Archiv do 29. dubna 2008

Autor Příspěvek Martin Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4406 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 15. dubna 2008 - 20:07:06       Pavel Tarant: To chce klid. Já bych na to vůbec nereagoval, ještě Vás to odtud vyžene. Jenki už sem taky přispívá zřídkakdy, tak by byla škoda, kdybyste nás tu přestal dávkovat informacemi. Je mi jasný, že nemůžete fotit určité komponenty při výrobě, přesto nemohl byste sem občas hodit nějaký (nezávadný) snímek, jak jste daleko? Aspoň z dálky. Nebo si budeme muset počkat na Berlín? 6381 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 457 Registrován: 10-2006 Odesláno Úterý, 15. dubna 2008 - 20:42:34       Mám dotaz na možná již probíranou věc. Je, resp. bude možné Škody 14T, resp. 15T konstruovat s podvozky na rozchod 1000mm? www.mestskadoprava.net David_jaša Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 366 Registrován: 5-2004 Odesláno Úterý, 15. dubna 2008 - 22:32:30       Já bych jednu připomínku k Anitrám měl - jejich hluk. Když nějakou jedu ve 3. článku, tak to opravdu často připomíná nejvíc ze všeho železářství při zemětřesení. Otázka zní: dá se to "vyléčit" podobně jednoduše jako u poršat? Pavel_tarant Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 84 Registrován: 9-2007 Odesláno Středa, 16. dubna 2008 - 03:38:30       Martin: To je ok, já se bavím. Jinak teď minimálně do konce dubna se nic zajímavého nepoděje, řeší se železo skříně. Na hromadách nám rostou dodávky komponentů vozidla pro montáž. Je to takový ten hrozně nevděčný stav, kdy je vynaloženého spousta úsilí a není nic moc vidět. Bilas Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 53 Registrován: 11-2006 Odesláno Středa, 16. dubna 2008 - 07:01:00       modiat: citace: V roce 2005 byla měrná spotřeba trakční energie metro 2,18 kWh/vozokm,tramvaje 3,12 kWh/vozokm. V roce 2006 klesly tyto hodnoty u metra na 2,14 kWh/vozokm, u tramvají na 2,97 kWh/vozokm zdroj: DP Kontakt 5/2007 neregPetrS. Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.2 Odesláno Středa, 16. dubna 2008 - 08:03:19       David Jaša: Vyléčit jednoduše jako u Poršat? Že ty znáš porše jen z obrázků? David_jaša Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 368 Registrován: 5-2004 Odesláno Středa, 16. dubna 2008 - 09:21:02       neregPetrS.: Znám osobně dvě sarančata a obě jsou jedny z nejklidnějších tramvají na místních kolejích. Tam, kde na mě pes hází útrpné pohledy kvůli dunění T3 nebo rachtání aniter si v poršeti spokojeně leží. Bkp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4379 Registrován: 8-2003 Odesláno Středa, 16. dubna 2008 - 14:59:12       6381: 15T ano (její základní myšlenkou je stavebnicová konstrukce, která umožní volbu mj. rozchodu na přání), 14T nevím, patrně ano, ale otázka je, jestli ji Škodovka chce někomu (ještě vůbec) nabídnout). Nebudeme sedět doma a půjdem tancovat...! Absolut Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1694 Registrován: 6-2005 Odesláno Středa, 16. dubna 2008 - 15:04:39       David_Jaša: Tak to jezdíme šalinami každý v jiném Brně. Nikdy nic nevíš, dokud to doopravdy nevíš. neregPetrS. Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.2 Odesláno Středa, 16. dubna 2008 - 15:06:38       David Jaša: Bezpochyby nejde o pražské 9111 a 9113. Pawel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1219 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 16. dubna 2008 - 15:31:22       neregPetrS: 9111-13 jsou doopravdy ostudné, řekl bych až zdraví nebezpečné a překračující všemožné normy. od 9114 už je to ok. pravda - po návratu ze "západní ciziny" to pořád není to pravé ořechové, ale jde to. srovnání prvních tří 14T s ostatními je asi totéž co anitra vs. 13T v brně. osobně nechápu, že si brno a jiná města také nevydupaly antirachtací úpravu jako praha. co mě ale trápí víc je další zákaz provozu 14T, a to na nábřeží u ND (d-17). Absolut Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1696 Registrován: 6-2005 Odesláno Středa, 16. dubna 2008 - 17:01:22       K zákazu provozu 14T na nábřeží u ND si dovolím přiložit foto z opravy PVK přesně na tomto místě v roce 2006. Zajímalo by mě, jestli to není náhodou přesně to místo, kde teď ND má pocit velkých vibrací, protože na tomhle místě rozhodně nebyla trať obnovena tak, jak předepisují vzorové listy konstrukce tratí na panelech BKV. Nechci tím nijak přilévat do ohně, spíš trošku hájit 14T. Nikdy nic nevíš, dokud to doopravdy nevíš. Brejšín Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 383 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 16. dubna 2008 - 18:41:47       Možná to tu někde zaznělo, ale na 9111-3 nelze udělat antirachtací úpravu hned. Neb jsou trošilinku jinatší komponenty brzd. Asi jsem z jiného světa. Pawel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1220 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 16. dubna 2008 - 19:01:56       brejsin: ja vim...jenze v tom pripade bych je radeji nepoustel do ulic, protoze si tak vyrobce dela ostudu a lide, zvlast ti, co bydli podel TT, ztraceji sympatie ke 14T. nedavno jsem zazil s jednim kamaradem jeho premieru ve 14T a byla to 9113 @ d-10. a moc se mu to nelibilo. jasne, asi mi bude vytceno, ze se jedna o nedulezite veci, ale ja osobne hlucnost typu "pojizdne zelezarstvi" povazuju za zavadu, ne za standard. je to totez, jako kdyz coby zakaznik nerad jedu cimkoli, co rachoti vic, nez je zdravo, at je to T3, bus nebo 14T. David_jaša Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 369 Registrován: 5-2004 Odesláno Středa, 16. dubna 2008 - 20:54:20       Absolut: s čím nesouhlasíš: s rachtáním aniter, duněním a cukáním T3, klidným chodem poršat nebo útrpným pohledem psa, když se jí jízda nelíbí? modiat Neregistrovaný host Odeslán z: 82.150.166.18 Odesláno Středa, 16. dubna 2008 - 20:56:41       Bilas-díky Zdravím Spinar Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 94 Registrován: 1-2008 Odesláno Pátek, 18. dubna 2008 - 18:13:53       Vazeni, chtel bych se zeptat, zda-li nevite neco blizsiho o polske tramvaji 120N? Vypada jako plne nizkopodlazni, ma klimatizovany interier, stejnou delku jako 14t a pritom prijde cca na 46 milionu pri 15 vozovy serii. Coz je o hodne min i nez 14t. V cem se ty dve tramvaje o tolik lisej? Jeden pohanenej podvozek navic? Prox Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 841 Registrován: 3-2004 Odesláno Pátek, 18. dubna 2008 - 18:22:06       Spinar: Myslím, že to tu zmiňoval Jenki: Rozdíl je v tom středním podvozku, dále v kvalitě zpracování, protože použité plechy jsou hodně tenčí než na 14T a tak je to podobně se vším... Chlapci, to jste si spíš měli vyfotit toho bobra, co tu chcípnul minulý týden! Spinar Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 95 Registrován: 1-2008 Odesláno Pátek, 18. dubna 2008 - 20:55:03       Ale zase je plne klimatizovana.. A to je Warszawa na sever. Kdy uz konecne prestane DPP setrit na malickostech, vzdyt