Vojtik: Viz:řazení vlaků:EN 476/477 Metropol.Je to tam vše podrobě popsáno.Snad to pochopí i laici,kteří vlak budou chtít použít a na těch stránkách hledají informace o vlaku.

Před necelou hodinou se ozvalo z rozhlasu na Hlavním: "Vážení cestující, informační panely jsou v poruše, věnujte prosím zvýšenou pozornost hlášení staničního rozhlasu."
Opravdu skvělé v první pracovní den velké výluky.

Pánové, není nebezpečné za takových prací na viaduktu provozovat dopravu pod viaduktem? Mám pocit, že to není uzavřené ani pro osobní auta.Takže za plného provozu! Brno má málo uzavírek,takže viadukt mohl být uzavřen.

http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/zidenice-na-cestu-vlakem-l idem-mava-pan-huu-huu-20130715.html

http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/velka-vyluka-odstartovala- doprava-je-zatim-bez-komplikaci-20130713.html

Chaos: A proč by měl být viadukt uzavřen?!!! Je to jedna ze dvou spojnic na rolu a ke grandu. Kdyby se zneprůjezdnila, ucpala by se Nádražní.
Uzavřením viaduktu by se taky odřízla Líšeň, Slatina a Šlapky od MHD.
A na Dolní by se nedostaly ani busy NAD.
Nahoře se neděje nic tak strašného, kvůli čemu by viadukt mohl spadnout. Nejsme ve Studénce.

Busy NAD mají stanoviště u toho trávníku před trolejbusy a jezdí směrem na Nové Sady a pak doleva po Úzké a Trnité. Takže se tam dostanou. Ale spíš se mi zdá, že tu někdo nežere maso.

R 740 má 40min sekeru, ale jinak sem si všiml, že většina NAD za R přes Vyškov jedou i dnes s náskokem kolem 20 min.

NAD se sice dostanou, ale odřízla by se velká část města od kapacitní MHD.

Martan1484:??

Je to trochu s nadsázkou, samozřejmě uzavření viaduktu by bylo pro Brno chaotické.Nejde o spadnutí mostu,pač naši předci stavěli dobře a poctivě,takže Studénka by nehrozila.Viadukt nás všechny přežije! Ale měl sem namysli, aby z mostu nepadal nějaký borčus na auta,velká zábrana tam moc není.Jinak lepší nástup je na dolním než v Židenicích, je bezbariérový!

Zzz: Ono taky po dálnici Brno-Vyškov je to rychlejší než vlakem. Zvláště když není ucpané Brno či nějaká nehoda na dálnici tak to busem sviští! Až teda na ten randál po tom dálničním betonu.

Na lokálce do Boskovic se objevil Regiošuk trio. Bude to natrvalo? Včera to komentovala jedna cestující směrem k výpravčímu:"Takový dlouhý vlak tady máte, jede to vůbec do Skalice?"

Nedobrý stav viaduktu Křenová je diskutován již dlouho, i ta třicítka je tam asi kvůli tomu. Je tu někdo znalý věci a popíše rozsah oprav a stav viaduktu před rekonstrukcí?

V Židenicích krapet zmatkují. 4605 se objevil bez upozornění místo udávaného třetího nástupiště u jedničky, takže výsledkem byla asi desítka nasraných lidí, kterým vlak ujel, protože hlášení přišlo krapet později a než přeběhli, byl vlak fuč. 4629 pro změnu přijel ke dvojce, ale to už aspoň byla změna dopředu zahlášená po stížnostěch lidí výpravčímu na perónu.

Hm, tak to se na dolním stát nemůže!

Tohle sice ne, ale že řada cestujících odjede v kontejneru směr Kutná Hora, to by mě ani moc nepřekvapilo.

