| Autor |
Příspěvek |
Louis_de_mydlaque
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 474
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Sobota, 28. března 2009 - 18:57:13 | 
|
BmbČ: díky za vysvětlení toho Vráta.
Co se týče těch časopisů - nevadí, na Budweiser Blatt se stejně jednou v budoucnu chystám (až se vrátím z Němec), tak čekám, že v něm něco najdu. Budivoj v plánu nemám, tak proto jsem se ptal
|
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2415
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Sobota, 28. března 2009 - 19:01:15 |
|
Přesný datum na Lipence nepotřebuju, šlo mi jen o velikost odstupu.
Ještě jeden dotaz: Tvrdí se (například Kvizdovy studie na http://railway.econ.muni.cz), že většina tratí byla od začátku neefektivních (kromě soukromých a první éry státních) a přitom umožnily zásadní rozvoj přilehlých regionů. Nějak tomu nerozumím. Jak si historici vysvětlují to, že dráha, která byla ve všech svých obdobích prodělečná, vytvořila podmínky pro rozvoj svého okolí?
| 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! |
|
Louis_de_mydlaque
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 475
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Sobota, 28. března 2009 - 19:15:15 |
|
to máš jako dneska s novou dálnicí: taky si na sebe nevydělá dálniční známkou, ale umožní hospodářský rozvoj regionu.
Stavba želenic nebyla tak důležitá ze strany železničních společností, jako spíš pro její koncesionáře - těmi bývali města a obce, velkostatky i velkostatkáři (pro které to znamenalo výdělek). Navíc stát měl zájem na rozvoj regionu.
Region, který neměl v 19. století železnici, tak ztrácel podmínky pro hospodářský rozkvět a pružnou konkurenci s jinými regiony (zkus si představit, že jsi Porák a máš v Loučovicích papírnu a k nejbližšítrati máš 25 km po horské silnici. Ta přeprava k trati bude drahá a pomalá a nebude reagovat pružně na potřeby trhu).
Doufám, že jsem to napsal dost smysluplně
|
Martin_b
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 103
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Sobota, 28. března 2009 - 19:33:52 |
|
Veselí - Jihlava: říjen 1887 |
BmbČ
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1829
Registrován: 1-2007
| | Odesláno Sobota, 28. března 2009 - 19:55:38 |
|
V říjnu 1887 byl zveřejněn jízdní řád a trať Jihlava - Veselí byla oficiálně otevřena ve čtvrtek 3.11. téhož roku. Zvl. vlak, kde byl řazen i salónní vůz, odjížděl z Jihlavy v 8:30, do Veselí dorazil v 11:40. Ještě týž den odpoledne začal i normální provoz, ale šutrovka, která prověřila stav trati, projela celým úsekem Ji-Ve už koncem srpna 1887. 
| Lépe pomalu jet vlakem než rychle utíkat. |
|
BmbČ
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1830
Registrován: 1-2007
| | Odesláno Sobota, 28. března 2009 - 20:22:17 |
|
Časopis Květy ještě v době předrevoluční zveřejnil tuto zajímavou kresbu.
| Lépe pomalu jet vlakem než rychle utíkat. |
|
Tomt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2498
Registrován: 5-2006
| | Odesláno Sobota, 28. března 2009 - 20:50:47 |
|
8105: 810.646+012.397+012.113
A 8105 i obrazem.
To víš po smrti ti bude prd platný,že si měl pravdu...
|
|
BmbČ
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1831
Registrován: 1-2007
| | Odesláno Sobota, 28. března 2009 - 20:53:48 |
|
Odkud jsi to fotil???  Pěkný, netradiční.
| Lépe pomalu jet vlakem než rychle utíkat. |
|
Tomt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2499
Registrován: 5-2006
| | Odesláno Sobota, 28. března 2009 - 20:58:54 |
|
Sem si povyskočil...
To víš po smrti ti bude prd platný,že si měl pravdu...
|
|
BmbČ
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1832
Registrován: 1-2007
| | Odesláno Sobota, 28. března 2009 - 21:04:06 |
|
YES! 
Už tomu rozumím.
| Lépe pomalu jet vlakem než rychle utíkat. |
|
Tomt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2500
Registrován: 5-2006
| | Odesláno Sobota, 28. března 2009 - 21:13:18 |
|
Na maňasu dvojče 442+441
A plečku vezla nějaká sanitka podle toho kříže a boku...
To víš po smrti ti bude prd platný,že si měl pravdu...
|
|
BmbČ
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1833
Registrován: 1-2007
| | Odesláno Sobota, 28. března 2009 - 21:30:08 |
|
To je maňas jak rybí stehno.  Pamatuju dřív malýpuliňáky třeba na Dvořišťskej - i 27 vozů. Jak se to Cargo může uživit?
