Archiv diskuse Historie železnic do 19. 02. 2012

Autor Příspěvek eremu1 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5 Registrován: 12-2011 Odesláno Pátek, 06. ledna 2012 - 22:24:51       Vážení. Stojí ještě ta vodárna v Týništi nebo už ne? Chtěk bych si jí dojet vyfotit.Díky Pavel Korbel. Alf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5234 Registrován: 9-2003 Odesláno Sobota, 07. ledna 2012 - 00:20:25       28.12. večer vypadala takto..Budu tam v neděli tak dám vědět..myslím si ji firma nechává nakonec díky demontáži-rozřezání nádrže v patře,což jsem sám zvědav jak to provedou..Už jen na technické detaily bych to taky ještě chtěl vyfotit.Bohužel do poslední chvíle je vnitřek zamknutý,chtěl jsem ještě dokumentovat armatury uvnitř..Ještě tam pamatuji choboty demontované z vodních jeřábů..jsou pryč..počátkem 90.let byl plán vodárnu zachránit spolu s jeřábem co stojí přes 3 koleje jako funkční bod pro nostalgické jízdy..jenže dělení ČD a nezájem..Navíc byl odpojena od veřejné vodovodní sítě a zbývala jen studna.Pak zmizela čerpadla..a šmytec.. ..pořádná mašina má kotel a komín.. Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1201 Registrován: 7-2005 Odesláno Sobota, 07. ledna 2012 - 17:20:58       listoval jsem Železničním revue z r.1929 a zaujaly mne dva články. byť už 80 let staré, maji opakující se pravdy Plešoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2363 Registrován: 9-2005 Odesláno Neděle, 08. ledna 2012 - 09:57:33       Zapomněl jsem dát odkaz na pokračování krásného článku z historie železnice. Napravuji: BmbČ napsal druhý díl Počátky železnice v Českých Budějovicích. Přeju příjemné počteníčko tradičně perfektně zpracovaného tématu. Neoficiální stránky o výstavbě IV.tranzitního železničního koridoru Jef Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3418 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 11. ledna 2012 - 11:11:16       Zdepa: !! Adalbertinum Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2062 Registrován: 1-2010 Odesláno Čtvrtek, 12. ledna 2012 - 17:27:40       Chtěl bych se zeptat, četl jsem knížku o nehodě ve Stéblové, ale není mi jasných několik věcí. 1) Jaká byla tehdejší traťová rychlost v dotčeném úseku? 2) Jak vypadala Stéblová, a její nejblizší okolí? 3) Bylo v té době učiněno vše, aby se srážce zabránilo? Díky moc Alf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5248 Registrován: 9-2003 Odesláno Pátek, 13. ledna 2012 - 21:18:43       1)Někdo to zde určitě doplní,kopii poučného listu po nehodě kdesi taky mám,ale zda je tam i tohle netuším..Dobový dodatek k téhle trati nemám.Dnes je to 100km/h tehdy bych to odhadl na 80km/h. 2)V podstatě stejně jako dnes,jen mechanická návěstidla.. 3)Zřejmě ano..nestačilo to,bohužel.. Debata na toto téma i v tématu knižní monitor.. ..pořádná mašina má kotel a komín.. Adalbertinum Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2068 Registrován: 1-2010 Odesláno Neděle, 15. ledna 2012 - 19:19:48       Alf: Děkuju, a náhodou tehdejší JŘ z této tratě by nebyl? Ad k té třetí otázce.. V té knížce je napsaný, že tím, jak se žhavý uhlí nasypalo do popelníku pod mašinu se vznítila nafta z motoráku.. To byl tehdejší postup, při jakékoliv MU, že se tzv. shazoval oheň? Alf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5254 Registrován: 9-2003 Odesláno Neděle, 15. ledna 2012 - 22:07:02       Pár sešitových jízdních řádů z té doby mám ale ne tuto trať..Svůj osobní názor jsem už napsal do tématu o knihách..Když si vezmu délku lokomotivy 354.7128 a hromadu z M131.1 na jejím předku(nevím kterým stanovištěm vůz byl-kde byla tímpádem naftová nádrž..)tak mi příjde pravděpodobnější vznik požáru od zbytků v dýmnici než od vzdálenějšího popelníku,i když i to je možné..koneckonců daleko hmotnější souprava s párou pravděpodobně lehčí motoráky hrnula kus před sebou..Shození ohně do popelníku je v takových případech samozřejmé i když nevím zda při "jakékoliv"MU..musel bych třeba mrknout do předpisu V2P(Předpis pro lokomotivní