ty tramvaje tu budou jezdit 30-40 let a dodelavani ty klimy bude vzdy drazsi, nez montaz pri vyrobe. Edison Neregistrovaný host Odeslán z: 213.220.210.23 Odesláno Sobota, 19. dubna 2008 - 07:49:30       Hehehehe... prej klidným chodem poršat... Teď tu o červený karkulce, prosím... :-D Locomotion Neregistrovaný host Odeslán z: 88.100.3.167 Odesláno Neděle, 20. dubna 2008 - 09:39:48       Souhlasím s davidem jašou, sarančata jsou daleko klidnější než anitry. Anitra vydává strašný zvuky a to nemluvím o tom, když v zatáčkách dře o asfalt. Sarančata jezdí oproti ním opravdu tiše a ani tolik necukají v zatáčkách. Demon3 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1164 Registrován: 2-2006 Odesláno Neděle, 20. dubna 2008 - 12:43:20       Locomotion: S tím by se souhlasit dalo, ovšem ani jeden z těchto vozů není v chodových vlastnostech stále schopen soupeřit s dobře udělanou T3 a to je to, oč tu běží... Pravda zvítězí, ale dá to fušku... Locomotion Neregistrovaný host Odeslán z: 88.100.3.167 Odesláno Neděle, 20. dubna 2008 - 13:55:15       S tím se nedá nesouhlasit. Markýz Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 70 Registrován: 11-2006 Odesláno Neděle, 20. dubna 2008 - 18:09:51       Já bych trochu nesouhlasil - možná je to jen můj subjektivní dojem zhýčkaného substrátu, ale při vysokých rychlostech (klasicky Barrandov nahoru) 14 T zdaleka tak zběsile neposkakuje do stran, proti tomu RPčka jsou na stejné trati děs běs. Demon3 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1172 Registrován: 2-2006 Odesláno Neděle, 20. dubna 2008 - 20:09:38       Není to subjektivní dojem, opravdu je to tak. Při vyšších rychlostech na nepříliš kvalitních tratích (bohužel už i Barrandov) opravdu sóla i soupravy T3 nebo T6 velmi znatelně hážou do stran, zatímco kloubové vozy (nejen 14T, ale i KT) s tím takové problémy nemají. Ale prvotně jsem reagoval na "dunění T3", což je opravdu "silnou stránkou" spíše 14T... Pravda zvítězí, ale dá to fušku... Markýz Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 71 Registrován: 11-2006 Odesláno Neděle, 20. dubna 2008 - 20:22:49       Demon: RPčka na Barrandově házela odjakživa, ale že se stav trati zhoršuje asi bude pravda - už tam poskakuje i T6, která přitom do kopce žene o něco pomaleji. Je taky otázkou, jestli se na stavu kolejí nepodepsala právě RPčka? S tím, že "škůdky" vnesly do ulic rámus jako technopárty bych souhlasil. Řadu námitek na hluk bych ale přisoudil prostě tomu, že má jiný zvuk než ostatní tramvaje (můj otec například nadává na hlučné motory, protože je zvyklý na pištění RPček a bzukot T6 - zkrátka není zvyklý, že tramvaj přede jako vysavač). Přes všechny právem kritizované neduhy mi "saranče" přijde jako krok vpřed. (A navíc si v ní vždycky sednu, protože do úzkého prostoru podélných sedaček se přes nával u dveří pustí jen málokdo ) David_jaša Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 373 Registrován: 5-2004 Odesláno Neděle, 20. dubna 2008 - 22:30:27       Dunění u T3 se projevuje nejvíc na otevřeném svršku při velkých rychlostech, což se pokud vím na pražských kolejích moc nevyskytuje. Svoje může udělat i to, že máte jiný profil kola a že se brněnská sarančata odlaďují prakticky od základu podle pražských zkušeností. Ale vrátím se k původní otázce: dá se ztišit hluk podvozků aniter v rámci nějaké z větších oprav? A přidám ještě jednu: dá se výzbroj Elin přeprogramovat, aby pískala na jiných frekvencích? Arj Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1581 