ZR. napiš na mejlík , něco jsem našel

Třícestné výhybky: Díky všem.

Myslím si, že dodnes existují v Lužné u Rakovníka a Uhřicích (trať Čejč - Ždánice). Doufám, že se nepletu, i v Zubrnicích. Rozdělanou jsem se pokoušeli dávat dohromady v 80. letech v NTM v Čelákovicích (ani nevím odkud byla) a je otázka jak dopadla. Někde jsem zachytil, že byla v jedné stanici na zrušené trati Dětenice - Dobrovice. Určitě jich bylo více a asi se zachovala některá dodnes, ale já o dalších nevím.

Vím, že existují různé varianty. A mě jde konkrétně u tuto jednu určitou verzi - oba odbočné směry mají jazyky v jedné úrovni (fotky normálněrozchodných verzí, které jsem našel, jsem uváděl výše):

trajekty a nájezdy na ně:
http://www.vlaky.net/upload/galeria/002856/051123.jpg

http://www.vlaky.net/upload/galeria/002856/051124.jpg

http://www.drehscheibe-foren.de/foren/read.php?17,1275927

a nyní úzké verze:
http://www.flickr.com/photos/34148515@N03/5316154495/

http://www.albert-gieseler.de/dampf_de/imageHtml/imagedet104113.s html

http://home.arcor.de/wedelerfeldbahn/einbau_dreiwegeweiche.html

http://www.buntbahn.de/modellbau/viewtopic.php?p=266936
fotka v horní polovině

http://www.schmidt-wissen.de/Hersteller-oxid/Peco/H0-Code-100-Gle issystem/Peco-SLE99-Code-100-3-Wege-Weiche-12-grosser-Radius-914m m-leitendes-Herzstueck.html

http://www.piko.de/pdb_de/index.php?page=detail&grand_id=200&pare nt_id=4&child_id=1&id=55225

http://www.buntbahn.de/modellbau/printview.php?t=7565&start=0
fotka uprostřed

Rohlederova kolej/Deutschlandkurve: Nádhera (a nejen ten NJ název). Díky moc - dlouho mi to vrtalo hlavou - dá se říci, že si na ní občas vzpomenu od střední. Navíc mě štvalo, že nedokážu najít žádný obrázek z DE a oni to mají zákeřně pojmenované jinak ...

A když jsem to hledal, tak jsem v DE narazil na fotku, která sice není historická, ani k tématu, ale je stejně zajímavá a proto jí sem dám.
Jak to pojmenovat? Určitě šestikolejnicová splítka, ALE v jedné dvou, nebo třech kolejích???
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sechsschienengleis.JPG

A když už jsem u těch historických zajímavostí. V traťové koleji z Čelákovic směrem do Nymburka byla (určitě ještě v 90. letech) zajímavost. Sklápěcí varianta na Schönovy sáně http://www.vlaky.net/online/diskusia/tema.asp?id=230419.

V případě ujetých vozů je mohl výhybkář ze stavědla dálkově (zřejmě drátovodem) "položit" na koleje. Měla být tehdy snaha dostat je do Lužné, jsou tam? Máte někdo jejich fotku ještě v Čelákovicích? Bylo to ještě někde jinde?

A protože tady otravuji ohledně angličanů s jedním přestavníkem, tak se chci zeptat. Mohl existovat v normálněrozchodném provedení u nás:

http://www.schmalspur-modell.at/viewtopic.php?p=52053
fotka modelu přibližně uproastřed.

Jen tak pro zpestření - kuriózní výhybky a kolejové situace na tramvajových tratích západní Evropy:
http://www.mk-urlaub.de/galerie/eisenbahn/kuriose_gleise.php

Cogwheel: Krása.

Zajímalo by mě, jak by se na tuto výhybku tvářil náš Drážní úřad:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jednojazykova.jpg

Ve Spolchemii (Ústí nad Labem) byla elektrifikovaná úzká a normální vlečka a tam byla i úrovňová křížení, údajně byla provedená vybráním hlavy kolejnice.

