechno jsou lidi, který sotva mohou chápat potřeby a problémy dnešní ekonomiky, když jen vychvalujou dobu před 89.
Není to tak dávno co jsem na nádraží našel časopis ČD pro vás, nebo jak se to jmenovalo. Byl tam i životopis nějakého "vyššího managera" z ČD. Popisovali tam, že začínal jako výpravčí a kolik stanic jako výpravčí prošel, než se stal přednostou stanice XY a pak náměstkem na ředitelství drah v Praze. Dopravní fakultu končil těsně po revoluci.
Tak si říkám, kolik tento člověk toho může vědět o potřebách průmyslu a o podnikatelském prostředí ve kterém má svoji firmu vést...

Zatímco z Prahy mezi Prahou a Berounem kromě tunelu budou dvě náhradní trati jedna přes Zadní Třebáň a druhá přes Rudnou. Mezi Plzní a Rokycany nebude nic. Takže až se něco posere v tunelu, tak místo náhradní tratě přes Chrást, kterou by využily osobáky a náklaďáky budou muset lidi vystoupit z německého expresu a srát se do Rokycan autobusy a navíc to bude mít ještě větší zpoždění. Fakt super.
A rozum nepřichází a nepřichází.

No a když se něco posere v tunelech u Krasíkova, tak je náhradní trať jaká? Přes Chornici?

čelákovičan: Odklonová trať, byť ale jen v hodně nouzových případech, je: Zábřeh na Moravě - Hanušovice - Lichkov - Letohrad - Ústí nad Orlicí.

Nic moc dobře operativně použitelného (část trati je bez drátů), ale jakási nouzovka to je.....

Bram:
... asi jako kdybych chtěl patnáctivozový rychlík tahat prasátkem.
Takovéhle "nouzovky" jsou lidově řečeno na h...o.
(Tím naprosto nic neříkám o tom, že je potřeba nějaké takové tratě budovat.)

Hroch: Zas tak dramaticky bych to neviděl. Ta trať tu je a zkapacitnit se dá v budoucnu vždy a také zatrolejovat. A pak už tu celkem operativní záloha je, ale tak s bídou se čtvrtinovou kapacitou oproti trati přes ČT.

(Příspěvek byl editován uživatelem Bram.)

No to teda nevim, jak velkej průser by to musel být a na kolik hodin by ta trať musela být uzavřena, aby se jezdilo horem přes Hanušovice. Ať nejsem moc OT, tak v případě hypotetického průšvihu v tom tunelu u Plzně by to těma busama mělo možná menší zpoždění, než vlaky přes ty Hanušovice v případě tunelů u Krasíkova. Aby mi bylo rozuměno, ta trať přes Chrást ať tam klidně zůstane. Ale tím důvodem by měla být třeba příměstská, případně nákladní doprava. A ne odklon kvůli hypotetickému průseru v tunelu. Trať přes Rudnou taky funguje hlavně pro osobáky S6 a teprve ve druhé řadě jako odklon.

tak uz se tahaly i odklony i z Olomouce do Zabrehu pres Libinu nebo do Ostravy via Krnov. Ovsem v dobach kdy bylo cim a sla delat operativa.

Chrast-Plzen mi pro primesto jako ulet neprijde, osobak do Rokycan bez frekvence do Chrastu a Dysiny bude na odstrel. Tam klidne 1 kolej zustat mohla.

Praha-Beroun tunel? Ve kterym tisicileti?

PV: tak uz se tahaly i odklony i z Olomouce do Zabrehu pres Libinu nebo do Ostravy via Krnov. Ovsem v dobach kdy bylo cim a sla delat operativa.

Zejména Olomouc - Ostrava přes Knov je operativa jak prase. To daleko vyřeší lépe nahrazení osobní dopravy autobusy a provezení nákladních vlaků přes Frýdlant nad Ostravicí či daleko lépe přes Slovensko.....

A jen taková řečnická otázka: Operativně dnes nelze nic vyřešit? Není problém akorát u našeho národního dopravce? Že ostatní dopravci si s mimořádnostmi vcelku slušně poradí - viz třeba jiné lokomotivy než řady 162 v čele vlaků RJ.

Tak on národní dopravce taky vystavuje náhradní soupravu v 11:39 z Prahy na Břeclav, když má Hungarka "ideálních" +60... Spojování vlaků při průseru v oblasti ÚnO taky národní dopravce umí a operativně řešit odklony kvůli megaprůseru typu spadlý most u Studénky už snad nebude v budoucnu nikdy potřeba.

Nechápu, kdo co tu řeší "když se něco stane v tunelu u Plzně....". Když se něco stane v jednom z tunelů u Plzně, bude tam ještě druhý. proto se taky nebude budovat jeden dvoukolejný, ale dva jednokolejné

Tož jednu vzpomínkovou, tady už se nám to před očima mění...

Prednosta: parada, z jakeho je to roku? Je to "ctyrka" , tj. kolem 16:00 v Rokycanech?

