Diskuse » Automobily, lodě a letadla » Letadla, letiště atp. » Archiv diskuse Letadla, letiště atp. do 22. 4. 2026

Archiv diskuse Letadla, letiště atp. do 22. 4. 2026

autor	příspěvek
RadekŠ	Čtvrtek, 16. dubna 2026 - 14:47:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16312 Registrován: 4-2003	možná spíš ta 104 Já myslím že to mohlo být během několika po sobě jdoucích let cokoliv (104/124/134). Třeba Tu-104 běžně nelétaly linku Praha-Blava, ale měly tam mezipřistání při cestě z/do Prahy. A navíc ani staré letové řády 100 % negarantují typ letadla. Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
Mladějov	Čtvrtek, 16. dubna 2026 - 15:00:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26829 Registrován: 3-2007	Ano. Já se to pouze snažím nějak utřídit aby se Laminát k něčemu pravděpodobnějšímu dopracoval. Výroky "může to být cokoliv" nějak moc k ničemu nepomůžou nehledě na to, že když Blava-Praha létal častěji, tak je násobně vyšší pravděpodobnost letět vnitrolinkou, kterých za ten den létalo x. Nebyla vůbec vnitrodoprava na mezinárodních linkách nějak omezována nebo přímo zakázána - i třeba kvůli přísnější kontrole před letem (vyžadovanou i leckde v zahraničí) atd? Aby byla volná místa do té ciziny vždy už z Prahy atd.? Vůbec bych se nedivil.
Viajero	Čtvrtek, 16. dubna 2026 - 15:24:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1191 Registrován: 10-2005	S4991023: " což trvalo do 1974. Na tom úseku mezi Německem a Prahou jsme lítali na střídačku s ČSA a s Lufthansou (to byl asi nějaký pravěký codesharing), odtud jsem si jako malý pamatoval akorát to, že ruské letadlo má kulatá okýnka, zatímco "Bojnink", jak tomu říkala moje máma, obdélníková, že ruské letadlo mnohem víc řve ale zase se v něm rozdávají cucavé bonbóny a lepší jídlo. A v paměti mi utkvělo, jak jsme jednou z nějakého důvodu (nevím zda došla menší letadla nebo co) letěli z Frankfurtu do Prahy B 707." Igore, spolu s panem Ivy jsem tehdy byl té debaty, co vzpomínáš, účasten já. Ty jsi tam vyhodil bombu, že jsi s rodiči létal Tu 104 do Německa, což bylo pro mne neuvěřitelný, protože jsem do tý doby nikoho, kdo letěl Tu 104, neznal. A z toho podnětu jsem hledal ve starejch letovejch řádech typ na té lince a v tý době, kdy jsi tam létal, tam byla Tu 124, t.j. ještě větší exot (navíc po přistání, tuším, v ZRH bez vysunutýho podvozku byly u ČSA jen dvě). Tahle tůčka jsi tehdy jednoznačně zařadil na ten německej segment. Jinak Blavu jsem teď narychlo našel zimní 87-88 a tehdy jsou tam psány na střídačku Tu 134, Il 18 a Jak 40. Ty Iljušiny vydržely strašně dlouho. Stejná sestava plus Turbolet je i 1975. Já jsem bohužel z tohoto sovětského ptactva nezažil nic, na to jsem začal létat příliš pozdě. Ale zase mám spoustu letů třeba v B727 (včetně kokpitu).
Viajero	Čtvrtek, 16. dubna 2026 - 15:26:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1192 Registrován: 10-2005	RadekŠ: "možná spíš ta 104 Já myslím že to mohlo být během několika po sobě jdoucích let cokoliv (104/124/134). Třeba Tu-104 běžně nelétaly linku Praha-Blava, ale měly tam mezipřistání při cestě z/do Prahy. A navíc ani staré letové řády 100 % negarantují typ letadla." Dovedeš si představit, že tam pokaždý budou balit padák? Já si myslím, že na tuto linku to byl luxus i v té době. Že tam (104) spíše nelétaly. Ta kniha dobrý tip. Dík.
RadekŠ	Čtvrtek, 16. dubna 2026 - 15:58:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16313 Registrován: 4-2003	já si myslím, že na tuto linku to byl luxus i v té době Tak se podívej sem. Já si myslím, že to v diskutovanou dobu pravděpodobně bylo Tu-124 či později Tu-134A, prostě protože bylo pro tyhle linky kapacitně vhodnější. Sorry za OT. Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
Mladějov	Čtvrtek, 16. dubna 2026 - 16:01:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26832 Registrován: 3-2007	U Čsa se padák standardně nevystřeloval. Včetně prvního příletu stočtyřky s našimi piloty z Moskvy.
Viajero	Čtvrtek, 16. dubna 2026 - 17:13:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1193 Registrován: 10-2005	Mladějov: "U Čsa se padák standardně nevystřeloval. Včetně prvního příletu stočtyřky s našimi piloty z Moskvy." Vzhledem k tomu, že se bavíme o BTS, která měla v té době dráhu 04/22 o délce 1 900 m a 13/31 o délce 1 500 m, přičemž pro Tu 104A udává wiki standardní dojezd bez padáků 1.450m–1.850m, tak bych na to standardní nevystřelování právě na tomto letišti moc nesázel. Ale hlavně, jak píše Radek, ty 104 byly provozovány na mezinárodních linkách (je tam i mapka). V letových řádech z přelomu 50. a 60. let lze nalézt velkými písmeny Jet Service a jak jsem četl v jednom článku, po krachu prvního Cometu a přešlapování s proudovými letadly na středních tratích to mělo po určitý čas obchodní úspěch třeba do Káhiry, kde pasážeři ze Západní Evropy rádi zpestřili svou cestu tehdy velmi nevšedním zážitkem. Po pravdě musel to být nevšední zážitek tak nějak kompletně... docela si nedovedu představit letět tím někde do Djakarty, resp. chtěl bych to zažít a přežít
Mladějov	Čtvrtek, 16. dubna 2026 - 17:25:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26835 Registrován: 3-2007	Aha, tak další argument, proč to tam nelétalo. Já to měl na jazyku, že 104 měla vadu v dlouhé přistávací dráze a že to bylo letadlo přednostně na dálkovku. S palubním kuchařem - jako vážně. Takže jsme asi nějak poskládali, že do toho Bonnu to byla 124, OK. Já tedy z letadel ostbloku letěl s TU 154 a 134 Aeroflotu, IL 86, ČSA vícekráte IL 62M. Do Burgasu, Moskvy SVO i DME a Kišiněva, Soči a celkem jsem rád, že jsem to zažil. Ještě bych rád Kyjev Žulany, jestli se tam kdy bude od nás lítat, letiště mezi zástavbou v centru města, když jsme v tom exCCCP. Ta Jakarta byla ovšem jako osobák - řada mezipřistání a jestli se muselo pokaždé při tankování ven.. ono to hodně žralo. Zase kuchař na palubě.. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
Tratovak	Čtvrtek, 16. dubna 2026 - 17:41:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4342 Registrován: 12-2007	Keď už ste to načali… Bola to IL 18.