A ještě k těm Deutschlandkurve:
jako součást odbočného směru výhybky:
http://www.museumslok.de/MFD/Bilder/Weichen003.jpg

http://www.bahnforum.ch/index.php?page=Thread&postID=313098

A výhybka, kterou bych potřeboval mít před sebou, protože nechápu na co je to dobré:
http://www.drehscheibe-foren.de/foren/read.php?3,3648573,3649308

To je děsně jednoduché. Tzv. přeskakovací sdcovka. V přímém směru je kolej bez přerušení, pro plnou rychlost. A v odbočném směru kolo vystoupá nad nepřerušenou kolejnici a přeskáče okolkem. Používá se tam, kde je důležité jezdit přímo rychle a přitom do odbočky se tak často nejezdí, ale výhybka tam musí být.
Jiná varianta je u křižovatek, dlouho to bylo v Plzni na Náměstí Republiky u křížení linek 1 a 2 s tratí do staré vozovny.

Petr_Šimral: Díky. V odbočce bude asi tak Vmax = 5 km/h?

Mimochodem, můžete dát do vleček pár fotek Vašeho Uhříněvesského království? V dávných dobách tam pamatuji T448.0 (modrou?). Pokud to není tajné co tam máte nyní? Neuvažujete o vyhlášení termínu DOV (den otevřených vrat) pro předem nahlášené, proškolené a poplatek zaplatící šotouše?

No, já myslím, že občas se tu nějaká fotka ukáže.
Ty T 448.0 jsou čtyři, z toho jedna bývá v Dunajské Stredě. DOV není na mě, ale na METRANS a.s., to je naše maminka. A nepředpokládám, že by byl vyhlášen, přeci jen bezpečnost je potvora.

Petr_Šimral: Díky. Já si to myslel, ale můžu si říci, že jsem to alespoň zkusil.

ZR > jednojazykové výhybky máme na tramvaji v Plzni (U Zvonu). Co na to drážní úřad nevím, nejspíš to musel povolit, co na to tramvaje, se přijď podívat na rýhy v asfaltu těsně za...

Ta "Dojčlandkurve" byla myslím v Praze v Ringhofferce - uvnitř kolejnice s přídržnicí, vně odvalovací "plech" kvůli ostrému oblouku.

ZR, Pavel Reiser: jednojazykové výhybky jsou hojně nasazeny i v pankrácké vozovně. Já ten původní ZR příspěvek pochopil jako poukazování na stav té výhybky, nikoliv na to, že je jednojazyková.

Petr Šimral- Nedávno mi do Vajnor dotáhla bedny z Dunajky 730. Těch má METRANS kolik,pokud to není tajné?

ZR - šestikolejnicová splítka:

Na obrázku je vlastně tříkolejná stanice
Je to v (u) Kasselu na železniční vlečce, na které byla navíc zavedena osobní doprava tramvajovými vozidly, přejíždějícími z běžné tramvajové sítě.
Toto řešení vzniklo proto, aby užší tramvajové vozidlo dosáhlo ke hraně nástupiště a naopak projíždějící železniční vozidlo neohrožovalo přesahem cestující čekající na nástupišti. Nástupiště je navíc pro každý směr zvlášť, aby byl výstup a nástup zajištěn "tradičně tramvajově" vpravo.
Kvůli rozdílům mezi tramvajovým a železničním kolem by byl problém průjezdu přes srdcovku (na nájezdu tramvaje na železniční koleje tam jsou srdcovky pohyblivé, aby zmizela "díra"), proto se upustilo od klasické tříkolejné stanice a koleje se uhnuly je na potřebnou vzdálenost, aby srdcovky odpadly.
V přímé jezdí železniční vozidla, tramvaje do odbočky vždy podle příslušného směru. Všechny koleje jsou normálně rozchodné, což je i v pozadí vidět - pryč vede jej jedna kolej.

Nedávno mi do Vajnor dotáhla bedny z Dunajky 730. Těch má METRANS kolik,pokud to není tajné?

Žádnou. Patří společnosti KDS Kladno. A už tam není, v pátek jsem jí odvezl do Čech a vrátili jsme jí.

