Transdanubium: nikdo kvalifikovanější se neozval, tak se pokusím přispět. Dle Hudcova atlasu byl provoz ukončem 1961. Jezdily tam samozřejmě zejména vlaky uhelné, plnila vlastně - mimo obsluhy místních dolů - funkci pozdější spojky Dubina-Spořice (byla postavena právě po zrušení tratě Březno-Prunéřov). Dálkové vlaky osobní dopravy jezdily přes Chomutov, přes Tušimice jezdily zřejmě jen místní osobáky.

Nepočetné Os vlaky v posledních dobách provozu určitě byly motoráky. Na trati byly mezilehlé osobní zastávky Libouš, Tušimice a Prahly - dost daleko od těch vsí. V pamětní publikaci Doly Nástup Tušimice, minulost a současnost (vydaly Severočeské doly 1996) je otištěn plánek tamního kolejiště z r. 1962. Trať Březno - Prunéřov je tam zobrazena ještě jako trať ČSD. Západně od zast. Tušimice v té době odbočovala (prostřednictvím úvrati) k jihu vlečka k montážnímu místu velkostrojů a ke staveništi elektrárny Tušimice I. (Nynější elektrifikovaná Kadaňsko-tušimická dráha Severočeských dolů, vedoucí po S břehu Nechranické přehrady až do Března u Ch. tehdy ještě neexistovala.)
Ještě západněji byla drtírna uhlí Tušimice s vlečkovým kolejištěm. Uhlí do té drtírny z povrch. dolů v oblasti Milžan v té době ale ještě vozily 900 mm úzkokolejky. Na mapce v Hudcově atlase to není přesně zakresleno.

Jaké byly stanovené poloměry oblouků pro lokálky zákonem z roku 1894 v R-U?
A ještě jeden dotaz: Byl dolní Posázavský pacifik budován podle tohoto zákona? Případně zná někdo poloměry oblouků mezi Jílovým a Čerčany?

Díky moc za odpovědi.

Qěcy 3935: 180 m, výjimečně až 125 m. Ano, i dolní Pacifik byl budován podle tohoto zákona v letech 1897 - 1900 jako dráha garantovaná Zemí českou (75%, cca 9% přispěl rakouský stát, cca 16% místní zájemci).

ad Alf - a tohle v Zámrsku nebylo ?

Hmm,mooc pěkné,ale tak dobře historii Zámrsku neznám..že by předchůdce,té na kterou jsem se ptal?Jinak podobná vodárna co je na tom výkresu stávala v Zábřehu na Moravě..fotil jsem ji ještě r.1989..

Dobrý den ,
mám dotaz nemá nikdo z široké diskuzní veřejnosti k nahlédnutí či zapůjčení sešitový JŘ z roku 1975 trati DC - Varnsdorf ? Pokud něco existuje prosím na meil: Tubifex@seznam.cz

uměl by mě někdo nasměrovat na místo, kde se nacházel v roce 1872 popisovaný :
"aquadukt na dráze duchcovsko-podmokelské v Krupce ... na pravé straně místa, kde silnice spojující Teplici s Krupkou dráhu podmokelsko-duchcovskou přestupuje, která v témže místě hlubokým výkopem protíná potok a o několik kroků opodál náhon, pro odvádění spodní vody z mlýna, jež se nachází na hořejší straně svahu ku dráze směřujícího" ?
Díky

Není to tohle?

ad Iiii : to by mohlo být ono, díky

K.T.: na místě to neznám, ale lze to najít na Google Street View:odkaz

Pánové, chtěl bych se zeptat, zda-li v období první republiky byly námezníky totožné čí odlišné od těch dnešních, ať už tvarově či nátěrově.

Narazil jsem na internetu na jednu fotografii mostu http://www.smirice.eu/rakousko/vlak.htm a zajímalo by mě, zda se jedná opravdu o most mezi stanicí Kuks a Žirec. Zdá se mi, že tam není v tomto úseku, tak vysoký násep a přijde mi divné, když je na vagónech Ö.N.W.B. které existovalo od roku ~1870 a výstavba pokud by se jednalo o zmíněný most by probíhala v roce 1858. A konstrukcí připomíná most třeba ten co je v Bernarticích u Trutnova.

to Bewek. My odhadujeme, že by to mohlo skutečně být v úseku Josefov-Dvůr Králové n.L. Je možné, že to bude mít souvislost s obdobím po válce 1866.
Zkuste tento bod: 50°24'0.683"N, 15°51'48.581"E
Domky v pozadí by mohla být ves Zboží.

