USA dulni vlaky na ,,sirokem" neznamem rozchodu
Zajimava stranka o nich: http://www.ironminers.com/mineforum/viewtopic.php?t=1770

Chtěl bych se optat. je nějaká šance sehnat podvozek k důlnímu huntu? Dnes jsem jeden objevil ve sběrně, docela zachovalý, ale bohužel bez spodku. Nejspíš ho vemu jako dekoraci, ale chtěl bych ho i s podvozkem

Stokr 556: Zkuste kontaktovat IDA Malé Svatoňovice

Zpravy z polskych uzkokolejek v Bytomi a Chorzowe: http://www.dziennikzachodni.pl/artykul/1034981,waskotorowka-jak-e lka-odbuduja-tylko-jeden-odcinek-zdjecia,1,3,id,t,sm,sg.html#gale ria-material ; http://www.dziennikzachodni.pl/artykul/564639,czyn-spoleczny-w-by tomiu-gorzelik-naprawial-tory-waskotorowki-zdjecia,1,14,id,t,sm,s g.html#galeria-material ; http://www.dziennikzachodni.pl/artykul/452513,bytom-zlomiarze-okr adli-waskotorowke-na-30-tys-zl,id,t.html ; http://www.dziennikzachodni.pl/tag/waskotorowka-bytom.html ; http://chorzow.naszemiasto.pl/tag/waskotorowka-chorzow.html
Mam radost, ze dochazi k obnove obou drah a v Bytomi chytili zlodeje koleji, ale nahradu skody z nej nedostali :-(

Kdysi jsem sliboval tramvajovy vlek na 900 mm, zde je s elektrickou lomovou lokomotivou. Je to piratska kopie :-)
Odkazy k lomovym draham: http://www.buntbahn.de/modellbau/printview.php?t=7309&start=0 ; http://www.flickriver.com/photos/34148515@N03/tags/braunkohle/ ; http://www.bahnbilder.de/bild/deutschland~e-loks--97-80-vmax-bis- 100-kmh~industrielokomotiven/80652/berlinsiemens-gueterbahnhier-d ie-siemenshalske-werkslok-nr4.html ; http://merziener-privatbahn-agbb-mobablog.blogspot.cz/p/tfz-des-b kk-bitterfeld-auf-ehemaligen_29.html ; http://www.el105.de/83795/97495.html ; http://www.m-bahn.de.vu/ ; http://www.bw-vacha.de/forum/viewtopic.php?f=9&t=2781 ; http://www.merte.de/BE/archiv/06406-03.htm
Nemecka mala posunovaci lokomotiva, pripada mi to jako prekopavka dulni, podrobnosti vitany :-) http://www.drehscheibe-online.de/foren/read.php?17,5162022
Diky Kwasi

Nová dominanta na odbočce Důl Ferdinad

Filipes: krása, jak to vypadá s kolejemi dále, myslím kolik už jich vede za důl, když jsem tak byl bylo to asi třicet metrů, postoupili jste pánové?

M.120_421: koleje končí cca 100m za výhybkou dolu Ferdinand. Tak jak to bylo již v květnu. další prodlužování je plánováno až na září/říjen.

Děkoji

Rajnochovice, nabor na brigadu:
Aleš Krška A já jakožto prsonální ředitel vyhlašuju nábor na brigádu na Rajnochovická lesní železnice od 7.7. do 11.7. , kdo by se přidal?? ;-)
Pramen: https://www.facebook.com/rajnochovicka

Přátelé, hledám modelářsky využitelný výkres a fotografie (případně odkazy na totéž do dostupné literatury) lokomotivy Orenstein & Koppel MD2/KML5 v provedení s generátorem na dřevoplyn. Za pomoc předem děkuji.

Zajimava barmska dulni draha v Namtu, provoz parni a motorovy, nakladni i osobni doprava (ta na vlastni nebezpeci :-), rozchod 610 mm:
https://www.flickr.com/photos/12906273@N05/sets/72157629922882774/with/7434459810/ ; http://www.farrail.net/pages/touren-engl/burma-mines-railway-stea m-in-namtu-2013.php ; http://www.flickriver.com/places/Myanmar/Shan+State/Namtu/search/

kwasi: Provoz samozřejmě parní už není, všechny fotky čoud z posledních let pocházejí z placených akcí, viz Farrail.

Jinak bych tam určitě zvažoval cestu, i na ten motorový provoz, třeba příští rok..?

Podrobné informace k dalšímu chystanému zájezdu zde: http://farrail.com/pages/touren-engl/burma-mines-railway-steam-in -maynamar-2015.php (včetně možnosti prodloužení o jiné kulturní pamětihodnosti Barmy + Kambodžy).

Něco z Milovic - za poslední měsíc se to moc nehnulo, konečná od Mirákula beze změny, střední část chybí zcela.