U tý sanitky nevidím maják  Ale furt lepší, než aby to bylo černý a mělo to záclonky. 
| Lépe pomalu jet vlakem než rychle utíkat. |
|
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2416
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Sobota, 28. března 2009 - 22:48:57 |
|
L_d_M:
Myslím, že chápu, já jsem si říkal, že tu neefektivitu musela "zatáhnout" nějaká veřejná instituce a je mi záhadou, kdo to byl. Byly důvodem k zestátňovanání špatné hospodářské výsledky?
Chápu-li to dobře, tak zisky z provozu stačily na financování provozu, ale už ne na to, aby se povedlo umořit vybudování infrastruktury.
Region, který neměl v 19. století železnici, tak ztrácel podmínky pro hospodářský rozkvět a pružnou konkurenci s jinými regiony
To si umím dobře představit na příkladu Blatné před rokem 1899, nejbližší stanice Horažďovice - Babín 20 km, do Březnice o něco dále. Dovolím si citovat jeden text znalce blatenské historie Vladimíra Koubíka
Důsledky výstavby trati
Započal tak radikální převrat v životě města. Otevřela se obchodní cesta na jih, sever i západ. Železniční doprava vyvolala silnější obchodní ruch. Zemědělec byl zbaven několikahodinového trmácení povozem se svými produkty do sousedního města. Levnější doprava umožnila vznik nových řemeslných podniků a živností. Více pracovních příležitostí zastavilo vystěhovalectví a v roce 1910 - poprvé po mnoha desetiletích - zaznamenává město přírůstek obyvatelstva.
"Jediný" rozdíl, který tam je oproti dnešku, spočíval v tom, že tehdy se ufinancoval komerčně alespoň provoz, zatímco dnes ani to (resp. v nákladní dopravě se ufinancuje i dnes, zatímco v osobní dopravě ne, ale to tehdy řešily smíšené vlaky).
(Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.)
| 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! |
|
Zdeněk
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3343
Registrován: 11-2003
| | Odesláno Neděle, 29. března 2009 - 00:17:31 |
|
Tomt: Parádní fotky
Ale... Nemáš náhodou blbě nastavenej datum a čas..?
| Miluji tato půvabná, tichá, tajemná a sladká zvířata, která se potulují sametově měkkými kroky po domě, jako géniové místa, sdílejí se mnou mé myšlenky a hledí na mě z hloubi svých zlatých zřítelnic, s rozumějící něhou a zázračnou pronikavostí. (Ch. Baudelaire) |
|
Louis_de_mydlaque
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 476
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Neděle, 29. března 2009 - 00:33:31 |
|
Mibl: S tou neefektivitou je to trochu jinak: důvody zestátnění totiž kupodivu nebyly z hlediska hospodářského, ale politického - stát chtěl mít lepší dohled nad drahami a lepší možnost s nimi manipulovat v době války.
Jinak co se týče hospodárnosti - už tehdy existovaly dotace - a to nejen od Ministerstva obchodu/železnic a od zemí (Čechy, Morava, Horní Rakousy, Krajina, Štýrsko,...), či od krajů a okresů,ale i od majitelů panství, či továrníků (za napojení k vlečce, či dopravu do/ve velkostatku se muselo platit). Pokud Pan Kníže nechtěl platit dotace hlavně za nákladní dopravu, tak se mohlo stát, že "manipulák ve Zlivi nemusel přibrat 2 vozy ze šamotky". Navíc, kdyby kníže neplatil doplatky, mohlo by to vrhnout stín na jeho jméno. (nehledě na to, že např. Jan Adolf II. ze Schwarzenberku by prezidentem Akciového komitétu KFJB a šlo o jeho zájmy udržet společnost). Nevím jestli šlechta doplácela za osobku, v archivu jsem na tohle nenarazil a v publikacích také ne.
U podnikatelů s doplácením osobky pochybuji - vlak nesloužil tehdy pro dopravu dělníků do práce, tehdy lidé chodili delší štreky, než byli zvyklí lidé v 70. letech 20. století, natož dnes (20 km nebyla žádná dálava).
BmbČ: díky za doplnění toho datumu té "přeložky" Transverzálky: (Jihlava-)Cerekev-Veselí)
(Příspěvek byl editován uživatelem Louis_de_Mydlaque.)
|
Louis_de_mydlaque
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 477
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Neděle, 29. března 2009 - 00:39:58 |
|
Jinak pro Tomta: Ty fotky jsou fakt super - hlavně ty "Kájovské výšiny"
|
Tonny_twetty
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 44
Registrován: 2-2009
| | Odesláno Neděle, 29. března 2009 - 07:43:09 |
|
Tomt:moc pěkné fotky |
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2419
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Neděle, 29. března 2009 - 08:03:32 |
|
Rozlišoval tehdejší systém tržby (platba za odvoz zboží) a Tebou zmíněné dotace (ale i od majitelů panství, či továrníků (za napojení k vlečce, či dopravu do/ve velkostatku se muselo platit))?