čety parní trakce) a pod.. ..pořádná mašina má kotel a komín.. Frigo Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 73 Registrován: 8-2006 Odesláno Středa, 25. ledna 2012 - 16:23:35       @Adolf bleichert (13.12.): V novinách Prager Tagblatt jsem narazil na krátkou zprávu o tom, co se u toho Warnsdorfu 14.7.1924 stalo. Tolik alespoň něco o popisu té události. Frigo 2 Neregistrovaný host Odeslán z: 82.208.57.182 Odesláno Středa, 25. ledna 2012 - 18:27:16       Frigo: Překlad do češtiny by prosím byl ?? Ne všichni umíme německy...... Mahel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 994 Registrován: 6-2004 Odesláno Středa, 25. ledna 2012 - 20:45:37       Adalbertinum: v knížce o nehodě je taky dobová fotka ze zhlaví, kde je vidět rychlostník 100. Podle toho, co se v knížce píše, byl první motor otočen záchodem dozadu, naftová nádrž tedy byla u předního stanoviště ve směru jízdy. Ale k diskusi třeba může být jednak to, kolik žhavého uhlí se mohlo při "shození ohně" dostat z popelníku lokomotivy ven, jednak že v přípojných vozech se topilo kamny, z nichž se taky mohlo rozsypat žhavé uhlí... Citynightline Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 68 Registrován: 7-2009 Odesláno Sobota, 28. ledna 2012 - 18:30:05       Foto po valce 1945 v Praze Horní Liben Cog. Neregistrovaný host Odeslán z: 81.0.203.121 Odesláno Sobota, 28. ledna 2012 - 21:40:11       Také jsem se docela divil, když ta budova Praha-Libeň, horní nádraží zůstala po válečných událostech do značné míry stát, že ji neopravili, ale zbourali do úrovně přízemí - a jako přízemní torzo sloužila až do 70. let (do stavby nové budovy východněji). Vlastně slouží dosud - archivu. Brrr Neregistrovaný host Odeslán z: 85.70.40.253 Odesláno Sobota, 28. ledna 2012 - 22:17:51       Staroměstská radnice taky tak moc poškozená nebyla, přesto ji zbourali/skoro celou/ zde se vždycky víc ničilo než budovalo, taková je zdejší TRADICE ! Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1216 Registrován: 7-2005 Odesláno Neděle, 29. ledna 2012 - 20:05:30       Pepa_l Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2263 Registrován: 9-2005 Odesláno Neděle, 29. ledna 2012 - 20:07:23       Staroměstská radnice taky tak moc poškozená nebyla Jo jenom vyhořela do základů tak, že z ní zůstaly stát jen obvodové zdi, ale to sem nepatří. Z F J Neregistrovaný host Odeslán z: 88.100.141.26 Odesláno Neděle, 29. ledna 2012 - 21:10:53       Pepa I: to je pravda, ale válečné škody v Praze byly mnohem menší než v jiných evropských městech, to je fakt. Třeba Poláci si postavili varšavské centrum prakticky znova. Takže to křídlo Staroměstské radnice se opravit mohlo. A teď zpět k železnici. Johny11 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1632 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 29. ledna 2012 - 21:55:45       Z F J...jelikož jim tam nic nezbylo, tak museli...a rozhodně ho nezkopírovali do předválečné podoby. Zatímco v Praze byl všeobecný názor (bez ohledu na politickou příslušnost radních), že je to skoro dobře, že to shořelo, protože s tou novogotickou přístavbou z 19. století, která byla stržena, nebyl spokojen nikdo. Takže se opravila historická část a jednou za deset let se vyhlásí architektonická soutěž, ze které vypadne, že ten parčík je nejlepší řešení problému... :-)) Ještě, že v zásadě nebyla válkou dotčena pražská nádraží a železniční mosty...pravděpodobně by nestály dodnes :-) Cog. Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Pondělí, 30. ledna 2012 - 13:43:50       I Masarykovo nádraží bylo na samém konci války dost rozstřílené. Brrr Neregistrovaný host Odeslán z: 85.70.40.253 Odesláno Pondělí, 30. ledna 2012 - 18:04:02       Cog. - asi jako Národní muzeum od rusákú v srpnu 68 ? Haldir Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 497 Registrován: 4-2010 Odesláno Pondělí, 30. ledna 2012 - 18:21:52       To je dost možné. Třeba současná střecha která je dnes končí u štřurců byla mnohem delší. Simba Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1113 Registrován: 7-2008 Odesláno Sobota, 04. února 2012 - 22:06:24       Cog.: ano, Masarykovo nádraží bylo na konci války dost poničené - svědčí o tom dochované snímky, kupř.na mikrofilmu staniční kroniky, uloženém v Národním archivu v Praze. 