Joudatfd: Jasně, je to 7815, která takto jezdila...řekl bych rok 1994, ale přesně to mohu najít v poznámkách

Koukal jsem, že v novém GVD se prodlouží jízdní doba R Plzeň - Praha ze současných 1h36 na 1h37, ale u SC naopak poklesne ze současných 1h29 na 1h24.

Čím je to dané, že by konečně 160 (NS) od Rokycan po Zdice? Ale určitě je tam ještě nějaká rezerva.

Až budou dokončeny tunely u Plzně a zůstane-li úsek Praha - Beroun beze změny, jaká bude reálná doba pro zajetí úseku Praha-Smíchov - Plzeň hl.n. bez zastavení pro Pendolino/klasický vlak podle spodnich rychlostniku?

Rail2005:
Já myslím, že po dokončení tunelu Chlum, by se klidně dalo klidně jezdit Smíchov-Plzeň nonstop za 65/75 minut Pendolino/klasika.

Chlum a Plzeň Vám shodí čas o deset minut, ne o dvacet (pardón, u bezzastávkové varianty by to možná platit mohlo)

to posunutí jízdní doby bude o času na vykřižování u Rokycan, brzy se bude jezdit jenom po jedné koleji, a možná nějaká vata

Podle mne by mohlo dát Pendolino úsek SMN - PLZ dokonce za rovných 60 min, takže pak by se dalo zajet Praha hl.n. - Cheb za 2h10, což by při dobrém přestupu na RE klopidlo mohlo dát cca 4h Praha - Nürnberg. Ovšem proti DB IC busu to bude pořád slabota.

Ono se to dá snadno spočítat.

Smíchov - Plzeň před 10 - 15 lety Ex, co nikde nestavil: 1h 21 minut

Úspora Plzeň - Romcikány: dříve 20 minut + zastavení na 2 minuty, po opravě 10 minut + zastavení na 2 minuty, klopidlo 8 ostrých minut bez zastavení (spočíst se to dá snadno podle vzorce z 6. třídy fyziky o vzdálenosti, čase a rychlosti...)

Čistá úspora je opravdu 10 minut pro klasiku.

1 nejvýše minuta se ušetří ještě po opravě uzlu Beroun, která je taky tak nějak ve hře v jakž takž blízké budoucnosti.

Z úseku Romcikány - Smíchov už moc vaty nevyrazíte, dneska trvá zastavujícímu rychlíku 1h 6 minut (Romcikány - Seroun 35 min rychlíkem - loudákem, co staví i v Kařezu), dříve trval 1h 11 minut vlaku, co nestavěl nikde (jel pomaleji i Beroun - Smíchov - byly zde nižší rychlosti).

Jsme na 1 hodině 15 minutách celkové jízdní doby pro vlak zastavující ve všech dírách (vč. Kařezu a Zdic), budeme-li předpokládat, že bude vše hotovo kromě Berouna -Smíchova, a že se nic nerozsype. 1 max. 2 minuty se dají nahnat lepšími vozidly. 7-8 minut se dá nahnat jednoduše tak, že se nikde nezastaví kromě Romcikánů (hlavně Kařez brzdit z plné na nulu je dost oser), 9-10 minut tak, že se nezastaví ani tam (např. zde bude zákaz stavět s kovovým vlakem ). Pod hodinu 5 minut se klasika už nemá jak dostat ani když nikde nezastaví.

Suma sumárum klopidlo to může dát, pokud nikde nezastaví, lehce kolem 60 minut na Smíchov, s odřenýma ušima to dá za silnšjší hodinu až na hlavák pokud proběhne reko Beroun - Smíchov - Hlavák s možností klopit, v těch obloucích se oproti dnešku nažene hodně. Počty - Plz - Romcikány 8, Romcikány - Beroun 23 (pro prům. rychlost 125 po opravě Berouna) , Beroun - Smíchov 29 minut jízdní doba dnes u klasiky = 60 minut celkem. Je to počítáno pro jízdní doby Beroun - Smíchov jako u klasik, pokud tam pojede rychleji i před reko, tak možno odečíst nějakou minutu.

Bude to dost podivné, že vzdušných 27km z centra Prahy do Berouna potrvá déle než zbylých 54 vzdušných až do centra Plzně. (29+8 minut Pra-Ber vs 31 minut Plz-Ber, po pseudo reko Hlavák - Beroun se to možná "jen" vyrovná).

pragburger: spočíst se to dá snadno podle vzorce z 6. třídy fyziky o vzdálenosti, čase a rychlosti...
Obávám se, že se vlaky učily fyziku na gymplu, kde se bralo už i zrychlení...

po pseudo reko Hlavák - Beroun
Vzhledem k tomu, že stávající projekt je ohledně respektování potřeb koexistence dálkové i příměstské dopravy zatím to nejlepší, co jsem u nás viděl, bych to tak příkře nehodnotil.

To Hajnej: a už můžeš alespoň naznačit?