Jasně, že se chodilo pěšky, ale mám někde text popisující, jak železnice pro sebe dokázala získat řemeslníky (snad zedníky) jezdící z Blatné/Bělčic za prací do Prahy. Denní dojížďka v té době neexistovala.
| 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! |
|
Louis_de_mydlaque
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 478
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Neděle, 29. března 2009 - 10:29:16 |
|
Mibl: Denní dojíždka by byla pro ty lidi drahá (zvlášť když šlo o dělnická, ale i řemeslnická povolání) - cesta je třeba stála celodenní mzdu, takže aby se jim to i s podnájmem vyplatilo, tak museli v místě výkonu práce (Praha, Vídeň,...)nějakou dobu pobýt. Jezdit častěji mohli někteří úředníci. Ti byli: a) lépe placení, b) slyšel jsem, že někteří státní úředníci měli dráhu zadarmo (ale nejsem si úplně jistý kteří).
Teď k tomu placení: v archivních fondech ústřední správy panství a ve fondech velkostatku jsem objevil řešení tarifů nákladů, (dokonce i přesný počet přepravovaných vozů) ještě před realizací stavby tratě. Ty dotace "za možnost použití dráhy" jsou započteny k tomu.
Zvlášť byly akorát finance na stavbu dráhy (a to už je samozřejmě koncesní podíl).
|
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2421
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Neděle, 29. března 2009 - 10:47:41 |
|
Takže jestli tomu rozumím dobře, tak tarif byl dvousložkový a skládal se z "paušálu" a přepravného. Placení "paušálu" bylo nutnou podmínkou pro to, aby např. konkrétní velkostatek vůbec mohlo něco přepravovat.
Zkusím se zeptat ještě jinak:
Kvizda et al. ve ve své studii tvrdí, že současné teorie, že železnici by se pomocí revitalizací měla vrátit její ekonomická efektiva je nesmysl, neb většina sítě už v době svého vzniku nesplňovala podmínky pro to, aby byla efektivní (zde uvádí především dráhy konkurenční-spojovací, ale zdaleka nejen je).
Byla tedy tehdy (většinově) situace taková, že koncesionáři nikdy nedostali zpět ani část svých peněz (např. ve formě dividendy) vynaložených na vybudování dopravní cesty?
Nechceš si tu Kvizdovu studii někdy přečíst? Je to docela zajímavé čtení a rád bych o tom podebatoval s někým, kdo má historický vhled na jihočeskou železniční síť.
(Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.)
| 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! |
|
Louis_de_mydlaque
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 479
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Neděle, 29. března 2009 - 11:30:57 |
|
Mibl: Jo je to pravda, že koncesionáři nedostali zpět svě investice tratě jako takové. Peníze se jim vraceli druhotně z jejich podnikání, které z železnice profitovalo. Dráha jako taková nemohla mít v žádném případě takové výnosy.
Pokud umíš německy, tak ti doporučím dílo "Geschichte der Eisenbahnen Österreichisch-Ungarischen Monarchie".(hl.3. a 4. díl) - Jak jsem teď prolítnul toho Kvizdu, tak bych řekl, že z této knihy v něčem vychází (psanou v seznamu ji tam sice nemá, ale ovlivněn ji jistě je jak jsem zběžně koukal na dělení správy).
Kdyžtak zde jsou 4 díly v digitalizované podobě:
http://libsysdigi.library.uiuc.edu/oca/Books2008-06/geschichteder eis/
Jinak Kvizdu si rád pročtu - vypadá přínosně i pro mojí práci a rád s tebou o tom promluvím.
(Příspěvek byl editován uživatelem louis_de_mydlaque.)
|
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2423
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Neděle, 29. března 2009 - 12:31:32 |
|
Díky. Zkusím si to časem prohlídnout. Rozsah je opravdu úctyhodný, obrázky moc pěkné a němčina snad zvládnutelná.
Peníze se jim vracely druhotně z jejich podnikání, které z železnice profitovalo.
Dovolím si drobné srovnání: V Blatné vzala v roce 2003 voda všechny mosty (město bylo rozděleno na dvě části), jedna z velkých firem neváhala obratem vyčlenit úctyhodnou částku a poskytnout ji jako dar městu na alespoň základní zprovoznění infrastruktury. Z hlediska firmy generoval tento dar samozřejmě okamžitou ztrátu, která ale byla v poměrně krátké době kompenzována tím, že v brzké době zase začalo fungovat zásobování i odvoz výrobku z firmy. Čili pokud to chápu správně, tak kromě prvních soukromých drah (tj. drah stavěných za účelem dosahování zisku, u nás na jihu pouze KFJB a KEB) bylo vše ostatní budováno na tomto principu (sice utopím náklady, ale mám z toho přínos, který to dlouhodobě vykompenzuje).
(Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.)
| 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! |
|
Louis_de_mydlaque
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 480
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Neděle, 29. března 2009 - 13:12:49 |
|
Chápeš správně a to srovnání je dosti trefné.
