V katastru už se začíná postupně objevovat trasa SuVo.

Tak jsem si tu katastrální mapu prošel a napadlo mě - co bude s těmi opuštěnými pozemky? Nabídnou se vlastníkům sousedících pozemků? Kdo jiný by asi měl zájem o nudli nekvalitní půdy?

DH: Kdo jiný by asi měl zájem o nudli nekvalitní půdy?
Nudle to bude určitě, ale při troše snahy by se ta (ne)kvalita dala vylepšit skrývkou z nové trasy. Dokoce mám za to, že by se to tak dělat mělo.

http://www.ducr.cz/drurad/2014/140505vyhlaska1.pdf

Hlavně ta nepřetržitá v délce 21 dní mezi VnL a Soběslaví.

Hajnej: nejsem si úplně jistej zda jsem to viděl u Votice-Beneš nebo Sudoměřice-Votice... ale myslím že tyto pozemky nebo alespoň části přijdou přikrýt výrubem z tunelu, jako náhrada za kdysi rozbourané stráně mezi poli. Je to prý životní prostředí pro hady a jinou havět

Davos: jj - u Střeně (i jinde) jsou taky k vidění hromádky šutru pro slunění ještěrek.

(Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.)

Otázka je, jaké ještěrky máte na mysli

Davos: jednalo se o usek z Tomic od urovne tunelu Tomicky I az na jeho konec. Stare teleso samozrejme. Tam se navazely sutry z vyrubu podle slov stavbyvedouciho prave kvuli teto haveti. I kdyz podle mych nescetnych zkusenosti bylo nejvic zmiji na sudem zhlavi a zahlavi Tomic a kolem Hr. Opretice.
A primo u Hr.Tuzinka, pod peronkem, uspesne rok co rok vyvadely mlade vzacne cerne zmije.

Ty Tomice můžu potvrdit. Tam když jsi slezl z lokomotivy,tak jsi musel hodně koukat pod nohy. Těm potvůrkám koukali ze štěrku jen hlavičky a vůbec jim nevadilo, že už tam stojíš půl hoďky se Sergejem.

Zmijáka pamatuji tady. Šel jsem směrem na Heřmaničky, periferně sleduju trat abych nezakopl,zároven soustředím na sluch aby mě zezadu něco nesmetlo a najednou se začal hýbat klacek pod nohama .... naštěstí se mi povedlo prodoužit krok,ale nic moc pocit ...

Doplním konečně ty povýlukové PJ 50...

11,750 - 14,320 (cca přejezd přes silnici Hosín - Dobřejovice až cca Odbočka Dobřejovice)
20,050 - 20,150 (zářez s nadjezdem k Vitínu)
23,050 - 23,250 (konec oblouku za Ševětínem)
25,150 - 25,250 (propustek přes potok z rybníka Stojčín)
29,650 - 30,500 (rovinka za Dynínem)

MZ: Když přidáme Horusice - Veselí zastávka, Veselí - Řípec, Tábor - Sudoměřice, je to pěkný výčet. Už se nestíhá křižovat ve Veselí, ale vyjde to do Horusic, zpoždění okolo 8 minut.

11,750 - 14,320 (cca přejezd přes silnici Hosín - Dobřejovice až cca Odbočka Dobřejovice)
Vymaz to cca - pomala zacina tesne za tim prejezdem a konci na zahlavi odb. Dobrejovice (tedy tesne za vyhybkou).
23,050 - 23,250 (konec oblouku za Ševětínem)
Je primo pod delicem. Navic obe pomale mezi Sevetinem a Dyninem jsou jenom v 1.TK (ve smeru do Prahy vlevo). Je to krasna "jizda zrucnosti"...

Ale v pátek myslím všechny PJ mezi Zámostím - Veselí skončí

Bílý_petr
Co to je prosím PJ?

neznalí: pomalá jízda

850.015:
Děkuji

Jnd: prosím, ze kdy je ta fotka? (předpokládám Arnoštovice) Díky!!

Od Tábora je zaštěrkováno až ke zrušené čekanické předvěsti od Chotovin, téměř hotová před pokládkou je i minipřeložka u Chotovin. V celé délce už leží připravené kolejnice.
V Soběslavi se opět jezdí po 1. a 3. koleji.

Přibyla nová PJ 30(?) přes výhybku číslo 6 v Chotýčanech...

Rob

Jo jo jsou to Arnoštovice pravděpodobně 3.9.2008,ale je to fotka ze složky kde ještě nemám popisky. Datumy a čísla kolikrát musím dohledávat pomocí negativů tak to jde pomalu,ale vzhledem k vegetaci v okolí by to září mohlo být ...

