Borovička: SHOCarty mi v porovnání s harmaneckými mapami pro KČT přijdou méně uživatelsky příjemné svým zpracováním - vrstevnice zubaté jak jarní sluníčko, centimetr sem, centimetr tam... SHOCart mají nejlepší cyklomapy, tam neřeknu ani popel. Ale pro pěší turistiku jsou pro mě lepší KČT mapy. Souhlasím, že špička jsou vojenské padesátky z padesátých let, postupně aktualizované a vylepšované ještě dlouho poté.

Svůj předchozí příspěvek jsem psal spíš z pohledu běžného uživatele, kterému jsou ty superpřesné zobrazovací prostředky ukradené.
Vím, že v současnosti je možné si buď stáhnout, nebo přes WMS a podobně sehnat jakékoliv vektorové (i rastrové) vrstvy, a to zadarmo. Ale obvykle když vyrážím do terénu, tak obvykle nesedím u počítače a nevytvářím si mapu z vrstev, které se mi zrovna hodí.

Ray: zubatost je věc rastrů, to je jako když si dáš rozlišení 800 x 600 místo dnešních možností. Nemluvil jsem o vojenských padesátkách ale pětkách .-) opravdu. A ten Harmanec, to byla "perokresba" = kresba tuší. Jak se asi mohli dělat mapy před počítači. Krásná ruční práce, no needitovatelná. Ale zase to bylo nakreslené právě pro účel mapy. dnes je doba jinde, i v KČT i v Harmanci (nezaostávaj nemohou)

Já posuzuji mapy opravdu podle aktuálního zpracování a tam KČT skoro nikde nekraluje. Třeba v Krkonoších vede Geodézie (ta správná, není dnes jedna). A věřte, pár map pro některé firmy jsem i příležitostně spoluvytvářel - a s lidmi se znám i osobně (shocart kompletní ansámbl, než to prodali), vlastně i s tím vojskem.-).

(Příspěvek byl editován uživatelem Borovička.)

Borovička: Ne, to jsem nemyslel. Vzpomínám si, že dříve na některých mapách měli SHOCart vrstevnice zalomené (tj. nebyla to ladná křivka). Ale možná je to taky nedostatek paměti - teď už vidím, že to mají normálně. A za přehlédnutí "chybějící" nuly se omlouvám - s pětkama jsem se ještě nesetkal, s padesátkama už ano.

Pětky jsou dnes na internetu na geoportálu čúzk (pozor ty novější už nejsou tak dobré, nebšude jsou ty staré).

Na starších mapách, pokud se netisklo přímými barvami se barva vytvářela z rastrů základních barev (dostupné tiskárny uměly 5 barev na jeden průchod). Ty rastry byly dost nahrubo (proto dojem lomení). Dnes už skoro není poznat, zda se tiskne přímými barvami (a taky se proto netiskne) a vjem je jiný. Dokonce ani pod lupou už to nemusí být patrné.

(Příspěvek byl editován uživatelem Borovička.)

Ještě ukázka mapy SHOCart (bez turistické náplně) v okolí města Přebuz a mapy "amatérsky" vzniklé (pro sport zvaný rogaining) z vyhodnoceného laserového snímkování z letadla (do roku 2012 měla být nasnímaná celá Česká republika), kde jsou až možná moc podrobné kudrlinky vrstevnic. A nasnímaný výškopis byl použit i na rekonstrukci porostů (zelený les a v něm paseky, na loukách osamělé stromy). I některé hlavní cesty jsou vykresleny z tohoto snímkování, všude do lesa klasické ortofoto nevidí. Nejmenší pěšinky jsou však vyhodnocené s gps v terénu.

Třebovický "tunel" z vlaku dne 9-7-2005

A ještě trochu archeologie s novými technologiemi.
Jedná se o zrušenou síť lomových drah u Leštinky (stanioe Žďárec u Skutče).

Na leteckém ortofotu již je dráha snesena a není patrná.




Vyhodnocení dat z laserového leteckého snímkování švédským volně dostupným programem olaser - svahovitost. Zřetelná je odbočka bývalé vlečky, ale i pokračování úzkorozchodné drážky z lomů dál.



A olaser umí i vygenerovat vrstevnice po půl metru. V tom se ale už oko ztratí a linie komunikací se hledají nepatrě hůře.



Data, které se dají zakoupit, zpracovává čúzk nebo armáda (podle společné metodiky) a mají pokud možno odfitrované umělé objekty, tedy i malé objekty. Není účelem aby v datech byla např. zaparkovaná auta.

Zajímavé, zejména ten hillsloping na 2. snímku se mi líbí. Připomenu, že před postavením normálněrozchodné vlečky (z 20. let 20. století) vedla od lomů přes potok a dále do kopce podél silnice k nákladišti u nynější zastávky Prosetín úzká koněspřežka.