U těch prvních drah bylo očekávání nějakého výdělku, ovšem, jak jsme oba dva už psali - dráha byla nakonec ztrátová. Jak to píše i Kvizda na str. 8: ty náklady byly tak vysoké, že museli mít investoři jistotu, že trať bude procházet regionem se stabilní poptávkou = proto se nejdřív spojovaly uhelné oblasti a velké metropole, pak následovaly spojení s výnosnými velkostatky a střední sídla a na regionálky došlo až v poslední řadě, kdy mohli investoři počítat i se státem.
Já osobně si myslím, že zrovna v době největšího boomu železnic, tedy v 50.-60. letech 19. století (období soukromých železnic) ty obavy investorů nebyly zas tak velké, spíš naopak byli investoři zaslepeni a stavěli dosti neuváženě. Z omylu všechny vyhnala až krize v 70. letech a pak návrat ke státnímu modelu, kdy největším investorem byl stát.
V Jižních Čechách je to krásně vidět, že náš milý pan kníže nechtěl už nést ztrátu KFJB jen na svých bedrech a byl rád za postátnění dráhy, kdy potom jenom platil státu jen ty poplatky za cestu a víc se o to nestaral a rozvíjel svůj velkostatek.
|
BmbČ
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1834
Registrován: 1-2007
| | Odesláno Neděle, 29. března 2009 - 13:23:18 |
|
Doplním zestátnění KFJB:
21. ledna 1884 se v restauračních místnostech budějovického nádraží sešla mimořádná valná hromada akcionářů KFJB. Dostavilo se kromě jiných i několik bankéřů z Berlína a Frankfurtu, vládní zmocněnec ministerský vicesekretář Dr. Ernst Koerber, další zástupci německých bank a hlavně 139 akcionářů, zastupujících 1 999 akcií s kapitálem 19 416 400 zl. Po rušné debatě schválila valná hromada 1 691 hlasů proti 308 hlasům, aby dráha přešla ve státní správu za roční rentu 10,50 zl. na akcii, jak navrhovala vláda v protokolu podepsaném oběma stranami 12. prosince 1883. Bylo to o 1,5 zl. méně oproti prvotním představám.
| Lépe pomalu jet vlakem než rychle utíkat. |
|
Tomt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2502
Registrován: 5-2006
| | Odesláno Neděle, 29. března 2009 - 13:31:16 |
|
Trojaz : Budeš fotit to uhlí do Jetelína ? Právě projelo Cerekví takže tak kolem třetí by mohlo bejt v Nemanicích.
To víš po smrti ti bude prd platný,že si měl pravdu...
|
|
Louis_de_mydlaque
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 481
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Neděle, 29. března 2009 - 13:39:15 |
|
BmbČ: Díky za info. Já sice mám nafocenej Protokol o zestátnění, ale je toho 30 listů A4 a je to v dosti těžko čitelném kurentu. Pokud by se do toho někomu chtělo, můžu poskytnout, já se k tomu budu muset taky jednou dokopat, protože mě zajímá vyrovnání se státu se Schwarzenberkem, ale teď se mi do toho fakt nechce.
|
BmbČ
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1835
Registrován: 1-2007
| | Odesláno Neděle, 29. března 2009 - 13:42:49 |
|
dosti těžko čitelném kurentu.
Ježišmarjá! Tak to je text jen pro skutečné odborníky. 
| Lépe pomalu jet vlakem než rychle utíkat. |
|
Trojaz
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 705
Registrován: 12-2006
| | Odesláno Neděle, 29. března 2009 - 14:11:21 |
|
Tomt: Pokusím se o foto, pokud mě nezastřelí nebo pokud se mi dřív nerozmočí foťák
|
Fagat
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 48
Registrován: 9-2008
| | Odesláno Neděle, 29. března 2009 - 15:34:04 |
|
Tomt: super fota! To nám už dneska počasí nepřálo   |
Louis_de_mydlaque
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 482
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Neděle, 29. března 2009 - 15:42:15 |
|
Dneska jsem se zase po dlouhé době podíval na stránky Dopravního podniku a našel jsem tam moc pěkné fotoalbum.
Jestli to tu už bylo, tak se omlouvám.
http://www.dpmcb.cz/sto_let-fotobanka.html
(Příspěvek byl editován uživatelem louis_de_mydlaque.)
