Tak panááááčku, bylo to trochu jinak :
1)ta výtopna se jmenovala obráceně - Vršovice-Nusle
2) ta mašina tam byla jen moc krátkou dobu, skoro se tam neohřála a zas se vrátila odkud přišla
3) a byla tam v úplně jiné době, než kdy se stala ta nehoda v Hlubočepích (stačí koukat trochu na ty fotky)
/nikoli žert, ale fakta /

Tak proč se ptáte, když to víte ? Jsou lidé, kteří své znalosti uvedou ihned. Potom jsou lidé, kteří provokují, dělají neznalce a pak teprve "udeří". Říká se jim rejpalové. Nehezká vlastnost.
P.S. Mimochodem, viděl jste někdy historické dokumenty ? Tam se název výtopny uvádí jak Vršovice-Nusle, tak i Nusle-Vršovice.
Na Vaše případné poznámky již nehodlám reagovat.

děkuji všem - myslel jsem si to, ale znám stav nedávný a nikoliv hloboce historický (i když nějaké schéma určitě někde mám...). A taky mi chyběl ten most buštěhradky v pohledu ku Praze. Teď zbývá jediné - sednout ke staniční kronice a zjistit více. Tedy pokud se kronika pro uvedené období zachovala a pokud pisatel událost zaznamenal...

Zdepa: pravděpodobně to bude železniční nehoda, která se v hlubočepské stanici udála dne 26. března 1929. Osobní vlak č. 1322 (Hořelice-Smíchov) se střetl v 6:15 s posunujícím dílem nákladního vlaku č. 1378.

Ten osobní vlak v roce 1929 byl výchozí ze stanice Hořelice na KND? Též zajímavé.

ad Modřaňák :
Tak proč se ptáte, když to víte ?
Protože v době, kdy jsem se ptal, jsem to nevěděl. Nejsem totiž Vševěd jako někdo. Až po vaší "vtipné" odpovědi jsem poslal dotaz jinam a díky internetu přišla rychle odpověď.
Navíc mne víc než kremáci zajímají barevné mašiny - 387,477,498. U těch Hlubočep mne zaujal hlavně počet kolejí, možná víc jak ty mašiny. Jasné ?

Cogwheel: spíše bych si tipl, že stanice Hořelice byly dnešní Nučice (tak jako tehdy nebyla Rudná, ale Dušníky).
No vidíte, 735, kdyby jste nám tu rovnou napsal to, co Orlí spár a zbytečně nerejpal do Modřaňáka, bylo by to 100krát užitečnější

Pene - mícháte hrušky s jabkama.
Já dostal informace o loko 534.025, a ne o datu nehody. Na dobu kdy se stala usuzuji ze vzhledu mašiny. A její vzhled dokazuje že to nemohlo to být v roce 1945, kdy jezdila ve Vršovicích.
Musíte příště číst pozorněji a také mezi řádky.
Datum nehody 1929 uvedené OS odpovídá vzhledu loko, ano tyto dva údaje spolu souhlasí, nejsou v rozporu. Tak nějak ta mašina v roce 1929 mohla vypadat. V roce 1945 už tomu bylo jinak.

Vím, že nynější město Rudná vzniklo až po roce 1948 sloučením obcí Dušníky a Hořelice. Domníval jsem se ale, že nynější nádraží Nučice "odjakživa" neslo název Nučice.

Cogwheel: podle ročenky st.drah z roku 1926 byl název Hořelice- Nučice

Přesně tak - stanice se jmenovala Hořelice-Nučice. Podle JŘ jaro 1927 tam vlak 1322, který jezdil jen v pracovní dny, začínal v 5,40. Na Smíchov měl dorazit v 6,19

Vážení kolegové, když už je řeč o Nučicích, dovolím se zeptat: na trati Smíchov - Rudná - Beroun se údajně v minulosti (letopočet, a to ani přibližně, neznám) vyskytoval i Krahulov v Čechách. Je to dnešní Nučice zastávka?
Předem dík!