Petr_vlček	Čtvrtek, 16. dubna 2026 - 18:04:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18441 Registrován: 5-2004	"Ještě bych rád Kyjev Žulany, jestli se tam kdy bude od nás lítat" No tak ze Žulan a na Žulany jsme letěli nějak 1988 z tehdy Ždanova a to AN24. A na/z letiště jezdil trolejbus tuším 9 kde tehdy jezdily scepky Tr9 Nejlepší ale byla kdysi cesta z Prahy do Mosqy při které jsem se svez rychlíkem z Lipska do Berlína na Schweinefeld
S4991023	Čtvrtek, 16. dubna 2026 - 19:18:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6709 Registrován: 9-2003	Libor: No vidíš a já zase jak jsem mezi Prahou a Bratislavou létal téměř rutinně, tak jsem nikdy neletěl Jak-40. Zato 727 létala mezi Prahou a Německem (nelítali jsme vždycky do Köln/Bonn ale taky někdy třeba do Düsseldorfu, ba i do Frankfurtu) dost, což mě těšilo, mně se tyhle třímotoráky vždycky hrozně líbily, samozřejmě s výjimkou hnusné DC-10 s tím motorem na šťopce. NOBLE BRICKS
Viajero	Pátek, 17. dubna 2026 - 12:06:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1194 Registrován: 10-2005	S4991023: " ba i do Frankfurtu) dost, což mě těšilo, mně se tyhle třímotoráky vždycky hrozně líbily" Mně taky a hlavně to bylo geniálně vymyšlený letadlo, kterýmu v podstatě stačil kus silnice, protože na nástup a výstup nic nepotřebovalo. Tahle krasavice měla už 35 let. A tady už se pomalu blížila labutí píseň. ...samozřejmě s výjimkou hnusné DC-10 s tím motorem na šťopce. Na šťopku mi nesahej! To byla moje nejmilejší letadla. Tichá, pohodlná a neobyčejně elegantní; jako dámy, jejichž jména nesla. Ingrid Bergmann Maria Callas Nejelegantnější byla samozřejmě Audrey Hepburn, s níž jsem letěl z PTY do AMS.
Hajnej	Pátek, 17. dubna 2026 - 13:34:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 35124 Registrován: 5-2002	Předpokládám, že ta šťopka měla ten přínos, že třetí motor dokázal vyvinout zřetelně větší tah, než o kolik stoupl aerodynamický odpor letadla vzniklý jeho zabudováním (jak se dělo u JAKu-40)... Si leges quod transcrevi, si linges quod transexcrevi...
Viajero	Pátek, 17. dubna 2026 - 14:06:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1195 Registrován: 10-2005	Hajnej: "Předpokládám, že ta šťopka měla ten přínos, že třetí motor dokázal vyvinout zřetelně větší tah, než o kolik stoupl aerodynamický odpor letadla vzniklý jeho zabudováním (jak se dělo u JAKu-40)..." Já vím, že se to píše v populárních příspěvcích (p. Čech, apod.), ale asi to tak úplně nebylo. Spíš sovětští soudruzi udělali chybu v aerodynamickém návrhu tak nějak komplexně. Stejně řešený byl např. TriStar. Tohle řešení mělo proti TriStaru výhodu v zachování celkem dobré přístupnosti motoru pro servis, i když šeredně vysoko, resp. že se dal z toho výkovku ve tvaru osmičky (jak jsem onehdy četl) celkem snadno vyndat. Je docela neuvěřitelný, co to bylo schopný přežít - United Airlines 232
Mladějov	Pátek, 17. dubna 2026 - 14:28:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26846 Registrován: 3-2007	Cha-cha-cha pan Čech. Já ho mám rád a jeho kníźky jsem přečetl, ale nějak se už vyčerpal.
S4991023	Pátek, 17. dubna 2026 - 14:32:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6714 Registrován: 9-2003	Libor: Neobyčejně elegantní (asi nejhezčí letadlo hned po Tu-114) byl rozhodně Lockheed TriStar, už proto, že měl motory pod křídly a třetí motor se obešel bez šťopky. NOBLE BRICKS
Viajero	Pátek, 17. dubna 2026 - 15:02:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1196 Registrován: 10-2005	S4991023: " už proto, že měl motory pod křídly a třetí motor se obešel bez šťopky." Tak na ty jsem bohužel zahájil své letecké období příliš pozdě a do Íránu se mi nikdy moc nechtělo... Navíc na můj vkus vypadaly TriStary divně. Tu 114, to máš pravdu, to bylo pěkný. Aspoň, že jsem stihl rodinu MD80 a Fokkery.
Zlámalík	Pátek, 17. dubna 2026 - 20:53:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2386 Registrován: 4-2006	Já pamatuju jako kluk, že k nám do Brna pravidelně lítaly ČSA z Prahy několikrát denně, cca 6 - 7 spojů. Cena byla 90 Kčs, pak to mohutně zvedli na 120. Tehdy jsem letadla hodně žral a měl doma i letové řády a tak. Linku Praha - Brno lítal nejčastěji Jak-40, to se vždycky poznalo podle úděsného pištění a následné petrolejové stopy na obloze (bydleli jsme u cihelny na Starém Brně, vzletový koridor vede o fous jižněji přes Bohunice, tak bylo vše hezky vidět). Spoje ve špičkách ráno a večer pak bývaly v režii Tu-134A. Nevím, zda se z Brna lítalo i na Bratislavu, ale spoje Praha - Bratislava byly v režii Il-18, které nad Brnem mohutně duněly. No a pak (1981?) se do Brna nastěhovala armáda, na letišti vyrostly krtčí hromádky pro parkování MiGů a Su-7 a byl konec civilnímu provozu. Ty Sučka dělaly děsný bengál a myslím že tam vlastně tak dlouho nevydržely, ale to už si nepamatuju. Edit: na Wiki je k tomu víc, koukám. Zlámalíkovy mašinky: tt120.zlamal.cz
Parmezano	Pátek, 17. dubna 2026 - 22:16:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3451 Registrován: 5-2008	Nebyli v té Slatině spíš vojáci? a civilní v Tuřanech? Don Parmezano
BmbČ	Pátek, 17. dubna 2026 - 22:43:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9685 Registrován: 1-2007	Takhle si to také pamatuju. Na Slatině jsem vojančil koncem 70. let. Byla tam velká kasárna a travnaté letiště. Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
hetzer	Pátek, 17. dubna 2026 - 23:12:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 856 Registrován: 8-2014	V roce 1981 jsem tam narukoval.
