Délka úseku je cca 59 km. Tato část I.koridoru je narozdíl od předchozí vedená nížinou a proto dovoluje podstatně vyšší rychlosti. Je celá elektrizována jednofázovou soustavou 25 kV, 50 Hz a na státní hranici dochází ke změně na elektrickou soustavu Rakouska - 15 kV, 16,7 Hz. Část z Břeclavi na státní hranici je souběžná s II.koridorem.

Délka úseku je okolo 18 km. Úsek určený k rekonstrukci má délku 18,9 km - obsahuje totiž i celou stanici Modřice. Stavba se budovala v intervalu březen 1998 - květen 2000 a podílela se na ni hlavně společnost Dopravní stavby Holding. Část stavby zaplatil i program EU Phare. Nachází se zde 13 opravených mostů a 9 propustků. V Žabčicích je nové mimoúrovňové křížení se silnicí II.třídy. Smutný osud potkal stanici Rajhrad, k níž se ČD zachovaly macešsky a vydaly souhlas k její postradatelnosti. Tato stanice tedy byla nahrazena zastávkou.

Stanice Vranovice byla zařazena jako samostatná stavba, částečně financovaná z fondu PHARE. Má délku 1,922 km a o její realizaci se postaraly společně Dopravní stavby Holding a AŽD Praha. Při přestavbě se mimo jiné zcela změnilo kolejové rozvětvení a vyrostlo nové ostrovní nástupiště, pro jehož výstavbu uvolnilo místo několik budov, existujících již od začátku provozu, tedy už více než 160 let. Kolejové dokončení proběhlo na konci roku 2000 a celkové ukončení stavby pak v únoru 2001. Začátek stavby byl v dubnu 2000. Celkové náklady na stanici Vranovice dosáhly astronomické hodnoty 348 457 695 Kč. Zčásti ji financovaly ČD, zčásti stát prostřednictvím dotací a téměř přesně polovinu uhradil fond Phare. Traťová rychlost v celém úseku je 160 km/h. Ve Vranovicích jsou zvláštností některé výhybky na dřevěných pražcích. Ty by zde však neměly vydržet dlouho - už v létě 2003 byla jedna výhybka nahrazena novinkou z produkce firmy DT VM Prostějov - výhybkou s přestavitelnou srdcovkou (viz 1 foto). Postupně by měly být nahrazeny všechny "dřevěné" výhybky.

Délka této části I.koridoru je přibližně 34 km. Délka samotné modernizace je ovšem 35,6 km - je totiž společná i pro následující 3 km dlouhou část za stanicí Břeclav. První úsek má délku rekonstrukce 32,6 km a byl zcela zmodernizován v roce 1999 po dvouletém úsilí stavitelů firmy ŽS Brno. První část je rovněž zajímavá tím, že na ní není takřka nic zajímavého. Zbývá doplnit, že rychlostníků tu moc nenajdete, jen na začátku a konci - píše se na nich "160". Druhá část začíná za nepřestavovanou stanicí Břeclav a pokračuje 2,931 km daleko na státní hranici v kilometru 77,989. Ještě předtím překříží po velkých mostech řeku Dyji. Tento úsek je už také zrekonstruován a platí pro něj všechna data úseku prvního, pouze byl dokončen už v roce 1998. 10.4.2002 se stalo významným datem právě díky tomuto úseku. V ten den si totiž ČD zapůjčily na testovací jízdu rychlostí 200 km/h rakouského "Tauruse" 1116.015 ÖBB. Bylo to poprvé u nás, co se jelo na běžné trati touto rychlostí (i když již v osmdesátých letech se zde prováděly zkušební jízdy s řadou 350, která zde s dvěma vozy dosáhla 182 km/h!). Pro naprostou bezpečnost byla při každé jízdě využita 2.TK (nejprve proměřená při 160 km/h), dále byla v celém úseku z Vranovic do Břeclavi zajištěna volnost obou kolejí, současně Policie ČR hlídala veškeré důležité objekty, jako mosty, přejezdy, nástupiště, atd. Jízdní doba mezi nástupišti ve Vranovicích a Břeclavi, vzdálenými 31,5 km, činila necelých 15 minut - tzn. průměr "pouze" 130 km/h, maximální rychlost pak 216 km/h. Cca od dubna 2004 by však měla probíhat ještě výrazně větší lahůdka - jízdy jednotky řady 680 rychlostí minimálně 230 km/h (více zde)!

