Foto bylo pořízeno na nějaké výstavě?
Bylo to údajně cosi jako dopravní museum pod širým nebem, ale možná to soudruzi považovali za výstavu novinek .

Jmb (565): No budiž. A máte pravdu, přičuchl jsem. A nepovažoval jsem za potřebné pitvat vliv profilu kola a kolejnice na pohyb vozidla ve směrovém oblouku. Neb principelně samozřejmě vůz z Ostravy může jezdit v Brně, za cenu jistých úprav.

Náhradník: No to je přesně von. Jen já jsem u té vozovny dost dlouho nebyl, tak jsem radši nepsal že tam ještě je.

Absolut (3797) - není potřeba pitvat vztah profilu kola a kolejnice, ono stačí zamyslet se nad tvarem kolejnice a šířkou žlábku. Jedna stará CS norma dělala rozdíl mezi typem žlábkové koleje a min poloměrem, proč asi? Odstraním-li žlábek v oblouku, tak projede stejným poloměrem jak brněnské KT, tak ostravská, tak sarajevská, a to třeba poloměrem 15 m.

353: Též něco ze severokorejského "výstavnictví" - konkrétně fotky z tamního muzea metra lze najít na: http://vienna-pyongyang.blogspot.cz/2008/09/demilitarized-zone.ht ml Za zmínku stojí šikmý inspekční vozík do eskalátorového tunelu a kolejový autobus - obojí pro Kimovy návštěvy stavby metra.

Jmb: Velmi správně. Ale co jiného ta norma dělala, než že definovala vztah kola a kolejnice vůči poloměru oblouku?

Díky ještě jednou za všechny pozitivní ohlasy. Ještě to nebylo všechno...


RVZ-6, část V. - Jerevan (AM), 1998 (pokračování)

O auta jsem se nikdy moc zajímal, ale některé z těchto fotek prostě stojí za bližší prozkoumání, co se tehdy všechno pohybovalo po jerevanských ulicích. Zejména nelze přehlédnout hojný výskyt maršrutek, které se měly o pár let později stát tramvajím osudnými.

Absolut (3800) - přikazovala použít při kolejnicích NP 3 (správně mělo být NP 3a) min poloměr 18 m a při kolejnicích NP 4 poloměr, nemýlím-li se, 22 (možná 23) m, což mi tehdy bylo vysvětleno, že kolejnice NP 4 jsou tužší v ose ohybu díky širšímu žlábku a tedy se špatně pod tento poloměr ohýbají. Takže to prý nemělo s kolem nic společného, což si nemyslím, je potřeba vědět profil a průměr kola vozidel dráhu používající, aby byly navrženy správně poloměry

(Příspěvek byl editován uživatelem Jmb.)

Resilo se tu Sarajevo,tak nekolik fotek z WWW:
CRO Tram Dubrovnik 760mm: http://www.penmorfa.com/JZ/various.html
Bosna Sarajevo tram: http://www.zeljeznice.net/forum/index.php?/topic/12084-tramvaji-u -sarajevu-povijest/page-9

Prodpokladam, ze konska a mala elektricka tramvaj ze Sarajeva jsou repliky uzkorozchodnych vozidel na normalnim rozchode? Zachovala se nejaka uzkokolejna tramvaj ze Sarajeva? Na uzkem rozchode 760 mm tam jezdila i nakladni tramvaj. Z Dubrovniku (provoz ukoncen v roce 1970 pry po nehode?) se myslim nejaka tramvaj zachovala v nejakem muzeu? Diky Kwasi
Dubrovnik:

kwasi: Co se článkové PCC tramvaje na fotce týká, stále řeším jednu dějinnou záhadu: V monografiích sarajevského DP a v dostupné literatuře se tvrdí, že bylo vyrobeno celkem 8 těchto vozidel ev. č. 101-108. Ovšem existuje fotka kloubové PCC tramvaje ev. č. 100. Takže kolik jich fakt bylo celkem, to ví Alláh. Stále čekám na kolegy v Sarajevu, jestli se jim podaří vypátrat v DP něco více.
Sarajevské úzkorozchodné tramvaje: Bohužel se nezachovala ani jedna, navíc je dodnes velmi nejasný celkově vozový park (přestavby, zejména po roce 1950, přečíslování). V roce 1953 převzalo Sarajevo kompletní vozový park zrušeného provozu Piran-Portorož ze Slovinska. Po roce 1961 byly některé tramvaje provozovány na úzkorozchodné železnici ze Sarajeva směrem na Zenicu, existuje fotka tramvajového vozu s pasažéry, zapřaženého za vlak, u obce Semizovac. V téže době byly 4 vozy neznámých ev. č. převzaty fabrikou Djuro Djaković a na jejich podvozcích vznikly tramvaje ev. č. 11, 12, 13 a 14 se zcela novou kastlí pro Dubrovnik.
Sarajevský "veterán" číslo 15 s tečkou byl zhotoven po konci války koncem 90. let. Je na podvozku vídeňské tramvaje C1 a zkušební jízdu absolvoval 17. 2. 2002. Při detailním pohledu je bohužel vidět, že to je vyrobené stylem "co dům dal" a kdo je zhýčkaný dokonalými replikami z Rakouska, Německa nebo skvěle udržovanými originály, bude hluboce zklamán. Mně osobně to přijde spíš jako levný kiosek na zmrzlinu. Je ale nutné brát v potaz omezené možnosti sarajevského DP a to, že to dělali podle pár starých fotek - dokumentace neexistuje. První nákresy sarajevských úzkorozchodných tramvají jsem objevil před 3 týdny až já v aktech Zemské vlády, a ty jsou ještě v měřítku 1:100, takže spíš ozdobička na hlavičkový papír. Ale možná tam ještě něco mají. Na to, abych prošel kompletní pozůstalost rakousko-uherské Zemské vlády v Sarajevu a prohledal vše na téma "tramvaje", bych bohužel potřeboval asi tak měsíc. Takže snad až vyhraju ve Sportce...
Dubrovački travanj (neobvyklá zkomolenina slova tramvaj) skončil provoz de facto 7. března 1970, kdy jedné soupravě selhaly brzdy a našila to pod kopcem do zdi a rozplácla se v parku. Už v té době byly tramvaje považovány za brzdu automobilismu našeho vezdejšího, Jugoslávie tehdy zažívala hospodářský vzestup a heslem bylo "pracujícím jejich plechovku", takže se to využilo jako záminka pro bleskové oficiální zastavení provozu dne 20. 3. 1970. Několik dubrovnických tramvají se zachovalo, pokud se nepletu v záhřebském technickém muzeu, pak v Rakousku a myslím i snad ve Slovinsku.

Dresdener: Potvrzuji, jeden z dubrovnickych vozu je, cerstve opravenym, exponatem tramvajoveho muzea v Grazu - to vrele doporucuji k navsteve, uz jizda tramvaji k nemu po dlouhe jednokolejne trati mezi zeleni a vilkami stoji za to. Krome dubrovnicke tramvaje maji i dalsi exoticke lahudky, mimo jine jeden z puvodne new-yorskych vozu z tricatych let (sem se ovsem dostal po sve nasledne kariere ve Vidni).

Foto dubrovnické tramvaje vystavené v záhřebském technickém muzeu je např. v galerii ze zájezdu CS IMC: http://www.csimc.net/fotogalerie/balkan-2010/100530mk001.jpg

Zaujaly mě i další snímky z Jerevanu 1998 - z míst mně známých. Dnes už tam tramvaje nic nepřipomíná. Podobný vývoj jako v Jerevanu (hlavním něstě Arménie) a dalších postsovětských městech - tj. sockizace, kalkatizace a maršrutkizace - klidně může nastat i v Praze.

Klv:
Nemám slov, to je naprosto nádherný, úžasný a skvělý. Škoda, že mi bylo v roce 1998 jen 10 let .
Ten Jerevan...

V tom Jerevanu na rozdíl od Tbilisi a Baku zbyly alespoň trolejbusy - jediné, co zbylo na Kavkaze z povrchové elektrické MHD. (Teda kromě trolejbusů v Suchumi, ale to je trochu jiná situace)

V době mé pracovní návštěvy Jerevanu (na podzim 2008+2009) tam trolejbusy skomíraly asi na dvou linkách. Trasu elektrifikované železnice, vinoucí se nad městem, využili na gumokolní komunikaci (mohl z toho být krásný S-Bahn). S takovou dopravní politikou ať jdou do .

