Diskuse » Tramvaje a metro » Tramvaje Tatra typů T a K » Archiv diskuse Tramvaje Tatra typů T a K do 07. 12. 2019 « předcházející | další »

Archiv diskuse Tramvaje Tatra typů T a K do 07. 12. 2019

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   autor příspěvek
dopravopat
Neděle, 20. října 2019 - 22:59:40  
Neregistrovaný host
Boris:
Pri T2 to však bolo iba na prototypoch. Sériové mali výklopné okná, ktoré si mohol otvoriť/zatvoriť cestujúci. Pravda, sériové v Prahe nejazdili. Ale to sa čoskoro zmení.
Boris
Pondělí, 21. října 2019 - 05:48:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3518
Registrován: 6-2002
No moment... Všechny T2 měly konce bočnic oblé. U prototypů a vozů do r. 1959 byla okna spouštěcí, konstrukčně řešená shodně s T1, a ta byla montovaná do rámů, které se opět v obloucích karoserie poněkud lišily, nicméně u staršího provedení byla všechna okna utopená v "kapsách".
dopravopat
Pondělí, 21. října 2019 - 08:19:45  
Neregistrovaný host
Ináč pozeral som na tie pantografy a je možné že T2 aj T3 mali rovnaké dĺžky ramien, ale pri T2 mi prišlo že je o niečo kratšia časť na streche (paralelne so strechou). To vysvetľuje prečo tie ramená tak "visia" pri stiahnutom zberači.

Mimochodom, rozmer okien u T2 a T3 je identický? Myslím bočné okná. Povedal by som že áno, však T2R dostali okná z T3. Alebo je tam predsa rozdiel? Mala T2 zaoblenú bočnicu podobne ako T3? A ako sú na tom T6A5? Nemá tu niekto náhodou výkres spriahadla typu Compact? Ďakujem.
Boris
Pondělí, 21. října 2019 - 14:58:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3519
Registrován: 6-2002
T3 má bočnici na koncích rovinně sešikmenou a zaoblení je jenom přes sloupek. T2 je zúžená obloukem.
Okna T2 jsou vyšší a užší proti T3. Při reko T2 na T2R se zvyšovala spodní hrana otvoru a zužovaly se boční lemy kolem sloupků zhruba 5 mm na každé straně.
Spodní ramena PTG T2 a T3 shodná - 1 400, rám shodný - 800, horní ramena T2 - 1 830, T3 - 1 815. Na podobnou míru se později ramena T2 zkracovala.

(Příspěvek byl editován uživatelem boris.)
dopravopat
Pondělí, 21. října 2019 - 15:35:40  
Neregistrovaný host
Aha, takže o niečo vyššie (cca koľko?) a o niečo užšie (asi o 1 cm). T2 mala hrubšie stĺpiky? To ba dávalo zmysel. S tou základňou zberača:

https://imhd.sk/ba/media/gn/00023296/Obratisko-elektriciek-na-Hla vnej-stanici.jpg?1571664689

Tak sa mi to asi len zdá že to na tej T2 je kratšie. Optický klam. Asi som videl niečo, čo som vidieť chcel. Typická ukážka skresleného vnímania reality. [crazy]
Boris
Pondělí, 21. října 2019 - 17:48:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3521
Registrován: 6-2002
T2: šířka sloupku je 130 mm, k tomu je 5mm sololitová příložka, na ní 1 mm silný plech s nátěrem (skoro nic) a na to už je těsnění a sklo, rozteč sloupků je 1 480, čili sklí se do otvoru širokého asi 1 338 m. V místě okenního lemu (ve vnějším oplechování), který přečnívá sloupek o 16 mm, má otvor šířku 1 318 mm. Míry na výšku si nepamatuju, ale spodní sklo má 540 a i dole a nahoře jsou 1mm plechy a sololit 5 mm na podložení. Řekl bych, že z vnější strany je otvor v oplechování svisle 867 nebo 865 mm, ale nevím to fakt přesně.
dopravopat
Pondělí, 21. října 2019 - 18:10:05  
Neregistrovaný host
Ak som správne meral a kreslil:

T2: 1340 x 880, stĺpik 150
T3: 1380 x 850, stĺpik 130

Vychádzam z toho, čo som nakreslil dávno a matne si pamätám že som to bol fyzicky premeriavať. Ako vidím, už som aj zabudol. [crazy]
dopravopat
Pondělí, 21. října 2019 - 18:12:34  
Neregistrovaný host
Dodatok: Rozmery vrátane gumy, teda vonkajší okraj gumy - najväčší rozmer okna vrátane tesnenia.
dopravopat
Pondělí, 21. října 2019 - 18:13:22  
Neregistrovaný host
K bočnici T2: myslel som zvislé zaoblenie.
Boris
Pondělí, 21. října 2019 - 18:43:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3522
Registrován: 6-2002
To jsou všechno rozměry do obrázku, ale ne rozměry užitečné při stavbě, navíc T2 je zasklená opačně než T3.
Svislé zaoblení nemá T2 ani T3; svisle zaoblená byla jenom T1. T2 a T3 se od okna směrem dolů zužuje v přímce, ovšem i půdorysné zúžení (v úrovni podlahy) asi 10 mm je pod 2. a 7. levém okně a v odpovídajících oknech naproti.
Pondělí, 21. října 2019 - 20:10:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5031
Registrován: 7-2003
Diky moc, zas jsem se neco priucil..
8bity vseho sveta spojte se .
Boris
Pondělí, 21. října 2019 - 20:51:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3523
Registrován: 6-2002
To se mi zas povedlo v rychlosti nadatlovat něco jiného, než jsem chtěl, a teď už to nejde spravit. Čili znovu a lépe: Zatímco přímo pod okny je šířka kastle T3 neměnná s výjimkou sekce 1. a 3. dveří, tak od oken směrem dolů se kastle začíná zvolna zužovat už o jedno okno dřív vpředu i vzadu. Dělá to sice asi 10 mm, ale "rohové" sloupky mají od okna dolů skutečně jiné zkosení než ostatní sloupky směrem ke středu vozu. Na sloupcích čel je sklon pod okny zase odlišný.
dopravopat
Pondělí, 21. října 2019 - 21:03:22  
Neregistrovaný host
Aha. Takže T2 ani T6A5 sa nezužuje, šírka cez spodnú hranu okien je rovnaká ako cez hornú hranu okien a spodku červenej bočnice. Chápem správne? Zužujú sa T3 a K2 (poťažmo asi aj T4 a vleky).
Boris
Pondělí, 21. října 2019 - 21:34:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3524
Registrován: 6-2002
To vůbec netvrdím. T2 je nejširší cca 7 cm pod okny (okap nepočítám) a nahoru i dolů se zužuje. U T6 je snad šířka konstantní, protože kolem dveří je rovnoměrná mezera a lem dveřního otvoru má taky konstantní šířku.
Boris
Pondělí, 21. října 2019 - 21:58:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3525
Registrován: 6-2002
Asi je vhodné doplnit k T2, že - čistě teoreticky - by lemy dveřních otvorů měly být kousek pod úrovní oken nejširší a směrem nahoru a dolů by se měly zužovat, aby mezi otvorem a dveřními křídly byla pravidelná mezera, ale v praxi to tak moc nebylo, protože vlivem svařování při výrobě bočnic byly deformace sloupků následkem tepelného ovlivnění materiálu takové, že došlo k jejich prohnutí směrem do interiéru, takže vnější rozšíření skříně směrem k úrovni pod okny bylo jen nepatrné a aby tím pádem i dovnitř prohnuté lemy dveřních otvorů nedřely o dveře, dodatečně se ořezávaly do roviny, nebo se časem v Tatře naučili je dělat užší už před svařením bočnic, čili rozšíření skříně pod okny je ve výrobní dokumentaci, ale realita byla poněkud odlišná. Jak to přesně tehdy na Smíchově lepili, už se dneska není koho zeptat.
dopravopat
Úterý, 22. října 2019 - 10:26:55  
Neregistrovaný host
Aha. Keď budem robiť nákres T2, tak to skúsim nejako rozumne nakresliť. Pri pohľade od čela vezmem zúženie skrine z T3 a trošku ho upravím pri okne. Ďakujem za všetky pripomienky! [happy]
Středa, 23. října 2019 - 00:29:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1095
Registrován: 4-2006
Proč se vedle K2 nevyvinula ve stejné době i jakási K3, když bylo v té době jasné, když se spojovaly T3, že potřeba takto kapacitního vozidla by byla? Resp. zvažovalo se to alespoň?
Boris
Středa, 23. října 2019 - 05:47:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3526
Registrován: 6-2002
To jaksi nedává smysl. Proč by se měla dělat tramvaj o kapacitě 2 x T, když by byla technicky složitější než T a navíc nerozpojitelná?
Středa, 23. října 2019 - 09:54:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 840
Registrován: 3-2013
Máš pravdu, ale proč se pak nejednou začala pro tuzemsko vyvíjet právě a jedině KT8? Aby to nakonec skončilo u T6.
dopravopat
Středa, 23. října 2019 - 10:00:38  
Neregistrovaný host