Podle JŘ leden 1939 0 km - Dušníky, 3km - Nučice, 5 km - Krahulov zastávka, 11 km - Loděnice, 16 km - Vráž u Berouna, 22 km - Beroun-Závodí, 23 km - Beroun.

Oproti dnešku to jsou pěkně natažené "tarifní" kilometry. Jinak děkuji za upřesnění vývoje názvu žst. Nučice.

Cogwheel: ono, tehdy natahování tarifních kilometrů byla běžná věc... Např. trať Protivec - Bochov, měřící 17km, měřila v jednu dobu úctyhodných 23 či dokonce 25 km...

Když byla 18.12.1897 otevřená státní lokálka Beroun - Dušníky, měla oficiální začátek v Berouně (na bývalé BWB) a stanice Vráž-Svatý Jan, Lodenice, Hořelice a končila v Dušníkách (na bývalé PDE). Aź 10.9.1900 byla otevřena stanice Beroun-Závodí, v letech 1920-25 označena jako Beroun v Čechách-Závodí. V roce 1924 se změnila další stanice na Vráž-Svatý Jan pod Skalou, aby v roce 1937 bylo přejmenována na Vráž u Berouna. Ve stanici Loděnice přibyl háček nad písmenem E v roce 1924. A konečně zastávka Krahulov v km 13,3. Otevřená 5.5.1914. Samozřejmě z důvodu blízkého dolu, kam mířilo dost pracovníků. Stanice Hořelice byla v roce 1902 přejmenována na Hořelice-Nučice a v roce 1937 jen na Nučice.

Koukal jsem ještě na pár pohlednic a definitivně potvrzuju ty Hlubočepy.

Sice to není definitvně potvrzené, ale nejspíš se bude opravdu jednat o tu nehodu ze dne 26.3.1929:

Bylo lehce zraněno 15 osob. Ze Smíchova byl vyslán pomocný vlak. Doprava byla po dobu vyšetřování udržována po ostatních kolejích. Provoz byl obnoven ještě ten den dopoledne.

Na místě nehody působila vyšetřovací komise ŘSD Praha-Sever a státního zastupitelství (s vyšetřujícm soudcem). To budou nejspíš ti pánové v kloboucích na posledních dvou fotkách.

Na druhé fotce je vidět vagón na vlečce, která vedla z druhé strany výpravní budovy (mímo snímek vpravo).

Orlí spár: Nikde jsem nenašel číslo toho čtyřkoláka, není něco o něm v té kronice ?

Při přebírání starých mailů jsem narazil na starou fotku hlásky Nová Ves, která se nacházela mezi stanicemi Hlubočepy a Řeporyje pod bývalou zastávkou Klukovice na dnešní trati č. 173. Zda tehdy byla i zastávka (hláska) Holyně netuším, třeba někdo znalý doplní, budu rád. Stejnou "boudu" měla i hláska Vápenka nacházející se pod Řeporyjemi. Snad foto potěší.

Pene: Fotka určitě potěšila. To je opravdu kus historie dráhy v Prokopáku... a patrně moc podobných fotek asi z té doby neexistuje..

Rob : a patrně moc podobných fotek asi z té doby neexistuje..
Jedná se roky ? aspoň přibližne ?

rok 1962
Hl Nová Ves 6,683
Holyně z 7,185
Hl Vápenka 8,405
Řeporyje 10,260
Hl Zbuzany z 12,398

Rob, 735: který rok to přesně je netuším. Ale pokusím se majitelky fotky zeptat. Je to bývalá výpravčí z Rudné u Prahy (dnes v důchodu). Na té hlásce Nová Ves sloužila její maminka, měla by být i jednou z dam na fotce.

Glomik: takže v roce 1962 zastávka Klukovice již nebyla nebo byla pod hláskou Nová Ves?

