Diskuse » Tramvaje a metro » Zahraniční provozy | « předcházející | další » |
Zahraniční provozydolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Petr_k
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13182 Registrován: 4-2003 ![]() |
Řízení pohonu 15T stále není vyřešeno a nejspíš už ani nebude zájem jej řešit. O hrozícím průseru mnozí věděli už před 15 lety, ale nesměli o tom ani pípnout, bo politika. Největší píčoviny na světě nepocházejí z konspirace, ale z do nebe volající pitomosti aktérů. (Jan Šatava) |
jentak
|
|
Neregistrovaný host |
Řízení pohonu 15T stále není vyřešeno a nejspíš už ani nebude zájem jej řešit. O hrozícím průseru mnozí věděli už před 15 lety, ale nesměli o tom ani pípnout, bo politika. Bylo by možné to nějak rozvinout ....?} |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1744 Registrován: 11-2007 |
Taky by mě zajímalo co tím myšlíš? Jako ty škuby při průjezdu obloukem? |
Bkp
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8562 Registrován: 8-2003 ![]() |
Ono to řízení 15T nefunguje úplně tak, jak bylo plánováno, ale konvenčněji. |
Bkp
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8563 Registrován: 8-2003 ![]() |
Ty právě objednané tramvaje pro Braniborsko jsou typu ForCity Plus, tedy navazují na tramvaj pro Bratislavu, jakkoli pohled třeba na umístění krajních podvozků odkazuje do Finska. Škoda a Transtech... On už pohled na historii Transtechu a na některé tramvaje v Berlíně a potom na tramvaj pro Helsinki napoví kde se ta finská konstrukce vzala. Škodovka má kancelář v Německu, které se podařilo získat objednávku na tramvaje české konstrukce doplněné přes Finsko získanými německými celky. Jak v takové době chcete jednoznačně určit národnostní původ konstrukce? Doby kdy všichni konstruktéři sídlili na jednom patře a bydleli s dělníky na jednom podnikovém sídlišti jsou ty tam. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3513 Registrován: 3-2004 ![]() |
Teze (samozřejmě zcela nekonkrétně podané) o řízení 15T bych si taky přál rozvést, jako dispečer a jejich řidič sice o ničem nevím, ale rád se nechám poučit. Jen mě teda trochu mate, že tak nějak bezproblémově všechny jezdí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8873 Registrován: 2-2006 ![]() |
Tady je to popsáno myslim celkem polopaticky... Pohon 15T se bohužel i po letech vývoje chová stejně jako vůz z nápravami, není využíváno elektronické řízení individuálně řízených kol, tedy v oblouku dochází ke zbytečnému opotřebení.
Pravda zvítězí, ale dá to fušku...
Informace uvedené v příspěvku pocházejí výhradně z veřejných zdrojů a mohou, ale nemusí vyjadřovat názor autora příspěvku. Na trolly se nereaguje !!! Káemovi 29.10.2020 konečně vyšla věštba. Halelůjá... ![]() |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3514 Registrován: 3-2004 ![]() |
Dobrý, ale nepřijde mi to tak katastrofický. Fungují, jezdí, jistá technologická nadstavba nefunguje dle plánů a je to Škoda, ale nemám pocit, že by to 15T nějak výrazně degenerovalo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1745 Registrován: 11-2007 |
Taky mi to nepřijde tak hrozný, provda trochu to škube ale nic co by se nedalo přežít. To znamená, že další 15T už se nabízet a dělat nebudou?![]() |
Trupman
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1705 Registrován: 12-2005 ![]() |
Škodovka vyrobí co si zákazník bude přát. Výběrka se momentálně vypisují hlavně na cenu a cenu a cenu údržby. 15T z toho nic nesplňuje. 15T je drahý experiment, který vybočil z technologického mainstreamu a který se do Prahy a Rigy podařilo dodat díky, slušně řečeno, nadstandardní spolupráci s městem. Pokud by se našlo nějaké bohaté měst, které by mělo zájem o článkovou 100% NP tramvaj s plně otočnými podvozky a bylo ochotné si připlatit za lepší interiér než má Modertrans, tak pak by se další 15T, nebo nějací nástupci, určitě mohly vyrábět. Nějak mě ale nenapadá, kde by se takový zákazník mohl objevit... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1746 Registrován: 11-2007 |