Registrován: 9-2005 Odesláno Pondělí, 21. dubna 2008 - 16:55:43       "Hlučnost" T14 je asi dána tím, že vydává jiné zvuky, než jsou lidi zvyklí. Ale včera jsem slyšel a viděl 14T a hned následně slyšel a furt slyšel a teprve pak viděl T3 Jenki Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2716 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 21. dubna 2008 - 17:58:42       dá se výzbroj Elin přeprogramovat, aby pískala na jiných frekvencích? Dá se to, je to použito ve vyšších rychlostech na Triu (jiný způsob modulace). Pokud by to mělo být provedeno i v nižších rychlostech musely by tam být i nějaké HW úpravy minimálně tlumivek a možná i procesorové části. Pepapol Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13 Registrován: 1-2008 Odesláno Pondělí, 21. dubna 2008 - 18:26:02       Trio má výzbroj Europulse, ne? Petr_k Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3438 Registrován: 4-2003 Odesláno Pondělí, 21. dubna 2008 - 18:44:23       jak který... Od doby, co ubylo negramotných, výrazně přibylo blbců. (J. Burian) Osoba X Neregistrovaný host Odeslán z: 194.108.109.51 Odesláno Úterý, 22. dubna 2008 - 10:00:57       Dle mého, pravda čistě subjektivního, pohledu je řádně odrachtaná a neobutá 14T tou zdaleka nejtišší tramvají v Praze. Narozdíl od T3 není slyšet už zdaleka, ale až v okamžiku, kdy opravdu projíždí kolem. To, že zde někdo občas tvrdí opak, si dokážu vysvětlit jedině tak, že láska k T3 je nejen slepá, ale i hluchá. Osoba X Neregistrovaný host Odeslán z: 194.108.109.51 Odesláno Úterý, 22. dubna 2008 - 10:20:04       Q na pana Taranta, případně další kvalifikované osoby: Až dosud se zde řešilo, jak a jestli vůbec bude pohon 15T fungovat. Nepochybuji, že jak a jestli konstruktéři Škodovky vyřeší (/vyřešili). Mě by ale zajímal kvalifikovaný odhad toho, jak na tom "šestnáct 45kW synchronních motorů s permanentními magnety" bude po stránce hospodárnosti. Čili: nebude 15T platit za plnou nízkopodlažnost a jiné benefity zvolené konstrukce vyšší spotřebou el. energie? Jenki Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2718 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 22. dubna 2008 - 11:09:14       Dovolím si odpovědět za p. Taranta : Celkový výkon vozidla je dán především požadavky odběratele na dynamické parametry. Pokud je použita bezztrátová elektronická regulace je vcelku nepodstatné, kolik je motorů (resp. jakých) a kolik je střídačů (resp. jakých). Rozdíl mezi jeden velký motor a jeden velký střídač versus moře malých motorů a malých střídačů bude v jednotkách procent celkové spotřeby. Důležitější je celková hmotnost vozu, jenže s tou toho taky moc dělat nejde - rozhodující není ani tak nízkopodlažnost, jako spíš soudobé požadavky na pevnost skříně. Hlavní roli tedy hraje zadání. Pokud je požadována nízká dynamika vozu (typicky německé tramvajové provozy ve tvaru "placky") bude i spotřeba nízká. Pokud jde o kopcovitý terén a zároveň je požadováno "žihadlo", bude tomu odpovídat i spotřeba. To je ovšem problém zadavatele, ne výrobce. Pavel_tarant Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 85 Registrován: 9-2007 Odesláno Úterý, 22. dubna 2008 - 12:20:52       Sám bych to nenapsal lépe. Pouze ještě přidám, že z historie je vidět u velkých strojů obecně posun od centrálního motoru s mechanickým přenosem výkonu do místa spotřeby k motorkům přímo v místě spotřeby. Mechanika taky nemá účinnost 100% a něco stojí. Osoba X Neregistrovaný host