RVZ-6, část VI. - Jerevan (AM), 2001

Když jsem v Jerevanu znovu pobýval v září 2001, nestačil jsem se divit - nepotkal jsem ani jednu tramvaj, která by ještě měla stejný nátěr jak o tři roky dřív. (Musím tedy dát za pravdu kolegovi 353, o "laku" se tu opravdu nedá mluvit, nejspíš ty vozy dostávaly nový kabát po každé zímě...) Celkově vypadal vozový park o poznání líp než při mé první návštěvě - jezdící vraky jsem už nepozoroval, reklamních nátěrů bylo o něco míň (ani nová, modro-oranžová reklama Samsungu nebyla zdaleka tak rozšířená jako ta předchozí verze), zato jak RVZ-6, tak i KTM-5 byly znovu k vidění taky ve svých klasických barvách. Na několika KTM-5 a na jediném RVZ-6 jsem dokonce viděl něco jako nový městský nátěr (světle červená a bílá s různobarevnými hokejkami), obdobný nátěr v zelených odstínech se taky objevoval u trolejbusů. Vypadalo to tedy v Jerevanu celkem slibně a ani ve snu by mě nenapadlo, že tu za něco přes dva roky tramvaje navždy skončí...

Náhradník(433): Ano, to je ten oblouk.

moc děkuju panu kolegovi Klv a fascinující fotky z Jerevanu atd.! Je to neskutečně zajímavé....

Přidávám se a také moc děkuji za vywebení.

Klv: Tak z toho roku 2001 jsem si tedy sednul na prdel. Znal jsem docela dost fotek z 90. let, kdy tam byl známej a vzal jednou do hospody album, ale tohle jsem fakt nežral
Super fotky

Také mě ty novější snímky překvapily - že se to tam s tramvajemi začalo zlepšovat - a najednou přišel konec.
Situace s korupcí v Arménii je ovšem nesrovnatelně horší než u nás. Společnost je tam promořená korupcí odzhora dolů.

Cogwheel:
Co se týká korupce v Arménii, tak stoprocentně souhlasím. A lidi natolik ztratili důvěru ve veřejné služby, že se jim vyhýbají doslova za každou cenu. Dva až komické příklady:

1. Pošta. Když jsem se při své první návštěvě zeptal na poštu, tak mi řekli, že nikdo nic neposílá poštou, protože to stejně nedorazí. Bylo naprosto normální jet s dopisy a balíky na letiště a svěřit je cizím lidem, aby je pak na cílovém letišti předali dál. Já jsem to prostě ze srandy zklusil - šel jsem na poštu a odeslal jsem pár kamarádům nějaké dopisy. Všichni je dostali.

2. Metro. Má sice jemom jednu trasu, ale ta kopíruje jeden z hlavních dopravních tahů ve městě. Jinak bylo jako každé (post)sovětské metro rychlé, čisté, bezpečné a levné. Ale přesto bylo naprosto prázdné - zatím co v roce 1998 ještě jezdily třívozové soupravy, tak 2001 už jen dvouvozové a to každých 10 minut. Místní se totiž radši mačkali jako sardinky v maršrutkách a ochotně za to platili dvojnásobek nebo i víc.

S tramvají to byl trochu jiný případ. Ta ztratila význam poté, co byly zlikvidovány všechny úseky souběžné s metrem a zbylé linky měly prostě tak krkolomné trasování, že už byly pro obyčejné cestující bez užitku. K tomu byly tramvaje kvůli stavu kolejí a trolejí velmi pomalé a jezdily často značně nepravidelně. Jednou jsem byl svědkem, jak spadly dráty a lidi to brali jako úplně normální věc. Ale stejně je těch tramvají škoda...