Tak Praha asi nic jiného mít nemůže,ne? Pokud vím tak proti 14T, potažmo pevným podvozkům, je tu znažná nevole. |
xxxmmm
|
|
Neregistrovaný host |
15T na svou dobu byly nadčasové, ale dnes už se nikam nedají uplatnit. Praha a Chemnitz mají společný pouze způsob pohonu. Jinak obě vozidla absolutně odlišná. Sice Škoda má kancelář v Německu, ale konstrukci tam nemá a navíc Škoda více dělá vozidla, která uzpůsobuje hlavně požadavkům zákazníka. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1753 Registrován: 11-2007 |
Prosím, v čem jsou jiný ty do Chemnitz, Karl-Marx-Stadtu? 😀No a co tedy přichází do úvahy pro Prahu, jestli se tedy někdy rozhoupe koupit něco nového? |
xxxmmm
|
|
Neregistrovaný host |
Tak z běžné dostupných info na internetu se dá vyčíst základní data, což je např. šířka, která je 2,65m, dále je tram obousměrná, skládá se z pěti článků, uložení podvozků je odlišné, jsou pevné a nemají žádné otočné ložisko. Kompletní střešní výzbroj je jiná a také motory nejsou úplně stejné s 15T. Dále dopravní podnik v Chemnitz poptává vozidlo s nerezovou stavbou a v někde se dokonce uvádí, že je to stavěno již jako LRV. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1762 Registrován: 11-2007 |
Ok dík. Ale co dál do Prahy když ne 15T? To vypadá, že projekt 15T je něco jako 380? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 342 Registrován: 12-2007 ![]() |
Včerejší Górnośląski Okręg Przemysłowy ![]() |
Ivoo
|
|
Neregistrovaný host |
Třeba obousměrné 30T ve verzi 1435 mm. Jsou docela pěkné. |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
Ivoo: O tom dosť pochybujem. Skôr by som videl nejaký klon 30T, krajné články po vzore 30T lebo veľký "oddiel" s rovnou podlahou, uprostred miesto troch (z toho dva s pevnými podvozkami) dva mierne dlhšie s podvozkami bližšie ku krajným článkom, s medzipodvozkovou väzbou (aktívnou - hydraulika/mechanika alebo pasívnou - vypruženie). Búda vodiča by mohla mať vlastné dvere ako na 15T. Oprit 30T by sa musela zmeniž kinematika kĺbov, ale v tom nevidím problém. Nakreslil som tam mechanické tiahla, ale kľudne to môže byť hydraulicky alebo pasívne ako GTxN/M. |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
Ešte dodám že ten obrázok som nakreslil ešte v roku 2013. Také vozidlo síce nie je 100% NP, ale na rozdiel od GTxN/M alebo Avenia umožňuje nechať v krajnom článku veľa miesta na státie. Jeho usporiadanie od prvých dverí až po kĺb je bez podest. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1124 Registrován: 7-2010 ![]() |
Když nyní Škoda Transportation vyhrála zakázku na nové tramvaje pro Frankfurt (Oder), vzpomněl jsem si na svou návštěvu města před deseti lety v roce 2011. Podstatnou součástí tam byly a i dodnes jsou české tramvaje ČKD Tatra řady KT4D z 80. let. Právě ty nahradí nové české tramvaje Škoda ForCity Plus. Na kukačku: Frankfurt (Oder) v roce 2011 http://mhd86.cz/2021/02/25/na-kukacku-frankfurt-oder-v-roce-2011/
► www.MHD86.cz ◄
![]() ► www.OMH86.cz ◄ ![]() |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
Neubránil som sa tomuto nápadu. Čo to je? Je to dlhšia verzia o 17 metrov. Takže jedna 32,5 metrová (ekvivalent 2xT z roku 2013) a jedna 50 metrová (ekvivalent 3xT, 2021). Vonkajšie vybočenie skrine sa zväčilo o 5 cm kvôli "vynesenému" strednému článku. Stredný článok je v podstate to, čo nájdete v GT8N-2 alebo štvor alebo viacdielnom Aveniu. Až na to, že ten "most v dvojkĺbe" je dlhší a sú v ňom aj dvere, lebo to pekne vychádza (dané odlišnou konštrukciou "kurzgelenk" článkov). Celková dĺžka tesne pod 50 metrov. V bočnici 9 dverí, čo je ekvivalent 3xT. Lišta zberača od čela zodpovedá 30T keď ide B-článkom napred. Pod jedným zo zberačov by bol aj pohon. Krabica s meničom pre neho by bola na strednom článku. 100% adhézia aj tak nie je nutná, päť zo šiestich podvozkov stačí viac než dosť (aj 4 by stačili). |
Jenki
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5723 Registrován: 5-2002 ![]() |
