| Diskuse » Železnice » Parní lokomotivy | « předcházející | další » |
Parní lokomotivydolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1127 Registrován: 10-2011 
|
Kladno 9.5.2026 |
|
Regpetrs
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1482 Registrován: 2-2007 |
JuraHT: Ten první bude asi pruský 3T 16,5, který je známý hlavně u hánulkářů. Jezdily s ním lokomotivy řady 55.25-56, tu měl od Pika snad každý. Druhý je rakouský, u ČSD 516.0 nebo něco podobného. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2226 Registrován: 8-2015 |
Dotazy k sněhovým pluhům z tendrů: Šotodotaz 1: Předpokládám, že se to nezachovalo? Šotodotaz 2: Šlo to vléci/sunout ve směru od radlice? Šotodotaz 3: Slyšel jsem POVĚST, že z tendru parní lokomotivy a parostroje Sentinel vznikla malá posunovací lokomotiva? Kdo ví více? Díky Jednu fotku se mi povezlo zvětšit |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 736 Registrován: 6-2015 |
A motor to mělo z toho trambusa? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 32 Registrován: 9-2023 |
Regpetrs Ono by to mělo být obojí totéž, druhý obrázek - výřez ale prošel AI. Taky jsem přemýšlel o pruském tendru. Matou mě ale ty výřezy na podélníku rámu spodku. Takové jsem na žádném tendru nenašel. Je možné, že byly vyříznuty, upraveny dodatečně? kwasi - na 99,9 % to neexistuje. Na žádné fotce jsem neviděl nic, co by umožňovalo něco jiného, než sunutí/tažení ze směru od nárazníků. Na radlici není žádný otvor na táhlo, oko a pod. VlastaZ - těžko říci, zda to mělo motor. šlo o sunuté vozidlo bez vlastního pohonu pojezdu. Pokud tam byla nějaká hydraulika, spojená s ovládáním radlice, pak tam také mohl být nějaký agregát. Zdá se mi ale, že radlice byla napevno. Pak mi však zase uniká smysl té kabiny z trambusu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4259 Registrován: 7-2005 |
ad kwasi - šotodotaz 3 - to není pověst. Jen je potřeba se zahrabat do starších čísel časopisu Svět železnice, kde je článek o kolejových Sentinelech. Ale i o této přestavbě tendru na lokomotivu s pohonem sentinel pro cukrovar Cerekvice na Loučnou. A oproti článku se dnes už ví, že toto vozidlo v cukrovaru jezdilo do kampaně 1959/60 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 389 Registrován: 5-2009 
|
Všudybylka na Kopidlnce. https://youtu.be/mCK0T2LMv0U |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2227 Registrován: 8-2015 |
SK Podbrezová Slovensko - parná lokomotíva CS 400 9 a snehový pluh Nejsem autorem, pramen https://www.facebook.com/groups/236021420935/posts/10161957181805 936/ Dotaz: Jak se přepravoval pluh ve směru ,,od radlice"? Na fotkách v něm vidím nějakou díru, šlo tam namotovat spřáhlo? Díky |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 920 Registrován: 11-2018 
|
Myslíte ten konkrétny, čo máte na foto? Jeden iný je totiž zachovaný aj v SIM Martin. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 921 Registrován: 11-2018
|
A tu máte aj tú Podbrezovú z druhej strany. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4260 Registrován: 7-2005 |
Sněhový pluh č.SP 112 na fotce, je podle přečíslovacího seznamu z roku 1954, německého původu (DR/ČSD). Původně č.17, v roce 1954 patřil LD Vrútky a používala ho TD Žilina. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 33 Registrován: 9-2023 |
 kwasi:"SK Podbrezová Slovensko - parná lokomotíva CS 400 9 a snehový pluh Nejsem autorem, pramen https://www.facebook.com/groups/236021420935/posts/10161957181805 936/ Dotaz: Jak se přepravoval pluh ve směru ,,od radlice"? Na fotkách v něm vidím nějakou díru, šlo tam namotovat spřáhlo? Díky " |
|
Regpetrs
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1484 Registrován: 2-2007 |