Fricoolinek:
Lebo plánované hospodárstvo na potrebu takej tramvaje zabudlo a keď sa súdruhovia prebrali, tak rovno od ČKD požadovali KT8D5 s tým, že kratšie a jednoduchšie verzie (jednosmerné) sa z nej potom ľahko odvodia. Ako to dopadlo vieme. KT8A5 ostala na výkrese. Aj KT8C5. A metrový podvozok s primárnym vypružením súdruhovia vyrobiť nedokázali. Zaujímavé že v Bratislave sa testovali tri rôzne. Najdlhšie sa testuje podvozok od SKD trade, s mimoriadne dobrými výsledkami čo sa životnosti obručí týka. Škoda že nebol v ponuke v polovici 80. rokov, spolu s vozidlom KT8A5/KT8C5, ideálne s nízkopodlažným stredom. Neviem čo také strašne technicky náčoné na tom je, že by to nebolo možné v tých časoch realizovať. Prakticky to ale nešlo. Lebo plánované hospodárstvo. Lebo reálny socializmus. Lebo blbá nálada v spoločnosti. Lebo okupanti s tankami v republike. Lebo medveď.
dopravopat
Středa, 23. října 2019 - 10:14:11  
Neregistrovaný host
Boris:
Lebo pokrok? Ináč to presne vystihuje uvažovanie toho režimu. Načo niečo inovovať, keď "to" nejako funguje? Trabanty 601 sa vyrábali hádam bez zmeny desaťročia. Škoda 120 z roku 1989 je iba prezlečená Škoda 1000 MB z roku 1964, s istými vylepšeniami, ale už dávno zastaralej koncepcie. Masové dodávaky T3SUCS do miest v ex. ČSSR sú minimálne v prípade dodávok 1985 - 1989 pred Bratislavu, kde od svojho dodania jazdia vozne v pevných súpravách, ukážkou presne toho istého. Zastaralá koncepcia "výroby" veľkokapacitných tramvají - miesto jedného Großraumwagen, ktorý bol na západe v tom čase už roky bežnou záležitosťou, sa v ČSSR robila súprava dvoch 14 metrových vagónov. Ako som spomenul, v prípade Bratislavy súprava, ktorá sa od roku 1985 rozpájala iba pre údržbu, jeden vozeň bez druhého až na výnimky nejazdil samostatne. T6A5 sú na tom rovnako, sóla sa objavili výnimočne a navyše tiež dávno. Drvivá Väčina súprav T3SUCS bola vyradená v zložení, aké dostali keď prišli v 80. rokoch, s identickým nábehom kilometrov. T6A5 sa vyradia podobne, ak sa nebudú spájať do trojičiek. Prečo na tom hlúpom západe robili Großraumwageny? Prečo dnes jazdia v Bratislave 32,5 metrové škodovky a nie súpravy wana+wana? Prečo škodovka dodnes nevyrába automobil s motorom vzadu a pohodnom zadnej nápravy?
Středa, 23. října 2019 - 10:35:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2155
Registrován: 6-2004
dopravopat: ono to v 80. letech bylo s vývojem trošku jinak - tehdejší vrcholový orgán přes MHD, Správa pro dopravu Federálního ministerstva vnitra, měl představu, že podobně jako T3 v 60. letech vznikne nový jednotný typ tramvaje pro celou ČSSR. Když se daly dohromady všechny požadavky jednotlivých měst včetně tzv. rychlé tramvaje, uvažované v Brně a Ostravě, vznikla z toho KT8D5, která nakonec vlastně nevyhověla skoro nikomu...
nafy
Středa, 23. října 2019 - 11:25:55  
Neregistrovaný host
Co za trakční výzbroj měly z výroby T5C5? TV3?
Středa, 23. října 2019 - 11:53:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5032
Registrován: 7-2003
Stykačová odporová.
8bity vseho sveta spojte se .
dopravopat
Středa, 23. října 2019 - 13:15:58  
Neregistrovaný host
Mahel:
Snažiť sa unifikovať nie je v princípe zlé. Ale prečo začať práve KT8D5, najmä čo sa profilu čiel týka, keď drvivá väčšina prevádzok také vozidlo nechcela? Mne to príde ako rozhodnutie od stola, proste "to" bude a hotovo. KT8D5 sa vnútila podnikom. Nečudujme sa, že sa ich niektoré zbavovali a predávali ďalej. Keby aj KT8D5 bola na metrový rozchod, v Bratislave by viacerými miestami neprešla, práve kvôli čelu. Keby súdruh bol pochopil že tramvaj má byť náhradou T3 a musí sa zmestiť do jej profilu, tak by tlačil na KT8A5. Škoda, že z toho nič nebolo.
UT
Středa, 23. října 2019 - 18:42:47  
Neregistrovaný host
Fricoolinek: V niektorých starších materiáloch ČKD sa spomínal aj uvažovaný typ K3. Treba si ale uvedomiť, že už K2 bola kompromis a obsaditeľnosť K3 by bola takisto umelo obmedzená dvojsedačkami po celej ľavej strane, teda rozhodne nižšia ako dvojička dobytčákových T3 - aj po zarátaní hluchého priestoru zadnej kabíny vodiča a spriahadiel. Mechanické riešienie samotnej K2 predĺženie o stredný článok neumožňovalo.
dopravopat
Středa, 23. října 2019 - 18:44:42  
Neregistrovaný host
"Mechanické riešienie samotnej K2 predĺženie o stredný článok neumožňovalo."