Hlášení na dolním, je taky mírně zmatené. Hlásí vlak, že už tam je, ale on tam fyzicky ještě není a to třeba i 5 min před příjezdem vlaku. Jinak zajimavé je na dolním i to, že pokud jsou obě tratové koleje obsazené vlaky, jako dnes kolem 15.30 nákladem a Ex, tak osobní vlaky do/z Modřic to objíždí zadní částí po kolejích které jsou elektrizované mezi těmi odstavenými nákladními vozy.

Babitron říká, že R687 Pha-H.B.-Brno se nachází na dolním n. Co je na tom pravdy?

854020:Určitě s cestujícími? Včera touhle dobou tam jak říkáš stál 242+vozy Bymee nasměrovaný na Židenice, ale jako odstavená souprava, víš.

Na trati 300 v úseku Brno hl.n. - Křenovice horní n.
jezdí pendly mimo obvyklých 242, i 842.015 s Bdtn a řídícím vozem, dnes na obratu 4749/4726 Brno-Sokolnice a zpět dokonce 754.009 !

(Příspěvek byl editován uživatelem renda.)

Renda- jo, psal jsem to už v neděli. Dneska se navíc na 842.015 polámaly dveře, tak průvodčí honil substrát přes přechod do Ddtn
Jinak v Chrlicích už druhý den stojí vozy na obilniny, možná už jsou naloženy, tak pokud už nejely, mohly by třeba zítra. Určitě ucelenka, manipulák by to v žádném případě nepobral

854020: Poslední večerní rychlíky v Kr. Poli vyhodí lidi a jednou přes Dolní na Odstavné nádraží zpět. Ráno pak zase bez lidí do Kr. Pole. V Židenicích, v Kr. Poli, ani ve Slatině se přes noc nic nenechává.

Mouka: To mělo být na mě ne na 854020 Mě to pak došlo, že to byl poslední spoj a že jedou soupravy na noc do depa.Pravda.Jinak by ty soupravy byly za noc posprejované od spodu nahoru, od zadu dopředu.A bůhví co ještě...

Chaos na chaos : Jo určitě s cestujícími. Nejprve to byl Os v čele s 242.260 směr Židenice a pak ten Os v čele 242.246 do Modřic, co jede za Ex 571 po nákladním průtahu. Jak říkám bylo to z toho důvodu, že obě tratové koleje byli obsazeny Ex 571 a posléze i náklady jeden s 230.051 a druhý s 363.075. Jinak ty soupravy tam byli taky a dokonce dvě a obě v sestavě 242+4x Bdmtee+242, ale ty nikam nejely, ty tam za tu dobu co jsem tam byl jen stály.

Na Dolním je pohotovostní souprava s lok. 242 na obou stranách, která slouží jako záloha za pantografy.

N Os4729 (a nejen na něm) jezdila opět 842.015. A stále s nefunkčními dveřmi. Takže kapacita cca 140 sedících, což zrovna na tomto spoji není vůbec postačující

Nedobrý stav viaduktu Křenová je diskutován již dlouho, i ta třicítka je tam asi kvůli tomu. Je tu někdo znalý věci a popíše rozsah oprav a stav viaduktu před rekonstrukcí?

Dle informátorky na Dolním se letos viadukt pouze konzervuje, příští rok bude výluka znovu - rekostrukce.

A jinak kdo by se toho nadál, že po Dolním se budou prohánět Taurusy jak za císaře pána...



A ještě jedna z Židenic:


Jinak ta výluka tak nějak víc než jindy dokumentuje zoufalý stav Brna na poli železniční dopravy. Královopolské i židenické nádraží se nabílilo, aby se ti co to tam ještě moc neznají nepoblili. Cesta z Dolního ku Hlavnímu (Hornímu) to je návrat do 80. let - zarostlá rumiště, vytlučené domy...


ze všech těch hrůz je vlastně Dolní nádraží s nově postaveným moderním nástupištěm a přístřeškem to nej z Brna (dokonce jsou i u nádraží dvě hlavy vína...

Nové nádraží důstojné 21. století už tu mělo být dávno...

Prosím, neví tu někdo, ve kterém roce zkončila původní osobní doprava na dolním?

