| Autor |
Příspěvek |
Pozorovatelka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 228
Registrován: 11-2010
| | Odesláno Čtvrtek, 06. prosince 2012 - 12:27:01 | 
|
dotaz : kde mají OBB kilometrické vzdálenosti mezi žst. |
Janson
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 904
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Čtvrtek, 06. prosince 2012 - 16:52:35 |
|
Pozorovatelka: V kursbuchu, vždy na provní straně tratě a konkrétního směru
Čeština je freeware, ale ne opensource.
ICQ: 315559622 ¤¤¤ Databáze vozů //RegioJet
Upozorňujeme cestující, že příspěvek může obsahovat stopy nadsázky, cynismu a dalších blbostí... |
|
Marek T.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.181.85.197
| | Odesláno Čtvrtek, 06. prosince 2012 - 20:18:01 |
|
Janson: Tak tomu bylo do loňska. V těch letošních tabulkách opravdu žádná kilometráž není. |
Janson
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 906
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Čtvrtek, 06. prosince 2012 - 21:10:32 |
|
To se tedy omlouvám za mystifikaci.... Netušil jsem, že zrušili kilometráž.... To mě teda mile nepotěšili...
Čeština je freeware, ale ne opensource.
ICQ: 315559622 ¤¤¤ Databáze vozů //RegioJet
Upozorňujeme cestující, že příspěvek může obsahovat stopy nadsázky, cynismu a dalších blbostí... |
|
Nuts
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2027
Registrován: 9-2003
| | Odesláno Pátek, 07. prosince 2012 - 10:46:29 |
|
Tak GVD by byl, ale tu mapu sítě, která u toho bývala, nikde nevidím ...
| Z nejhoršího jsme uvnitř! |
|
Čínskej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 236
Registrován: 3-2012
| | Odesláno Sobota, 08. prosince 2012 - 15:39:27 |
|
Uz jsem to psal do jihoceske diskuze, pisalkove nas trochu klamou. Jako vzdy... Strojvedouci CD do Lince uz jezdi od rijna. A v clanku je "budou"... |
FS
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.70.40.253
| | Odesláno Sobota, 08. prosince 2012 - 21:37:44 |
|
Čínskej - od kdy jezdí CD do "Lince ?
Jel jsem 10.10. s R/D201 a to se v Sumravě střídali.
|
Marek T.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.181.85.197
| | Odesláno Neděle, 09. prosince 2012 - 10:34:45 |
|
Je možné cestoval vlaky REX200 na jízdenku Einfach Raus Ticket? Scotty mi při zadání parametru ERT tyto vlaky nenabízí, ale v podmínkách k této jízdence žádnou výjimku nevidím.
/Rád bych se po nové štrece projel v období mezi svátky/ |
Čínskej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 243
Registrován: 3-2012
| | Odesláno Neděle, 09. prosince 2012 - 14:54:44 |
|
FS: Od 8.10.2012. Ktery vlaky presne, to necht zde zverejni nekdo jiny, ale nejaky stridani zustalo zachovany a to i po zmene GVD. Ty vlaky, na kterych se dnes stridaji firove, do budoucna bude vozit rakusak do CB. |
David
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8371
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Neděle, 09. prosince 2012 - 16:03:09 |
|
Kursbuch ÖBB byl přemístěn na jiné stránky, než na které je odkazováno v příspěvku MZ z 3. 12., stejně jako v mých přípěvcích:
http://www.oebb.at/de/Reiseplanung/Fahrplanauskunft/Fahrplanbilde r/index.jsp
Marek T.:
To označení "REX 200" je jen názvem vlaků (stejně jak jiné REX na tratích č. 100 a 110 mají názvy jako např. Tiergarten Schönbrunn, St. Hippolyt, Stadt St. Pölten apod.). Kategorie (uvedená v hlavičce vlaku) je ale ve všech případech (ať ten vlak jede po staré trati přes Rekawinkel, nebo po nové trati přes Tullnerfeld) stejná - REX.
Proto nevidím důvod, proč by Einfach-Raus-Ticket neměl v těch "REX 200" platit.
|
Past
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2239
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Neděle, 09. prosince 2012 - 16:37:50 |
|
Nakladatelství Railway - Media - Group ( www.rmg-verlag.at ) připravuje k vydání dvoudílnou obrázkovou publikaci věnovanou zrušeným lokálkám ve severovýchodní části Rakouska, hlavně ve Weinviertelu. Zahrnuje tratě: Stammersdorf – Dobermannsdorf, Zistersdorf – Drösing, Mistelbach – Gänserndorf, Siebenbrunn-Leopoldsdorf – Engelhartstetten, Korneuburg - Mistelbach, Mistelbach - Hohenau, Dobermannsdorf - Enzersdorf bei Staatz a Laa an der Thaya - Sigmundsherberg.
Pro srovnání, takto vypadala síť tratí ve Weinviertelu v roce 1981 (zdroj: mapa jř. ÖBB léto 1981).
Takto vypadala stejná oblast v roce 2010 (zdroj: mapa jř. ÖBB 2010/2011).
Internetové stránky o železnici v České Třebové:
www.klubfoticu.estranky.cz |
|
David
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8372
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Neděle, 09. prosince 2012 - 20:14:15 |
|
S dovolením upřesním, že uvedené mapy se týkají nikoliv (v daném roce) existujících (tzn. nezrušených) tratí, ale tratí s osobní dopravou.
Na mapě z roku 1981 už není uvedena trať Laa a. d. Thaya Stadt - Wildendürnbach, přitom vlaky tam jezdily minimálně ještě v roce 1987. Stejně tak tam nejsou uvedeny tratě Retz - Znojmo a také krátká trať (tehdy zřejmě již bez osobní dopravy) Breitstetten - Orth a. d. Donau.