Zlámalík	Sobota, 18. dubna 2026 - 02:14:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2390 Registrován: 4-2006	Parmezano: "Nebyli v té Slatině spíš vojáci? a civilní v Tuřanech?" Slatinské letiště (travnaté) využívali vojáci ještě i po revoluci. Ale mluvím o Tuřanech, kde v tom roce 1981 skončil civilní provoz (viz Wikipedia) a místo tůček tam byly stíhačky. Nakonec ty hangáry (zodolněný rozptylový prostor) tam stojí dodnes: https://mapy.com/s/bukefupoce, MiGy v Tuřanch jsou zapsané třeba v seznamech na vojenských webech. Vojáci odtam odešli až po roce 1989. Zlámalíkovy mašinky: tt120.zlamal.cz
Quex	Sobota, 18. dubna 2026 - 08:49:40
Administrátor Číslo příspěvku: 9649 Registrován: 5-2002	Ano, v roce 1991 skončil provoz vojenského letiště a v létě 1992 byl opět po 11 letech obnoven civilní provoz. "Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
Parmezano	Sobota, 18. dubna 2026 - 22:51:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3453 Registrován: 5-2008	OT : někdy okolo roku 1985 se uvažovalo o odbagrováni kopce mezi Ujezdem a Hostěhrádkami a postavilo se nové zasypané vojenské letiště Don Parmezano
Zlámalík	Úterý, 21. dubna 2026 - 11:31:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2392 Registrován: 4-2006	Parmezano: " někdy okolo roku 1985 se uvažovalo o odbagrováni kopce mezi Ujezdem a Hostěhrádkami" To se taky stalo, v kopci bylo/je vestavěné pracoviště PVO, tehdy 76. brigáda. Vidět je z něj jen radiolokátor nahoře, ale prý je tam toho zapuštěného víc. Viz vojenské weby. Parmezano: "a postavilo se nové zasypané vojenské letiště" Nové ne, na letišti se prostě udělaly ty krtčí hromádky s příslušnými pojezdovými plochami. Dráha zůstala stejná. Zlámalíkovy mašinky: tt120.zlamal.cz
ivy	Úterý, 21. dubna 2026 - 17:22:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 59 Registrován: 8-2017	Co se týká Bratislavy, nosným typem od 60. let až do konce osmdesátek byl IL-18, přibližně 5x denně, většinou s pokračováním do Košic a 1-2x denně do Popradu. Tyto lety byly doplněny s IL-14, které někdy mezipřistávaly v Brně a někdy pokračovaly do Sliače či vyjímečně do Piešťan, kde by IL-18 nemohl přistát. Čtrnáctky byly vystřídány cca v polovině 70.let Jakem-40, který ovšem měl extrémně vysokou palivovou náročnost, takže zdražení paliv při dovozu ze SSSR na začátku 80. let způsobilo jejich postupné stahování a tehdy se omezila nejen četnost linek ale i se přestalo létat do několika vnitrostátních destinací. Tehdy také došlo ke cca 100% zdražení letenek, čímž se tyto letenky dostaly mimo podnikové limity na služební cesty a vntrostátní letecká doprava spadla hrubým odhadem na cca čtvrtinu. TU-104A se na této lince objevovaly vyjímečně a to buď jako mezipřistání do Moskvy či Kyjeva (bez obchodních práv PRG-BTS) anebo kolem roku 1970 jako návoz na linku do Paříže (BTS-PRG-ORY) nebo Frankfurtu (BTS-PRG-FRA). Např. V zimě 1969/70 létala TU-104A ve středu ráno do Bratislavy jako vnitrostátní let, pak udělala výše uvedenou rotaci do Paříže a večer se zase vrátila jako vnitrostátní let do Prahy. TU-124 byly v některých letech mezi 1965-1972 nasazovány na jeden či dva páry brzo ráno/pozdě odpoledne či večer a mezi tím pendlovaly obvykle na krátkých a středních tratích po Evropě. Cca od poloviny sedmdesátých let pak nastoupily vedle IL-18 i TU-134A, zpočátku na sólo letech do Bratislavy a později i s pokračováním do Popradu (1 denně) či po prodloužení dráhy v Košicich i tam. Nejzajímavějším typem na lince Praha-Bratislava byl IL-62, který tam létal krátce po zahájení linky do New Yorku v létě 1970 a snad ještě i 1971 opět jako návoz na linku BTS-PRG-AMS-JFK. Zase z Prahy do Bratislavy ve čtvrtek ráno jako vnitrostátní let, pak rotace do JFK a zase v pátek v poledne zpět vnitrostátní let do Prahy. Otázka je, kolikrát se letělo podle letového řádu a kolikrát byl vnitro segment nahrazen něčím jiným. To už asi nezjistíme. A druhé použití typu IL-62 bylo na konci 80. let, kdy konečně soudruzi pochopili, že na letu do Moskvy či tehdejšího Leningradu přes Bratislavu (i takové byly) lze přepravovat bez problémů i cestující vnitrostátního segmentu. Ještě bych zapomněl na L-410 - ten létal přes Bratislavu krátce po založení Slovairu na lince PRG-BTS-Lučenec (existovala jen krátce) a pak někdy na přelomu 70. a 80.let v neděli pozdě večer (jen tam). No a po roce 1989 už tehdy ještě vnitrostátní doprava skomírala, přesto se dalo letět i s TU-154, která ještě nějakou dobu i po konci federace létala přes Bratislavu do Moskvy.
ivy	Úterý, 21. dubna 2026 - 18:10:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 60 Registrován: 8-2017	Po pravdě musel to být nevšední zážitek tak nějak kompletně... docela si nedovedu představit letět tím někde do Djakarty, resp. chtěl bych to zažít a přežít Ona to zase taková tragedie nebyla, sice to mělo několik mezipřistání (Atheny, Kahira nebo Bejrút, Kuwait nebo Dhahran, Bombaj, Rangoon a Phnom-Penh, občas se to malinko měnilo), ovšem zase servis na palubě byl jinde než dnes. A při těch stopech se zase člověk trochu prošel po letištích a protáhl. Na začátku provozu TU-104A létal dokonce i kuchař a sedadla a hlavně jejich rozteče byly úplně jinde, než v dnes. Navíc to mělo i jistý půvab vyjímečnosti a nikoliv atmosféru přepravy dobytka jako dnes. On tím také dříve ten dobytek s vyjímkou některých montérů ČKD a Škodovky moc necestoval.