Technicky pěkné, ekonomicky mimo mísu. S tím nikdo VŘ nevyhraje, pokud nebude od počátku cíleně napsané na tuto koncepci. Dva klouby navíc a k tomu nucené natáčení = vyhazování peněz do luftu. Jó kdyby místo toho byly dva sólo články s otočnými podvozky, to by bylo jiné kafe. Jasně, chápu, že to totálně rozhodí průjezdný průřez a vznikne z toho prolézačka. Třeba to někoho trkne = vezmeme dva střední články z Tampere / Plzně, na ně dáme dva návěsy, a spojíme to něčím krátkým. To by se dalo spáchat. |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
Súhlasím, bolo by to drahé (ale to bola aj 15T a presadila sa). Je to iba "technická rozcvička", reálne to nevidím, tak isto ako to čo som nakreslil už v roku 2013. Na to by musel byť vyslovene písaný tender, aby to vyhralo. To čo opisuješ by bolo určite lacnejšie a nemyslím si že by to malo výrazne horší profil. V podstate to čo som nakreslil tiež "recykluje" už existujúce komponenty, resp. prvky tramvají ktoré reálne jazdia. Nový je akurát ten kurzgelenk dvojčlen okolo ktorého je to celé postavené. Pričom práve túto časť som nakreslil ešte v roku 2013 (skúšal som viacero verzií, toto bol "vítazný" návrh). Možno v nejakom paralelnom vesmíre to jazdí. ![]() |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
Články s dvoma otočnými podvozkami by boli pre metrový rozchod problematické, ak chceme mať uličku širokú 58 cm. Áno, šlo by to s užšou uličokou a vzdialenosťou otočných čapov asi 5,5 metra. Lenže potom sotva dosiahneme požadovanú kapacitu/dĺžku vozidla. Čo by sa tým reálne ušetrilo? Komplikovaná medzipodvozková väzba a dva kĺby. Bez ohľadu na rozchod by to rozhodilo dvere a bolo by ich iba 8 miesto 9. Multigelenk sa dá urobiť aj so širokou uličkou na metrový rozchod, lenže za cenu pevných podvozkov. Nayvše multigelenk (okrem krajných článkov) so šiestimi podvozkami by mal 8 kĺbov, čo je o dva viac než to čo som nakreslil. Ďalšou nevýhodou je zníženie počtu dverí na 6, čo je ešte horšie. Ak sa bavíme o metrovom rozchode a rozumnom interiéri bez úzkych uličiek, tak to čo som nakreslil vychádza najlepšie. Že to má vhodnejší prejazodvý profil je iba bonus, ktorý priamo súvisí z konštrukčných obmedzení daných úzkym rozchodom. Uvedené porovnanie platí aj pre 32,5 metrovú verziu. Môj návrh kurzgelenk verzie škodovky 30T má pri rovnakej dĺžke 32,5 metra o jeden kĺb menej a jedny dvere viac. Trojčlánková verzia s jedným stredným článkom posadeným na dvoch otočných podvozkoch by nemala potrebnú kapacitu a úzke uličky. Ekvivalent 3xT má oproti kurzgelenku rovnaké výhody ako ekvivalent 2xT. Súhlasím že oba sú komplikovanejšie než vozidlá koncepcie s dlhším článkom posadeným na dvoch otočných podvozkoch. Lenže metrový rozchod... ![]() |
Emil Švec
|
|
Neregistrovaný host |
15T na svou dobu byly nadčasové Bohužel s pohonem ve slepé uličce. Motory přímo na kolech jsou neodpružená masa kovu, která mimo jiné způsobuje tak rychlou devastaci kol. To tuším převzali z nějaké lokomotivy. Jednou mi to dílenský ukazoval, nedokážu to přesně popsat. Ale nadčasové byly, to ano. Než stihli narýsovat typák, už jich bylo včas 250 prodaných... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8217 Registrován: 12-2011 ![]() |
Dvakrát Lotyšsko. Mám projety všechny pobaltské provozy, Daugavpils hodnotím jako nejlepší - úplné Rusko ![]() (Příspěvek byl editován uživatelem intelpetr.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 111 Registrován: 10-2005 |
![]() "Motory přímo na kolech jsou neodpružená masa kovu, která mimo jiné způsobuje tak rychlou devastaci kol. " |
Emil Švec
|
|
Neregistrovaný host |
Motory nejsou na kolech, ale připevněné na rámu podvozku a jsou tedy odpružené. Aha, tak to beru zpět. Mně tím vysvětloval důvody padání kol |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2429 Registrován: 11-2012 ![]() |
Možná tím myslel, že motory pohání kola napřímo bez převodovky. Tak to měl před sto lety Kalman Kandó, o pár desítek let později Škoda s Asynchronem a pak Siemens Syntegra a Škoda 15T.
Její veličenstvo princezna Ája II. při výuce hraní na klávesy.
|