Na té mapě ze sezóny 2010/2011 nejsou ani zcela přesně vyznačeny tratě s (tehdy provozovanou) osobní dopravou - chybí tam úsek Gross Schweinbarth - Bad Pirawarth; naopak tam fakticky "přebývá" úsek Laa a. d. Thaya - Laa a. d. Thaya Stadt, který je bez pravidelné osobní dopravy již od roku 2006; v JŘ figuruje pouze jako trasa náhradní autobusové dopravy v malém počtu spojů za den (a to pouze pracovní školní den).
|
David
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8378
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Pondělí, 10. prosince 2012 - 08:59:47 |
|
Ještě jedna zajímavost k té mapě z roku 1981 - jak je z mapy patrné, tehdy neexistovala osobní doprava na tzv. Vorortlinie(Wien Penzing - Wien Heiligenstadt).
Zajímavá je například fotka opuštěného omšelého nádraží Ottakring, pořízená v roce 1983.
I u této tratě (resp. celé linky S45 Wien Hütteldorf - Wien Handelskai) došlo s nástupem platnosti nového JŘ ke změně - dosud jezdily vlaky ráno a odpoledne v intervalu 10 minut; dopoledne a večer v intevalu 15 minut. V novém JŘ jezdí vlaky i v dopoledních hodinách v desetiminutovém intervalu.
K té uzavírce obou přechodů z A do CH - podle jízdního řádu bude výluka tratě Bregenz - St. Margrethen probíhat již od 2. 2. do 23. 3. 2013.
Mimochodem, mezi léty 2011 a 2012 nedošlo u Rýna mezi Lustenau a St. Margrethen jen k postupu výstavby nového mostu, ale i k něčemu jinému:
|
FS
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.70.40.253
| | Odesláno Pondělí, 10. prosince 2012 - 10:41:39 |
|
David : S45 tuším od roku 85 nebo 86. Musel bych to hledat |
David
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8381
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Pondělí, 10. prosince 2012 - 16:02:03 |
|
FS:
Není nutné hledat dlouze. Článek z Wikipedie, na který odkazuji v předchozím svém příspěvku, zmiňuje, že Am 31. Mai 1987 wurde die Strecke Hütteldorf–Heiligenstadt als Schnellbahnlinie S45 wiedereröffnet.. 
|
FS
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.70.40.253
| | Odesláno Pondělí, 10. prosince 2012 - 17:31:02 |
|
David : no když trochu napovíte, hned se to líp hledá.
Ten datum máte správně, a ten první den tam jezdila i čouda 30.33. Stavěli/rekonstruovali to 8 let, cena 2,2 mld šilinků=5,5 mld korun. Pro dnešní ceny přidat nulu = 55 mld korun - to nevím jestli náš věčně chudý stát by měl na takovou investici. Asi by místo investice zvolil demolici. Na tom, že jsme před 100 lety rozbili Rakousko, vydělali z dnešního pohledu Rakušáci. My určitě ne. |
Hungry_bear
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1454
Registrován: 1-2006
| | Odesláno Pondělí, 10. prosince 2012 - 17:50:25 |
|
Pořád říkám, že by měli Masaryka slavit jako národního hrdinu  |
David
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8384
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Pondělí, 10. prosince 2012 - 18:29:25 |
|
Stavěli/rekonstruovali to 8 let, cena 2,2 mld šilinků=5,5 mld korun. Pro dnešní ceny přidat nulu = 55 mld korun - to nevím jestli náš věčně chudý stát by měl na takovou investici
Tento přepočet je chybný. Správně má být:
2,2 mld. šilinků v roce 1987 přepočtených průměrnou roční inflací cca 2,2% (pro správná data je potřeba nastavit období od 1/1987 + zvolit položku "Trend")= 3,79 mld. šilinků (ATS) v dnešních cenách.
1 ATS = 0,0726728 EUR (neměnný přepočítavací kurs), tedy 3,79 mld. ATS = 275 430 000 EUR (v dnešních cenách).
275 430 000 EUR = (při kurzu 1 EUR = 25 CZK) 6,886 mld. Kč v dnešních cenách.
(Příspěvek byl editován uživatelem David.)
|
FS
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.70.40.253
| | Odesláno Pondělí, 10. prosince 2012 - 18:56:28 |
|
Já to počítal českejma cenama, ne rakouskejma. Kilometr dálnice je taky u nás dražší než třeba v Německu. A inflace /nárůst cen za roky 1990-2010 je zhruba to navýšení o nulu - tedy destinásobek |
Miroslav Zikmund
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.117.130.3
| | Odesláno Pondělí, 10. prosince 2012 - 19:31:54 |
|
ad David : za tu EUROvou sumu by to dneska taky nepostavili ... v těch 80. letech bylo v Rakousku přece jen trochu levněji ...
Někde v archivu mám jízdenku z vídeňské MHD z roku 1981 (cenu si napamatuji), o deset let později stála jednotlivá jízdenka ve vídeňské MHD tuším 12 ATS, tak nějak na tehdejší kurz Kčs/ATS to vycházelo na 37 korun, na někdejší tuzemské jízdné v MHD neuvěřitelná cena ... V současnosti stojí 2 EURA, v závisloti na kurzu cca 50 Kč.
Pozoruhodná - ve srovnání s nákladností tehdy modernizovaných CZ koridorů - byla nákladovost obnovy (no v podstatě kompletní novostavby) jednokolejné trati Parndorf Ort - Kittsee (- Petržalka), včetně elektrifikace ... v polovině 90. let minulého století. |
David
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8385
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Pondělí, 10. prosince 2012 - 20:37:03 |
|
za tu EUROvou sumu by to dneska taky nepostavili ... v těch 80. letech bylo v Rakousku přece jen trochu levněji ...
Ano, ceny byly v tom roce 1987 (v nominálních hodnotách, resp. ještě je potřeba zohlednit ten přepočet šilinků na EUR) cca 1,7 x nižší než dnes (průměrných cca 2,2 % meziroční inflace -> 1,022^25).
o deset let později stála jednotlivá jízdenka ve vídeňské MHD tuším 12 ATS, tak nějak na tehdejší kurz Kčs/ATS to vycházelo na 37 korun, na někdejší tuzemské jízdné v MHD neuvěřitelná cena ... V současnosti stojí 2 EURA, v závislosti na kurzu cca 50 Kč.
