| Diskuse K-report » Archiv 2016 » Tramvaje a metro » Tramvaje Tatra typů T a K | předcházející | další |
Tramvaje Tatra typů T a Kdolů |
| diskuse | posl. autor | příspěvků | stran | posl. příspěvek | |
|---|---|---|---|---|---|
|
Archivy starších příspěvků
|
|
||||
|
Archiv diskuse Tramvaje Tatra typů T a K do 04. 01. 2016 | Boris | 60 | 1 | 04-01-16 17:26 |
|
|
Archiv diskuse Tramvaje Tatra typů T a K do 10. 04. 2016 | Boris | 60 | 1 | 10-04-16 18:01 |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host 62.197.202.11 |
Kůň: TB4D, alebo aj Triebbeiwagen, sú bývalé T4D, ktoré prešli modernizáciou v rámci ktorej bola odstránená búda vodiča a z riadiaceho panelu ostala iba časť. https://www.youtube.com/watch?v=8EprCdSAgkw Ináč takto nejako si predstavujem tramvajovú rýchlodráhu, všimnite si ako prechádza križovatkami, medzistničné vzdialenosti. Rád by som videl keby sa v BA takto postupne modernizovali radiály. Dnes som išiel do mesta cez Dúbravku (28 kvôli náhodnému behu nejazdila), a to šuchtanie sa cez priecestia, popri obratisku Karlova Ves, na Molecovej, všetky oblúky, zastavovanie pri každej vŕbe. Naozaj máme potenciál spraviť z toho niečo vyššej úrovne, len chýba politická vôľa. Dnes je to pomalodráha s intervalom 2 minúty v špičke. Keby mali rozum, tak dávno tam behajú 3xT resp. nízkopodlažné ekvivalenty v tromninútovom traťovom intervale a miesto štyroch liniek by tam jazdili dve (jedna z Dúbravky, druhá z Karlovky). A samozrejme návrat reťazovky miesto tej šnúry na prádlo ktorá tam visí dnes. |
|
Kůň
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1494 Registrován: 1-2012 
|
Pánové, díky. Na K-Reportu již od 09/2005. |
|
Jenki
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4827 Registrován: 5-2002 
|
Boris, dopravopat : prstenec navíc - tipuju dva možné důvody : a) nemáme ND - původní prstence jsou vyčvachtané - tak jeden přidáme b) nemáme originální ND - místní gumárenský závod nám uvařil nějaké nepovedené měkčí kopie z nějaké sračky - dáme jich tam víc. Ale samozřejmě do myšlení sovětského člověka je mnohdy těžké proniknout ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") K výšce a rovinnosti podlahy jedna vzpomínka : v nejmenovaném CZ městě proslulém neortodoxními metodami údržby pamatuju jakési dvojče, které mi bylo něčím podezřelé a furt jsem na něj čuměl a furt jsem nevěděl proč. Až mi došlo, že na obou vozech měly přední podvozky nová kola průměr 700 a zadní podvozky tak s bídou 630. Oba vozy tak byly hezky "do kopce". Docela by mne zajímalo, co by se stalo, kdyby takové zvěrstvo někdo vymastil v rámci jednoho podvozku (o variantě různých průměrů v rámci jedné osy raději ani neuvažuji) ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") ![[kladivo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kladivo.gif "[kladivo]") |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2944 Registrován: 6-2002 
|
Když už je řeč o Plzni...![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host 62.197.202.11 |
Jenki: To sa mi nechce veriť, že bola súprava poskladaná z dvoch vozov, pričom každý z nich mal také rozdiely v priemere kolies medzi podvozkami! To sa niekto musel naozaj už aktívne snažiť, to nemohla byť obyčajná lajdáckosť, ale záškodnícka činnosť, sabotáž. Alebo to bol zámerný experiment? Rozdiel v priemere kola na jednej náprave je bežná vec pri jazde po okolkoch cez plytké srdcovky, keď skokovite meníš priemer o dvojnásobnú hodnotu hĺbky okolku. Nedávno som si pozeral tie úžasné 1000/1435 mm výhybky, kde sa ide po okolku aj tam kde vôbec netreba, len aby sa prešlo cez široký žliabok širokého rozchodu. Niektoré výhybky to majú spravené tak že celá náprava ide po okolkoch (obratisko v Petržalke), iné to zas majú tak že po okolku ide iba to, čo po ňom ísť musí a druhá strana sa odvaľuje normálne (Štúrova). Trošku ma to prekvapilo, čakal by som že to bude jednotné a ani na tom sa nejako nedokázali zhodnúť, že ako tú splietku zbastliť vo výhybke. |