|
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 48543
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Neděle, 29. března 2009 - 20:42:28 |
|
Z dnešního večera:
Os 8017 - 242.213+Bdt279 (046)+Btee289 (188)+BDs (437)
Os 8016 - 242.239+2×Bdt279 (143, 194)+BDs (329) (=obráceně)
Sp 1764 - 210.045/242.241+Bdt279 (186)+Btee289 (088)
R 1257 - 749.006+BDs (158)+Bdt279 (134)
Os 8108 - 809.534+012.397+010.063
Os 8113 - 810.523+010.063
Os 8617 - ?+012.778
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Hledáte nejlepší zvuk na síti?   www.danceradio.cz
|
|
j.mandys
Neregistrovaný host
Odeslán z: 212.158.136.83
| | Odesláno Neděle, 29. března 2009 - 21:54:29 |
|
Může mi někdo poslat fotku parní lokomotivy 475.154, která byla účasnicí nehody s 475.136 u Žatce v roce 1963. A nebo 475.133,na které jsem v roce 1975/6 v Chomutově topil, nebo jiné 475.1, nebo prozradit webovou adresu, kde jsou fotografie 475.1. Můj E-mail je j.mandys@seznam.cz Předem děkuji. Pepa Mandys |
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 48548
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Neděle, 29. března 2009 - 22:30:52 |
|
Z pátku:
Os 8511 - 210.039+BDs hadr (291)+Bmto (130)
Os 8614 - 242.206+BDs (325)+2×Bdt279 (127, 144)
Os 8215 - 242.250+Btee289 (088)+Bdt279 (186)+Btee289 (188)+BDs (437)
Sp 1930 - 1116.116
R 661 - 242.282+AB RIC (024)+BDbmsee (048)+B255 (056)+2×Bp (406, 398)+WLAB ZSSK (052)
Os 8046 - 242.240+BDs (081)+Btee289 (193)+Bdt279 (187)
Os 8014 - 242.250+2×Bdt279 (185, 138)+BDs (440) (=opačně)
Os 8018 - 242.203+AB RIC (036)+BDs (154)+B255 (055)+2×Bp (463, 478)
Os 8110 - 810.622+012.397
Os 8619 - 810.155
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2426
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Pondělí, 30. března 2009 - 10:52:36 |
|
a byl rád za postátnění dráhy, kdy potom jenom platil státu jen ty poplatky za cestu a víc se o to nestaral
Tedy model ke kterému současná česká železnice pomalu směřuje: Dopravní cesta státní, dopravci soukromí. Dopravci platí za použití dopravní cesty poplatky. Je vůbec na železnici možné najít uspořádání, které ještě nikdy nikde v minulosti nebylo?
| 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! |
|
BmbČ
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1837
Registrován: 1-2007
| | Odesláno Pondělí, 30. března 2009 - 21:32:57 |
|
Je. Když budou všichni na dráze dělat na živnosťák.
| Lépe pomalu jet vlakem než rychle utíkat. |
|
Simyv
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 733
Registrován: 5-2007
| | Odesláno Úterý, 31. března 2009 - 09:20:34 |
|
Jedno foto ze Severní zastávky. Divím se, že do kolejiště ještě někdo nezačal sázet brambory
|
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 48573
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Úterý, 31. března 2009 - 10:18:29 |
|
Ten blaťák už je tam pár let.
U Rantířova nastal lom, takže R 660 to asi opět schytá a asi opět bude z ČB náhrada v podobě soupravy od 360.
Edit:
Tak už se asi jezdí, má jen +36.
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
Martin240025
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1490
Registrován: 1-2006
| | Odesláno Úterý, 31. března 2009 - 16:25:06 |
|
Simyv: to neni tak hrozný, Bechynská vlečka byla a je proslurá u místních tím, že v kolejišti rostou lesní jahody  |
Louis_de_mydlaque
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 484
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Úterý, 31. března 2009 - 17:27:55 |
|
Našel jsem včera v archivu v kartonu, který už nestíhám zpracovat účty z prvního roku provozu dráhy Dívčice - Číčenice:
Zaráží mě, že tam nikde nevidím ani slovo o těch dotacích.
|
Louis_de_mydlaque
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 485
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Úterý, 31. března 2009 - 17:33:27 |
|
Tak tím mé archivní bádání na půl roku utichne, sem tam sem hodím poznatky z něčeho, co mám nafocený, ale nezpracovaný.
|
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2440
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Úterý, 31. března 2009 - 17:44:27 |
|
Moc pěkné. Díky
Zadal jsem "místní dráha Netolická" do googlu a mám tady Úmluvu o zestátnění
Úmluva
sjednaná mezi republikou Československou, zastoupenou ministry železnic a financí jménem vlády (v následujícím krátce >stát<) se strany jedné a akciovou, společností místní dráhy Netolické (v následujícím krátce >společnost<) se strany druhé
o nabytí místní dráhy Netolické státem.
Článek I.
Společnost postupuje státu dnem l. ledna 1925 do vlastnictví a stát nabývá vlastnicky veškerého movitého i nemovitého jmění společnosti ať toto nemovité jmění jest zapsáno v knihách pozemkových (všeobecných nebo železniční knize) anebo není, s veškerými právy a závazky jejími, zejména železniční trati společnosti ze stanice Dívčice do Netolic, tvořící předmět koncesní listiny ze dne 8. září 1894, č. 203 ř.z., se všemi vlečnými drahami, pokud jsou majetkem společnosti, s veškerým movitým i nemovitým příslušenstvím, se všemi vozidly a veškerými zásobami, jakož i veškerého ostatního jmění společnosti se všemi aktivy i pasivy, i s reservním fondem, pokud nebyl podle svého určení se schválením státní správy spotřebován.