Bewek, Pravapara: Zdá se jako by tam původně byl nějaký větší a delší most (zbytky klenby a opěry na levé straně) a byl nahrazován menším propustkem + dosypáván chybějící násep na pravé straně. Vše jen domněnka která vyplynula z fotky, ale propustek z dnešní doby se tomu co tam stavějí podobá :-)

Ad Kubrt+Cogwheel: V obězích Ústecké dráhy GVD 1959/1960 LD Chomutov jsou 3 páry Os vlaků 3500/3501, 3502/3503 a 3504/3505, vedených motorem řady M 131,1, turnusová skupina M 45. Zda se jezdilo sólo nebo s přívěsem, to netuším.
Prunéřovská záloha, turnusová skupina P 12, řada 423.0 má v oběhu tři páry přetahů Prunéřov - Tušimice.
Dálková nákladní doprava se z oběhů dá jenom odhadnout. V obězích PLD Žatec (patřil pod LD Chomutov), řada 534.0 jsou nějaké přímé náklady Rakovník (Postoloprty) - Ostrov mimo Chomutov - tři vlaky tam , zpět vždy Lv. V obězích LD Sokolov, řady 556.0 a 534.0 jsou také nějaké vlaky Sokolov - Žatec, takže provoz tam zřejmě byl reativně silný.

Ad David 814-047:máš tyto oběhy depa Chomutov?Popřípadě i jiné?Navrhuji výměnu za jiné (tedy samozřejmě v případě zájmu).

ad Bewek - dnes odpoledne jsem jel ze Dvora Králové do Jaroměře a zaměřil jsem se na oba větší objekty. Nejsem si úplně jistý jestli ten v km 49,2/3 to je. Ve směru od Kuksu ke Dvoru není tolik volného prostoru. Podle podkladů SNDVB to byl vždy větší propustek. Nic s mostní konstrukcí. Hlavně na fotce je divná kombinace lokomotivy StEG jména Chrudim a nákladních vozů ÖNWB. Co by tyto vozidla dělala na trati SNDVB ? Vždyť i ÖNWB si držela samostatně svůj park pro část garantovanou a doplňovací...
To vypadá na stavbu StEG v blízkosti ÖNWB nebo obráceně. Někde, kde si obě firmy vypomohly navzájem.

Zdepa:
Sice nemám moc času, takže jsem to neprozkoumával pořádně, ale na té fotografii není lokomotiva společnosti St.E.G., ale lokomotiva ze sasské továrny "Hartmann 121 1858 CHRUDIM" společnosti S.N.D.V.B.


(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)

Pravapara, Ještěrka_lítací, Zdepa, Kuřil_p: zatím díky všem za reakce a informace

Bewek: Je na těch vozech skutečně zkratka Ö.N.W.B. (Oe.N.W.B.)?

Ta lokomotiva je ve své původní podobě. Ty lokomotivy měly budky později uzavřené, atd.

Kuřil_p: ano, na prvním voze zleva je Ö.N.V.B. 3139. a na druhém Ö.N.W.B. 3491., lokomotiva CHRUDIM.

Pánové,
dokázal by mě někdo nasměrovat na archivní zdroje normálií (stavebních výkresů) StEG ?
Čistě náhodou asi nikdo nemá zbývající pohledy a půdorys k přiložené čerpací stanici ?

Děkuji

ad Kuřil_p - pokud mají vozy čísla 3139 a 3491, tak se jedná o vozy dodané v roce 1870-71 firmou Klett & Comp. nebo H.D.Schmid pro garantovanou část ÖNWB. To znamená pro tratě Vídeň-Mladá Boleslav, Velký Osek-Poříčí u Trutnova, Trutnov-Svoboda, Ostroměř-Jičín, Havl.Brod-Rosice, Kunčice-Vrchlabí, Zellernsdorf – Sigmundsherberg. Jak je známo, ÖNWB měla 4 "stavební" lokomotivy a je dost možné, že pro část stavby si půjčila stroj od "své" mateřské firmy SNDVB. Když se rozjel první úsek v prosinci 1869 Kolín-Golčův Jeníkov, tak ÖNWB sice měla první lokomotivy, ale vozy si musela zase půjčit od SNDVB.
Ano lokomotiva je původních tvarů - příloha. Divné jsou ty ozdoby na stroji i na tendru. To by vypadalo spíš na první vlak v daném úseku ?

Zdepa: Perfektní. Dík. Těch ozdob jsem si rovněž všimnul. To opravdu vypadá na něco slavnostního, resp. dostavba něčeho (obdobně jako se to dělá u dřevěné dostavby střechy domku).

V českém jazykovém prostředí se snad také říká glajcha: http://sk.wikipedia.org/wiki/Glajcha

Zdepa: Děkuji moc za informace.