4.ŽELEZNIČNÍ KORIDOR I NA FB! - www.4koridor.cz 140.let Dráhy císaře Fr. Josefa (KFJB 1871 - 2011) Jezdit autem zbytečně je největším projevem hlouposti. Vladimír_b Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1813 Registrován: 6-2008 Odesláno Neděle, 05. února 2012 - 20:12:13       Jeden z dílu pořadu Hledaní ztraceného času je věnován fě. Schicht ze Střekova (pozdější STZ) - výrobě mýdla a margarínu. Pochopitelně krom výroby, je v pořadu na několika záběrech i podniková vlečka (vč. vývoje na Střekově), podnikový chladící vůz a také při jednom z titulních (kochacích) záběrů na fabriku si můžeme celkem pěkně prohlédnout celý, zřejmě mezinárodní, rychlík(?) složený ze 4 osých vozů a vedený "šestkou", nebo "sedmičkou". A pak je tam záběr na Ústí, vč. hl.n. s výtopnou... (Příspěvek byl editován uživatelem Vladimír_B.) martin6331 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 2-2012 Odesláno Pátek, 10. února 2012 - 15:49:24       Ahoj lidi nemá někdo kontakt na lidi co mají dobové uniformy tak kolem roku 1912 a nešli by v nich na jednu akci??? Díky za info Martin Alf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5303 Registrován: 9-2003 Odesláno Sobota, 11. února 2012 - 15:45:29       Najdi si Chornický železniční klub,oni sice dělají víceméně 1.republiku ale mohli by poradit.. ..pořádná mašina má kotel a komín.. Tempotaxi Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1712 Registrován: 7-2006 Odesláno Sobota, 11. února 2012 - 18:21:04       Vladimír_b Zajimavý vůz. Hledaní ztraceného času je věnován fě. Schicht ze Střekova (pozdější STZ) Parostroj - Vůz pro přepravu masa řady Gfn vyrobený v Kopřivnici. Rozměr vozu. Vnitřní délka 3,73 m Vnitřní šířka 2,54 m Vnitřní výška 2,11 m Rozvor vozu 4,50 m Ložná váha vozu 10 tun. Vozy Lm 516 056 až 059. Ale jaká bude barva vozu - asi bílá. Ale jaká bude barva loga Vitello ? 22Michal Neregistrovaný host Odeslán z: 85.13.123.3 Odesláno Sobota, 11. února 2012 - 18:26:10       Tempotaxi- není v těch parametrech chyba? Ta délka 3.73 m, není to málo? Nebo je ve skříni ještě něco? Tempotaxi Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1713 Registrován: 7-2006 Odesláno Sobota, 11. února 2012 - 19:43:43       22Michal - není, podle mně je to takto 2 x 3.73 = 7,46 m, Délka skříně asi kolem 8 m. Jsou tam přece dva nákladní prostory. V každém boku jsou dvě jednokřídlové dveře. Dále připočítej ještě izolaci skříně. (Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.) Tempotaxi Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1714 Registrován: 7-2006 Odesláno Sobota, 11. února 2012 - 20:28:03       Vladimír_b Další zajimavý vůz. Hledaní ztraceného času je věnován fě. Schicht ze Střekova (pozdější STZ) Na továrním dvoře. Zadní vůz je asi Lm 516 058, další vůz je "Zl", kde je ještě na boku napsáno Centra.A.G. Tetschen.a.E xxxx (podnikový vůz) a další vůz je chladící řady asi Gb nebo pak Lp 514 xxx . Zde je pak plechová tabule. Podle smaltované tabule bude logo "Vitello" na voze řady Lm. Půda modrá, písmo Vitello bílé nebo žluté a černě stínované. Nad a pod logem bude písmo modré nebo černé. 22Michal Neregistrovaný host Odeslán z: 85.13.123.3 Odesláno Neděle, 12. února 2012 - 01:07:31       Temptaxi: aha, takhle by to bylo pochopitelé.Jen je tam potom matoucí ten údaj "rozměry vozu". Díky za osvětu drake Neregistrovaný host Odeslán z: 89.176.36.82 Odesláno Neděle, 12. února 2012 - 13:10:06       Ten poslední vůz rozhodně není Lp 514xxx, ale s největší pravděpodobností také Lm 516xxx. Tempotaxi Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1715 Registrován: 7-2006 Odesláno Neděle, 12. února 2012 - 14:15:01       drake - možná. A nebo také Gf + ještě rakouské číslo. Mám fotky vozů, kdy