Odeslán z: 194.108.109.51 Odesláno Úterý, 22. dubna 2008 - 13:38:29       Děkuji Vám oběma za rychlé odpovědi. Když už jsme u přesunu motorů k místům spotřeby, jak jsou na tom dle znalců konfigurace "spalovací motor > generátor > elektromotor > kolo" vs. "spalovací motor > kolo" z hlediska hospodárnosti? Narážím na vlákno o řadě x44 v železniční diskuzi a na fakt, že o technologiích 15T zde bylo hovořeno jako o základu pro celou řadu jiných, nejen tramvajových, aplikací. Bylo by možno na konceptu 15T postavit i (konkurenceschopnou) řadu 844? Jaká vůbec jsou výkonová omezení dané koncepce umístění pohonu? Dala by se na této koncepci reálně postavit např. velká příměstská jednotka typu 471 (s přihlédnutím k větším prostorovým možnostem "velké železnice")? Jenki Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2719 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 22. dubna 2008 - 14:03:25       jak jsou na tom dle znalců konfigurace "spalovací motor > generátor > elektromotor > kolo" vs. "spalovací motor > kolo" z hlediska hospodárnosti? Z hlediska hospodárnosti je vždy nejlepší minimální počet přeměn energií po cestě. Přímá vazba spalovací motor - kolo je nejhospodárnější. Typický příklad - osobní automobil. Z hlediska fyzické realizace je to ale trošku jinak. Pokud bych se toto pokusil narvat do lokomotivy, tak vzhledem k době rozjezdu a silovým poměrům potřebuji sestrojit 40ti stupňovou převodovku a dost nepředstavitelnou třecí spojku, takže se i s vědomím ztrát musím vydat cestou nějakého mezistupně - již zníněné elektro nebo hydraulika. Dost výrazně do toho ale můžou vstoupit provozní podmínky. Typický příklad jsou současné konstrukce hybridních autobusů, kdy se energie při brzdění ukládá do baterie/superkondenzátoru a využívá se při rozjezdech. Na spotřebu to sice vyjde zhruba stejně jako obyčejný autobus s "klackem", ale ušetřím na spojkovém a brzdovém obložení a zároveň získávám lepší dynamiku jízdy. Ovšem za cenu toho, že už to neopravím kladivem a stojí to násobně více peněz. Otázky Bylo by možno na konceptu 15T postavit i (konkurenceschopnou) řadu 844? a Jaká vůbec jsou výkonová omezení dané koncepce umístění pohonu? Dala by se na této koncepci reálně postavit např. velká příměstská jednotka typu 471 (s přihlédnutím k větším prostorovým možnostem "velké železnice")? jsou opět spíše na p. Taranta, ale i zde si dovolím odpovědět - existující tramvajový podvozek je možná použitelný pro nějaký lehký motoráček, ale ne pro cokoliv většího. Spíš by Škodovka mohla použít nějaké funkční principy, tak jako tak by se muselo malovat znova (nastavit na kopírce reprofaktor x1,41 nestačí). TMB Neregistrovaný host Odeslán z: 195.178.65.130 Odesláno Úterý, 22. dubna 2008 - 14:57:38       Ad Jenki: A nemohl by mít na spotřebu v kopcovitých provozech pozitivní vliv větší podíl rekuperace? Jenki Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2720 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 22. dubna 2008 - 15:00:21       To samozřejmě ano. Ale důležitější než kopcovitost je "zastávkovitost". Martin Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4424 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 22. dubna 2008 - 15:57:58       Jenki: Důležitější je celková hmotnost vozu, jenže s tou toho taky moc dělat nejde - rozhodující není ani tak nízkopodlažnost, jako spíš soudobé požadavky na pevnost skříně Právě na toto téma jsem měl nedávno diskuzi a pře byla o nápravové hmotnosti. Bohužel, nikde na netu jsem nenašel hmotnost sedmičlánkového ULFu. Na stránkách Siemensu je pouze uvedena maximální hmotnost na nápravu (dá-li se tomu tak u ULFu říkat) 12t. Škoda 14T má maximální hmotnost na nápravu 10,2 tuny. Přičemž mi bylo vyvraceno, že ULF nemůže mít tak vysoký nápravový tlak. Celá diskuze se motala ohledně hmotnosti ULFu a Poršetry. 