Archiv do 16.listopadu 2007

Odhlásit | Diskusní skupiny | Vyhledávání Moderátoři | Registrace | Editace profilu

Autor Příspěvek Oldcerry Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 167 Registrován: 7-2007 Odesláno Pondělí, 27. srpna 2007 - 18:02:20         Jen dotaz, proč se na budování koridoru používají jen železné sloupy? Mají určitě povrchovou úpravu ale stejně budou reznout,jistě jsou náročnější na údržbu než betonové..? Je to snad kvůli pevnosti či co? děkuji za vysvětlení.. Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1502 Registrován: 9-2005 Odesláno Pondělí, 27. srpna 2007 - 19:35:47         Oldcerry: Jsou lépe recyklovatelné, lehčí a hlavně levnější, než předpjaté železobetonové. Mike_shunt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 115 Registrován: 10-2005 Odesláno Pondělí, 27. srpna 2007 - 19:46:24         To Qěci: Tak, tak a taky při úrovni zdvíhací techniky elektroúseků se nim nemusí nosit žebříky:-) Fýra Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1022 Registrován: 6-2006 Odesláno Pondělí, 27. srpna 2007 - 20:01:41         Oldcerry Dají se vyměnit, jsou na svornících, stačí odšroubovat matice a sloup sundat a dát nový. Betonový je většinou pevně zalitý betonem v základu a při jeho poškození to znamená rozbít i základ a znovu zabetonovat a usadit nový sloup, což je i časově náročnější. Tolik z praxe kolem prací EŽ :-) Krom toho, železné sloupy vydržely od první elektrizace mnohdy až do dnešní doby stavby koridoru. Oldcerry Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 168 Registrován: 7-2007 Odesláno Pondělí, 27. srpna 2007 - 20:11:39         děkuji za vysvětlení, jen mi připadá divné že jsou levnější než betonové. Se nehádám jen se divím... Fýra Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1023 Registrován: 6-2006 Odesláno Pondělí, 27. srpna 2007 - 20:30:40         Co já si vzpomínám, tak za betonování kotevního stožáru (cca 20-25cm3 betonu)koštovalo něco přes 200kkč...takže beton zase taková láce není, navíc předpajtý, pracné, v tom stožáru je docela pavučina svařované armatury, takže vlastně železo navíc stejně, tak proč neudělat sloup ze železa zrovna celý. Dříve se zase jančilo s betonovýma sloupama kvůli bludným proudům, kvůli kterým se zase nepreferovalo železo, dnes těchnika pokročila, tak už se bludných proudů nebojíme a dáváme směle železo :-) Fýra Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1024 Registrován: 6-2006 Odesláno Pondělí, 27. srpna 2007 - 20:37:44         eeh oprava, samozřejmě 20-25m3 betonu } Oldcerry Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 169 Registrován: 7-2007 Odesláno Pondělí, 27. srpna 2007 - 20:52:43         Fýra: no jo na armaturu jsem zapoměl..Já jen že pak ta údržba(nátěry) nejsou zadáčo. Ale je fakt že dnešní povrchové úpravy proti korozi jsou o něčem jiném... Johny11 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 291 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 27. srpna 2007 - 21:22:40         Fýra: který stožár máte na mysli? Zmíněný DPVU 600 délky 12 m má objem asi 3,4 m3, patky pro stožáry mají podle mého odhadu maximálně 2x2x2m, tedy 8m3... Fýra Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1025 Registrován: 6-2006 Odesláno Pondělí, 27. srpna 2007 - 21:39:17         Oldcerry tak tak, znáš tu reklamu.....ale to už vy, maminko, tady nebudete Johny11 kotevní, pamatuju třeba ty na Opočinku u měnírny, dva vedle sebe, jáma se samozřejmě spojila, takže mají společný základ dole, vlezly by se tam dvě osobní auta. To co uvádíte vy, je jen "áčko" to nic nekotvíty byly kolem 5cm3. Myslím takový ty, co na něm visí závaží, pak je na něm neméně ještě odpojovač a napájecí převěsy. Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1503 Registrován: 9-2005 Odesláno Pondělí, 27. srpna 2007 - 21:54:36         Fýra: Kotevní stožáry jsou vždy ocelové (v ČR). Předpjaté železobetonové sloupy se už nejmíň pět let na celostátních dráhách v ČR osazují s přírubami (takže se nezabetonovávají do základů, ale přišroubují se k němu stejně jako ty ocelové). Sloupy dva vedle sebe nejsou kotevními, ale výměnnými (výměnné pole troleje). No, v některých náspech jsou patky až osm metrů vysoké (klasicky betonované s přišroubovaným sloupem). A taky jsem viděl vrtané patky - jsou např. zavrtány do náspu trati Čekačky - Krč u ONJ. Jsou hluboké cca patnáct metrů, ale stejně se pak zkřivily. Holt v sedmdesátých letech se se stavbami tratí nikdo nesral a tak to bohužel dneska vypadá tak bídně. 100žáry se píchaly do hlíny jak špejle (typicky benešovská trať), železniční spodek se skoro nikde neobnovoval, svršek se obnovoval tak, že se vytrhly staré koleje, odpadlé pražce se zbahnělým, zamourovaným a zarostlým štěrkem se rozhrnuly do stran (tedy do příkopů) a položila se nová kol. pole a štěrk. Odvodnění nefunguje, ze zarostlého vyhrnutého štěrku vybujela šílená vegetace, žel. spodek nevysychal, no, škoda slov... Fýra Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1026 Registrován: 6-2006 Odesláno Pondělí, 27. srpna 2007 - 22:22:09         Qěcy plno koridoru se dělalo ještě s dutinovými (zabetonovanými) stožáry, s betony s patkama se začalo až později. Ale střední sloup pevného bodu býval už tehdy celokovový na svornících. Postupem času, jak se stavěl koridor, se pořád zlepšovalo a poslední doba je ve znamení železa. Mně to nemusíš vykládat, viděl jsem hodně základů betonovat, hodně sloupů stavět a hodně kiláků troleje tahat :-) Mike_shunt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 116 Registrován: 10-2005 Odesláno Úterý, 28. srpna 2007 - 12:34:27         To Fýra a spol: První betonové stožáry s patkou jsou namontovány v úseku Rájec-Skalice a je to zkušební úsek nejen těchto podpěr ale i tzv.pilotových základů.Tenkrát tam jezdil obrovský buchar a zarážel základy do země,tam, kde to nešlo se dělaly klasické patky (oblouky apod.)Ještě donedávna byly nepoužité pilotové základy složeny v betonárce v Blansku (hned za 7.kolejí).Dnes se dělají tzv.těžené základy kruhového nebo oválného typu z betonu B20 se svorníkovými koši nebo svorníky.Je to velmi výhodné. Určitě pamatuješ podkládání stožárů plíšky, které už z výroby přišly rezivé, teď se používají rektifikační matice, na nichž se stožár perfektně vyrovná. Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1508 Registrován: 9-2005 Odesláno Úterý, 28. srpna 2007 - 16:15:57         Mike Shunt: Taky je to mezi Rudolticema a Krasíkovem vidět - sloupy stojí už zase rovně (na jak dlouho?), ale základy jsou nakloněný jako prase. V tomhle úseku se to tomu, kdo dělal/projektoval základy, těžce nepovedlo. K. A. F. Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.2 Odesláno Úterý, 28. srpna 2007 - 16:45:27       Qěcy 27.8. 21:54: dá se objevit konec kotevního úseku na dvojici betonových trubkových stožárů, třeba u Nelahozeveských tunelů. Asi se tam normální příhradový na šířku nevešel. Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1512 Registrován: 9-2005 Odesláno Úterý, 28. srpna 2007 - 17:59:37         K.A.F.: To je asi jen výjimka potvrzující pravidlo (v ČR). Častěji se dá najít ko.kot.