Petr Šimral- Děkuji za informaci!

Túto 730 KDS som našiel v Komárne ( ŽSR ) v júni t.r.

Nevím, jestli to zde již nebylo, katalog k výstavě 140 let ÖNWB

Cogwheel: Naposledy jsem Rohlederovu kolejnici viděl na vlečce Tatry Smíchov. Kolej odbočovala uvratí za branou naproti ulice Kováků. Dnes je to přesně v místech, kde stojí "Smíchov Gate".

Iiii - tak jsem to v rychlosti proletěl :
a nevybočuje to ze zdejších tradic - "hlavně to mít rychle hotovo" ?
Takže klasika.

Papoušek vozil Os Kolín-Čáslav do 1978, o trakci E, S taky nic ?
A dřevěné sedačky skončily 1956 ?!
Zato Bai-ky byly prý druhá třída !
Možná tomuhle povídání někdo uvěří ?

I přes nedostatky..prosím,neměl by někdo tohle dílo navíc a neposlal mi ho?Náklady + nějaký bonus samozřejmě uhradím..mám to kapku z ruky a Rakouská severozápadní je taknějak moje společnost

(Příspěvek byl editován uživatelem alf.)

Alf: Zkus se obrátit přímo na znojemské muzeum.

U58: Spousta lidí u těch vozových tříd nechápe souvislosti - v roce 1956 vlastně nebyla zrušena 3. třída, ale třída první (ta se u nás fakticky přestala používat již o několik let dříve) a druhá s třetí třídou byly přeznačeny na 1. a 2. Nakonec byla u nás rušena 1. třída v osobních vlacích, takže některé vozy byly do roku 1956 označeny jako 2. třída, pak několik let jako 1. a nakonec zase jako 2., ale to už v jiném významu.

U58: řekl bych že zmiňovaná brožura, ( byly na ni vybrány příspěvky z fondu EU, jejichž výše pak omezovala celkový počet stran a vydaných kusů vůbec, navíc musela být dvojjazyčná, což také omezovalo rozsah informací a díky příspěvkům byla podmínka, že musí být zdarma ) se spíše než celkovou Severozápadní dráhou zabývá spíše lokální situací na Znojemsku a v okolí na obě strany. V celkovém kontextu od začátku do konce to čtenář pochopí, ale takto vytržené je to samozřejmě zavádějící informace.

Berme to jako v roce 2011 nevydanou brožuru k výstavě "140 let železnice na Znojemsku", na kterou se bohužel tehdy nenašly v Muzeu peníze a nebýt obětavosti autora brožury Jiřího Kacetla, jež si sám "vyběhal" potřebné příspěvky a přemluvil ředitelku k "znovupořádání" výstavy, nebyla by ani tato brožura, což by byla dle mého názoru velká škoda.
(Znalec jistě namítne, že je nějaká informace zavádějící nebo ne zcela přesná, ale kolik takových lidí ze sta je? Dle rozsahu je jasné, že dva nebo tři odstavce nemohou detailně popsat tak složitý vývoj, kterým železnice ve své době procházela a tudíž je něco zkráceno tak, aby tomu běžný návštěvník muzea, o železnici se blíže nezajímající, porozuměl.)

(Příspěvek byl editován uživatelem Prdík83.)

Do své sbírky oběhů lokomotiv a turnusů strojvedoucích v digitální a papírové podobě sháním k zapůjčení (nebo výměně) oběhy z období cca 1969 až 1986. Preferuji zapůjčení celých sbírek "Grafikony oběhů" v členění po jednotlivých správách drah, provozních oddílech nebo trakcích (v Jihozápadní dráze případně po celých LD) případně lokálních sbírek jednotlivých LD/PLD nebo nějakých zajímavých oběhů jako volných listů. Slibuji vrácení nepoškozených sbírek, scanováním se původní matrice neničí. Recipročně jsem schopný poskytnout oběhy ve formátech pdf/jpg, případně věnovat i celé sbírky oběhů v papírové podobě převážně ze začátku 90-tých let.
Nabídky prosím na mailovou adresu: ahojdavid@seznam.cz

Omlouvám se za pozdní reakci, byl jsem několik dnů mimo PC.