Mně ten pojezd připadá dost podobný. Možná u toho pluhu chybí vahadlo, není to moc rozeznatelné. |
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 779 Registrován: 7-2012 
|
V rámci reorganizace ČSD podle sovětského vzoru ale došlo k zásadní a nelogické změně. Rozkazem Ministerstva dopravy č.j. 44.626/53 z 5. 4. 1954 bylo nařízeno, aby dnem 1. 7. 1954 byly všechny pojízdné sněhové pluhy i parní sněhomety převedeny do vlastnictví a údržby ve službě tratového hospodářství a budov. Jednotlivé předání z lokomotivních dep proběhlo na místní Tratové distance. Současně u všech sněhových pluhů bylo provedeno jednotné označení v systému „SP XX“, tedy zrušeny všechny předchozí označení, hlavně podle DR. V číslování pluhů se nové pluhy přiřadily za poslední číslo sněhových pluhů ČSD, již stávajícího systému. ČSD koncem roku 1954 používaly několik druhů a typů sněhových pluhů. Ty si můžeme rozdělit a popsat právě podle jejich výrobců či konstrukce, tak jak činily státní dráhy: - sněhový pluh typu Henschel – 5 náprav (původně pětinápravová parní lokomotiva DR), vlastní hmotnost 45,0 tun, 1 čelní radlice, 4 boční křídla. U ČSD roku 1954 ve stavu pouze jeden kus (evidenčního čísla SP 07). Důležité bylo i to, že pluh byl jednosměrný, tedy mohl být pouze tlačen jinou lokomotivou; - sněhový pluh Henschel-Klima – základní provedení bylo: 2 čelní radlice a 4 boční křídla, ale bylo i provedeni s 3 radlicemi a 4 bočními křídly. Pojezd byl vždy 4 nápravy (dva podvozky – opět rekonstrukce bývalého tendru) a vlastní hmotnost byla od 36,9 do 38,0 tun. U ČSD roku 1954 ve stavu 4 pluhy (evidenčního čísla SP 28, 61, 62, 72). Důležité bylo i to, že pluh byl jednosměrný, tedy mohl být pouze tlačen jinou lokomotivou; - sněhový pojezdový pluh Klima – základní provedení bylo: 2 radlice, 2 křídla, pojezd 4 nápravy (dva podvozky), vlastní hmotnost 37,6 tun. U ČSD roku 1954 ve stavu pouze jeden kus (evidenčního čísla SP 25). Důležité bylo i to, že pluh byl jednosměrný, tedy mohl být pouze tlačen jinou lokomotivou; - sněhový pluh Königsberk (nebo též Königsberg) – základní normované provedení dle německého vzoru byl pojezd 3 nápravy (rekonstrukce z tendru), vlastní hmotnost 28,4 tun a provedení čelních pluhů bylo oboustranné. Ve starším provedení byl také pojezd 3 nápravy ale vlastní hmotnost byla od 20,6 do 30,0 tun. Poslední provedení bylo v 4 nápravovém pojezdu (dva podvozky) s hmotností 28 nebo 29,3 tun. Provedení pluhu bylo v zásadě jednostranné nebo oboustranné. U jednostranného provedení byl provozován i pluh jen v pravostranném uspořádání radlice (pro dvoukolejné dráhy). U ČSD roku 1954 ve stavu 12 těchto pluhů (evidenčního čísla SP 21, 22, 23, 63, 65, 69, 70, 74, 75, 76, 77, 79); - sněhový pluh patentu Marin – jeho základní provedení bylo v 2 nápravovém pojezdu, délka 4,00 až 4,60 metru, vlastní hmotnost 4,30 až 4,60 tun. Pluh měl provedení, kde na čele byla dvě boční šípová křídla s ručním ovládáním stavitelnosti výšky záběru a odlehlosti. U ČSD ve stavu roku 1954 byly evidovány 4 této pluhy (evidenčního čísla SP 01, 02, 05, 08); - sněhový pluh provedení Marin-ČSD – jednalo se o licenční výrobu ČSD podle patentového vzoru. Pojezd byl jen 2 nápravy s vlastní hmotností 16,3 tun. Provedení čelních šípových vyklápěcích pluhů bylo s hroty. U ČSD byl tento pluh ještě označen jako typ 75/6 nebo typ 76/9. U ČSD ve stavu roku 1954 byly evidovány 2 tyto pluhy (evidenčního čísla SP 09, 10); - sněhový pluh typu RIGA – normalizovaná německá verze, ale odlišující se v detailech. Základní provedení bylo 2 čelní spouštěcí radlice (jedna oboustranná, druhá jednostranná) a 4 boční křídla výklopná. Dvě nápravy byly normovaným pojezdem. Vlastní