Z českého pohledu navýšení ceny jen o 35,14%. Z rakouského pohledu však jde o navýšení ceny z hypotetických 0,87 EUR na počátku 90. let na dnešní 2 eura, tzn. asi na 2,3 násobek původní ceny. To znamená, že cena vídeňské MHD se zvýšila za dané období nadinflačně (protože úhrnná inflace zvýšila za těch cca 22 let spotřebitelské ceny asi jen asi na 1,61 násobek).
O. K., možná podobně nadinflačně mezitím vzrostly i ceny stavebních prací. V takovém případě, pokud by se Vorortlinie modernizovala dnes, stálo by to více než těch přepočtených 275,43 mil. EUR. Každopádně, stojím si za tím, že i v takovém případě by výsledná cena přepočtená na Kč (v dnešních cenách) byla výrazně blíže částce 6,886 mld. Kč, nežli částce 55 mld. Kč.
|
FS
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.70.40.253
| | Odesláno Pondělí, 10. prosince 2012 - 21:18:56 |
|
David : moje výpočty vycházely z kursu šilinku, což kolem roku 1989 bylo asi 2,50 Kč, dále z růstu cen u nás. Vždycky růst cen předcházel růstu mezd - a jestliže rok 1986 má pro přepočet tehdejší mzdy na dnešní koeficient 8,4, tak u cen prací/zboží je těch počítaných 10 odpovídající hodnota (+,-).
|
Čínskej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 256
Registrován: 3-2012
| | Odesláno Pondělí, 10. prosince 2012 - 23:57:21 |
|
Nechci vam "kazit radost", ale co si pamatuju, tak v prosinci 89 stal 1 ATS 70 hal. Alespon tak to bylo uvedeno na potvrzeni o vymene penez z banky. A uz tenkrat ho banka prodavala za 1,40 Kcs. Po devalvaci (pocatkem ledna 1990) stal 1ATS cca 3,40 Kcs a to byl i kurz. A ted muzete prepocitavat znova... |
David
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8387
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Úterý, 11. prosince 2012 - 00:27:24 |
|
O. K., výpočty nepřesvědčily , tak dám jinou otázku k zamyšlení:
Kdyby Rakušáci zmodernizovali tu Vorortlinie až dnes a nechali si to kompletně zmodernizovat českými firmami, kterým by zaplatili v Kč, kolik by celá stavba stála Kč? O. K., velkoryse "plácnu", že ceny stavebních prací se za posledních 25 let nezvýšily jen na 1,7 násobek (což je přibližný úhrn inflace v Rakousku za těch posledních 25 let), ale řekněme na trojnásobek.
Aneb to, co tehdy stálo 2,2 mld. ATS, by dnes stálo 6,6 mld. ATS. Tedy při oficiální přepočtu na EUR asi 480 mil. EUR. Rakouská strana by pak českým stavitelům zaplatila (při kurzu 1 EUR = 25 CZK) 12 miliard korun (částka je o dost vyšší než můj předchozí výpočet 6,886 mld, což je způsobeno tím, že původní částka byla vynásobena nikoliv číslem 1,7, nýbrž 3).
A teď se zamyslete, proč by náklady na stejnou stavbu, realizovanou v té samé době (tzn. při stejné hodnotě peněz), měly činit v sousedním státě 55 miliard korun.
Ale ať tak či tak - i kdyby dnes měla modernizace té tratě stát "jen" 6,886 mld. Kč, tak to podle mě je celkem hodně. Nevím však, co všechno se tam měnilo (měnily se mosty? musely se kvůli elektrizaci rozšiřovat tunely? atd.); a hlavně - pořád šlo o smysluplné využití již existujícího tělesa. Ale kdyby nedošlo k obnově této tratě, dost možná by se muselo v té oblasti investovat do jiné dopravní stavby.
Srovnání s tím, jestli by se něco takového udělalo u nás, je čistě hypotetické, neboť obdobný případ (opuštěná trať trat nacházející se přímo ve velkoměstě a s dobře situovanými železničními zastávkami) v naší zemi pravděpodobně neexistuje.
(Příspěvek byl editován uživatelem David.)
|
Priapos
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 49
Registrován: 10-2012
| | Odesláno Úterý, 11. prosince 2012 - 09:49:55 |
|
David: Pokud by se teď stejně rozsáhle modernizoval celý 14 km úsek, tak to za těch vypočtených 6,886 mld. Kč nepostavíte ani náhodou. Sumu si zhruba zdvojnásobte. |
David
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8389
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Úterý, 11. prosince 2012 - 11:48:35 |
|
Priapos:
O. K., je to možné. Pak by výsledná částka byla blízká číslu 12 mld. Kč, které jsem uvedl výše; ale stále by platilo, že jde o číslo výrazně bližší číslu 6,886 mld. Kč, než číslu 55 mld. Kč (což jsem zde již také zmínil).
|
FS
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.70.40.253
| | Odesláno Úterý, 11. prosince 2012 - 23:49:36 |
|
Čínskej : ČNB uvádí nejstarší kurs z ledna 1991 -odtud je těch 2,50 co jsem bral do výpočtu - zde :
|
FS
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.70.40.253
| | Odesláno Středa, 12. prosince 2012 - 10:13:30 |
|
ad David :velkoryse "plácnu", že ceny stavebních prací se za posledních 25 let nezvýšily jen na 1,7 násobek ....ale řekněme na trojnásobek
To by bylo krásné, kdyby nám ceny narostly jenom na trojnásobek ,zatímco mzdy na devítinásobek (jak ukazuje tabulka ČSSZ). To by se nám to cestovalo po světě, a ani naši obchodníci by si nestěžovali, že jim klesají tržby, že lidi nemají peníze na nakupování.
