Kuřil p: opět nádhera

Pár let zpět jsem dostal tuto fotku ČS4 (???)
Netuším kdy, kde a kým byla vyfocená, ale vypadá to na nějaký převoz někam.


(Příspěvek byl editován uživatelem 751_364-1.)

Pokud je to sériovka, tak but' do CCCP (SSSR) nebo do Cerhenic a pokud je to prototyp tak patrně do Cerhenic.

Janek_lemoch : To právě netuším. Nikde ani nemůžu vygooglovat. Jen vím, že prototyp měl tu střechu po stranách rovnou a ne takto vyřízlou...

751_364-1: Něco se mi podařilo vygooglit a myslím že toto bude sériový stroj

Podle toho zaplachtovanýho vozu před mašinou a cedule na boku loko, to už bude patrně přeprava k SŽD.

Dobře, díky za info a někam si to zapíšu.

751 364-1: Je to určitě foceno ve VÚŽ Velim a navíc sériové kusy mají trochu jiná čelní skla. Do VÚŽ byla dodána s odporníkovým vozem. Na vlaku na fotce mohla sloužit jen jako zátěž.

A sériové kusy mají pluh a tato nemá.

Je to ČS5-001, pozdější S699.1001.

Lehká opravička: S 699.1001 je ČS 4-001.

barča 1010 : Na VÚŽ Velim to být nemůže a nebo to tam dřív normálně jezdili Mn s nákladníma vozama ? Já jen narážím na ten fakt těch nákladních vozů v pozadí a i těch kolejí mi příjde na VÚŽ Velim moc...

S 699.1001 je ČS 4-001.

To je vlastně fakt. Takže platí jen to ČS5.

S Mn to tam klidne vozit mohli stejne jako lokomotivy řady 380.

Statistik & Janek - abych vám to zamotal ještě víc, tak na fotce může klidně být i druhý prototyp, tj. ČS5.002 (po Škodovácku 48E). Mmch. věděl by někdo osud těchhle dvou mašin? Já jen vím, že uměly 3= i 25~ a sovětská strana o ně neprojevila zájem. Z jedné (tuším, že z 02) pak Škodovka udělala pokusného králíka. Mám fotku z okruhu, kde za sebou má ČS5 připojené záhadné vozidlo - lokomotivní rám na podvozcích a s prapodivnou nástavbou (vypadá to jak plechová garáž). Snad mělo jít o pokusy s tyristorovou regulací.

abych vám to zamotal ještě víc, tak na fotce může klidně být i druhý prototyp, tj. ČS5.002

To bych se celkem hádal. Podle tvaru oken kabiny je to jednička. Jednička měla boudu jako 52E1, kdežto dvojka jako 52E2.


Osudy? Údajně obě zůstaly v ČSSR, po zkouškách na VÚD se vrátily do Plzně a tam je pak rozebrali. Boudy z jedničky byly údajně později darovány nebo prodány SŽD jako náhradní díly, snad koncem 70. let, snad počátkem 80. let. Jedna kabina šla na opravu ČS4-002 (loko je momentálně už sešrotovaná), které po požáru koncem 70. let jedna kabina shořela a od té doby byla zakonzervovaná v kyjevském depu. Druhá kabina údajně ležela v kyjevském depu venku v kolejišti vpřed halou kolovky. Tuto boudu posléze údajně použili na opravu lokomotivy ČS4-132, která měla po těžké nehodě v žst. Cvětkovo v roce 1982 zničenou taky jednu kabinu.

Vývoj lokomotivy zadalo MPS SSSR plzeňské Škodě. Proč dvousystémová lokomotiva, je celkem jasné - pro vedení vlaků přes stykové stanice dvou napájecích soustav bez nutného přepřahu. Škoda vyrobila dva prototypy, konstrukčně částečně odvozených (hlavně mechanická část) z právě probíhající výroby ČS4. Po zkouškách na VÚD se u obou prototypů projevily následující nedostatky: překročení zadané nápravové hmotnosti (22 t namísto plánovaných 20,5 tuny) a malá spolehlivost odporové regulace. ZVIL stáhnul loko z okruhu zpět do závodu a nabídnul MPS odstranění nedostatků, nicméně sovětský VNIIŽT se paralelně silně bil za vlastní projekt přestavby stykových stanic na přepínání napětí v trolejích, a zvítězil. Sovětské MPS od projektu ČS5 odstoupilo a obě mašiny zůstaly ZVIL. Rusové uvádějí, že byly obě zrušeny v roce 1976 přímo ve škodovce a tam i sešrotovány, jednička snad až na počátku 80. let. Jen tedy ty kabiny z ní byly odeslány do SSSR (možná už dřív, možná až po šrotaci ve Škodě). Přímý doklad o tom asi žádný není, ale jeden pamětník minimálně tu kabinu v kolejišti u kolovky pamatuje. Byla zelená a na čele byly stopy po označení 5-001.