Nechápu cenu lepenkové jízdenky v této aukci http://aukro.cz/lepenkova-jizdenka-vcelnicka-1980-ctete-popis-i31 86801762.html

1500? Si jako myslí, že to prodá? Já utratil za jízdenku max 100 Kč, a to byla mnohem vzácnejší než tato

Foto Turista 762

Jak se tisknou jízdenky ...

Pěkné..to je technologie používaná u JHMD,nebo pozůstalost po p.Pleštilovi?(tipuji první možnost).Já byl kdysi na exkurzi v tiskárně ČSD v Praze..tam byly jěště archaičtější kousky strojního vybavení..No hlavně díky všem co to zachránili,že ještě lidi můžou vidět pořádnou jízdenku a ne cár teplocitlivého papíru..

česká stavba lokomotiv :

Provoz zamračeným na trati 241 již patří do historie. Proto si čtyři fotografové - příznivci zamračených udělali radost. V knížce formátu A4 je na 100 stránkách barevných fotografií zachycen v průběhu několika desetiletí provoz 62 inventárních čísel této pozoruhodné řady motorových lokomotiv v Moravských Budějovicích a jeho okolí.

http://www.gerdboehmer-berlinereisenbahnarchiv.de/Statistiken/IMG -IZ-DR.html

Historie expresů

Zdepa: jsem historií železnic políben jen málo a tak mě zaujala informace "pro tratě Vídeň-Mladá Boleslav". Taková trať opravdu byla?

honzaklonfar: ta trať existuje dosud, jen je administrativně rozkouskovaná. Jak píše Zdepa, jedná se o trať někdejší ÖNWB (Rakouská severozápadní dráha) v trase Vídeň - Znojmo - Jihlava - Kolín - Nymburk - Mladá Boleslav.

Kubrt: dík! Tohle mě nenapadlo....

Dobrý večer,Nemáte někdo představu, kde bych mohl sehnat mapu sítě ČSD z období 1918-1938 v elektronické podobě?Díky

Ad Hradlová zarážka: Třeba tady:odkaz

Mořepetr: Díky,bohužel tuto mapu není možné stáhnout a vytisknout

ad honzaklonfar, popř.kubrt - hodně lidi si dnes neuvědomuje historický vývoj naší železniční sítě. Vidí současný stav, který je poplatný době. Když se v druhé polovině 19.století stavěly železnice, tak byly poplatné tehdejší době. Teprve následné postupné zestátnění nebo výkup státem, upravil některé priority přepravy. Není to jen záležitost ÖNWB. Tam do toho vstoupil vznik nového státu - ČSR. Jeden z velkých příkladů je někdejší Pražsko-duchcovská dráha, která díky zestátnění buštěhradky a ústecko-teplické dráhy hodně ztratila. A to byla jednou z hlavních uhelných tepen do centra Čech .... ale to je na dlouhé povídání..

pan ministr přečetl 20.9.1933 na ČÚRŽ :

a trvalo to dost dlouho, než to zařízení začalo fungovat...

Došli iné svetové udalosti, od zbrojenia na 2. sv. vojnu až po rozvoj kozmonautiky a atómových zbraní hromadného ničenia. A to čo vytvorili kapitalisti, bolo všetko zlé a bolo to treba zničiť. Tak ako ide dnešná politika.

Na následujícím výřezu mapy se nachází trať Vršovice-Modřany. Zvláštní ale je, že mapa by měla pocházet z období 3. vojenského mapování 1877-1880 - na mapě přitom ale vůbec není Michelský/Bohdalecký tunel, který měl být zbořen až v období 1927-1928. Je tedy mapa špatně zakreslena, nebo je mnohem novější? (aktualizovaná)

Ano, C je správně. Protože vidím vlečku do michelské plynárny, tak je určitě nová. S podobným dotiskem mřížky mám taky, ale ještě navíc popisky v němčině. Moje verze je mapový podklad 1932 a dotisk 1942.

A nemáte někdo nějakou mapu, kde by byl Bohdalecký tunel ještě zakreslen?

http://www.ceskatelevize.cz/porady/873537-hledani-ztraceneho-casu /297324246000153-prazske-obecni-plynarny/

http://www.ceskatelevize.cz/porady/873537-hledani-ztraceneho-casu /297324246000156-plyn-z-michle/

http://www.ceskatelevize.cz/porady/873537-hledn-ztracenho-asu/201 324246000271-o-dvou-praskch-plynojemech/

Kromě informací o plynárně jako takové se nám povede získat i představu o vlečkovém provozu, a dokonce je uprostřed posledního dílu (6:30) záběr, díky kterému můžeme vidět ukázku, jak vypadal pravidelný osobní vlak na trati Vršovice-Modřany ve 30. letech.