Hafas ÖBB už umí hledat spoje po FS (už dostal nějaká data ?, ale píše že jsou neúplná)
|
David
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8392
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Středa, 12. prosince 2012 - 13:28:42 |
|
To by bylo krásné, kdyby nám ceny narostly jenom na trojnásobek ,zatímco mzdy na devítinásobek (jak ukazuje tabulka ČSSZ). To by se nám to cestovalo po světě, a ani naši obchodníci by si nestěžovali, že jim klesají tržby, že lidi nemají peníze na nakupování.
Samozřejmě celou dobu mám na mysli (stejně jako vy máte na mysli) ceny RAKOUSKÝCH staveb (celou dobu se tu bavíme o jedné RAKOUSKÉ železniční stavbě) v tehdejších ATS a změnách cen v ATS přepočtených na EUR a vlivu RAKOUSKÉ inflace (potažmo nárůstu cen stavebních prací v Rakousku). Je nesmysl přepočítávat cenu RAKOUSKÉ stavby podle ČESKÉ inflace.
P. S. Kupní síla obyvatelstva u nás je samozřejmě vyšší, než byla před 25 lety.
P. S. č. 2: Jak vyplývá z jednoho z mých předchozích výpočtů (zdražení jízdného ve vídeňské MHD v období 1991 - 2012 z rakouského pohledu více než dvojnásobné, z českého pohledu jen asi o 35%), tak díky výraznému posílení koruny, ke kterému postupně od 90. let došlo, se Čechům cestuje po světě o dost lépe.
|
FS
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.70.40.253
| | Odesláno Středa, 12. prosince 2012 - 15:13:40 |
|
David : ale já od začátku uvažoval o tom jak by návrh na podobnou stavbu s onou cenou dopadl u nás. Myslím že se moc nepletu, když řeknu, že by to byl druhý Těšnov.
ad :... díky výraznému posílení koruny, ke kterému postupně od 90. let došlo, se Čechům cestuje po světě o dost lépe.
Tak tohle je přesně opačně - díky superinflaci je u nás dnes tak draho, že pobyt v cizině vyjde často levněji než doma. A ne žádné "posílení koruny".
/mininotebook Acer, v roce 2009 byl za čárou za 299,-, u nás ho dnes nabízejí za superslevu - z 9 k na 6,6. A takhle to je se vším/ |
Jezisek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 879
Registrován: 4-2004
| | Odesláno Středa, 12. prosince 2012 - 15:54:35 |
|
FS: cokoliv, co se vyrobilo o minimu ruční (=drahé) práce, je na západ levnějíší, než u nás. A vzhledem k tomu, že na západě je to i trochu jináč s preferencí kvality nad kvantitou (resp. kvalita = cena), tak se to hned tak u nás nezmění.
Kdo má možnost, jezdí na západ nakupovat, jezdí. Kdo má rail+, ten musí nakoupit o cenovém rozdílu cca. 300 (jízdenka+MHD) a pak Kalousek može skřípat zubama.
Netušíte, kde skončili momentálně všechny lv. 1822, které zatím jsou u ÖBB?
| Téměř jedno celé století již nejsme součástí Monarchie. Češi jsou již téměř celé století "svobodný národ". A kam svobodný národ český došel? Na prah nové Bílé hory... |
|
David
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8393
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Středa, 12. prosince 2012 - 15:59:49 |
|
Možná by to u nás byl "druhý Těšnov", ale proto, že by odpovědné osoby rozhodly, že do modernizace a obnovy provozu (být tato trať u nás a modernizovat se v současné době) nechtějí dát cca 7, maximálně cca 12 miliard Kč. Nikoliv vámi uváděných 55 mld. Kč. Ale to už bych opakoval jen to, co jsem napsal již dříve.
Tak tohle je přesně opačně - díky superinflaci je u nás dnes tak draho, že pobyt v cizině vyjde často levněji než doma. A ne žádné "posílení koruny".
Posílení koruny je neoddiskutovatelným faktem. Srovnejte, kolik Kč bylo potřeba k nákupu 1 EUR např. v roce 2000 a kolik je potřeba dnes. Totéž např. při nákupu 1 USD.
Kdyby koruna takto neposílila, bylo by u nás zboží dovezené ze zahraničí o to dražší.
Myslím že se moc nepletu, když řeknu, že by to byl druhý Těšnov.
Vorortelinie není moc srovnatelná s nádražím Těšnov a hlavně s tratí vedoucí z Vysočan na těšnovské nádraží.
Srovnání s Prahou-Těšnovem*** podle mě snese spíše nádraží Wien Nordwestbahnhof. http://www.enf.ch/index.php/enf/Projekte/Staedtebau/191-Masterpla n-Nordwestbahnhof-Wien
*** Společné znaky obou nádraží: systémově nevhodné nádraží z dob, kdy si každá železniční společnost postavila "své" nádraží (a řeší se o mnoho let později - viz Wien Hbf. nebo tzv. Nové spojení v Praze); vlaky z nich jezdily jen jedním, max. dvěma směry; pozemky po zrušení nádraží a kolejí k nim vedoucím byly/jsou vhodné pro výstavbu, atd.
|
FS
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.70.40.253
| | Odesláno Středa, 12. prosince 2012 - 17:05:51 |
|
ad David : pozemky po zrušení nádraží a kolejí k nim vedoucím byly/jsou vhodné pro výstavbu, atd.
Tak právě tohle je dnes aktuální v Brně. A na nádraží bude jednou pěkně daleko z centra, inu MHD přeci potřebuje naše peníze, že? Aby si je pak kmotři ulili kamsi na Kajmanské ostrovy.
Vraťme se do Itálie - tam těch "systémově nevhodné nádraží " mají plno. Neříkám že to je pohoda, pochodovat z jednoho na druhé s těžkým báglem, ale asi domácím to tolik nevadí. To samé Paříž. U nás i Masaryčka dle plánů a úvah už dávno měla být po smrti. |
FS
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.70.40.253
| | Odesláno Středa, 12. prosince 2012 - 17:16:57 |
|
ad Jezisek :Netušíte, kde skončili momentálně všechny lv. 1822, které zatím jsou u ÖBB?