Mám fotku z okruhu, kde za sebou má ČS5 připojené záhadné vozidlo - lokomotivní rám na podvozcích a s prapodivnou nástavbou (vypadá to jak plechová garáž). Snad mělo jít o pokusy s tyristorovou regulací.

Kdybys sem tu fotku dal, tak je docela mozny, ze se jedna o tzv. odpornikovy vuz, na jehoz stavbu poslouzila nejaka S479 (prvni stridavky CSD.) Ale v tuhle chvili je to jen dohad.

Agente, stačí si to vygooglit:
záběr zezadu
záběr zepředu

Stat: Máš recht, na 751 364-1ově fotce bude opravdu jednička. Nakonec jsem vyhrabal tu fotku 2ky ze svého archivu, 5.01 od 02 se opravdu v Tebou zmíněných detailech liší. Tady je:
I ta "garáž" tam je docela pěkně vidět. A jinak dík za info!

Díky moc za osvětlující informace o tomto docela zajímavě vyhlížejícím prototypu...

Nicmene porad nevime, co skutecne bylo v ty garazi... Nejaky predpotpni menice, trafo nebo jen litina (odporniky ?) Podvozky pod tou garazi se tvari jako vzor laminosrot, coz me k tomu dohadu o S479 vedlo. S479 se vyrobily 4 kousky a v provozu se moc neohraly. Kde skoncily, to vi jen panbuh (krome tohoto - coz je nakonec vseobecne znamo.)

Tady se pise i o zkouskach "bezkontaktni" regulace, takze to skutecne muze byt nejaka "tyrystorka v betaverzi."

(Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)

Z časopisu Svět železnice 34 (Článek Úvahy k "ES 699.0" [2]):

"Garáž" byl pokusný stroj (typu 49E) s uspořádáním pojezdu B´B´s dvěma trakčními motory v rámu a planetovou převodovkou Voith (s možností změny převodu pod výkonem) a skupinovým přenosem výkonu kardanovými hřídeli na čelně-kuželové převodovky fy HURTH na nápravých. Nemělo mnohá vybavení včetně sběrače a řízení výkonové regulace. Bylo pevně spojené s 48E0-02 a tvořilo s ním tovární zkušebnmí soupravu. Ideovým otcem návrhu byl prof. J. Šíba

V článku je spousta info o protypech ČS5, v předchozím čísle 33 také o S 699.0 a S699.1001

Jooo, Šíbostroj, to stávalo v Plzni, když se šlo ke staré lokomotivce, tak než se zatočilo z té hlavní silnice od V. brány doleva. U takové šedivé boudy.

Nebudu přidávat komentář jen obrázky "garáže" a šestikol.

JACE - To jsou PARÁDNÍ obrázky, které by stály za uchování mj. i na www.prototypy.cz
Mohl bych o ně požádat do mailu?

jj Rosťo,to jsou!

Kuřil_p - nějak nepoznávám tu stanici, kdyby to bylo u mostu v Benátkách, bylo by to jasný...

3D grafika

Když člověk vidí různé neostré fotky, tak tohle proti nim je superkvalita, paráda.

Kuřil p: Moc pěkné .

Kuřil_p: jako obvykle, paráda.
Ta patina (na agrárníkovi) je ta třešnička na dortu....

Díky všem.

