naše weby

Výpravní budova 16/H
aktualizace 11. 8. 2020
Tranzitní koridory
popisy, tabulky, foto...
Historie českých SPZ
aktualizace 12. 1. 2007
Elektrizace ve Slezsku
historie, mapy, tabulky

naši partneři

praktické

RSS 2.0RSS 2.0
mobilní verze

tiráž

© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2020
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net

naše weby » historie elektrizace železnic ve slezsku » slezské elektrické tratě po roce 1945

Slezské elektrické tratě po roce 1945

Válečnou kořistí se na základě zmiňované sovětsko-polské dohody stala i všechna pevná trakční zařízení, včetně elektrárny v Mittelsteine. Tato zařízení byla téměř kompletně demontována a odvezena do Sovětského Svazu, demontáž začala ihned po podpisu dohody v červenci 1945. Jelikož však zvláště na odlehlejších místech neprobíhaly demontážní práce zcela důsledně, zachovaly se do současnosti místy různé zbytky trakčních stožárů, a to jednak na tratích bez elektrického provozu: úsek státní hranice – Jakuzsyce, stanice Jakuzszyce, Szklarska Poreba Huta, polský Zhořelec, Mikułowa, Lubawka a jistě i další; naopak v prvním otevřeném úseku do Meziměstí někdejší elektrický provoz nepřipomíná pravděpodobně vůbec nic. Na hlavní trati byly při elektrizaci v šedesátých letech místy použity původní stožáry, například ve stanici Walbrzych Glówny, Janowice Wielke a i v některých traťových úsecích.

Kromě elektrických zařízení byla do SSSR odvezena i jedna traťová kolej dvojkolejné trati Vratislav – Walbrzych – Jelenia Góra – Zhořelec včetně odbočky Sedzislaw – Kamienna Góra. Na našem území bylo trakční vedení sneseno v úseku Meziměstí – státní hranice (Starostín) do 30. ledna 1947 a v úseku státní hranice (Nový Svět) – Kořenov v letech 1958 až 1962 v rámci rekonstrukce trati Tanvald – Kořenov – Harrachov po výměně území s Polskem.

Z tohoto důvodu byl po válce na těchto tratích obnoven znovu pouze parní provoz. Elektrická vozba se na podkrkonošské tratě vrátila až v roce 1969, kdy byla – tentokráte ale již stejnosměrným systémem 3 kV – opět elektrizována trať Vratislav – Jelenia Góra. Další rozvoj elektrizace postupoval pomalu, a tak byl teprve v roce 1987 zahájen elektrický provoz směrem Kořenov, bohužel ale jen do stanice Szklarska Poreba Górna. Poslední úsek, na kterém byl obnoven elektrický provoz, je trať Jelenia Góra – Lubań – Wegliniec. Na ostatních tratích již elektrická trakce obnovena nebyla a na mnoha je dokonce dnes již zastaven provoz úplně (zvláště po velké vlně rušení 1. 1. 2000). Konkrétně se jedná o tratě Walbrzych-Szczawienko – Szczawno Zdrój – Boguszów-Gorce Wschodnie (první úsek z roku 1914), Jelenia Góra – Myslakowice – Kowary – Kamienna Góra včetně odbočky do Karpacze, Lubań – Leśna, samozřejmě Szklarska Poreba Górna – Harrachov (někdejší německá osada Strickerhäuser); ještě nedávno ale občas zajížděly polské nákladní vlaky až do Jakuzsyc na nákladišrě vytěženého kamene z nedalekého lomu, samozřejmě s parními a posléze motorovými lokomotivami. Z někdejšího depa elektrických lokomotiv ve Schlaurothu u Zhořelce se po válce staly opravny úzkorozchodných parních lokomotiv (RAW Görlitz-Schlauroth).

Poznámka wm: Další ranou slezským drahám v létech devadesátých se stalo zastavování provozu na vedlejších tratích – ostatně tento trik známe i z našich drah... Reportáž z ukončení provozu na trati Myslakowice – Karpacz (Zillerthal-Erdmannsdorf – Krummhübel) z časopisu Krkonoše od Jacka Potockého si můžete přečíst zde.