| Autor |
Příspěvek |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1735
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Pátek, 27. července 2012 - 11:18:13 | 
|
U té známé fotografie lokomotivy 9002 je uvedeno v časopisu "Železničář 2/91", že byla vyfotografována v Sobotíně. Fotografie však pochází z dnešního území Rakouska. Momentálně si nemůžu vzpomenout na jméno té stanice.
Dříve se také vycházelo ze seznamu Ing. Hermanna R. v. Littrowa z roku 1914. Je to vlastně opak seznamu lokomotiv ke dni 30. června 1914, tedy vyřazené lokomotivy kkStB ke stejnému datumu. Lokomotivu v 90.01 najdete v seznamu ke dni 30. 6. 1914 ve zmiňované výtopně, a v seznamu uvedeného pána najdete lokomotivu 90.02 vyřazenou v roce 1911. |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1736
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Pátek, 27. července 2012 - 12:24:10 |
|
Tyto lokomotivy (později řada 90 kkStB) po oficiálním převzetí (1. srpna 1884) do státního provozu, musely být krátce na to předisponovány do oblasti bývalé "K. k. priv. Niederösterreichische Süd - West - Bahnen", v té době již v majetku státu. Tyto lokomotivy dostaly v provozu státním označení "BSM".
První písmeno:
B - lokomotivy nákladní
Druhé písmeno:
S - lokomotivy "K. k. niederösterreichische Staatsbahnen (od 6. 8. 1878 do 30. 6. 1884*)"
M - lokomotivy "K. k. priv. Mährische Grenzbahn"
Ve stanici bývalé společnosti "K. k. priv. Niederösterreichische Süd - West - Bahnen" byla také lokomotiva 9002 vyfotografována.
Údajně náhradou za tyto dvě předisponované lokomotivy obdržela koncem dubna roku 1885 společnost "K. k. priv. Mährische Grenzbahn" nové lokomotivy AN II č. 332 a AN II č. 333.
Poznámky:
* Od 1. 7. 1884 kkStB.
(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 188.175.210.61
| | Odesláno Pátek, 27. července 2012 - 13:00:24 |
|
Zdepa, Kuřil_p: Děkuji. |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1737
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Pátek, 27. července 2012 - 13:12:08 |
|
hank:
Písmenem "S" na prvním místě se označovaly lokomotivy pro vedlejší dráhy "Sekundär". Písmeno na druhém místě mělo označovat vlastníka lokomotivy. Momentálně nevím, zda to "S" bylo podle názvu bývalé společnosti "Südwestbahnen", nebo se tak označily lokomotivy provozované na tratích, které již byly v majetku státu. Např. lokomotivy na rovněž již státní dráze "K. k. Dniester Staatsbahn" dostaly označení "BSNd" (obdobně "K. k. niederösterreichische Staatsbahnen").
(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1738
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Pátek, 27. července 2012 - 13:19:30 |
|
Ta fotografie lokomotivy 9002 pochází přímo ze stanice Kienberg-Gaming ("K. k. priv. Niederösterreichische Süd - West - Bahnen"). Ten den tam fotograf vyfotil např. i lokomotivu 8504. |
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 188.175.210.61
| | Odesláno Pátek, 27. července 2012 - 13:40:39 |
|
Kuřil_p: děkuji ještě jednou. |
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 188.175.210.61
| | Odesláno Pátek, 27. července 2012 - 13:41:05 |
|
Přátelé, hledám kopii/kopie vícepohledového typového výkresu - nebo radu, kde ji/je lze získat - těchto parních lokomotiv z PČM, které nepřešly k ČSD:
kkStB 29.01 až 33, výr. č. PČM 411 až 443/1912
Výkres údajně snad měl vyjít někdy v 80. letech v interním metodickém listu pro železniční modeláře Svazarmu.