Na estakádě přibyla další pole.Můžete upřesnit kolik jich je nyní.Díky.

Nejsem si jistý, ale asi 3. První od Prahy má na sobě nějaké dřevěné "lešení" či něco takového. Pokud budu stíhat, během víkendu nafotím.

Mir7: Včera byla tři pole hotová a u 4. pole rostou středové provizorní podpěry. Jedna už byla až nahoru, druhá rozestavěná.

Mechanikám z Veselí do Lomnice se to krátí, kabel už je za Frahelží...

Tyhle relikty by měly bejt už dávno jen v muzeu. Nechápu, že to na síti (a v předpisech) pořád ještě straší.

Pomalá je také v Hostivaři v 1. SK na vexlích od Vršovic.
Dále pak od předvěsti do Sudoměřic. Ta tam je kvůli trvalé výstraze? Že je v obou směrech...


no konečně:
Možná jde o relikty, ale minimálně v případě přejezdů na záhlavích je „pokrok” v podobě elektronických zázraků vykoupen prodloužením doby potřebné pro křižování vlaků klidně i o minutu (mechaniky nikdo mezi vlaky zvedat nebude, u reléovek si ho taky přidrží skoro každej, zatímco ESA si přejezd podržet neumí a obsluha to dělat nemá a ani to obvykle nedělá).
Takovej pokrok, kterej vede k prodloužení jízdní doby vlivem opětovného zavírání přejezdu, stojí za hovno.

Mir7: Na estakádě u Chotovin jsou v hrubé stavbě tři pole, čtvrté bylo minulou neděli připravené k montáži. Pomocné pilíře je tak zvané "pižmo" a slouží při svařování bočních plechů.

Dneska odpoledne již byla na místě technika a části čtvrtého pole složené na zemi na místě. Patrně zítra bude probíhat montáž. Fotky budou později, bohužel nestíhám.

MZ: PřL byla odpojena.

Již někdy před čtrnácti dny byl odvodněn severní portál tunelu a upraven svah.

R_206:
Jistě, je nahrazena trvalou výstrahou v "tabulkové" podobě. Ale kvůli tomu tam obousměrná pomalá jízda snad není, ne?

Martin_zlivský:
zatímco ESA si přejezd podržet neumí a obsluha to dělat nemá a ani to obvykle nedělá
Nějaký administrativní zákaz, nebo pověra? Pramen by byl?

To řeší ASVC, aspoň doufejme. Každopádně ten předpisový zákaz je pitomost a dá se odstranit poměrně snadno administrativně, ale mechanika v mlze podobně snadno vidět být nezačne. Nehledě na (ne)možnost TZZ.

Prostě tohle už mělo všechno vymizet zhruba společně s párama, patří to do cca stejné epochy.

Mám dva dotazy k "pražským" stavbám 4. koridoru.
1) modernizace žst. Hostivař
- k zahájení stavby platí tedy 1. červenec nebo 1. srpen 2014? Kdo to bude provádět?
2) úsek Zahradní Město - Eden - Vršovice
- Jaké máme nejaktuálnější informace k dnešnímu dni?
Slyšel jsem od zaměstnance Magistrátu Prahy, že to nějak skřípe. Prý se spekuluje o zachování trati ve stávající stopě a vybudování vilové čtvrti v místě dnešních čekacích kolejí a starého ranžíru.

MZ: ESA si přejezd podržet neumí a obsluha to dělat nemá a ani to obvykle nedělá

Možná to někde není zvykem, ale např. v Uhříněvsi je běžnou praxí, že si výpravčí staniční přejezd "podrží" když nechce čekat na jeho opětovné uzavření (předzváněcí doba je tady dlouhatánských 72s). Ničemu to neodporuje, ta možnost tady je, stačí dvakrát kliknout.

(Příspěvek byl editován uživatelem Plešoun.)

Rail2005:
1) Zatím poslední zveřejněný oficiální dokument z 10.4.2014 (Dodatečné informace 24) stále trvá na datu 1.7.2014

2) Mno, to by znamenalo kompletní předělání projektu, tudíž realizace tak 2020, takže bych se přikláněl k názoru že je to opožděný apríl.

balik, no konečně:
Ano, taky to beru jako hloupost, ale bohužel ji podporuje i systém obsluhy (doporučuji si to vyzkoušet - rozdíl oproti čudlíku na reléovce je značný, o dvojím točení klikou navíc nemluvě, komu by se chtělo...). A budou k tomu i další důvody, jinak by to byl už dávno předpisem daný postup při křižování.
Snad se to opravdu brzy vyřeší. Jenže (vy)řešit se to mělo už dávno, i bez ASVC - stačilo přidržení při volbě do zásobníku (viz Softikon a volba do zásobníku s režimem křižování). Pro reálné zabzař to bude určitě složitější, ale snad ne nereálné.