f.Schicht má vozy pod železniční společností Ö.N.W.B. a K.k.St.B.. Vlastnické logo ČSD se mohlo dát hned, ale původní rakouská čísla, písmena byla i několik let po roce 1918. Návrh písmen a čísel byl až v roce 1922. Vladimír_b Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1825 Registrován: 6-2008 Odesláno Neděle, 12. února 2012 - 17:37:38       Tempotaxi: pěkná rozborka Zajímal by mě plyn, který používaly ČSD na svícení ve vozech. Předpokladám, že to nebyl svítiplyn. Tak co tedy bylo? A výroba? Centrální? Nebo lokální? Na nějakém plánku stanice Praha Masarykovo byla plynárna u Hrabovky-jak od tam tuď vedla lanovka do vlastního depa a další plynárnu (která nebyla města) byla v Plzni... Vyráběl se tedy v těchto objektech? Děkuji Nejoblíbenější geometrický útvar? Hranaté sluníčko... 22Michal Neregistrovaný host Odeslán z: 85.13.123.3 Odesláno Neděle, 12. února 2012 - 18:20:11       Vladimír_b: já myslím, že to svítiplyn byl, co jiného by se tehdy dalo použít. Někde jsem i četl článek o způsobu doplňování a uložení plynu ve vozech, ale bohužel si již nejsem vědom, kde to bylo. Rk_kn Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2205 Registrován: 1-2005 Odesláno Neděle, 12. února 2012 - 18:38:50       A ešte je možnosť, že by sa používal acetylén. V tých časoch sa používal v lampášoch pre vozmajstrov, a na rušňoch. Mimochodom, aj prvé autá a kočiare mali takéto lampy. Kým sa nerozšírilo dynamo. (Příspěvek byl editován uživatelem Rk_kn.) (Příspěvek byl editován uživatelem Rk_kn.) Pepa_l Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2279 Registrován: 9-2005 Odesláno Neděle, 12. února 2012 - 19:12:04       U vozů bych to taky viděl na svítiplyn, ale například návěstidla se leckde (podle německého vzoru, zvláště po roce 1945) osvětlovala propan - butanem. Mělo to tu výhodu, že na jednu tlakovou láhev (3,4l/1,44 kg zkapalněného plynu) to vydrželo nepřetržitě svítit cca 14 dnů v kuse a odpadlo to neustálé každodenní donášení a čištění „dělání komínků” jako u petroleje. Johny11 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1641 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 12. února 2012 - 19:21:20       Svítiplyn. Byly na to i speciální vozy na přepravu. Víc by asi věděl pan Mahel? Jinak gůgl vygůglil tohle http://vytopna.hekttor.biz/view.php?cisloclanku=2010110001 Vladimír_b Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1826 Registrován: 6-2008 Odesláno Neděle, 12. února 2012 - 20:25:13       Nakonec jsem si vzpomněl, kde jsem to četl a vygooglil odkaz. Mělo by se jednat tedy o olejový plyn. A olejový plyn je: Směs nižších uhlovodíků vyráběná tepelným štěpením minerálních olejů. Dříve se vyráběl jako náhrada za svítiplyn. Tedy něco jako propan-butan, akorát tam bude více druhů uhlovodíků. Výbušné a třaskavé to bude stejně jako svítiplyn, tak výhoda byla v levnější výrobě? Děkuji Nejoblíbenější geometrický útvar? Hranaté sluníčko... drake Neregistrovaný host Odeslán z: 89.176.36.82 Odesláno Neděle, 12. února 2012 - 20:51:34       Tempotaxi: Ani náhodou. To nejsou soukromé vozy, ale vozy dráhy. Takže ČSD se na nich mohlo objevit teprve až definitivně připadly ČSD a dostaly nové číslo. Což se mohlo stát až v roce 1925. Tempotaxi Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1716 Registrován: 7-2006 Odesláno Pondělí, 13. února 2012 - 11:30:24       drake - Pochopil jsem. Ale v seznamu nákladních vozů ČSD (1927) je. Vozy ČSD řada Lm v počtu 9 vozů. PRONAJATÉ VOZY. Vozy ČSD bez loga pronajímatele. Vozy Lp v počtu 26 kusů. Vozy Lm v počtu 85 kusů Vozy Lim v počtu ? SOUKROMÉ VOZY. Vozy Lm 515000, 001, Zemka Praha Vozy Lp 511183 až 193 f. Schicht Ústí nad Labem. Jeden vůz má rozvor 3,80 m a další vozy 4,10 m. Tak je možné, že opravdu jde u vůz řady Lp, ale jaké číslo, zda jde o pronajatý (Lp 514xxx) nebo soukromý vůz (Lp 511xxx). Ale podle loga na boku vozu jde asi o soukromý vůz ?? (Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.) drake Neregistrovaný host Odeslán z: 85.160.9.146 