Viajero	Úterý, 21. dubna 2026 - 19:35:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1202 Registrován: 10-2005	ivy: "Co se týká Bratislavy, ….." Děkuji za moc hezký historický exkurz 👍
RadekŠ	Úterý, 21. dubna 2026 - 20:10:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16335 Registrován: 4-2003	ivy: Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
Mladějov	Úterý, 21. dubna 2026 - 20:29:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26871 Registrován: 3-2007	Ivy: pěkné. Ano, máma letěla služebně Slovairem do Bratislavy někdy koncem sedmdesátek, protože nesehnala jiné letenky. Pilot si přinesl schůdky pod paží a letěli nízko nad Vysočinou, takže se to houpalo a k pilotům byl jen závěs. L 410.
S4991023	Středa, 22. dubna 2026 - 08:52:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6723 Registrován: 9-2003	Ivy: Děkuji mockrát za upřesnění člověku, který jen netápe v paměti ale má to pěkně srovnané! NOBLE BRICKS
Tratovak	Středa, 22. dubna 2026 - 09:18:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4345 Registrován: 12-2007	Vďaka za oživenie spomienok na BTS
Aleš_Liesk.	Středa, 22. dubna 2026 - 09:19:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10169 Registrován: 9-2011	ivy: také děkuji vyjímečně do Piešťan, kde by IL-18 nemohl přistát Praha - Piešťany a zpět jsem letěl několikrát, ale pamatuju si jen to, že to bylo vrtulové létadlo, po ploše že nás vezl hranatý snad červeno-béžový autobus (zřejmě tedy ŠM-ka), že mi zaléhalo v uších, že letuška rozdávala bonbony (ty oranžové byly nejlepší :-), že auta a domy na zemi vypadaly strašně maličké a jednou že mě piloti vzali do kabiny a dali mi na uši sluchátka, kde jsem slyšel "Praha, pes..." (pilot se mě pak ptal, jestli jsem slyšel Prahu, ale co mohl být ten pes, to dodnes nevím ) Jojo, golden sixties. Všichni jste volové. Servít
Viajero	Středa, 22. dubna 2026 - 11:14:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1203 Registrován: 10-2005	ivy: " sice to mělo několik mezipřistání (Atheny, Kahira nebo Bejrút, Kuwait nebo Dhahran, Bombaj, Rangoon a Phnom-Penh, občas se to malinko měnilo)" Měl bych k Vám ještě jeden zvědavý dotaz, vzhledem k tomu, jak to máte krásně podchyceno. Kolik mohla stát v oněch časech TU 104A letenka třeba z Prahy do Djakarty (předpokládám, že Západoevropan si ji mohl tehdy koupit)? Někde jsem četl nějaké přirovnání pro, řekněme, cestu do Austrálie, v poměrech svobodného světa 50. léta rodinný domek, 60. léta lepší auto, 70. léta Xměsíční plat... Děkuji.
Mladějov	Středa, 22. dubna 2026 - 11:32:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26876 Registrován: 3-2007	A já se přidám s NYC v osmdesátých. A pokud budete mít náladu a podklady, tak třeba s Paříží, Londýnem, Budapestí, Moskvou, Kyjevem. V Kčs. Děkuji. Jinak pro zajímavost jízdenka s lůžkem Praha - Kyjev stála v roce 1985 přesně 292.- Kčs. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
Bram	Středa, 22. dubna 2026 - 12:08:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17456 Registrován: 4-2003	Aleš Liesk:Praha - Piešťany a zpět jsem letěl několikrát, ale pamatuju si jen to, že to bylo vrtulové létadlo, po ploše že nás vezl hranatý snad červeno-béžový autobus (zřejmě tedy ŠM-ka) Ano, na letišti v Ruzyni měli na dopravu lidí k letadlům ŠM 11, které byl vystřídány Karosami B731. Občas mne jako malého vzali rodiče na letiště se podívat na letadla (na ně se ale spíš chodil dívat můj otec), tak jsem tam takto vídával. A také se mi líbily Tatry 913, které tam tahaly letadla . A pokud se dobře pamatuji, tak na ulici K Letišti kvůli této dráze https://mapy.com/s/cocaconeke byly nainstalovány blikače a když přistávalo/vzlétalo letadlo, tak jsme tam v autobusu (také typu ŠM 11 ale už ve vlastnictví DP Praha ) museli čekat, než letadlo přeletí.