ú. na jednom trubkovém ocelovém stožáru. Nevím, kolik jich je v ČR, ale na Slovensku jich je dost. Jenže já nemyslel konec úseku (tedy ten sloup se závažími), ale kotvicí stožár (tedy ten, který je uprostřed délky troleje (neznám přesné názvosloví, myslím ten stožár, u kterého je trolej uchycena napevno - nepohybuje se podélně). Mike_shunt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 117 Registrován: 10-2005 Odesláno Úterý, 28. srpna 2007 - 18:35:21         To Qěci: Tak to myslíš pevný bod.Od něho jdou lana na okolní stožáry, které ve většině případů mají protikotvu. Toto zařízení slouží pro případ přetržení trakčního vedení. Pevný bod zachytne alespoň půlúsek a nespadne celý kotevní úsek, resp závaží.A pak hned v mezipolí je tzv malý pevný bod, což je vlastně lano natažené mezi nosným lanem a trolejí, které zase zachycuje trolej. Bebop Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 245 Registrován: 10-2005 Odesláno Úterý, 28. srpna 2007 - 19:09:10         Q. - Častěji se dá najít ko.kot.ú. na jednom trubkovém ocelovém stožáru. Nevím, kolik jich je v ČR, ale na Slovensku jich je dost. v úseku Planá nad Lužnicí - Soběslav jsou závaží na normálních betonových stožárech. Nevím, jestli to má v ČR ještě někde obdobu. Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1514 Registrován: 9-2005 Odesláno Úterý, 28. srpna 2007 - 21:58:31         Takže ten stožár, na kterém je pevný bod, se jmenuje jak? A ten stožár, na kterém končí trolej - visí na něm závaží se jmenuje jak? Nebo rovnou - nemáš odkaz na nějaké stránky s popisem TV? Hledal jsem, ale nenašel. Kdysi jsme se to na průmce učili, takže celé sestavy trolejových vedení mám v hlavě obrazově uloženy, ale popisky mi už vypadly :-)) Mike_shunt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 118 Registrován: 10-2005 Odesláno Středa, 29. srpna 2007 - 02:32:39         To Qěcy: 1. ten žádný originál název nemá.Prostě stožár s pevným bodem nebo jen pevný bod 2. Kotevní stožár 3. Na jaké průmce? 4. Na stránkách Elektrizace železnic je katalog součástí: http://www.elzel.cz/script/katalog.asp 5. Veškeré sestavy jsou duševním majetkem tvůrců a jsou tudíž tajné.Proč by kdo prozrazoval svoje know how? Bobo Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6493 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 29. srpna 2007 - 11:20:19         pevný bod je proto, aby dráty nejezdily sem a tam, jak je napadne. o přetržení jde tak ve 3. řadě.... kotevní 100žár: 1) příhradovej - nepotřebuje nic dalšího 2) 1 trubkovej - musí se ukotvit - lano k takovímu malýmu stožárku 3) 2 spojený trubkáče - bez ničeho dalšího. 4) možná něco new- to už nevim. trubkovej = i betonovej. kolisti = piráti chodníků neosvětlený cyklista = žádný cyklista jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/ Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1519 Registrován: 9-2005 Odesláno Středa, 29. srpna 2007 - 11:41:11         Na průmce dopravní - obor el. trakce a energetika v dopravě. Učebnici už nemám, ale byly tam kreslený soustavy různejch řetězovek (prosté TV, jednoduchá řetězovka, dvojitá, s přídavným lanem aj.) kompenzované a polokompenzované TV, trakční brány, převěsy, tvary armatur a podobně. Bobo: Domnívám se, že trubkáč betonový má jiné namáhací charakteristiky, než trubkáč ocelový. A proto se většinou pro pevný bod trubkáče betonové nepoužívají a nepoužívaly (v ČSSR). Fýra Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1027 Registrován: 6-2006 Odesláno Středa, 29. srpna 2007 - 12:28:41         Bobo pevné body jsou v zásadě dva. Pevný bod troleje, to je lano mezi nosným lanem a trolejovým drátem to aby "dráty nejezdily sem a tam jak je napadne" jak ty říkáš a potom pevný bod kotevního úseku, to je sloup prostřední v kotevním úseku, je vždy železný trubkový, a jeho dva sousedé z každé strany mají