Předem děkuji za spolupráci. |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1739
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Pátek, 27. července 2012 - 13:46:44 |
|
Otázkou, ještě zůstáva, zda je soukromá společnost "K. k. priv. Mährische Grenzbahn" v provozu státním, tyto dvě lokomotivy odprodala žel. správě kkStB, nebo je jen provozovatel se souhlasem společnosti přemístil na jiné místo. To písmeno "M" by napovídalo spíše pro tu druhou možnost. "S" - místo provozu, "M" - majitel (K. k. priv. Mährische Grenzbahn).
V pozdějších letech bylo zřejmě běžné, že lokomotivy v majetku akciové společnosti v provozu státním, byly v provozu na jiném místě monarchie v provozu kkStB. |
Plešoun
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2702
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Pátek, 27. července 2012 - 15:16:58 |
|
Kdopak z vás mi prozradí, jaký je kurz dnešní koruny vůči koruně z roku 1902?
Kolega objevil cenovou nabídku z roku 1902 znějící na celkovou částku kulantních 30.000,-K
Bude někdo vědět?
|
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 188.175.210.61
| | Odesláno Pátek, 27. července 2012 - 17:16:14 |
|
Zkusíme to přes zlato.
Rakouská koruna byla kryta zlatem, 0,328 g za korunu, takže 1 gram zlata se dal pořídit asi za 3 K.
Dnes není koruna kryta ničím a unce = 31,1 g investičního zlata stojí necelých 35 000 Kč, tzn. že 1 gram zlata pořídíš asi za 1100 Kč.
Takže těch 30 000 K je zhruba krásných 10 a půl miliónu Kč...
Dále to raději nebudu komentovat. Někdy si představuju - jako Jarek Nohavica - že teď není rok 2012, ale 1912...
Korektnější by asi bylo zkusit to přes spotřební koš, platy a mzdy a jejich kupní sílu, ale na to teď nemám podklady ani čas. Třeba se tu najde někdo fundovanější. |
Plešoun
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2705
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Pátek, 27. července 2012 - 19:58:42 |
|
Týýýjo  takže suma za jednu elektromechaniku do stanice se čtyřmi kolejemi 10,5Mega.
Děkuji moc
|
Cogwheel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 447
Registrován: 1-2012
| | Odesláno Pátek, 27. července 2012 - 20:46:44 |
|
Současné ceny moderních staničních zab.zař. se v těchto relacích pohybují, že? |
BmbČ
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4837
Registrován: 1-2007
| | Odesláno Neděle, 29. července 2012 - 15:12:46 |
|
hank: Přepočteme-li čistě teoreticky, za jakou dobu by si uvedené sumy mohl vydělat pomocný stavební dělník v jižních Čechách tenkrát a dnes, zjistíme, že ten dnešní makáč (bez přesčasů) je na tom o poznání hůř (zhruba o 18 let) 
| Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům! |
|
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1333
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Neděle, 29. července 2012 - 20:50:40 |
|
Když se u nás turisté ptají na mzdu bývalých lomařů, tak jsem v archivu vytáhnul informaci z druhé poloviny 30.let, kdy za naložení jednoho vozíku kvalitního vápence měl nárok na 4,60 Kč. Ale co lidem řekne suma 4,60 ? Hledal jsem v papírech dál a nalezl informaci o prodeji piva v kantině lomu. A hned je to jasné. Za ruční naložení jednoho vozíku o objemu 0,75 m3 si lomař vydělal na 2,5 piva... Pivo je zajímavý převodní koeficient... |
Plešoun
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2710
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Pondělí, 30. července 2012 - 08:45:55 |
|
Obracím se na vás s prosbou: snažím se na webu zprovoznit jakýsi kalendář událostí. Historických i současných. Prosím, kdo máte ve svých záznamech důležité události týkající se trati 220/221 a blízkého okolí a také drážních událostí všeobecně, podělíte se? Formou datum/krátký popis události.
Na nápad mě přivedl BmbČ, který také dodal velké množství informací nejen z okolí Budějovic.
Jak bude kalendář vypadat a fungovat se podívejte na webu, kde j vpravo nahoře malá ukázka.
Věřím, že pomůžete a dík předem
|
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 703
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Pondělí, 30. července 2012 - 12:19:58 |
|
Plešoun (příspěvek 2702)
Přepočet přes zlato (hank) je nesprávné a zavádějící. Krytí bankovek zlatem je pro občana bezvýznamné v běžném životě. S obsahem zlata v bankovkách pracovala pouze Centrální banka při směně cizích "tvrdých" měn (USA dolar, brit. libra). Od krytí bankovek zlatem již dlouhé roky upustila řada států. Ostatně, ČSR od roku 1919 necelých 10 let nemělo krytí bankovek zlatem, neboť jako nově vzniklý stát žádné zlato nemělo.
Jestliže chcete zjistit kolik je 30 000 korun v R-U na naší měnu, vynásobte tuto sumu koeficientem 100. Vyjde Vám 3 000 000,- Kč v dnešní době. Nikoliv 10 500 000,-Kč.
Samozřejmě má hank pravdu v kupní síle obyvatel, která ukazuje životní úroveň. Například nájem 1 místnosti o velikosti 12-16 m2 bez WC a koupelny byl cca 17,-K, (v takovém bytě bydlel můj děda s babičkou). Pro informaci: průměrná mzda kvalifikovaného dělníka 100,-K měsíčně, měsíční nájem jedné místnosti 17-25,-K, 1 kg brambor 5,-hal., 10 ks cigaret 20,-hal., oblek 30-80,-K atd. A opět vše vynásobte 100 a máte přepočet na dnešní dobu. |
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.93.171.14
| | Odesláno Pondělí, 30. července 2012 - 18:34:25 |
|
Modřaňák 703: A proč zrovna 100? |
Bobo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11016
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 30. července 2012 - 18:45:38 |
|
dneska mzda kvalifikovaného dělníka je drobet víc než 10000kč
kolisti = piráti chodníků
neosvětlený cyklista = žádný cyklista
jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno
http://www.stopkoureni.cz/ |
|
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 704
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Pondělí, 30. července 2012 - 19:17:34 |
|
hank
Koeficient 100 je uváděn v numismatice, která vychází z údajů České národní banky.
Bobo
Co Vám mám na to odpovědět ? Dnes 10 ks cigaret též nestojí 20,-Kč.
Z ekonomického hlediska bylo žití za panování Františka Josefa I. levnější nežli dnes. Například vařené jídlo v restauracích bylo levné. |
Cogwheel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 452
Registrován: 1-2012
| | Odesláno Pondělí, 30. července 2012 - 20:41:10 |
|
Je docela zajímavé podívat se, jak vysoké se tehdy (zhruba před 100 lety) platily daně:
|
Borovička
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4514
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 30. července 2012 - 22:21:27 |
|
Tak to je OT to není o železnici, ale o politice, s takovou tabulkou oslovíte voliče z leva doprava. To bude volebni trhák. |
Hungry_bear
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1258
Registrován: 1-2006
| | Odesláno Pondělí, 30. července 2012 - 22:41:18 |
|
oslovíte voliče z leva doprava
Ti "vlevo" se poznají podle požadavku prohodit názvy sloupců všem, kdo berou víc než oni  |
Iiii
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2461
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Úterý, 31. července 2012 - 01:01:17 |
|
Cog: Je třeba vědět, že tadyto byla státní daň, vedle toho k ní tzv. obecní přirážky (až čtyřiapůlnásobek této sazby). Docela vysoké byly spotřební daně a daně z nemovitostí. Celková míra přerozdělování byla sice někde kolem 10-20 procent, ale jaké ti za to stát poskytl služby? |
Borovička
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4516
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Úterý, 31. července 2012 - 07:17:00 |
|
ale jaké ti za to stát poskytl služby? - no poslal tě vlakem na služebku do Srbska, Ruska nebo na jih do Alp.
A našemu alkoholikovi by se takové přerozdělování předem vůbec nelíbilo. Brr tolik různých pokladen, kam proudily daně. |
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 706
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 02. srpna 2012 - 11:47:38 |
|
Sháním informace k záchrannému vozu č. 320 z roku 1910 umístěný ve Zdicích. Díky. |
532
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.180.16.99
| | Odesláno Středa, 08. srpna 2012 - 19:17:45 |
|
Před delší dobou zde byla debata o tabulkách s nadmořskou výškou na nádražích, která se měřila od Jadranu a o zhruba půl metrovém rozdílu měření od Baltu. Nikde jsem ale nenašel zda tento rozdíl je směrem nahoru nebo dolu. Předem díky za upřesnění. |
SŽ
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.177.69.136
| | Odesláno Středa, 08. srpna 2012 - 19:41:25 |
|
532: nadmořská výška bodu Lišov v systému Bpv je o 388,6 mm menší než v systému jaderském (u dalších bodů v Česku činí rozdíl 350–420 mm).[4]
viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Baltsk%C3%BD_po_vyrovn%C3%A1n%C3%AD |
532
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.180.16.99
| | Odesláno Středa, 08. srpna 2012 - 21:10:50 |
|
SŽ : Díky, ona vlastně informace o výšce na tabulce je trošku matoucí, neboť se jedná o nadmořskou výšku v místě a výšce umístění na zdi, například Karlovy Vary horní nádraží - tabulka 412,881, stavební plán hlavy kolejnice 410,815, navíc komlikace Vary po válce zničeny a kdoví zda tabulka je ve svém původním umístění, ale to jdu už moc do detailu  . |
Paca
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 104
Registrován: 8-2008
| | Odesláno Sobota, 11. srpna 2012 - 19:10:27 |
|
Vložen zajímavý inzerát na aukru
http://aukro.cz/show_item.php?item=2555936602 |
Paca
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 111
Registrován: 8-2008
| | Odesláno Neděle, 19. srpna 2012 - 09:12:48 |
|
Zajímavý inzerát - předpis z r.1935
D9 nové číslování D3
http://aukro.cz/show_item.php?item=2572634633 |
Pavelxyz
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 177
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Středa, 05. září 2012 - 23:08:30 |
|
POMOZTE OBNOVIT PAMĚTNÍ DESKU
„Ku výstavbě tisícího kilometru železnic lokálních v Království českém“
Pamětní deska pripomínající, že právě v tomto místě byl vybudován tisící kilometr lokálních tratí v tehdejším Království českém, byla umístěna na trati č. 023 z Doudleb nad Orlicí do Rokytnice v Orlických horách na portál pečínského tunelu v roce 1906. Deska vysoké umělecké hodnoty přečkala dvě války a byla prohlášena kulturní památkou. V roce 2010 ale neušla rukám bezcitných zlodějů.
http://files.klub-pratel-lokalek.cz/200017619-e76e4e8682/pametni% 20deska.pdf |
Sebu
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 206
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Neděle, 16. září 2012 - 17:42:43 |
|
Prosím pomozte s identifikací.Kolega dostal tento odznak s "mašinkou",stroj je notně archaického vzhledu,nad ním císařská koruna.Neví někdo "co a jak".Díky moc,viz foto.
|
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5569
Registrován: 9-2003
| | Odesláno Neděle, 16. září 2012 - 20:00:54 |
|
Zkuste kdyžtak oslovit někoho na detektorwebu,pokud se vám zde nikdo neozve..
| ..pořádná mašina má kotel a komín.. |
|
Sebu
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 207
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Pondělí, 17. září 2012 - 10:13:07 |
|
No kolega je "detektorář" a jsou právě v koncích tak se obrátil na mne :-) No uvidíme :-) |
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 730
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Středa, 19. září 2012 - 09:59:32 |
|
Dotaz. Neví někdo, která inventární čísla libeňských M 296.1 jezdila v sedmdesátých letech v tsk. 05 (Smíchov-Beroun-po hlavní trati), a která inventární čísla libeňských M 262.0 jezdila v téže době v tsk. 06 (Smíchov-Beroun-po Hrbaté).
Díky. |
BmbČ
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4940
Registrován: 1-2007
| | Odesláno Středa, 19. září 2012 - 22:44:15 |
|
Sebu: Já bych tipnul, ale skutečně pouze tipnul, že se jedná o odznak jednoho z odborovýh sdružení na železnici. Ale  ví...
| Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům! |
|
T4783363
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 830
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Čtvrtek, 04. října 2012 - 15:45:20 |
|
Stručná historie prodeje jízdenek ve stanicích na trati Plzeň - Žatec:
http://trat160.ic.cz/31.html
|
Vagonet
Neregistrovaný host
Odeslán z: 213.191.98.27
| | Odesláno Čtvrtek, 04. října 2012 - 17:07:51 |
|
Stručná historie prodeje jízdenek
Bylo to vlastně nedávno a už je to zaprášená historie... |
dr.street
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1
Registrován: 10-2012
| | Odesláno Sobota, 06. října 2012 - 08:38:13 |
|
Dobrý den, měl bych na vás prosbu Píši bakalářskou práci o svařovaní konstrukcí železničních vozidel a jeden její bod je Použite materiály při výrobě kolejových vozidel ( od historie až po součastnost).
Mohli by jste mi prosím poradit nejakou literaturu nebo odkaz kde bych mohl nějaké informace načerpat?
Děkuji Daniel
dr.street@seznam.cz |
Cogwheel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 609
Registrován: 1-2012
| | Odesláno Neděle, 07. října 2012 - 22:45:26 |
|
Kniha Drastík: Železniční materiály sice vyšla před více než 50 lety, ale pro tyto účely může být stále užitečná. |
Daa-k
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 36
Registrován: 12-2011
| | Odesláno Neděle, 07. října 2012 - 23:15:01 |
|
Hmm, akorát tu současnost bych v Drastíkovi určitě nehledal. Ono 50 let je dlouhá doba a řada ocelí, které se tehdy používaly, se dnes už ani nevyrábí, případně se některé na svařované žel. konstrukce pro změnu nesmějí používat... |
Plešoun
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2812
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Pondělí, 08. října 2012 - 07:31:45 |
|
Jsem si dovolil reedici části skvělé publikace Jaroslava Tlapy "Zabezpečovací a sdělovací technika tratí západních a jižních Čech"
Počátky zabezpečovací a sdělovací techniky na železnici
|
Vojtěch
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6
Registrován: 5-2012
| | Odesláno Pondělí, 08. října 2012 - 19:32:12 |
|
Výtopna v Jindřichovicích pod Smrkem, stav letos v květnu. Minulý rok ještě měla střechu a vrata.....
|
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5581
Registrován: 9-2003
| | Odesláno Pondělí, 08. října 2012 - 23:11:06 |
|
A co točna?už ji někdo sešrotoval nebo tam ještě je?..já jen že mám pro tyhle bývalé přeshraniční tratě slabost..Před týdnem jsem se potuloval v okolí Jeseníků..když jsme jeli s kamarády z Javorníku do Horní Lipové vysvětloval jsem jim původní tratě v regionu,v Bernarticích u Javorníka se vedle zvedla stařenka a suveréně začala vypravovat,že trať do nynějšího Otmuchova pamatuje v provozu..jak se tam po válce ještě vozila cukrovka..Šel jsem na zadek..
(Příspěvek byl editován uživatelem alf.)
| ..pořádná mašina má kotel a komín.. |
|
ze škodovky
Neregistrovaný host
Odeslán z: 213.168.179.90
| | Odesláno Neděle, 14. října 2012 - 20:09:09 |
|
ale architektonicky je fakt zajímavá!!! |
Polabský
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 347
Registrován: 10-2010
| | Odesláno Neděle, 14. října 2012 - 21:27:33 |
|
Ze škodovky: copak architektonicky ..........
ale je to pěkný barák !! |
Vojtěch
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7
Registrován: 5-2012
| | Odesláno Čtvrtek, 18. října 2012 - 10:59:28 |
|
Alf: těleso točny i stím kuželem na kterým to sedí bylo sneseno a koukal jsem, že to je ve Frýdlantském depu, zřejmě to asi místní spolek odkoupil? Nevím co stim zamýšlejí, ale kdysi frýdlanské depo mělo točnu, tak že by se něco chystalo? hm? |
Iiii
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2503
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Úterý, 23. října 2012 - 09:29:03 |
|
|
Zdeněk_Šindlauer
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 14
Registrován: 9-2010
| | Odesláno Sobota, 10. listopadu 2012 - 11:45:56 |
|
Pamětníci, znalci, prosím pěkně: když albatros 498.106 v srpnu 1964 po zkušebním okruhu uháněl oněch slovutných 162 km/h, byly už na okruhu dráty nebo aspoň stožáry trakčního vedení? Na všech snímcích z této akce, které znám, je dotyčný vlak vždy fotografován poblíž "základny" a stožáry s neúplným trakčním vedením už tam jsou. Bohužel nemám časově shodný snímek z jiného místa okruhu (širé tratě), aby z něj bylo stadium elektrizace patrné. Ukončení stavby elektrizace na okruhu je přitom v pramenech uváděno až v říjnu 1965. Čili: jel albatros pod dráty či ne? Děkuji za pomoc a zdravím, ZdŠ |
Bram
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3265
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Sobota, 10. listopadu 2012 - 12:46:36 |
|
Zdeněk Šindlauer - pro odpověď lze dojít do posledního čísla časopisu Svět železnic. Je tam vyfotografována T444.101 na okruhu a fotka je datována jako podzim 1964..... Takže v srpnu asi sloupy byly, možná někde byly i dráty..... Tedy albatros pod funkčním trakčním vedení nejspíš nejel. |
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5612
Registrován: 9-2003
| | Odesláno Sobota, 10. listopadu 2012 - 16:14:39 |
|
V nedávných dnech byla dokončena modernizace zkušebního okruhu s patřičným hodnocením a "pokřtěním"zástupci všech zůčastněných složek.Podstatné je,že byla vydána (neveřejná?) pamětní publikace věnovaná historii okruhu a železničního výzkumu v naší republice..Co se týká rekordu 498.106 je zde foto datované 27.8.1964 zjevně na "nádraží" okruhu kde už trolej je,leč v kapitole o budování okruhu je psáno,že druhá etapa výstavby centra t.j. elektrizace velkého okruhu byla dokončena v říjnu 1965 a od prosince byl zahájen zkušební provoz pod dráty..Malý okruh byl následně budován od května 1969 do června 1971 kdy byl včetně elektrizace zprovozněn.Takže je to myslím jasné..
| ..pořádná mašina má kotel a komín.. |
|
Transdanubium
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 95
Registrován: 3-2007
| | Odesláno Středa, 21. listopadu 2012 - 01:13:44 |
|
Něco z jiného soudku...
Mám takový dotaz,kdy byla postavena,neboli uvedena do provozu spojnice Lichkov - Dolní Lipka.Popřípadě i kterou společností.
Já jsem se dočetl,že Štenberk - Dolní Lipka 1873, Letohrad - Lichkov - Mezilesí 1874-75, a konečně Dolní Lipka - Štíty 1899.Mnou uvedený úsek bohužel zatím nikde.
Díky. |
Pepa_l
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2505
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Středa, 21. listopadu 2012 - 12:13:45 |
|
Transdanubium: Ona to nebyla spojnice, proč by se taky „táhla” trať jen do Lipky (tehdejší stanice Králíky/Grulich)?! Celá trať Šternberk - Lichkov společnosti Moravské pohraniční dráhy byla uvedena do provozu roku 1873 (konkrétně „z hlavy” to myslím bylo 15.10.?)
(Příspěvek byl editován uživatelem pepa_L.) |
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5624
Registrován: 9-2003
| | Odesláno Středa, 21. listopadu 2012 - 14:01:20 |
|
Jen doplním ,že kilometráž Moravské pohraniční končila v Lichkově u stavědla č.1 km hodnotou 94,6.
| ..pořádná mašina má kotel a komín.. |
|
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 732
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Pátek, 23. listopadu 2012 - 10:55:52 |
|
Nezná někdo e-mailovou adresu pana Šenfeldera ? Díky. |
ze škodovky
Neregistrovaný host
Odeslán z: 213.168.179.90
| | Odesláno Pondělí, 26. listopadu 2012 - 18:52:58 |
|
přátelé i já se přidám,nemáte někdo nějaký kontakt na pana Mojmíra Krejčiříka?potřeboval bych něco s ním prodiskutovat ohledně TKPE.děkuji |
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 91.228.45.252
| | Odesláno Úterý, 27. listopadu 2012 - 19:44:56 |
|
Nevím přesně, do které diskuse toto zařadit.
Na rakouském fóru www.schienenweg.at je tady
http://www.schienenweg.at/index.php?page=Thread&threadID=24138
po registraci možno stáhnout nádherné perokresby všech řad lokomotiv bývalé rakouské Südbahn, tj. Jižní dráhy. Jejich autor Franz Honner (1866-1952), postupně strojvedoucí, vedoucí strojních dílen a nakonec přednosta různých stanic na Südbahn od Terstu přes Maribor a Štýrský Hradec až po Vídeňské Nové Město, takhle údajně nakreslil všechny řady rakouských parních lokomotiv, ale dochovala se bohužel právě jen ta složka strojů Jižní dráhy. Přesto tam lze objevit südbahnovské varianty některých řad, které souběžně objednávala i kkStB a později přešly k ČSD, např. 60 (334.1), 80 (524.0) nebo 170 (434.0). Admin citovaných stránek postupně jejich skeny zveřejňuje ke stažení a myslím, že je na co se dívat.
Užijte si jich.
zdraví
hank |
Orlí_spár
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1430
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Úterý, 27. listopadu 2012 - 20:28:23 |
|
Neví někdo, jaká byla v 50. letech domovská stanice osobních a přívěsných vozů v Mostě? Tedy buďto "osobní" nádraží Most hlavní nádraží nebo "nákladní" Most staré nádraží? Díky.
K připravované publikaci o trati Praha-Most-Moldava sháníme všechny zajímavé materiály: fotky (i negativy) do r. 1995,pohlednice,dokumenty a ostatní zajímavé materiály.
Máte-li něco,ozvěte se prosím na : prag_duxer_eisenbahn@centrum.cz
DĚKUJEME |
|
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 91.228.45.252
| | Odesláno Úterý, 27. listopadu 2012 - 20:47:43 |
|
Toto
http://othes.univie.ac.at/417/1/02-12-2008_8606753.pdf
stojí taky za řeč.
Odkaz vede na diplomovou právci jedné absolventky Vídeňské university na téma "Mocenská politika Rakouska-Uherska a výstavba železnic v Bosně a Hercegovině 1872 - 1914". Dáma jménem Helga Berdan (geboren Kadleček, takže zřejmě z českých předků...) obhajobou této práce v roce 2008 získala titul magistry filosofie. Zajímavý je rok jejího narození: 1942, to jí bylo krásných 66 let... Takhle si představuju aktivní stáří. A hned úvodní kapitola má slibný název: Imperialismus a výstavba železnic. Tak kdo aspoň trochu vládnete němčinou, počtete si.
zdraví
hank |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1366
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 29. listopadu 2012 - 21:55:23 |
|
ze škodovky - zkus se zeptat, něco bych k TKPE věděl... |
Konference - obnova a využívání nádraží