hmotnost byla jednotná od 16,2 do 17,0 tun. U ČSD ve stavu roku 1954 bylo evidováno 15 těchto pluhů (evidenčního čísla SP 04, 24, 26, 41, 42, 44, 45, 46, 48, 49, 51, 78, 91, 95, 96). Bylo možné je tlačit z obou stran; - sněhový pluh na tendrovém pojezdu – toto provedení patřilo mezi běžné rekonstrukce, ale s rozdílnými hodnotami pojezdu, hmotnosti i provedení tvaru pluhu. Základem byl 3 nápravový rámový pojezd původního tendru, lišící se jen v déle vozidla. Hmotnost odpovídala původnímu tendru od 21,2 do 30,0 tun a to jen v případě, pokud nebyl vodní prostor vyplněn betonem, nebo štěrkem, ke zvýšení vlastní hmotnosti. Provedení pluhu bylo v zásadě čelní šípovitá radlice. Byly ale i pluhy které měly sklon šípu jen jednostranný (pro dvoukolejné dráhy). U ČSD ve stavu roku 1954 bylo evidováno 13 těchto pluhů (evidenčního čísla SP 03, 06, 27, 29, 43, 47, 50, 93, 111, 112, 113, 114, 116); - šípový sněhový pluh – patřil mezi nejstarší provedení sněhových pluhů u ČSD, pocházející ještě z dob KkStB. Jeho provedení nebylo jednotné, co kus to originál. Pojezd byly 2 nebo 3 nápravy v rámu. Vlastní hmotnost rozdílná od 15,3 do 31,5 tun. Na čele byl pevný pluh šípového oboustranného tvaru. Pak bylo i provedení kde pluh byl jen pravostranný (pro dvoukolejné tratě). Dokonce bylo i provedení kde čelní šípový pluh byl doplněn dvěmi bočním radlicemi. U ČSD ve stavu roku 1954 bylo evidováno 5 těchto pluhů (evidenčního čísla SP 30, 31, 64, 71, 97); Podle uvedeného přehledu je vidět, že nejpočetnějším typem a vzorem sněhového pluhu ČSD byl sněhový pluh RIGA, v počtu 15 kusů. To bylo snadno odůvodnitelné, neboť se jednalo o nejpoužívanější normovaný sněhový pluh německých drah DR, který ve velkém množství zůstal po osvobození na území Československa. Druhým nejpočetnějším sněhovým pluhem u ČSD po roku 1954 byly sněhové pluhy na tendrovém pojezdu. Těch bylo 13 kusů. To bylo také snadno odůvodnitelné. Neboť ČSD s oblibou vozidla po vyřazení používala k jiným účelům, aby je lépe zhodnotila. To byla organizovaná přestavba zrušených tendrů od lokomotiv na vodní vozy nebo sněhové pluhy. Na třetím místě v početnost sněhových pluhů u ČSD roku 1954 se dostaly pluhy systému Königsberk. Těch bylo ve stavu 12 kusů. Odůvodnění také bylo jednoduché, neboť se totiž jednalo o pluhy německé konstrukce (vyrobené v RBD Königsberg), které po roku 1945 zůstaly u ČSD. Kolejové pojízdné pluhy byly evidenčně vedeny ve stavu výtopen a používány byl Odborem udržování dráhy (do roku 1954). Tak v zimním období musela výtopna vždy udržovat určité řady lokomotiv v pohotovosti aby mohly být spojeny s pojízdným pluhem k odstranění sněhu. |
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 780 Registrován: 7-2012
|
Přestavbu vyřazených tendrů na sněhové pluhy neprováděly jen továrna Henschel a dílny DRB (i ČMD) ale i soukromé strojnické továrny, nebo za protektorátu i zcela nestrojní firmy. Tou byla například „Kunovická továrna na portlandský a románský cement – Seilern a spol. Tlumačov“. Tato firma za protektorátu dostala nařízeno provést strojní výrobu sněhových pluhů systému Klima rekonstrukcí z tendrů říšských drah. Objednávku výroby provedlo německé ředitelství říšských drah RBD v Breslau/Vratislavi. Proto v listopadu 1944 na její vlečku bylo dirigováno 9 lokomotivních tendrů různého původu a provedení. Zde jsou jejich parametry a údaje podle hlášení ŘSD Olomouc z 20. 8. 