Motorová zastávka Klukovice byla schválená komisí 1.4.1933 v km 6,194 a oficiálně otevřená od změny JŘ 25.5.1933. K 31.10.1943 byla oficiálně uzavřena, ale již 4.5.1942 je uvedno otevření zastávky Praha-Klukovice v km 6,200. Ta byla zrušena definitivně 15.8.1945.
Hláska Nová Ves byla o půl kilometru dál od Prahy.

XA: Tak to číslo taky bohužel nevím. Ale v té kronice to možná je. Moje informace jsou odjinud.

Pene: nádhera. To je prostě fotka s duší
Předpokládám, že ta bouda je německého původu.

Hláska Nová Ves je naproti Červenému lomu viz vápencová stěna na fotu.
V II. polovině 50. let jsem ze studijních důvodů byl velmi často jak v Prokopském, tak Dalejském údolí. Mám pocit, že před zastávkou Klukovice (naproti koupališti) byla též hláska a snad i oddílové návěstidlo. Určitě jsem fotil, ale tehdá jsem evidenci fot nevěnoval pozornost. Netvrdím, že napsané musí odpovídat plně pravdě, je to pouhá vzpomínka mnoho desítek let stará.

Orlí spár: to, že je tato bouda německého původu bych netvrdil, protože tyto "plecháčky" se objevují na fotkách už ze začátku 20.stol. Takže spíše bych předpokládal, že to byl jakýsi unifikovaný vzor pro podobná stanoviště dlouhá léta před 2.sv.válkou (Hr, Hl, ZV). Osobně bych se klonil k rakousko-uherskému původu. Podobných plecháčků najdeme v ČR možná ještě několik kusů i když samozřejmě již dávno se v nich neslouží....

Ještě v 90. letech si pamatuji, že bylo možné tu a tam tyhle budky ze strarého rakouska z vlnitého plechu spatřit. Jestli dnes ještě nějaká existuje nevím. Až na jednu zachovanou v dobrém stavu v krnovském depu - je totiž součástí interiéru.

Rob, Orlí spár: U DR se podobné budky (rozměrově zřejmě menší) používaly jako stanoviště traťových telefonů.

Zdravím všechny a prosím o pomoc s lokací. Neví z vás někdo, kde se to místo nachází? Jako nápovědu mám jen: rok vzniku fotky cca 1870, uvedený název Gallersdorf a souvislost s ÖNWB. Díky všem.

U DR se podobné budky (rozměrově zřejmě menší) používaly jako stanoviště traťových telefonů.

Nejen jako telefonní stanoviště. Podobné stavby se u říšské dráhy daly najít jako kolejové váhy, lampárny (kvůli nehořlavosti), traťovácké sklady, atd. Dokonce se z vlnitého plechu stavěla i celá skladiště...

Prdík83: A co Göllersdorf?

http://cs.wikipedia.org/wiki/G%C3%B6llersdorf

Prdík83: Ještě tady:

http://de.wikipedia.org/wiki/Nordwestbahn_%28%C3%96sterreich%29

hank: díky za tip, ale tomu zase neodpovídá reliéf. Kolem Göllersdorfu v Rakousku je samá rovina a trať tam nikde nepřechází žádné hluboké údolí, kde by takový most mohl být. Osobně bych spíše tipoval nějakou vesničku v Čechách, ale může to být slepá cesta.

Prdík83: To bych si dovolil i oponovat, v některých oblastech, třeba ve středních Čechách v okolí údolí větších řek (např. soutok Kocáby a Sázavy s Vltavou...) nebo v pískovcových krajinách jako na Kokořínsku jsou do roviny nebo jen mírně zvlněné krajiny hluboce zaříznuté i malé potoky a tratě (i některé silnice) je často přecházejí i poměrně mohutnými mostními stavbami, viz třeba trať Mělník - Mladá Boleslav. Nakonec to znáš i ze Znojemska, kde Dyje i některé její přítoky tečou hlubokými kaňony.

Díval jsem se taky do dvou dost fundovaných seznamů německých názvů českých a moravských sídel a našel jsem: Gnadlersdorf = Hnanice, jako Znojemák jistě znáš. (Nemám teď čas studovat, zda ÖNWB v úseku Znojmo - Šatov - Retz procházela i katastrem Hnanic.) Jiný podobný název jsem v těch soupisech nenašel.