ivy	Středa, 22. dubna 2026 - 12:34:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 61 Registrován: 8-2017	Měl bych k Vám ještě jeden zvědavý dotaz Vzhledem ke "špecifikám" socialismu na to neexistuje jednoduchá odpověď. Podle zimního letového řádu ČSA 1960/61 (linka zahájena 14.8.1960) byly na lince ve směru Praha-Djakarta zveřejněny tyto tarify: v Kčs F: 6.633 OW, 11.940 RT Y: 4.073 OW, 7.332 RT Ovšem pro opačný směr už to bylo v USD a vypadalo to takto: F: 921,20 OW, 1.658,20 RT Y: 565,60 OW, 1.018,10 RT Z rozdílu krásně vyplývá tehdejší oficiální kurz USD/CZK, podle kterého ovšem nikdo nic neprodal ani nekoupil. Dále třeba podle zimního letového řádu ČSA 1978/79 již byla uváděna pouze zkrácená tarifní tabulka jen z PRG a BTS a jen v Kčs. Pak to vypadá takto (z PRG): F: 9.209 OW, 18.418 RT (v té době ovšem už letadla ČSA první třídu neměly) Y: 5.677 OW, 11.354 RT Pro srovnání ve stejném letovém řádu one-way tarify: Praha-Brno 120 Kčs Praha-Bratislava 265 Kčs Praha-Berlín 140 Kčs (pro občany lihově-demokratických států kromě YU) Praha-Moskva 652 Kčs dtto Praha-Varna 820 Kčs dtto Je nepochybné, že do Djakarty si mohl kterýkoliv "nesocialistický" občan platící tzv. tvrdou měnou koupit letenku za výše uvedené dolarové ceny. Ovšem počty cestujících na úseku PRG-JKT (našel jsem pouze ve směru tam) se pohybovaly mezi 242 (rok 1960 zahájení linky) až po 2.039 (rok 1966) a z toho většinu tvořili služebně cestující čs. občané. Takže těch "zápaďáků obdivujících sovětskou proudovou techniku" bylo naprosté minimum. Ještě je třeba uvést, že letecké společnosti mohly prodávat i letenky za tzv. nepublikované tarify, ovšem s velmi přísnou regulací od IATA (při porušení docela mastné pokuty). Srovnejte s dnešní téměř absolutní svobodou při tvorbě cen. U čs.občanů je to složitější. Až na určité vyjímky nemohli platit v dolarech, protože je oficiálně nesměli vlastnit, resp. pokud USD získali, byli povinni je nabídnout ke směně - obvykle za tuzexové bony. Letenku do Djakarty sice mohli koupit za Kčs, ovšem je otázka, zda v tomto případě nebylo použito tzv vnitřního devizového vyrovnání (tzv. cvrček), které zvyšovalo cenu v Kčs na několikanásobek, aby se zreálnil kurs Kčs vůči dolaru. To jsem už nedokázal zjistit a pamětníci již v naprosté většině nežijí a stejně jim letenku obvykle pořizoval zaměstnavatel anebo příbuzný na západě. Btw: Podle vynikající publikace "Exotika na křídlech ČSA" (na rozdíl od neustále vydávaných vzpomínek "starých zbrojnošů" je to perfektní zpracování archivních materiálů ČSA) se jednalo o vysoce prodělečnou linku - např. v roce 1963 byly náklady na její provozování 35,6 mil. Kčs a tržby 19,4 mil.Kčs (ovšem opět s výhradou neznámého přepočtu USD/Kčs).
Parmezano	Středa, 22. dubna 2026 - 12:55:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3455 Registrován: 5-2008	Zlámalík: " někdy okolo roku 1985 se uvažovalo o odbagrováni kopce mezi Ujezdem a Hostěhrádkami"To se taky stalo, v kopci bylo/je vestavěné pracoviště PVO, tehdy 76. brigáda. Vidět je z něj jen radiolokátor nahoře, ale prý je tam toho zapuštěného víc. Viz vojenské weby" To byly Sokolnice , pak Nížkovice , Marianský udolí v Líšni a dnešní basa Rapotice Don Parmezano
Aleš_Liesk.	Středa, 22. dubna 2026 - 13:50:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10171 Registrován: 9-2011	ivy: zajímavé čtení. OW a RT jsem dešifroval (je zajímavé, že v tom roce 78/79 je zpátečka přesně dvojnásobek jednosměrky, zatímco předtím byla jakási sleva). Ještě bych poprosil o odtajnění F a Y - z poznámky o nemění první třídy usuzuji právě na "1. a 2. třídu"? Všichni jste volové. Servít
ivy	Středa, 22. dubna 2026 - 14:01:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 62 Registrován: 8-2017	A já se přidám s NYC v osmdesátých. A pokud budete mít náladu a podklady, tak třeba s Paříží, Londýnem, Budapestí, Moskvou, Kyjevem. V Kčs. ČSA přestaly v roce 1980 v letovém řádu zveřejňovat tarify, takže podle zimního leťáku 1979/1980 stála OW letenka F/Y (RT dvojnásobek) do: NYC 4.728/2.294-2.845 dle ročního období) PAR 1.478/998 LON 2.027/1.354 BUD 297/228 MOW 848/652 KBP 641/493 Nejsem si jistý, zda v osmdesátkách se používaly ještě při nákupu letenek za Kčs ty devizové přirážky (cvrčci), spíše bych řekl,že vzhledem k samotnému nepoměru s cenami letenek do soc. států už ne. Co se týká těch tarifů do bývalých soc. států, ta uvedená čísla platila pro občany jejich států za podmínky, že let bude proveden leteckou společností opět ze soc. státu a výhradně na území soc států. S jedinou vyjímkou: Air France mezi Prahou a Budapeští. Takto jsem také absolvoval v sedmdesátkách za celých 228 Kčs vícekrát Karavelu a hlavně 9.5.1977 spolu s dalšími "pacienty" mimořádnou změnu typu na Boeing B707-328. Ostatní letecké společnosti z tzv.kapitalistických zemí buď neměly vůbec obchodní práva anebo je sice měly, ale nesměly prodávat za Kčs (např. KLM z Prahy do Budapešti). I když se mně nakonec jednou v Berlíně podařilo díky neznalosti místní pracovnice Interflugu vyměnit v roce 1978 let do Prahy za dřívější s krátkou DC-9-11 Finnairu (v Evropě atyp.), z čehož jsem měl docela slušný orgasmus... (Příspěvek byl editován uživatelem ivy.)
ivy	Středa, 22. dubna 2026 - 14:13:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 63 Registrován: 8-2017	Ještě bych poprosil o odtajnění F a Y [happy] - z poznámky o nemění první třídy usuzuji právě na "1. a 2. třídu"? Omlouvám se. F jako First class (prakticky někdy v průběhu 70. a 80. let postupně konvertovala na C jako Business class. Y jako economy. Před pár lety byla u prémiových dopravců First class znova zavedena, ovšem tam už jde opravdu o luxus včetně služeb, nesouměřitelný s Firstkou z padesátých až sedmdesátých let. Takže uspořádání je např. u některých B-777-300ER Emirates dnes takové: F 12 míst C 42 míst Y 320 míst
ivy	Středa, 22. dubna 2026 - 14:53:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 64 Registrován: 8-2017	Děkuji mockrát za upřesnění člověku, který jen netápe v paměti ale má to pěkně srovnané! S tou pamětí už je to horší a srovnané mám hlavně ty letové řády (např. ČSA kompletně od roku 1957 až někam k miléniu, kdy už je většina společností přestala v papírové formě vydávat). Přesto díky za uznání.