1945: Číslo tendru vlastník Původní číslo Obsah vody Obsah uhlí Předán kam poznámka 1519 SSSR - 23,0 m3 15 m3 10.1945 do Přerova Poškozený – ke zrušení 108 SSSR - 20,0 m3 10 m3 10.1945 do Přerova Poškozený – nutná oprava 4181 SSSR - 23,0 m3 15 m3 10.1945 do Přerova poškozený – nutná oprava 22-D.23-512 - PKP 21,5 m3 20 m3 02.11.1945 do dílen M.Ostrava Poškozený – oprava Schn 25 - - - - 10.1945 do Přerova Tendr na pluh – nedodělán WN 10 P.K. P.K. 12,0 m3 10 m3 10.1945 do Přerova Těžce poškozen IV.1365 - - - - 10.1945 do Přerova Na zrušení 17-C.11-31 P.K. PKP 17,0 m3 15 m3 10.1945 do Přerova poškozen – nutná oprava 1365 P.K. P.K. - - 10.1945 do Přerova Rozřezán – na zrušení Bez čísla - - - - 10.1945 do Přerova Rozpracován na pluh – na zrušení Jako vzor (k okopírování technologie) ji byl zapůjčen 1. 12. 1944 z dílen Nymburk kolejový sněhový pluh „Klima“ pod německým označením „Schn 25“ (ve skutečnosti se jednalo o přestavbu tendru na pluh, ale nebyl dokončený). Výroba sněhových pluhů, však byla po osvobození ukončena a vozidla v různém stádiu rozpracovanosti zde zůstaly. V přestavbě se nadále nepokračovalo a MD rozhodlo 15. 10. 1945 (výnos č.j. 22075/45) zde ostavené tendry převést do výtopny Přerov, nepoužitelné tendry zrušit (pokud nebyly označeny značkou SSSR) a tendr 22-D.23-512 odeslat do dílen Mor.Ostrava (úprava ke spojení s lokomotivami 434.1-2) . K tomu MD dodatečně 18. 9.1945 určilo „aby u firmy Seilern a spol byla dokončena úprava tendru na sněhový pluh Schn25 typu Klima“. Toto rozhodnutí však bylo v rozporu se skutkovým stavem. Nejen, že firma Seilern Tlumačov již nechtěla v dirigované rekonstrukci pokračovat (návrat k výrobě cementu) ale stav onoho vozidla byl poněkud jiný. ŘSD Olomouc nařídilo provedení ohledání vozidla pod značkou Schn 25. Při tom zjistilo (zpráva na MD z 17. 11. 1945), že se nejedná o sněhový pluh Klima, ale jen o rozpracovanou konstrukci zrušeného tendru DR k montáži zařízení pohyblivých křídel systému Klima. Jako takový pak byl ŘSD Olomouc navržen na zrušení. |
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 781 Registrován: 7-2012
|
Jak už bylo napsáno u sněhometů, tak i u kolejových sněhových pluhů byl po květnu 1945 dost velký nepořádek. Byť úředník provádějící soupis kořistních vozidel v květnu i červnu 1945 rozpoznal, že „je to“ sněhový pluh, nebyla provedena jejich přesná identifikace. Soupisy dlouze hovoří o číslech pluhů podle systému DRB a jednotlivých ředitelství RBD (šestimístný kód „7XX.XXX), ale přesné rozměrové a technické popisy nebyly uváděny. Pak vznikaly dost zásadní nedostatky se zařazení pluhu do dané kategorie typu nebo jeho soustavy. Identifikace těchto pluhů, natož jejich původu, je dnes velmi dost složitou badatelskou operací. Historie jednotlivých kolejových sněhových pluhů byla také dost zajímavá. Pod několika posloupně jdoucími čísly DRB se skrývalo téměř jednotné provedení dvounápravového sněhového tlačného pluhu vyrobeného (rekonstrukce zrušeného tendru) a provozovaného pro saské královské dráhy. Pod označením vozidel údržby dráhy DRB/DRG čísel 700.581 až 700.583 se skrývaly tři sněhové pluhy na rámovém dvoukolovém pojezdu (s čelním klínově šikmo rozšířeným pluhem), které byly roku 1888 vyrobeny strojírnou v Esslingenu pro saské královské dráhy a jejich ředitelský obvod v Drážďanech. Čtvrtý pluh označený DRB 700.584 byl stejného dvounápravového provedení vyrobený hlavními dílnami saských drah v Chemnitz roku 1889. Stejné dílny produkovaly roku 1890 stejné dvounápravové provedení 4 sněhových pluhů pod pozdějším označením DRG 700.586 až 700.589. A byly to opět dílny v Chemnitz, které roku 1892 vyrobily další 4 stejné (jen úprava hmotnosti a výšky stěny pluhu) dvounápravové kolejové sněhové pluhy pro saské dráhy do ředitelského obvodu Drážďany, kde u DRB dostaly čísla 700.592 až 700.595. Ve všech výše uvedených případech se jednalo o přestavbu původních vyřazených dvounápravových tendrů. Nutno dodat, že všechny uvedené téměř shodné dvounápravové tlačné sněhové pluhy 700.581 – 700.584, 700.586 – 700.589 a 700.592 – 700.595 byly v lednu 1939 evidovány u DRB v obvodu ředitelství RBD Drážďany. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34 Registrován: 9-2023 |