Víc už ti asi opravdu neumím pomoci.

zdraví
hank

hank: s těmi potoky by šance byla, jenže. V okolí Göllersdorfu v Rakousku by takové údolí muselo být do dnešní doby celé zasypané ( což pochybuji ), neboť tam dnes žádné takové, ani náznakem, není. Trať tam v okolí sice nějaké potoky párkrát překračuje, ale to jsou spíše hlubší strouhy, než takové údolí.
Pro vesničku v Čechách mě, možná slepě, vede i fakt, že fotky mi poslal známý, jež je měl možnost přefotit z nějakého starého koženo-mosazného alba s názvem "NORD WEST BAHN 1868 - 1872" a fotky byly v tomto pořadí ( nevím zda skutečně i v albu nebo je jen v tomto pořadí fotil, ale předpokládám že v pořadí v albu ): ..., Kutná Hora, Kolín, žel. most u Kolína, most-Lysá nad Labem, most přes Chrudimku-Slatiňany, most přes Doubravku-Bílek, Hlinsko, Chrudim, most přes Labe u Pardubic, Ostroměř, tunel-Nová Paka, Stará Paka, Jilemnice, Kunčice, most-Klášterská Lhota, Hostinné, Trutnov, most-Bernartice a "most u Gallersdorfu" ( o kterém právě nevíme, kde to je, tak mne napadlo se zeptat zde ).

Prdík83
Obecně se německé geografické názvy a jejich překlady do českého jazyku dají vyhledat v jmenných lexikonech v Národním archivu v Praze na Chodovci.
Příští týden tento archiv hodlám navštívit a mohu se na překlad Gallersdorf podívat.

Vládo tu velkou knihu znám, v české republice oficálně existují dostupné dva exepláře. Bohužel zrovna ne příliš dobře dostupné k vypůjčení a to pouze prezenčne-osobně. Několik knih je i v osobním vlastnictví sběratelů - ty ale je nepůjčí.
Já mám její ofoceniny, ale popis fotek jest v originále v němčině a to ne vždy správně uvedený!
Tu fotku mostu znám, však víš severozáapdní jsem prošel mockráte, ale to místo v rakousku to není!!! Osobně byl to směřoval na doplnujcí sít tedy z Chlumce přes Paku do Poříčí, zvláště v úseku Paka - Trutnov je takových to staveb dost. Jen najít tu správnou.

Tohle by nepomohlo? http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_n%C4%9Bmeck%C3%BDch_n%C3%A1zv %C5%AF_obc%C3%AD_a_osad_v_%C4%8Cesku

Bw_Ig: odpověď mejlem.

Nemohlo by jít o Libeč (Gaberdorf)? Viadukt by tam byl, ale jeho fotku jsem nenašel.

Ten soubor foto patří sem:
ÖSTERREICHISCHE NORDWESTBAHN
Fotograf Josef LÖWY mächtiges, edles Goldschnitt-Album (mit schönen Metallverzierungen und Metallschließe) mit 29 Stück Fotos Albumin, ca. 19 x 24 cm, 1870er Jahre alle Fotos in Passepartout-Kartonblättern einmontiert, diese mit Zierschrift betitelt Strecken-Ansichten von Wien bis Trautenau/Böhmen sowie vorab Gesamtansicht des Nordwestbahnhofs als farbiges Aquarell

Vlado ty fotky - album - vlastně bylo v září 2012 dostupné na jedné aukci za 1000,- EUR.

Hm, tak Libeč asi ne. Tady je na 4. fotce tamní viadukt a opěry jsou hodně jiné.

http://www.staretrutnovsko.cz/libec-pohlednice.php

To může být už po přestavbě, když jde o pohlednici cca z r. 1937: jiná ocelová příhradovina, spodky patek mostu byly obezděny.
Kdežto na historickém snímku (cca 1870) co sem dával Prdík83 to vypadá, že nad lešením již je osazena stará železná Schiffkornova konstrukce (ty moc dlouho nevydržely) a most má původní (subtilní) patky.
Libeč bych tedy asi nevylučoval.