Pavel_reiser:
Jsem překvapen tím, že taková výhybka u nás existuje. Podle mapy.cz se domnívám, že přes ní jezdí tramvaje se substrátem, nebo se pletu? Až bude mizerné počasí, tak pojedu na výlet.

Kubrt:
Když byl den otevřených dveří, tak jsem si takových věcí nevšímal - škoda, tak někdy příště. Šlo mi opravdu o to, že je jednojazyková, domníval jsem se, že by to u nás nebylo průchozí. U nás jsem je zachytil jen v minulosti na fotkách ze stavebních drážek.

Jan_perner:
Díky za vysvětlení.

Pavel_reiser, čtenář - Rohlederova kolej/Deutschlandkurve:
To, že byla v Tatrovce vím jistě, ale bohužel jsem jí neviděl. Mrknu se na ní do kontaminace, snad půjde poznat - díky. Měl by jste někdo, prosím, její fotku?
Určitě musela existovat u nás ještě jinde - v diskuzi tram v Ostravě v roce 2009 je zmínka, že tam byla. Hutě, strojírenské firmy - to jsou ideální adepti na její umístění. I když uznávám, že taková Veronika plné tekutého železa by při svojí hmotnosti asi nebyla zrovna nejlepší.

dovolím si ještě zareagovat na diskusi o pohraničních přechodech; v letech 1985-86 jsem pobyl sedm měsíců na Pomezí = něco málo si ještě pamatuju...
1) rychlíky z Čech se po příjezdu do Chebu dělily, u vozů do NSR probíhala pasová a celní kontrola u 1. nástupiště. Po celou dobu stálo podle vlaku šest vojáků s pistolemi - kvůli odstrašení, aby nikoho nenapadlo naskočit (pistole se stejně na nádraží nesměla použít)
Vojáci doprovázeli vlak na Pomezí, kde vystoupili. Tam byl vlak znovu kontrolován - jednak střechy z lávky, jednak podvozky služebními psy. "Samozřejmostí" byly kontroly stropních prostor atd...Nepovolenému průjezdu do Německa spolehlivě bránila odvratná výhybka

2) rychlíky do Čech zastavily na Pomezí, kde nastoupili znovu zmínění vojáci s pistolemi (celou cestu měli za úkol sledovat z oken soupravu, aby snad nikdo nevyskočil). Současně nastoupili jejich kolegové v montérkách, kteří kontrolovali vše včetně odpadkových košů, aby se snad našinec nesetkal třeba s odhozeným pornočasopisem
U soupravy pak stály ozbrojené hlídky do ukončení pasových formalit, teprve pak byly připojeny "vnitro" vozy

3) nákladní vlaky (vývoz) byly poprvé kontrolované už v Chebu, bystrým zrakem z (vojenské) "hlásky" za jízdy a potom znovu na Pomezí.
Na příjezdu stála lávka s reflektorem, následovala důkladná kontrola za použití psů. Lahůdkou byl ranní a večerní vlak Wapek, který vozil uhelný prach do elektrárny. Tady bylo navíc nařízeno projít všechny vozy a propichovat mour železnou tyčí - to aby byl včas odhalen případný úkryt a nikdo nemohl prchnout s našeho socialistického ráje do marasmu kapitalismu

malý bobeš:
Měl bych s dovolením "několik" dotazů, a můžete odpovědět klidně na mejl rampacek@centrum.cz a třeba jen pár bodů - já když se ptám, tak se snažím zjistit co nejvíc, hrozná vlastnost:

Jel i pohraničník na mašině?
Jak probíhala kontrola mašin a fírů?
Odvrat byl kde (jestli můžu poprosit o bod třeba v mapy.cz)?
Zastavil před čárou vlak v ohrazeném prostoru, nebo to nebylo třeba (slyšel jsem, že měl stát v oploceném prostoru, proto se možná tak hloupě ptám)?
Odvrat ovládal železničář, nebo pohraničník?
Jak bylo zajištěno, že nedojde k něčemu mezi Pomezím a čárou, nebo tam už se to neřešilo?
Kde stály hlásky?
Kolik bylo pohraničníků v montérkách na vlak?
Byla stejná parta pohraničníků na osobní i na nákladní vlak, nebo se dělili?
Jak byla cca dlouhá tyč na píchání do uhlí a bylo dané kolik vpichů má být na vagon, nebo to bylo na daném pohraničníkovi?
Co zaplombované zetky, nebo cisterny - musela se otevřít?
Chodil někdo s pochůzkáři a jinými pracovníky traťovky, nebo sdělováky a zabezpačováky?
Jak dlouho stál vlak na Pomezí?
Jak to snášeli cestující (vztekle, vyděšeně)?
Kolik bylo ve směně záklaďáků a kolik je hlídalo důstojníků (jde mi jen o směny u vlaků)?

Teda já se rozjel. Ufff. Doufám, že Vás to neodradí.

pomezí bylo dopravně co?
měl fíra nějak vynávěštěno, že může jet, (třeba jako Lv by stavět nemusel) nebo to měl pouze v SJŘ?
Výpravka z chebu vlak nabýzel do sch hned, nebo až se udělala prohlídka v pomez?

Bobo: samozřejmě do Schirdingu
vozy , které se plombovaly , měli dvě plomby drážní a celní . Firma která takový vůz naložila, si dovezla do podniku celníka , který vůz zkontroloval a zaplomboval u dovozu musel být při otvírání vozu taky celník . Byli to zaměstnanci , kteří měli povolený vstup do hr. pásma a když měli pracovat za "dráty" tak jich střežila hlídka PS. V Č. Kubici to bylo obráceně , náv. mistr DB , který udržoval traťové zab. zař. (Německý HPB) tak jezdil k nám.
Bylo to označeno jako " stanoviště " , (u Břeclavy se jmenovalo " Pohansko") a obsluhoval je zaměstnanec ČSD. Tyto stanoviště byly osazeny krycími návěstidly

ZR
Počátkem šedesátých let jsem sloužil rok na OPK (Oddělení pasové kontroly)v Horním Dvořišti. Tehdejší kolejiště i nádražní budovy byly zcela jiné nežli dnes.
Celkem nás zde bylo 20 a na směnu připadlo 10 lidí. Sloužili jsme čtyřiadvacítky proti sobě. Směna rozdělena následně. 1 dozorčí (ve skutečnosti hlídal ubikaci na nádraží), 2 x dvojčlenné hlídky v uniformách se samopaly vz. 58 se sklopnou opěrkou. Tyto zajišťovaly začátek a konec vlaku a hlídaly prostor mezi sebou. Ostatní byly v montérkách vyzbrojení pistolí. Vlak se prohlížel vždy odzadu. Psovod se psem "dělali" spodky vozů a určovali tempo prohlídky. Další tři prohlíželi prázdné vagony, u zaplombovaných se zkoušela zataháním plomba. Poslední v partě zkontroloval budějovickou 556.0, která dělala pouze přetahy Hor. Dvořiště-Summerau. Lokomotivní četa se nekontrolovala, neboť jezdily stále stejné a byly prověřené. Celé dění probíhalo téměř v poklusu. Odemkla se výkolejka (klíč byl v kanceláři velitele) a místní železničář odstranil u drátů veliký betonový kvádr daný přes koleje. Kvádr byl na kolečkách a klíč od pohybového mechanismu byl opět u velitele PS. Klíče donesl kolega, který kontroloval lokomotivu. Následně se vlak rozpohyboval a odjel do Rakouska. Jestliže se hlídkám něco nezdálo vystřelily červenou světlici a vlak zastavil, někdy i zacouval a prohlídka začala znovu od začátku.
Píchání do uhlí. V každém vozu s uhlím muselo být provedeno 12 vpichů "tágem" do hloubky 1,5-2 m. Aby se ušetřil čas, tak se z vagonu na vagon skákalo. Průšvih byl, když spojené vagony byly schůdky k sobě. To již byla vzdálenost hodně přes 2 m. Měli jsme jezdecké boty, které klouzaly a byla-li jinovatka či námraza leckterý z nás vzal při skoku držku mezi vozy či dokonce na zem.
Kolego, nechci Vás urážet, ale Vaše poslední otázka mě připadá hloupá: "Kolik bylo ve směně záklaďáků a kolik je h l í d a l o důstojníků ?"
Odpověď. Pohraničníky neuhlídáte. Každý mohl kdykoliv zdrhnout.