RVZ-6, část VII. - Tbilisi (GE), 2001

Z kdysi rozsáhlé sítě zbyly v posledních letech tramvajového provozu už jen dvě izolované linky na opačných koncích města. Jižní linka vedla kolem stanice metra Isani, v jejíž blízkosti se nacházela stejnojmenná chátralá vozovna, která vlastnila pouze KTM-5. Severní linka začínala v blokové smyčce zastrčené za hlavním nádražím a vedla pořád severním směrem až do konečné Avčala, kde se už mimo městskou zástavbu nacházela (a dodnes nachází - viz Google Maps: 41.8278,44.7853) obrovská vozovna dokončená teprve v roce 1986. Tady měly svůj domov necelé dvě desítky tramvají - kromě KTM-5 i poslední tři RVZ-6. Proti všemu očekávání bylo v těch velkých prázdných halách vzorně uklízeno, všechny provozní vozy byly čerstvě natřeny a chátrající vraky bych hledal marně - ty už dávno pečlivě rozřízli na menší kusy plechu, které sloužily jako ohrady pro různé druhy domácích zvířat, jež se na rozsáhém areálu spokojeně pásla. Celý tramvajový provoz vyzařoval neuvěřitelný klid a ani jsem se moc nedivil, když na cestě zpátky do města tramvaj zastavila někde mezi zastávkami, nějaká paní vystoupila, odskočila si do obchůdku a řidič ochotně čekal, než se vrátila. Nutno dodat, že tramvaje stejně jako trolejbusy přestaly ve Tbilisi jezdit v prosinci 2006.

Klv: Vozovna v Avčale je uz dnes z vetsiny v troskach. Primo pres ni vede trasa budovaneho zeleznicniho obchvatu Tbilisi. Zeleznicni trat v centru ma byt pak uplne zrusena nebo aspon castecne vyuzita jako rychlodrazni tramvaj (varianta 1 je asi realnejsi).

Ulm, 07/2012

V loňském létě jsem navštívil malý tramvajový provoz v Ulmu. Místní dopravní podnik má 10 tramvají, které vypravuje na jedinou linku (linka 1) s intervalem 10 minut a délkou 10 km. Pro vypravení je nutné 8 vozů (+jeden ranní školní spoj zajišťuje 9. vůz), 2 zůstávají jako rezerva ve vozovně. Vozový park je monotónní s vozy Siemens Combino NGT6UL. Pro doplnění na závěr, ve městě se staví druhá tramvajová linka (http://www.linie2-ulm.de/).

Foto: http://omh86.cz/mesta/ulm_2012/index.html
Video: http://www.youtube.com/watch?v=U3INIducIdo

Ulm - když je ta linka jenom jedna, tak by snad ani nemusela být číslovaná :-)

Omh: Snad bych jen doplnil detaily, že nová linka 2 povede z Oslí hory na Kraví horu a v plánu je ještě třetí linka do sousedního (avšak už v Bavorsku ležícího) města Neu-Ulm, stejně jako vedla už první tramvajová a později i trolejbusová linka, ovšem zatím se do toho Neu-Ulmu moc nechce. Kromě Kombín mají SWU ještě tři historická vozidla, která si lze i pronajmout na chlastání a jeden brousící vůz, vznilý z nejstaší ulmské tramvaje, který je v současnosti uváděn do historického stavu.

Adam z Brna:

Musí, protože to je prostě jedna z linek, na kterých akorát jezdí tramvaj, zatímco na těch ostatních jezdí autobus.

23.3. by se měla konat Sonderfahrt v městečku Gotha

Jkjk - Děkuji za informaci. Na Google Maps je ta nová trať už zakreslená, ale jelikož na letecké mapě není vidět vůbec nic, tak jsem to nebral tak vážně. Víc o tom projektu jsem našel tady: http://www.railway.ge/?web=0&action=page&p_id=242&lang=eng. Jsem z těch plánů úplně v šoku. To je, jako kdyby se v Praze zrušil hlavák a nahradily by ho stanice Smíchov a Libeň, mezi nimiž by bylo jediné spojení přes Most inteligence a Malešice... Vypovídá to hodně o tom, jaké místo má veřejná doprava v dnešní Gruzii.

Ale abych dokončil svůj seriál:


RVZ-6, část VIII. - Daugavpils (LV), 1999

V Daugavpilsu jsem v letech 1998-99 pobýval hned několikrát a stal jsem se tak svědkem pozurohodné proměny, která probíhala právě v tomto období - zatím co na začátku jezdila naprostá většina RVZ-6 ještě v jakési parodii na původní nátěr a vozy byly na první pohled v hodně špatném stavu, o rok později už nosily takřka všechny nové modro-bílé barvy, které známe dodnes. U starého nátěru bylo typické, že přední a/nebo zadní část střechy byla tmavě hnědá nebo černá, aby nebyla tak vidět špína z tyčových sběračů. Když jsem pak potkal první vozy s bílou střechou, jsem tedy nebyl moc nadšený, protože jsem předpokládal, že za chvíli budou vypadat stejně hnusně jako ve starém náteru. Ale jak se ukázalo, v Daugavpilsu se opravdu snažili a dodnes se snaží udržovat tramvaje opticky i technicky ve slušném stavu. A tak se mohlo stát, že svou poslední baštu nemají RVZ-6 v nějakém uralském zapadákově, ale v členské zami EU... Až se poslední zruší, budou mi chybět, ale na druhou stranu se už těším na nové nízkopodlažní tramvaje na nezpevněných ulicích mezi dřevěnými domečky na Jaunbūve - bude to ještě šílenější kontrast než dosud!





O pár let později...

V arménském Jerevanu je to podobné, jako v gruzínském Tbilisi: Železniční trať stoupající městem (bez úrovňových přejezdů!) byla zrušena, resp. nahrazena velkorysou asfaltovou komunikací. Zůstal jen "nákladní obchvat" západně od města, ale tratě severně od Jerevanu (např. k jezeru Sevan) jsou stejně bez osobní dopravy.

V roce 2003 jsem ještě jel z Jerevanu tou starou tratí z nádraží Arab Kir (tedy už tehdy nebyla celá zřejmě průjezdná) do Hradzanu, kde se dalo přestoupit na náklad do Zodu.

Nádraží ve čtvrti Arabkir už určitě neexistuje. Koukám ale, že loni v letní sezoně se mezi Jerevanem a Hrazdanem jezdilo: http://arka.am/en/news/society/hrazdan_almast_shorzha_train_of_sc r_available_for_tourists/ Žst. Almast ale není hlavní nádraží v Jerevanu?

Cogwheel:
Almast není hlavní nádraží. Musí to být ta zastávka severně od ul. Rubinjanc, kde dnes zřejmě končí trať ze směru Hrazdan. Na Google Maps je vidět nástupiště jako nápadně světlá čára, takže buď je ta zastávka úplně nová, nebo ji jako novou konečnou aspoň pořádně překopali. Koukám, že ten jediný AČ2, který jsem už 1998 potkal v depu Jerevan, pořád existuje (pokud tam neposlali Rusové nějaké další).

W.:
Jak velké bylo vlastně to "nádraží" Arab Kir? V roce 2001 jsem fotil vlak nad touto stanicí, ale přímo tam jsem se nedostal. Mezi Arab Kir a hlavním museli tehdy ještě jezdit nějaké náklady nebo aspoň Lv, bydlel jsem v blízkosti té trati a občas jsem tam něco slyšel.

Tady jsou aktuální jízdní řády arménskách drah: http://www.ukzhd.am/raspisanie.html. Almast se tu objevuje jako Almaz.

Mimo vlaky uvedené v tomto JŘ by měl jezdit ještě jeden pár el. osobních vlaků z Armaviru přes Metsamor k jaderné elektrárně Metsamor, zřejmě pouze pro zaměstnance (ráno na šichtu tam, odpoledne ze šichty zpět). Mezitím vlak celý den stojí na pražícím slunci v jednokolejné zastávce před elektrárnou (střežený prostor, fotit tam nelze), odstavné kolejiště poblíž zeje prázdnotou.

Klv: Podle fotky jen tři koleje. Električka tam začínala, museli jsme na tu zastávku dojet nějakou MHD. Ještě jsme jeli z hlavního k ázerské hranici do stanice Jerachs, ale nejspíš v úplně časy než to jezdí dnes.

W.: Děkuji za informace!

Jinak oprava: jak v arménském, tak v anglickém znění jízdního řádu je to Almast, pouze v ruské verzi píšou Almaz.

Při prohlížení satelitních Google map zastavěné oblasti Jerevanu si lze povšimnout, že obraz je nezřetelný, zamžený. To je určitě způsobeno tamním téměř každodenním hnusným smogem a prachem - z čím dál hustšího provozu aut a maršrutek. Není divu: Když tam zrušili tramvaje a většinu trolejbusů, nerozvíjejí metro ani železnici, tak mají co chtěli. Ať si ten humus pěkně užijí, ať se v něm třeba udusí - z turistického či "šoto"hlediska mě vůbec neláká navštěvovat města, která řeší dopravu po vzoru Jerevanu.

Cogwheel:
Tak to by si radšej nemal chodiť ani do Bratislavy, lebo nielen že sa dlhodobo uzatvárajú tramvajové trate, ale najnovšie už jazdia na trolejbusových linkách autobusy - pravidelne a miesto trolejbusov ktoré sa rozpadli.

Cogwheel:
Jakkoli máš pravdu, co se týká arménské dopravní politiky, tak ten rozmazlý obraz na Google Maps určitě nesouvisí se smogem, ale je prostě dán tím, že Google nemá pro všechny oblasti letecké snímky se stejným rozlišením. Jinak bych si troufl tvrdit, že Jerevan díky své poloze a prakticky neexistujícímu těžkému průmyslu nemůže být až tak ohrožen smogem.

V Jerevanu jsem pobýval z pracovních důvodů 2x: v letech 2008 a 2009 vždy po dobu asi tří týdnů na podzim - a ten smog, prach a smrad (způsobený hlavně ) mohu potvrdit z vlastní zkušenosti. Pobyt ve městě se neobešel bez alergické rýmy a pokašlávání - v Praze či Ostravě je ovzduší oproti Jerevanu "lázeňské".

Klv: doporučuju kouknout přes Google Earth, kde se da listovat i k novějším satelitním snímkům, na těch nejnovějších je výstavba patrná. Mělo být hotovo již letos (a staví Čínani), z trati v centru má být gumokolní šestiproud a z (nedávno zrekonstruovaného) nádraží obchoďák. Prostě hnus... Původně měla celý projekt z většiny financovat EBRD, ale svou podporu stáhla; Gruzínské dráhy si ale půjčili jinde (celkové náklady 250 mil euro).

Malá aktualita: V Potsdami jezdí poslední zrychlovačová souprava, sestavená z vozů 146+144 (poslední dva vozy KT4DM se zrychlovačem).

Tady je pár fotek mizerné kvality obou vozů ještě z doby, kdy nejezdily v jedné soupravě, ale každý zvlášť jako čelní s jiným zadním vozem (146+246 a 144+145). Foceno v létě 2011

Už Machátův Ilustrovaný zeměpis včech dílů světa, vydaný za Rakousko-Uherska, píše o nynějším gruzínském Tbilisi takto:
"Tiflis, hlavní město zakavkazské prostírá se terassovitě na svazích údolí řeky Kury, městem protékající, a zachovalo si ve svých starých čtvrtích, armenské, perské a gruzínské, čistě asijský ráz. Četné továrny a nedostatek čistoty ve staré části činí město nezdravým."
Tak tomu bylo už v dobách, kdy mladý Stalin-Džugašvili tam s bandou podobných kumpánů přepadával banky. Co do počtu obyvatel je nynější Tbilisi srovnatelné s Prahou. Touto "koncepcí" dopravy se Gruzie vrací o 100 let zpátky.

Cogwheel - vrací se o víc než 100 let, do dob než se po kolejích po Tiflisu proháněla koňka

Straßenbahnfahrer: Kolik zivota pred sebou jeste maji?

Gotha, 16/3/2013

O víkendu zorganizovali němečtí kolegové z Erfurtu fotojízdu na meziměstských tratí u města Gotha. Pro fotojízdu byli vybrány vozy Düwag GT6 442, Düwag GT8NF 505, ČKD KT4D 308+307. Fotojízda probíhala celý den a se všemi vozidly najednou.
Takhle perfektně zorganizovanou fotojízdu jsem dlouho nezažil.

Foto: http://omh86.cz/mesta/gth_2013/index.html

Tohle jsem potkal dnes ráno ve Frankfurtu před nádražím.Můžete někdo upřesnit typ?

A ještě z Norimbeku metro bez řidiče.

Caf... měl by to být 8minápravový typ O.

Děkuji.Vyšel jsem před nádraží a překvapil mě Düwag.Netušil jsem že ve Frankfurtu ještě jezdí.Ale asi šlo o nějakou mimořádnou jízdu jel prázdný.

Caf_c3k: Frankfurt nemám nějak extra ve voblibě, takže neberte mé informace 100%, ale nějak mi utkvělo v paměti, že právě běží vlna "velkých prohlídek" na R-Wagenech (taková ta Düwagácká kopie MAN/AEG GT6N), takže občas musí vypomoct, hlavně na špičkových spojích, i O-čko. A v díře se ještě stále dá potkat Ptb, což je taky tramvaj Düwag, poupravená pro provoz v díře.

Caf_c3k: něco málo je zde - viz odkaz ... dole mezi historische Triebwagen

Málokdy se povede objevit nějakou pozitivní zprávu z oblasti Balkánu - východní Evropy. Doufám, že tahle informace potěší:
Hlavní město Makedonie - Skopje - vypsalo výběrové řízení na PPP koncesi k tramvajovému provozu (první vyšší MHD (tram/trolej) v celé zemi). Jde o výstavbu jedné linky v délce 12 km, 22 vozidel a provozování na 35 let.
zde PDF

Skopje samozřejmě držím palce, ale ta zpráva mě nechává chladným. Makedonie v současné době utrácí neuvěřitelné peníze za kýčovité stavby ve svém hlavním městě a je jen otázkou času, kdy jim tahle nacionalistická bublina praskne.

Pokud se chcete pobavit obrázky z balkánského Disneylandu, doporučuji si vygooglovat "Skopje 2014", což je název tohoto ambiciózního projektu přestavby jugoslávského sídliště na antickou metropoli potomků Alexandra Velikého.

Ale tak skoro sousední Rumunsko taky před 25 lety za soudruha C. postavilo desítku balkánských tramvajových provozů a někde se dojezdilo a někde se stále jezdí. To není Disneyland to je Balkán, tam občas jezdí i opravodvé tramvaje z Prahy.

h8crew : teda Disneyland je slabý odvar

Taky není od věci si to PDFko přečíst. Požadavek na zhotovitele, že už musel postavit 4 tramvajové systémy formou PPP "na klíč" mě vede k otázce, zda v této sluneční soustavě někdo takový existuje

Budapest 23.3.2013

Antwerpen, 07/2012

V loňském létě jsem procestoval několik belgických tramvajových provozů - tím prvním byly Antverpy. Tramvajová síť dosahuje 76 km a v provozu je 12 linek. Město s cca půl milionem obyvatel je zajímavé svým tzn. Premetrem - tedy tramvajovými úseky v centru, které jsou v tunelech. A dalším lákadlem jsou určitě jednokolejné úseky v úzkých uličkách centra města. V provozu najdete staré vozy PCC (155 vozů) z let 1960-75 - které jezdí buď sólo, nebo ve dvojici a 74 nízkopodlažních tramvají Siemens/Bombardier "Hermelijn" z let 1999-2007. Zvláště v centru byly sólo vozy kapacitně nedostačující.

Foto: http://omh86.cz/mesta/antwerpen_2012/index.html
Video: http://www.youtube.com/watch?v=ft-qzfd8Rms

Omh:
Moc pekné. Do Anwerp sa už nejakú dobu chystám, snáď toto leto...

Já jsem se asi před 15 lety po dojezdu na jedné konečné v Ant. zadíval na zdejší překrásná PCCčka, no okolí pro to němělo pochopení. Pak jsem zjistil, že náměstíčko kolem konečené je obklopené domy s výlohami a v nic sedí a na mne gestikulují spoře oděná děvčata. Předstírat jim, že nadále studují dveřní systém tamějších pcc by bylo naivní...

z tramvaje do hambince ... co si víc přát


off topic, jedno bosenské úsloví praví, že "lépe na bicyklu za kur*ama než v Mercedesu do práce"