Diskuse » Tramvaje a metro » Tramvaje Tatra typů T a K » Archiv diskuse Tramvaje Tatra typů T a K do 19. 5. 2019 « předcházející | další »

Archiv diskuse Tramvaje Tatra typů T a K do 19. 5. 2019

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   autor příspěvek
Pondělí, 21. ledna 2019 - 20:47:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3055
Registrován: 3-2004
Demon3: Díky.
E-mail: vladass@seznam.cz
Sobota, 02. února 2019 - 14:21:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2673
Registrován: 8-2008
ev.č.6796

Praha 13.3.2006


Fotogalerie lokomotiv: http://krumpolc.rajce.idnes.cz/


Fotogalerie pohraničního opevnění z let 1936 - 1938: http://ropiky1938.rajce.idnes.cz/

..............................................................
Čtvrtek, 07. února 2019 - 16:15:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4644
Registrován: 4-2005
dopravopat:
Otázka ku K2YU 1123 v Brne: Vie niekto zistiť akými farbami lakovali žlté a červené sedadlá v interiéri? Konkrétne RAL kódy by boli najlepšie.


Červená: RAL 3020
Žlutá: RAL 1018
dopravopat
Čtvrtek, 07. února 2019 - 22:09:44  
Neregistrovaný host
Manil:
Díky. RAL 1018 je príliš žltá na sitzle, to sme už zistili. Čo som našiel, tak RAL 1018 je žltá na písmo evidenčných čísel, aspoň v Prahe, podľa jednej stránky ktorú som už zabudol. Sitzle by mali byť krémové ako bočnica.
nafy
Úterý, 12. února 2019 - 10:31:27  
Neregistrovaný host
Jak přesně se liší tvar obliny střechy klasické T3 a T3R.PV? Našel jsem tu informaci na více webech, ale přijde mi, že tvar střechy má úplně stejný.
Boris
Úterý, 12. února 2019 - 11:23:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3423
Registrován: 6-2002
Krnovská skříň má jiné zaoblení. Bezprostředně nad okapním žlábkem je oplechování svislejší.
Úterý, 12. února 2019 - 13:03:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 779
Registrován: 3-2013
A taky má větší sklon směrem k čelům. A dokonce bych řekl, že čelní okno je posazeno o pár cm níž, než okna boční.
Úterý, 12. února 2019 - 13:40:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 526
Registrován: 2-2011
Nu a v interiéru není prostředek stropu zaoblený, ale rovný.
https://foto.bmhd.cz/foto.php?6248
https://foto.bmhd.cz/foto.php?7577
Nejlepší jsou trolejbusy ze Škoda Ostrov!
Boris
Úterý, 12. února 2019 - 14:54:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3424
Registrován: 6-2002
Ta střecha je celkově konstruovaná na větší tuhost, takže je i vyšší a tím ten větší sklon směrem k čelům.
Čtvrtek, 14. února 2019 - 09:40:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 895
Registrován: 2-2007
Tady mám vyfoceno spojení T3R.P s původní skříní a T3R.PV s novou skříní.


Za tramvají a ženskou se neběhá, za chvíli ti přijede další [tramvaj][biggrin]
nafy
Pátek, 15. února 2019 - 14:33:17  
Neregistrovaný host
Děkuju za odpovědi.
Úterý, 19. února 2019 - 13:18:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4645
Registrován: 4-2005
dopravopat:
Díky. RAL 1018 je príliš žltá na sitzle, to sme už zistili. Čo som našiel, tak RAL 1018 je žltá na písmo evidenčných čísel, aspoň v Prahe, podľa jednej stránky ktorú som už zabudol. Sitzle by mali byť krémové ako bočnica.

Příliš sytá je, to víme. Chtěli jsme se ale vyvarovat pokusům o míchání barev k přizpůsobení původnímu odstínu, protože pravděpodobně při jakémkoli dalším pokusu o namíchání by to nedopadlo stejně. Ta RAL 1018 je původnímu odstínu nejbližší. Zkoušeli jsme jedno sedadlo lakovat do RAL 1016 (moc zelené) a myslím RAL 1023 (to taky moc nesedělo).