Ja by som k tomu mal len jednu pofesne deformačnú - tie koľajnice sú nerealisticky rovné. Chcelo by to nejaký prepadnutý styk

A skúsim šťastie i tu.
Pátram po osmej V 100.5 pre ČSD, ktorá bola od DR prevedená k 1. 10. 1987. Prišla k ČSD fyzicky kedy a kam? Išla priamo do MTH Vrútky na spojenie so SZP 750? A prečo ju vlastne ČSD kupovali? Bolo to naozaj koli osmemu SZP 750, ktoré malo byť povodne pre DR? Prečo ho nemci nechceli? Hrala v tom nejakú rolu snehová fréza KSF 80? O ostatých V 100.5 viem, aj to, že táto 8. stále jazdí vo Zvolene. Zatiaľ som nenašiel nikoho, kto by to vedel objasniť...

Předseda má pravdu... koleje v remízách vždy pamatují začátky železnice na našem území. Výměna za novější probíhá většinou v cyklu 130 let. Ale jinak samozřejmě Kuřil - jako vždycky u mě za jedna!

Tratovak.Podívej se na www.v100-online.de

Tratovak. Není to náhodou ta osmá lokomotiva
DR 110 969-3?=ŽSR 99 56 9310 016-7.

Bdlm:, Zdraví Dežomont z Chomoutofa + ü.

Bdlm:
- tu stránku mám prelezenú
- áno, je to ona, ale to číslo 99 56 ... nie je číslom tej lokomotívy, hoci ho má na sebe uvedené, ale SZP 750 v.č. 16, pričom ten, čo to takto označil si zjavne neuvedomil, že tú súpravu je možné aj rozdeliť a lokomotívu prevázdkovať aj bez škarpostroja...
Ale vďaka za snahu.

Lokotraktor míří do centra Liberce

Pokud v článku není ilustrační fotka, tak je to pomníkovka z Oderwitzu; předtím stála v Žitavě.

Kuřil_p: Moc pěkná práce. Aby nezůstalo jen u chvály tak podotknu, že se mi zdají příliš ostře orámované stíny objektů a také až moc tmavé stíny u snímků se sněhem. Sníh dost odráží sluneční světlo tak by stálo za to pustit trochu více světla skrz objekty.

To je známá věc, ale jinak by se to renderovalo příliš dlouho.

by se to renderovalo příliš dlouho
Checht, vzpomínám si, jak kdysi ve středověku byla recenze na nějaký grafický program, který uměl renderovat jednoduché objekty, a byla k tomu poznámka zhruba: "Bohužel mnozí z vás si s tímto programem moc nepohrají, protože k tomu, aby renderování bylo vykonáno v přijatelném čase (z kontextu vyplývalo, že to bylo asi půl hodiny až hodina), potřebujete špičkový počítač s procesorem 486DX s frekvencí 66 MHz"

Časy se měěěěníííí

Tak že bychom se panu Kuřilovi složili na nový počítač?

Aleš_Liesk. budovu na diplomovku som v rozlíšený cca 1000x800 rendroval 2 hodiny a to na i7 so 4 fyzickými jadrami- 8 vlákien, takže pokrok moc nenastal. A to ešte čo viem nič nebolo, niektoré programy vo vyššom rozlíšený to zvládajú aj za deň-dva.

Matus> ale tenkrát se jednalo o obrázky do 640 x 480 bodů a ta tělesa mohla být jen jednoduché geometrické útvary. Koule je sice nejdokonalejší geometrický tvar a její renderování potřebuje vypočítávat haldy sínů a kosínů, ale myslím si, že u větších (na počty pixelů) objektů, zvlášť členitých, ty výpočty půjdou rapidně nahoru.

Jinak pamatuji výpočty z dnešního pohledu triviálních elektrických obvodů, co se nechávaly běžet přes víkend.
A nakonec i mé vlastní softy běžely na 8-bitových počítačích tak, že pro výpočet "v reálném čase" bylo nutno zvolit krok výpočtu 2 sekundy, což ale vedlo k nestabilitě výpočtu (krok je moc dlouhý).
Na 386DX40 jsem se dostal na krok desetina sekundy (vyhovující z pohledu simulace) i při daleko složitějších výpočtech a už to jelo plus mínus v reálném čase. A když jsem (s týmž softem) mohl použít 486DX50, tak to byl takovej fofr, že jsem raději napsal BATku, která spouštěla opakované výpočty s různými parametry, neb pouhé napsání příkazového řádku bylo delší než vlastní výpočet :-) Jojo, koprocesor byl znát...
Ale to dnešní mládež už ani netuší, jak to dřív chodilo

Jojo, kdo potřeboval víc počítat, tak nebyl línej si přikoupit i koprocesor. :-)

Chlapi,o čem to mluvíte?Nevím jak zde ostatní,ale já vůbec netuším..no to nic ,diskuze o pc není pro mě..Raději k věci,ta lokomotiva v Liberci patří tomu tech.muzeu Liberec nebo komu? Ví o tom něco někdo?Proč se koupila,zapůjčila?atd..