Článek II
Naproti tomu přejímá stát k vlastnímu placení podle platného, státní správou schváleného umořovacího plánu zbytek dosud neumořené části hypotekární zápůjčky, uzavřené u Zemské banky království Českého, nyní u Zemské banky (dříve Zemské banky království Českého) v Praze, v jmenovité (hodnotě 680.600.- Kč. t. j. slovy šest set osmdesát tisíc šest set Kč.
Veškeré kmenové akcie postupuje společnost státu bez zvláštní úplaty. Tyto kmenové akcie společností vydané společnost opatří a státu odevzdá do 31. prosince 1924.
Článek III.
Ježto nabývací cena jest ustanovením čl. II. vypořádána, prohlašuje společnost, že nemá vůči nabývajícímu státu žádných dalších pohledávek.
Článek IV.
Společnost vstoupí do likvidace, jakmile tato úmluva nabude právní platnosti a jakmile řádná valná hromada schválí výroční účty za rok 1924.
Likvidaci společnosti provede na základě jejího usnesení státní správa.
Článek V.
Dnem, kdy tato úmluva nabude právní platnosti (čl. IX.), přechází fysická držba veškerých majetkových předmětů v čl. I. uvedených na stát.
Společnost se zavazuje, že vydá státu veškeré spisy, listiny, plány, účty, knihy atd. místní dráhy se týkající a že provede sama knihovní pořádek.
Článek VI.
Společnost svoluje, aby podle této úmluvy bylo vloženo vlastnické právo Československého státu (železniční správa) na všechny nemovitosti společnosti náležející.
Společnost jest povinna řádně podepsati právní listiny, potřebné ku převodu knihovního vlastnictví na stát do čtyř neděl po té, jakmile jí budou státní správou k podpisu předloženy.
Článek VII.
Obě smluvní strany vzdávají se práva odporovati této úmluvě pro zkrácení nad polovici obecné ceny.
Článek VIII.
Pro jakékoli právní rozepře, které by snad z této úmluvy vznikly, budou příslušny v prvé stolici věcně příslušné soudy v sídle české finanční prokuratury v Praze.
Článek IX.
Tato úmluva váže společnost schválením valnou hromadou akcionářů a nabude právní platnosti ústavním schválením.
Úmluva tato byla sepsána v jednom prvopise; společnost obdrží její opis.
V Praze, dne 26. listopadu 1924.
Ministr železnic:
Stříbrný v. r.
Ministr financí:
Ing. Bečka v. r.
Místní dráha Netolická:
Dr. O. Kudrna v. r., Ing. R. Bezecný v. r.
(Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.)
| 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! |
|
BmbČ
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1839
Registrován: 1-2007
| | Odesláno Úterý, 31. března 2009 - 18:00:53 |
|
Pěkný, pěkný, díky
Mmch. Netolička byla údajně nejlevněji postavenou dráhou u nás.
| Lépe pomalu jet vlakem než rychle utíkat. |
|
Louis_de_mydlaque
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 487
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Úterý, 31. března 2009 - 21:35:21 |
|
Mibl: zajímavý je ten jednatel za dráhu Ing. Bezecný - to je předek profesora, jenž vede mojí diplomku.
(Příspěvek byl editován uživatelem Louis_de_Mydlaque.)
|
Pépa_rákos
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3591
Registrován: 1-2006
| | Odesláno Úterý, 31. března 2009 - 21:57:54 |
|
Tak trochu něco jiného....
Ec 101 ...
|
Simyv
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 740
Registrován: 5-2007
| | Odesláno Úterý, 31. března 2009 - 22:01:04 |
|
Martin 240025:
Já znám taky ještě horší koleje. Naštěstí Bechyňka nejezdí 100km/h, tak tam ten stav tolik nevadí. A případné PJ10 by si cestující ani nevšimli
|
Martin240025
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1491
Registrován: 1-2006
| | Odesláno Úterý, 31. března 2009 - 22:14:08 |
|
Bechynka - vlečka nejezdí vůbec
pépa: ta sanitka sem jezdí nějak často, ne?  |
Tkan
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1598
Registrován: 1-2005
| | Odesláno Úterý, 31. března 2009 - 22:33:47 |
|
Pépa:
Dík za foto
Jinak dnes po více než týdnu zřejmě nějaký cestující zasáhl a na Os 8212 konečně došlo k odstavení Bmto(147),u kterého byl dost velký problém s otvíráním dveří.
Osobně bych rád viděl generálního ředitele drah společně se všemi pohůnky jezdícími,místo služebními auty,dráhou,jak u vozu Bmto(147) otevírají,coby nastupující cestující,dveře vozu.
K tomu bych pozval veškerá evropská média a vysílal to LIVE i v Keni
Dnes vůz Bmto (147) vyměněn za prasečí vůz Bdt279 (080),který zřejmě neviděl ženu s koštětem tak od Vánoc.