Po delší době pokračuji ve zpracovaných snímcích z Bolívie. Tentokrát z jízdy El Alto - Guaqui. Nejdříve malý úvod. Hlavní město Bolivie La Paz bylo spojeno s oceánem celkem třemi železnicemi. Trať z Guaqui sem byla přivedena jako první, cesta po ní však byla poměrně komplikovaná. Nejdříve se muselo po normálněrozchodné Peruánnské jižní dráze dojet k jezeru Titicaca do přístavu Puno ještě na jeho peruánské straně. Tam se náklad přeložil na loď a převezl cca 8 hodin dlouhou plavbou na bolivijskou stranu do přístavu Guaqui. Zde byl opět přeložen, tentokrát už na úzkorozchodné vozy a mohl pokračovat dál.

V pozdějších letech, když byly do la Pazu přivedeny i konkurenční železnice, se společnost snažila svoji přepravu zlepšit a zavédla na jezero trajekt. První fáze - kdy byly normálněrozchodné vozy naloženy na trajekt a převezeny do Bolívie - byla ještě uskutečněna. V této fázi byl na bolivijské straně náklad z normálněrozchodných vagónu v lodi překládán jeřáby do úzkorozchodných vagónu na zemi. Plánovala se druhá fáze, kdy měly být vozy na bolivijské straně z lodi vyloženy a výměnou podvozků přerozchodovány pro cestu po Bolívii.
Tato fáze už nebyla uskutečněna - snad v důsledku zestátnění, kdy původní mezinárodní společnost byla rozdělena do dílčích národních, z nichž ta bolivijská se více orientovala na jiné spojení s oceánem.

Jediná dnes provozovaná doprava na bolivijské straně je turistický vlak vedený jednou měsíčně. Začíná na trianglu nedaleko bývalého nádraží El Alto, což je dnes předměstí La Pazu.


Součástí cesty je zastávka v Tihuanacu. Jedná se o ruiny předkolumbovské indiánské kultury; jediná významnější lokalita z této doby, která se nachází na bolivijském územi. Turisté tak železnici využívají i pro přístup k ruinám i když daleko větší počet jich sem přijede autobusy. Železnice na průchodu přímo skrz archeologickou zónu vydělala hned dvakrát. Jednou během stavby - kdy zde nalezla zdroj kvalitního stavebního kamene - a podruhé dnes, kdy sem může vozit turisty.


Jízdu osobního vlaku zajišťuje drezína, která zjišťuje, zda je trať v pořádku a podle potřeby pročistí přejezd a podobně. Při naší návštěve ještě dozníval karneval.




(Příspěvek byl editován uživatelem zmar.)

Ve stanici Guaqui je dost času na prohlídku. Jsou zde normálněrozchodné parní jeřáby z doby nákladního provozu. Jeden z nich dnes používají vojáci pro manipulaci s čluny.

Ale je tu také muzejní expozice v bývalých dílnách a depu.



To je pro dnešek vše. Příště je na řadě úsek El Alto - La Paz, kde se sice už delší dobu nejezdí, ale zato měl zajímavou historii.

V roce 1933 udělal Nejvyšší účetní kontrolní úřad dohlídku u Ředitelství státních lesů a statků v Žarnovici. Součástí všeobecné zprávy, než přišel dlouhý výčet závad a chyb nalezených při kontrole, je i popis dopravních prostředků v majetku ŘSLS, to znamená i lesních železnic. Takže takto jsou popsány ....

tak huntík je doma

Stokr556:
Máš aj podvozok k nemu, alebo už ho zhltla vysoká pec?

Správy z "ďalekého východu":

Výstava KATKA 130 je predĺžená do nedele 6.7.2014

Po dlouhý době jsem se zasejc dostal na web MPŽ a spadla mi čelist... Chlapi, vy jedete jak , ani jsem tý fotogalerii nemoh uvěřit... Jen tak dál . Možná mi to letos vyjde v serpenci zaskočit. Už se těším

Zajímavé video http://vimeo.com/16880965. Tak jsem brouzdal u sousedů a je tam zmínka o RIIIC Republice z LŽ Smolenice - Dobrá Voda o její započaté opravě budoucím provozování v Kolíně na řepařce.
http://kotp.railnet.sk/?p=30

Plzenecká_ž - odkiaľ idú informácie ohľadom Republiky? Zo strany KOTP boli tlaky na vyhlásenie za Národnú kultúrnu pamiatku, nepodarilo sa to teda?
Najlepšie by jej bolo na Katarínke...