14T váží asi 41 tun, mně bylo řečeno že 35 metrů dlouhý ULF váží 29,5 tuny. Což se mi právě vzhledem k pevnosti skříně nezdá být reálné. Můžeš to potvrdit či vyvrátit? Díky Jenki Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2721 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 22. dubna 2008 - 18:49:23       Zatížení jednotlivých náprav obou verzí ULFu při různém obsazení vozu je zde : Ukradeno z těchto vynikajících stránek - pro techniky opravdové pošušňání : http://www.mp-video.at/ULF/index.asp Podotýkám, že prototypy se vyráběly 1994 - 5 a sériová výroba nabíhala až od 1997. Nevím, kdy proběhlo schválení typu, ale je dost možné, že to bylo ještě podle starého BOStrab a ne podle EN. (Příspěvek byl editován uživatelem Jenki.) Raquac Neregistrovaný host Odeslán z: 194.138.12.146 Odesláno Úterý, 22. dubna 2008 - 19:10:22       29,5 t vazi peticlankovy ULF, tedy delky 23,6 m. Sedmiclankovy, tedy 34.9 m, ma hmotnost 42,5 t. Plne obsazene pak maji hmotnost 46,2 resp. 67,5 t. Raquac Neregistrovaný host Odeslán z: 194.138.12.145 Odesláno Úterý, 22. dubna 2008 - 19:11:19       Ha, Jenki byl rychlejsi :-) Demon3 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1182 Registrován: 2-2006 Odesláno Středa, 23. dubna 2008 - 11:41:59       Osoba X: "Dle mého pohledu je ... 14T tou zdaleka nejtišší tramvají v Praze..." Právě proto aby se podobné pohledy vyvrátily/potvrdily se dělají/li zkoušky hlučnosti, víme ? Pravda zvítězí, ale dá to fušku... Osoba X Neregistrovaný host Odeslán z: 194.108.109.51 Odesláno Středa, 23. dubna 2008 - 11:57:40       Demon3: A jejich výsledek je:? Jenki Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2728 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 23. dubna 2008 - 12:09:43       A jejich výsledek je... více méně k ničemu. Číselná hodnota dB(A) je hezká věc k prezentaci na křídovém papíře, ale důležitější je (ne)příjemnost příslušných zvuků pro lidské ucho. Typický příklad : "pištící" a "šumící" Europulse. Ve vyjádření dB(A) to samé, v subjektivním vnímání propastný rozdíl. P_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 414 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 23. dubna 2008 - 13:16:13       Jenki: Domníval jsem se, že "šumící" má i v dB(A) méně, že ta stochastická modulace mj. brání tlemivkám a jiným součástkám chytit rezonanci. Jenki Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2730 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 23. dubna 2008 - 14:25:59       Trošku méně jo, ale není to tak zásadní rozdíl jako při subjektivním vnímání. Martin Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4425 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 24. dubna 2008 - 09:38:44       http://www.skoda.cz/skodovak/soubory/20080422_skoda.pdf Raquac Neregistrovaný host Odeslán z: 194.138.12.144 Odesláno Pátek, 25. dubna 2008 - 09:25:22       Mam dotaz na znale...15T je obcas prezentovana jako vuz s otocnymi podvozky. Nicmene po prostudovani typaku jsem dospel k nazoru, ze stredni podvozky volne otocne nejsou. Vypada to, ze prilehajici skrine maji kazda svuj otocny "cep". Jinymi slovy, ze podvozek se nemuze