| Autor |
Příspěvek |
Pjp
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 800
Registrován: 12-2005
| | Odesláno Sobota, 18. listopadu 2006 - 23:38:51 | 
|
A jak dlouho vydrzi na jednu napln ? Teda predpokladam, ze nejnarocnejsi to bude po naplneni a uzavreni, pri vlastni udrzovacim rezimu, uz ta potreba chladit pri dobre tesnosti nebude tak zla.
Pavel
Znalosti a dovednosti, neodpustitelne prohresky proti dobrym mravum ...
Jsem clovek a proto delam chyby a taky jsem na to patricne hrdy ...
http://www.rur.cz
ICQ: 30831569 |
|
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 216
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Neděle, 19. listopadu 2006 - 09:39:27 |
|
ad Šari a Kils: těchto vozů je již trochu více:
První informace byla již na jaře tohoto roku zde:
http://www.parostroj.net/katalog/nv/clanky/Kils_OOS/Kils_OOS.php3
V tomto roce bude dokončeno cca 34 přestaveb. |
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 828
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Neděle, 19. listopadu 2006 - 10:10:45 |
|
Pjp:
Jo, tak to netuším. Ale předpokládám, že vydrží chladit aspoň tři dny. I když pokud se vozí i přes oceán... ale na těch lodích mají zase asi chladicí prostory, protože aby tam vrčela halda kontejnerů, to asi ne. A taky si myslím, že se dají předchlazovat. |
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 829
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Neděle, 19. listopadu 2006 - 10:13:52 |
|
A jsou Kilsy ČD využívány k přepravám, nebo stojí ladem?
Sgnss (457) ČD teď tvoří polovinu vozů v soupravách s dřevní štěpkou pro Štětí. Drouhou polovinou jsou vozy Sgs (454) |
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 217
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Neděle, 19. listopadu 2006 - 12:41:28 |
|
Postupně jak vyjíždějí do provozu tak jsou využívány (současně zhruba do čísla 012), samozřejmě vždy s novou řadou vozů je to na přesvěčení přepravců, že tento vůz je pro ně vhodný. |
Desiro
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 662
Registrován: 2-2004
| | Odesláno Neděle, 19. listopadu 2006 - 14:12:14 |
|
A vyjíždějí do provozu na nových přepravách nebo jen nahrazují Gbgkks? |
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 218
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Neděle, 19. listopadu 2006 - 15:18:51 |
|
Na to odpověď neznám, v ucelené soupravě nejezdí, a zase je zde otázka vhodné komodity, nakládacích možností místa ložení a vykládky, zvyklostí přepravce z pohledu zajištění nákladu ...a navíc nejsem obchodník :-)))
Ale první vůz jezdil většinou na přepravách svazků plechů z Válcoven v Lískovce pro Ferony. A zde určitě Gbgkks typ 9-112.0 nenahrazoval, ty plechy by tam naložit nešly. |
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 255
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Neděle, 19. listopadu 2006 - 15:27:44 |
|
Pjp +Qecy:
Jen nektere chladici kontejnery maji diesel, zatimco jine maji elektricky chladici agregat.
Celou radu ruznych krabicek vyrabi Maersk container industry ve svych zavodech v Dansku a v Cine. http://www.maerskbox.com/
Takhle vypada chladici agregat elektricky.
(foto Maersk)
|
Dj_cargo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 373
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Neděle, 19. listopadu 2006 - 15:55:51 |
|
Pjp - Ty jsou soucasti kontejneru, ci nikoliv ? Tipuji ze nikoliv, protoze na aute lozeny kontejner je ma, ale na slozisti, jsem je uz nevidel a na vlaku uz vubec.
To totiž nejsou kontejnery, ale tzv. výměnné nástavby.
Kontejnery vz. Deutsch Post/DHL. tohle oznaceni neni proto, ze bych nevidel i jine provozovatele, ale tech je videt nejvic. O co jde, kontejner s hladkymi vnejsimi stenami, 20" a misto dveri shrnovaci roleta, nebo jak se to jmenuje. Videl jsem to na vlaku, na slozistich nee a ani na lodi.
To samé. Zjednodušeně řečeno se kontejnery používají pro námořní dopravu + pozemské rozvozy. Tedy nemají nožičky a dají se stohovat na sebe a víc připomínají běžné silniční nástavby (tedy mohou mít i ty rolety a hydraulická čela).
