| Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 06. 06. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse Historie železnic do 06. 06. 2016dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2068 Registrován: 5-2008 
|
ještě za "mě" se řešila "výstraha" na předvěsti u nějakýho rychlíku |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24859 Registrován: 5-2002 
|
ještě za "mě" se řešila "výstraha" na předvěsti u nějakýho rychlíku ?? ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2079 Registrován: 5-2002 |
Mekbejne, to znamená, že výpravčí neměl včas postaveno, šnelcug musel zbytečně od předvěsti brzdit k šajbě a na výpravčího pak přišel mangl ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") . Plácačka měl smůlu, buď to to vlakvedoucí napsal do vlakopisu nebo zrovna vlakem jelo "viržinko" (KD).
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
|
|
Bobo
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13064 Registrován: 5-2002 
|
dneska se divíme, že se takhle mohlo jezdit. za 30 let se budou divit, jak sme mohli jezdit bez etcs, mobilů, trsky, na tel. dorozumívání....
kolisti = piráti chodníků
neosvětlený cyklista = žádný cyklista jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/ |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24860 Registrován: 5-2002
|
Mekbejne, to znamená, že výpravčí neměl včas postaveno, šnelcug musel zbytečně od předvěsti brzdit k šajbě a na výpravčího pak přišel mangl [biggrin]. Plácačka měl smůlu, buď to to vlakvedoucí napsal do vlakopisu nebo zrovna vlakem jelo "viržinko" (KD). Jo takhle to Parmezano myslel, aha. Ono se tak nějak těžko poznává, co u koho znamená "za mě", Johny... Bobo - dneska se divíme, že se takhle mohlo jezdit. Já se tomu - po náležitém "vydiskutování" ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") tady - ale nedivím. Mě to přijde jedndouché, srozumitelné, fungující a zjevně i bezpečné. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2081 Registrován: 5-2002 |
Bylo to jedndouché, srozumitelné, fungující a zjevně i bezpečné. Leč tomu také odpovídala, řečeno dnešní terminologií, propustnost trati. To "za mě" býval docela běžný slangový výraz železničních úředníků v.v.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
|
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
McBain: Za mě, za nás = za mých/našich mladých let, za mého/našeho aktivního pracovního života... |
|
Simba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2241 Registrován: 7-2008 
|
Co máte pořád všichni s tou propustností trati? Kolik jezdilo vlaků za 24 hodin? Nevím, jak tehdy v dnešním Zimolastáně, ale mezi Táborem a Benešovem v roce 1974 počet vlaků za 24 hodin ani zdaleka nedosahoval maxima propustnosti jednokolejky, který činil 80 vlaků/24h (což tvrdí ekonomická předelektrizační zpráva). To, že náklady stály po stanicích mělo jiné důvody - nestíhající ranžír ve Vrškách (pracovní morálka díky velké fluktuaci lidí tu byla povětšinou prachbídná). A malý počet vlaků se min. v tomto úseku táhne celé desítky let (i proto se to nikdy nezdvojkolejnilo). Dnes sice dvě koleje máme, ale vytíženost opět minimální.
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně: "Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2083 Registrován: 5-2002 |
Simba: Ale to je v pořádku :-). Pro tehdejší potřeby to prostě stačilo. A nejen na KFJB, ty předpisy přece platily pro celou síť ČSD. Když to stačit přestalo, hledalo se jiné řešení.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7179 Registrován: 5-2002 |
ad McBain a zjevně i bezpečné. Statistiky bezpečnosti Ti výrazně odporují. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2069 Registrován: 5-2008
|
Simba: V SJŘ 519 pro rok 1988/89 pro trať Tábor -Benešov u Prahy je trasováno cca 120 vlaků včetně Lv , pp a rušících |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Parmezano 2069: No dobře, ale podmínkou zavedení někerých rušicích vlaků bylo, že jiné nejely. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2070 Registrován: 5-2008
|
hank: ano , těch rušících je tam cca 20 , nebo vlaky jejichš jízda byla "rušena" jízdou ruš vlaků , někde čekaly . |
|
Simba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2242 Registrován: 7-2008
|
Parmezano: tak jistě, vezmeme-li to takto sakumprásk vše dohromady, tak to samozřejmě ano. I když rok 1988 rozhodně není rok 1974, o kterém jsem se zmínil. Konstatuju jen fakta a zdůvodnění (jestli si soudruzi za normalizace vymýšleli, se neodvažuji komentovat). Nahlédneme-li však do Zápisniků volnosti a postavení vlakové cesty z tohoto období a zprůměrujeme jej, může se nám o takovém počtu vlaků jenom zdát a toho maxima 80 vlaků dosáhnete jen s velkým úsilím (s elektrizací se jistě ale kapacita zvýšila a počet vlaků byl koncem osmdesátek nepochybně vyšší než dnes - být tolik posunů co tenkrát, tak by se z toho v CDP okotili). Navíc musíte rozlišit vlaky, co jezdily denně, v určité dny, v určité části úseku (např.Mn), Lv počítat nemůžete, neboť ne na každém nákladu byla přípřež nebo postrk, co se vracely ze Střezimíře na obě strany. Sám určitě víte, že osmdesátkách nakonec jak známo vznikla první koncepce "koridorů", ač si jí tedy soudruzi upravili k obrazu svému (i oni si ovšem byli vědomi zastaralosti tehdejší železnice). Jenže přichází politicko-společenské změny a až v r.1993 spatřuje světlo světa upravená koncepce ze SUDOPu (vycházející z mezin.dohod) - a z té se v podstatě vychází až dodnes (aspoň tedy co jsem četl). (Příspěvek byl editován uživatelem simba.)
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně: "Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si." |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24861 Registrován: 5-2002
|
PŠ - Statistiky bezpečnosti Ti výrazně odporují. a) bavíme se o době před rokem 1947 cca, takže ty máš nějaké dobové k dispozici? b) tvrdím, že výše diskutovaná věc byla vyřešena celkem slušně a že většina nehod vznikala jinak c) naprostá většina nehod - nejen na železnici - vzniká zřetězením lidských chyb a nedbalostí. A při dodožování všech platných postupů byl diskutovaný systém dost blbuvzdorný. Samozřejmě ne absolutně, to tehdy ale z podstaty věci úplně nešlo Celá tahle diskuze vznikla kolem toho, jestli v případě oddílových návěstidel bez předvěstí byl strojvedoucí nějak spolehlivě a jednoznačně dostatečně dlouho dopředu informován o jejich návěsti. Jak se ukázalo, tak to tak bylo, takže já tento systém považuji za bezpečný (v rámci technických možností doby) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3332 Registrován: 9-2005 
|
v rámci technických možností doby Obecně řečeno, technické možnosti doby byly daleko jiné, neb hradla bez předvěstí musela v kontextu například s dálkovinama, autobloky, elektrickými a pneumatickými stavědly atd. atd., prostě s existující a užívanou technikou ve světě (spíš jen v USA) působit poněkuď... ...když se to sesumarizuje, tak technicky zaostávalo už i předválečné ČSD.
Pár obrázků ode mne...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2071 Registrován: 5-2008
|
Simba: tak víš co "nahlédni" , pokud to půjde naskenuj a vyvěs to tu |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24864 Registrován: 5-2002
|
Pepa l - Obecně řečeno, technické možnosti doby byly daleko jiné, neb hradla bez předvěstí musela v kontextu například s dálkovinama, autobloky, elektrickými a pneumatickými stavědly atd. atd., prostě s existující a užívanou technikou ve světě (spíš jen v USA) působit poněkuď... To samozřejmě vím taky, viz tento můj příspěvek. Řekněme tedy v rámci technických možností zaostávajících ČSD... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2036 Registrován: 1-2006 
|
spíš jen v USA No, zrovna v USA už byly na jednu stranu úseky stovek mil dálkovin a na stranu druhou spousty i hlavních tratí, kde nebylo zabezpečení žádné kromě časů u hlavních stanic v tabulce jízdního řádu - dopravu mezi nimi si organizovali bez jakékoli vzájemné komunikace vlakvedoucí jednotlivých vlaků podle jízdních řádů nejdůležitějších (přednostních) vlaků, "dopravy" oznámené jim telegrafem do poslední velké stanice a svých hodinek. Podle toho svému strojvedoucímu určovali, ve které zrovna z mnoha vyhyben po cestě má uhnout na vedlejší kolej a do kdy tam má čekat než vyrazí dál. Přičemž tímto způsobem se po jednokolejné trati proti sobě motaly nejen pravidelné vlaky několika kategorií a rychlostí, ale i vlaky zaváděné podle potřeby (počtem začasté převyšující ty pravidelné). Přičemž jediná návěstidla byla obousměrná na střeše telegrafních kanceláří krajních stanic úseku (vzhledem podobná těm na budkách kolejových vah u nás - "volno", "zpomalte a převezměte rozkaz za jízdy", "zastavte pro rozkaz"). |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24866 Registrován: 5-2002
|
a na stranu druhou spousty i hlavních tratí, kde nebylo zabezpečení žádné kromě časů u hlavních stanic v tabulce jízdního řádu - dopravu mezi nimi si organizovali bez jakékoli vzájemné komunikace vlakvedoucí jednotlivých vlaků Je pravda, že v Americe dodnes platí, že číslo první lokomotivy = číslo vlaku? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2037 Registrován: 1-2006
|
Ano. "Pevné" označení vlaku používají jen pro vlaky osobní přepravy a pouze některé nákladní (především vlaky "přednostního" směru/kategorie tam, kde je doprava řízena podle výše uvedeného "časového" principu - aby se u vlaků nižší kategorie předem vědělo, kdy a čemu uhybají). Dále mají "pevná" označení (zkratky odkud, kam, poř.číslo v relaci, případně i datum odjezdu) některé dálkové prioritní vlaky se stálými trasami. Většina vlaků je tam ale vedena jako "Extra" bez pevných časů a označení je jim (jako nejpraktičtější řešení pro identifikaci, co to jede) přiřazováno právě podle čísla první lokomotivy. V místech provozu vlaků více společností se před takové číslo uvádí ještě zkratka společnosti, při zapůjčování lokomotiv mezi společnostmi se tyto nezřídka musí provizorně přečíslovat aby nedošlo k duplicitě čísel. |
|
Simba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2245 Registrován: 7-2008
|
Parmezano:do čeho mám nahlédnout? Do SJŘ 88/89, který oba vlastníme, nebo do Zápisníků volnosti, kam signalisté zapisovali vlaky? Toho druhého je poněkud početně hodně - bude stačit vzorek?
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně: "Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2038 Registrován: 1-2006
|
V SJŘ 519 pro rok 1988/89 pro trať Tábor -Benešov u Prahy je trasováno cca 120 vlaků včetně Lv, pp a rušících Což je právě kvůli čistě formálním pp trasám totální hausnumero, stejně jako aritmetické sčítání vlaků jedoucích jen v některém úseku s vlaky jedoucími jen v úseku jiném. nebo do Zápisníků volnosti, kam signalisté zapisovali vlaky? Samozřejmě, že o reálném provozu vypovídaji právě tyto. U SJŘ je potřeba v nákladní dopravě vynechat vatu čistě formálních pp tras "odnikud nikam" a z těch ostatních poměrně počítat jen ty, které se skutečně používaly (poměrně, neb ne každá pp trasa byla použita každý den). A to vždy pro jednotlivé mezistaniční úseky bez jejich sčítání dohromady (stylem "srážky dle Honsové"). |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24870 Registrován: 5-2002
|
Většina vlaků je tam ale vedena jako "Extra" bez pevných časů a označení je jim (jako nejpraktičtější řešení pro identifikaci, co to jede) přiřazováno právě podle čísla první lokomotivy. Jasně, proto mají třeba Big Boye před číslem ještě X, aby se hned poznalo že vezou vlak "extra". Což je právě kvůli čistě formálním pp trasám totální hausnumero Doporučuji se podívat do SJŘ trati Rybník - Lipno kolem poloviny 90ek. Uvidíte, kolik tam "jezdilo" vlaků . |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
McBain 24870: Kolik? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2039 Registrován: 1-2006
|
před číslem ještě X Pozor, číslo lokomotivy je na ní vždy napsáno barvou (plus třeba u Big-Boye na ceduli zepředu uprostřed) - tam žádné "X" není. Tabulky nahoře, symetricky na obě strany, nejsou číslem lokomotivy, ale místem pro označení čísla vlaku (vyměnitelné). Lokomotiva je tedy (UP) 4066, jí vedený vlak obvykle "X4066" (respektivě "UP X4066"). |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24872 Registrován: 5-2002
|
Lokomotiva je tedy (UP) 4066, jí vedený vlak obvykle "X4066" (respektivě "UP X4066"). No takhle jsem to myslel. Že u těchto nákladních lokomotiv vždy číslo lokomotivy souhlasilo s číslem vlaku, a navíc tam pravidelně přidávali to X jak "eXtra". Mám to z filmu o Big Boyích . hank - Kolik? Mnoho a mnoho. Nemám dotyčný SJŘ po ruce a ani se mi to nechce počítat, ale ještě v té době tam bylo vedeno spousta tras nákladů pp, a vůbec netuším k čemu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 890 Registrován: 5-2002 |
hank: Ještě kolem roku 2000 se grafikony po pravidelných vlacích doslova zaplnily vlaky pp, stylem po celých 24 hodin křižování všude, a to i na "klíčových" lokálkách typu Panský - Krásná Lípa. Důvody neznám. |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Mám tady NJŘ 706 pro GVD 1988/89, který obsahuje i lipenku. Těch tras pp pro Mn a Pv vlaky je tam nejmíň 8 párů. (Grafikon není úplně symetrický.) V podstatě tam zakreslili všechno, co se dalo podle D3 vyjezdit. Mám za to, že to byly pozůstatky vojenského plánování. Jinak až do konce provozu na 1,5 kV loučovická papírna trvale zaměstnávala dvoje náležitosti (stroj + hytlák + strojvedoucí a vlak. četa) pro nákladní dopravu, jedny odvezly dva páry Mn denně Vyšší Brod - Rybník a druhé neustále posunovaly na čtyřech (později třech) loučovických vlečkách, což v r. 1988/9 představovalo 9 párů pravidelných vlečkových vlaků denně a k tomu potřebné Pv a Lv jízdy z Vyšáku do Loučovic a zpět. (Více jízd se zátěží bylo do kopce, ale je tu i Lv s plánovanou zátěží.) |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24874 Registrován: 5-2002
|
Těch tras pp pro Mn a Pv vlaky je tam nejmíň 8 párů. (Grafikon není úplně symetrický.) V podstatě tam zakreslili všechno, co se dalo podle D3 vyjezdit. Mám za to, že to byly pozůstatky vojenského plánování. Je to možné. Hlavně vím, že mezi nějakým dvěma grafikony kolem 1995 to najednou skončilo a ze SJŘ všechen tenhle pp balast naráz zmizel. Nešlo o žádný pozvolný útlum. |
|
Bobo
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13067 Registrován: 5-2002
|
pp na D3 se kreslí proto, aby bylo jak zavést něco pomocnýho, průserovýho nebo mimořádnýho. D3 neumí následy
kolisti = piráti chodníků
neosvětlený cyklista = žádný cyklista jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/ |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24876 Registrován: 5-2002
|
pp na D3 se kreslí proto, aby bylo jak zavést něco pomocnýho, průserovýho nebo mimořádnýho. D3 neumí následy To jistě, ale ne v takových kvantech jako tomu bylo až do nedávných dob. Tabulky nahoře, symetricky na obě strany, nejsou číslem lokomotivy, ale místem pro označení čísla vlaku (vyměnitelné). Mimochodem na tomhle je vtipné, že když se soudruzi konstruktéři v ČKD "inspirovali" zámořskými kapotovými dýzly, tak na podle nich obkreslili na hektory a čmeláky i ta prosvětlovací čísla na čelech kapot . Dost by mě zajímalo, jestli aspoň tušili, k čemu to na originálech je. |
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5654 Registrován: 6-2002 
|
A neměly prosvětlovaná čísla na bocích i pomeranče a první zamračené?
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24877 Registrován: 5-2002
|
A neměly prosvětlovaná čísla na bocích i pomeranče a první zamračené? Měly, ale samozřejmě ne v té "americké" pozici. |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 85.71.8.157 |
Křížáků a bez předvěstí bývalo do války na rychlíkových tratích asi ještě hodně, viz i zde - na ÖNWB. Asi už tenkrát jsme tu měli jakýsi skanzen ? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4366 Registrován: 9-2005 
|
Před časem tu proběhla zajímavá diskuse k článku o Hr.Arnoštovice. Simba před chvílí vydal pokračování, tentokrát o hradle o pár kilometrů k severu - Duch místa železničního - Opřetice Autorovi patří můj dík, i toto hradlo dobře znám. Udržoval jsem ho a nějaký čas jsem na něm i sloužil. To byl vegáč! Obsluhovat to šlo vleže, nohou ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") Jen když v Bystřici či Tomicích někdo cosi zkur... nebo zahřmělo a muselo se s "lízátkem" bylo po vegetu. Hradlo na vysoké mezi, hodně schodů, návěstidla daleko a navíc v létě od schodů až k návěstidlu od Bystřice v kolejích spousta zmijí. Zmije ale byly i na bystřickém zhlaví v Tomicích a u hradla Tužinka (první za Benešovem ku Praze) dokonce byly vzácné černé zmije tloušťky zahradní hadice a to přímo pod služebním peronkem. Přeju pěkné počtení. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2089 Registrován: 5-2002 |
Velmi zajímavé čtení o pohledu na místní dráhy v roce 1919: http://www.psp.cz/eknih/1918ns/ps/tisky/t1208_01.htm
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4367 Registrován: 9-2005
|
A co teprv Zasedání Národního shromáždění československého roku 1920. Tam se jednalo o velikých projektech, vč. dvoukolejek. Výstavba vlakotvorných stanic v České Třebové, u Prahy, Plzni, Č. Budějovicích, Chebu, Hradci Král., Brně, Břeclavě, Bratislavě a Košicích. Úprava nových přechodních stanic na hranicích státních v dohodě s jinými resorty, byť i provisorně (Dvořiště, Cmunt, Břeclava, Hrušovany – Šanov atd.). Stavba velkých nádraží v Praze, Brně, Olomouci, Bratislavě a Košicích A další... |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24892 Registrován: 5-2002
|
Velmi zajímavé čtení o pohledu na místní dráhy v roce 1919: Zajímavé fantasmagorie. |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
McBain 24892: Není nic jednoduššího než se znalostí pozdějšího historického vývoje zesměšňovat vize předků, kteří se snažili o něco, co mělo přetrvat. Z výsledků jejich snažení žijeme dodnes, někteří až moc dobře, především ti, kdo ty výsledky dosud sloužící veřejném prospěchu nenávratně "zachránili" pro sebe v zájmu uspokojení své nenažranosti. Co zbude po nás při obvyklém způsobu plánování na jedno volební období? A jestli tu za sto let ještě vůbec bude někdo, koho to bude zajímat, tak nás spíš prokleje než aby se našemu pinožení povzneseně nebo shovívavě posmíval. |
|
Simba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2246 Registrován: 7-2008
|
Koukám, že }Johny11 študýruje parlamentní schůze ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") McBain: proč fantasmagorie? Nevím, jak tyto, ale některé návrhy to dotáhly až do podob generálních návrhů (tudíž byly myšleny vážně). Ve valné většině scházelo jediné - mecenáš/-i, co by zlaťáčky dal/-i. Každopádně. lze chápat, že radost z nových pořádků a nadšení mnoha v mladé republice způsobily nové pokusy o realizaci snů, které mnohdy pocházely z dob mocnářství (a to ošklivé R-U jim mnohdy nepřálo ... i když ...) Tyhle revitalizace návrhů a projektů, příp.vznik nových tady probíhaly ve vlnách s každým novým uspořádáním zemí Koruny české, naposledy po 2.světové válce. Každopádně, zlatá éra výstavby lokálek skončila s prvními roky dvacátého století s rozvojem automobilismu. Po roce 1910 už mělo jen velmi málo projektů/návrhů šanci na realizaci} hank: ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") (Příspěvek byl editován uživatelem simba.)
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně: "Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2090 Registrován: 5-2002 |
Simba: Johny11 řeší pracovní problém ze zcela jiného oboru, ale když narazí na železniční věc, tak si ji rád přečte. A není toho tam málo, po vzniku republiky byly železnice dost prioritní záležitostí. Ale o tom už bylo také hodně napsáno... Souhlasím s tím, co napsal hank, na druhou stranu, neidealizujme si první republiku, těch malých domů je tam také patrných dost a dost. Už v lednu 1919 se řešily - světe div se - korupce a platy učitelů. ![[ko]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ko.gif "[ko]")
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
|
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24893 Registrován: 5-2002
|
Není nic jednoduššího než se znalostí pozdějšího historického vývoje zesměšňovat vize předků, kteří se snažili o něco, co mělo přetrvat. hanku, zjisti si něco o realitě výstavby lokálek už za časů RU a jejich financování. Klíčový rok je myslím 1906, to finanční problémy v Čechách vygradovaly. Důležité a zajímavé jméno je též pan Maštálka ze Sobotky, ten v tom taky uměl dobře chodit. Ten seznam, vydaný v roce 1919 je už naprostá utopie. Pokrok, jaký během války udělala silniční vozidla už nešlo zastavit a následující roky už patřily autobusům. Stavět lokálky v té době už mohl jen snílek (v lepším případě). Taky není náhoda, že žádná místní dráha už za první republiky nebyla uvedena do provozu (snad kromě Svinov - Kyjovice-Budišovice, ale to je jen výjimka potvrzující pravidlo). Už jen ta otázka, jaká vozidla by na takových místních drahách měla být provozována? To by se ještě ve dvacátých letech měly vyrábět "kafemlejnky"? Lokomotivy řady 423.0 v roce 1919 rozhodně ještě nebyly k dispozici (které ale pro lokálkové osobáčky byly poněkud předimenzované), o motorových vozech nemluvě. Nene, je to čistá utopie, která už v té době neměla šanci na uvedení v život. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10381 Registrován: 5-2004 |
No a Vsetín - Klobouky se postavilo nebo ne? Uherský Brod - Nové Město se taky postavilo, akorát z Veselí. Nebo ne? A takovej cancour Říčany - Kostelec - (kouřim) by se náramně hodil i dnes a byl by tam hodinovej ve špičce půlhodinovej takt do Prahy možná místo Strančic... A dostavba "spojovacích cancourů" typu Bachyně - Týn nebo Sedlčany - Příbram taky pitomost nebyla. A nevidím tam třeba realizovanou dostavbu Zvoleněvesnice - Podblešín. Jinak to má samozřejmě i dvojí viditelnou motivaci. Jednou je "nouzová stavba pro omezení nezaměstnanosti" což je asi účelnější než pracáky s dávkama. Tím druhým je pak "porcování medvěda" známé z dnešních dob, jen se dnes lobuje za různé golfové hřiště, aqaparky a jiné všeobecně užitečné provozy... |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24896 Registrován: 5-2002
|
No a Vsetín - Klobouky se postavilo nebo ne? Uherský Brod - Nové Město se taky postavilo, akorát z Veselí. Nebo ne? To ale nejsou žádný lokálky. A nevidím tam třeba realizovanou dostavbu Zvoleněvesnice - Podblešín. To je kde? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2042 Registrován: 1-2006
|
A dostavba "spojovacích cancourů" typu Bachyně - Týn nebo Sedlčany - Příbram taky pitomost nebyla. V té době už jednoznačně byla (mmch, zrovna u té první nejen až v té době). Už jen ta otázka, jaká vozidla by na takových místních drahách měla být provozována? Lobovalo se přece za správné natečení prostavěných peněz, nikoli za nějaký pozdější provoz hladové zdi. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24898 Registrován: 5-2002
|
Lobovalo se přece za správné natečení prostavěných peněz, nikoli za nějaký pozdější provoz hladové zdi. No tak samozřejmě. Ale ta otázka vozidel mi stejně přijde zajímavá. Jsem si vzpomněl, že jsem někde četl něco o záměru místní trati Chuchle - Říčany. Možná dokonce někde tady v nějaké debatě. To by teprve bylo něco. |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 85.71.8.157 |
K těm lokálkám chybí Rašínova odpověď, bez ní to nedává smysl. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2103 Registrován: 7-2005 |
když normy, tak na všechno... i kolik židlí do kanceláře, kolik/jakou a jak vysoko pověsit lampu... pak už se o tom nemuselo přemýšlet |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24900 Registrován: 5-2002
|
K těm lokálkám chybí Rašínova odpověď, bez ní to nedává smysl. Tu bych si docela rád přečetl. I když asi tuším, v jakém se nesla duchu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2043 Registrován: 1-2006
|
Přidal zdravotnictví - na léčebny pro duševně choré |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2093 Registrován: 5-2002 |
Kniha: Jde o zprávu železničního výboru, která reaguje na řadu podnětů na výstavbu různých lokálek, dobudování slíbených tratí etc. Ministr financí se k ní nevyjadřoval, možná v rozpravě jako člen NS (tak daleko jsem se stenoprotokoly neprokousal, opravdu hledám něco jiného). Ale reakcí na tuto zprávu byly zjevně zákony č. 373/1919 o doplnění sítě železniční stavbou drah místních a č. 235/1920 o stavbě nových železných drah na státní útraty a stanovení stavebního a investičního programu na léta 1921 až včetně 1925. Ale to vy určitě znáte .
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
|
|
drake
|
|
|
Neregistrovaný host 89.176.11.7 |
Už jen ta otázka, jaká vozidla by na takových místních drahách měla být provozována? 178 alias 422.0 jako v Rakousku. Řady 97 i 99 skončily ve výrobě už před rokem 1910. |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 85.71.8.157 |
Johny11 - je tam třeba Podolínec-Orlov, ta se dočkala realizace za 40 let, za už úplně jiné konstelace hvězd. A jezdí tam dnes ještě náklady ? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2094 Registrován: 5-2002 |
Kniha: Tak všichni víme, že to "na léta 1921 až včetně 1925" byl více než optimismus. Stejně tak zámysly dopravní komise pražského magistrátu ze stejné doby. Nebo věci týkající se přestavby pražského železničního uzlu a ZÁKOSu z roku 1960. Podstatné ovšem je, že před 100 i 50 lety se pracovalo s nějakou vizí, kdežto dneska politici nevěří ani v přežití jednoho funkčního období a řídí se heslem "každý měsíc dobrý". Podle toho to vypadá.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
|
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24901 Registrován: 5-2002
|
178 alias 422.0 jako v Rakousku. No právě. To už (ani tehdejším) autobusům opravdu konkurovat nemohlo. Podstatné ovšem je, že před 100 i 50 lety se pracovalo s nějakou vizí, kdežto dneska politici nevěří ani v přežití jednoho funkčního období Takových vizí a koncepcí, které se nikdy nenaplní generuje každá doba tuny. Žádný politik v demokratické zemi se neřídí delším časovým úsekem než je jedno volební období. To je holt jedna z mnoha nevýhod demokracie. Takovou stabilitu kádrů, kdy byl jedinec ve vrcholné politice 50 let jako třeba Husák (s přerušením v kriminále, což k tomu z podstaty věci tak nějak patřilo), nám tenhle režim asi nikdy neposkytne. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2095 Registrován: 5-2002 |
Mcbain: Jistě. Ale opravdu je nutné s každou změnou ministra (i z téže strany) otočit kormidlem o 180°? Hezky to nedávno popsal V. Bělohradský, když konstatoval, že volby mají rozhodovat o margináliích, nikoliv o zásadním směrování. To je stejné jak v budování infrastruktury jako ve školství. Tyhle děje mají větší setrvačnost než jedno volební období a podle toho je třeba k nim přistupovat. A ne si dokazovat, kdo dál dočurá...
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
|
|
Z F J
|
|
|
Neregistrovaný host 109.80.18.6 |
K výstavbě tratí po roce 1918: tehdy bylo hlavní dobudovat chybějící tratě na moravsko-slovenském pomezí a na Slovensku - tam i tam vznikla za první republiky řada nových tratí. Ovšem hlavně ve vnitrozemí Čech a Moravy se již od dvacátých let prosazovaly autobusy, ať již státní (poštovní, později ČSD) tak soukromé. Bylo to logické - silnice se vcelku masivně modernizovaly, a busy měly tehdy obecně punc modernosti. Na druhé straně - některé drážní spojky se dostavět mohly, napadají mě Dobříš-Příbram nebo Litomyšl-Svitavy, kde by vznikly přímé spojnice mezi centry. |
|
drake
|
|
|
Neregistrovaný host 89.176.11.7 |
To už (ani tehdejším) autobusům opravdu konkurovat nemohlo. Nemyslím si, že by zrovna vozidla byla příčinou nekonkurenceschopnosti lokálek. Ty ležely úplně někde jinde. Že Desiro Kolešovku nezachrání, bylo jasné už tehdy. Třeba už před rokem 1910 bylo nutno na lokálkách řešit problém nápravových tlaků. Od roku 1902 se vyráběly vozy na uhlí s ložnou vahou 20 t a vlastní vahou mezi 8 až 9 tunami. A hranice únostnosti pro běžně používaný lokálkový svršek XXIVa je 7,25 t na kolo. Takže i přeprava uhlí, kde dráha nemohla mít konkurenci, začínalo mít problém. A takto by se dalo pokračovat. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8298 Registrován: 3-2007 |
některé drážní spojky se dostavět mohly, napadají mě Dobříš-Příbram No, to by byl kasovní trhák S váma je fakt sranda. S tím, co píšete před touhle větou, lze jen souhlasit - tehdy měla železnice ještě strategický (vojenský) význam a tak k ní bylo přistupováno a čsl. stát dobudovával po vzniku především na Slovensku řadu chybějících spojnic (třeba velmi drahá trať Brezno-Margecany kvůli náhradě problematické trati (Maďarsko) Zvolen-Košice. |