S4991023	Středa, 22. dubna 2026 - 15:09:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6724 Registrován: 9-2003	AL 10169: V Praze i v BA pamatuji ve službách ČSA speciální dvoudveřové ŠM11 - první trojdílné a poslední čtyřdílné dveře, všechno ješte vlnité plechy, spodní pruh šedý, horní červený, nápis někdy ČSA, někdy ČESKOSLOVENSKÉ AEROLINIE, okénko nad prvními dveřmi. Bonbóny v Il-18 potvrzuji. Ivy 61: Cenu Praha - Bratislava 265,- Kčs vůbec nepamatuji, pamatuji si jen 180,- a pak skokem na 360,-. (Příspěvek byl editován uživatelem S4991023.) NOBLE BRICKS
RadekŠ	Středa, 22. dubna 2026 - 15:10:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16337 Registrován: 4-2003	na rozdíl od neustále vydávaných vzpomínek "starých zbrojnošů" j Čechoviny? Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
ivy	Středa, 22. dubna 2026 - 15:20:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 65 Registrován: 8-2017	Ivy 61: Cenu Praha - Bratislava 265,- Kčs vůbec nepamatuji, pamatuji si jen 180,- a pak skokem na 360,-. Ano, omlouvám se, jsem blbej - v té haldě leťáků jsem se překouknul. Potvrzuji 180/360. Těch 265 stály před zdražením Košice, po zdražení už v roce 1982 480 Kčs. Zároveň ale po zdražení byly v některých relacích (hlavně lázeňských - Vary, Piešťany, Sliač, Poprad) vypsány zlevněné, tzv. výletní zpáteční tarify (sleva cca 20%) s podmínkou pobytu minimálně 7 dní. Ovšem relace PRG-BTS se to netýkalo.
Mladějov	Středa, 22. dubna 2026 - 15:24:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26877 Registrován: 3-2007	RadekŠ: "na rozdíl od neustále vydávaných vzpomínek "starých zbrojnošů" j Čechoviny?" Ty nemáš Čecha rád, viď? "Staří zbrojnoši" především z řad létajícího personálu, protože mezi nimi bylo hezkých pár kariéristických náfuků. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
Viajero	Středa, 22. dubna 2026 - 15:47:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1204 Registrován: 10-2005	ivy: " Vzhledem ke "špecifikám" socialismu na to neexistuje jednoduchá odpověď. F: 6.633 OW F: 921,20 OW" Odpověděl jste úžasně, připojuji se k poděkování. Mmch, ta čísla mi připomněla takový to dětský snění o dobrodrůžu... když jsem jako malej kluk pořád listoval takovým asi A-šestkovým (Kapesním) Atlasem světa někdy z roku 1966, kde byly všechny ty úžasně exoticky znějící země s jejich vlajkou, originálním názvem prezidentem a měnou přepočtenou na Kčs, atd.... USA, Lyndon Johnson a 1USD/7,20Kčs. Sedí to Ještě bych měl jeden dotaz vzhledem ke svý geografický úchylce. Kromě SAS s DC7 někdy v 2. polovině 50. let, existovalo nějaké další přímé spojení Prahy s Jižní Amerikou? Díky moc.
ivy	Středa, 22. dubna 2026 - 15:48:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 66 Registrován: 8-2017	Čechoviny? Ano, a také Lehanka, Sedlák, Zacharda, Kvapil, Krč, Zárubová, Jurek, Juračka. Abyste pochopil, já ty knihy nijak nedehonestuji, naopak je mám rád a občas se k nim vracím. Ale hlavní rozdíl vidím v tom, že výše uvedené knihy jsou "paměti", zatímco Exotika na křídlech ČSA je soubor faktů získaných autorem v archivu ČSA i jinde. Kniha je členěna po jednotlivých dálkových destinacích a vždy uvádí mimo jiné přípravu linky včetně legislativních podkladů (obchodní i technická práva k provozování linky), její historii, směrování, počty cestujících, cargo, kooperaci s případným zahraničním partnerem (pokud nějaký byl), zastoupení v destinaci, ekonomiku linky atd. Vše je s odkazem na příslušný dokument včetně toho, kde se v jaké krabici v archivu nachází, případně kde a kdy byl zveřejněn (např. L+K, Let.obzor, CIA archiv, novinové články, publikace apod.) Btw. Použité prameny jsou na 34 stránkách a poznámky k textu na dalších 97. K tomu milion statistik atd. Prostě unikát.
Mladějov	Středa, 22. dubna 2026 - 15:50:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26878 Registrován: 3-2007	Já se zeptám: V čem (třeba u ĆSA) spočíval třeba u IL 62M ale i dalších rozdíl Y a C ? Třeba i v jídle a ceně. Pamatuji, že se chodilo přes kabinu C (byli první u východu), ale už si nepamatuji, v čem byl rozdíl snad kromě rozteče sedadel. A rřeba u B 747. Opět díky za reakci. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
ivy	Středa, 22. dubna 2026 - 16:35:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 67 Registrován: 8-2017	Mmch, ta čísla mi připomněla takový to dětský snění o dobrodrůžu... když jsem jako malej kluk pořád listoval takovým asi A-šestkovým (Kapesním) Atlasem světa někdy z roku 1966, kde byly všechny ty úžasně exoticky znějící země s jejich vlajkou, originálním názvem prezidentem a měnou přepočtenou na Kčs, atd.... USA, Lyndon Johnson a 1USD/7,20Kčs. Sedí to[wink] Pokud si dobře pamatuji, ten atlas měl takové hnusné plastové zelené desky a po intenzivním používání se rozpadl na dvojlisty. Ty vlajky mně fascinovaly, ovšem nějak jsem začal chápat, že vzhledem ke geografickému výskytu mé osoby mně to asi bude k hovnu. Ovšem po roce 1989 jsem si to bohatě vynahradil a i přes status geronta a jak uvedl kdysi jeden zdejší anonymní přispěvatel mentální podobu s Marcelem Štanclem v tom pokračuji