Alfe, je zde rozjeto několik konverzací.... taky mi dost unikají. O koupi lokomotivy do Liberce je příspěvek Statistika č.4164 s odkazem. Snad se jedná (zda foto není pouze ilustrační) o lokomotivu DR Köf. Inu v libereckém muzeu sedí trochu rozumní lidé. Ve Třebové jsem cca před 10 roky byl s nápadem něčeho podobného vyhozen s dovětkem "že zde nebude žádné technické muzeum".

dnešní pc sice umí hodně MHz, ale sedí v nich různý jehowisti za woknama, takže to urychlení.....

Past: Jestli to Pavle nebude tím, že v Liberci jde o Technické muzeum, zatímco ve Třebové je to Městské muzeum. Už název jasně říká, že zaměření obou institucí bude různé.

PS: Když jsou v tom muzeu takoví zabedněnci, proč s nimi spolupracuješ? Paní ředitelka i lidé na Městě jsou stále stejní...

S muzeem nespolupracuji, moje spolupráce skončila prakticky s otevřením muzea. Nicméně nikde není psáno, aby takové městské muzeum nemohlo mít třeba jako exponát lokomotivu, vůz, nebo třeba tendr, vodní jeřáb, popř. zabezpečovací zařízení s mechanické návěstidlo u kterého by si zájemce mohl sám vyzkoušet ovládání atd. Ale je to lidech, bohužel ve mstě zůstávají stále stejné žáby na pramenech.

Zdravím v diskuzi, mohl bych mít několik otázek k řadě 860 "Chrochtadlu"?

Jestli se tu najde někdo, kdo pamatuje čilý provoz této řady, zajímalo by mě, jaké byly trakční vlastnosti? Slyšel jsem, že prý na sou stavbu a určení to bylo poměrně líné a dlouho se rozjíždělo na vyšší rychlosti. Zejména pokud byl s přípojnými vozy.
Dále by mě zajímalo, proč byly s motorem takové problémy, jak se tvrdí? To se zmíněný Pielstick zkrátka nepovedl, nebo TEES Martin zvrtal kvalitní zahraniční výrobek, jako Avia svou licenci Renault Saviem SG v podobě A30/20?

A nakonec, proč Chrochtadlo? Zvuk motoru? Nikdy jsem s tím patrně nejel, takže nevím.
Děkuji za případné odpovědi.

Něco o řadě 860 je tady:

https://www.youtube.com/watch?v=g2SdBqmtpV8

to už se tu probíralo mockrát...trošku složitější motor...konstrukčně i na ůdržbu..i starty byly někdy trochu horší...bylo lepší když to šlo teplý,z ruky do ruky...

Ten zvuk by mě také zajímal. Žádný záznam neexistuje a těžko asi někdo řekne jaký zvuk to mělo. Ale když to byl motor Pielstick, podobalo se to aspoň trochu zvuku Pielsticků T 466.0 nebo vůbec?

Žádný záznam neexistuje a těžko asi někdo řekne jaký zvuk to mělo.

To bych teda zrovna netvrdil, byť autor (nejsem to já) mající to v podobě analogové nemá na digitalizaci svých archivů chuť a především čas. Jedno je však jisté, že na tehdy tak běžnou věc jako zvuk jedoucí 860-ky si už člověk dávno nevzpomíná A že bejvávaly na letohradsku v té době perličky, jako Chrochtadlo s rybákem na výlukové soupravě atd...

no jaký...přeci jako fujara!!na tom přeci není nic složitého!

taky u nás s tím byli,dobírala se voda do měřáku...tak jsme to oblejzali,a jeli s tím pak do stanice