Fakt? To sa teda divím.
Boris
Středa, 23. října 2019 - 19:54:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3527
Registrován: 6-2002
K2 totiž neumí vzájemné naklápění článků vozové skříně, což už je u delšího vozidla nutnost. KT8D5, ač ve značně omezené míře, to umí.
U KT8D5 je vcelku zásadní rozdíl oproti dvojici T obousměrnost, což byl asi jeden z důvodů, proč byla do výroby dotlačena na rozdíl od některých jiných typů.
dopravopat
Středa, 23. října 2019 - 21:04:13  
Neregistrovaný host
Jaj áno, kĺb K2 nie je konštruovaný aby umožňoval nezávislé otáčanie článkov v pozdĺžnej osi. To je samozrejme pravda.

Pravda je aj to, že sa otočiť vedia, len je nutné vynaložiť znančú silu:
https://imhd.sk/ba/media/gn/00004183/7069-7115-nehoda.jpg
https://imhd.sk/ba/media/gn/00004185/Nadvihovanie-7069.jpg

Takže neumí ako neumí. Pamätám si keď ešte linka 7 chodila cez tunel (začiatok 90. rokov) a na rozbitej trati na nábreží sa články voči sebe trošku naklápali do strán, samozrejme doplnené o rachot dverí + plieskajúce dekle dverových pohonov a iné špeciality, ktoré dnes možno vidieť na Ukrajine. Samozrejme z celej K2 svietili možno 4 neónky, dve vpredu, dve vzadu. To bola iná divočina.

Našťastie sú podobne rozbité trate už dávno minulosťou a ak aj boli podobne rozbité úseky, jazdilo sa cez ne v 21. storočí oveľa pomalšie:
https://imhd.sk/ba/media/gn/00023752/7115-linka-14-Mileticova-ul. jpg
https://imhd.sk/ba/media/gn/00016009/7120-linka-8-Mileticova-ul-z astavka-Zahradnicka.jpg

Viaceré K2 dlhodobo jazdili "nakrivo" až do vyradenia. Nebolo to nič tragické, ale pri pozornom pohľade to bolo vidno.

Mimochodom, viezol som sa vo viacčlánkovej tramvaji dlhej 32 metrov a taktiež nevedela články voči sebe otáčať okolo pozdĺžnej osi. V kĺboch mala pánty doplnené o možnosť "lámania" pri prejazde výškových oblúkov. Samozrejme tým museli trpieť pekne ložiská a rám, ale nemožnosť vzájomného naklápania článkov nie je nutnosť, je to iba zdravý rozum.
UT
Středa, 23. října 2019 - 21:14:35  
Neregistrovaný host
Boris: Naopak, okolo pozdĺžnej osi K2 drží viac-menej o kolísky krajných podvozkov a v strede je navoľno. Ak by sa mal medzi krajné články položiť ešte stredný, muselo by sa nejako vyriešiť, aby sa nezvalil nabok. KT8 má články uložené trojbodovo-nesymetricky od jedného konca vozu k druhému. V každom smere jazdy sa kýve inak
UT
Středa, 23. října 2019 - 21:39:16  
Neregistrovaný host
Zaujímavé je riešenie K3N v Brne. Kedysi k tomu bolo kdesi voľne stiahnuteľné .pdf.
Luda
Středa, 23. října 2019 - 21:53:41  
Neregistrovaný host
K3 existoval v jediném prototypu který se střetl v srpnu 1968 s tankem. Při nehodě byl poškozen střední článek.
Další vývoj byl zastaven
Zbytky vozu byli pouzity pro vyvoj KT4