nezřízeně i nadále. Takže např. po covidu v jižní Americe: 2022 Brazílie, Argentina včetně tratí v Chacu a oběd v Encarnación (Uruguay) - samozřejmě z Posadas v AR vlakem 2023 a 2024 Brazílie (projeta většina muzejních železnic, obě dálkové tratě VALE a téměř všechny městské provozy 2025 Argentina (zbytek Trochity, Bariloche-Viedma, Solar tren, Polvorilla, prodloužený Neuquen, prodloužená Salta + Chile (turist. vlaky do Valparaisa po staré trati a San Antonia, trolejbus ve Valparaisu atd.) Co se týká té linky do jižní Ameriky: Poprvé jsem ji našel v leťáku z roku 1957 (ale nevylučuji, že byla provozována o něco dříve, ale starší leťáky nemám). Tehdy to letěla DC-6B SASu na trase Kodaň-Praha-Ženeva-Lisabon-Recife-Rio-Montevideo-Buenos Aires-Santiago de Chile. Později na lince létaly CV-990 Coronado a DC-8 a možná po té šestce i DC-7C (tím si ale nejsem jist a už nemám čas to hledat). Naposledy jsem ji našel ve druhém letním leťáku 1970 v prakticky nezměněném směrování, pouze místo Ženevy byl Curych a bylo vynecháno přistání v Recife, které bylo u letadel s pístovými motory prakticky hlavně kvůli dotankování. Konec linky pravděpodobně souvisel s tím, že počátkem 70. let ČSA vážně uvažovaly o prodloužení stávající linky Praha-Rabat-Dakar/Conakry do jižní Ameriky a vypověděly (resp. tehdejěí vláda) obchodní práva. V tehdejších letových řádech ČSA byl dokonce na mapě vyznačen čárkovaně let Praha-Dakar-Freetown-Rio de Janeiro-Sao Paulo-Buenos Aires. Na lince měl být nasazen tehdy nový IL-62 a dvě mezipřistání v západní Africe velmi blízko sebe byla zvolena kvůli tomu, že z Dakaru do Jižní Ameriky ČSA nedostaly obchodní práva (a létala tam řada let společností), zatímco z Freetownu práva byla a nelétal nikdo. Takže ČSA poněkud optimisticky předpokládaly, že z toho Freetownu do Jižní Ameriky něco "urvou". Ovšem v první polovině sedmdesátých let nejprve došlo k převratu v Chile (Allende x Pinochet) a o něco později v Argentině nastoupila vojenská vláda generála Videly. Takže dříve perspektivní rozvoj styků s Chile v roce 1973 prakticky skončil a o 3 roky později i s Argentinou. Uruguay a Paraguay nám přátelsky nakloněné nebyly a Brazílie by linku neuživila. Takže konec...
RadekŠ	Středa, 22. dubna 2026 - 17:08:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16338 Registrován: 4-2003	Ty nemáš Čecha rád, viď? No já spíš dám přednost faktografii před vzpomínkovou tvorbou plnou nepřesností či výmyslů starýho zbrojnoše. Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
Mladějov	Středa, 22. dubna 2026 - 17:10:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26880 Registrován: 3-2007	No. Akorát že ty faktografie vyšly za ty tři desítky let asi dvě.
ivy	Středa, 22. dubna 2026 - 17:12:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 68 Registrován: 8-2017	Já se zeptám: V čem (třeba u ĆSA) spočíval třeba u IL 62M ale i dalších rozdíl Y a C ? Logicky v ceně, pravděpodobně v jídle a v sortimentu, resp. výběru alkoholického pití. Pravděpodobně také v přednostním nástupu/výstupu. Určitě ne v sedačce a pravděpodobně ani v rozteči. Podle seating planu v tehdejších letových řádech ČSA se jednalo o řady 13-15 (konfig.3+3, tedy stejně jako economy). Tyto 3 řady se nacházely v zadním salonu a byly to první tři řady. Proto se přes ně procházelo dozadu do economy. Některé lety ČSA létaly jako F/Y, jiné (např. Hanoj, Havana) pak full Y. V obou těchto konfiguracích ale měly stejný počet sedadel (buď 168 anebo 174). Vzhledem k tomu, že stejný počet sedadel měly dvaašedesátky i před zavedením C třídy usuzuji, že rozteče byly stejné. Podstatné ale mohlo být, že některé západní aerolinky už měly v C class širší sedadla a větší rozteče. Až do 80. let byla ze strany asociace let. dopravců IATA poměrně rigidně řízena tvorba tarifů, což sice přinášelo mnohem vyšší ceny než skutečná konkurence, ovšem na druhou stranu mohly být různé letecké společnosti na vícesegmentových letenkách různě kombinovány (což je dnes možné pouze v rámci aliancí). Takže třeba dálkový let z New Yorku do Prahy přes Frankfurt letěl do Frankfurtu 747 se skutečnými byznys sedačkami a ten skok do Prahy už byl v tom českém pseudobyznysu. A vše se vešlo na jednu letenku, což mohlo být i levnější než v součtu C class do Frankfurtu a Y class na skok do Prahy. To je ale jen můj názor, který nemám z žádného pramene podložen. On ten vývoj C class byl zajímavý. Na krátkých a středních linkách (typicky po Evropě) šel někdo na komfortnější sedačky 2+2 místo 3+3 a větší rozteče, což ovšem omezovalo variabilitu, protože zejména na linkách do východní Evropy byl dříve podíl cestujících C class výrazně nižší než na letech uvnitř západní Evropy nebo na dálkovkách. Jiné společnosti ponechaly všude 3+3 a jen zvětšovaly rozteče (některé řady vyhodily a zavedly posuvnou přepážku, což už umožnovalo větší variabilitu), jiné ponechaly 3+3 a stejné rozteče a jen vyblokovaly prostřední sedadlo, aby nebylo obsazeno. A důraz se kladl na přednostní odbavení na letišti, přednostní nástup a výstup, salonek, občerstvení a hlavně variabilitu letenek (storno a změna bezplatně).