Kultura cestování za ty peníze je opravdu na "vysoké" úrovni,kterou si každý cestující zaslouží.
(Příspěvek byl editován uživatelem Tkan.)
|
Zdeněk
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3350
Registrován: 11-2003
| | Odesláno Středa, 01. dubna 2009 - 01:41:21 |
|
Louis_de_mydlaque: No to je bomba - fakt paráda... A díky
Martin240025: Martine, srovnávat Bechyňku a hlavní trať, potažmo koridorovou???
| Miluji tato půvabná, tichá, tajemná a sladká zvířata, která se potulují sametově měkkými kroky po domě, jako géniové místa, sdílejí se mnou mé myšlenky a hledí na mě z hloubi svých zlatých zřítelnic, s rozumějící něhou a zázračnou pronikavostí. (Ch. Baudelaire) |
|
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2443
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Středa, 01. dubna 2009 - 12:51:40 |
|
MF DNES Jihočeský (Jižní Čechy)
Půjčovny kol ČD zahajují provoz
1. dubna 2009 0:00
Jižní Čechy - Zájemci o cyklistiku mohou ode dneška až do 31. října znovu využít služeb půjčoven kol, které nabízí České dráhy přímo na nádraží.
Velkou výhodou pro cestující je možnost vrátit půjčené kolo na jiném místě, než z kterého vyjeli.
Na jihu Čech mohou lidé nabídku využít na železničních stanicích v Jindřichově Hradci, Třeboni, Nové Peci, Černé v Pošumaví, Volarech, Táboře a ve Veselí nad Lužnicí.
„Od 1. června navíc budou v provozu ve spolupráci se soukromníky půjčovny v Českém Krumlově a Lipně nad Vltavou,“ dodal tiskový mluvčí Českých drah Radek Joklík. Na prázdniny otevřou navíc půjčovnu v Novém Údolí na Prachaticku na hraničním přechodu u Třístoličníku.
Půjčení kola vyjde za jeden den na 230 a na půl dne pak na 200 korun. Držitelé slevy Českých drah Rail Plus zaplatí 200 korun za den a 170 za půl dne.
Před odjezdem je třeba ještě složit zálohu ve výši 1 000 korun za jedno kolo, za dvě a více 2 000 korun. Večer pokladní cestujícímu tuto sumu vrátí. Vypůjčená kola lze také bezplatně převézt ve spěšných a osobních regionálních vlacích.
Pokračování na str. B2
Půjčovny kol Českých drah zahajují provoz
Pokračování ze str. B1
Službu poprvé České dráhy nabídly v roce 2003 ve východních Čechách, síť půjčoven postupně rozšiřují.
„Na jihu Čech a na jihu Moravy patří nabídka k nejvyužívanějším, proto také místa přibývají,“ dodal Joklík. Zároveň doporučuje, aby si větší skupina lidí, která plánuje dovolenou a chce si půjčit na nádraží kola, zavolala na stanici předem.
„Máme rezervační knihu a už dnes nám lidé volají a zamlouvají si termíny. Třeba na 1. květen chtějí 24 kol. Jelikož u nás je kol jen devět a jedno dětské, zavoláme do sousedních stanic a připravíme se na větší zájem,“ uvedla pokladní z nádraží ve Veselí nad Lužnicí Jitka Dobešová.
Z Veselí nad Lužnicí cyklisté nejčastěji vyrážejí na Červenou Lhotu nebo na Kozí Hrádek, často tak využijí také možnosti vrátit kolo třeba v Kardašově Řečici nebo v Táboře, a nemusí se tak už vracet na místo, odkud vyjeli. K tomuto účelu slouží dalších 13 míst v kraji, kde cykloturistické trasy nejčastěji končí. Po celodenním výletě tak lze bicykl odevzdat zpět v Prachaticích, Kubově Huti, Borovanech, Nových Hradech, Českých Velenicích, Soběslavi, Kardašově Řečici a Majdaleně.
Od 1. června pak navíc ve Strakonicích, Vyšším Brodě, Vimperku, Sezimově Ústí a Milevsku.
Kola v půjčovnách jsou buď trekingová, nebo horská, ke každému dostane cyklista automaticky přílbu. „Když se něco rozbije, tak jdou bicykly okamžitě do servisu,“ uvedla Dobešová. Nabídku mohou využít i lidé bez jízdenky na vlak.