To nevím. Tady už nejsou ? Snímky jsou staré 60 dní. Severní okraj Meidlingu.
|
Miroslav Zikmund
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.117.130.3
| | Odesláno Středa, 12. prosince 2012 - 18:35:37 |
|
Jezisek & FS : lok 1822 "bydlely" v Innsbrucku a byly určeny pro vozbu na trase Innsbruck - Brenner - Innichen - Lienz ... |
Mol
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1384
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Středa, 12. prosince 2012 - 18:44:52 |
|
http://spz.logout.cz/novinky/novinky1.php?rok=2012&mesic=4
| To mi teda vysvětlete. Chcete letět na kouzelném koberci za králem bramborových lidí a prosit ho, aby vás propustil, a tvrdíte, že jste úplně zdraví?! |
|
wagner81
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1
Registrován: 12-2012
| | Odesláno Středa, 12. prosince 2012 - 19:08:23 |
|
Zdravím všechny příznivce ÖBB a cestování v Rakousku!
Jelikož mám nějaké vouchery na jízdenky a sám je všechny nevyužiju, nabízím k odprodeji za velmi výhodné ceny.
-- Koho se nabídka týká:
* všechny věkové kategorie (včetně příslušných slev, např. pro děti, skupinu - již od 2 osob), kdo mají zájem a chuť poznat našeho jižního
souseda, příp. plánují cestu přes Rakousko dále nebo z Rakouska do jiných zemí
* bez věkového omezení a nutnosti vlastnictví slevových průkazů
-- Kam se dá všude jet a na jaké jízdenky se nabídka vztahuje:
* všechny tratě ÖBB, i většiny soukromých železničních dopravců v Rakousku (pokud předchází jízda po trati ÖBB)
* jízdy Rakousko-cizina (ČR, Slovensko, Švýcarsko, Itálie, Slovinsko, Německo, Maďarsko, Nizozemí, Polsko a možná i jiné)
* možno využít i na jízdenky Sparschiene (zvýhodněná cena při nákupu dopředu)
* možno využít i na oblíbenou jízdenku Einfach-Raus-Ticket (1 den až pro 5 osob bez omezení věku po celém Rakousku)
* v některých případech i jízdy cizina-Rakousko (nutný konkrétní dotaz předem)
-- Kterými vlaky se dá cestovat
* všechny kategorie vlaků v Rakousku a většina vlaků v cizině
* nabídku lze využít na jízdenky ve 2. i 1. třídě
-- Bonusy
* jako bonus mohu obstarat i celodenní jízdenku do vybraných největších rakouských měst na MHD
To vše jen za cca 70% běžné ceny!
Dohoda vždy možná, záleží na domluvě.
Při větším odbě}ru možná sleva.
Předprodej je klasicky 2 měsíce (na některých relacích 3 měsíce) dopředu.
Preferuji osobní předání (abyste si nemysleli, že je to nějaký podfuk) na Jižní Moravě kdykoliv,
v Praze, popř. v jiných městech, po domluvě (hodně cestuji).
V případě zájmu mi napište na mail wagner81@email.cz, jaká(jaké) relace by vás zajímaly, napíšu vám obratem,
jaké připadají v úvahu možnosti za jaké ceny. Ohledně případných destinací v cizině mi napište vždy, nemá smysl tu vypisovat všechna města, kam nabídka platí.
Platba v EUR nebo v Kč podle běžného kurzu.
Pro inspiraci, kolik asi tak je 70% z běžně dostupné ceny (a taky na to, kam všude se dá jet, kdo to neví), se můžete podívat na www.oebb.at, resp.
fahrplan.oebb.at.
Pokud se vám nechce procházet stránky a vyhledávače spojení, napište mail, pokusím se v rámci časových možností najít nejoptimálnější jízdenku, příp. spojení.
}} |
Tobik
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 107
Registrován: 10-2010
| | Odesláno Středa, 12. prosince 2012 - 19:44:22 |
|
Na trati 248 byl zaveden nový přechodový bod: "Unterretzbach Grenze".
Informace z jizdenka.cz |
Miroslav Zikmund
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.117.130.2
| | Odesláno Středa, 12. prosince 2012 - 19:46:56 |
|
David : po několika desítkách let "nicprovozu" se zjevně musela celá infrastruktura obnovit. Proto to bylo tak "drahé".
Možná by se někde dalo dohledat, kolik stála obnova tzv. "italské spojky" (název je odvozen od skutečnosti, že ji za I. světové války stavěli italští váleční zajatci) dlouhé cca 4 km. Obnova probíhala ve druhé polovině 90. let, do provozu 29.5.1999.
http://de.wikipedia.org/wiki/Floridsdorfer_Hochbahn
Našel jsem v PC své literární dílko z roku 1998 zabývající se obnovou tratě Parndorf Ort - Kittsee Grenze - Petržalka.
Citace :
Rakouský úsek měří 22,429 km. Stavební práce zahrnovaly mimo obnovy traťového spodku a svršku (srovnatelně s pracemi na modernizaci koridorů) a elektrifikaci trati rovněž obnovu staničních budov, nástupišť, výstavbu nového železničního mostu přes řeku Litavu (Leithu), dále vybudování přístupových komunikací a parkovišť v rámci systému Park & Rail. Železniční spodek je připraven pro možnost pozdějšího položení druhé traťové koleje.
Trať je odbočuje v Parndorfu (v km 49,2 trati Wien - Hegyeshalom MÁV), je vedena jako jednokolejná, traťová rychlost ke státní hranici je 160 km/h. Úsek státní hranice - Petržalka je vybudován na 140 km. Celé trať je elektrifikována napěťovou soustavou 15 kV 16,7 Hz.