zcela svobodne otacet, jako treba u KT8. Je to opravdu tak? Je tento otocny cep (nebo spis lozisko) ulozeno pruzne pro snizeni dynamickych ucinku? Dalsi vec jsou 1. a 4. podvozek. Podle typaku je otocny "cep" umisten excentricky - duvod je celkem jasny a je to sikovny napad. Ale jak je to s prenosem svislych sil? Je podvozek zatizen skrini v tomto bode (jako podvozky maximum traction), nebo ve svem stredu a tedy soumerne? Pawel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1237 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 25. dubna 2008 - 15:30:38       "Chtěl bych upozornit na to, že výška podlahy se pohybuje u většiny vstupů do vozidla pouze 32 centimetrů nad temenem kolejnice" Výška podlahy nad temenem kolejnice: 350-450 mm Výška podlahy dveří nad temenem kolejnice: 320 mm ? Laminatka Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 235 Registrován: 9-2003 Odesláno Pátek, 25. dubna 2008 - 16:46:33       Nebudú schody, bude naklonená rovina. s499.0@azet.sk http://eso.kbx.cz/ ICQ# 201040019 Absolut Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1708 Registrován: 6-2005 Odesláno Pátek, 25. dubna 2008 - 21:59:43       Raquac: Bystrý kluk. Proto vývoj chvilku trval. Nikdy nic nevíš, dokud to doopravdy nevíš. Kalanis Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 275 Registrován: 12-2006 Odesláno Pátek, 25. dubna 2008 - 22:03:16       A kladka s pákou by nebyly??? (vtip, rejpu) Doprava nebo něčí kapsy? Je to jedno - tunely jako tunely... Raquac Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 4-2008 Odesláno Neděle, 27. dubna 2008 - 14:55:55       Absolut: Dik za uznani, takze co rika absolutne informovany kluk na ty otazky? Marťas_U Neregistrovaný host Odeslán z: 89.103.112.219 Odesláno Úterý, 29. dubna 2008 - 20:36:36       Proč se nové tramvaje (hlavně ve Škodě) dělají s tak velkým výkonem motorů? Např. 15T má skoro 1MW (730kW)! To je za dvě kachny, ale obsaditelnost je přibližně přesně stejná. Není to nehospodárné? Kachny mají výkon asi 360kW, v Praze jezdí už hodně dlouho a nezvládly snad někdy nějaké stoupání(snad kromě Barrandova)? Demon3 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1193 Registrován: 2-2006 Odesláno Úterý, 29. dubna 2008 - 20:38:49       Hezky to vypadá na papíře a dá se to krásně politicky prodat... Kachny zvládnou vyjet Barrandov bez problémů ! Pravda zvítězí, ale dá to fušku... Tramvajak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 277 Registrován: 4-2006 Odesláno Úterý, 29. dubna 2008 - 21:58:48       Kachny zvládnou vyjet Barrandov bez problémů ! To je pravda, u těch zkušebních jízd jsem tehdy byl. Jediný problém, proč nejsou KT8D5 na Barrandov nasazovány, je v přílišném hřání odporníků na střeše při dlouhém brždění z Geologické dolů. Tehdy se snad pod stropem naměřilo nějak kolem 90° - už si to nepamatuju přesně. tramvajakovy webové stránky > www.tramvajak.wz.cz Poslední aktualizace: olomoucká služební T3 ev.č. 126 s fotogalerií. DjDD Neregistrovaný host Odeslán z: 89.176.87.25 Odesláno Úterý, 29. dubna 2008 - 22:20:40       A pod kopcem by mohl řidič prodávat pečené kaštany Demon3 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1199 Registrován: 2-2006 Odesláno Úterý, 29. dubna 2008 - 23:05:59       Tramvajak: Jasně, řeč byla o cestě nahoru. Tušim že to bylo ještě víc než 90°C, ale tak na cestu dolů zavřít klapky a je taky po problémech... Ne vážně, tohle je taky jeden z důvodů progressizace KT. Pravda zvítězí, ale dá to fušku...