|
vždy
|
|
|
Neregistrovaný host 94.112.12.107 |
U toho pivovaru to měli jeden čas i v rámci podvozků, viděl jsem s tím několik dvojic a dokonce K3. čuměl jsem na to jak PUK, ale pak jsem si vzpomněl na inspiraci formulí F1.... |
|
Jenki
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4829 Registrován: 5-2002
|
...a dokonce K3... Já myslel, že s tím přestali už v 90. letech... Holt jak říkám - v údržbě tam byli vždy neortodoxní |
|
Jenki
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4830 Registrován: 5-2002
|
Dotaz pro extrémní úchyly : Znalci ví, že vozy T4 (a T3D) jsou z hlediska hrubé stavby skříně v mnohém podobnější K2 než T3. Prototyp T4 (dnes Praha 5500) byl vyroben s vlnitými plechy á la K2. Znamená to, že pod nimi jsou výztužné plechy jako u K2, nebo nic jako u T3? A jak je to u sériových T4 / T3D? Stačila by fotka nějaké T4 s vyrvaným vnitřním obložením... |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2947 Registrován: 6-2002
|
Prototyp T4? 5500 je ale 2. prototyp a proti 1. prototypu, který šel do Dresden, je celkově odlišný. Jak je dělaný z hlediska stavby bočnic, netuším, ale normální DDR vozy mají bočnice stavěné klasicky a la T3CS. |
|
UT - extrémny úchyl
|
|
|
Neregistrovaný host 195.91.12.57 |
Stačí takto? http://abload.de/img/t4dyvs5m.jpg |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2950 Registrován: 6-2002
|
UT: Toto potvrzuje shodnost bočnic s obvyklým provedením... |
|
Neregistrovaný host 217.30.65.82 |
Mám otázečku, které vozovny v Praze v současné době vypravují vozy T3M a T3SU a na jaké linky. Díky za info. |
|
Smithers
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 493 Registrován: 12-2007 |
T3M - jen Hloubětín, nejčastěji 16+25 T3SU - jediná zbylá je v dílnách na reko T3SUCS - téměř jen Žižkov, obvykle 1+9. |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2977 Registrován: 6-2002
|
Broušení kol už se pomalu stává historií... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2283 Registrován: 8-2008 
|
ev.č.7033 Praha 13.8.2013
Fotogalerie lokomotiv: http://krumpolc.rajce.idnes.cz/
Fotogalerie pohraničního opevnění z let 1936 - 1938: http://ropiky1938.rajce.idnes.cz/ .............................................................. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 7-2016 |
Dobrý den. Chci se zeptat jestli tady někdo nemá typový výkres Tatry T3SUCS? Posílejte do emailu: boveraclub@email.cz |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2986 Registrován: 6-2002
|
Ono to asi bude těžší, protože v ČKD Tatra to moc neprožívali a běžně k mání byl akorát dost odbytý náčrt s nejdůležitějšími rozměry. Leda že někdo poskytne svůj vlastní výtvor vycházející z měření v terénu. |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host 62.197.202.11 |
KasMar: Ja môžem poskytnúť akurát tak svoj vlastný výtvor, ktorý vznikol už dosť dávno a nejako sa neviem dokopať k tomu ho prekresliť na základe nových zistení. Celkovo by som mal najprv spracovať bratislavské dvojosáky, o ktorých sa podarilo hodne zistiť. Musím niekedy navštíviť národný archív v Prahe, kde ostali typáky a dať ich kvalitne naskenovať. Ak je záujem, tak môžem poskytnúť takýto typák aj vo vektorovom formáte PDF, s vypínateľnými vrstvami: Nakoľko je to neoficiálny typák tak neručím za správnosť. Niektoré detaily nevyzerajú tak ako by mali, resp ako by som chcel. Jedná sa o T3SUCS pre Bratislavu z roku 1985. |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host 92.63.157.174 |
Narazil som na zaujímavú stránku, najmä pre PCC úchylov: http://www.pcc-cars.nl/index.php?id=4 Samozrjeme nie len tento konkrétny článok, ale celý ten web. Google translate do nemčiny to preloží celkom čitateľne, ak si niekto trúfa na holandštinu, tak prosím. |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host 92.63.157.174 |