Odesláno Pondělí, 13. února 2012 - 13:28:58       Ale o tom jestli je vůz soukromý nebo pronajatý nerozhoduje přeci logo . Skutečný stav vozu je určen případným "režimem" zařazení, což je to P ve čverečku za číslem. U toho druhého vozu to není k přečtení. Lp 514xxx to není určitě, protože všechny tyto vozy jsou pozůstatkem drážních piváků z dob kkStB, jednalo se o starší konstrukce, všechny ve dvacátých letech pronajaté pivovarům na Moravě, hlavně byly bez brzdy. ČSD jim odmítly dát i potrubí a určily je k vyřazení, což se kromě dvou také stalo. Vůz na filmu má pákoví brzdy, takže tudy ne. Lp 511xxx patřící přímo Schichtovi to podle mě také nejsou, protože vozy byly modernější konstrukce s typickými U profily na boku vozů. Konstrukčně se podle mého jedná o Gif (Lim). Už za kkStB byly tyto vozy s brzdou (ssací), ale bez vřetenové (proto tam nejsou žádné náznaky budky nebo plošinky). Odpovídají tomu i dveře, větráky na střeše atd. Tempotaxi Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1717 Registrován: 7-2006 Odesláno Pondělí, 13. února 2012 - 16:35:09       drake Původ vozů. ČSD - vozy Lm původně vozy K.k.St.B., Česká severní dráha a vozy K.k.St.B. dodané po roce 1918 ČSD - pronajaté vozy. Vozy Lp - Česká severní dráha a Česká západní dráha. Vozy Lm - K.k.St.B., Bývalé maďarské dráhy, Košicko-bohumínská dráha a Severní dráha Ferdinandova. ČSD - soukromé vozy. Vozy Lp - (f. Schicht Ústí nad Labem) - K.k.St.B., Severozápadní dráha a Jihoseveroněmecká spojovací dráha. Ano, vím, že každý pivní vůz vypadá jinak. Jenom kolik rozdílných dveří je v boku vozu, atd. Nemám vše, ale pár fotek a nebo plánků vozů řady Gi, Gfn, Gfx, Gfb a Gff mám, ale tenhle vůz mně právě nikam nepasuje. O vozech řady (Gif) Lim (pronajaté vozy), právě nemám žádnou fotku a ani plánek. Také nemám vozy řady Gf, Gfm. Prostě bádám a hledám. Jinak děkuji. Daa-k Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8 Registrován: 12-2011 Odesláno Pondělí, 13. února 2012 - 19:54:59       Už za kkStB byly tyto vozy s brzdou (ssací)... Dovolím si trochu odbočit. Proč poslední dobou téměř každý, kdo píše o sací brzdě (internet, časopisy, knihy), používá archaickou pravopisnou formu ssací? Copak na "sací" brzdě je něco špatně? Nebo taky doma vyssáváte vyssavačem? Ano, když se podíváte do nějaké (i neželezniční) literatury z první republiky, kde se zmiňuje slovo sání a jeho odvozeniny v jakékoliv souvislosti, tak se až na výjimky používá tehdy platná spisovná forma "ssání". Ale to není proto, že by to bylo něco jiného, než "sání", ale proto, že se to tehdy prostě tak psalo. Jinak drake, o vozech máte obdivuhodné znalosti. Tempotaxi Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1718 Registrován: 7-2006 Odesláno Pondělí, 13. února 2012 - 22:49:06       Vladimír_b Zajímal by mě plyn, který používaly ČSD na svícení ve vozech. Tempotaxi Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1719 Registrován: 7-2006 Odesláno Pondělí, 13. února 2012 - 23:45:22       Vladimír_b Doplnění: Parlamentní knihovna 1929. Dále jsou v provozu státních drah 3 výrobny olejoplynů (v Plzni, v Praze a v Hulíně) s roční výrobou okrouhle 637.000 m3, k nimž se druží kompresní stanice na zemní plyn ve Gbelech s roční výrobou 180.000 m3. Nově byla vybudována plynárna v Přerově s roční výrobou 284.000 m3. Uskladnění materiálu a inventáře, pokud je v zásobě, opatřuje 16 zásobáren. Zemní plyn pro osvětlování železničních vozů se odebírá v jímací stanici ve VlkošiKelčanech. Odběr zemního plynu v dřívější jímací stanici ve Gbelech byl zrušen a její zařízení bylo přeneseno do nové jímací stanice ve Vlkoši-Kelčanech. Z toho důvodu byl zastaven také provoz plynárny na olejový plyn pro osvětlování vozů v Přerově a plynárna zůstala pouze v reservě. Opatření tato byla učiněna z důvodů úsporných, neboť zemní plyn ve Vlkoši-Kelčanech jest levnější, železniční správa hodlá omeziti, později třeba i zastaviti provoz ostatních železničních plynáren na olejový plyn v Praze a v Plzni a podle okolností