M_g	Středa, 22. dubna 2026 - 17:32:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2267 Registrován: 6-2006	A nebyla konfigurace 3+3 obsazována pouze 2+2 s neobsazeným prostředním místem trojsedačky? Setkal jsem se s tím před pár lety ve Vietnamu.
ivy	Středa, 22. dubna 2026 - 17:33:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 69 Registrován: 8-2017	Ještě jednou k té lince do Jižní Ameriky, koukám, že jsem neodpověděl úplně. Jiná letecká společnost než SAS z Prahy do Jižní Ameriky nelétala, pouze v roce 1973 nebo 1974 se v Praze objevil B-707 Aerolineas Argentinas, který přivezl skupinu argentinských podnikatelů a tehdy se hovořilo o tom, že by snad o zavedení linky měli zájem. Ovšem pak převrat v Argentině, Videla a šlus. Ještě jsem slyšel, že Aeroflot měl v osmdesátých letech zájem o mezipřistání v Praze na lince do jižní Ameriky (snad Peru a možná i Argentina), ovšem vztahy mezi ČSA a Aeroflotem zase nijak mimořádně přátelské nebyly. Ony ty liho-demo letecké společnosti až na vyjímky prakticky nespolupracovaly a dokonce si i v některých případech spíše konkurovaly (např lety na střední východ). ČSA třeba konkrétně u té Djakarty nabízely LOTu, Balkanu, Malévu a Interflugu bloky sedaček za výhodnou cenu, ovšem byly odmítnuty a jejich cestující létali za tzv tvrdou valutu s indonézskou Garudou anebo KLM či Air France.
RadekŠ	Středa, 22. dubna 2026 - 17:42:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16339 Registrován: 4-2003	Akorát že ty faktografie vyšly za ty tři desítky let asi dvě. No a co? V mezidobí můžu číst knihy na úplně jiné téma. Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
Viajero	Středa, 22. dubna 2026 - 17:43:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1205 Registrován: 10-2005	ivy: "... ten atlas měl takové hnusné plastové zelené desky" Ten můj černý, sice byl vázanej, ale postupně se rozpadal, jak píšete... 2025 Argentina (zbytek Trochity, Bariloche-Viedma, Solar tren, Polvorilla, prodloužený Neuquen, prodloužená Salta + Chile (turist. vlaky do Valparaisa po staré trati a San Antonia, trolejbus ve Valparaisu atd.) Hezký. Z Viedmy do Bariloche jsme jeli i s autem na autovozu, já pak zůstal v Bariloche 2 měsíce na jazykové škole a chodil očumovat nádraží, kde bydlela provozní pára. Bylo tam krásně. A chytil jsem tenkrát Trochitu z Esquelu do El Maitén. Na Polvorillu jsem jel ze Salty přes úvratě a smyčky, byl to tenkrát výlet snad od šesti ráno a vraceli jsme se za tmy. Snad to zase někdy prodlouží. Později na lince létaly CV-990 Coronado a DC-8 a možná po té šestce i DC-7C (tím si ale nejsem jist a už nemám čas to hledat).Ty jo, nevěděl jsem, že to přežilo až do proudové éry. Fotky DC7 z téhle linky má pan Daniel na planes.cz. Jinak opětovně děkuju za pěkný výlet do minulosti.
ivy	Středa, 22. dubna 2026 - 17:50:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 70 Registrován: 8-2017	A nebyla konfigurace 3+3 obsazována pouze 2+2 s neobsazeným prostředním místem trojsedačky? V minulosti ne vždy, dnes je to ovšem převažující konfigurace. Např ČSA obsazovaly v IL-62/IL-62M v C class ve druhé polovině 80.let všechna místa a později u TU-154M rovněž tak (alespoň podle uváděné kapacity C class a reklamních fotek, což připouštím, nemusí být úplně směroplatné). Třeba ATR-42 ČSA měla v byznysu také 2+2 a obsazovala všechny sedačky, což jsem viděl několikrát na vlastní oči. A takový let z Nice do Prahy jako náhrada za původně plánovanou A-319 v této sesli se sousedem a zaplaceným byznysem už je na zastřelení. Mám pocit, že ty vynechané sedačky se objevily později po různých experimentech jako určitý kompromis, kdy kvůli variabilitě ustupovaly společnosti od různých konfigurací kabiny stejného letadla a při tom zachovávaly určitý druh komfortu. Každopádně to volné sedadlo uprostřed je dost podstatný benefit a možná větší než je šířka sedadla nebo rozteč.
ivy	Středa, 22. dubna 2026 - 18:08:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 71 Registrován: 8-2017	Hezký. Z Viedmy do Bariloche jsme jeli i s autem na autovozu Jezdí stále a pravděpodobně to brzy zůstane jedinou dálkovou linkou v Argentině. Skončila Bahia Blanca, na podzim byl přerušen provoz do Cordoby a Tucumánu, takže vlak končí v Rosariu a stále se prodlužuje jízdní doba. Linka do Pehuajo byla zkrácena do Bragada, linka do Justo Daract do Junínu a odbočka do Pinamaru už se nejezdí vůbec. Takže zůstane asi jen Mar del Plata, která byla v minulosti částečně rekonstruována. Ostatní tratě jsou v katastrofálním stavu a Milei to sice nemůže zaříznout úplně, ale jde na to přes omezení dotací. Jinak té celé Polvorilly je mně líto, my už jsme stihli jen ten poslední úsek ze San Antonia de los Cobres. Trochitu máme také jen z Esquelu do Nahuel Panu , pak jezdí ještě kousek na jih od El Maitenu, ovšem s velmi malou četností, takže jsme to nestihli. V lednu plánujeme ještě Tren del Fin del Mundo a pak bychom rádi projeli (pokud to půjde) obnovený turistický vlak ze Santiaga de Chile do Temuca a obnovený vlak kolem Puerto Montt.
Viajero	Středa, 22. dubna 2026 - 18:35:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1206 Registrován: 10-2005	Vypadá to, že sledujeme podobné stránky:-) Milei je pro železnici, která se nikdy nevzpamatovala z Menema, naprostá katastrofa, protože ty jeho poučky na to nefungujou a zjevně si s tím ani moc neví rady. Místo toho vymejšlej silniční vlaky. Chystaná privatizace Belgrana je navíc udělaná tak blbě, že vytlačuje ze hry silné zájemce. Tren al Fin del Mundo, je roztomilej, ale spíš taková hračka. Když budete na jihu, zkuste se spíš podívat (pokud to bude v tu dobu aktuální) na Punta Loyola - Río Turbio. Těch Portovejch párovek v různém stavu by tam mělo být povícero. Nevím, jak je to teď, ale za mého pobytu Trochita jezdila pravidelně na výlety na Nahuel Pan a pak podobně z El Maitén. A navíc párkrát do roka z Esquelu do El Maitén, a to jsem tehdy chytil. Pak se kupodivu zmátořila provincie Rio Negro a začali to opravovat z Ingeniero Jaccobacci, někdy asi před 8 lety dokonce jel vlak po celé trati. Já mám pro Argentinu a její dráhy slabost, sbírám všechno možný, co na netu namane a jsem v občasném kontaktu s tamními šotouši.