Modřaňák: Pane kolego , jste jednička !!
Takto zevrubný popis je perfektní.

ZR:
Tvoje otázky mne donutily zavzpomínat, ale zjišťuji vážné výpadky paměti... Zkusím alespoň něco:
1) na mašinách žádný voják nejezdil - jak už bylo řečeno výše, fírové museli být prověřeni
Jako perličku vyzradím vojenské tajemství: systém počítal s tím, že se potencionální únosce ukryje na mašině a bude chtít fírovi zabránit v signalizaci nebezpečí např rozsvícením světel (vlaky tehdy ve dne nesvítily). Proto vlaky do NSR naopak svítit musely; předpokládalo se, že únosce donutí fíru zhasnout a tím se prozradí
2) odvratná výhybka byla na Pomezí hned za přejezdem, kolej odbočovala doprava
3) vlak zastavil čelem u budovy zastávky - ve směru jízdy do Německa byla vlevo od trati silnice ( asfaltka sloužící vojákům k zásahům, která vedla podél celé hranice. Podle mapy je tam dodnes) a za ní "klasické" drátěné zátarasy. Ty byly přerušené jen u přejezdu za zastávkou, hned za silnicí přecházely vpravo od kolejí.
Oplocení vpravo ve směru jízdy patřilo k objektům roty pohraniční stráže

4) kdo ovládal výhybku netuším
5) úsek mezi Pomezím a hranicí nebylo potřeba řešit - byl už "za dráty" = nepovolaným nepřístupný
6) jako "hláska" se označovala díra v zemi mezi silnicí a tratí (asi 1 km před obcí Pomezí, zhruba tady: 50°4'54.259"N, 12°18'46.214"E) V díře se 24 hod denně střídali vojáci, kteří sledovali silnici a trať a telefonem hlásili na Pomezí pohyb neznámých osob
před a za zastávkou Pomezí pak stály dvě typizované lávky, kam se šplhalo jen při příjezdu vlaků: 50°5'11.759"N, 12°16'14.841"E , 50°5'5.216"N, 12°16'32.703"E
7) pokud si vzpomínám, na rychlíky v montérkách se chodilo ve dvojicích; klasickým čtyřhranem se otvíraly a prohlížely všechny stropy (např na představcích...), otvíraly se i skříňky s hasicími přístroji.
Cestující to snášeli různě; ten kdo jel poprvé (a pro koho tím pádem šlo o první setkání s reálným socialismem), byl většinou v šoku... Do obsazeného kupé přišel vagabund v montérkách, na opasku pistoli a vrhl se do koše... Ti, kdo jezdili pravidelně, občas i to "péčko" přivezli...
8) Na rychlíky a náklady musely být party zvlášť; když o tom přemýšlím, tak na rychlík nebylo 6, ale jen 5 vojáků (museli se vejít do "gazíku")
Na náklady už nevím, ale chodilo se po obou stranách = minimálně 5 to bylo taky

9) "propichování" uhlí se dost šidilo, protože bylo potřeba stačit kolegům na zemi. Nešlo o uhlí, ale o prach do elektrárny v Arzbergu - a pěkně se do něj bořilo
kolegu Modřaňáka doplním: mezi vozy se skákalo tak do poloviny soupravy, pak už při špatném řazení (žebříkama k sobě) málokdo riskoval pád a pěkně slezl
10) o plombách už bylo psáno - doplním jen, že u zaplombovaných chladících vozů se prohlížely šachty na boku
11) jak to bylo s traťovkou apod nevím - ale protože třeba se zaměstnanci lesů jezdila za dráty ozbrojená hlídka, bylo to asi podobné