Mathulo http://www.obecnahac.sk/obec/pamatihodnosti/?print=1

Plzenecká ž : nevím, kde na tuhle nesmyslnou informaci v té obci přišli, na vlaky.net jsem denně a byť to bylo zbožné přání KŘD, nikdy se toto nezmiňovalo ani nerealizovalo . Republika je stále na Slovensku a jsou s ní jiné plány. Víc z pochopitelných důvodů uvádět nemohu.

Úzkorozchodná dráha hrabete Viktora Chorinského http://www.geocaching.com/geocache/GC28KV2_uzkorozchodna-draha-hr -v-chorinskeho?guid=85be0089-5548-413a-a269-daa0ee6fe0d8

Lokomotiva Péchot-Bourdon http://opevneni.wz.cz/ffrancie/vlak.html

RIIIC ČKD http://www.dalnice.com/fotogal/r43/lube_mosty/lube_mosty.htm

Mladějov http://magazin.ceskenoviny.cz/cestovani/zpravy/dobrovolnici-pokra cuji-ze-zprovozneni-trati-na-hrebec/1098608

Plzenecká_ž: Mladějovská "traťovka" má velmi pěknou pracovnici! To se v okolí Prahy nevidí

Údaje o konci chorinského dráhy uvedené ve webovém odkazu nejsou zcela pravdivé. Jako konec dráhy je možné brát přechod fronty na konci dubna 1945. Zkusím k tomu napsat něco více podle dobové dokumentace.

Na fotografii stavby dálnice není "klasické" RIIIc, ale novější ČKD typu C 600/50. Firma Hrabě & Lozovský si původně v listopadu 1939 objednala 2 lokomotivy, které díky rozpracovanosti serie 10 strojů stejného typu pro firmu Funke byla odeslány již 13.1.1940 do Rájce-Jestřebí. Šlo o tovární čísla 2008 a 2009. Koncem února 1940 byla objednána stavební firmou další totožná lokomotiva. K výrobě stačily jen dva měsíce, díky tomu že ke stavbě posloužil materiál na nedodanou lokomotivu pro belapurský cukrovar. Tovární číslo bylo 1995. Po ukončení stavby dálnice se všechny 3 lokomotivy přesunuly k firmě Lozovský & Štefánec na Slovensku, kde byly i znárodněny. Svůj život skončily u n.p. Hydrostav v druhé polovině 50.let.

Jeden zajímavej huntík ze sousedního vlákna:
https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=3128915

honzaklonfar: Něco proti? To že jsem se nachomýtla fotografovi do rány a že mě tam dal je docela velkou náladou. No kde se to vidí, aby i slečny pracovaly těžce a tvrdě na trati?

Úzkokolejka Slaný - Smečno - Kačice http://www.smecno-mesto.cz/uzkokolejka-slany-smecno-kacice/d-1420 /p1=1507

Ad Slaný: na té fotce mi příjde nejzajímavější vagón za mašinou. Zřejmě Zetka upravená jako napůl služební vůz.

Slany: Zetka odtud se zachovala ve Zbysove, kde jezdi na upravenych podvozcich ze Spolchemie. Po zruseni trati slouzila jako bouda. http://www.mpz.cz/?q=node/97
Ruzne uzkokolejne kuriozity: Australie Puffing Billy rail 762 mm: http://en.wikipedia.org/wiki/Puffing_Billy_Railway ; http://www.puffingbilly.com.au/news-events/drive-a-steam-train/ ; http://users.nex.net.au/~reidgck/s-trains.htm ; http://members.ozemail.com.au/~telica/Puffing_Billy_DH31.html ; http://www.steamengine.com.au/index.php/rail-a-tram/narrow-gauge/ 345-climax-1694-rolls-again ; http://www.australiansteam.com/Lima2549.htm

Dalsi fotky Puffing Billy rail:

Taiwan Alishan Foresty rail 762 mm: : http://en.wikipedia.org/wiki/Alishan_Forest_Railway

Neznama lesni draha : http://cs.trains.com/grw/f/735/p/126570/1448467.aspx Domaci vytvor z Orenstein a Koppel

Parni lokomotivy Shay / steam locomotives Shay: http://www.internationalsteam.co.uk/articulateds/articulated01.ht m

Zmar: Teď sem ho viděl na jiný fotce a vypadá to jako původní stavba, nebo kompletně nová skříň - nezdá se mi, že by to byla úprava stylu "uříznu 30 % zetky a zvýším to"

Žmz: souhlasím. Je to o to zajímavější, že je to zřejmě profi konstrukce.

Kdysi mi někdo ze Slaného tvrdil, že tam existuje i skříň osobního vozu zastavěná do zahradní chatky. Bohužel se mi nepodařilo z něho vytáhnout adresu. Prý to měl být úzký ze Smečenské železnice, ale já si myslím, že mohl být i z velké dráhy. Bylo už něco podobného ve Slaném prověřeno ?