Výměnné nástavby jsou určeny hlavně pro suchozemské přepravy, ideálně železniční + silniční rozvozy. Ve většině případů se nedají stohovat. |
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 256
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Neděle, 19. listopadu 2006 - 16:10:23 |
|
Tady je priklad jine vymenne nastavby:
Uhodnete, k cemu slouzi?
|
Pjp
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 809
Registrován: 12-2005
| | Odesláno Neděle, 19. listopadu 2006 - 16:26:44 |
|
K rozvozu zbozi po obchodech ? Neco jak ma Coca cola, ci pepsi cola ci kterej patok a jezdi s tim s nevymenou verzi po CR.
Pavel
Znalosti a dovednosti, neodpustitelne prohresky proti dobrym mravum ...
Jsem clovek a proto delam chyby a taky jsem na to patricne hrdy ...
http://www.rur.cz
ICQ: 30831569 |
|
Pjp
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 810
Registrován: 12-2005
| | Odesláno Neděle, 19. listopadu 2006 - 16:29:56 |
|
2 dj_cargo, s temi nozickam si dovolim odporovat, protoze pak jsou tyto vymenne nastavby velmi podobne kontejnerum a pokud tento nema nozicky, tak tam ma na boku misto nich vyrez, proto tipuji, ze je to "docasna" zalezitost.To DHL beru, ale uz jseem to videl taky na dve vrstvy.
A ta hydraulicka plosina byla soucasti auta, ne kontejneru/nastavby.
Pavel
Znalosti a dovednosti, neodpustitelne prohresky proti dobrym mravum ...
Jsem clovek a proto delam chyby a taky jsem na to patricne hrdy ...
http://www.rur.cz
ICQ: 30831569 |
|
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 257
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Neděle, 19. listopadu 2006 - 16:56:48 |
|
Pjp: k rozvozu zbozi po obchodech ne. To by to muselo mit reklammi nater.
Ale jinak celkem spravny tip.
Jsou to vymenne nastavby Carlsbergu a vozi se tim pivo a nealko z pivovaru ve Fredericii do kontejneroveho terminalu Hoeje Taastrup (v okoli Kodane), kde ma Carlsberg distribucni sklad.
2 pary vlaku denne. Zpatky se tim vozi prazdne lahve + mozna taky jeste nejake to pivo z pivovaru ve Valby.
|
Dj_cargo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 374
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Neděle, 19. listopadu 2006 - 19:47:04 |
|
Pjp - temi nozickam si dovolim odporovat,
Odporovat v čem? "Nožičky" jsou vždy součástí výměnné nástavby a při přepravě na autě nebo vagóně jsou složeny vodorovně. |
Pjp
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 811
Registrován: 12-2005
| | Odesláno Neděle, 19. listopadu 2006 - 20:46:09 |
|
Ze jsou integralni soucasti nastavby/kontejneru. Ale jeji volitelnou casti az v pripade potreby.
Pavel
Znalosti a dovednosti, neodpustitelne prohresky proti dobrym mravum ...
Jsem clovek a proto delam chyby a taky jsem na to patricne hrdy ...
http://www.rur.cz
ICQ: 30831569 |
|
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 219
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Neděle, 19. listopadu 2006 - 20:52:19 |
|
Trochu odlečení nástavbové diskuze - taky pěkné nástavby - možná i výměnné :-)))
|
Dj_cargo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 375
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Neděle, 19. listopadu 2006 - 22:32:50 |
|
Pjp: Ze jsou integralni soucasti nastavby/kontejneru. Ale jeji volitelnou casti az v pripade potreby.
To samozřejmě jsou. Jak už jsem uvedl, při přepravě jsou složené podél spodku nástavby. |
Viky_cabadaj
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 227
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Neděle, 19. listopadu 2006 - 23:41:07 |
|
Mcx - taky pěkné nástavby - možná i výměnné :-)))
To jelo do Vsetína?  |
Trainspot
Moderátor
Číslo příspěvku: 1705
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 20. listopadu 2006 - 11:59:27 |
|
Ad J_p: nebyla by ještě jakákoli jiná fotka těch nástaveb pro Carlsberg, případně fotky štítků? Byl bych moc vděčný.
Jinak nožičky u nástaveb jsou samozřejmě součástí konstrukce výměnných nástaveb, ovšem nikoli povinnou - tj. norma CEN upravující konstrukci VN používaných v Evropě nic takového nepředepisuje.