ještě kotvu. To proto, aby nezhučel celý úsek, když se něco stane. Pevný bod ve stanici je obyčejně dvojče sloupů, trubkových a dvojbrána, na které je kotveno nosné lano. Potom jsou ještě tzv výstuhové sloupy "výztužáky" ty jsou tvořeny dvěma sloupy mezi dvěma kotevními a na nic vlastně probíhá "výměna" trolejí a nosných lan dvou úseků vedle sebe. Bobo Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6495 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 29. srpna 2007 - 12:30:14         já mam za to, že tady na BEB máme betonový úplně fšecko - ale musim to zkouknout. taky si myslim, že ocelák a beton maj podobný charakterictiky, když beton byl vlastně určenej jako náhrada oceláku. ale jistě to nevim. rád se nechám pouči někým z oboru. kolisti = piráti chodníků neosvětlený cyklista = žádný cyklista jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/ Mike_shunt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 119 Registrován: 10-2005 Odesláno Středa, 29. srpna 2007 - 12:38:17         Dobrá, tedy pár fotografií. Na jedné je vidět funkce pevného bodu a je z poruchy Tišnov-Řikonín, vedení za pevným bodem je strženo, před pevným drží a je vidět, že prostřední stožár je betonový (elektrizace někdy v roce 1965), na dalším je vidět protikotva na traverzu. P.S. To Qěcy: já vím, že ET, ale kde, já mám Břeclav     Mike_shunt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 120 Registrován: 10-2005 Odesláno Středa, 29. srpna 2007 - 12:39:54         Sákryš, traverza je za mandelinkou Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1521 Registrován: 9-2005 Odesláno Středa, 29. srpna 2007 - 13:27:03         MS: Já vím, jak to funguje. Teď mi taky došlo, že na trati 171 jsou sloupy pevných bodů taky betonový (1972). Tak se ty ocelový asi používají na pevný body až v novější éře (řekl bych, že mezi Berounem a Chrástem jsou taky betonový (1985). Bobo Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6498 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 29. srpna 2007 - 14:00:29         já si myslim, že je to vymyšlený tak, abys mohl ocelák a beton zaměnit skoro dle libosti.... kolisti = piráti chodníků neosvětlený cyklista = žádný cyklista jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/ Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1522 Registrován: 9-2005 Odesláno Středa, 29. srpna 2007 - 14:43:54         Bobo: Ale pak nechápu to, že se dneska na pevné body dávají oceláky (trubkáče), když na zbytek se dávají betoňáky. Mike_shunt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 121 Registrován: 10-2005 Odesláno Středa, 29. srpna 2007 - 14:50:39         Dneska si v podstatě každý správec určí co na štreku chce. Základy jsou stejné, jak pro beton tak pro ocel, ale každý má na podpěry svůj názor. Projektantům je to v podstatě jedno. P.S. Co ta škola? Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1525 Registrován: 9-2005 Odesláno Středa, 29. srpna 2007 - 15:54:09         MS: Jo, škola: Ext. studium el. trakce a energetika v dopravě v ústavu v Masné ulici. V.K. Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.2 Odesláno Středa, 05. září 2007 - 08:11:23       Ahoj Bobo, čtu si diskusi o TV a je mi z toho docela divně. Myslíš, že má význam něco a někomu vysvětlovat, když o tom nemá ani páru a nic si o tom nepřečetl? Brrrr... V. Bohumil Neregistrovaný host Odeslán z: 62.168.37.70 Odesláno Pondělí, 10. září 2007 - 14:47:55       Pánové, nemáte někdo informaci, kdy se má elektrizovat trať Veselí nad Lužnicí - České Velenice? Byl jsem tam po dlouhé době v sobotu a nikde ani stopa po drátenících. Všude mechanická návěstidla, no prostě pohoda