Krátký článek (je to trochu detektivní práce kvůli interpunkc)
http://www.doprava.cx/mesicnik/053.php
Boris
Středa, 23. října 2019 - 22:03:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3528
Registrován: 6-2002
UT: Tak to opravdu není. Vzhledem k tomu, že oba články K2 spočívají na společné kolébce, a to jeden prostřednictvím velkého prstence a druhý prostřednictvím dlouhého čepu, tak vzájemné naklápění není možné. Nechápu, co by se mělo u vícečlánkového vozu převrátit na bok, když vše spočívá na vypružení.
UT
Čtvrtek, 24. října 2019 - 00:14:53  
Neregistrovaný host
Boris: Pozri napríklad tu, zhruba od polovice videa, ak neveríš:

https://youtu.be/b7bHOA_9Ric

(Ďakujem autorovi, ktorého nemám tú česť poznať.)
Ide o ešte pomerne malé výkyvy, kedysi to bývalo v Bratislave výraznejšie.

Vypruženie kolísky stredného podvozku do určitého uhla náklonu skríň ovplyvňuje len výšku stredového bodu a nezachtáva kývanie do strán. Zrejme až po prekročení určitej hranice sa začne naklánať aj kolíska. Uznávam, že hypotetický stredný článok by sa zrejme nezvalil priamo na zem, ale v každom prípade by zostal škaredo vychýlený.

Luda: [ok] Ja by som všetky tie internety a počítače zakázal! [lol]
Boris
Čtvrtek, 24. října 2019 - 05:55:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3529
Registrován: 6-2002
To ale není konstrukční záměr. To je nadměrné provozní opotřebení.
U K2 je vypružení kolébky vnějších podvozků tužší než vypružení středního podvozku, to jenom tak na doplnění.
Jva
Čtvrtek, 24. října 2019 - 07:45:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4394
Registrován: 6-2002
Luda: pěkná fotomontáž - dva výlezy na střechu, úplně stejné umístění papírů v oknech pod nimi...
Cynik - tak říká optimista realistovi...
Čtvrtek, 24. října 2019 - 08:14:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1330
Registrován: 5-2009
Jva:
Už je to let, co toho PvvS namaloval více.
Čtvrtek, 24. října 2019 - 09:34:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 841
Registrován: 3-2013
No, a právě to řešení kloubového spojení made in PARS byl u K3 zdroj problémů.
dopravopat
Čtvrtek, 24. října 2019 - 10:09:02  
Neregistrovaný host
Boris má pravdu. Články sú naozaj uchytené tak, že sa oba otáčajú spolu na kolíske. Pravda je aj to, že v Bratislave sa to dosť vylágrovalo. Video 7103 je pekné, pamätám si aj väčšie výkyvy. 7103 je pôvodne K2 z roku 1971, tak sa nemusíme čudovať že dnes už 48-ročné čapy a rám majú najlepšie časy už za sebou, najmä ak dlhé roky trpeli na rozbitých tratiach (a ako tvrdí súdruh 1/6, úzkom rozchode).