Colonel32:
Drobné doplnění. Tunel byl zbořen a zároveň místo něho vybudován zářez v letech 1927-1930. První vlak po nové trati jel v květnu 1930.

Zdravím, u zastávky Tample je ve stráni starý kilometrovník značený ÖNWB a pod ním číslo 26. ÖNWB jsem dohledal že znamená Rakouská severozápadní dráha, ale coje to číslo 26? Je značen pouze z jedné strany. Co jsem koukal na mapy.cz tak z Trutnova do Tample to je 44km a z Tample do Staré paky 6km. Nebo měli tehdy jinou míru? Můžete někdo poradit? Díky

Vojtěch: Jestli je ve stráni (někde dál od tratě), tak to bude hraniční kámen, který vymezoval hranice pozemku bývalé Rakouské severozápadní dráhy.

Pepa_l: no za zastávkou Tample je hnet stráň a přijde mi, že když tam kdysi asi dělali perón, že ho třeba buldozer posunul, jinak je cca 3metry od kolejnice.

adVojtěch/Pepa I:
Zastávka Tample vznikla v roce 1943.

no dobře, ale ta trať tam byla už dřív ne? Docela mě to zajímá, snad se k tomu někde dopátrám...

Zastávka Tample byla otevřena 3.7.1944 u strážního domku č.54 Pa v km 80,379. Uvedený "kámen" bude určitě pozemkový a číslo bude jen pomocné (evidenční). Sloužilo pro ověření ve vytyčovacím (výkupním) plánu a následném soupisu. V každém katastru se začínalo od 1.

Chtěl bych požádat o pomoc. O strážních domcích je tady toho napsáno hodně, ale zajímají mě konkrétně strážní domky na původní trati Bohumín-Chalupki (Annaberg). Má někdo prosím fotografie nebo plánky těchto pěti domků? Posílám obrázky dvou domků, které se mi podařilo sehnat. Fotky jsou majetkem KVH Bohumín.
Děkuji za pomoc

Někdo se tady, už to bude nějaký pátek , na možnost nafotit okolí vodárny v Bakově nad Jizerou v době, kdy je to méně zarostlé. Nafocení jsem tedy alespoň trochu provedl, ale dostal jsem se k uveřejnění až snes. Takže se omlouvám. A tady asi to nejdůležitější:



(Příspěvek byl editován uživatelem JamesC.)

Tak jsem se znova koukal na ten dokument... a přijde mi to divné... buď se špatně koukám, nebo jsou na záběrech okolo roku 1933 ty mosty 3 vedle sebe...

http://colonel32.rajce.idnes.cz/Po_stopach_Ceske_obchodni_drahy_V rsovice-Modrany%2C_II.dil/

A tady jsem doplnil několik současných fotografií z daných míst. Zkusím zítra zajít do plynárenského muzea, jestli nezjistím něco více o stavbě vlečky, provozu nebo rušení některých částí, ale nedělám si extra velké naděje. Pokud se tu náhodou nachází nějaký odborník na problematiku Michelské Plynárny (a jejího vlivu na trať Vršovice-Modřany), ať se mi určitě ozve, ať netříštíme síly.

Colonel32
Ten třetí most je zajímavý. Na fotomapě je vidět že ten třetí most navazuje na dvojkolejné těleso které končilo na úrovni začátku haly pro údržbu osobních vozů kde až do stavby nákladní spojky začínalo původní trasování trati. S největší pravděpodobností to souvisí s tím, že už za první republiky byla plánovaná nákladnmí spojka do Radotína ale s tím rozdílem že měla trať védst ne tak vysoko nad údolím. Z velké části na náspu s mosty přes Modřanskou, Vltavu a Strakonickou.
Na fotomapě z roku 1953 již most chybí.

(Příspěvek byl editován uživatelem Haldir.)

V materiálu http://vcpd.cvut.cz/UserFiles/File/praha_plynarna.pdf je reprodukován historický plán michelské plynárny. Samotný nadjezd ul. U Plynárny tam sice zachycen není, ale vlečka dle tohoto plánku měla odbočit z širé trati až za křížením s touto ulicí - v této etapě rozvoje plynárny by tedy stačil jeden most.

Cogwheel
Podle chemátického plánku rozvoje železničního uzlu Praha z roku 1927 to vypadá že jeden most byl určený pro vlečku plynárny a dva mosty pro dvojkolejku Vršovice - Krč. Zomu také odpovidá dvojkolený most přes Botič z první republiky.

Plynárna potřebovala být napojena na síť ČSD ještě před tím než se provedla přestavba tratě. Původně v prostoru mezi ulicí U plynárny a nádražím Vršovice byl jednokolejný tunel a ulici u Plynárny křížila trať úrovňově.

(Příspěvek byl editován uživatelem Haldir.)