Stanice Břeclav tvoří značný problém, především kvůli svému uspořádání a zaústění 4 dvoukolejných tratí mimořádného významu. Navíc na dvou z nich najdeme levostranný provoz (z Hohenau, do Bohumína). K dalším řádkům je třeba nejprve podotknout, že v různých stupních přípravy byla modernizace žst.Břeclav spojována do jedné stavby s úsekem Břeclav - Kúty št.hr., o kterém se zmiňuji níže. Modernizace průjezdu uzlem byla dříve navržena na léta 2009 až 2010 s investicí okolo 1,4 mld.Kč. Později se začala připravovat stavba "optimalizace traťového úseku Břeclav - st.hr. ČR/SR (včetně průjezdu uzlem)", kde úsek na hranici tvořil pouze I. etapu. Jako termín II. etapy (průjezd nádražím) byl uváděn 06/06 - 11/08 a náklady byly předpokládány ve výši 1,5 mld.Kč. A konečně ve třetí etapě mělo dojít k dokončení průjezdu stanicí a rekonstrukci přilehlých úseků ze stanice k začátku modernizací dříve provedených. Období realizace II. a III. etapy nebylo blíže specifikováno. Později ovšem došlo k radikálnímu odtržení staveb, a proto se v následujícím textu věnuji dnes navrhovanému dílu "Rekonstrukce železničního uzlu Břeclav". To se týká kilometricky následujících úseků: km 81,000 - 87,475 trati Rakousko - Brno, km 83,131 - 86,995 trati Břeclav - Přerov a km 0,000 - 0,960 trati Břeclav - SR. Stavba je rozčleněna na několik etap. Náplní I. etapy je rekonstrukce osobního nádraží. Zahrnuje výstavbu nového ostrovního nástupiště (3. od budovy) v ose koleje č.12, rozšíření 3. nástupiště o jednu kolej od budovy a jeho prodloužení jazykem ke 4. kusé koleji. Další perón vznikne v ose koleje č.9 (vlevo od budovy). V rámci etapy se též zmodernizují ostatní nástupiště a podchod a koleje mezi km 82,865 - 83,660. Současně dozná rekonstrukce i mezistaniční úsek Břeclav - Hrušky (82,920 - 86,995). Předpokládaná realizace stavby je v období listopad 2007 - 2008. II. etapa obsáhne rekonstrukci jižního zhlaví stanice, včetně rekonstrukce mostů přes Dyji a úseků k dokončeným stavbám na Rakousko a Slovensko. U mostu bude teprve zjištěno, zda umožní rychlost 80 km/h a třídu D4. Podle toho bude stavba dále připravována. Velmi předběžně počítá dokumentace pro EIA s realizací v letech 2009 až 2010. III. etapa má za cíl přestavbu severního zhlaví. Obsahuje rekonstrukci tohoto zhlaví, včetně pokračování na Hrušky (do km 85,920), na Podivín (do km 87,475) a 4 hlavních kolejí též přes přednádraží na jih (do km 84,530). Oblouk směrem na Podivín bude posunut za účelem zvýšení rychlosti z 80 na 110 km/h. Potřebný násep má být vybudován již s probíhající stavbou Břeclav - Kúty št.hr. Realizace samotná se přitom předpokládá až v letech 2011 až 2012! V létě 2005 se tak skutečně stalo, takže za pár let může zarostlý násep připomínat zrušenou trať... Poslední část - IV. - představuje rekonstrukci středního zhlaví (mezi přednádražím a osobní stanicí; km 83,660 - 84,530). Současně dozná úprav i jižní zhlaví (vložení 2 rychlých spojek). V hlavních kolejích bude zřízena přes celou stanici rychlost 100 km/h. Realizace je zatím navržena v horizontu let 2013 až 2015.

V roce 2006 byl vyhlášen tendr na dodavatele projektu stavby I. etapy, jenž má být po otevření obálek na konci října 2006 dokončen už v dubnu 2007.