ÖBB vynaložily na rekonstrukci a modernizaci trati sumu nepatrnou. Pouhých 1 157 milionů ATS (cca 84 milionů EURO), = 2, 8925 miliardy korun českých. V přepočtu téměř 129 milionů korun / km trati. (V porovnání - modernizace I. koridoru ČD ve stavební délce koleji cca 450 km má stát cca 36 miliard korun - cca 80 milionů / km).
Zdroj - informační materiály ÖBB rozdávané na místě stavby při slavnostním otevření |
FS
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.70.40.253
| | Odesláno Středa, 12. prosince 2012 - 19:56:52 |
|
ad MZ :lok 1822 "bydlely" v Innsbrucku a byly určeny pro vozbu na trase Innsbruck - Brenner - Innichen - Lienz ...
Ano, to je pravda, ale už nějakou dobu jsou arbajtslóz.
Zde jedna , co loni postávala v Inn.,ale na vlaku jsem je už dlouho neviděl. Do Lienz jezdí 1216, jako třeba tato 006. Myslím, že nějaké byly i v tom Meidlingu zamíchané mezi 14kama.
|
Cogwheel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 749
Registrován: 1-2012
| | Odesláno Středa, 12. prosince 2012 - 20:51:10 |
|
Miroslav Zikmund: Díky za odkaz k historii "Floridsdorfer Hochbahn". Z prvních zvědavých výjezdů do Vídně před zhruba 20 lety si tam ještě pamatuji dlouhé opuštěné a poškozené betonové viadukty, viditelné z vlaku. |
Miroslav Zikmund
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.117.130.3
| | Odesláno Pátek, 14. prosince 2012 - 12:25:08 |
|
Cogwheel : na to jsme koukali všichni, když se tam ta trasa "slavnostně" znovuotvírala, dělaly se tam nějaké jízdy pro veřejnost. Později tam jezdily spěšňáky ze Znojma, první den provozu byly jízdy zadara. |
FS
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.70.40.253
| | Odesláno Sobota, 15. prosince 2012 - 11:10:49 |
|
Vláda odborníků se zas předvedla : z Prahy nyní o minutu dřív - v Linci o DEVĚT později. Jen tak dál !
Lidi mají bejt doma a pracovat na své pány a ne někde cestovat po světě !
|
T. H .
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.181.56.8
| | Odesláno Sobota, 15. prosince 2012 - 11:26:01 |
|
v Linci o DEVĚT později
Tak to je ovšem národní tragédie. Ony sice budou výluky na 220 zas celé příští léto, ale určitě by to pro "odborníky" vypadalo líp, kdyby se jízdní doba o PĚT minut zkrátila a pak to jezdilo plus patnáct - mohli by lépe a radostněji pořvávat, jak to vláda zkurvila...
P.S. pracovat na své pány Vás živí stát, ne? |
W.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.102.49.12
| | Odesláno Sobota, 15. prosince 2012 - 12:26:09 |
|
FS: No to se asi poděláme! Hele v Praze žije jen asi desetina obyvatel, ty ostatní maj jiný problémy.
Chápu, že vás to nijak nekaká, ale třeba minutový "přípoj" v šest večer v ČB z Plzně na poslední spoj do Rakouska je prasárna jako vyšitá. |
FS
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.70.40.253
| | Odesláno Sobota, 15. prosince 2012 - 13:33:57 |
|
W. Minutový a nebo PĚTIminutový na Prahu, v praxi to vyjde nastejno. REX čumí 10 minut v Rybníku na Os z Lipna a cestující pak čumí 2 hodiny v Budvajzu na další vlak směr Praha. Vyzkoušeno osobně.
T.H.- výluky - i bez nich je bordel, v říjnu R201 v Benešově dostal +30, aniž by se vlaku od ČB dočkal, jel dál a křižoval s ním v další stanici. Takže i bez výluk to stojí za h..... |
David
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8412
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Sobota, 15. prosince 2012 - 14:45:46 |
|
Vláda odborníků se zas předvedla : z Prahy nyní o minutu dřív - v Linci o DEVĚT později. Jen tak dál !
Lidi mají bejt doma a pracovat na své pány a ne někde cestovat po světě !
GVD 2011/2012:
R 201 odjezd Praha hl. n. 7:16 h, příjezd Summerau 11:09 h. Jízdní doba na českém území (resp. tedy do první rakouské stanice): 3 h 53 min.
I při cestě z Prahy v 5:16 by byl (s přestupem v ČB) příjezd Sp 1931 do Summerau v 9:09 h, takže stále jízdní doba 3 h 53 min.
GVD 2012/2013:
R 1541 odjezd Praha hl. n. 5:15 h, příjezd Summerau v 9:07 h. Jízdní doba 3 h 52 min., tedy O JEDNU MINUTU KRATŠÍ, než v předcházejícím GVD.
Při odjezdu z Prahy hl. n. v 7:15 h (a přestupem v ČB), příjezd do Summerau v 11:09 h. Jízdní doba 3 h 54 min., tedy O JEDNU JEDINOU MINUTU DELŠÍ, než v předcházejícím GVD.
Takže: to prodloužení jízdní doby cca o 9 minut je způsobeno tím, že na rakouské straně si ty přeshraniční vlaky konečně už nehrají na žádné "nadvlaky", které by snad měly právo projíždět nácestné stanice jako Kefermarkt, Gaisbach-Wartberg atd.
Viz aktuální jízdní řád a pro srovnání viz jízdní řád z GVD 2011/2012, kdy R201/D201 zastavoval na rakouském území pouze ve třech nácestných stanicích:
Odstranění této nesystémovosti na rakouské straně znamená pravidelnější rozložení vlakových spojů včetně lepšího zapojení do uzlu Linz v X:30, kdy zde je návaznost na EC směr Wien i Salzburg.
Za tento krok dávám rakouské "vládě" (ale nepředpokládám, že by o takovéto drobnosti rozhodovala tamní vláda, byť jen zemská) palec nahoru. 