Dodám, že laserové skenování provedl čúzk v letech 2010 až 2012 a zřejmě pro finanční náročnost (kameru si najímal od jiného bohatšího resortu) se nebude v nejbližších pětiletkách opakovat (na rozdíl od ortofot, které se aktualizují obrok).

Obsáhlejší rozprava o metodě třeba zde: http://uar.ff.jcu.cz/separaty/John_lidar.pdf

Dle infa kolegů je ždáňka bez světelného zabezpečení přejezdů...

Mutěnický traťák zase boduje. Na celé trati z Čejče do Uhřic jsou zlikvidovány všechny PZZ a dány jen kříže. Výluka je tam z důvodu havarijního stavu a dodnes se nic kromě devastace dráhy traťovkou neděje. Sere mě už delší dobu. Uvažuji už i o založení petice, za odvolání Mutěnického traťáka p. Bystřického. Podívejte se na stránku ždánická lokálka na facebooku a fotky tam mluví za vše....

Jo, i tato fotografie je již minulostí: http://www.railgallery.cz/showphoto.php?photo=6574&limit=recent
Koleje vytrhané, trať 257 Kyjov - Mutěnice snesena. Ve Svatobořicích snad zůstala budova, ale netuším, rok jsem tam nebyl.

EM 475: Budova ve Svatobořicích stojí a stát bude. Dnes jsem se tam byl podívat. Budeš se divit, ale tím vlakem jsem jel, pokračovalo se do Koryčan, potom na Slováky, akci dělal Lukáš Hučko.

EM 475:Pokud bude za týden hezky, tak se tam se spolkem Ždáňka podívám do Klobouk u Brna. Je mě na té trati hodně věcí nejasných. Asi by jsme se podívali i na to, co zůstalo z Mutěnky.

Dne 30.6.2009 jsem fotil v Uhřicích toto vozidlo a PZZ již nefungoval
https://www.k-report.net/diskuse/archiv2009/28/17243-archiv-8.html #POST1475352

Petan363: PZZ v Uhřicích u Kyjova a ne jen tam, bylo v celé trati funkční a bylo jen vypnuté. Ty fotky pracáku jsem už někde a to několikrát viděl.

Konice - Chornice se nejzdí? V trati už rostou nálety. To se nevyužívá ani tamní lom přes železnici?

Snad Dzbel - Chornice? Lom se využíval nárazově, takže se tam opravdu nemusí hnout kolo . A není to zrušená trať .

Tchytil: Kdo ví, co udělá nové vedení Pardubického kraje. Slyšel jsem, že zde mají opět jezdit Os.

(Příspěvek byl editován uživatelem Nostalgia.)

Tchytil:

- Řekl bych, že využití lomu nastane během letní stavební sezóny. Spotřeba štěrku přes zimu je asi téměř nulová.

- Jestli tam rostou nálety zrovna v těchto měsících, tak to bych se celkem i divil.

Nostalgia: vedení Pardubického kraje o tom skutečně jedná s Olomouckým krajem, který taky není apriori proti. Tak uvidíme.

Na trať Dzbel – Chornice se možná vrátí vlaky
http://pvnovinky.cz/zpravy/12986-na-trat-dzbel-chornice-se-mozna- vrati-vlaky

Tady posílám něco z historie mého rodného kraje. Třeba to někoho zaujme.

Po stopach zrusene zeleznice Mikroregion Kurimka (web).mht (244.1 k)

Dluhonice: Nálety jsou velikosti 20 - 40cm, takže jsou tam od loňského roku...

Podařilo se mi k příspěvku "Po stopách zrušené železnice Kuřim-Veverská Bitýška" ještě vyštrachat pár fotek od tehdejších šotoušů. Jinak článek samotný je nutno brát s rezervou,jsou tam drobné nesrovnalosti ohledně trasování.

Veverska Bityska - oficialni stranky obce_php.mht (713.6 k)

Štěrk se vozil z kamenolomu Šubířov minulý rok hlavně v létě, několik vozů i na podzim. Trať je zatím v dobrém stavu, náletové dřeviny, které by bránily průjezdu vlaků zde zatím nejsou. Jestliže někde raší malý stromek z náletů, neměl by to být problém. Podobné stromky raší na mnoha místech plně využívaných tratí, či nádraží. Třeba v odjezdovém nádraží v Č.Třebové tak roste několik stromků, jakmile dorostou nad pluhy lokomotiv, jsou nemilostrdně likvidovány. Stejně tak by to provedly i občasně projíždějící vlaky zde. Problém začne po několika letém neprovozování. Ale mám dojem, že čas od času na Chornicku projede Muvka na kontrolu trati a přejezdů. Doufejmě, že alespoň přeprava štěrku opět po zimě ožije. Kamenolom patří firmě Eurovia a tá má na jaře začít přestavovat nádraží v Ústí nad Orlicí.

novotny: Já nevím, mám velký problém s desátou fotkou (pohled na nádraží od řeky), jsem si téměř jist, že to není Veverská Bitýška, neodpovídá tomu okolní reliéf, hlavně ta výrazná terénní vlna hned přes kolejiště od staniční budovy.
Srov zde: http://spz.logout.cz/trate/kur-vb.html
Tím pádem ve mně hlodá červík pochybnosti i nad některými ostatními fotkami...
Ale že by na oficiálních stránkách nepoznali, že to není jejich nádraží?

Zvídavý člověk: já bych řekl, že to Veverská Bitýška bude. Ať rovnávám jak sronávám, tak rozmístění budov je na obou snímcích stejné (tj. budova stanice i skladiště). Na té fotce ve Vašem odkazu vpravo ve střední části i nějaký most, takže ta řeka je skutečně blízko, ačkoli na té fotce není tolik zřetelná.

Pene: Já vím, hodně věcí tam sedí, ale ten sráz hned za nádražím prostě ne, ať koukám, jak koukám... Mohl být za tak krátký časový úsek, který oba snímky dělí, odtěžen? Proč?
Ad budovy: Podle odkazu spž měla být topírna na konci tratě směrem ke kaolínce, na té fotce (pokud je to Bítýška), je ale na opačném konci (čili směrem k Chudčicím).
Fakt nevím, nezdá se mi to. Znám to tam, ale místní nejsem, mýlit se můžu.

Tak jsem mrkl na Google street view, zástavba i stromy notně povyrostly, ale ta Bítýška to fakt je. Tehdy i dnes ten svah nad nádražím vypadá blíž, než ve skutečnosti je. Hřeben podkomorských lesů je nezaměnitelný. Na ostatních fotkách je vzadu vidět i křížová cesta u Chudčic.
Takže topírnu článek spž lokalizuje na opačný konec stanice, než ve skutečnosti byla...

Taky jsem na ty fotky čuměl,porovnával je se součastným stavem. Hodně se toho změnilo,spoustu stop přikryla zástavba,jediné co se nezměnilo je zářez mezi V.Bitýškou a Chudčicemi. Tím jsem se zamlada něco napotácel když jsme táhli ze zábav v V.Bitýšce!!

Ještě před pár lety byl pěkný výlet na kole po bývalé Tišnovce přes Lelekovice do Kuřimi, odtud do Knínic, po bývalé trati až do Bítýšky a přes Veveří kolem Pryglu do Brna. Když jsem to zkusil loni, byla cesta po tělese trati strašně dodrbaná a rozblácená od koní, v chudčickém zářezu překvapila černá skládka a aut děsivě přibylo (zvlášť na horizontech a v zatáčkách kolem přehrady je to o hubu), prostě časy se mění. Jediná jistota je posezení pod kaštanem "U Pavlíčků" v Chudčicích. Tam mi chutná i to Starobrno...

Jo jo, u Pavlíčků tam to známe,tam si dobré pivko dáme...
Ta od koní rozdupaná cesta po tělese bývalé štreky v Mezihoří (mezi M.Knínicemi a Chudčicemi) je kapitola sama o sobě,už to tam řešil i obecní úřad poněvadž to je oficiální cyklostezka, jenomže Knínice jsou ovládány końskou mafií která koně pronajímá zbohatlíkům tak je tam těžký něco pořídit...
Byly tam taky úvahy že by se cesta mohla vyasfaltovat ale nevím jak to tam dopadlo,už tam nebydlím...

Status "oficiální cyklostezky" nikde v našich zemích nebrání tomu, aby na ní byl pro kolo nesjízdný povrch, např. půlmetrové koleje od traktoru zpola zaplněné drceným stavebním odpadem...
Místo afaltu by tam stačil pořádně zhutněný drobnějí "štěrk" (cca 5mm), který je na tělese hned za Knínicemi než trasa vyjede do polí, s tím ani koně nehnou.

Neplete si cyklostezku a cyklotrasu?

Pletu...
Platí to samozřejmě o cyklotrasách, včetně téhle veverskobítýšecké.

Aš - Selb, jaký je plán s touto tratí?

Tchytil: obnovení provozu

novotny: tak oni tamtudy koňáci jezdí hlavně k té "tréninkové osmičce" (k vidění mezi body A-B http://mapy.cz/s/6mNn ). Pochopitelně by pomohla úprava povrchu, neb po tom bývalém drážním tělese se místy, kde to někdo vysypal stavební sutí, nejezdí dobře ani na koni ani na kole...

co je tady nového?

Vím, že o tomhle tématu se diskutuje jinde (Tratě v Ústeckém kraji), ale cituji z webu JHMD o Kozině:

(doplněno 21.2.2013) Ledy se lámou!
Pravděpodobný termín, kdy by mohly vlaky vyjet, jsou Velikonoce 2013!

http://kozidraha.severoceskedrahy.cz/

www.severoceskedrahy.cz není web JHMD!

T_m: Omlouvám se za nepřesnost, nicméně dopravcem jsou JHMD.

Pokud se tam má jet na Velikonoce, bylo by vhodné, aby se na financování jízd podílela taky katolická církev (když teď už má jisté miliardy ze státního rozpočtu). Mohla by lákat návštěvníky např. na sakrální památky v Bohosudově a Krupce.

Cogwheel:Ty jízdy budou nějak navazovat na začátky a konce bohoslužeb??
Jinak toiž žádný důvod financování od katol. církve určitě NENÍ.

Dle mých informací akce nemá náboženský podtext - jede to jen proto, že je volný den.

V Brně jsem si nedávno všimnul tohoto zrušenýho mostu.Tady tudy vedla trať či nějaká vlečka?

To by měla být zrušená původní trať z hlavního do Králova Pole, ne?

To jsou zbytky mostu původní tratě do Tišnova, kde po přeložení v roce 1953 zůstal zachován do roku 1962 úsek Hlavní nádraží - Zábrdovice- Královo Pole

Zde

nehynoucí zásluhy pravé nostalgie osobně ocenil krajský dopravní guru Dušek,

Bacha, aby mu před Langustou neupadla na zem tužka.

Paveldacicky- na fotomapách jde krásně vystopovat původní trasování staré Tišnovky, až po královopolskou. Na tělese bývalé dráhy (až na pár vyjímek) nestojí nic nového, spíš jsou to jen jakési zahrádky a podobně. Docela mě to překvapilo (když jsem se o tuto trať trochu zajímal), čekal bych že za ty leta se po ní nenajde skoro žádná památka.
Další zajímavostí, o které se taky zas tak moc neví, je spojka z dolního na hlavní- kolikrát jsem po tělese této vývalé dráhy šel na Zvonařku (ještě než to tam zmrvili Vaňkovkou), nikdy mě nenapadlo, že tama jezdily vlaky.

Nostalgia: Na Kozině jsou dopravcem JHMD ?

Paveldacicky: ještě můžete při nějaké návštěvě zahlédnout stopy po vlečce do areálu armády na Domažlické http://mapy.cz/s/6oQL (tuším posledních pár desítek "centimetrů" kolejí se dlouho vyskytovalo, možná dodnes vyskytuje - na okraji křížení s Palackého - asi nechtěli rozbíjet asfalt - http://mapy.cz/s/6oR0 )

Potom je tu zmíněná část náspu spojky Hl.n. z/na Dolní ( http://mapy.cz/s/6oRa - ovšem jak to bylo zapojeno do hl.n. musí doplnit někdo znalejší ). Někde - tuším v nějakém čísle plátku brněnské MHD "Šalina" byla i dobová ČB foto parní lokomotivy jedoucí po této spojce zhruba v oblasti dnešní křižovatky Plotní-Zvonařka.

T_m: Budou, ne? Momentálně zde nic nejezdí, ale web o Doupovské a Švestkové dráze je o drahách, kde je dopravcem JHMD.

Já jsem v tomhletom laik, když tak mi to prosím upřesněte.

(Příspěvek byl editován uživatelem Nostalgia.)

X-host: zaústění spojky bylo do severního zhlaví hl.n., u viaduktu na Křenové. Na kontaminace.cenia.cz to jde pěkně vidět, viz printscreen:

pllayer 94 - snímek pravděpodobně z března 1963, na mostě již probíhají přípravné práce k jeho snesení (snímek pořízen pravděpodobně jako příloha k žádosti o demoliční výměr), snesení mostu proběhlo jedno dopoledne (ráno jsem šel do školy, most stál, když jsem šel ze školy, tak po mostě ani památka)

22michal, X-Host: na www.vilemwalter.cz/mapy je spojka Hl. n. - Dolní vidět v plánech Brna z let 1906 a 1909, a pokud ty plány nelžou, tak svého času byla spojka dokonce dvoukolejná...

...teda pokud nebyla dvoukolejná po celou dobu svojí existence... Nebo snad jo?

Spojka byla vystavěna jako dvoukolejná v roce 1870. Zrušena byla v roce 1970.