Bw_Ig: "Jak už bylo napsáno u sněhometů, tak i u kolejových sněhových pluhů byl po květnu 1945 dost velký nepořádek..." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 35 Registrován: 9-2023 |
Regpetrs: "Mně ten pojezd připadá dost podobný. Možná u toho pluhu chybí vahadlo, není to moc rozeznatelné. " Zde je vyladěný, čitelnější výřez fotky pluhu s detaily spodku. Podařilo se zjistit samotnou radlici. Pochází ze silničářského pluhu SSP1001, výrobce Silniční stroje a zařízení n.p., Nová Paka. Teď ještě ověřit ten tendr. (Příspěvek byl editován uživatelem JuraHT.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6583 Registrován: 11-2006 
|
Mně ten spodek tendru připomíná nejvíce řadu 412.3, Tyto byly spřahovány např. s lokomotivami řad 413.0, 414.0, avšak v období hromadného vyřazování starších řad z provozu se mohly zatoulat i k jiným lokomotivám. Jako ilustraci bych doporučil třeba fotky tendru muzejního heligóna 414.096. Určitě nikdo nelikvidoval provahadlování, bylo by to naprosto kontraproduktivní. K boudě z trambusu bych si dovolil tipnout, že při konstrukci tohoto pluhu bylo použito součástí, které byly v tehdejším plánovaném hospodářství nejsnáz sehnatelné. ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]")
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 36 Registrován: 9-2023 |
Já se taky dostal postupně k tendrům ke 414.0, nejdříve 312, potom právě 412. Přihořívá, možná hoří. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4261 Registrován: 7-2005 |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 37 Registrován: 9-2023 |
Pane kolego, dokument od Ing. Placatky je jasnou stopou, téměř kouřící hlavní. Potvrzuje, že tendry ř. 414 byly prokazatelně používány jako základ přestaveb na kolejové pluhy. Myslím tedy, že už mám vše. Pojezd a balastní skříň je z tendru ř. 414, ev. 412, kabina je ze Škoda 706RT, radlice pochází ze SŠP 1001. Děkuji vám pánové všem za vydatnou podporu a spolupráci! (Příspěvek byl editován uživatelem JuraHT.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4262 Registrován: 7-2005 |
U jednoho pluhu je známo i číslo, byť ukazuje i na zmatky, které kolem přečíslovací z roku 1954 asi byly. Seznam totiž uvádí pluh SP 113, kde mělo být původní číslo 23, ale také 414.084, s původem DR/ČSD. SP 113 byl veden LD Vrútky. Ale původní číslo 23 / 414.084 a původ DR/ČSD uvádí i LD Přerov u pluhu s novým číslem SP 68.... Jinak sčítání lokomotiv,..atd. k 12/1950 zná pluh č.23 (Königsberg - ve zkomoleném označení) ve výt. Přerov. Tendr 414.084 zná ještě předpis V 101 z roku 1938 (výroba Flor. 1907), ale sčítání od 06/1945 již ne. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 38 Registrován: 9-2023 |
No ale ještě bych měl prosbu - nemá někdo prosím pěkně výkres tendru 412.0 , 412.3 ? |
|
Regpetrs
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1485 Registrován: 2-2007 |
Bw_Ig: I já děkuji za objasnění. |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6328 Registrován: 7-2017 |
412.0 nebo 414.0? Tendr 414.0 tady mám. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4569 Registrován: 5-2002 |
K boudě z trambusu bych si dovolil tipnout, že při konstrukci tohoto pluhu bylo použito součástí, které byly v tehdejším plánovaném hospodářství nejsnáz sehnatelné. Zatímco v tržní ekonomice by se jistě vyplatilo konstruovat elegantní boudičku na míru😎. I když, pokud by na to byla nějaká dotace, takové “studio mlok” by si dalo říci… to by bylo šotoorgasmů.