Ostatně, jaký je to rozdíl oproti trati č. 196, kde ty vlaky, které jedou z/do Prahy, "musejí" projíždět (což je rovněž nežádoucí) stanice a zastávky jako např. Kamenný Újezd, ČB jižní zastávka nebo Bujanov; a to jenom kvůli tomu, aby v ČB bylo dost času na výměnu jedné elektrické lokomotivy za jinou elektrickou lokomotivu...
(Příspěvek byl editován uživatelem David.)
|
FS
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.70.40.253
| | Odesláno Sobota, 15. prosince 2012 - 17:09:56 |
|
David : aby v ČB bylo dost času na výměnu jedné elektrické lokomotivy za jinou elektrickou
Kdysi tu výměnu stíhali v ČTŘ za 12, na Smíchově za 6 minut. Ale to byla jiná doba.....
Zde loňský R 201 :
|
David
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8413
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Sobota, 15. prosince 2012 - 18:30:50 |
|
Jistě, v minulém GVD to bylo jinak, protože Os-194 odjížděly z ČB vždy v S:07, takže vlak na trať č. 196 mohl z ČB odjet buď už v S:02, nebo až v S:12.
Možná by i loni ten R 201 stíhal odjet o pár minut dříve než v 10:12 h (a tím pádem by stíhal zastavit např. v Kamenném Újezdě a Bujanově), ale holt když ta trať ze žst. ČB po odbočku Rožnov je pouze jednokolejná a interval následných jízd tam činí mizerných 5 minut, pak se nelze některým věcem divit. 
Nicméně, z hlediska celkových jízdních dob Praha - Linz je tato věc irelevantní, tady by šlo jen o tu možnost zastavit na dalších místech tratě č. 196.
|
FS
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.70.40.253
| | Odesláno Sobota, 15. prosince 2012 - 19:43:42 |
|
David - já čekal , že nová trať z Benešova na jih přinese nějakou změnu k lepšímu , asi marně.
Že aspoň ty zastávky na straně ÖBB se zde mohly srovnat. |
Jezisek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 880
Registrován: 4-2004
| | Odesláno Sobota, 15. prosince 2012 - 20:18:37 |
|
FS: no, ale kde sou ty mašinky teď... jen tak, pro zvědavost. 1014ky pořád hnijou tam, kde ste je fotil. Včera osobně zhlédnuto...
| Téměř jedno celé století již nejsme součástí Monarchie. Češi jsou již téměř celé století "svobodný národ". A kam svobodný národ český došel? Na prah nové Bílé hory... |
|
David
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8416
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Sobota, 15. prosince 2012 - 20:46:55 |
|
FS:
já čekal , že nová trať z Benešova na jih přinese nějakou změnu k lepšímu , asi marně.
O. K., ale to už je jiná otázka než "v Linci o devět minut později".
Modernizovaná trať nemusí nutně znamenat zkrácení jízdních dob. V případě tratě Praha hl. n. - Benešov by naopak bylo ideální, kdyby jízdní doby rychlíků byly o 3 - 4 minuty delší než dnes (aby mohly Os-221 jezdit v přesném 15-timinutovém intervalu a ne v tom "10 - 20 - 10 - 20", který tam je dnes).
Takže případné zkrácení jízdní doby rychlíků mezi Benešovem a Voticemi by se mohlo "vyvážit" tím prodloužením jízdní doby mezi Prahou a Benešovem.
|
FS
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.70.40.253
| | Odesláno Neděle, 16. prosince 2012 - 11:25:59 |
|
Jezisek : koukám, že ta v Innsbrucku pod mostem je asi přivařená ke koleji, aby ji nikdo neukradl. A v tom textu potvrzují má slova, že na vlaku jsem je už dlouho neviděl /od 2007/.
|
Jezisek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 881
Registrován: 4-2004
| | Odesláno Neděle, 16. prosince 2012 - 12:24:18 |
|
Mol díky.
Ono je nepravděpodobné, že by se 1822 pohnula ještě kdy vlastní silou pod vlajkou ÖBB, když ÖBB disponují velkým parkem telátek schopných jezdit na síti FS. Ale třeba se dočkáme překvapení... přinde pán, bude mít plechovku žluté barvy a štětku...
| Téměř jedno celé století již nejsme součástí Monarchie. Češi jsou již téměř celé století "svobodný národ". A kam svobodný národ český došel? Na prah nové Bílé hory... |
|
Mol
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1390
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Neděle, 16. prosince 2012 - 13:45:11 |
|
No, kdyby přišli páni s modrou štětkou k 1014, tak bych se nezlobil, něco místo plechovek přijít musí
| To mi teda vysvětlete. Chcete letět na kouzelném koberci za králem bramborových lidí a prosit ho, aby vás propustil, a tvrdíte, že jste úplně zdraví?! |
|
Miroslav Zikmund
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.117.130.2
| | Odesláno Pondělí, 17. prosince 2012 - 18:42:38 |
|
David : kombinaci dálkové a přímětské dopravy na 221 můžete taky vyřešit tím, že někde se bude panťák předjíždět.
Podobný problém měla 011, tak se muselo udělat předjíždění v Pečkách, resp. ve Velimi... |
David
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8425
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Pondělí, 17. prosince 2012 - 22:15:18 |
|
MZ:
kombinaci dálkové a přímětské dopravy na 221 můžete taky vyřešit tím, že někde se bude panťák předjíždět.
Jistě, ovšem za cenu, v úseku "za předjížděcí stanicí" bude interval Os vlaků cca 11 - 19 - 11 - 19, tzn. podobně nevhodný jako dnes a těch úskalí by se tam dalo najít více. Ostatně, i dnes asi objednatel osobních vlaků ví, proč raději má mezi Prahou a Strančicemi interval 12 - 18 - 12 - 18 v jednom směru a dokonce 10 - 20 - 10 - 20, než aby byl interval přesně patnáctiminutový, ale s předjížděním (zřejmě) v Říčanech.
Zajímavým příkladem koexistence rychlých i zastávkových příměstských vlaků byla ještě před 10 dny trať Wien - St. Pölten:
Těch technologických zajímavostí se tam dalo najít hned několik:
- Veškeré předjíždění se odehrávalo "virtuálně" (trasa EC/IC/RJ již vedla jinudy, než trasa příměstských vlaků) na úseku Wien Hütteldorf - Unter Purkersdorf, zatímco na zbylém úseku (kde už EC/IC/RJ jezdily po stejných kolejích, jako S-Bahn i REX) se už žádné předjíždění konat nemuselo.
- Pro stíhání jízdních dob tak, aby se žádné předjíždění konat nemuselo, však musely vlaky projíždět zastávku Hofstatt a Dürwien (ve druhé jmenované stíhaly zastavit vlaky končící/začínající v Rekawinkelu).
- Nádraží Rekawinkel, kde končí část spojů S-Bahn od Vídně, je také kapitolou samou pro sebe. Pouze dvě nástupištní hrany, a to pouze u krajních kolejí. Jako konečná stanice byť části vlaků nepříliš vhodné.
Ale o dost problematičtější to je u sousedního nádraží Tullnerbach-Pressbaum, kde je uspořádání nástupišť stejné jako v Rekawinkelu, ale navíc tam staví všechny regionální vlaky (zatímco Rekawinkelem vlaky REX pouze projíždějí). Proto musejí mít vlaky končící v této stanici co nejkratší dobu mezi příjezdem z Vídně a odjezdem zpět do Vídně - ta doba tam nyní činí 5 minut.
Zajímavé je srovnání intervalu vlaků S-Bahn v úseku Wien Hütteldorf - Unter Purkersdorf. V loňském Kursbuchu byl v odpolední špičce interval velmi nepřesný, totiž (uvažuji-li čas odjezdu z Hütteldorfu ve směru na Unter Purkersdorf) 7 - 26 - 8 - 19.
V letošním Kursbuchu jsou vlaky, které dosud končily jízdu už v Unter Purkersdorfu, prodlouženy právě až do stanice Tullnerbach-Pressbaum, tzn. až do této stanice jezdí ve špičce 4 vlaky S-Bahn za hodinu. Ovšem interval mezi spoji zůstává (uvažuji-li opět časy odjezdů z Hütteldorfu) docela nepřesný, konkrétně 8 - 16 - 12 - 24 (srovnatelné s tím 10 - 20 - 10 - 20 na odjezdu z Prahy hl. n. ve směru na Strančice).
Je docela zvláštní, že ani ve Vídni tedy neplatilo, že "po dokončení stavebních prací (zde: dokončení nové trasy Wien - St. Pölten a odklonění vlaků EC/IC/RJ na tuto trasu) se předpokládá provoz linky S-Bahn v intervalu (přesných) 15 minut."
|
David
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8426
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Pondělí, 17. prosince 2012 - 22:38:02 |
|
Výše uvedený text doplním dvěma fotkami, dokumentujících dvě zmíněné stanice a v nich vlaky, které tudy nyní už nejezdí.
|
Miroslav Zikmund
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.117.130.2
| | Odesláno Úterý, 18. prosince 2012 - 20:32:39 |
|
David : Švýcaři postavili mezi stanicemi Geneve (Cornavin) - Coppet třetí kolej, obousměrně po ní jezdí S-Bahn (v podstatě jednokolejka), dálková doprava je vedena mimo jednostranné perony ... DB zase reaktivovaly třetí a čtvrtou kolej mezi Pirnou a Dresden, oddělily tak dálkovou a nákladní dopravu od vlaků S-Bahn. |
David
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8437
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Středa, 19. prosince 2012 - 04:34:05 |
|
M. Zikmund:
Díky za zajímavé příklady dvou možností, jak oddělit příměstskou dopravu od dálkové:
http://www.fahrplanfelder.ch/fileadmin/fap_pdf_fields/2013/150.pd f
Tam jiné řešení než segregace příměstské dopravy nebylo. Dálkových vlaků tam jezdí tolik, že příměstská doprava by se mezi ně (na stejné koleje) nevešla.
Zajímavé je, že ty příměstské vlaky Geneve - Coppet jezdí v půlhodinovém intervalu a míjejí se na jediném místě, kde je možné bezkolizní (bez ovlivnění provozu na koleji pro dálkovou dopravu) křižování - ve stanici Creux-de-Genthod. Ale jak praví článek na Wiki, tak Phase 1 Genf: Bau von Kreuzungen auf dem Regionalverkehrsgleis Coppet - Genf bei den Stationen Mies und Chambesy, sowie dreigleisiger Ausbau der Strecke Coppet - Nyon für den Güterverkehr
Během první ze tří předpokládaných fází zkapacitnění tratě, mají být vybudovány dvě další výhybny, a to přesně v těch místech, aby mohl být zaveden 15-timinutový interval. Velice efektivní řešení.
DB zase reaktivovaly třetí a čtvrtou kolej mezi Pirnou a Dresden, oddělily tak dálkovou a nákladní dopravu od vlaků S-Bahn.
http://kursbuch.bahn.de/hafas/kbview.exe/dn/KB242_R_Taeglich_G041 22012.pdf?filename=KB242_R_Taeglich_G04122012.pdf&orig=sS
http://kursbuch.bahn.de/hafas/kbview.exe/dn/KB242_H_Taeglich_G041 22012.pdf?filename=KB242_H_Taeglich_G04122012.pdf&orig=sS
A jak je vidět, tak to dopadlo tak, že odjezdy S-Bahn z Pirny ve směru na Dresden jsou v "prokladu" 19 - 11 - 19 - 11; z Dresden Hbf. ve směru na Pirnu dokonce 20 - 10 - 20 - 10...
Takže sice odděleně, přesto s intervaly mezi spoji ještě o něco nerovnoměrnějšími, než je v úseku Praha - Strančice (kde žádná segregace příměstské dopravy od vlaků ostatních kategorií není)...
Ale pořád o něco "učesanější", než (mnou již zmíněný) S-Bahn z Hütteldorfu do Tullnerbach-Pressbaum v intervalu 12 - 24 - 8 - 16...
|