V předpisu slánské úzké z roku 1921, kde je i soupis vozů, jsou vedeny dva služební vozy č.118 a 119 dvounápravové bržděné o rozvoru 1520 mm, hmotnosti 800 kg a nosnosti 4 tun. Podle evidence (početní statistiky) se na drazé objevily po r.1909 (zveřejnění nákladní dopravy). Statistika za r.1908 uvádí 115 vozů, ta z další roku již 121. A koncem roku 1917 dokonce 128 vozů.

Kamarád osobní vůz zhruba před 10-15 roky objevil a měl být i uvnitř. Z venku je to cihlové a má to i dostavěnou verandu. Přesnou adresu také neznám.

Osobní vůz ze Slaného, dobový katalog 1912. Na voze je nápis MD Smečno Slaný

Pozvánka na akci v Rajnochovicích


A ještě pohled na BN30U č.1 při zkušební jízdě po opravě pojezdu. Vlevo je již opravená zetka sloužící jako sklad a uprostřed tento týden přivezená zetka, která bude po opravě sloužit jako dílna

ad plzenecká železnice - ano, ano, vůz č.122 vyrobený u Ringhoffera (minimálně skříň) v roce 1911 a dodaný Ferrovií. Ten druhý osobní, bez brzdy, měl číslo 113 a byl dodán asi v roce 1909.

Něco od blízkého Slovenského orloje.

Ještě k těm šternbenským služebákům. Z té mé fotky, co sem dal "Plzenecká_ž", sem to nějak vyříznul, aby bylo vidět, jak vypadal za dob šlechty (1). Z těch dalších je vidět, jak jde z prken barva dolů za dob Neštěmické rafinerie cukru a jak spolu s nový nápisem se i nabarvila celá vrata...

Taky uniformy se změnily, ale to je zas jiná příhoda...
P.S. Ten znak na 1. fotce na kraussce pod továrním štítkem by mě zajímal docela

(Příspěvek byl editován uživatelem Žmz.)

Štítek pod štítkem je velmi pravděpodobně označení evidenčního čísla kotle dozorčím kotelním spolkem. Takový evidenční štítek musel být v blízkosti tlakové nádoby. V kotelnách býval na obložení kotle či na blízké stěně. Na lokomotivách, mimo provoz státních drah, býval v budce nad kotlem. Tady asi nebylo místo a tak byl na budce venku.
A nebo je to něco úplně jiného

No je to jen na té fotce z dob vlastnictví dráhy Clam-Martinicem, proto mě to zaujalo...

EDIT: Ale pravda, je to jediná fotka z té strany mašiny, ty další jsou z druhé, kde by logicky nebyl... Musím sehnat další

(Příspěvek byl editován uživatelem Žmz.)

z periodika, další fotka ze stavby. další 2 fota jsou v katalogu O&K

Dobrý den,hledám informace k úzkokolejce Abrhámovy cihelny v Kunovicích,nemáte někdo informace o provozu na ní?

--půmyslová dráha Abrhámovy cihelny v Kunovicích: vedla z nádraží v Kunovicích - přes obec - cihelna - hliniště. Její celková délka asi 3 km a rozchod 600 mm. Provoz animální a motorový. Bohužel více údajů nemám. Doufám, že se někdo připojí.

Evidence úzkorozchodných drah z roku 1925 pod Okresním úřadem Uherské Hradiště uvádí o úzké strojní cihelny Josef Abrahám Kunovice toto - politická pochůzk 28.11.1915, povolení ke stavbě 30.12.1916, stavby 1916, kolaudace 21.11.1919, povolení provozu 22.11.1919 (vydala Zemská správa politická v Brně - tam by mohly být i plány). Délka 2,701 km, položená z velké části v silnici. Rozchod 600 mm. Provoz benzinová motorová lokomotiva, třínápravová o výkonu 16HP (měl bych adepta - Deutz který jako vojenský výprodej v roce 1920 koupila firma Káš & Werner). K dispozici 29 vozíků s korbou a plochých
Nějaká dráha musela existovat již dříve, protože v nějakém katalogu polních drah, z období před r.1914, jsem viděl fotografii.

Vyjádření okresního hejtmanství v Uh.Hradišti ze dne 30.října 1916 mám,mám i protokol ze Zemské správy v Brně ze dne 21.11.1919
Lokomotiva v žádosti uvedená je jednoválcová o výkonu 12 koní,třínápravová,výrobce Motorfabrik Oberursel

BDSKucerapavel: jako znalec úzkých železnic, měl by jste také nějaké poznámky o rašelinové drážce v Mažicích – Borkovicích u Veselí nad Lužnicí. Ve sbírce lokomotiv v Plzenci máme loko BN30 13027/1956 provozovanou v Mažicích.{http://www.plzeneckazeleznice.cz,}