Libič - něm.Gabersdorf, ale byla v síti SNDVB a ne ÖNWB.
Zhruba 4-5 sad fotografií k ÖNWB mají v archivu NTM. Jsou tam jak volné fotografie na čtvrtkách, tak ve vázaných knihách (stav 02/2008). Ty sady jsou sestaveny různě a v různé kvalitě fotografií. Přesto se většina fotografií 2-3x opakuje. Fotografie vznikly pro expozici ÖNWB na vídeňské výstavě v roce 1873.
Ano, mostu má Schiffkornovu konstrukci.

délku mostu bych odhadl na 20 metrů, tak který to může být ??

Řez mostem Schiffkornovy soustavy, který byl postaven přes Jizeru u Rakous (mezi Turnovem a Malou Skálou) a měl několik polí:

Na svou dobu to byla docela vymakaná "stavebnice", ale v konstrukci bylo nutno pomocí matic udržovat určitý "napnelismus". Železniční mosty tohoto typu (po několika neštěstích, kdy se prolomily) nakonec neměly dlouhého trvání a všude byly zakrátko nahrazeny. Jak potvrdil Zdepa, na fotce Prdíka83 je nad dřevěným lešením určitě mostní konstrukce Schiffkornova typu.

a není to most u trutnova střed, ještě před postavením lokalky do teplic ?

oprava-lokálka vede ze středu,ta na fotce ještě není,ale blíž je trutnov poříčí

Ten most je opravdu Gabersdorf - Libeč. ÖNWB byla tou dobou už spojená se SNDVB a jednalo se o rekonstrukci mostu. Ano, album vznikalo jako promotion pro Světovou výstavu ve Vídni.

Děkuji všem za objasnění.

Vládovi už jsem psal, ta i pro vás náhled na uvedeno fotku i s jasným popisem v záhlaví:
Reconstruction des Viaductes bei Gabersdorf

a druhé foto s názvem:
Reconstruction des Viaductes bei Bernsdorf

a k tomu přidám Paku

uvedená foto jen náhled, jak se dá získat z digitalizace Bibliothek Zürich.

Je to zajímavé, že v sadě tratí ONWB se nachází místa sousední železniční sítě SNDVB. Je pravdou, že ty Bernartice i Starou Paku si z fotoalb v archivu NTM pamatuju.
Říct že SNDVB a ÖNWB byla spojena (propojená) je myslím hodně zjednodušené. Byly tam finanční a další jiné vazby, ale provoz byl důsledně rozdělen. Byť většina ředitelství byla ve Vídni v jedné budově. Stálo by to za hlubší průzkum vztahu, jde o to jestli to bude někoho zajímat ...(krom těch 10-20 "bláznů")

ad Bw_Ig - můžu poprosit o link na tu knihovnu (fotografie)

Jó zdeno pošlu.

Bw_Ig 57: Já bych prosím měl také zájem o ten link. E-mail je pod nickem.
Zdepa 1408: Mně by to určitě zajímalo.

zdraví
hank

Na těch historických fotkách mostů s lešením je možná zachyceno nahrazování původních Schiffkornových nosníků něčím bytelnějším - po pouhých několika letech provozu.

Prosím nemáte kdokoliv historické fotografie mostů Hevlín - Laa? http://kubickaparabola.wz.cz/clanek03/Situace_mosty_990x210mm.jpg

Lubomír - přímo v Laa na náměstí je muzeum Jižní Moravy, tam bych se zkusil ptát.

Lubomír
Něco málo je tady na výborných Rakouských stránkách..na další fotky pak stačí už jen listovat podle šipek nebo čísel stránek..
http://schienenfahrzeuge.netshadow.at/db/search.php?show_result=1 &page=1