To je asi tak vše; už to tu nebudu plevelit

Měl bych dotaz, i když se úplně netýká historie železnic, ale vlastně taky - existuje nějaká knížka/učebnice/skripto ohledně konstrukce parní lokomotivy ? Předpokládám že ano ...
Pavel

malý bobeš:
"šest vojáků s pistolemi"

V těch letech (1985 až 1988) to v Chebu pamatuji. Neměli ti vojáci na koncích nástupiště samopal? Ono je to už dávno, takže se můžu mýlit.
Jen si vzpomínám, že když člověk viděl "Západní expres" v Chebu u nástupiště, tak nás to jako mladé kluky tehdy utvrdilo v tom, že emigrujeme. Záviděli jsme těm, kteří tím vlakem můžou jet svobodně na Západ.

1986 už "jen" pistole - tu ostudu si budu pamatovat do smrti, stával jsem tam osobně
Pro mne byl zase Západní expres prvním vlakem, který jsem po sedmi měsících strávených předtím v kasárnách, zase viděl - a dodnes mám za to, že jsem si v celé té beznaději (cca 500 dní do civilu) hlavně díky vlakům zachoval jakous takous duševní svěžest

Děkuji za informaci.
My jsme ten "Západní expres" a celou tu proceduru kontroly sledovali z vedle stojícího "Brněnského draku". Pamatuji na jeden či dva vozy žel. správy SNCF zařazené u tohoto vlaku (měly modrobílou barvu).

Když koukám do jízdního řádu 1984/1985, tak "Západní expres" má ze Schirndingu (odj. 13:41) příjezd do Chebu 14:00. Odjezd až ve 14:40. Jako lokomotivu u tohoto vlaku pamatuji T 478.4006.

(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)

Pamětníci Modřaňák a další popsali přesně, jak probíhaly kontroly na hranicích.
Ale všichni zapomněli na další osoby, které taky prováděly prohlídku vlaku, možná proto, že jim zaprdelí nechodili dva samopalníci, ale jen je bedlivě sledovali zpovzdálí ?

U58 . je fakt , že se nemluvilo o celnících

Omyl - ti měli svou pistoli.
Napovím : kolo-ťuk.

Ad.Pjp -Příručka pro strojvedoucí parních lokomotiv,poslední vydání r.1956(předtím 1928,1948)s velkou trochou štěstí antikvariát,nebo spíše některé "výměnné setkání" či burza jak se říká..Cena bývá šroubována někd y i dost přes 500Kč,taky dle stavu.Existuje i slovenská jazyková mutace..

K režimu na západní hranici: nemluvilo se o velmi agilních místních občanech z řad pomocníků pohraniční stráže. Ti většinou už v hlubokém týlu vytipovali možné narušitele. Za odměnu jim byl povolován vstup do hraničního pásma za různým účelem. U nás u PS roty, třeba za účelem rybolovu. Ale i zde bděl pozorný režim a jednotlivci se nevěřilo. Na vstup za dráty byly vydávány povolenky a na ně tam mohli nejméně dva důkladně prověření pomocníci. Sám tam nikdo neměl šanci.

Alf - já bych radši něco teoreticky konstrukčního než prakticko uživatelského ...
Pavel