ponechati je pouze v reservě. Se změnou odběrních míst bylo nutno pozměniti i dopravu olejoplynu příp. zemního plynu, čímž se změnila i provozní důležitost přečerpávacích a přepouštěcích stanic. K usnadnění manipulace pomýšlí se na přeměnu přepouštěcí stanice v Hradci Králové na kompresní. (Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.) Tempotaxi Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1720 Registrován: 7-2006 Odesláno Úterý, 14. února 2012 - 00:22:29       Vladimír_b Denník Relax.Sk - Článek z rubriky História. Ropné pole, ktoré na Záhorí objavil Ján Medlen, nebolo také bohaté ako polia na Apšeronskom polostrove, v USA či Mexiku. Pre situáciu pred začiatkom prvej svetovej vojny v Uhorsku bolo charakteristické, že sa nedialo - nič. Vrchnosť síce zaznamenala objav Jána Medlena, zopár byrokratov si pozrelo krajinu i jeho primitívne využívanie zemného plynu, ale to bolo všetko. Vývoj v tomto kúte sveta popohnal - výbuch. Stalo sa totiž to, čo sa skôr či neskôr muselo stať, Jánovi Medlenovi vybuchol plyn. (Zas prvenstvo na Slovensku!) Hoci to nebol veľmi silný výbuch (rozmetal strechu domu), Jánovi Medlenovi sa nič nestalo, predsa len ho započuli až v Pešti a po ňom už neodkladne vrchnosť prikročila ku geologickému prieskumu kraja. Geológovia v hĺbke stoštrnásť metrov narazili na ložisko plynu a v hĺbke 164 metrov na ložisko ropy. Úspešný prieskum viedol k závažnému rozhodnutiu - v januári 1914 tu založili ropný priemysel. Už prvá sonda pri Medlenovom dome dávala denne pätnásť ton ropy. Objav ropy a zemného plynu Jánovi Medlenovi skomplikoval život. Hlavný slúžny ho prenasledoval tým, že nariadil odpojiť jeho zariadenie, Medlen sa tomu vzpieral, tak ako slúžnemu sa odmietol podriadiť aj nariadeniu uhorskej vlády o vyvlastnení pozemkov, a tak milý objaviteľ putoval - do väzenia. Dokonca tri razy. Po vypuknutí vojny ho komisia ako psychicky chorého uznala za neschopného vojenskej služby, ale napodiv, ako "psychicky chorého" ho uznali za schopného, aby bol na ropných poliach - dozorcom. Roku 1952, osem rokov po smrti Jána Medlena, stála na Záhorí opäť vysoká vrtná veža. Dieselove motory vypľúvajúce chuchvalce plynu rovnomerne otáčali oceľovú unášaciu tyč. Dolu v niekoľkostometrovej hĺbke sa valivé listové dláta zo špeciálnej ocele zahrýzali raz do ílu, raz do štrku či kameňa... - Huhuhuhúúú, zadunelo, zahučalo pod zemou, akoby sa prebúdzal bájny zlostný drak a doširoka sa rozľahol dunivý výbuch. Mocný výdych zeme odfúkol vrtnú vežu ako pierko, hriadeľ vrtnej súpravy polámal ako steblo slamy, vytrhol kusy zeme, tony kameňa a piesku. Všetko padalo k zemi ako zničujúci dážď v biblickej Sodome a Gomore. Možno jeden, možno sto kameňov treslo o kameň, o kov, možno jedna, možno tisíc iskier zapálilo víchor z hlbín. A k oblohe vyšľahol ohnivý stĺp, žeravá pochodeň, ktorá týždne vzrušovala obyvateľov západného Slovenska. Podzemný prúd jednostaj hučal, blýskavé jazyky plameňov vydávali nevídaný žiar a po večeroch svietili na desiatky kilometrov ako obrovská fakľa. Peklo sa otvorilo, hovorili babky Záhoráčky, ktoré sa v tom čase častejšie chodievali modliť k šaštínskej Márii. Odskočme v tejto chvíli na sever Slovenska, konkrétne do Turzovky na Kysuciach, kde máme prírodnú raritu - jediný výver ropy v strednej Európe. Tento prameň je známy odjakživa, preto nemá svojho objaviteľa. Kysučania ho odjakživa využívali - ropou kúrili, dobytku ňou prašivinu liečili a podobne ako babky Záhoráčky aj oni verili, že tá červenkastá páchnuca a mastná tekutina vyteká priamo z pekla. Za prvej Česko-Slovenskej republiky vzbudil ropný prameň na Turzovke celý Javornícky kraj. Ako nádej, ako východiskoŹ z nepredstaviteľnej biedy. Po predbežnom geologickom prieskume vŕtači začali vŕtať a keď prenikli do tristometrovej hĺbky - do energetického kolobehu sveta sa vlialo prvých desať ton kysuckej ropy. Ale v máji 1921 z neznámych, azda konkurenčných príčin vypukol na prameni požiar. Zariadenie zhorelo, podnikatelia skrachovali. V ohni a dyme