jak dřív. Amatér Neregistrovaný host Odeslán z: 82.99.166.202 Odesláno Pondělí, 10. září 2007 - 15:11:43       Trať Veselí n/L - Č.Velenice by se snad měla začít dělat po dokončení elektrizace trati Č.Budějce - Č.Velenice ( 1.9.2006 - 30.9.2009 ) , určitě to ale nevím Bohumil Neregistrovaný host Odeslán z: 62.168.37.70 Odesláno Úterý, 11. září 2007 - 08:57:28       Dík, ještě se tam vydám šotoušit s foťákem. Bigshark Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26 Registrován: 3-2007 Odesláno Pátek, 14. září 2007 - 19:27:54         Jinek, na 226 přece jen snaha je, např. nedávno probíhala oprava tří přejezdů. Amatér Neregistrovaný host Odeslán z: 82.99.166.202 Odesláno Úterý, 18. září 2007 - 14:01:37       Bigshark: jo, přejezdů jsem si všiml mmch, nevíš jestli se plánuje jen prostá drátovina + nástupiště jako na 199, nebo i něco extra? Pospec Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 404 Registrován: 2-2007 Odesláno Pondělí, 24. září 2007 - 09:14:10         Sím, sím, chtěl bych se zeptat: K čemu jsou modré a červené "turistické značky" na sloupech TV? Něco s odpojováním / dělením? Yeah Federace zlínských fotičů Mike_shunt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 122 Registrován: 10-2005 Odesláno Středa, 26. září 2007 - 04:32:20         To Pospec: červená - více sekcí, tj. při vypnutí jedné sekce ostatní jsou pod napětím modrá - hranice úseku, pomoc pro měřící vůz TV Detektiv Neregistrovaný host Odeslán z: 89.176.222.189 Odesláno Pondělí, 08. října 2007 - 21:47:18       Nevíte někdo, jak to aktuálně vypadá s elektrizací do Milovic? Bkp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4091 Registrován: 8-2003 Odesláno Pondělí, 08. října 2007 - 22:33:40         - Veselí nad Lužnicí - České Velenice: mluvilo se o regulerní optimalizaci, jak moc je to aktuální nevím, I. část, tedy samotná stanice České Velenice se připravuje pro realizaci již od příštího roku - Lysá nad Labem - Milovice: pracuje se na projektu zahájení možné (jestli si dobře vzpomínám) II. polovina 2008, anebo I. polovina 2009 Nebudeme sedět doma a půjdem tancovat...! Jirka_kraťas Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1268 Registrován: 4-2005 Odesláno Úterý, 09. října 2007 - 18:35:01         Jsem docela zvědav, co bude jezdit mezi Budějovicemi a Velenicemi, popřípadě později mezi Velenicemi a Veselím po dokončení elektrizace. Obě tratě navazují na hraniční přechod z Velenic do Gmúndu, kde bude styk mezi stř.systémy 25kV50Hz na naší straně a 15kV16,7Hz na rakouské straně. Chtělo by to tedy něco dvoufrekvenčního. Něco odvozí rakouské taurusy, ale jak vyrovnat výkony? Modré laminátky 340 jsou pouze tři (v budoucnu snad čtyři) a stěží pokryjí vozbu mezi Budějovicemi a Summerau. Bkp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4113 Registrován: 8-2003 Odesláno Úterý, 09. října 2007 - 22:19:14         Tato problematika se řeší v diskuzi Tratě v Jižních Čechách, popř. České Budějovice a okolí. Nebudeme sedět doma a půjdem tancovat...! Jirka_kraťas Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1271 Registrován: 4-2005 Odesláno Čtvrtek, 11. října 2007 - 18:56:34         Bkp: Díky, mrknu se tam. Václav Š. David Neregistrovaný host Odeslán z: 77.48.58.2 Odesláno Neděle, 14. října 2007 - 20:18:23       Může mi někdo vysvětlit, proč chtějí dělat elektriku na 226 a naopak se moc neuvažuje o 071? Jirka_kraťas Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1277 Registrován: 4-2005 Odesláno Úterý, 16. října 2007 - 17:33:58         Václav Š.David: Elektrizace trati 071 bude mít význam až v souvislosti s výstavbou 5.koridoru Praha - Liberec. Yalapeak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 110 Registrován: 10-2006 Odesláno Úterý, 16. října 2007 - 20:36:09         Jirka_kraťas: Snad se toho dožijí alespoň naše děti... Václav Š. David Neregistrovaný host Odeslán z: 77.48.58.2 Odesláno Pátek, 26. října 2007 - 23:29:38       Jirka_kraťas: To není pravda, je tam mnohem silnější nákladní doprava, než na 226. A osobní by taky posílila, dráty by se lidem líbily, ale to by musely vést až na město. Bkp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4146 Registrován: 8-2003 Odesláno Sobota, 27. října 2007 - 14:30:21         A osobní by taky posílila, dráty by se lidem líbily Nebudeme sedět doma a půjdem tancovat...! Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 66 Registrován: 9-2007 Odesláno Pátek, 02. listopadu 2007 - 22:16:30         Detektiv: zpracování projektu stavby “Elektrizace trati Lysá nad Labem - Milovice“ (Příspěvek byl editován uživatelem Bručoun.) Detektiv Neregistrovaný host Odeslán z: 89.176.222.189 Odesláno Sobota, 03. listopadu 2007 - 12:34:54       Bručoun: Díky Kubrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1831 Registrován: 9-2004 Odesláno Úterý, 13. listopadu 2007 - 08:47:52         nějak to tady spí, tak sem linknu jednu aktualitu ukazující, jaké tratě se elektrizují ve vyspělých zemích. http://www.spz.logout.cz/novinky/novinky.html Jan_Širc Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 753 Registrován: 1-2005 Odesláno Úterý, 13. listopadu 2007 - 10:28:35         Na celém článku je stejně nejlepší tahle věta: Současný stav viaduktu s patrnými bránami pro trakční vedení je zdokumentován na snímku ze dne 17. října 2008. Magnetický rychlovlak Transrapid - http://jansirc.ic.cz/transrapid Všechno jde, když se chce Honzasl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1463 Registrován: 3-2004 Odesláno Úterý, 13. listopadu 2007 - 19:31:02         No, koukám že Lichkov mají i na západě.... W. Neregistrovaný host Odeslán z: 89.102.46.205 Odesláno Středa, 14. listopadu 2007 - 10:52:17       Pěkně ujeté srovnání. Porovnejte prosím intenzitu nákladní dopravy a stav na ostatních přechodech SNFC/NS/DB ... W. Neregistrovaný host Odeslán z: 89.102.46.205 Odesláno Středa, 14. listopadu 2007 - 10:53:15       pardon SNCF = SNCB Pospec Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 580 Registrován: 2-2007 Odesláno Středa, 14. listopadu 2007 - 23:18:04         Nějak nemám přehled, mohl byste prosím porovnat ty intezity vy W.? Yeah Federace zlínských fotičů S200 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 664 Registrován: 4-2006 Odesláno Čtvrtek, 15. listopadu 2007 - 07:18:45         Pospec: Já taky nemám přesný přehled a na trati Aachen - Montzen jsem nikdy nebyl, ale podle toho, jak mi to popisovali jiní, bych tamní intenzitu nákladní dopravy přirovnal minimálně k nejzatíženějšímu úseku na síti SŽDC (Lichkov je proti tomu absolutně bezvýznamná lokálka s občasným výskytem nákladního vlaku). S200 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 665 Registrován: 4-2006 Odesláno Čtvrtek, 15. listopadu 2007 - 07:22:36         Doplnění: Dle http://vonderruhren.de/aachenbahn/seiten/str24.php tam jezdí cca 45 párů nákladních vlaků denně. Chemik Neregistrovaný host Odeslán z: 137.226.69.226 Odesláno Pátek, 16. listopadu 2007 - 21:41:50       Ta trať je vůbec zajímavá, jednak je dost sklonově náročná a tím spíš překvapuje léta odkládaná elektrizace. Zmíněný tunel Gemmenich prochází téměř přesně pod trojmezím D, B, NL. Poměrně zajímavý byl také způsob obnovy viaduktu Moresnet, který je vidět například zde: http://en.structurae.de/structures/data/photos.cfm?ID=s0010803&min=40