Bočnice je RAL 1015 - slonová kost. Ta se od originálu "žlutého sedadla" poměrně hodně liší.


(Příspěvek byl editován uživatelem manil.)
Úterý, 19. února 2019 - 13:52:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 780
Registrován: 3-2013
Vybral bych si to úplně vlevo.
Úterý, 19. února 2019 - 14:51:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4646
Registrován: 4-2005
To je právě ten původní odstín, který nemá ve vzorníku RAL zastoupení - viz odstaveček o míchání barev a popisek obrázku.

Původní sada sedadel nebyla k dispozici, pouze několik kusů ošoupaných, vybledlých a proděravělých.
Úterý, 19. února 2019 - 15:28:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 782
Registrován: 3-2013
Však já vím, ale ten odstín opravdu inklinuje spíše k té krémové.
dopravopat
Úterý, 19. února 2019 - 15:53:54  
Neregistrovaný host
RAL 1014 ste skúšobne nestrekli na jeden sitz? Rád by som videl ako vyzerá pri priamom porovnaní. [happy]
dopravopat
Úterý, 19. února 2019 - 21:04:15  
Neregistrovaný host
RAL 1015 je Slonová kosť svetlá
RAL 1014 je Slonová kosť

Viď obrázok:
dopravopat
Úterý, 19. února 2019 - 21:25:38  
Neregistrovaný host
To že mám naklibrovaný monitor ešte nič neznamená. Posielam dosť neodbornú vec, keď som zobral fotku a prirovnal k RAL kódom tak ako vyzerajú v RGB. Ako fotografovi mi nikto nemusí vypisovať prečo je takéto porovnanie neuveriteľne nesprávne a zavádzajúce. Ale aj tak. Možno na tom niečo bude.

Mne sa nezdá že by tá stredná bola RAL 1018. Vyzerá skôr ako RAL 1023.



Na druhej strane, RAL 1002 vyzerá moc podobne krémovej na bočnici, len je trošku tmavšia. Čo je presne to, čo chceme. Akože fakt jedine streknúť ešte skúšobne nejaké (aj prasknuté) sitzle len aby sa mohlo priamo porovnať vedľa seba. Určite aspoň RAL 1014 a RAL 1002. Prípadne niečo z tabuľky. Chápem že to stojí peniaze a čas.... Škoda že už nerobím v DPB, tam by som to skúsil spraviť...
dopravopat
Úterý, 19. února 2019 - 21:34:15  
Neregistrovaný host
Ešte dodám že červené sitzle predpokladám RAL 3020 a červenú bočnicu RAL 2002. RAL 3020 sa v DPB používa, takže pri striekaní nejakého nárazníku na SORku by kľudne mohli streknúť aj sedadlo aspoň z jednej strany, aby sa ukázalo ako vyzerá pri priamom porovnaní.
Středa, 20. února 2019 - 08:11:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 677
Registrován: 7-2017
Jedna T-čková nostalgie
nafy
Středa, 20. února 2019 - 22:07:18  
Neregistrovaný host
Jak se u klasických T3 manipulovalo s číslem linky nad čelním sklem? Používaly se na to nějaké speciální tyče, nebo něco takového? Ze země se na to dosáhnout nedá.
Čtvrtek, 21. února 2019 - 16:48:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1543
Registrován: 1-2005
Prosím, kde by se dalo oficiálně sehnat schéma zapojení obvodů 24V, podsedačkových topnic 600V a stropních zářivek 230V tramvaje originál T3 z roku 1970? [wink] Děkuji! [happy]
P_v
Neděle, 24. února 2019 - 14:26:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2110
Registrován: 5-2002
nafy: Postavit se na nárazník. BOZP se v tu chvíli bude dívat jinam.
Neděle, 24. února 2019 - 18:18:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7893
Registrován: 2-2006
P_v:
"nafy: Postavit se na nárazník. BOZP se v tu chvíli bude dívat jinam."
Většinou tak, ale je na to i forichtung...
Pravda zvítězí, ale dá to fušku...

Informace uvedené v příspěvku pocházejí výhradně z veřejných zdrojů a mohou, ale nemusí vyjadřovat názor autora příspěvku.
nafy
Pondělí, 11. března 2019 - 17:24:59  
Neregistrovaný host
Proč v ČSSR nejezdily žádné K5? To opravdu v době mezi vyřazením dvounápravových vozů a příchodem KT8D5 nikde nepotřebovali obousměrné vozy?
Pondělí, 11. března 2019 - 18:53:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1288
Registrován: 5-2009
V době výroby K5 bylo ještě v provozu hodně starých dvouosáků, takže nové obousměrné vozy opravdu nebyly potřeba.
nafy
Pondělí, 11. března 2019 - 19:35:47  
Neregistrovaný host
Mkzb: V Praze dvouosáky skončily 1974, K5 se vyráběla 1970-1973. V té době už muselo být každému jasné, že brzo skončí. To byli tehdejší hlavouni opravdu tak pitomí? (I když pokud to byli stejní lidi, kteří si mysleli, že někdo bude ochotný sfárat a vyfárat několik desítek metrů pod zem, aby se svezl z Můstku na Muzeum, tak bych tomu i věřil.)
Úterý, 12. března 2019 - 06:34:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8634
Registrován: 5-2002
Co je na tom špatně, že nepotřebovali obousměrné vozy a budovali se všude smyčky?
dopravopat
Úterý, 12. března 2019 - 08:41:09  
Neregistrovaný host
Na medzimestskú trať Liberec - Jablonec by K5 boli celkom zaujímavé vozidlá. Okrem toho si ich viem predstaviť aj v Bratislave. Samozrejme bavíme sa o 70. a 80. rokoch 20. storočia, nie dnes. Napr. do Rače dlho nebolo obratisko, tam by sa zišli dávno, lebo na triangli došlo k viacerým výkoľajom. Dnes, keď prišli obojsmerné Škodovky, tak ich obojsmernosť sa už viackrát využila pri výlukách. K5 by istotne našli podobné uplatnenie.
Úterý, 12. března 2019 - 18:00:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1570
Registrován: 10-2010
Však na přelomu 60. a 70. let bylo zvažováno možné nasazení K5 na trať Liberec-Jablonec.
Úterý, 12. března 2019 - 19:47:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8642
Registrován: 5-2002
Ale vždyť v Jablonci byla smyčka, byť jinde než dnes. Podmínkou trati pro nasazení T či K tramvají byla její rekonstrukce, která pak v půlce 70. let proběhla.
Čtvrtek, 14. března 2019 - 09:47:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2591
Registrován: 11-2004
Jaký byl důvod proč tramvaje T1 nemohli mít podvozky na 1000mm? Pořád to nechápu když šlo použít (snad nefabuluju) podvozky T1 pod T3.
Pokud chcete nějakou moji fotografii prosím napište mi, jinak čtěte zde.
Slova jsou jen schránky pro významy, jednou je bílá černá, a jindy ani černá černou není


dopravopat
Čtvrtek, 14. března 2019 - 10:54:19  
Neregistrovaný host
Mayg: T1 bol v čase vývoja/konštruovania úzkorozchodných podvozkov už "výbehový typ". Typ T2 mal v zadaní požiadavku, aby bol prevádzkyschopný aj na rozchode 1000mm. Vraj sa uvažovalo podvozky pre metrový rozchod vyskúšať ešte pred dokončením prototypov T2 na jednom vozni T1, ale nakoniec sa skúšali rovno pod prototypom T2 č. 6002. Najpv v Liberci, potom v Bratislave, kde vozeň ďalších 20 rokov ešte jazdil.
Čtvrtek, 14. března 2019 - 13:46:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2592
Registrován: 11-2004
ad Dopravopat: takže fyzicky je možné úzký podvozek pod T1 dát, ale časově to bylo tak, že až T2 jej dostaly?
Vesměs jsem měl informace, že na T1 to nešlo a proto tam nebyly.
Pokud chcete nějakou moji fotografii prosím napište mi, jinak čtěte zde.
Slova jsou jen schránky pro významy, jednou je bílá černá, a jindy ani černá černou není


dopravopat
Čtvrtek, 14. března 2019 - 14:12:31  
Neregistrovaný host
Mayg:
Možno Boris doplní. Neviem či pod T1 pasujú podvozky pre metrový rozchod, mechanicky by som povedal že pasujú, len či budú sedieť aj mechy na vzduch a káble netuším.
Čtvrtek, 14. března 2019 - 17:45:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5108
Registrován: 11-2007
Mayg a spol.: Normálněrozchodné podvozky T1,2,3 jsou zaměnitelné. Ostatně v Praze bylo několik vozů T1 na T3 přestavěno (neúplná číselná rada 60XX). Pokud jde o úzkorozchodné podvozky, tak jsem opakovaně slyšel, že pod T1 je nelze dosadit. Zda je příčinou užší skříň a nebo její konstrukce obecně, nevím. Možná to jen nikdo nezkusil. Faktem je, že souběžně s T1 se v ČSR úzkorozchodné vozy vyráběly v několika typech, ovšem pouze dvounápravové.
Boris
Čtvrtek, 14. března 2019 - 19:15:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3436
Registrován: 6-2002
Metrové podvozky se pod T1 jednoduše nevejdou. Jednak umístění pískovačů znamená kolizi se spodkem v oblasti schodů, a pak také vzdálenost brzdičů od zástěr nevychází dobře - ostatně dokladem toho je, že i na širší T2 musela být vyvinuta zalomená ruční páka brzdiče (používaná následně na všech novějších brzdičích), aby při otočení podvozku v oblouku nedocházelo k její kolizi se zástěrou. U prototypu T2 byly improvizovaně upraveny původní páky brzdičů (viz). U T1 by se už brzdiče pod o 10 cm užší skříň nevešly.

dopravopat
Pátek, 15. března 2019 - 08:47:08  
Neregistrovaný host
Boris:
Ďakujem za doplňujúce informácie. Pieskovače myslíš zrejme tie priamo na podvozku, od ktorých sa neskôr aj tak upustilo (vraj v nich piesok navlhol a zamŕzal - neboli vyhrievané). Nevedel som že brzdiče na úzkorozchodných podvozkoch presahujú viac smerom od osi vozidla než pri podvozkoch 1435 mm. Skôr naopak, pri pohľade na brzdiče na T3 (napr. v Prahe) som mal vždy pocit že akosi moc vyčnievajú.

No, práve kukám fotky, to bude asi tým, že v Prahe sú na brzdičoch nejaké gumené "zástery".

https://www.elogistika.info/wp-content/uploads/2015/11/6811.jpg

1435 mm v BA (podvozok z Košíc):
https://imhd.sk/ba/galeria-media/22/ckd-tatra-t3/152848/Prejazd-p o-okolkoch-po-zavarenej-srdcovke?&ref=ba%2Fgaleria%2F22%2Fckd-tat ra-t3%3F%26p%3D193
https://imhd.sk/ba/galeria-media/22/ckd-tatra-t3/152794/Skladanie -elektricky-7819-s-podvozkami-s-rozchodom-1435-mm-z-navesu?&ref=b a%2Fgaleria%2F22%2Fckd-tatra-t3%3F%26p%3D193
https://imhd.sk/ba/galeria-media/22/ckd-tatra-t3/152817/Skuska-ze leznicneho-rozchodu?&ref=ba%2Fgaleria%2F22%2Fckd-tatra-t3%3F%26p% 3D192

1000 mm v BA:
https://imhd.sk/ba/galeria-media/22/ckd-tatra-t3/172551/Detail-ul ozenia-podvozku-7719II-na-trajleri?&ref=ba%2Fgaleria%2F22%2Fckd-t atra-t3%3F%26p%3D202
https://imhd.sk/ba/galeria-media/22/ckd-tatra-t3/126712/Filmovy-s tab-na-Jesenskeho-ul?&ref=ba%2Fgaleria%2F22%2Fckd-tatra-t3%3F%26p %3D176
https://imhd.sk/ba/galeria-media/22/ckd-tatra-t3/119859/7717-prec hadza-po-vydutej-kolajnici?&ref=ba%2Fgaleria%2F22%2Fckd-tatra-t3% 3F%26p%3D172
Boris
Pátek, 15. března 2019 - 17:14:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3439
Registrován: 6-2002
Od určitého roku jsou z výroby na všech brzdičích, pokud nejsou TM ukostřeny, sklolaminátové kryty s pryžovou zástěrou a výstražným štítkem.
UT
Sobota, 16. března 2019 - 12:03:26  
Neregistrovaný host
Mayg: T1 (ako sa začala označovať po vyrobení prvých ~25 ks) bola vyvíjaná špecificky pre Prahu a nepočítalo sa ani s tým, že bude nakoniec dodávaná v rovnakom vyhotovení do iných miest s rozchodom 1435 mm. Možnosť úpravy na 1000 mm bola zrejme úplne mimo úvah. Univerzálnym vozom mala byť až T2.

Boris: Odstrániť zástery tam, kde prekážajú pákam brzdičov, je najmenej. V prípade pôvodných pieskovačov by zase stačilo skosiť nádoby/posunúť mierne do stredu/zrušiť pravú/zlúčiť do jednej...

Ako to vyriešil Konstal na 803N? [wink]
Pátek, 12. dubna 2019 - 01:18:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2715
Registrován: 8-2008
ev.č. 6873

Praha 1.3.2006


Fotogalerie lokomotiv: http://krumpolc.rajce.idnes.cz/


Fotogalerie pohraničního opevnění z let 1936 - 1938: http://ropiky1938.rajce.idnes.cz/

..............................................................
Středa, 17. dubna 2019 - 17:04:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 758
Registrován: 1-2015
UT:
"Mayg: T1 (ako sa začala označovať po vyrobení prvých ~25 ks) bola vyvíjaná špecificky pre Prahu a nepočítalo sa ani s tým, že bude nakoniec dodávaná v rovnakom vyhotovení do iných miest s rozchodom 1435 mm. Možnosť úpravy na 1000 mm bola zrejme úplne mimo úvah. Univerzálnym vozom mala byť až T2.

Boris: Odstrániť zástery tam, kde prekážajú pákam brzdičov, je najmenej. V prípade pôvodných pieskovačov by zase stačilo skosiť nádoby/posunúť mierne do stredu/zrušiť pravú/zlúčiť do jednej...

Ako to vyriešil Konstal na 803N? [wink]"

No, Konstal si to vyřešil po svém, navíc 803N není T1, i když ta tramvaj je "vopajcovaná" ze všech stran. Poláci si zkrátka s tím nějak poradili.
"Pravda zvítězí, ale dá to fušku."

Jan Masaryk
Středa, 17. dubna 2019 - 17:07:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 759
Registrován: 1-2015
Mahel:
"Kvůli trakčním vlastnostem, nevyhověly stanoveným podmínkám pro jízdu do stoupání (sunutí nebo vlečení vadného vozu)."
OK, mohl bys mi to jako laikovi trošku vysvětlit? Byl jsem v Brně, kde ta stoupání také jsou, ale nevšimnul jsem si, že by s tím "kádvojky" měly tak ukrutný problém.[happy][wink]
"Pravda zvítězí, ale dá to fušku."

Jan Masaryk
Středa, 17. dubna 2019 - 17:33:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1019
Registrován: 8-2006
Pamatuji si ze svých řidičských začátků v osmdesátém pátém roce jsem dojel jako první ke zdechlé K2 na Pekařské před křižovatkou u Maliňáku v tom největším stoupání. Největší problém byl dostat se zrychlovačovou K2 na spřáhlo lehlé šaliny. Po skuplování s trochou písku jsem to i se zdechlou K2 v pohodě vytlačil na Husovu a vysílačkou od dispečinku jsme dojeli až do trianglu u Moravského náměstí, kde jsem se odvěsil jel dál svou linku.[happy]
Středa, 17. dubna 2019 - 18:14:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 761
Registrován: 1-2015
V roce 1985, pokud si ještě pamatuju, jezdily ještě první T3 ještě s těmi úzkými bočními okny. A udržely se dlouho, až do roku 1999.
"Pravda zvítězí, ale dá to fušku."

Jan Masaryk
Středa, 17. dubna 2019 - 18:44:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5112
Registrován: 11-2007
Pepan, Vašekpetr: K2 byly v Praze zkoušeny. Prostě svým trakčním výkonem (v podstatě totožným s T3 sólo) nevyhovovaly. A to ještě nebyla trať na Barrandov, kam dodnes některé vozy nesmí.
nafy
Pátek, 19. dubna 2019 - 12:37:15  
Neregistrovaný host
Čím vším se liší T3R.P, na jejichž modernizaci se podílel Šumperk od pozdějších, které si DPP modernizoval sám?
Pátek, 19. dubna 2019 - 14:00:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8038
Registrován: 6-2004
Rudolf_33: Ovšem Barrandov není kvůli výkonu, ale kvůli brzdám :-), protože to Trojské může vše a to je myslím prudší.

Spíš si myslím, že K2 byla odmitnuta kvůli kapacitě... Což je dnes vidět jako chyba... Sola jsou v Praze mnohdy problém...
Pátek, 19. dubna 2019 - 21:55:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5113
Registrován: 11-2007
9001: Ono ani tak nejde o strmost svahu, ale o jeho délku a chlazení elektrovýzbroje. Když se to přehřeje, nutno volat hasiče.
dopravopat
Pondělí, 29. dubna 2019 - 08:57:53  
Neregistrovaný host
9001:
Neviem ako by K2 dopadla na zjazde z Barrandova, ale pamätám si ako výdatne K2 kúrili keď išli plné z Karlovky, čo je tiež dolu kopcom, až po Molecovu. Úsek Borská - Jurigovo námestie bol "najhorší", po dobrzedení na zastávke Jurigovo námestie bol hliníkový plech výduchov horúci, držať na ňom ruku šlo, ale keby to klesanie pokračovalo, tak by sa to možno zmenilo. Čo sa týka kapacity, určite je na tom K2 lepšia ako sólo, ale ani K2 svojou kapacitou dnes už nestačí, aspoň v Bratislave. Praha však rozodne linky pre vozidlá o kapacite K2 má a mať bude. Len je škoda že v Prahe sa "zabetónovali" na dĺžke súprav. V Bratislave sú aspoň snahy aby boli kapacitnejšie. Viď testovanie 3xT6A5. Dúfam že dopadne dobre a v budúcnosti budú trojičky T6A5 bežné.
Úterý, 30. dubna 2019 - 09:04:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 781
Registrován: 1-2015
Tady se ovšem K2 zkoušely. Viděl jsem K2 na fotce před Lékařským domem (rok 1966), takže ještě na trati k České dětské nemocnici. Na některé linky by K2 byly potřeba i dnes, třeba na takovou 12.
"Pravda zvítězí, ale dá to fušku."

Jan Masaryk
dopravopat
Úterý, 30. dubna 2019 - 10:46:01  
Neregistrovaný host
Pepan.1981:
Myslím že Bratislava ochotne vymení svoje K2S za T6A5 z Prahy. Podvozky pod K2 sa váľajú v Brne a Ostrave. Aspoň pár kusov by sa takto mohlo vymeniť, podľa toho koľko podvozkov v Brne a Ostrave bude voľných. Kľudne aj v pomere 1:1, t.j. jedna K2S za jednu T6A5. Podvozky pod T6A5 by sa dali splašiť v ex. DDR (z KT4).
Úterý, 30. dubna 2019 - 12:09:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1297
Registrován: 5-2009
Dopravopat:
Použít se dá taky úzkorozchodný podvozek Komfort Plus (viz dole).
dopravopat
Úterý, 30. dubna 2019 - 12:25:39  
Neregistrovaný host
Mkzb:
To skôr podvozok SKD Trade pre 1000 mm: https://imhd.sk/ba/media/gn/00117737/Podvozok-od-firmy-SKD-Trade. jpg?1556619624

Voz na nich jazdí už 5 rokov a výsledky sú, čo som sa pýtal v ústredných dielňach, dobré. Vedenie dvojkolí je oveľa lepšie než origo ČKD metrové podvozky a medzi reprofilovaním okolkov má dvojnásobný kilometrický nábeh. Neviem či je to pravda, čísla som nevidel ani neštudoval údaje, je to len "per huba" informácia od vedúceho.

Samozrejme ten podvozok by na T6A5 musel byť upravný, najmä kvôli chladeniu trakčákov. Nebránil by som sa tomu.

Mimochoodm, aj Komfort Plus sa testoval, ale myslím že test nedopadol tak úspešne ako pri podvozku SKD Trade. Každopádne som ho ešte nevidel pod T6A5 alebo KT4. Germáni si stavali vlastné podvozky s primárnym vypružením.
dopravopat
Úterý, 30. dubna 2019 - 12:29:00  
Neregistrovaný host
ERRATA:
Ten druhý podvozok bol tento:

https://imhd.sk/ba/media/gn/00156146/Trakcny-podvozok-s-primarnym -vypruzenim-a-vedenim-dvojkolesia-s-gumoocelovymi-blokmi-MEGI.jpg ?1556620063

Nie ten z Krnova. O tomto podvozku nemám žiadne informácie, lebo som sa na neho vtedy nepýtal.
Středa, 01. května 2019 - 09:23:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 782
Registrován: 1-2015
Když se zaváděly T3, první dodávky z let 1962-1963 měly ještě elektrické stahování pantografu. Pak se změnilo na ruční a při modernizacich se vesele vrací elektrické. Proč se to tenkrát měnilo? Nestačilo tenkrát udělat nějakou změnu ve stahováku, aby to fungovalo?
"Pravda zvítězí, ale dá to fušku."

Jan Masaryk
Smithers
Středa, 01. května 2019 - 10:41:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 645
Registrován: 12-2007
Při modernizacích buď zůstává původní ruční, nebo se mění za půlpantograf.
Na rovinu, ze všech možných věcí je tahle docela zbytná. Jak často potřebujete na trati stahovat? Kolik ta elektronika stojí? Jak často se zničí např. při stržení TV?
Např. půlpantograf na 15T stojí cca 200 tisíc. Klasický tak o řád míň.
Středa, 01. května 2019 - 13:19:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 783
Registrován: 1-2015
Na rovinu, tuhle věc nepoužívám, neb jsem jen obyčejný cestující, ale napadlo mě to. Koneckonců, tomuhle detailu jsem nějak nikdy nevěnoval pozornost, protože ho nepotřebuju.
"Pravda zvítězí, ale dá to fušku."

Jan Masaryk
dopravopat
Středa, 01. května 2019 - 21:05:06  
Neregistrovaný host
Na starom panťáku sa dá námraza obúchavať aj výhybkovým železom, keď sa človek nahne z okna. Na modrených polpaňákoch to nejde, navyše sa nedajú ani "obúchať" o dorazy na streche (ak už nie výhybkovým železom) a odmietnu sa dvihnúť. Počas námrazy je s tým zábava. Keď sa na trubkách zberača vytvorí vrstva 0,5 cm ľadu, tak potom je to sranda ho dvihnúť.
Neděle, 19. května 2019 - 22:49:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 48
Registrován: 8-2017
Mám dotaz na které linky v Praze se v současné době nejčastěji vypravují vozy T6A5 ?