Mechanika v mlze je opravdu na prd vidět, o tom žádná. Ale to v zásadě taky nemusí být její vlastnost (např. po doplnění výkonnějšími svítilnami). Mechaniky (návěstidla i závory) už měly být historií, ale po adekvátní náhradě.


Plešoun:
Ano, také vím o pár místech, kde to někteří naštěstí používají. Ale předpisově čistá obsluha to zatím není.

M_z:
Martine, buď prosím konkrétní, pořád nechápu, v čem je to nečisté? O žádném zákazu nevím (SŽDC D1 čl. 3527 a násl. nic, SŽDC Z1 nic, SŽDC Z2 nic, ZDD - momentálně neznám žádný SŘ ani příl. 16/dříve 5A nařizující podobnou restrikci), ale nevylučuji jej, proto jsem se zajímal o pramen, kde hledat. Zatím mne spíš utvrzuješ v tom, žes vyslovil nepodlouženou domněnku a žádná právní/organizační překážka neexistuje. Totéž potvrzuje i Plešoun, že použití volby UZ z JOP elektronického stavědla nic nebrání.

Jednak odfiltrujme obvyklé zvykosloví, kdy "reléovkou" je v daném případě míněno ovládací rozhraní ústředního stavědla z indikační desky/ovládacího stolu/ovládací skříňky číslicové volby, přičemž samozřejmě u RZZ ovládaného z JOP se obsluha PZZ bude shodovat s elektronickým stavědlem (takže takovej pokrok ... stojí za hovno a předpisově čistá obluha to není ?).
A dál, když konkrétněji rozvedu Plešounovu strohou informaci o dvojkliku:
1. Naprosto stejně, jako když na odkazované reléovce (po postavení první cesty) teprve v okamžiku spuštění výstrahy má smysl stiskem (nevratného tlačítka "Zavřeno") nebo číslicovou volbou (volbou zhlaví, dvojhmatem UZ/VZ + trojmístný kód) podržet přejezd (tzn. pohlídat si ten správný okamžik) a po navolení druhé jízdní cesty (opět ve správný okamžik - až po provedení závěru druhé cesty) povytažením tlačítka / číslicovou volbou (zhlaví, dvojhmat OZ+kód) zrušit povel k uzavření, (takže se PZS uvede do základního stavu, pokud mezitím nedošlo k ovlivnění jízdou vozidla),
2. stejně tak na JOP (při postavené první cestě, po uvedení PZZ do výstrahy jízdou prvního vlaku) obsluha velmi jednoduše (prvním) kliknutím levého tlačítka myši na příslušné místo v kolejovém reliéfu vyvolá obslužné menu přejezdu a (druhým) stiskem provede z roletky volbu UZ; a opět za naprosto srovnatelných podmínek (po průjezdu prvního vlaku a závěru druhé jízdní cesty) z obslužného menu volbou ZUZ (zde jako povinně dokumentovaný úkon, tedy k "dvojkliku" navíc povinná četba komunikačního pole z monitoru + 5 klofnutí do klávesnice) uvede přejezd do základního stavu (resp. výstrahy ovlivněné čistě jízdou druhého vlaku).

Resumé: Prostě prodloužení doby potřebné pro křižování vlaků klidně i o minutu nijak nesouvisí s pokrokem / stavědlem.
A stejně jako Plešounovi (při zachování nutné anonymity) je mi známo naprosto rutinní využívání popisované funkce z JOP.

Ještě dodatek k témuž:
Nemohlo jen dojít k nějakému nedorozumění při četbě ZTP JOP čl. 2.2.9, kde se v poznámce za textem článku uvádí, že: Uplatnění povelu UZ (ZUZ) v zásobníku se nepovoluje a pokud má být PZ samočinně přidrženo v uzavřeném stavu pro další jízdní cestu, předvolenou v zásobníku, musí být toto řešeno logikou spouštění PZ v zabezpečovacím zařízení ?

Tím snad je ale myšleno pouze to, (co se tam píše, totiž) že příslušný povel (UZ, ZUZ) se neřadí do zásobníku, neboť (dle vlastního normativního textu tohoto článku) při zadání stavěcích povelů ovládání přejezdu veškeré funkce jsou odeslány do navazující úrovně ke zpracování bezprostředně po jejich volbě.
(Proto také je obsluha z JOP úplně stejná, jako na reléovce - nemůžu si přejezd předvolit dopředu, ale čekám až na ten správný okamžik, jak bylo popsáno výše).