A ešte niečo pre úchylov: http://www.qcarcompany.com/information/DidYouKnow/B2_Truck_Usage. html Zaujímavé, ak som správne chápal text na ten prvej stránke a aj to čo je tu, tak pre LA boli vyvinuté úzkorochodné podvozky, ktoré sa neskôr označili ako B-1. A že tieto bývajú často chybne ozačované ako B-2. A že sa podobali na neskoršie podvozky B-3. A podľa tej holandskej stránky vznikol typ B-3 práve z úzkorozchodnej verzie B-1 z Los Angeles, čo dáva zmysel, ak si človek pozrie koncepciu (bez primárneho vypruženia), konštrukciu (tvar a prierez nosníkov) a kinematiku (polrámy "L"). Nuž, ak je to pravda, kto by to bol povedal? Žeby ten škardý, hnusný, krivý, hlučný, psíkyzabijajúci a detičkypožiarajúci úzky rozchod dal vzniknúť podvozku, z ktorého neskôr vznikol známy B-3? Alebo som niečo nesprávne pochopil... |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2987 Registrován: 6-2002
|
Je pravda, že podvozek B-3 ve svojí úplně první verzi vznikl až v roce 1941, zatímco podvozek B-1 už v roce 1936, ale než se začal podobat té naší verzi (pro normální rozchod), uběhlo ještě pár let. Zpočátku byla shodná jen koncepce rámu tvořeného podélníky a převodovkami. Byly postaveny dva mírně odlišné páry podvozků a ty pak prošly dvěma odlišnými cestami rekonstrukcí. Náš podvozek byl odvozen od B-3 v provedení z roku 1948 pro široký rozchod 5' 2 1/2" a možná stojí za zmínku, že během výroby v Tatře byly provedeny některé konstrukční úpravy směřující od novější americké verze ke staršímu americkému provedení. Jinak podvozek B-1 býval někdy označován jako B-2 LA (Los Angeles). Stále pro mě zůstává záhadou, jak se podařilo tyto podvozky s rozchodem 1 067 mm uvést do provozu v Káhiře, kde byl rozchod o 67 mm menší. My skuteční PCC úchyláci samozřejmě holandské stránky z odkazu známe, ale pokud jsme pronikli už hlouběji, představují pro nás jen takové všeobecné info. |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2990 Registrován: 6-2002
|
Ještě bych doplnil ten odkaz http://www.qcarcompany.com/information/DidYouKnow/B2_Truck_Usage. html Ne vše je tam správně. Např. Pittsburgh obdržel všechny PCC kromě sérií 1200, 1400 a vozu 1600 s koly typu D-1, což byl vzor pro kolo Tatra. U uvedených sérií byla kola jiných konstrukcí a s pružnými elementy různých tlouštěk a u vozu 1600 již byly použity pružné vložky dvouvrstvé (s plechovým kotoučem zavulkanizovaným i v polovině tloušťky vložky), protože jednovrstvé "superresilient" vložky měly krátkou životnost a trhaly se, nemluvě o značných potížích v době války, kdy byly vyráběny z náhražek nedostupného přírodního kaučuku. |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host 62.197.202.11 |
Boris: Prekvapuje ma prečo ČKD robili metrový podvozok z vonkajším rámom, keď B-1 ho mal "normálne" ako B-3. Žeby nechceli platiť licenciu? Alebo o B-1 ani nevedeli že existuje? Ak sa pozriem na B-1, tak oproti B-3 má výhodou v tom, že trakčáky sú uložené na kolíske, takže aj napriek absencii primárneho vypruženia má nižšie neodpružené hmoty. Ono vlastne B-2 a úzkorozchodná B-6 mali síce primárne odpruženie, ale boli ťažšie a pri vyšších rýchlostiach nemali kľudný chod, aspoň tak som pochopil z tých stránok. Ako boli podvozky B-1 upravené na rozchod 1000 mm je dobrá otázka. Možno konštruktéri už pri ich návrhu uvažovali s tým že by šli použiť aj na metrový rozchod, ale ak áno, tak sa čudujem že neskôr bol vyvíjaný úzkorozchodný B-6. Žeby výrobcovia medzi sebou nekomunikovali, resp. si chránili patentmi "Svoje" úpravy PCC, resp. úzkorozchodné podvozky?. Nenašiel som nikde detailné fotky B-1 a do Orange Empire Railway Museum sa veru nechystám. Keby som tam šiel, tak rozhodne si ich prehliadnem, nafotím, premeriam. Ako som už písal pred pár rokmi, vozeň LARy #3072 by som najradšej doviezol do BA a prípadne ho aj sprevádzkoval. Možno by to múzeum bolo ochotné vymeniť ho za pár ks T3. Len kto by zaplatil prevoz? A kto okrem ma by sa tým chcel povoziť po meste, všakže? |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2992 Registrován: 6-2002
|
Na B-1 nejsou TM přímo na kolébce (nějaké detailní foto mám). Je to jen vložený rám s vypružením, na kterém je teprve úzká kolébka na závěskách, podobná té na B-2! U B-1 je příliš malá světlost mezi zadním čelem kola a "podélníkem", takže netuším, jak ten rozchod mohli zmenšit. Možná měli kola s okolky jenom na jedné straně ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") Podvozky B-1 i B-6 vyráběla stejná firma, Clark Equipment. Těžko říct, proč zvolili tolik odlišné řešení, ale B-6 odpovídá primárním vypružením B-2, tak to možná chtěli ověřit na úzkém rozchodu, i když vyrobili jenom několik podvozků pro použití v Belgii. Doba vývoje úzkorozchodného podvozku Tatra spadala do období obav z následků nedodržení podmínek licence, takže když už vyvinuli několik konstrukcí podvozků na 1 435 mm, možná jim přišlo blbé nevyužít vložené úsilí a udělali z toho úzkorozchodnou verzi, protože 1 000 mm podvozek "obkreslit" nemohli. Vůz LARy 3072, pokud si ho nepletu s jiným, přečkal desítky let v poušti a nepoznal sůl a podobná svinstva. Viděl jsem pár fotek a je skoro jako fabriky. |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host 62.197.202.11 |
Vozeň LARy #3072: https://www.flickr.com/photos/busdudedotcom/13499915114/in/album- 72157643135134024/ https://www.flickr.com/photos/busdudedotcom/13499577145/in/album- 72157643135134024/ https://www.flickr.com/photos/busdudedotcom/13499913414/in/album- 72157643135134024/ https://www.flickr.com/photos/busdudedotcom/13499675953/in/album- 72157643135134024/ https://www.flickr.com/photos/busdudedotcom/13499577595/in/album- 72157643135134024/ Nevyzerá vôbec zle a povedal by som že na to miesto kde je odfotený došiel aj vlastnou silou. A okolky iba na jednej strane? O tom pochybujem. B-6 bola slepá vývojová ulička, asi chceli niečo s primárnym vypružením. Nakoniec, ani B-6 sa príliš neosvedčili čo som čítal... |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host 62.197.202.11 |
ERRATA Nakoniec, ani B-2 sa príliš neosvedčili čo som čítal... |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2995 Registrován: 6-2002
|
Je to on. Losangeleských PCC je zachovaných celkem 5, z toho 4 má OERM. |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2996 Registrován: 6-2002
|
B-2 vs B-3: Ono hodně záleží na stavu trati. Vůz s B-2 sice nepříjemně poskakoval na svislých nerovnostech, ale uvádí se, že úchylky koleje v příčném směru zdolával lépe. Těžko lze ale hodnotit z našeho pohledu, protože podvozek Tatra má proti B-3 zcela odlišně provedeno vypružení kolébky. Mimochodem, v USA byly B-3 provozovány s oběma druhy kol. Zajímavé je, že u nás bylo uplatněno původní vypružené kolo a k použití žádné z konstrukcí s pružnými vložkami zhruba dvojnásobné tloušťky nikdy nedošlo, aspoň co je mi známo. |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host 62.197.202.11 |
Priznám sa že kolá som neskúmal. Tak ďaleko som sa ešte nedosal. |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2999 Registrován: 6-2002
|
Kol byla skutečně celá řada různých typů a někde se s tím nepárali a pod jedním vozem měli strčené klidně různé typy, někdy dokonce v jednom podvozku. Různé verze vznikaly hlavně v době válečného nedostatku, kdy se upravovala stávající kola, aby se do nich daly použít jiné dostupné díly. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2303 Registrován: 8-2008
|
ev.č.8496 Praha 16.8.2013
Fotogalerie lokomotiv: http://krumpolc.rajce.idnes.cz/
Fotogalerie pohraničního opevnění z let 1936 - 1938: http://ropiky1938.rajce.idnes.cz/ .............................................................. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 95 Registrován: 9-2012 
|
http://www.deutschefotothek.de/gallery/encoded/eJzjYBJS4OJIK0rNLE mtKBHiKCjKLy5IzS6RYnb0c1FiLsnJ1mIQkkZSwZycnYIsCQA-OBFR
Komu tykám? Zpravidla všem. Buď se s tím vyrovnej a tykej mi taky nebo se jdi třeba zabít.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3 Registrován: 7-2016 |
K3R-NT 311 v Plzni |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 8-2016 
|
Dobry den, mam niekolko otazok ohladom elektriciek T3 a T6A5. T3: 1. Na Americkych PCC elektrickach sa vyuzival motor-generator na vyrabanie ovladacieho napatia, a vozidlova bateria bola len pre nudzove pouzitie. Podla dokumentu o Bratislavskych T3kach ktory som nasiel, MG sa na nich pouziva len pre chladenie zrychlovaca a dobijania baterie, a bateria sa pouziva pre vsetky funkcie 24 V aj pocas jazdy. Predpokladam, ze CKD na to mali dobre dovody, ale netusim ake. Nevie niekto? T6A5: 2. Stiahol som si ucebnicu pre T6A5 z portalu Tramvajplus. V sekcii o pantografoch je uvedene toto: "Funkce tlačítka NAHORU je navíc podmíněna polohou OTZ. PŘI STISKNUTÍ TLAČÍTKA NAHORU VYJEDE SBĚRAČ U TĚCH VOZŮ SOUPRAVY, U KTERÝCH JE ODPOJOVAČ-UZEMŇOVAČ (OTZ ) V POLOZE 1. Je-li na (kterémkoliv) voze OTZ v poloze 0 (případně uzemněno), tlačítko NAHORU nefunguje. OTZ v poloze 0 (či uzemněno) blokuje nejen chod motorku, ale i samotný odběr proudu z troleje." Podla zvyrazneneho textu som si myslel, ze ak je na prvom voze OTZ v polohe 0, ale na druhom voze v polohe 1, tak pri stlaceni tlacidla "Nahoru" na prvom voze, vyskoci zberac na druhom vozidle. Alebo muselo sa to nastavit na druhom vozidle? Dakujem pekne |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3028 Registrován: 6-2002
|
T3G: Motorgenerátor a baterie jsou při zapnutém řízení trvale propojeny, takže při běžícím motorgenerátoru dochází k nabíjení baterie a spotřeba vozu se dělí mezi motorgenerátor a baterii podle toho, jaký je proudový odběr obvodů a stav nabití baterie. Obecně platí, že není-li zapnuto řízení a tudíž neběží MG, veškeré napájení obvodů je z baterie. Při běžícím MG je naopak běžná spotřeba kryta MG a baterie jen pomáhá krýt zvýšenou spotřebu (např. současný odběr čelisťových a kolejnicových brzd, který se pohybuje okolo 160 A) a slouží jako záložní zdroj pro výpadky, jakými je třeba i pouhé přejetí úsekového děliče apod. |
|
Jenki
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4910 Registrován: 5-2002
|
T3G : u T6A5 v původním ČKD zapojení (minimálně v Ostravě) to fungovalo (a funguje) tak, že je de fakto jedno, který vůz je první, druhý, popř. třetí. Prostě se "někde v soupravě" zadá zvednutí PTG a zvednou se na těch vozech, kde je OTZ v poloze I. Vlastně T6A5 byly v roce 1994 první vozy v Ostravě, kde za celou šichtu nebylo vůbec potřeba lézt do kabiny zadního vozu. Žádné ovládání světel a topení jako u T3, žádné ocasení se s PTG, pěkně všechno zepředu dálkově. Pak se to postupně šířilo dál (T3RP, Varia...) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 8-2016
|
Dakujem. Boris: To dava zmysel, asi som nieco zle pochopil v tom povodnom dokumente. Predpokladam, ze napojenie statickeho menica je podobne? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 95 Registrován: 9-2010 |
Jedna pražská tramvaj v Kursku, dokonce ještě s českými nápisy uvnitř ...18.8.2016, Prospekt Kulakova, stanice náměstí Rokossovskovo |
|
Kejvačka
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1667 Registrován: 10-2004 
|
Článek o čs. tramvajích z magazínu AZ 8/1983:
Karosa řady 700 - nejlepší autobus
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2325 Registrován: 8-2008
|
ev.č.8418 Praha 16.8.2013
Fotogalerie lokomotiv: http://krumpolc.rajce.idnes.cz/
Fotogalerie pohraničního opevnění z let 1936 - 1938: http://ropiky1938.rajce.idnes.cz/ .............................................................. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2350 Registrován: 8-2008
|
ev.č. 8436 Praha 16.8.2013
Fotogalerie lokomotiv: http://krumpolc.rajce.idnes.cz/
Fotogalerie pohraničního opevnění z let 1936 - 1938: http://ropiky1938.rajce.idnes.cz/ .............................................................. |
|
Blanka
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 120 Registrován: 12-2014 |
Ahoj! Pro zájemce ke shlédnutí krátký timelapse večerního provozu u Národního divadla ![[tramvaj]](https://www.k-report.net/discus/clipart/tramvaj.gif "[tramvaj]") https://youtu.be/6bOw3iimsOU
Můj Youtube kanál s převážně železniční tématikou dostupný zde
![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]")
|
|
Neregistrovaný host 217.30.65.82 |
Věděl by zde někdo jak je to v současné době z počtem Cedulových T3 v Praze ? A kolik jim zbývá do vyřazení z provozu ? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 693 Registrován: 3-2007 
|
T3SUCS Zbývá 9 dvojic, na linkách 6 a 9. Dojezdit mají na jaře
22.11.1962 - 19.12.2011
Vokovice! Anvilia *2007 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6886 Registrován: 2-2006 
|
K tomu bych podotkl, že aspoň půlka skončí ještě letos...
Pravda zvítězí, ale dá to fušku...
Informace uvedené v příspěvku pocházejí výhradně z veřejných zdrojů a mohou, ale nemusí vyjadřovat názor autora příspěvku. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2358 Registrován: 8-2008
|
ev.č. 8283 Praha 16.8.2013
Fotogalerie lokomotiv: http://krumpolc.rajce.idnes.cz/
Fotogalerie pohraničního opevnění z let 1936 - 1938: http://ropiky1938.rajce.idnes.cz/ .............................................................. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 653 Registrován: 10-2012 |
Hodně starý, ale dost dobrý: https://www.youtube.com/watch?v=_Yb4ryHsRC8
www.modelytramvaji.cz můj web o modelech MHD ve velikosti HO, TT a N
|
|
Blanka
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 190 Registrován: 12-2014 |
Zdravím! Ke shlédnutí video provozu tramvají u Národního divadla a dál na Újezd a Malostranské náměstí. https://youtu.be/smY4vC4adR4 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2380 Registrován: 8-2008
|
ev.č.8536 Praha 16.8.2013
Fotogalerie lokomotiv: http://krumpolc.rajce.idnes.cz/
Fotogalerie pohraničního opevnění z let 1936 - 1938: http://ropiky1938.rajce.idnes.cz/ .............................................................. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3 Registrován: 8-2016
|
Nedavno som nasiel technicku dokumentaciu pre elektricky typu T3 na tejto stranke: http://shell.sh.cvut.cz/~oskar/T3SU/ Precital som si tuto sekciu, a mam otazky. http://shell.sh.cvut.cz/~oskar/T3SU/T3SU-01-Vyjimka.z.CSN.341510. pdf Podla tejto sekcie, tak do konca roku 1988 vozidla T3SU mali vynimku od normy CSN a mohli vyuzit jednosmerny prud 600 V pre vnutorne osvetlenie. Co sa stalo v roku 1989? Netusim, kedy tento dokument bol spracovany, ale nenasiel som ziadnu informaciu o vozidlach z 1989 v tejto dokumentacii. Dostali dalsiu vynimku? Pouzili striedavy prud pre vnutorne osvetlenie? Ci sa pouzivalo palubne napatie 24 V na osvetlenie ako na T6A5 a KT8D5? Dakujem. |
|
Jenki
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4981 Registrován: 5-2002
|
Nestalo se vůbec nic, zářivky na 600V byly furt. |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3080 Registrován: 6-2002
|
T3G: Tu dokumentaci je třeba brát s rezervou, protože je v ní velké množství překlepů a porůznu chybějících částí vět, takže neznalého může tento materiál dost úspěšně oklamat. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 8-2016
|
Dakujem za info. |