Premiér prozradil, že se pravda o financování přestavby ekonomiky zamlčovala. Zelená politika je astronomicky drahá, nepřinesla žádná pracovní místa, znamená závislost na Číně a náklady neustále stoupají. Utopie není dosažitelná, a čím více lidé zchudnou, tím více se budou bouřit.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 145 Registrován: 6-2021 |
Pozvánka na 6.6.2026 na akci Oslavy 155 let železnice v Chotěboři |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 39 Registrován: 9-2023 |
dědek_hank: "JuraHT: "No ale ještě bych měl prosbu - nemá někdo prosím pěkně výkres tendru 412.0 , 412.3 ?" 412.0 nebo 414.0? Tendr 414.0 tady mám." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 40 Registrován: 9-2023 |
Johny11: "K boudě z trambusu bych si dovolil tipnout, že při konstrukci tohoto pluhu bylo použito součástí, které byly v tehdejším plánovaném hospodářství nejsnáz sehnatelné. Zatímco v tržní ekonomice by se jistě vyplatilo konstruovat elegantní boudičku na míru😎. I když, pokud by na to byla nějaká dotace, takové “studio mlok” by si dalo říci… to by bylo šotoorgasmů." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 41 Registrován: 9-2023 |
Příkladem podobné improvizace ze země s decentralizovanou ekonomikou budiž třeba italský pluh Vnx 806 cca z 50. let, zkonstruovaný na základě, jak píšou Italové, "demotorizované" elektrické lokomotivy E.550. Podobně ale vznikly také mnohé německé meziválečné a poválečné konstrukce. P. S. 1 - omlouvám se místním, že jsem tady "vtrhl" s tématem jiným,než parní lokomotivy, nicméně spojovacím článkem bylo téma "tendr", nyní jsme pravda nabrali jiný vektor. P. S. 2 - vždy mě mrzí rozdělující témata. Z mého pohledu takové a podobné konstrukce svědčí jedině o tom, že si naši předkové uměli poradit. V každé době. Pojďme se vrátit k železnici. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 91 Registrován: 4-2023 |
https://youtu.be/iDQoJ2TOsFA?si=OmTsfUPstn5nIDxP Příjezd Šlechtičny 475.111 do Kladna a její odjezd se zvláštním vlakem s Němci do Lužné dne 9.5. |
|
Regpetrs
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1486 Registrován: 2-2007 |
JuraHT: E.550 byly nejen demotorizované, ale dostaly i nová kola bez čepů a protizávaží. Na první fotce je originál v milánském muzeu Leonarda da Vinci, na dalších fotkách Savigliano a Pistoia. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6590 Registrován: 11-2006
|
Při hrabání se v archívu na mne vykoukla série diáků z dvoudenní akce pořádané spolkem KHKD. Ani se mi nechce věřit, že už to je 34 let, co vyjela 556.0298 po létech degradace na "K 817" opět vlastní silou na trať.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 344 Registrován: 12-2008 |
Regionální den železnice v Olomouci 6. 6. 2026 ilustrativně jen pár obrázků. Skoro povinné kompozice s bazilikou Navštívení Panny Marie bych pracovně nazval tendrem sem a zase tendrem tam. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 390 Registrován: 5-2009
|
Jízdy parní lokomotivy 486.007 o víkendu 30. a 31.5.2026 po kremnické a harmanecké štrece. https://youtu.be/fzJiHZjstbg |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 271 Registrován: 1-2011 
|
Regionální den železnice s Rosničkou 464.202 v Olomouci 6.6.2026. https://www.youtube.com/watch?v=lXbxwEzSLME |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6337 Registrován: 7-2017 |
Víte prosím někdo, kdy došlo k výměně tendrů u muzejní lok. ČD 534.0323? Dlouhá léta až do odstavení kvůli propadlému kotli v r. 23 jezdila v Lužné s tendrem 935.117. Na fotkách z konce provozu na Kladně a z muzejního provozu v 1. polovině 90. let však má tendr 818.0322; ten je teď přivěšen k 534.0301, která původně měla 818.0314, takže druhá otázka je: Co se stalo s tendrem 818.0314? |
hledání v diskusi | prohlížeč obrázků (odtud | na mapě) | stromové zobrazení | poslední 3 hodiny | poslední den | poslední týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze