K-report
 

Archiv do 3. října 2010  

Diskuse K-report » Archiv 2010 » Železnice » Úzkorozchodné dráhy » Archiv do 3. října 2010 « Předcházející Další »

Autor Příspěvek
Tinhi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 841
Registrován: 12-2007

Odesláno Pondělí, 27. září 2010 - 19:56:01   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Dnešní 257 před Jindřiší
Mathulo
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 434
Registrován: 7-2008

Odesláno Pondělí, 27. září 2010 - 20:54:40   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Kadlos-mohol by som pouzit forku M21.003 na web NPZ?
Verejnosti málo známa no predsa krásna Nitranska poľná železnica
Kadlos
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 178
Registrován: 2-2009

Odesláno Pondělí, 27. září 2010 - 21:07:16   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Mathulo: jak je ctěná libost
Všd
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1012
Registrován: 7-2008
Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 09:36:26   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Mají už nějaký vůz pro invalidy na JHMD? V Žitavě pro ně měli upravený služební vůz a byl perfektní. Jen je škoda, že nejezdí vozidla Rumunské výroby, jen TU47.0, aspoň podle fotek to tak vypadá.

Jinak mám nově fotky z trochu větší úzkorozchodky v Tunisu na http://mhd-vlak.tk/ , níže také naleznete něco málo z Mayrhofenu, ale je to psané spíš pro rodiny s dětmi, než pro lidi, co dráze rozumí.
Hrb
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.176.72.50
Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 11:54:45    Odkaz na tento příspěvek  

Všd: na fotkách z JHMD jsou hned dvě vozidla rumunské výroby v akci: Resita a Faur T 48.001.
Bizon
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 417
Registrován: 4-2005

Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 12:24:07   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Mám dotaz kolik bylo M21? a kolik se jich dodnes dochovalo myslím tím i po přestavbě na vlečnák
Nyplzet
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 452
Registrován: 10-2006

Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 13:07:03   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Bizon: Vyrobeno 9, zachováno nejspíše 5 kusů, pokud se někde nějakej neschovává třeba v Maďarsku. Ovšem 009 měla být snad už jen jako skříň používaná u dráhy jako sklad, existuje ještě? (byl by to 6. dochovaný)
Všd
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1013
Registrován: 7-2008
Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 13:43:20   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Hrb: Faur tam je s historickými vozy. V běžném provozu nic. A Resita také netahá běžné vlaky, v tomto případě naštěstí.

Naivně jsem si myslel, že když JHMD koupily dvě vozidla podstatně mladší, než TU47 a Balm/ú, že s nimi budou jezdit. Na Žitavce jezdí v běžném provozu malý Faur (označení z hlavy nevím), jel jsem s ním dokonce dvě jízdy, protože mne pracovníci SOEG mystifikovali, že Libnet na páře neplatí.
Bizon
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 418
Registrován: 4-2005

Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 14:27:14   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Nyplzet:Dík za info a ten JHMD vzaly kde?
Mixmouses
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1197
Registrován: 1-2006

Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 14:36:00   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  




Obecně vzato pravda neexistuje, jsou pouze různé úhly pohledu na lež...

http://fotomysak.bloudil.cz
http://zeleznicka.bloudil.cz
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 78.102.209.111
Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 15:51:46    Odkaz na tento příspěvek  

Mixmouses: Přál bych vám "Míň vody, víc řepy": http://www.youtube.com/watch?v=ZuLCHBrn2y8
Bizon: Provozní M 21.004 je na JHMD dočasně (asi přes zimu) zapůjčený ze slovenské ČHŽ. Ten neprovozní (rozpracovaný) JHMD nedávno koupily od "agrárníků" v Nitře. Oba předtím jezdily (a pak chátraly) na PŽ Prešov (ten neobnovený M 21.003 pod označením M 21.008). Jejich záchranu z Prešova v 80. letech minulého století iniciovalo Slovenské polnohosp. muzeum v Nitře, kde pak stály řadu let.
Mixmouses
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1198
Registrován: 1-2006

Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 16:02:47   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Cogwheel : tak to je .
Mám tu pro Vás všechny další fotky nejen z Řepánkových jízd.
Obecně vzato pravda neexistuje, jsou pouze různé úhly pohledu na lež...

http://fotomysak.bloudil.cz
http://zeleznicka.bloudil.cz
Bizon
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 419
Registrován: 4-2005

Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 16:28:04   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Cogwheel:dík moc ještě se tě zeptám v republice by měl být ještě jeden je přestavěnej na Ba/ú 619 ale kde je dnes nevím
Všd
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1014
Registrován: 7-2008
Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 17:13:51   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

http://www.youtube.com/watch?v=NKlEEYrFh8c

Jsou tyto vozy v provozu ještě někde jinde? A Faury jezdí v Maďarsku už jen v Budapešti, nebo i na dalších tratích?
Všd
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1015
Registrován: 7-2008
Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 17:25:15   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

http://www.youtube.com/watch?v=iurrLkBe9Es

Zde uvidíte mezi 4:3O a 5:00 vlak vedený dvojspřeží, s vagonem, který (asi nechtěně) napodobuje PKP IC. Dále tam lze v depu zahlédnout lokomotivu Mk49.
Kadlos
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 181
Registrován: 2-2009

Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 17:43:13   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

M21.004 mají JHMD vypůjčený od ČHŽ do konce listopadu
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 78.102.209.111
Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 17:59:50    Odkaz na tento příspěvek  

Bizon: Z vlečňáku Ba/u 619 je nyní na ČHŽ řídicí vůz R 21.007.
Všd: Tyto charakteristické vozy byly zkonstruovány jen pro PŽ Budapešť. Existuje i "letní" verze. Faury v Maďarsku jezdí jen v Budapešti (dětská železnice je trakčně náročná). Další informace o maďarských úzkokolejkách viz např. www.kisvasut.hu (znalost maďarštiny není až tak nutná).
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 78.102.209.111
Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 18:08:00    Odkaz na tento příspěvek  

Ta lokomotiva Mk 49.2 "pasuje" právě k těm vagónům. Principiálně to je vlastně "zdvojená Rába" (podobně jako u nás byly "zdvojené Karkulky - také se neosvědčily). Těch maďarských lokomotiv bylo vyrobeno 7 ks, dochovala se jediná. Léta stála na pomníku, nyní je snad opět provozní.
pal
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.176.72.120
Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 18:10:34    Odkaz na tento příspěvek  

Bizone - zajeď si do Pribyliny a tam mají M-21.006(07) v kompletním historickém stavu a ještě jednen ex M-21. ( 08 ??? ) přestavěný na Ba/u 3 (ex PLŽ) - ten je sice v trochu dezolátním stavu, nicméně je asi lepší než Šatavův M-21.003.
Bizon
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 420
Registrován: 4-2005

Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 19:48:09   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Pal:ten Pribyliny je jak píšeš na 100% M-21.006 jinak na ČHŽ te řidičák je původní M-21.007
Nyplzet
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 453
Registrován: 10-2006

Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 20:45:06   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Chudák Ivošek se stím dělá a nikdo to nevyužije Přehled dochovaných M21 zde: M21 , Jinak kompletní historie řady M21 byla nedávno hezky popsána v časopise Svět Železnice (Radim Šnábl). Doporučuji přečíst, je to velmi zajímací
Ulf
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.117.130.3
Odesláno Úterý, 28. září 2010 - 20:59:44    Odkaz na tento příspěvek  

Faury v minulosti v Maďarsku jezdily i v Ózdu. Po zrušení byly odprodány Lokotransu a poté dodány do Afriky
Barbora Jandová
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.179.146.78
Odesláno Středa, 29. září 2010 - 12:00:47    Odkaz na tento příspěvek  

Dobrý den,
sháním video ze dne 19.9. vláčku na trati Jindřiš - Malý Ratmírov, který vyvážel vodáky zpět nahoru na start splouvání Hamerského potoka. Nevíte prosím o někom kdo to v neděli natáčel?
Děkuji.
Janek_lemoch
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1081
Registrován: 11-2007
Odesláno Středa, 29. září 2010 - 16:51:06   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

M 21.003 (RINGHOFFER 54124/1939): JINDŘICHŮV HRADEC 1939-1964 > PREŠOV

M 21.004 (RINGHOFFER 54125/1939): JINDŘICHŮV HRADEC 1939-1964 > PREŠOV

M 21.005 (RINGHOFFER 58737/1945): JINDŘICHŮV HRADEC 1945-1960, 1960 reko na osobní vůz Ba/u 622, 1960-1978, +1978

M 21.006 (TATRA KOPŘIVNICE 63725/1947): TŘEMEŠNÁ VE SLEZSKU 1947-1959, 1959 reko na osobní vůz Ba/u 619, 1959-1975, 1975 předán NTM

M 21.007 (TATRA KOPŘIVNICE 63726/1947): TŘEMEŠNÁ VE SLEZSKU 1947-1959 > ŽILINA

M 21.008 (TATRA KOPŘIVNICE 63727/1948): JINDŘICHŮV HRADEC 1948-1964 > ŽILINA

M 21.009 (TATRA KOPŘIVNICE 63728/1948): JINDŘICHŮV HRADEC 1948-1957, +1957
že_by
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1904
Registrován: 6-2007
Odesláno Středa, 29. září 2010 - 17:22:48   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Ad Všd - 1015
Ve Vašem příspěvku https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=1914666 je odkaz na pěkné video. V čase 6:58 až 6:59 je úzkorozchodná drezína přestavěná z osobního automobilu. Co je tam za motor, to nevím, ale kastle je Škoda 1102 - cca rok výroby 1948.
Kuřil_p
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 556
Registrován: 9-2009
Odesláno Středa, 29. září 2010 - 17:28:06   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

M 21.0:
Wels
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 285
Registrován: 12-2007

Odesláno Středa, 29. září 2010 - 20:54:53   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Janek : M 21.007 byl přeznačen na M 21.006 a naopak. K záměně došlo v dílnách před předáním lesům. M 21.006 byl přestavěn na Ba/u 619 a zůstal ještě v Třemešné. Motor z původního M 21.006 šel jako náhradní spolu s M 21.007 - označeným jako 006 tamtéž. M 21.008 (opět záměna čísel 003 a 008) šel již bez motoru na PLŽ a byl označen Ba/u 3.

(Příspěvek byl editován uživatelem Wels.)
Tinhi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 852
Registrován: 12-2007

Odesláno Čtvrtek, 30. září 2010 - 18:43:05   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Dnešní 257 na Bobelovce
Jenoušek
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 66
Registrován: 12-2007
Odesláno Čtvrtek, 30. září 2010 - 19:18:52   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Zdravím všechny přítomné,
mám velkou prosbu. Nemáte náhodou někdo ve svých archivech informace o úzkorozchodné dráze v Břasích? Např. bližší údaje o vedení trati, použitých lokomotivách apod. Kdysi prý vyšla brožurka od myslím Karla Hoffmana s názvem Úzkorozchodná dráha na Břasích. Tuto brožurku se mi přes veškeré úsilí nepodařilo sehnat. O drážce je k mání zoufale málo informací.
Díky moc za případné odpovědi.
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 78.102.209.111
Odesláno Čtvrtek, 30. září 2010 - 20:38:03    Odkaz na tento příspěvek  

Brožurka Karla Hofmana "Úzkorozchodná dráha na Břasích" vyšla r. 1991 v nákladu pouhých 300 ks. Vydala ji Okresní knihovna v Rokycanech. Eventuálně bych ji mohl přinést ukázat na sobotní setkání diskutérů K-reportu v rest. U černého koníčka v Č. Budějovicích. Další zmínky najdete i v novějších publikacích "Úzkorozchodné železnice v průmyslu a zemědělství" (vyd. Corona 2003) a "Neveřejné úzkorozchodné dráhy v Čechách" (vyd. SÚA 2004 - na základě historických soupisů pro armádu).
Kromě asi nejzajímavější 700 mm elektrické důlně-průmyslové drážky byla v revíru i čistě důlní drážka a visutá lanovka, na kterou se zavěšovaly dřevěné důlní vozíky i s kolečky - to v brožurce popsáno není.
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 78.102.209.111
Odesláno Čtvrtek, 30. září 2010 - 20:54:24    Odkaz na tento příspěvek  

V městském muzeu v Radnicích, viz http://www.mestoradnice.cz/zarizeni-mesta/mestske-muzeum/ jsem před lety viděl nějaké historické fotky z dobývání uhlí na Radnicku a průmyslových podniků v okolí, možná by tam mohli mít i něco k drážce.
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 78.102.209.111
Odesláno Čtvrtek, 30. září 2010 - 21:06:05    Odkaz na tento příspěvek  

Ke stručné informaci: http://www.spvd.cz/?p=zeleznice/brasy/brasy.html&m=menu_zeleznice .html bych upřesnil, že správné jméno podnikatele je Starck.
Zjirsa
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 117
Registrován: 12-2007
Odesláno Čtvrtek, 30. září 2010 - 22:28:03   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Úterní ježdění.
Zdepa
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 865
Registrován: 7-2005
Odesláno Čtvrtek, 30. září 2010 - 23:44:16   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

PRACOVNÍ VERZE 12.2000

Úzkorozchoné dráhy a lanovky v okolí dnešní obce Břasy (katastry obcí Kříše, Stupno, Vranov, Vranovice)

* povrchová koňská dráha "Starck"
- trať vedla od dolu Liewald v Břasích přes důlní pole Všech svatých, Josef a Jiří až na nádraží v Horním Stupně, s odbočkami ke Starckovým závodům (sklárna, továrna na výrobu olea, kyseliny solné, ...)
- 7.6.1871 požádáno o povolení zřízení koňské dráhy
- 15./20.6.1871 dobrozdání Horního hejtmanství v Plzni
- 27. a 28.6.1871 komisionální šetření
- 31.7.1871 vydáno povolení ke zřízení
[pramen Hofmann]

* povrchová koňská dráha "Stenberk"
- trať vedla od dolů v Darové do Břas v délce cca 8,5 km
- žádost o koncesi na koňskou dráhu podal horní správce Čeněk Blažek (původní majitel) dne 16.1.1876
- pochozí komise c.k. OH v Plzni 10.3.1876
- vyřízeno 1.5.1876 (čj.23588)
- další jednání již vedeno s majitelem - Zdeněk hrabě ze Stenbergu,majitel uhelných dolů a sklárny na Břasích a Darové
- šetření ke koňské dráze na Darové 5.10.1876
- kolaudace dráhy 30.8.1877
[pramen SOkA Rokycany, fond OÚ Rokycany kr.155 (spis ič.150/73 a č.j. 11-53/85), kr.156 (spis čj. 11-53/704)]

* povrchová elektrická dráha "Starck"
- přeměna koňky na elektrickou dráhu
- žádost podána 2.2.1908
- pochůzka 10.3.1908
- povolení OH v Rokycanech 4.11.1908 (čj.38472)
- další šetření 4.12.1908
- 1.zkušební jízda již 12.9.1908, 14.9. zkouška se zátěží, 16.9. zahájen provoz
[pramen Hofmann]

- kolaudace 11.2.1909 OH Rokycany (čj.5711)
[pramen SÚA, fond MŽ - "1925"]

- provoz - elektrické lokomotivy dodány firmou AEG Wien v r. 1908 - 3 kusy (tov.č. 52-54), 1914 - 1 kus ; vše výkon á 31 (36) k
celkem 4 kusy (vedeny 1925,1932,1945)
- benzinové lokomotivy dodány firmou Ferrovia Radotín v r.1924 - 3 kusy ; vše výkon 6 k (motory Walter)
[pramen PA SU, fond DKZ Kaznějov ; prospekt AEG Wien-reference]

- znárodnění 31.12.1945
3x el.loko AEG Union (2 sériové motory á 15,7 ks)
1x el.loko AEG Union (2 sériové motory á 15,7 ks)
3x benz.loko Ferrovia (2válcový motor Walter 6 PS)
40 vagonetů pro el.dráhu objem 1 m3
5 expedičních vagonů
7 kladnicových vagonů
22 sklopných vagonů železných
1 montážní vůz el.dráhy
[pramen PA SU, fond DKZ Kaznějov, kt.770]

* povrchová "Sternberská" lokomotivní dráha
- v dopise pro RBÚ Plzeň z 18.5.1926 uvádí Závodní správa Sternberských kamenouhelných dolů v Břásích, že k dopravě uhlí na povrchu využívá benzinovou lokomotivu, výrobek firmy Deutz-Otto o výkonu 10 koní. Lokomotiva je v provozu již 2 roky s dobrým úspěchem
[pramen SOA Plzeň, fond RBÚ Plzeň, kt.308]

- dráha o rozchodu 700 mm a délce 1,05 km spojovala Sternberské doly s nádražím (kolejivo - váha 10 kg/1m, max.stoupání 25 prom.), 1 lokomotiva Originál Otto o výkonu 10 HP (váha 4 t, usp. Bm, rozvor 700 mm), vozy - hunty, bez brzdy 50 ks o váze 280 kg ; povolení k přípravným pracem vydala OSP v Rokycanech 19.10.1921 (čj.51086), stavba proběhla v roce 1921
[pramen SÚA, fond MŽ - "1925"]

- 9.7.1920 byla od firmy Deutz odeslána lokomotiva tov.č.2405, typu C XIV, pro Stenberské
bánské ředitelství Radnických kamenouhelných závodů na Břasích [lokomotiva vyrobena v roce 1916 pro HFB]
[pramem tovární seznam strojírny Deutz]

- 9.3.1928 nařídila OSP v Rokycanech na 21.3. prohlídku úzkorozchodné dráhy a k povolení benzinové lokomotivy sloužící k dopravě od šachet Hedvika, Matylda a Sto k centrální stanici lanové dráhy, popř. k dopravě břidličného uhlí od této stanice do Sternberských skláren na Břasích
- 21.3. proběhla komise, protokol sepsán 26.3.1928 a provoz schválen
podle protokolu - benz.loko má rozchod 680 mm (?jak to měřili?), max.rychlost 12 km/h, při stoupání 10 prom. max. 4 km/h, motor je ležatý 1 válcový od firmy Langen & Wolf v Kolíně nad Rýnem o výkonu 10 HP, brzda ruční, lokomotiva utáhne 20 vozíků o váze 5 q ; remíza lokomotivy je v centrální stanici lanovky ; řidičem je Antonín Fišer
- trať byla prodloužena ze šachty Matylda na šachtu Sto, křižuje silnici Vranov-Kříše poblíž šachty Matylda
- 5.11.1928 předloženy služební předpisy pro provoz lokomotivy, které RBÚ Plzeň neschválil
[pramen SOA Plzeň, fond RBÚ Plzeň, kt.368]

- 07.1938 proběhla zkouška p.L.Škopka z Přívětic na naší lokomotivě Deutz 10 HP, sloužící k dopravě důlních vozíků na povrchu ze šachet Cecilia, Matylda a Zdenko k hlavní stanici lanových drah na Baště
- Lad.Škopek z Přívětic ustanoven 9.11.1938 (*18.5.1917)
- 16.9.1939 žádá vedení Sternberských dolů o zkoušku obsluhy benzinové důlní lokomotivy Deutz pro strojního zámečníka Fr.Kroce ze Stupna (*28.5.1913 v Líních), uvedený jezdí s lokomotivou od 3.8.t.r.
[pramen SOA Plzeň, fond RBÚ Plzeň, kt.451]

* Důlní míry Dolové a průmyslové závody dř.Jan David Starck
Důl Liewald v Břasích
- 1909 - až 200 horníků
- 1929 - důl Liewald je na důlních mírách Rafaeli, Maria Theresia, Egidi, Markéta, St.Antoni, Jan Nepomuk a Sv.Kateřina ; těžba v revírech "Balkán","2.sklepů","č.6", "hlavní koňský
překop, též. rozrážky"
- těžní jáma # Liewald je hluboká 76 m
- 1930 - těžba na hlavním překopu pomocí jednoho koně, který po směně vychází touto štolou ven do stáje
stav - 97 dělníků a 4 dozorci, průměr denně 180 vozů po 5 q
[pramen SOA Plzeň, fond RBÚ Plzeň, kt.359]

* Dolové podniky Velkostatku stenberského
- 1929 - 3 šachty : Hedvika, Matylda, Sto
[pramen Ing.Čepek L. - Kamenouhelná pánev u Břás]

* k 1.9.1934 Báňské ředitelství dolových závodů J.D.Starck prodalo # Liewald Jiřímu Sternbergovi
* 9.9.1935 bylo oznámeno RBÚ Plzeň, že těžba z # Hedvika byla svedena na # Liewald a # Hedvika bude používán jen výjímečně
[pramen SOA Plzeň, fond RBÚ Plzeň, kt.401,408]

* Lanovky
Darová-Břasy , Břasy-Rampa
- Darová-Břasy : povolení ke zřízení 15.9.1921, kolaudace 25.4.1924, délka 645 m (9 stožárů), výroba Pohlig (nakládací stanice stojí na parcele č.330/14 Stupno Horní, úhlová stanice parcela č.423/.. Kříše, vykládací stanice na rampě stanice Stupno-Břásy)
- 02.1925 přestavba nakládací rampy (asi na ČSD) pro dopravu vozíků lanové dráhy nebo jako dříve ručně po úzké dráze (rozchod 680 mn)
[pramen SOA Plzeň, fond RBÚ Plzeň, kt.319]

* lanovka nahradila koňskou dráhu od dolu Jan a Sv.Anna u Darové

Pozemmní lanovka s vrchním lanem
- 1938 - z dolu Liewald na ústřední stanici lanovky, délka 540 m, rozchod 480 mm, 2 kolejná, postavena 04.-05.1938, zkoušena 06. 1938, žádost o schválení 30.6.1938, původní doprava ručně a koňmi z # Liewald na ústřední stanici
- 1940 - z dolu Matylda a dolu Cecilile na ústřední stanici lanovky, délka 550 m, povolen provoz 25.8.1940
[pramen SOA Plzeň, fond RBÚ Plzeň, kt.451]

- důl Cecilie - projekt 1935, zahájena těžba 1936/7
[pramen SOA Plzeň, fond RBÚ Plzeň, kt.408]

* po napojení dolů Liewald, Cecilie a Matylda pomocí pozemních lanových drah (svážných) pozbyla nutnost provozu benzinové lokomotivy Deutz
[vlastní poznámka]
Janek_lemoch
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1082
Registrován: 11-2007
Odesláno Čtvrtek, 30. září 2010 - 23:58:44   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Ví se kolik mělo být přívěsných vozů Calm/u a CFalm/u pro M 21.0?
Stokr556
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 754
Registrován: 11-2007
Odesláno Pátek, 01. října 2010 - 05:47:09   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Zjirsa: Co to je za skříň vozu ,,velkého rozchodu,,na vaší poslední fotce?
Zjirsa
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 118
Registrován: 12-2007
Odesláno Pátek, 01. října 2010 - 10:51:28   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Stokr556: EM 201 003.
Vagonet
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.203.161.27
Odesláno Pátek, 01. října 2010 - 12:06:21    Odkaz na tento příspěvek  

V situaci na Břasích aby se vyznalo. Tak aspoň poválečná situace centrální lanovkové stanice. Mohl by někdo zakreslit důl Liewald? Lanovka 645 metrů vychází z centrální stanice na konec nádraží. Z centrální stanice na důl Jan v Darové bylo cirka 2,5 km.
Jenoušek
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 67
Registrován: 12-2007
Odesláno Pátek, 01. října 2010 - 12:46:31   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Zdravím všechny přítomné,
děkuji všem co reagovali na můj dotaz ohledně úzkokolejky na Břasích. Velmi jste mi pomohli a moc vám všem děkuji.
Vagonet
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.203.161.27
Odesláno Pátek, 01. října 2010 - 13:11:04    Odkaz na tento příspěvek  

Ještě jedna myšlénka: zakreslená úzká přes Matyldu II na centrální lanovkovou stanici byla podle všeho původně odbočkou z tratě na Liewald, svážnice je jen trasa na Matyldu I.
Vagonet
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.203.161.27
Odesláno Pátek, 01. října 2010 - 14:08:49    Odkaz na tento příspěvek  

Tohle taky patří do kulturního dědictví UNESCO?

Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
Odesláno Pátek, 01. října 2010 - 14:29:11    Odkaz na tento příspěvek  

Hm, pamatuji ještě trochu jiný obraz v "Slezském Odginhonu" - s určitou opravdovou "industriální atmosférou". Škoda, že nyní už to tam funguje jen jako turistická atrakce (ne skutečná těžba grafitu).
Stokr556
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 755
Registrován: 11-2007
Odesláno Pátek, 01. října 2010 - 15:13:01   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Zjirsa: A nebylo by více foto?

popř na mail?
Ivosek
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 141
Registrován: 8-2007

Odesláno Pátek, 01. října 2010 - 17:33:13   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Zdravím...

Chtěl bych Vás všechny poprosit jestli nemáte jakýkoli snímek lokomotivy Wohanka LB co jezdila v čistírně odpadních vod...

Díky
Ivoš
ICQ:484748903 :-) http://www.uzkorozchodky.hys.cz/
532
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.176.182.9
Odesláno Pátek, 01. října 2010 - 21:19:00    Odkaz na tento příspěvek  

Vagonet : Dolu Liewald (přijmení) se říkalo i Jánský důl (Johanni Zeche, Schacht) - viz. mapka z roku 1872, u dolu končila, začínala koňka. K mapce je ještě detailnější, kde přímo u budov je napsáno Liewald Zeche (Johanni Schacht). Důl byl umístěn kousek od obec Vranovice, tedy již mimo Vaší mapku (nad ní). Mapa z roku 1872 není orientovaná, ale společné body jsou místa Zámeček (Schloss) a nádraží Břasy - Stupno. Doporučil bych z mnoha důvodů, nejenom pro oblast Břas, knihu Johann David Edler von Starck a jeho podíl na rozvoji hornictví průmyslu v západních a severozápadních Čechách koncem 18. a v 19.století, Jaroslav Jiskra, 2005, muzeum Sokolov.
Kari
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 185
Registrován: 2-2007
Odesláno Sobota, 02. října 2010 - 14:42:06   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Jak si tak procházím archiv, tak jsem si všiml, že M27.001 je u JHMD vyfocena jen jak stojí před depem. Chci se zeptat, jezdí vůbec s lidma a jak to vypadá s jejímy sestřičkami? Pořád jsou ve stavu ve kterým byly dovezeny?
Vagonet
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.203.161.27
Odesláno Sobota, 02. října 2010 - 16:59:57    Odkaz na tento příspěvek  

532: To jsem ale...Vždyť toho Starcka mám. Ale umístění Liewalda nesouhlasí. Vychází zhruba tam, jak je na mojí mapce Matylda I - není to nakonec překabátěný Liewald? Matylda schacht je ve Starckovi u silnice, kde mám na mapce Matyldu II. Umístění Liewalda odpovídá i podle délky svážnice z hlavní lanovkové stanice. Potom by ta linie přes Matyldu (II) byla také svážnice, resp. pozemní lanovka, když tam se terén moc nesvažuje a ne jak jsem se domníval původní odbočka z liewaldské tratě.
Vagonet
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.203.161.27
Odesláno Sobota, 02. října 2010 - 17:16:20    Odkaz na tento příspěvek  

Teď si uvědomuju, že zastavení Liewalda se udává v roce 1947. Asi tam po něm zbyla nějaká "díra", kterou mapaři nazvali Matylda I a svážnice se používala jen k vývozu na haldu.
vagonet
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.203.161.27
Odesláno Sobota, 02. října 2010 - 18:50:08    Odkaz na tento příspěvek  

Omlouvám se za slepé uličky v mém hloubání. Jiná mapa zřetelně ukazuje přesun matyldských aktivit od silnice do míst bývalého Liewalda, i když uhlí se kope jinde, trochu na severozápad, zatímco u silnice je už mrtvo a bez kolejí. Proto ono číslování I a II. Sečteno a podtrženo: důl Liewald nutno hledati +- v místě Matyldy I.
T4784011
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 104
Registrován: 9-2009

Odesláno Sobota, 02. října 2010 - 18:58:07   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Tak pridám niečo z iného súdka. Súčastný stav lesnej železnice Víglaš - Kyslinky.
Prešiel som len úsek Víglaš - Očová a po píle a výhrevni v Očovej som z časových dôvodov zatial nepátral , vlastne ani neviem kde presne bola.ALe mám fotky súčastného stavu dielni :




HISTORICKÉ FOTKY:
1.časopis Dráha 7/2005 ,článok : ,,Kolbenky ´´ aneb č.5 žije. Autorom fotky je Ondřej Řepka.

2. výstava o lesných železniciach Očová, archív Jiří Junek.

Nákres je z knihy Vôňa dymu a ihličia.

Dúfam že s autorskými právami nebude žiaden problém ak áno,tak tie staré fotky stiahnem.
Wearts
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 45
Registrován: 11-2009
Odesláno Sobota, 02. října 2010 - 19:34:19   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Ahoj,
obracím se na vás opět s prosbou. Usilovně scháním jakékoli podklady k malé ruční točně na vozíky tzv. "žábě". Fotografie, výkresy prostě vše. Pokud by byl někdo tak moc hodný a věnoval mi chviličku, byl bych mu zavázán. :-)
Díky
"Teherán" - nejkrásnější nátěr
Brefos
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 16
Registrován: 5-2010
Odesláno Sobota, 02. října 2010 - 20:17:20   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

T4784011: Ahoj. Ja som zase pátral v úseku Hrochoťský mlyn-Kyslinky-Polianka. Na Kyslinkách sú dva mosty a potom asi 1 až 2km smer Polianka je ďalší. Na nich sú ešte podvaly. Na Kyslinkách nájdeš aj budovy. Škoda že som nestíhal úsek Očová-Horchoťský mlyn.
532
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.176.182.9
Odesláno Sobota, 02. října 2010 - 21:00:23    Odkaz na tento příspěvek  

Vagonet : Souhlas, Liewald nutno hledat u Matyldy I., je pravdou, jak Jste napsal, aby se v tom vyznalo. Třeba mapka situace někdy z let 1877 až 1880 ......

Jinak plno starých obrázků Břas a okolí je na stránkách obce, třeba i důl Liewald s tramvají, což asi budete znát .....
hanýs
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.180.169.34
Odesláno Sobota, 02. října 2010 - 21:30:16    Odkaz na tento příspěvek  

Kari: M27.001 zřejmě lidi ještě nevozí, asi přetrvává stav ze srpna, kdy po opravě motoru byly problémy se správnou funkcí jízdních stupňů. Další dva jsou v Lovětíně, jeden v hale druhý před ní v původním stavu. Čtvrtý je v Kamenici odstrojený k rekonstrukci. Reko se připravuje, je vybrán motor, převodovka.
Kari
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 186
Registrován: 2-2007
Odesláno Sobota, 02. října 2010 - 22:34:18   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

hanýs: Díky moc. Takže lidi vozila? Co jsem se přestěhova na druhý konec republiky, tak se v Hradci moc nevyskytuju. Vím o ní, že tak před dvěma lety na dnu železnice jezdila do Lovětína, víc nic.
Tinhi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 859
Registrován: 12-2007

Odesláno Neděle, 03. října 2010 - 06:10:09   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Něco ze včerejška
Zdepa
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 868
Registrován: 7-2005
Odesláno Neděle, 03. října 2010 - 08:19:21   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

ad 532 a vagonet - ty Břasy jsem svého času vzdal. rozhodnul jsem si udělat v tom pořádek a to skrze dolové míry, jména a majitele. začal jsem procházet opisy kontrol důlních děl v okolí Břas (ještě že kromě Plzně jsou ty stará i v Bánském hejtmanství Praha) a po hlubším zanoření jsem se do toho zamotal, až jsem se na to vyprdnul. nějáké zajímavosti se objevily, ale už nejsou zaneseny v textu nahoře (mj. plán jako je v brožuře Hofman, ale s rukopisnými doplňky v plánku trati). do podzemí v 50.letech vtrhla mechanizace a když ZUD doly na Břasích zavíraly tak v dole měla být i jedna loko BND15
T4784011
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 105
Registrován: 9-2009

Odesláno Neděle, 03. října 2010 - 10:04:04   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Brefos: a nenašli by sa aj foto ? Zaujíma ma to lebo tiež chcem ísť až na Kyslinky. Určite sa tam najde viac pozostatkov ako na Víglaš - Očová,samozrejme ak nerátame dielne :-) .
BSDKučerapavel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 92.62.224.28
Odesláno Neděle, 03. října 2010 - 10:20:11    Odkaz na tento příspěvek  

ad. Janek lemoch,, k motoráku M 21.0 byly v r.1940
navrženy přípojné vozy Calm/u a CFalm/u. Návrh
schválilo ministerstvo dopravy 29.10.1940, ale
k realizaci vlivem války nedošlo. Jejich nákres byl otištěn v časopisu Železničář č.12/1990, v
Modelové železnici.
BSDKučerapavel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 92.62.224.28
Odesláno Neděle, 03. října 2010 - 10:53:42    Odkaz na tento příspěvek  

ad.Ivosek,,
výkres datován 12.9.1923, měř. 1:5.
jedná se o plánek mot. lokomotivy fir. Wohanka,
zakoupené v r.1927, čistírnou odpadních vod v Praze Bubenči: délka 3250 mm
šířka neuvedena
výška 1980 mm
rozvor 1000 mm
prům.kol 450 mm
výkon 17 Hp
rozchod 700 mm
Svět Železnice č.3-4,2003. foto nemám.