***
* Půjčovny kol
na nádraží ČD na jihu Čech
Černá v Pošumaví od 1. dubna
Jindřichův Hradec od 1. dubna
Nová Pec od 1. dubna
Tábor od 1. dubna
Třeboň od 1. dubna
Veselí nad Lužnicí od 1. dubna
Volary od 1. dubna
Český Krumlov od 1. června
Horní Planá od 1. června
Lipno nad Vlt. od 1. června
Písek od 1. června
Třeboň lázně od 1. června
Nové Údolí prázdninový provoz
bude zahájen od 1.7.-31.8.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy
Autor: * (kla)
| 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! |
|
Libcha
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 391
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Středa, 01. dubna 2009 - 13:43:09 |
|
taky by nebylo od veci pri vylukach na vedlejsich tratich misto nahradni autobusove preravy rozdat lidem kolaa na druhe strane zas vybrat ... |
BmbČ
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1842
Registrován: 1-2007
| | Odesláno Středa, 01. dubna 2009 - 20:44:00 |
|
Nevím, proto se ptám: Půjčůjí půjčovny ČD kola občanům hmotnícím 90kg a více? Dík.
(Příspěvek byl editován uživatelem BmbČ.)
| Lépe pomalu jet vlakem než rychle utíkat. |
|
Simyv
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 743
Registrován: 5-2007
| | Odesláno Čtvrtek, 02. dubna 2009 - 17:56:49 |
|
Na odstavné koleji za myčkou v ČB stály jakési "divné" modré osobní vozy. Není to náhodou další dodávka vozů do Izraele?
|
Martin240025
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1495
Registrován: 1-2006
| | Odesláno Pátek, 03. dubna 2009 - 15:05:53 |
|
Dneska v 10 dopoledne stály v ČB 4 vozy Bmee. Neměly by spíše tyhle vozy jezdit do "roztrhání těla", aby se zvýšil komfort například mezi Prahou a Českými Budějovicemi?
Pár obrázků na zpestření, ale jen jeden je k tématu, snad se Vám měřící vůz bude líbit, z dálky to vypadalo jako Barča s jídelákem
|
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2457
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Pátek, 03. dubna 2009 - 15:18:25 |
|
A ty Bmee tam stojí denně, neb točí v 18:19 večer do Vídně, tam přespí a v 9:46 jsou zase zpět v ČB. Oběh je (tuším) jednodenní. Mezitím by se sice někam podívat mohly, ale jiné vozy by se tím celodenně neušetřily.
| 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! |
|
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 48593
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Pátek, 03. dubna 2009 - 15:21:49 |
|
Martin spíš myslí ty po severních šturcech. Tam byly minimálně další čtyři, spíš pět, většina asi lepených.
Tebou zmiňovaná souprava teď do Vídně nejezdí, kvůli jakési výluce u Rakušáka točí 1761/360/pauza/361/1760/nocleh v ČB//, a pokud vím, tak je o vůz krácená, takže jezdí pouze 2×Bmee+BDbmsee.
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
Zdeněk
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3354
Registrován: 11-2003
| | Odesláno Pátek, 03. dubna 2009 - 16:43:03 |
|
Martin240025: Pěkný, ale kua, v kterej části Budějc to je? 
| Miluji tato půvabná, tichá, tajemná a sladká zvířata, která se potulují sametově měkkými kroky po domě, jako géniové místa, sdílejí se mnou mé myšlenky a hledí na mě z hloubi svých zlatých zřítelnic, s rozumějící něhou a zázračnou pronikavostí. (Ch. Baudelaire) |
|
Martin240025
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1498
Registrován: 1-2006
| | Odesláno Pátek, 03. dubna 2009 - 17:16:22 |
|
Zdeňku, je to kousek od naší školy, z další budovy (ústav matematiky a mechaniky) mám výhled na nové spojení, viadukty z Masaryčky na Bubny, AN Florenc takže tu a tam počítám při přednášce z matematiky vagonky... nebo tu a tam dávám pozor? . A pozoruji, že ses dal na Prokleté básníky... |
Eso_363
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 24
Registrován: 12-2008
| | Odesláno Pátek, 03. dubna 2009 - 18:16:42 |
|
Dneska:
Sp1930 1116 111-4
Os8014 242 237-6
Os8614 749 263-0
Os8111 810 077-8 |
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 48608
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Pátek, 03. dubna 2009 - 18:35:12 |
|
Něco málo doplním též:
Os 8715 - 742.348+012.394+010.095+012.777
A z města hrůzy:
R 662 - 242.283+2×Bp (397, 473)+B255 (056)+BDbmsee (048)+AB RIC (024)/242.254
R 663 - 242.252(?)+Bdt279 (170)+2×Bp (474, 463)+B255 (046)+BDs (160)+AB RIC (045)/242.203
Os 8510 - 340.049+Bmto (127)+BDs hadr (380)
Os 8210 - 242.239+BDs (375)+2×Btee289 (132, 053)
Os 8047 - 242.245+2×Bdt279 (143, 042)+BDs (431)
Os 8010 - 242.202+BDs (437)+Btee289 (188)+Bdt279 (046)
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
Trojaz
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 708
Registrován: 12-2006
| | Odesláno Pátek, 03. dubna 2009 - 19:14:46 |
|
Včera lehla 242.250 v Nemanicích na 8046 (nejspíš). Přijela posila v podobě 242.267.
|