sa rozplynula jedna z mála nádejí Kysučanov. Dnes vieme, že pod Javorníkmi a Beskydami sa neskrývajú jazerá ropy ako v arabských emirátoch, tá troška, ktorá sa v hlbinách nazbiera, stačí akurát na to, aby bola raritou. Jarček dolu svahom, cez ktorý ropa steká, je čierny, tráva popri ňom tiež. Ja som si z tejto mimoriadne kvalitnej ropy načerpal za fľaštičku. Nie ako liek proti reume, ale ako suvernír tohto kraja, ktorý mi pripomína drotára - podnikateľa z Vysokej nad Kysucou, Imricha Dotčára, hádam jediného Slováka, ktorý vlastnil ropné polia na Apšeronskom polostrove a ropu rozvážal vlastnými loďami po Volge a navyše ju exportoval aj do Ameriky. Tiež malá rarita do dejín zemného oleja. Vráťme sa však na Záhorie. Za vyše osemdesiat rokov tu slovenskí ropári-naftári vyťažili vyše päť miliónov ton kvalitnej ropy a bezmála tridsať miliard kubických metrov zemného plynu, ktorý aj po vyťažení prináša úžitok - uvoľnené podzemné priestory sa využívajú ako podzemné zásobníky plynu. To však nie je všetko, lebo v osemdesiatych rokoch tu objavili nové ropné pole - ťažba z neho zvýši slovenskú ropnú bilanciu o 60 tisíc ton! Z hľadiska našej spotreby je to len kvapka, ale i tá má v ekonomike svoju vysokú cenu. Keď na Záhorí vidím ťažné veže alebo čerpadlá pripomínajúce veľké čierne vtáky - spomeniem si na Jána Medlena. Pochovaný je v rodných Gbeloch. Dodnes žijú v pamäti kraja jeho niektoré výroky: - Vidíte, ujček, dreva sem si nenanosiv a precaj mám oheň a ešte k temu zadarmo. Keď si zaumíním, tak si na nem navarím, aj motyku nakuju a v zime sa ohreju. Strýc mu na túto chválu takto odvetil: - Jane, ty si sa nebodaj s témi čertiskami spráheu. To neni s kostelným rádem, to co deuláš. Janko Medlen ani netušil, ako predbehol čas. Vladimír Ferko (Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.) drake Neregistrovaný host Odeslán z: 85.160.4.14 Odesláno Úterý, 14. února 2012 - 11:23:18       ad Daak: To je přesně ono. Všechny podklady jsou dobové a používají pro nás archaický tvar, proto to tak často píši. A brzda sama je taky archaická, takže se to k ní hodí. Doma rozhodně vysávám :-) tempotaxi: Určitě do roku 1914 existovalo jen označení Gf pro nákladní vozy pro přepravu masa. Do té doby rostl vozový park těchto vozů celkem rovnoměrně. Zlatá éra začala s vypuknutím války, kdy se objevila potřeba nakrmit velké počty vojáků. Mezi roky 1915 a 1917 se objednalo tolik vozů, kolik předtím za 20 let. Začalo se také rozlišovat, jaký typ chlazení a konstrukce vozu to je, a doplnilo se ke Gf další písmenko. Možná to bylo na přání armádního velení. U některých dříve vyrobených vozů došlo ke změně, u jiných ne. Takže pod Gf se asi skrývá všechno, u čeho nemohl být přiřazen systém chlazení do jasně daných skupin. Není mi ale známo, co všechno to zahrnuje. Na Gfm jsem také narazil, ale vysvětlení k tomu nemám. Celé to trvalo velice krátce a po válce se všechny vozy na maso hodili do jednoho pytle - Lm. Vladimír_b Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1827 Registrován: 6-2008 Odesláno Úterý, 14. února 2012 - 16:34:25       Tempotaxi: děkuji Nejoblíbenější geometrický útvar? Hranaté sluníčko... Tempotaxi Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1721 Registrován: 7-2006 Odesláno Úterý, 14. února 2012 - 20:07:23       drake Děkuji za osvětu. Ještě to právě zamotám. V jednom dokumentu se píše, že vozy nepotřebné na přepravu masa, mléka a ovoce se upraví tak, že se sundají háky a mříže a vozy se přeznačí na vozy Lp. Ale kam vozy jdou už dokument neříká a ani kolik vozů je tahle předěláno tam také není. Ano, v seznamu vozidel jsou jen čísla, původní dráha, ale jak vůz vypadá je pak velká neznámá. Pokud je fotka vozu a číslo, pak je stavba jednoduchá. Ale mám plno plánů vozů, které jsou ale bez označení řad a pak hledám podle rozměru vozu. Ale není pak jistota zda se jedná o tento vůz. Právě co nemám je přečíslovací seznam po roce 1918. Pak mám plno fotek vozů, ale písmena a čísla jsou nečitelná. Tam jen podle průměru kola odhaduji jeho rozměry a nebo pokud má vůz jeden známí rozměr jako je třeba brzdařská plošina atd. Pak mám fotky dalších zajímavých vozů, které jezdí třeba u K.k.St.B a dalších drah, ale v seznamu už tyto vozy nejsou, jako jsou třeba vozy na přepravu nábytku a vína. Další problém jsou fotky vozů, které má nějaká továrna, která pak je zrušena třeba v letech 1925 až 30. Zda vozy dostaly aspoň prozatímně logo ČSD nebo dojezdily pod původním logem dráhy. Pokud je zájem mohu nějaké fotky poslat na email. Děkuji. Tempotaxi Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1722 Registrován: 7-2006 Odesláno Úterý, 14. února 2012 - 21:09:42       Vladimír_b drake Neregistrovaný host Odeslán z: 85.160.4.14 Odesláno Středa, 15. února 2012 - 11:16:39       tempotaxi: Se soukromými vozy se to po vzniku Československa má ve zkratce takto. Poměrně brzo se na nich objevil nápis ČSD, byla tu právní kontinuita, původní smouvy zůstaly v platnosti, jen už nebylo kkStB a místo nich existovaly ČSD. Ale řada a číslo zůstalo stejné. V roce 1921 vznikl nový číslovací plán, ministerstvo v dubnu vydalo nové zařazovací podmínky a vyzvalo zařaditele soukromých vozů k obnovení smluv. V nových smlouvách se výjimečně vyskytují stará i nová čísla, ale většinou jen nová. U některých firem se to táhlo poměrně dlouho. Ve starších smlouvách jsou ještě původní řady vozů, kolem roku 1925 se teprve začaly dělat dodatky měnící třeba u piváků řadu Gp na Lp. Podle ministerských lejster vyšel v roce 1925 přečíslovací seznam chladících vozů, ale nikdy jsem ho neviděl, pravděpodobně se nezachoval. Ostatní soukromé vozy, tedy asi 80% všech soukromých vozů, bylo přečíslováno jenom v rámci papírování kolem nových smluv. milan ferdián Neregistrovaný host Odeslán z: 82.209.11.222 Odesláno Středa, 15. února 2012 - 16:14:35       Jenom dovětek.Určitě znáte notoricky známou fotografii modelu chladicího vozu pro přepravu piva Lp 512187.(barva tmavě zelená) Tempotaxi Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1723 Registrován: 7-2006 Odesláno Středa, 15. února 2012 - 20:42:11       Vozy na přepravu dřevěného uhlí. Vozy K.k.St.B. pak u ČSD asi Zu 2-38734 až 748. Vozy M.Á.V. pak u ČSD asi Zu 2-38920 až 923 a Zu 2-38925 až 942. Vnitřní rozměr vozu celkem souhlasí a rozvor taky. Barva vozu bude šedivá a písmo bílé. Má prosím někdo další informace o vozech. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1386 Registrován: 9-2009 Odesláno Středa, 15. února 2012 - 22:50:34       drake Neregistrovaný host Odeslán z: 89.176.36.82 Odesláno Čtvrtek, 16. února 2012 - 00:31:42       tempotaxi: kkStB vůz: Je to on, nebylo jich mnoho asi 40ks. Vyráběly se u Ringhoffera a v Kopřivnici, možná i jinde. Ten typák je z Röllovy Encyklopedie. Pokud chceš fotku, tak jsem ji zahlédl v reprintu velkého katalogu Ringhoffer. Byl k vidění i v Coroně, ale cena není moc lidová - v Rakousku se prodával za 65 Eur. Za asi 10 zajímavých fotek to nestojí. MÁV vůz: Tady se není čeho chytit, možná to je on, možná ne. Tempotaxi Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1724 Registrován: 7-2006 Odesláno Čtvrtek, 16. února 2012 - 20:59:03       drake - fotky mám, ale výkres nebo náčrtek je směrodatný. Většinou drobné popisy jsou na fotkách nečitelné. Jinak vůz dělá Tololoko - odkaz Tempotaxi Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1725 Registrován: 7-2006 Odesláno Pátek, 17. února 2012 - 18:55:38       Zde jsou zajímavé modely KkStB odkaz - je tam vůz na přepravu rudy Ka 42 (stejné vozy jsou u KND a Buštěhradské dráhy). Boční plánek mám, ale jak je dělaná podlaha? Tempotaxi Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1726 Registrován: 7-2006 Odesláno Sobota, 18. února 2012 - 14:43:39       KkStB - vůz na přepravu skotu. Podle vnitřních rozměrů a rozvoru asi vozy řady: Zh 2-39359-383 Zh 2-39384-399 Zh 2-39400-439 a další. Má prosím někdo informace. Děkuji. milan ferdián Neregistrovaný host Odeslán z: 82.209.11.222 Odesláno Neděle, 19. února 2012 - 20:23:52       Nákladní vozy