Konkrétně to zmiňuje bývalá D23, nově Směrncie 104 v článku 19:

Doba zpoždění rozsvícení návěstidla (pZN)

19.1 Doba zpoždění rozsvícení návěstidla je doba, o kterou se odloží změna návěstního znaku na návěstidle, protože se návěstidlo nachází v přibližovacím úseku přejezdu a tento přibližovací úsek je obsazen.

19.2 Doba zpoždění rozsvícení návěstidla se do provozních intervalů a následných mezidobí započítává tehdy, pokud návěstidlo kryjící místo ohrožení a bod začátku obsazení (určený podle článku 20) jsou v přibližovacím úseku přejezdu, jenž musí být pro jízdu vlaku uzavřen. To znamená, že doba zpoždění rozsvícení návěstidla se uplatňuje, pokud se druhý vlak nachází v přibližovacím úseku přejezdu dříve, než se na návěstidle kryjícím místo ohrožení návěstní znak změní na návěst dovolující jízdu, popř. než se na předvěsti změní návěst výstraha na návěst volno.

19.3 Doba zpoždění rozsvícení návěstidla je uvedena v tabulkách přejezdů. Jedná-li se o přejezd s dosud nevypracovanou tabulkou přejezdu, stanovuje se doba zpoždění rozsvícení návěstidla dle zásad uvedených v ČSN 34 2650.

19.4 Doba zpoždění rozsvícení návěstidla se nezapočítává, pokud přejezd lze uzavřít ještě před přípravou vlakové cesty; to může nastat v následujících případech:
– přejezdové zabezpečovací zařízení je mechanické (s výjimkou případu, kdy se s ohledem na silné využití přejezdu silničními vozidly, cyklisty a chodci musí mezi jízdami vlaků předpokládat jeho otevření; pak je nutno započítat technologickou dobu na uzavření a otevření přejezdu),
– světelné přejezdové zabezpečovací zařízení lze uzavřít pouze samostatným ovládacím prvkem,
– místo začátku obsazení druhým vlakem se uvažuje na začátku přibližovacího úseku přejezdu (viz článek 20),
– přejezdové zabezpečovací zařízení je ovládáno systémem automatického stavění vlakových cest (ASVC).

Zda to přesně plyne ze Z1, Z2 nebo něčeho jiného, teď nemám čas hledat (zkusím zejtra večer...), ale pro konstrukci JŘ atd. jsou tímto pravidla daná jednoznačně a v reálu to v takovém případě může být nanejvýš lepší oproti naplánovanému JŘ (=lze eliminovat přenášení zpoždění).

Neboli jednak jde pouze o zásady, kterými se řídí konstrukce GVD a které přímo nezavazují pracovníky řízení provozu (obsluha "to" dělat může a taky to zcela legálně běžně dělá ve spoustě stanic/DOZ), jednak dle Tebou citovaného článku jsou na tom všechna elektrická stavědla (na škále reléová-elektronická) úplně stejně.
Tím jsme se dobrali k závěru, že tento způsob obrany reliktů zdá se poněkud nešťastným .

Nerozporuji tedy, že pravidla pro konstrukci GVD jsou ustanovením SŽDC Sm 104 čl. 19 determinována a v reálu to může nanejvýš napomoci při eliminaci zpoždění.
(Jinak k SŽDC Sm 104 se bohužel nedostanu).

Stran všech staveb IV.koridoru je vše pěkně popsáno ve 4.čísle Železničního magazínu (jako dodatečné info ke článku o stavbě Tábor-Sudoměřice. Sepsal je ing.Karel Fridrich

Jak to vypadá, prosím, s exponovaným úsekem Nemanice-Ševětín.

Koukám na nějakou prezentaci SŽDC a ze strany 26 to chápu tak, že je to zase celé na začátku ?!

http://www.szdc.cz/soubory/konference-a-seminare/zdc-2014/b04-bab ic-ikp.pdf

MZ: mno, on je docela rozdíl mezi směrnicí pro konstrukci GVD a mezi tím, co to které ZZ skutečně umožňuje.
Naopak bych si dovolil poznamenat, že je skoro lepší ve fázi konstrukce GVD takovéto fíčůry raději příliš nevyužívat. Aspoň nám tam zbude nějaká vata na nějaké potíge.

Určitě, ale vata má vznikat úplně jinak - především systematicky. A ne že se v jedný stanici vykřižuje rychleji, protože se přejezdy drží (a nemusely by), v další jsou zase na stavědlech rychlí, takže s elmech dokážou záporný intervaly, za to na zbytku trati se naopak oproti GVD nestíhá, protože elektronické stavědlo je oproti sm. 104 pomalejší (Kčko méně, ESA více), i když by se obsluha třeba přetrhla (pak to v lepším případě tak tak stíhá).


balik:
Ano, máš pravdu - týká se to bohužel v podstatě jakékoliv náhrady mechanických závor PZZ ovládanými jízdou vlaku (to je rozhodující).

Releovka ale opravdu není tak srovnatelná s ES (přesněji obecně stavědly s JOP) a určitě ne stejná - jak jsi sám napsal, nestačí jen vytáhnout tlačítko, ale přibývá četba a ťukání do klávesnice. U jednoho přejezdu se to nemusí zdát tak hrozné, ale vezmi si třeba takové Dejvice, kde máš na jednu stranu hned tři přejezdy, a našly by se stanice, kde to tak bude na obě strany.
Není právě ono potvrzování bráno za nevhodné? Nemělo by být využití potvrzovací sekvence spíše výjimkou, a ne rutinou při obsluze zabzař (=přestane se pak číst, co se potvrzuje)?


Neboli jednak jde pouze o zásady, kterými se řídí konstrukce GVD a které přímo nezavazují pracovníky řízení provozu

Ale nejsou právě tohle výstupy, dle nichž se pak také počítá ekonomika vynaložené investice (provozní intervaly a na jejich základě tvořený GVD s kratšími/delšími dojezdovými časy ve vztahu k ušetřeným perosnálním nákladům)? Pak to už není úplně nepodstatné.

A z podobného soudku - neměly by se výpadky zabzař (viz nedávné Říčany), při nichž se čeká, než se do opuštěné stanice někdo dostane (kolem kolon u zavřených přejezdů...), v příslušné míře počítat k tíži racionalizačních akcí, kdy se jako benefit vykazuje úspora personálu?

Martin_zlivský: To potvrdzovanie by hlavne chcelo nejak zreformovať, jedna z ciest je zaviesť viac hesiel než len ASDF (na Káčkach sú dobré skúsenosti s tým, že sa pri potvrdzovaní odjazdovej VC tam, kde nie je TZZ 3. kategórie, používajú heslá odvodené od názvov susedných staníc).

Inak, čo viem, na Káčku sa letmé križovania skúšali, a dá sa to...

Dokumentačka včera večer v Sobíku. Traťovka jde k zemi, nové stožáry a kabelizační šachta pod budoucí dopravní budovou.

Plesoun: posilal jsem ti uschovnou par fotek ze 4tzk. Dorazilo?

Ano. Díky moc.
A fotky jsem dal do rozsáhlé galerie, podívat se můžete tady:
Fotogalerie ze stavby Veselí-Soběslav a Tábor-Sudoměřice

Diky za zpracovani.

možná že už to tu bylo, ale když se tu začíná rekonstruovat úsek u Řípce, snad neuškodí jedna stará reportáž z roku 1989 s budoucím panem ředitelem ČT

Kadlos: Vida, to bude asi toto místo.

Autorům patří velký dík.

Mne zaujala tato fotka. Proč jsou stožáry TV tak vysoké? Souvisí to nějak s křížící linkou VN? Nebo zde bude pevný bod TV? A konzole vpravo je pro zesilovací vedení? Domníval jsem se, že se nově dělá jen na DC. Díky.

Koudy:
"Proč jsou stožáry TV tak vysoké?"

Aby vyčnívaly, až vyroste kukuřice :-D

Koudy: V blízkosti napájačiek sa vyskytujú zosilovacie vedenia aj na striedavine, prípadne sa môže jednať o vedenie preklenujúce nejaký traťový úsek tak, aby bolo pri jeho odpojené dostupné napájanie ďalších úsekov. Extrémny príklad tohoto je za Blažovicemi.

No ale tiež sa môže jednať o uchytenie vyžarovacieho kábla pre anténu TRS...

Asdf: Aha, mohlo by to být vedení do TNS Chotoviny. Ten vyzařovací kabel je někde na SŽDC krom tunelů/ zářezů použit?

Dnes:
Štěrk od Čekanic rozhrnutý až do lesa. Ve Veselí se pracovalo na výplních protihlukové stěny v liché skupině. Pár "kostiček" vyrostlo také u Neplachova a v Ševětíně.

Něco z úseku Veselí - Soběslav:




Malinko z Veselí:


A dokumentačně ze Ševětína:

Nevíte někdo, zda-li je stále využívaná Českobudějovická vlečka do Ferony a případně v jakých časech obvykle jezdí :-)
Díky moc za odpověď