PŠ: v kostce:
- cesťáky na NZV přes Vyšehrad pro zvýšení propustnosti, výhybky na traťovou rychlost, aby nebyly problémy s přenášením dolní žluté,
- zatažení Semeringu do osobního,
- spojky v Malé Chuchli pro převedení příměsta na vnější koleje, přiblížení zastávky k přejezdu,
- čtyřkolejka až k nové zastávce Radotín-sídliště,
- střední obratová kolej v Mokropsích,
- srovnání oblouku v Dobřichovicích,
- střední obratová kolej v Řevnicích,
- střední obratová kolej v Berouně.

Díky, už aby to bylo, vypadá to dobře
P

už aby to bylo
Domívám se, že realita je ještě tak řekněme 5-7 let muzeálního provozu s báboblokem

Tak já předpokládám, že se opět bude stavět po etapách, takže nějaké to zrychlení (dílčí zvýšení propustnosti) by mohlo nastat i o trochu dříve. Až to bude celé, tak to nebude rozhodně špatné.

Toto řešení bude mít výhodu v možném vyústění budoucí VRT z pole za Radotínem (prodloužení 4 kolejky za Radotín-sídliště) do tunelu a pak vedení po planině mezi Brdy a Českým Krasem k Hořovicům a dále už paralelně s D5 k Ejpovicím a novému tunelu, pod vrchem Chlum.

Pitvá se tu druhý konec stavby Rokycany-Plzeň, ale...na Ejpovicku probíhala čílá důlní činnost.
Přímo v nové trase trati u Ejpovic je viditelný výchoz z bývalého dolu Antonín. Opodál je výchoz z dolu Na Klínech...a to jsou věci, které jsou vidět na povrchu. V zemi se tak může možná objevit i lecjaké jiné a nemilé překvapení... Ono se možná něco vyvrbí i v rokli pod Starým Hradem (zbytky nad tratí poblíž nadjezdu silnice do Klabavy). Pro rýpaly-názvy dolů nemám z hlavy, ale z knížky od Martina Langa-Kterak železo z moře do Rokycan příšlo.

Hajnej
Jenom bych upřesnil, že to nejsou projekty (DSP), ale dílem studie, dílem přípravné dokumentace (PD/DÚR):
- hl. n. - Smíchov (vč.) neuzavřená studie.
- Smíchov - Radotín (vč.) PD/DÚR a územní rozhodnutí. Zdržení ale může způsobit opětovně otevřená otázka nadjezdu ve Velké Chuchli, na nějž ÚR není (samostatné ÚR z roku 2007 bylo v roce 2013 zrušeno).
- Radotín - Radotín sídliště - Kosoř neuzavřená studie.
- Kosoř - Beroun rozpracovaná DÚR a dokumentace vlivu stavby na životní prostředí.
- Beroun (vč.) - Králův Dvůr PD/DÚR a územní rozhodnutí. Je vypsaná soutěž na projekt a autorský dozor s termínem plnění 42 měsíců, podle toho by orientačně stavba měla trvat do 08/2017.

OT ale nemoh sem si pomoct: ten název je lehce nepřesný, dle místních to má být "Kterak železo more do Rokycan příšlo" a nebylo to o hlubinné těžbě, ale o těžbe povrchové

Hajnej: Zvýšení propustnosti by nejvíc pomohla rychlost 60 km/h, záb. vzd. 400 m a jízdy bez bílé.

poznámka: Plný souhlas. Zvyšování rychlosti nad 60 km/h je ze Smíchova na hl.n. zcela zbytečné a navíc hlavně značně problematické. Hlavně také konečně odstranit rychlost 40 km/h, která je v části výhybny Vyšehrad.

poznámka: Když nebudu potřebovat dolní světla, tak je celkem fuk, jestli s bílou nebo bez bílé.
S tou bílou ale odpadá boj s legislativními větrnými mlýny požadujícími 1000 m na AB.

Bram: obrat "výhybky na traťovou rychlost" znamená, že tam nikdo víc cpát ani nechce...

Laický dotaz: Se zastávkou Vyšehrad (/Albertov/Výtoň) se nepočítá?

Počítá se s ní až v momentě rekonstrukce vyšehradského mostu, který není součástí optimalizace hlavní - Smíchov.

Hajnej: Jedno je to dejme tomu z pohledu fíry vlaku, co už se do GVD nějak nacpal. Ne z pohledu sestavy GVD. Z tohoto pohledu je lepší jezdit na 400 m ZV, i za cenu že nebude VZ (jako na Negrelláku).

Dálkové ovládání provizorního SZZ výhybny Praha Vyšehrad
Výstavba provizorního TZZ Praha Vyšehrad - Praha Smíchov
Výstavba provizorního SZZ výhybny Praha Vyšehrad
Dojde k nějakým změnám nebo je hlavním motivem umístit zabezpečovačku do drážních prostor a na samotný provoz tato provizorka mít vliv nebude?

A kdo prosadil do legislativy povinných 1000 m ZV na autobloku? Kdo o to požádal? Samo se to do té legislativy nedalo.

Rokycany - Ejpovice - budoucí portál

foto http://ttnz.cz/mo/album/v/stavby/silnicedalnice/vlak/RO-PL/131124 /

video http://www.youtube.com/watch?v=0hB0k28aKWs