Cesta z Dolního ku Hlavnímu (Hornímu) to je návrat do 80. let - zarostlá rumiště, vytlučené domy...
... anebo také Vaňkovka nebo sousední moderní budovy. Záleží na tom, kudy jdete.

Tyto stavby ukazují na to, že není pravdou, že zkulturnění těchto prostor závisí na existenci odsunutého nádraží.

... anebo také Vaňkovka nebo sousední moderní budovy. Záleží na tom, kudy jdete.

Řekl bych, že na tom nezáleží, tím Bronxem je nutno projít odkudkoliv. Jiná ulice než Rosická k Dolnímu nádraží (snad) nevede.

Honza_o: cože? Jakým Bronxem? Ten je trochu někde jinde...

Jiná ulice než Rosická k Dolnímu nádraží (snad) nevede.
O. K., sorry, chybně jsem si ty budovy "umístil" (měl jsem za to, že stojí trošku jinde).

Ovšem to nic nemění na tom, že případná přestavba tohoto prostoru není nijak závislá na tom, s čím se sem tam "argumentuje" - že stávající těleso hl. n. a navazujících tratí brání rozvoji oblasti za ním. Ne, rozvoji oblasti Rosické ulice nijak nebrání.

Ovšem to nic nemění na tom, že případná přestavba tohoto prostoru není nijak závislá na tom, s čím se sem tam "argumentuje" - že stávající těleso hl. n. a navazujících tratí brání rozvoji oblasti za ním.

Jasně, ale stát už mělo dávno...

Řekl bych, že rozvoji tohoto území zejména brání to, že se nachází v záplavové zóně. Naši předkové nebyli hloupí a věděli, proč tam nic nepostavili.

Klv: Já mám pocit, že tam osobní doprava snad nebyla, ne? Jen pamatuju, že někdy v 90.letech tamo jezdil nějaký ten noční R Saxonia nebo Mamaia...
Jinak dolní jako provizorium je skvělé!

Řekl bych, že rozvoji tohoto území zejména brání to, že se nachází v záplavové zóně.

Tak v tom případě leží v záplavové zóně i výše zmíněná Vaňkovka.

Ale, propána, jaké záplavy? V Brně nebyly 200 let

Přesně tak.Kdy byla v Brně taková povodeň jako např. v Ústí nad Labem? Aby museli pečivo z Heršpické pekárny vozit vlakem do centra.

Původně to sloužilo jako výchozí nádraží Vlárské trati. Paradoxní je, že dnes se z něj na Vláru bez úvrati už nedá dostat.

Jasně, ale stát už mělo dávno...
To je věc názoru.

Původně to sloužilo jako výchozí nádraží Vlárské trati. Paradoxní je, že dnes se z něj na Vláru bez úvrati už nedá dostat.
Nejen vlárské trati, ale i tratě do Rosic, resp. do Zastávky. Ne náhodou se přilehlá ulice jmenuje právě Rosická.

Kdy byla v Brně taková povodeň jako např. v Ústí nad Labem?

No já jsem to myslel ironicky... V Ústí i v Praze (ale i jinde) si také takové povodně nedokázali ještě před dvaceti lety představit

A přitom kdyby to přišlo, tak první na řadě bude brněnská Olympia - takové brněnské Zálezlice na soutooku Svratky a Svitavy. Letos v červnu - to byla jen taková ukázka kolik může napršet za jeden den - nejsušší stanice Dyjákovice nebo Dukovany schytaly 75 mm srážek. Kdo si troufne dnes tvrdit, že příští rok to nemůže být 150 mm? To už by prygl nezachránil...

To je věc názoru.

Ano, já zastávám názor, že se stavět mělo... Jedno kde, prostě mělo, místo toho se nesmyslně řešila poloha „mimo“ centrum... Ta zaplivaná secesní hrůza nám tu tak bude sloužit ještě 200 let (nic proti, za krále Jiřího to byla chlouba technického pokroku). Havarijní stav viaduktu, esovitá nástupiště nebo dvoukolejka z Židenic - to prostě bez odsunu nevyřešíte.

(Příspěvek byl editován uživatelem 3260.)

Ještě přidám odkaz na podobný „problém“ ve Vídni. Tam se ale už staví a co nevidět i otevře. A přitom také „mimo“ centrum...

odkaz

Ano, já zastávám názor, že se stavět mělo... Jedno kde, prostě mělo, místo toho se nesmyslně řešila poloha „mimo“ centrum...
Aha, takto. V tom s vámi zčásti souhlasím - nikdy se nemělo ani přijít s myšlenkou odsunu a už dávno se mělo v postupných krocích vylepšovat nádraží (+ přilehlé části uzlu) ve stávající poloze.

Havarijní stav viaduktu, esovitá nástupiště nebo dvoukolejka z Židenic - to prostě bez odsunu nevyřešíte.
Jedním z řešení severního zhlaví mohla být novostavba přemostění nad křižovatkou Dornych x Křenová x Koliště (byť za cenu určitých demolic) a tím pádem odstranění jednoho z esíček.

"zaplivaná secesní hrůza" - zachování původní budovy není samo o sobě nic špatného. I nová nádraží, nebudou-li udržována, se mohou za krátkou dobu stát "zaplivanými".

Tam se ale už staví a co nevidět i otevře. A přitom také „mimo“ centrum...
Tam se už ve 12/2012 zčásti otevřelo. Rozdíl od Brna je ten, že ve Vídni žádné "nádraží u hradeb" nikdy neexistovalo. Výstavba Hbf. je fakticky přestavbou někdejšího nádraží Südbahnhof (Hbf. se nachází na místě dřívějších odstavných kolejí). Jeho poloha je oproti dřívějšímu Südbf. lepší v tom, že (na rozdíl od Südbf.) je napojena na metro a že jde o průjezdné nádraží (žádné z "hlavních" vídeňských nádraží nebylo budováno jako průjezdné)!

Napojení tratí do Wien Hbf. je provedeno technologicky velmi dobře (srov. s předpokládaným neuralgickým bodem okolo Tržní a jeho úrovňovými kříženími téměř "všeho se vším"; srov. s tím, že napojení tratě č. 240 na nákladní průtah - resp. budoucí odsunuté nádraží - bylo provedeno pouze jednokolejně atd.)

Vídeň ovšem má fungující S-Bahn. Nádraží Wien-Mitte se nachází jen kousek od těch "hradeb" (srov. s dnešním Brnem hl. n.; srov. s děsivým návrhem tzv. brněnského diametru, do nějž má být zapojena - dle oficiálních představ - pouze trať od Újezda u Brna ). Atd.

3260:No jo, jenže byl taky problém, že když se tenkrát podepisovala petice, tak otom mohli rozhodovat jen místní,kteří vlakem moc nejezdí a nás dojíždějící vlakem do Brna za prací,studiem...se nás na názor nikdo neptal.
Stále obavy,že se nádraží kousek posune,no a co? Však kolik měst u nás má nádraží daleko od centra /Olomouc,Ostrava,Č.Budějovice,Hr.Králové.../ a taky žijou! Brňané měli možnost mít nové nádraží a nechcou ho.Nechápu.Kvůli tomu se i částečně brzdí nová dvoukolejka do Přerova,/zaústění tratě do Brna od Šlapanic včetně nové zastávky Brno letiště/...

3260: Jasně, stavět, jenom ať se prostaví co nevíc, úplně jedno, za jakou hovadinu. To už jsme tady před 20 lety měli.
Názor na secesi Vám brát nemíním, to by asi bylo s ohledem na fotku pod nickem docela zbytečné. Holt někdo má rád zdobnou secesi a někdo moderní betonovo skleněné bezduché krabice
Esovitá nástupiště nejsou ideální, ale na druhé straně nepředstavují nepřekonatelný handicap.
Dvojkolejka ze Šimic na stávající rolu jen pro osobní nebo čtyřkolejka ze Šimic na Dolní pro osobní a nákladní je podle mne prašť jako uhoď. Odsunuté má jako bonus na severním zhlaví úrovňové křižení nákladového průtahu a přeroffky.

Kvůli tomu se i částečně brzdí nová dvoukolejka do Přerova
Nejblíže realizaci je stejně úsek Blažovice - Nezamyslice, tzn. ten, který přímo nenavazuje na brněnský železniční uzel a je na jeho podobě nezávislý.

Však kolik měst u nás má nádraží daleko od centra /Olomouc,Ostrava,Č.Budějovice,Hr.Králové.../ a taky žijou!
... o to horší pozici v těchto městech má příměstská doprava (tzn. na krátké vzdálenosti), u které činí docházková/dojížďková doba na nádraží větší podíl na celkové době přepravy, než tomu je u přepravy na delší vzdálenosti.

V případě Ostravy je to ještě trochu jinak - zčásti tam je zaveden průjezdný model, kdy část příměstských vlaků jezdí přes zastávky Ostrava-Stodolní a Ostrava střed, které jsou umístěny blíže od centra města.

Esovitá nástupiště - dva příklady z dvou stanic, které nedávno (2006 - 2007), resp. prakticky v současné době (2011 - 2013) prošly/procházejí modernizací:

David:Úsek Blaž-Nezam sice ano, ale nedivil bych se, kdyby tento úsek byl daleko dřív hotov než nové nádraží v Brně.
Ostrava:Máš pravdu, ale to se začlo lepšit až poslední roky a jinak hodně vlaků má stejně zastávky na hl.n. a ve Svinově /jedoucí pouze po t270/.

David: názor respektuji, ale selským rozumem mi přijde lepší investovat než zakonzervovat. Prostě s plánem na odsun se bez ohledu na situaci počítá, s plánem na případnou rekonstrukci stávajícího nádraží ne. Tenhle stav nelze protahovat do nekonečna a v případě Brna se bojím, že to dojde až tak daleko, že něco prostě zkolabuje.

Rozmach železnice byl postaven právě na obrovských investicích do nových tratí, nádraží a všeho kolem. Tohle vše se městům, která se ocitla na vlně těchto investicí, tisíckrát za těch 100 let vrátilo v jejich rozvoji a blahobytu obyvatelstva.

To stejné je i v silniční dopravě. Kam jsme došli s D1? Na pokraj životnosti a za hranici komfortního cestování. Teď se to bude několik let patlat, aby to vůbec fungovalo.

(Příspěvek byl editován uživatelem 3260.)

Chaos na chaos: Kdyby vám ve vesničce zbořili zastávku přímo uprostřed obce a postavili ji kilometr v poli za vesnicí, líbilo by se vám to? Já radši v Brně vylezu hned do centra, a ne, abych se ještě prodíral místy, kde by mě určité etnikum ještě mohlo okrást...

Pořád existuje jen plán přesunu, ale existuje vůbec i nějaký plán přestavby současného nádraží?

Ano, existuje spousta stanic daleko od centra, ale jak by tyto města byla ráda, aby stanice stála tak v centru jako v Brně. V Praze je taky hlavní nádraží hned v centru, a je to výborné.

Úsek Blaž-Nezam sice ano, ale nedivil bych se, kdyby tento úsek byl daleko dřív hotov než nové nádraží v Brně.
Mám dojem, že ani realizace tohoto úseku není na pořadu dne, nicméně pokud to náhodou dopadne tak, že bude hotov dříve než... než co vlastně? odsun brněnského nádraží? (...) tak mě to nebude nijak urážet.
Mmch. argumenty pro modernizaci tratě č. 300 jsou také dost zvláštní. Na té trati je toho pramálo tranzitního či panevropského (přitom ty investice se zdůvodňují právě tím, že trať je součástí jakéhosi koridoru od Baltu až po Jadran).

to se začlo lepšit až poslední roky a jinak hodně vlaků má stejně zastávky na hl.n. a ve Svinově /jedoucí pouze po t270/.
Ano, klíčové slovo LEPŠIT - přibližovat centru Ostravy (+ mít po Ostravě více zastávek). Ano, u části spojů tomu tak není. Bohužel, chce se říci?
Mmch. Ostrava-Svinov je promarněnou šancí z hlediska krátkých přestupních vzdáleností MHD-vlak; v Ostravě hl. n. je rovněž přestupní doba mezi vlakem a MHD dost dlouhá - skrz všechny ty nadchody... Nic, co by mělo být vzorem.

Prostě s plánem na odsun se bez ohledu na situaci počítá, s plánem na případnou rekonstrukci stávajícího nádraží ne. Tenhle stav nelze protahovat do nekonečna a v případě Brna se bojím, že to dojde až tak daleko, že něco prostě zkolabuje.
O. K., stále platí, že je od počátku chybou, že se počítá s plánem na odsun. Ironií je, že s tím počítá město, které není schopno finančně utáhnout ani rozsah MHD ve stavu bez odsunutého nádraží. Lze si jen domýšlet, jak by to zvládalo ve chvíli, kdy by bylo nutno zajišťovat větší rozsah výkonů v MHD k odsunutému nádraží.

Rozmach železnice byl postaven právě na obrovských investicích do nových tratí, nádraží a všeho kolem. Tohle vše se městům, která se ocitla na vlně těchto investicí, tisíckrát za těch 100 let vrátilo v jejich rozvoji a blahobytu obyvatelstva.
... a stejný prospěch ze železnice získalo i Brno, byť podle některých názorů je existence železničních tratí + nádraží "u hradeb" jakýmsi "dusivým faktorem, který brání rozvoji města" (jako by tzv. jižní centrum bylo jedinou zanedbanou částí Brna).

To stejné je i v silniční dopravě. Kam jsme došli s D1? Na pokraj životnosti a za hranici komfortního cestování. Teď se to bude několik let patlat, aby to vůbec fungovalo.
... a světe div se, ve stávající stopě. Nikoho nenapadlo, že by bylo fajn, postavit novou dálnici o kousek vedle "na zelené louce".

Ještě k Vídni Hbf. - určité společné znaky se stávajícím Brnem hl. n. tam jsou - jednak oba konce nástupišť nádraží Wien Hbf. jsou umístěny v oblouku. Jednak, celé nádraží je v relativně stísněných prostorách. Nádraží bude mít (pominu-li přilehlou zastávku dvoukolejné S-Bahn) v plném provozu 12 nástupištních hran. To není zase tak mnoho (srov. s Brnem hl. n., zejména po případné dostavbě dalšího nástupiště směrem k OD Tesco). Dopravní koncept přímo počítá s tím, že pro všechny nebo skoro všechny vlaky bude Wien Hbf. pouze nácestnou, nikoliv výchozí nebo konečnou stanicí (srov. opět s průjezdným modelem Os vlaků i rychlíků v Brně hl. n.).

Ještě k Vídni Hbf. ... Nádraží bude mít (pominu-li přilehlou zastávku dvoukolejné S-Bahn) v plném provozu 12 nástupištních hran.

Nikoli. Pouze 10. Těch 12 je včetně S-Bahnu.

Mmch. argumenty pro modernizaci tratě č. 300 jsou také dost zvláštní. Na té trati je toho pramálo tranzitního či panevropského (přitom ty investice se zdůvodňují právě tím, že trať je součástí jakéhosi koridoru od Baltu až po Jadran).

Proč by se nemohlo po "zrychlení" úseku Brno-Přerov jezdit z Vídně do Varšavy přes Brno?

Nikoli. Pouze 10. Těch 12 je včetně S-Bahnu.
Ovšem, je to tak; orientoval jsem se nyní podle toho, že nejvyšším číslem u nástupišť je č. 12, ale zapomněl jsem, že nástupiště (resp. nástupištní hrany) č. 1 a č. 2 patří S-Bahnu.
Tím více to ale posiluje srovnání se stávajícím Brnem hl. n. a jeho počtem nástupištních hran.

Proč by se nemohlo po "zrychlení" úseku Brno-Přerov jezdit z Vídně do Varšavy přes Brno?
Například proto, že pokud uvážím, že jede EC Vídeň - Varšava a zároveň EC (...-) Bratislava - Praha a někde je potřeba mezi těmi EC zajistit přestup (dnes se ten přestup odehrává v žst. Břeclav), tak z toho vyplývá, že oba vlaky pojedou mezi Břeclaví a Brnem v těsném sledu za sebou.
Kromě mnoha dalších otázek je nesporné, že by si takováto dvojice vlaků pramálo rozumněla s 15-timinutovým intervalem Os vlaků v úseku Brno - Hrušovany u Brna.

Prozaičtější argument: prostě mezi Břeclaví a Přerovem už jedna dostatečně kapacitní, dostatečně rychlá a aglomerace (se silnou příměstskou dopravou), jakož i kapacitně nevhodná místa míjející trať existuje (trať č. 330), tak je potřeba jí patřičně využít a nikoliv stavět/modernizovat (pseudo)paralelní tratě.

(Příspěvek byl editován uživatelem David.)

intelpetr:Nevadilo! Máme zastávku cca 0,5km od obce a stále žiju.Určo lepší než zase mít vlak pod oknama jako v nekterých obcích na Vláře /Brno-Nesovice/.Když se nádraží přesune kousek od centra,copak je to taková věda? A nechceš přesunout autob.nádraží na Svobodák? Bylo by v centru ne? Přepadnout tě můžou kdekoliv,tyhle starosti bych chtěl mít.K novému nádraží by vedla MHD.

David: Trat 300 je páteřní trat přes Moravu a nechápu proč by tudy nemohl jet mimo jiné spoj Brno-Waršawa.Pokud chci zrychlit cestování vlakem a konkurovat busům tak proč vše zbytečně stavět na přestupech.Po nové t300 by měli např.jezdit i přímé vlaky Brno-Zlín.Nejde o žádnou pseudo-paralelní trat.

Pro někoho je 800 m kousek, pro jiného, zejména mám-li táhnout kufr, zbytečné prodloužení cestování. A kvůli přivedení MHD to opravdu věda je. Teď se město snaží uškudlit 50 mega ročně a omezuje spoje, při odsunu by muselo každý rok vypláznout o 150 mega víc oproti původnímu stavu před redukcí. Takže rozdíl 200 mega ročně.
Bus nádraží na Svoboďáku ne, ale u grandu samozřejmě ano. Kdo se má na smradlavou Zvonařku tahat? Žlutý Radim moc dobře ví, proč jezdí ke Grandu některým sociálním inženýrům navzdory.
V cajzlárně je docela problémek s návaznosti vágusonu Franze Josefa Wilsona na MHD. Z některých perónů je to dost daleko na metro, o šalině nemluvě a průchod na nám. sira Winstona v nedohledu. Po této stránce je Masna daleko lepší.
Neřekl bych, že jsou třeba v Olmiku nebo v Hradci štěstím bez sebe, že mají nádraží daleko od centra.

Varšavské EC přes Brno je strašná kravina. Na současné trase je poptávka po těchto vlacích hodně velká, po přímém spojení jižní Moravy a Ostravska taky, tak proč je posílat jinam. Rozhodně na této relaci pojede mnohem víc lidí než z nějakého Brna. Až se na rychlíky dostanou Bpee a Bee, tak bude mět Brno taky kvalitní spojení s Ostravou.

Určo lepší než zase mít vlak pod oknama jako v nekterých obcích na Vláře /Brno-Nesovice/
... což z té tratě činí trať solidně perspektivní i v osobní dopravě. Snad s výjimkou Slavkova, kde to tak dobré není. Bohužel, chce se říci.
Přesným opakem je trať č. 244 v úseku Moravské Bránice - Hrušovany nad Jevišovkou. Tak špatně trasovanou trať aby jeden pohledal. Pravda, kromě občanů Bohutic (a možná Dolenic) + obyvatel příslušných nádraží, nikomu vlaky jedoucí po této trati "nehučí pod okny" (ale podle toho to také vypadá s dopravou na části tohoto úseku).

Trat 300 je páteřní trat přes Moravu a nechápu proč by tudy nemohl jet mimo jiné spoj Brno-Waršawa.
- Máte-li na mysli, že by spoj do Varšavy v Brně začínal, potom moje odpověď zní, že Brno považuji za (s prominutím) příliš malé na to, aby tam takovéto spoje začínaly/končily jízdu.
- Máte-li na mysli spoje Vídeň - Brno - Varšava, tak na to jsem už odpověděl v předchozím příspěvku.

Po nové t300 by měli např.jezdit i přímé vlaky Brno-Zlín.
To nezpochybňuji. Ovšem na takových spojích není nic tranzitního/mezinárodního (stejně jako není nic takového na spojích Brno - Olomouc nebo Brno - Ostrava - Bohumín).

V cajzlárně je docela problémek s návaznosti vágusonu Franze Josefa Wilsona na MHD.
... a Florenc taky není za rohem...
Nebo že by ta vazba autobusového nádraží a železničního hlavního nádraží v Praze nebo v Brně (nikoliv už v menších městech; tam je to naopak důležité a potřebné) nebyla až tak důležitá?

(Příspěvek byl editován uživatelem David.)

Chaos na chaos: Neprotiřečíte si trochu? Na jedné straně chcete zrychlovat dopravu a na druhé straně byste chtěl ferdinandské EC zabrzdit o hodinu zajížďkou do Brna... Pro Brno jsou důležité destinace - Praha, Ostrava, Wien, Blava a tam má Brno spojení myslím naprosto uspokojivé a cpát tudy nějakou Polonii kvůli přímému spojení s Varšavou by bylo víc k škodě než užitlku, protože relace Brno-Varšava už od pohledu asi nebude oplývat atraktivitou...

Když tak nad tím ještě přemýšlím... Co všechno je potřeba vybudovat, aby mohly být zavedeny rychlíky Brno - Zlín (?):

- zkapacitnění tratě Brno - Kojetín (O. K., dejme tomu, že tam jsou i jiné přínosy jako zrychlení a zpřesnění rychlíků Brno - Ostrava a Brno - Olomouc, jakož - po zkapacitnění Brna hl. n. - možnost návratu regionální dopravy mezi Brnem a Vyškovem)
- elektrizace tratě Kojetín - Kroměříž - Hulín (tam by snad platilo, že se to dělá jenom kvůli těm rychlíkům?)
- elektrizace a zkapacitnění tratě Otrokovice - (minimálně) Zlín střed (i zde se dá argumentovat, že by to bylo z velké části jenom kvůli těm rychlíkům; Os vlaky s výchozí/konečnou stanicí Otrokovice mohou jezdit "v diselelu", tím pádem netřeba elektrizovat (čímž by se mohly modernizovat pouze vybrané úseky tratě, nikoliv - jak z principu elektrizace vyplývá - celá trať).

Přitom zde jsou úskalí:
- ochota objednatele takovéto rychlíky objednat a hlavně zaplatit
- kolik lidí by takovými rychlíky reálně (je potřeba uvážit, že provoz by byl celodenní celotýdenní) jezdilo?
- kolize s protijedoucími vlaky (= jakýmikoliv vlaky jedoucí po t-330 v lichém směru) v Hulíně a Otrokovicích (tzn. fakticky snížení kapacity tratě č. 330)

Docela dost argumentů pro to, aby takové vlaky nikdy zavedeny nebyly...

a taky to bude po přestabě kvalitní záloha za úsek Přerov -Č. Třebová