Pár fotografií kĺbu K2:
https://imhd.sk/ba/media/gn/00060135/Pohlad-zhora-na-stredny-podv ozok-elektricky-K2.jpg
https://imhd.sk/ba/media/gn/00060132/Zadny-clanok-elektricky-7069 -je-ku-prednemu-otoceny-chrbtom.jpg
https://imhd.sk/ba/media/gn/00038061/Stredna-cast-elektricky-K2-7 056.jpg
https://imhd.sk/ba/media/gn/00038060/Klb-elektricky-K2-7056.jpg
https://imhd.sk/ba/media/gn/00037923/Detail-uchopenia-docasneho-p odvozku-na-7130.jpg
https://imhd.sk/ba/media/gn/00004446/Predny-diel-7113-v-Parse.jpg
https://imhd.sk/ba/media/gn/00004144/Klb-7060.jpg
https://imhd.sk/ba/media/gn/00156138/Predny-clanok-7133.jpg
https://imhd.sk/ba/media/gn/00156144/Stredny-podvozok-pre-elektri cku-K2S.jpg - kolíska stredného podvozku bez prstenca, na ktorom sedí zadný článok
Čtvrtek, 24. října 2019 - 11:09:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5033
Registrován: 7-2003
Mkzb: a tohle bylo tuším první [happy]) . Je pravda že jem to našel na nějakých "asi ČKD prospektech" nákresech, ale takových věcí na papíru bylo..
8bity vseho sveta spojte se .
UT
Čtvrtek, 24. října 2019 - 16:25:20  
Neregistrovaný host
Takže tieto ladné vzájomné pohyby sú len prejavom "prevádzkového opotrebenia", trvajúceho celých 30 rokov, čo sa K2-kami vozím, a neodstráneného ani pri pseudomodernizácii na K2S... A pritom stačilo hore privariť na jeden rám kolík a na druhý plech s mierne voľnou dierou [rofl]
Boris
Čtvrtek, 24. října 2019 - 20:29:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3530
Registrován: 6-2002
Ony můžou být trochu vychozené čepy/pouzdra prstence a hlavně umatexové pouzdro dole v kolébce, tam vzniká ten vzájemný výkyv.
dopravopat
Čtvrtek, 24. října 2019 - 21:00:33  
Neregistrovaný host
O opotrebení by vedeli vyprávať v Brne (K3R-N). [biggrin] Dokonca takom opotrebení, až sa čapy "zasekli". Ale pre úplnosť spomínam, že rovnakým problémom trpeli/trpia (?) aj 29T/30T v Bratislave (pokiaľ viem, tak Škodovka to už opravila). Ale je faktom, že aj 29T/30T (hlavne 30T) jazdili s "čapmi" v "krivej" polohe. Fotky sem radšej ani dávať nebudem.
krabicák
Čtvrtek, 24. října 2019 - 21:01:42  
Neregistrovaný host
k čemu mají sucs a v některých městech (Praha) i obyčejné t3 takovou tu malou krabičku u pantografu?
dopravopat
Čtvrtek, 24. října 2019 - 21:04:44  
Neregistrovaný host
Mimochodom, už pri pohľade na výkres kolísky K3R-N som žasol nad uvažovaním konštruktéra, keďže mi bolo jasné aký klopný moment tam vznikne, že ho ani nenapadlo že môžu vzniknúť prúsery (ktoré nakoniec vznikli). Ale to je iná téma... Pričom úplne stačí statická analýza, nie to ešte dynamická, ktorá ukáže aký priekak K3R-N je (čo sa týka uloženia a kinematiky kĺbov).
Boris
Čtvrtek, 24. října 2019 - 21:38:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3531
Registrován: 6-2002
krabicák: To je filtr pro snížení radiového rušeni.
dopravopat
Čtvrtek, 07. listopadu 2019 - 08:25:18  
Neregistrovaný host
Pred pár rokmi som na webe našiel dizajnérsky návrh modernizácie vozov T6A5 s úpravou čiel a doplnením NP vaničky. Dizajn bol nazvaný tuším "kufr". Návrh predložil akýsi študent dizajnu. Neviem to teraz nikde na nete nájsť. Nemáte niekto uložený link alebo prezentáciu? Ďakujem!
Neděle, 10. listopadu 2019 - 21:09:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 554
Registrován: 2-2011
Měl jsem možnost se v Brně svézt K2 na trati k Ústřednímu hřbitovu, a pokud vychýlení budeme měřit u střechy, pak bylo minimálně 10 centimetrů. Vůz 1097. A vůz 1024 na trati z Lesné obdobně.
Nejlepší jsou trolejbusy ze Škoda Ostrov!
nafy
Čtvrtek, 14. listopadu 2019 - 23:09:36  
Neregistrovaný host
Měl prototyp T3 6101 na sklonku provozu s cestujícími v 80. letech původní sedačky, nebo měl už nějaké jiné? A jezdil někdy i jako řídící vůz?
Pátek, 15. listopadu 2019 - 14:25:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 345
Registrován: 12-2009
nafy: Podľa toho čo vidím v knihe 40 let tramvají Tatra T3, dojazdil s laminátovými sedačkami, s novším prevedením okien, trojdielnym čelným sklom, s držiakom na cedulu zvonku. Jediné čo mu ostalo pôvodné bolo odlišné prevedenie dverových krídel ( atypické sklá ) . Na fotografiách z roku 1977 bol ako "řízený"
Sobota, 16. listopadu 2019 - 11:14:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2159
Registrován: 6-2004
6101 jezdil i jako řídicí a taky občas sólo.
Jva
Sobota, 16. listopadu 2019 - 11:26:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4407
Registrován: 6-2002
Atypické (z pohledu T3) byly u 6101 celé dveře. Stejně jako T1 a T2 byly přední a zadní širší (tzv. pro dva proudy cestujících) a střední užší (aby celková délka pravé strany odpovídala levé při stejné šíři všech oken; u K2 se proti širším dveřím zvětšilo i okno, ale K2 byla z pohledu T3 "kusovka"). U sériových T3 už pak byly všechny dveře stejné (odpovídající šíři okna), aby se zjednodušila výroba (přičemž další zjednodušování - aby se stíhala naplánovaná výroba - postupně vedlo k celkové degradaci vozidla).
Cynik - tak říká optimista realistovi...
Boris
Sobota, 16. listopadu 2019 - 18:56:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3532
Registrován: 6-2002
Jva:
"...odpovídající šíři okna..."
No já nevím, ale šířka dveří úplně šířce okna neodpovídá. Ono jak se to vezme. Pole, ve kterém jsou střední dveře, je proti ostatním širší, takže ani sloupky na pravé a levé bočnici nejsou naproti sobě. Naproti sobě jsou jen u dvoudveřové verze skříně, kde jsou zase o něco širší vnitřní sloupky předních a zadních dveří, čímž se vyrovnává posunutí oken ke středu vozu.
Boris
Středa, 27. listopadu 2019 - 20:41:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3534
Registrován: 6-2002
Některé detaily vozů T byly celkem pěkné...

Středa, 27. listopadu 2019 - 22:29:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2761
Registrován: 8-2008
ev.č. 6898

Praha 13.3.2006


Fotogalerie lokomotiv: http://krumpolc.rajce.idnes.cz/


Fotogalerie pohraničního opevnění z let 1936 - 1938: http://ropiky1938.rajce.idnes.cz/

..............................................................
dopravopat
Čtvrtek, 28. listopadu 2019 - 09:57:18  
Neregistrovaný host
K téme: K2 má bočné okná o 16 cm užšie než T3. Stĺpik medzi prvým/posledným oknom v bočnici a čelom je v dôsledku toho výrazne tučnejší než pri T3, navyše je K2 aj kratšia než udáva výrobca. Od otočného čapu po čelo vozu je kratšia o 7 cm, aj keď typáky uvádzajú rovnaké hodnoty pre T3 aj K2 (asi z dôvodu unifikácie). Že má K2 oproti 2. a 3. dverám široké okno je logické. Tieto dvere sú ešte širšie než u T3. T3 má u stredných dverí výrez v skrini široký 1330 mm, K2 1520 mm.

Súhlasím že T2 je po dizajnérskej stránke mimoriadne vydarená. Predný reflektor s fúzami jej fakt sedí.
dopravopat
Pátek, 29. listopadu 2019 - 18:13:26  
Neregistrovaný host
Otázka k novostavbám T3 so skriňou VarCB3:
Viem že skriňa má ináč zaoblenú strechu a aj odkvap je vyššie. O koľko je tá skriňa oproti klasickej T3 vyššia? Vie niekto? Ďakujem!
dopravopat
Pátek, 29. listopadu 2019 - 23:51:40  
Neregistrovaný host
Už som to našiel, 46,5 mm.
nafy
Sobota, 07. prosince 2019 - 18:36:35  
Neregistrovaný host
Byly pražské 68xx, dodané ještě před spuštěním MOC, ale už bez stanovišť průvodčího, vybaveny dveřními výstrahami už z výroby?
Sobota, 07. prosince 2019 - 22:22:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2166
Registrován: 6-2004
nafy: důkaz nemám, ale nejméně na 99 % ano, protože už v roce 1973 byl zcela běžný provoz bez průvodčího na prvních vozech snad všech spřažených souprav (kromě nočních) a všechny starší vozy byly už od roku 1972 takto postupně upravovány