A ještě k chlaďákům (reefer kontejnerům) - ta fotka J_p představuje chlaďící kontejner, který ovšem není ISO kontejnerem (je širší) - viz zkosené čelní hrany a žlutý štítek vlevo dole. Tyto kontejnery (pallet-wide) jsou použitelné v rámci Evropy - v námořní dopravě pouze feedery (příbřežní plavba). |
Pjp
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 816
Registrován: 12-2005
| | Odesláno Pondělí, 20. listopadu 2006 - 14:08:07 |
|
Dik za odpovedi.
S temi nozickama jsem mel za to, ze to jde jednodusseji, ale zrejme ne. Skoda.
Pavel
Znalosti a dovednosti, neodpustitelne prohresky proti dobrym mravum ...
Jsem clovek a proto delam chyby a taky jsem na to patricne hrdy ...
http://www.rur.cz
ICQ: 30831569 |
|
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 258
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Pondělí, 20. listopadu 2006 - 15:10:34 |
|
Trainspot:
1. Nez sem kopirovat vice fotek vymennych nastaveb Carlsbergu, tak dam radsi odkaz na zdroj. Je to i cistsi s ohledem na copyright.
Nenechte se zmast nadpisem. Jde o vymenne nastavby, nikoliv 'prave' kontejnery.
http://www.l-eriksen.dk/tog/materiel/vg/gods/container/1/index.php
Jeste jsem objevil ne prislis kvalitni fotku totozne vymenne nastavby v barvach Railionu.
Je vhodna pro prepravu na zeleznici i kamionu a vnitrni rozmery jsou prizpusobene rozmerum europalet - proto se tim vozi to pivo.
Smutna zprava je, ze Railion vypovedel smlouvu s Carlsbergem a tak hrozi, ze cela preprava se presune na silnici. A dva pary vlaku denne rozhodne nepredstavuji zanedbatelne mnozstvi kamionu. Bohuzel, jedina konkurence Railionu DK, CFL Cargo DK, nema dost lokomotiv ani lidi na to, aby mohla prevzit vsechny prepravy, ktere Railion vypovedel. Jojo, tak to dopada, kdyz ma nekdo monopol. Cela vec uz se pretrasala i v parlamentu.
Treba nakonec prijdou na to, ze prodavat DSB Gods nebyl zrovna stastny napad.
Stitek vam prilezitostne vyfotim, pokud se dostanu do Fredericie driv, nez Railion prepravy zrusi.
2. Tu fotku reeferu jsem daval kvuli chladicimu agregatu. Na strance maji (a vyrabeji)pochopitelne totez i v uzsi verzi, ale obrazek, kde je videt chladici agregat nemaji.
Kontejnery vyrabene v Dansku na strankach pro jistotu nemaji vubec 
|
Trainspot
Moderátor
Číslo příspěvku: 1708
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 20. listopadu 2006 - 15:49:10 |
|
J_p: Díky, já o tom kdysi kdesi četl, ale ještě to neviděl. Každopádně je to zajímavé, tuším, že to začalo jen před pát lety a že by to zase mělo hned skončit?
Každopádně Dánsko bylo vždy vydáváno za vzor liberalizovaného železničního sektoru - po boku Švédska a UK. Ono je to ale v praxi asi trochu složitější. Pokud vím, tak Railion DK prakticky zcela potlačil vozové zásilky. Z toho bych rozhodně ale neobviňoval prodej DSB Gods. To spíš souvisí s celkovou strukturou ekonomiky. Železnice v Dánsku asi nikdy nehrála klíčovou roli v nákladní dopravě.
Chlaďáky: To bylo myšleno jen na doplnění. Maersk nedávno oznámil, že továrna v Tinglev (jen pár let stará) bude zavřena a výroba komplet přesunuta do Číny. Tedy konec výroby reefer kontejnerů v Evropě. |
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 834
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Pondělí, 20. listopadu 2006 - 16:46:03 |
|
Tak to by to pivo mohlo ČD Cargo se svými 372kami převzít, ne? Německy mluvící fíry ČD mají a Sgnss ČD stojí ladem... |
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 259
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Pondělí, 20. listopadu 2006 - 23:06:26 |
|
Qecy: lol
372 snad ne! Ty byste na 25 kV 50 Hz znicil. Ale mohli by vybavit par laminatek danskym ATC. To by byla pecka! To by byly bezkonkurencne nejstarsi elektricke masiny v Dansku. Firove se pripadne daji pujcit od DSB (jako to dela Arriva). Nemcina by byla ceskym firum malo platna. To je jako posilat firy od RZD na trate v CR s tim, ze preci umeji rusky.
Realnejsi mi pripada koupit nebo pronajmout 2 lokomotivy rady EA od DSB. Uvidime, jak to vyresi parlament. Ono by stacilo trochu nastavit srovnatele podminky jako ma silnicni doprava a hned by byla cela rada vlaku ziskovych.
Osobni zeleznicni doprava ziskova je.
Railion DK "potlacil" uz i nekolik ucelenych vlaku. Pry se jim to nevyplati. Pozoruhodne je, ze nektere prevzalo CFL Cargo DK a tem se aspon neco z toho vyplati. To, ze se zbytek nevyplati je zpusobeno laxnim pristupem statnich organu, ktere nakladni zeleznicni doprave hazi klacky pod nohy a taky ze zacatku se snazili "vyzobat rozinky" za kazkou cenu a nabidly dumpingove ceny. Nakladni trati jsou uzavreny a byrokracie se nerozhybala ani kdyz CFL Cargo DK nabidlo jednu z nich dat do provozuschopneho stavu na vlastni naklady. No a tak vlak, ktery by i 20-ti kilometrovou rychlosti po nakladni trati potreboval mene nez 2 hodiny, musi jet oklikou 6 hodin a to neni zadarmo. Jedna se o trat Tinglev - Toender.
Zeleznice hrala dulezitou roli v nakladni doprave v Dansku zacatkem 20. stoleti. Dodnes najdete po celem Dansku stopy zaniklych trati.
Ta vubec prvni zeleznice v Dansku samozrejme ma dulezitou roli i v nakladni doprave dodnes. Jedna se o trat Kiel - Altona
Jinak ta liberalizace sice je - ale jenom papirova. Masiny schopne provozu na hlavnich tratich v Dansku maji prakticky jen 2 nakladni zeleznicni spolecnosti: Railion DK (=DB), kery ma celkem moderni stroje od byvalych DSB Gods a CFL Cargo DK (=CFL) s historickymi lokomotivami. CFL resily zoufaly nedostatek masin pronajmem masin (i s firy) od soukromych lokalek, s tim, ze na nich zaroven prevzali nakladni dopravu. Jedna se o stroje rad MX a MY ze sedasatych let. Mozna by se dala pujcit jeste jedna nebo dve z muzea. A to jeste nektere jejich masiny nemaji ATC. To se potom musi na kazde uvrati komplikovane posunovat, protoze prvni masina ve vlaku musi mit ATC. Neco podobneho jiste plati i v CR.
|
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 835
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Pondělí, 20. listopadu 2006 - 23:28:01 |
|
J_P:
Aha, nějak mi nedocvaklo, že to je v Dánsku
:-))
Ale jinak koukám, že bordel tam maj taky pěknej, a situaci v nákladní dopravě mnohem horší, než u nás. ČD by jim měly ukázat, jak se to má dělat :-)) |
Dj_cargo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 377
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Pondělí, 20. listopadu 2006 - 23:58:17 |
|
J p - Ta vubec prvni zeleznice v Dansku samozrejme ma dulezitou roli i v nakladni doprave dodnes. Jedna se o trat Kiel - Altona
 ??
Osobni zeleznicni doprava ziskova je.
protože je jistě bohatě státem subvencována.
Jinak to celé trochu připomíná Estonsko - privatizace bez skutečné liberalizace. K tomu si navíc přidává typický západoevropský jev - neexistence silných a vlivných železničních spedic. Ty si totiž jsou schopny své kšefty ohlídat, a to i v relacích, které pro dopravce nejsou vždy úplně výhodné.
V Dánsku si Railion DK může zjevně dělat úplně co chce. |
Dj_cargo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 378
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Úterý, 21. listopadu 2006 - 00:20:28 |
|
J p - Ta vubec prvni zeleznice v Dansku samozrejme ma dulezitou roli i v nakladni doprave dodnes. Jedna se o trat Kiel - Altona
Sorry, nějak mi nedocvaklo, že Holštýnsko bylo připojeno k Německu až po roce 1866, po ročním náležení k nám (tedy Rakousku ).
To byl jen takový malý historický OT  . |
Trainspot
Moderátor
Číslo příspěvku: 1711
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Úterý, 21. listopadu 2006 - 10:07:06 |
|
No právě to Dánsko liberalizovalo docela dost, ale to samozřejmě samo o sobě nestačí. Tady vstupuje do hry hafo dalších faktorů - těžký průmysl, velké přístavy - je toto v Dánsku?.
Švédsko kupř. liberalizovalo prakticky první a nákladní doprava na železnici taky nic moc - dokonce zde dlouho nebyli prakticky žádní jiní dopravci mimo GC. Zase tu jako asi první v normálním provozu povolili silniční megasoupravy, což především s kombinovanou dopravou na železnici taky docela zametlo. Na druhou stranu zrovna Švédsko není země, kde by museli řešit nějaké akutní problémy se silnicemi přecpanými tranzitujícími kamiony, takže se to těžko může stát politickým tématem, jako uvnitř Evropy. |
353
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1409
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Úterý, 21. listopadu 2006 - 12:18:11 |
|
Vytahal jsem z podnikového systému údaje o železniční dopravě do Synthesie. Třeba to někoho bude zajímat - jsou to data od 1.11. do dnešního rána:
Materiál Stanice Netto(t)
neuveden Lhotka n/B 93
neuveden Otrokovice 27
neveden Rakšice 3,5
neuveden Smolenice 5,5
neuveden Bratislava 5
neuveden Ciezsyn 3,8
acetanhydrid Rotterdam 24
vápenec Kunčice n/L 52
kys. chlorsulf. Buchs 50
dusitan Bierawa 24
amofos Hatalov 26
soda Janikowo 102
buničina Luterbach-Attisholz 147
buničina Sarpsborg 99
butanol Most 189
čpavek Bierawa 245
čpavek Nové Sedlo 204
ethanol Chrudim město 173
kys. octová Maťovce ŠRT 308
síra Most nové n. 521
soda volně Janikowo 144
kyanurchlorid Munchsmunster 10
chlorid želez. Brzeg 30
toluen Lhotka n/B 50
metanol Spreewitz 30
hydrát Zábřeh 20
chlor kap. Neratovice 44
chlor kap. Brzeg 54
hydr. sodný šup. Brzeg 26
hydr. sodný tek. 756
kys. chlorovod. Ústí n/L 317
kys. chlorovod. Neratovice 96
kys. chlorovod. Nováky 99
kys. chlorovod. Bydgoszcz 111
sůl Klodawa 303
sůl Baalberge 119
pytle PET Napajedla 13
karton České Budějovice 15
sudy Ústí n/L západ 35
uhlí hnědě Nové Sedlo 2921
uhlí černé Louky nad Olší 9610
uhlí černé Rybnik Towarowy 1189
neuvedeno České Budějovice 6
neuvedeno Dunajská Streda 27
neuvedeno Bratislava ÚNS 30
neuvedeno Janikowo 25
neuvedeno Warsawa 40
neuvedeno Ostrava hl.n. 398
neuvedeno Chrudim 18
neuvedeno Zábřeh 226
neuvedeno Lhotka 1133
|
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 260
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Úterý, 21. listopadu 2006 - 12:36:39 |
|
Trainspot:
Velke pristavy ano, tezky prumysl jeste take nejaky zbyl - valcovny, doky a nejake ty chemicke fabriky. Tezke strojirenstvi je dale zastoupeno hned nekolika vyrobci vetrnych elektraren (kteri zeleznicni dopravu nevyuzivaji).
Treba rozvoz nakladu z pristavu po zeleznici se (az na par vyjimek) nedela. To bude tim, ze odkudkoliv je to pomerne blizko do nejakeho mensiho pristavu.
Dulezity je tranzit Nemecko - Svedsko a Nemecko - Norsko. Potom kontejnery + nastavby.
Dalsi dulezite komodity prepravovane po zeleznici jsou: auta, papir, drevo, ocelove plechy (svitky i tabule), nabytek...
Myslim, ze celkem uceleny obrazek o nakladni doprave v Dansku dava jizdni rad nakladnich vlaku 2006 http://www.bane.dk/db/filarkiv/1383/K06TKGR060528.pdf a 2007 http://www.bane.dk/db/filarkiv/4579/K07TKG.pdf
|
M_v
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2427
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Úterý, 21. listopadu 2006 - 14:23:20 |
|
Tak nevím, jestli to patří sem, do Polska, nebo do lodí a přístavů.
Německo a Rusko chtějí přepravovat náklad po moři |
Trainspot
Moderátor
Číslo příspěvku: 1714
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Úterý, 21. listopadu 2006 - 14:38:04 |
|
Dyť vám to tam jezdí pěkně.
Jestli tomu rozumím dobře, tak kromě Railionu už tam jsou jen dva dopravci s vlastními trasami: Dansk Jernbane Aps a Lollandsbanen. |
Trainspot
Moderátor
Číslo příspěvku: 1716
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Úterý, 21. listopadu 2006 - 14:40:52 |
|
353: a třeba takhle podíl toho co přivezly ČD a zbytek světa by nebyl?
A silniční objemy by byly možná ještě zajímavější. |
Trainspot
Moderátor
Číslo příspěvku: 1717
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Úterý, 21. listopadu 2006 - 14:44:09 |
|
M_v Deník Die Welt v úterý v této souvislosti poukazuje na to, že po sporu o chystaný německo-ruský podmořský plynovod se tak obě země vystavují možným problémům ze strany Varšavy.
Tak nevím, jestli si zrovna kvůli Varšavě tyhle dvě země sednou na zadek. Ať to raději zkusí přes Ukrajinu, Čop a Děčín.  |
kpt.Hejl
Neregistrovaný host
Odeslán z: 217.196.213.131
| | Odesláno Úterý, 21. listopadu 2006 - 20:26:15 |
|
Divil by jste se,jaké emoce takové zprávy v Polsku vyvolávají.Kvůli tomu plynovodu teď poláci jako jediní zablokovali rozhovory Rusko-EU o dodávkách ropy a plynu na další roky...mají rádoby velmocenské ambice,a ty Německo-Ruské dohody které je obcházejí je dráždí jako červený hadr býka.Přicházejí o kontrolu nad dodávkami energií a zboží z Ruska.A ta Ukrajina je s Ruskem na nože,a tak se ji rusáci snaží taky obcházet. |
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 264
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Středa, 22. listopadu 2006 - 13:04:37 |
|
Trainspot:
krome Railionu je uz jen jeden dopravce:
CFL Cargo DK (do konce roku 2006 Dansk Jernbane Aps)
Lollandsbanen, stejne jako ostatni lokalky, bych mezi dopravce na statnich kolejich nepocital, protoze do celostatni prepravy nezasahuji. Zajistuji osobni i nakladni dopravu prakticky jen na svych tratich. Naklad Lollandsbanen pravda jede kousek i po statni trati jen aby se dostal do nejblizsi stanice odkud jej prebira Railion nebo CFL. Ale to nakonec treba VLTJ taky, jen to je v JR psano pod hlavickou Railionu.
Analogii v CR jsou JHMD.
|
353
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1410
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Středa, 22. listopadu 2006 - 19:02:26 |
|
a třeba takhle podíl toho co přivezly ČD a zbytek světa by nebyl?
Myslím, že jenom najdu Unipetrol Doprava versus zbytek světa. Silniční objemy neokážu sumarizovat, maximálně vzít jeden den jako ukázku. Kouknu na to zítra.
Samozřejmě díky uhlí vede výrazně železnice, bez něj si už nejsem moc jistý. Ale asi i tak - velké objemy HCl a NaOH vozených vlakem auta stále převáží. Ale jinak to asi bude v ceně zboží - dražší chemikálie se dost často vozí autama. Já osobně na provozu beru chlorovodíkouvou, louh, anilin, toluen, xylen, acetanhydrid, líh vlakem, metanol a dimethylformamid střídavě vlakem i autem. U Synthesie je nezanedbatelná také vnitropodniková železniční doprava - především kyselina sírová.
|
Miram
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 327
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 23. listopadu 2006 - 04:02:34 |
|
U uhlí pro Synthesii je zajímavé,že u rekonstruované "čisté" elektrárny na černé uhlí se musí přidávat hnědé,aby se vešlo do emisí...
V areálu jsou další soukromé firmy,občas využijí i vlak,naposledy lehce ožilo kolejiště UMA...
Chléb je veskrze věc spravedlivá, máslo ne vždy, jedincův kořistnický blahobyt nikdy.
Karel Čapek |
|
353
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1411
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 23. listopadu 2006 - 06:42:35 |
|
Nemám čas se v tom vrtat, tak jenom jedna věc - přehled expedic silničních i železničních od začátku tohoto týdne - je v tom namíchané i vracení prázdných vagónů. On je ale OLTIS a hlavně to, k čemu mám práva spíš železniční - tabulka je tady http://pshzd.xf.cz/test/tab.xls
|
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 266
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Čtvrtek, 23. listopadu 2006 - 10:03:09 |
|
Tak se mi podarilo zjistit pravy duvod vypovedi prepravy pro Carlsberg.
Neni to tim, ze by se to nevyplatilo, ale stavem rozpadajici se rampy v terminalu Hoeje Taastrup. Rampa patri DSB, ktere nemaji nejmensi duvod ji udrzovat, kdyz se nakladni dopravou nezabyvaji.
Takze jde o chybu v transformaci.
Railionu rampu nelze prodat, protoze na ni musi mit pristup vsichni dopravci. Pry se zvazuje zalozeni statniho podniku, na ktery by byla podobna zarizeni prevedena.
Timto se omlouvam spolecnosti Railion DK za mylne informace.
|
Trainspot
Moderátor
Číslo příspěvku: 1720
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 23. listopadu 2006 - 10:49:16 |
|
Aha - no to by mě zajímalo, jak ta rampa vypadá. Ty kontejnery se vykládají přímo na vagonech? Nebo je tam nějaká /vertikální/ překládka? - pak by ale asi nebyla zapotřebí "rampa". |
Dj_cargo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 379
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 23. listopadu 2006 - 11:19:06 |
|
Rampa patri DSB, ktere nemaji nejmensi duvod ji udrzovat, kdyz se nakladni dopravou nezabyvaji.
Jak nemají důvod - když za ní určitě vybírají nějaký poplatek? Resp. pokud ne, tak je to skutečně chyba transfromace... |
Trainspot
Moderátor
Číslo příspěvku: 1723
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 23. listopadu 2006 - 11:46:03 |
|
Jsem trochu zagoogloval a našel jsem zmínky o Kombiterminálu DSB Hoeje Taastrup, takže to asi bude klasické překladiště. Zřejmě teda půjde o špatný stav jeho plochy. |
Dj_cargo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 381
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 23. listopadu 2006 - 14:12:51 |
|
Značka GATX už se objevuje i u nás. Středokluky tento týden.
|
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 267
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Čtvrtek, 23. listopadu 2006 - 15:13:59 |
|
Trainspot:
On ten terminal Carlsbergu je vedle kombi-prekladiste. Z prekladiste do terminalu se vozi nastavby na trajleru.
Nebyl jsem se na to podivat osobne, ta zprava o rozpadajici se rampe byla od kolegy z BaneDanmark. Muze jit take o prijezdovou rampu pro trajlery nebo o plochu prekladiste samotnou.
Predpoklam, ze DSB si za pouziti prekladiste nechaji zaplatit, to vsak neznamena, ze to prekladiste take vzorne udrzuji.
Ja jsem taky zkusil zagooglit a nasel jsem celkem pekne fotky z celeho procesu:
1. Nastavba je nalozena v pivovaru ve Fredericii na trajleru
2. Tady je nastavba prekladana z trajleru na zeleznicni vuz
3. A tady uz je na vlaku. V pozadi posunovaci lokomotiva Carlsbergu rady Kof.
4. Nastavba dorazila do terminalu Hoeje Taastrup a je pripravena k vykladce.
|
Citátor Předpisový
Neregistrovaný host
Odeslán z: 193.85.188.73
| | Odesláno Čtvrtek, 23. listopadu 2006 - 15:44:37 |
|
ad J_p:
Né teda Vážený, že by o něco vážnýho šlo, ale podle značek je ta věc na těch Vašich obrázcích kontejner a né výměnná nástavba... 
Zdravím... |
Trainspot
Moderátor
Číslo příspěvku: 1724
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 23. listopadu 2006 - 16:02:38 |
|
Jde o slovíčkaření, ale budiž učuněno předpisům za dost - ten prefix CDKU skutečně znamená kontejner - CDK je tuším vlastník a U kontejner. |
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 269
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Čtvrtek, 23. listopadu 2006 - 16:03:27 |
|
Asi nejlepe je rikat tomu krabicky.
Vyberte si: nektere prameny o nich hovori jako o "intermodal swap bodies", jine jako o kontejnerech. Kolega Dj_cargo je definuje v prispevku 373 jako vymenne nastavby. Lodi se tyto krabicky nevozi.
Me osobne pripada lepsi rikat tomu kontejner, protoze je to kratsi.
Kdyz se podivate na fotku z bezneho provozu v prispevku z 19.11, tak tam "kontejnerove" oznaceni uz neni.
(Příspěvek byl editován uživatelem j p.)
|
Trainspot
Moderátor
Číslo příspěvku: 1725
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 23. listopadu 2006 - 16:20:25 |
|
Pravda - na těch předcházejících fotkách to má zase žlutý štítek UIC pro nástavby - takže je to nějaký mutant. |
M_v
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2439
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 23. listopadu 2006 - 19:25:06 |
|
J_p: Kdysi se tu už problém "kontejner vs. výměnná nástavba" řešil. To když jsem viděl na dálnici nádržkový kontejner, který přečuhoval z rámu na délku. Když jsem pak procházel katalog jednoho výrobce, tak jsem jako základní dělící kritérium našel šířku. Swap-body je širší než osm stop (obvykle 2,5 m - nebo i 2,55 m? No prostě širší ). Hezky je to vidět na tom červeném od Railionu, kde horní žluté "kostičky" nejsou v rozích, ale skříň je přesahuje. Ale z každého pravidla existují výjimky, určitě i z tohoto. Takže mutanti budou. Nakonec důležité je, zda to majiteli dobře slouží a ne jak se to jmenuje. |
T.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.160.184.177
| | Odesláno Sobota, 25. listopadu 2006 - 13:13:50 |
|
Když je tu řeč o továrně na výrobu kontejnerů Maersk v Dánsku (Tinglev?) - od 1.1.2007 tu má být ukončena výroba. |
Krysolet
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1871
Registrován: 10-2004
| | Odesláno Sobota, 25. listopadu 2006 - 14:12:05 |
|
Mcx: tento týden jsem viděl v Brně ložený vůz Taes. Myslel jsem, že tito veteráni už z našich kolejí vymizeli - jak vidno, žil jsem v bludu... Jezdí tedy ještě pravidelně nebo se jednalo o vzácný úkaz? (Bližší info jako "co" a "odkud kam" bohužel nemám.) |
Dj_cargo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 383
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Sobota, 25. listopadu 2006 - 17:40:28 |
|
tento týden jsem viděl v Brně ložený vůz Taes
Dřívější Has? Nějaké ještě jezdí, minulý týden jsem jeden viděl s revizí Lostr Louny 11/2006. |
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 233
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Sobota, 25. listopadu 2006 - 21:43:47 |
|
Taes jezdí cca 50 vozů, z troho necelých 10 v režimu 31 - s provedenou rekonstrukcí podvozků 26-2.8 na typ 9-867.0 - odpružené kluznice, kluzná vložka torny, zvětšené příčné vůle, pružnice z materiálu 15260.
Revize končí tento rok, takže foťte za chvíli nebude co.
Jejich největším problémem jsou nefunkční odsuvné střechy.
Zde jeden v režimu 31:
a zde jeden střešní problém:
Vozy Taes dnes v provozu nahradily vozy Tams. |
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 234
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Sobota, 25. listopadu 2006 - 22:12:39 |
|
Na Slovensku za pomocí umělého dýchání a podpůrných zařízení prodloužily život Taes v této podobě:
|
Krysolet
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1872
Registrován: 10-2004
| | Odesláno Sobota, 25. listopadu 2006 - 22:22:41 |
|
Mcx, Dj: dík, jako vždy perfektní, radost se na něco ptát.
Na Mcx s dovolením ještě jeden dotaz: proč se ještě v poměrně "moderní" době (v 60-70. letech) vyráběly vozy s brzdařskými budkami? Plošiny beru, ty najdou využití i dnes - ale k čemu ještě před třiceti lety byly potřebné kovové boudy? |
Pepa_kox
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 547
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Sobota, 25. listopadu 2006 - 23:06:31 |
|
Teď bych měl jednu otázečku já: Klasický Eas v režimu 31 s indexem 107.5, jenomže v modrém nátěru s oranžovým rantlem Jde o výsledek alkoholických radovánek v lakýrně, nebo je to teď normální?
ICQ 222-667-615
Možná přijede i brejlovec... |
|
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 843
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Sobota, 25. listopadu 2006 - 23:31:45 |
|
Pepa kox:
Ten Eas nepatří Českým dráhám, ale Lokotransu (myslím). ČD jich mají najatých několik desítek, kolik?
Také myslím mají ČD najaté staré Eaosy NACCO. |
Pepa_kox
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 548
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Sobota, 25. listopadu 2006 - 23:42:16 |
|
Qěcy: Asi máte pravdu, ale neměly by se najaté (pronajaté) vozy označovat prvním dvojčíslem x5?
ICQ 222-667-615
Možná přijede i brejlovec... |
|
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 27745
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Neděle, 26. listopadu 2006 - 00:03:30 |
|
Tams občas ještě qidění jsou, ale co Taes? Ty už to mají kompletně za sebou?
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Hledáte nejlepší zvuk na síti?   www.danceradio.cz |
|