Žst. Horní Dvořiště nemělo točnu, ale k otáčení lokomotiv sloužil triangl. Nádraží mělo vlastní vodárnu v kopci nad kolejištěm. Počátkem 60. let jezdily na osobácích z ČB 423.0, 433.0. Někdy kolem poledne přijel na Os přivěšený rychlíkový vůz od R spoje Praha-Linec. Vůz byl rychle odbaven (býval téměř bez cestujících) a přetažen do Summerau.
Při rakouských svátcích nebo jen tak na slunečnou neděli přitáhla naše lokomotivní četa rakouský služební vůz s cestujícími ze Summerau. Byli to domorodci z Herschlagu a jeli na návštěvu příbuzných ve H. Dvořišti. Každý zaplatil celníkovi 70 šilasů (asi 100,- Kč) a večer odjezd domů přes hranice. Vše probíhalo v přátelském duchu.
Uhlí bylo naše prokletí. Když z USA připlula do Hamburgu loď s uhlím tak jsme se nezastavili. Dlouhé kalouny uhelných vlaků přijížděly jeden za druhým. V kolejišti stály i tři tyto vlaky během chvíle. Byly určeny pro železárny v Linci. Měli jsme puchýře od tyčí na píchání vozů. Na rozdíl od "malýho bobše" jsme z vozů neslézali, ale jak jsem již psal, tak jsme skákali. Holt jsme ještě pamatovali Sokol.
Před odbavením vlaku Pohraniční stráží se mohl v kolejišti pohybovat kdokoliv, kdo měl oprávnění ke vstupu do kolejiště. To znamená koloťuk, avizérka, zaměstnanci ČSD upevňující například plachty u otevřených vozů s tekoucími kostmi (k blití).
Zapomínáme na jednu důležitou osobu - vlakvedoucí. Jezdil též jen přetahy HD-Sum. Jednou zachránil kolegu od kriminálu. Ten měl hlídku u posledního vozu a pověsil si nabitý samopal na nárazník a zapomněl na něj. Vlak odjel i se zbraní. Žhavily se telefony do Summerau a po velké ostudě vlakvedoucí přivezl samopal zpět v malé tašce. Povídal, že se mu v Summerau smáli všichni Rakušáci.
Rozdíly ve vyprávěních jsou pochopitelné. Systém střežení se časem měnil, dá se říci polidšťoval. Já jsem měl 4 zásobníky ostrých po 30 nábojích; kdežto "malý bobeš" pouze jeden s 10ti (15)náboji.
Nu, je to za námi a je to dobře.

Modřaňák - když jsem dával nápovědu "kolo-ťuk" , čekal jsem, že k tomu někdo z pamětníků něco upřesní. Sloužili totiž dva - náš a cizí. To proto, aby se vadné vozy furt nevozily sem a tam přes čáru. Mohl ten cizí do vsi, nebo nesměl opustit nádraží ?
A měli ho snajpři furt na mušce ?

Ad Pjp: Židlický: Parní lokomotivy 1-3.

Děkuji, Pavel

U58
Když jsem sloužil (počátek 60. let) byl koloťuk pouze j e d e n a to Čechoslovák ! Vadné vozy včetně vadného uložení nákladu se pochopitelně vracely přes čáru.
Kolego, mám pocit, že si se snajpry děláte legraci. Kde by se vzali ?

U58: nechcu se hádat , ale přechodová kancelář mezi ČSD a OBB byla a je v Summerau

Krásná debata a přidám trochu fota: rok 1956,60,81 a 82.

Modřaňák.
A zde je dobové foto PS z 2. pol. 70 let. Zachycuje umístění výkolejky na trati z nádraží Horní Dvořiště směrem ke státní hranici. Výkolejka byla umístěná na výjezdu z nádraží v oblouku - případná vykolejená vozidla by tedy směřovala přímo do polí - foto A.Čajkovič

Zajímavost:
Výkolejka nebyla jediným technickým zařízením proti úniku kolejových vozidel do ciziny. Například na železničním hraničním přechodu Horní Dvoříště se do poloviny 70 let používalo železobetónové monstrum umístované na kolej, kolmo na kolejnice. Případné najetí do něj by však mělo vážné následky a proto se i zde začala používat klasická výkolejka. Odemykání a zamykání prováděl pracovník ČSD pod dohledem hlídky PS.

(Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.)

tu teho hafo : http://www.vojensko.cz/opk-horni-dvoriste-r-1965-67?image=84

Tempotaxi
Kromě fota jste napsal totéž co jsem uvedl výše. Z té boudičky na fotu se odsunoval betonový kvádr.

U nás robil technickú kontrolu vlaku, aj rychlíkov, len vozmajster preberajúcej železnice.