| Diskuse » Železnice » Parní lokomotivy | « předcházející | další » |
Parní lokomotivydolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6217 Registrován: 7-2017 |
Folcek 1683: Prievidza (PD) byla po válce hlavní výtopna/depo nebo byla podřízená a komu? Do r. 1938 patřila pod Nové Zámky (NZ). Jestli se do této podřízenosti v r. 1945 vrátila, měl bych uvést i další lok., které podle mně dostupných zdrojů patřily do NZ. Nicméně zatím sem dám jen ty, které mají jako domicil uvedenou PD. Mám tu dva zdroje, Pavla Korbela (který zahrnuje i data Josefa Motyčky a Petra Davida) a Ladislava Kuruce. Oba jsou dost neúplné (šťoura by rovnou řekl, že jsou jak noty na buben) a L. Kuruc až na výjimky popisuje období až od roku 1950 včetně, P. Korbel většinou po r. 1948. Uvedená data navíc znamenají jednu ze dvou věcí: Buď lok. k datu do/z PD přišla/odešla nebo tam k datu už/ještě byla a není jasné, od kdy do kdy. Žádná z lok. pravděpodobně v PD nebyla až do zrušení (až na výjimku představovanou právě 96 a to ještě s otazníkem, protože právě u ní je ve věci rušení mezi zdroji rozpor) a žádný zdroj ani neuvádí její odprodej na vlečku. 413.025 04/56-01/60, 27 10/52-??/53, 30 02/48-01/60, 37 04/56-12/59, 41 05/55-01/60, 51 01/51-01/60, 59 10/52-06/54, 71 10/52-05/54, 83 10/52-01/60, 96 Korbel: ??/??-03/57 (odešla do Košic, kde zrušena 02/59, Motyčka uvádí i č. rušicího výnosu s tímto datem), 96 Kuruc: 05/55-zrušena 03/57 PD (???). Jestli budeš potřebovat, můžu to ještě doplnit i o data dostupná k výtopně/depu NZ. K uvedeným lok. mám (většinou) i tendry. Off topic: Historie řady 413.0 je mnohem bohatší než jak může vyplývat z tohoto stručného přehledu, mj. některé do r. 1938 sloužily např. ve výtopně Kráľovo nad Tisou, tj. na Podkarpatské Rusi, a jiné strávily aspoň část života před válkou i po ní v Břeclavi a ve Veselí nad Moravou. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4198 Registrován: 7-2005 |
413.096 byla vyřazena výnosem MD čj.7226 z 5.2.1959 v LD Košice, do kovošrotu 1.3.1959 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4199 Registrován: 7-2005 |
Baňa Nováky měla na vlečce v první půlce 60.let jednak svojí EP1000-ku, ale i od ČSD 524.054, 455.205 a 455.225 EP1000 přišla v 06/1956, 455.225 půjčena již 1954, ale oficiálně (papírově) předána až 03/1956, 455.205 předána 03/1956, 524.054 je udávána jako vyřazení prodejem v roce 1962 pro OKR důl 1.máj, ale kotelní dozor jí uvádí v Novákoch obě 455.2 prošly v roce 1962 dílnami v Plzni |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4901 Registrován: 11-2007 |
Přátelé, neví někdo v kterém roce dostaly lokomotivy 387.001-11, 464.001-3 a 475.105 uši nebo je dostávaly až při dílnách a ke kterému dni roku 1951 začalo platit, že se musí na tendry dávat i boční tabulky s označením? Díky moc |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2180 Registrován: 8-2015 |
CH parní sněhová fréza / steam snow blower: https://www.facebook.com/1008008015/videos/pcb.25976814638619232/ 4543576599298707 Šotodotaz: Vidím, že je samojízdná, utáhla by nějaký lehký vagonek? Šlo by přes nějaký adaptér k ní zapojit i něco z přední strany od frézy? Zajímají mě TECHNICKÉ ODPOVĚDI, tj, zda to jde nebo nejde, NE, ŽE JE TO HNUSNÝ CIRKUS APOD. Druhou frézu mají myslim v muzeu v Blonay Chamby, ale nevím, zda je pojízdná? Díky Kwasi |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6227 Registrován: 7-2017 |
kwasi 2180: Těžko si představuju situaci, ve které by fréza měla něco tahat... Spíš naopak: Při práci jí tlačením ještě pomáhala lokomotiva, někdy i dvě. |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4013 Registrován: 6-2002 
|
On ten dotaz asi nesměřoval na situaci, kdy ta fréza má zrovna co dělat se sněhem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 938 Registrován: 2-2009 
|
Štokr se včera proháněl na trati Žilina - Trenčín - Žilina. Lidí bylo mraky, času na focení málo.
http://marek275.rajce.idnes.cz/
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2185 Registrován: 8-2015 |
Myslel jsem to jako zkušební jízdu, zajímavou soupravu v létě pro turisty apod. Díky |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 27693 Registrován: 5-2002 
|
Po delší době se připomínám s touto svojí otázkou. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1098 Registrován: 10-2011 
|
Kladno 18.2.2026 Zleva T478.1004 + 464.044 + 556.0298 a v čele T435.0539. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4206 Registrován: 7-2005 |
k jedné starší diskuzi o kořistních lokomotivách |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3274 Registrován: 9-2009 |
Ano, jde o lokomotivy z kořistního majetku Sovětského svazu, o jejichž opravu a následné odevzdání měl zájem. Za to ponechal Československu ze svého majetku přibližně 400 lokomotiv. Byl to tedy obchod. Později ministerstvo poukazovalo na to, že náklady na opravu těchto lokomotiv převyšovaly hodnotu získaných lokomotiv, které byly tehdy odevzdávány podniku Sběrné suroviny a také zařazovány k ČSD. Ze získaných lokomotiv Sovětského svazu ministerstvo zprvu zařadilo do trvalého užívání ČSD 128 lokomotiv řad 365.4, 434.1, 455.2, 555.0 a 555.1. Další lokomotivy z majetku SSSR mělo Československo podle moskevské dohody z prosince 1948 předat již dříve zmíněným lidově demokratickým státům (Jugoslávii, Polsku, Rumunsku, Maďarsku a budoucí NDR). Především s Maďarskem bylo předávání upravováno a následně řešeno. Přeci jen v Československu zůstaly výkonnější maďarské lokomotivy než ty lokomotivy ČSD, které byly na základě vídeňské arbitráže (1938) odevzdány Maďarsku. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 245 Registrován: 8-2017 |
21.2. Branná-Ostružná |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 246 Registrován: 8-2017 |
21.2. Horní Lipová-Lipová Lázně |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3275 Registrován: 9-2009 |
K opancéřované lokomotivě 179.01 z článku „Parní lokomotivy řady 421.0 ČSD (40 StEG, 179 kkStB, 477 MÁV)“ v časopisu Svět železnice, číslo 3 (95), srpen 2025. Nemohla být lokomotiva 179.01 po odpancéřování ve výtopně Zvolen? Ačkoliv mělo Ministerstvo národní obrany opancéřované lokomotivy 99.12, 99.67 a 179.01 zapůjčené, kladlo si při jejich navrácení k Československým státním drahám v červnu 1921 podmínky. Podle nařízení velitelství zvláštních bojových útvarů v Milovicích se měly tyto lokomotivy do konce června 1921 předat ŘSD Bratislava, a to z toho důvodu, že zde byly zároveň odstaveny pancéřované vlaky. Lokomotivy 99.12 a 99.67 měly být po odpancéřování předány do Bratislavy k vlakům č. 5 a 6 a lokomotiva 179.01 se měla předat do výtopny ve Zvolenu (pravděpodobně k vlaku č. 1 a 4 ?). V případě potřeby měly být lokomotivy přistaveny do 96 hodin (tj. čtyř dnů), aby mohly být znovu opancéřovány a použity. K tomu účelu měly být pancíře uloženy v místě, kde budou uvedené stroje služebně přiděleny. Stroje měly být používány v místě, kde budou odstaveny pancéřované vlaky, případně tam, kam budou pancéřované vlaky odveleny. Ministerstvo železnic s těmito podmínkami souhlasilo. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2767 Registrován: 4-2003 
|
Fajnová akce do Lipové Lázně + Video
* * * Usmívej se! Bude Hůř
|
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6243 Registrován: 7-2017 |
![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") Když už, tak do Lipové Lázní. Ta stanice se nejmenuje Lipová Lázeň, ale Lipová Lázně. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1772 Registrován: 4-2019 |
Jakuzo, máš to hezký ***** ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 385 Registrován: 5-2009 
|
Video z vydařené jízdy do Jeseníků s 555.0153 a 555.129 v sobotu 21.2.2026. https://youtu.be/JhdNoAezgds |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6642 Registrován: 9-2003 
|
dědek_hank/Jakuza: Nevím proč, u Lipové Lázní mi to byl vždycky jasné, zato jsem se v dětství trápil přemýšlením, jaké že to lázně jsou ty mšené ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") .
NOBLE BRICKS
|
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6245 Registrován: 7-2017 |
 S4991023:"dědek_hank/Jakuza: Nevím proč, u Lipové Lázní mi to byl vždycky jasné, zato jsem se v dětství trápil přemýšlením, jaké že to lázně jsou ty mšené ."To je od mechu. Mšené = mechové. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11 Registrován: 6-2021 |
Vážení přátelé parních lokomotiv Jménem Spolku přátel železnice v Chotěboři ve spolupráci Výtopnou v Dolní Lipce Bychom Vás rádi pozvali 06.06.2026 na oslavy 155 let železniční trati Pardubice-Rosice nad Labem -- Havlíčkův Brod. Bude zde vypraven parní rychlík v úseku Pardubice hlavní nádraží -- Havlíčkův Brod následně pojede parní osobní vlak z Havlíčkova Brodu do Hlinska v Čechách a zpět A jako poslední opět pojede parní rychlík Havlíčkův Brod - Pardubice hlavní nádraží Bližší informace budeme pravidelně přidávat na stránkách www.facebook.com/SPZCHOTEBOR ale budeme se snažit je přidávat i zde na KReportu. Přesnější jízdní řády a ceny jízdenek jsou zatím ještě v jednání. Těšíme se na Vaši účast |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6648 Registrován: 9-2003
|
dědek_hank: Proč je tam pak ten spojovnník? Proč to prostě nejsou Mšené Lázně jako Mariánské Lázně?
NOBLE BRICKS
|
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6248 Registrován: 7-2017 |
S4991023: "dědek_hank: Proč je tam pak ten spojovnník? Proč to prostě nejsou Mšené Lázně jako Mariánské Lázně?" Těžko říct. Možná aby se to nepletlo se subjektem vlastních lázní Mšené? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4516 Registrován: 5-2002 |
Protože Mariánské lázně byly založeny s tímto jménem (Marienbad), zatímco k historickému názvu obce Mšené (doložena liž v 13. století) byl zřejmě přístavek "lázně" do oficiálního názvu přidán někdy v 19. století (asi začátkem) jako "marketingové označení", řečeno dnešním jazykem.
Premiér prozradil, že se pravda o financování přestavby ekonomiky zamlčovala. Zelená politika je astronomicky drahá, nepřinesla žádná pracovní místa, znamená závislost na Číně a náklady neustále stoupají. Utopie není dosažitelná, a čím více lidé zchudnou, tím více se budou bouřit.
|
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6249 Registrován: 7-2017 |
Johnny11 4516: Něco jako Lázně Bělohrad nebo Lázně Bohdaneč? O Bohdanči se to ví úplně přesně, kdy se přejmenovala na Lázně Bohdaneč, protože k tomu došlo až v r. 1980. A důvod byl takový, jak říkáš - marketingový (i když tenkrát se tomu tak ještě neříkalo...). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7907 Registrován: 9-2003 
|
Vážení badatelé, vím, že jsou zde lidé s větším přehledem a archivy než já, prosím tedy o identifikaci. Otázka jednoduchá ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") Stavební firma Zd.Kruliš Praha a stavba trati Doudleby nad Orlicí - Rokytnice v Orlických horách.1905/6. Na stavbě byla použita jak úzkorozchodná tak normálněrozchodná parní lokomotiva, typ asi víceméně tuším, ale konkrétní označení - identifikace strojů? Moc díky za reakce.
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4213 Registrován: 7-2005 |
ad Alf - lokomotiva normálního rozchodu je O&K tov.č. 1125. Byla dodána 20.2.1904 stavební firmě Bořkovec na stavbu dráhy ve Svojetíně, po dokončení stavby ji přeprodal stavební firmě Kress a Bernard. U ní vydržela minimálně do roku 1910. Se jménem Gertie jí mám vedenou už v roce 1921 na vlečce cukrovaru Hrušovany nad Jevišovkou. S drobnými zápůjčkami do Všetul či Modřic zde sloužila do konce 60.let. Ty úzké O&K o výkonu 50 koní a rozchodu 750 mm (rozchod uvádí seznam výrobce) měl Kress v dané době dvě. Já bych typoval spíš, že tam sloužila starší (tov.č.1185) z roku 1904. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7910 Registrován: 9-2003
|
Díky, ještě existuje foto úzké lokomotivy na úpravě pláně nádraží Doudleby, pokusím se přihodit. Obecně tedy ještě dotaz, takže ty stroje si firmy na stavby navzájem dle potřeby a patřičné finanční motivace pronajímaly? Něco jsem konkrétně o firmě Kruliš četl, ale tehdejší běžné postupy neznám. Předpokládám i tehdy existovaly subdodávky od místních či spřátelených subjektů...
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6461 Registrován: 11-2006 
|
Způsoby, jak se dostat ke korýtku se v naší kotlince asi příliš nemění. Je jasné, že žádná z firem nemohla mít všechnu mechanizaci a asi by to ani neuživila. Takže určitě se i jiné subjekty podílely na stavbě, kterou oficiálně vedla jiná firma.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4214 Registrován: 7-2005 |
ad E499001 - to je záležitost velkých staveb. Takto se třeba stavěla ÖNWB (jedna hlavní stavební firma, která si najímala další místní stavitele či zednické party). Období lokálek, tedy přelom 19/20.století, nebylo už tak hektické. To si většinou dokázali stavitelé zvládnout sami. Ale samozřejmě s potřebou najmutí místního obyvatelstva na nádenickou práci. Přeprodej stavební techniky byl už tehdy také běžný. To je jako dnes. Když už vysoutěžíš stavbu, tak buď stavební techniku máš, nebo si jí najmeš u výrobce či zprostředkovatele (bagr, nákladní auto,...). A to před 100-120 lety uměli také, jen technika byla kolejová. S tím fungovalo na území monarchie několik firem. Z dokumentů vím o dvou vídeňských, což bylo něco jako šroťák (kupoval lokomotivy od železničních společností) a zprostředkovatel v jednom. A v Praze z toho žila berlínská pobočka firmy O&K (v Praze byla dřív než ve Vídni) a pak budapešťská pobočka firmy Roessemann & Kühnemann. K nim se ještě před r.1914 přidala radotínská Ferrovia či hostivařský Werner a Káš. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4517 Registrován: 5-2002 |
dědek_hank: "Johnny11 4516: Něco jako Lázně Bělohrad nebo Lázně Bohdaneč? O Bohdanči se to ví úplně přesně, kdy se přejmenovala na Lázně Bohdaneč, protože k tomu došlo až v r. 1980. A důvod byl takový, jak říkáš - marketingový (i když tenkrát se tomu tak ještě neříkalo...)." Netuším. O Lázních Bělohrad a Lázních Bohdaneč nic nevím. Na Mšené Lázně jsem před časem narazil v jiné souvislosti, tak jsem si to zapamatoval. Ono se na přelomu 18. a 19. století lázeňství stalo docela módní záležitostí a leckdo to třeba pojal jako "podnikatelský záměr".
Premiér prozradil, že se pravda o financování přestavby ekonomiky zamlčovala. Zelená politika je astronomicky drahá, nepřinesla žádná pracovní místa, znamená závislost na Číně a náklady neustále stoupají. Utopie není dosažitelná, a čím více lidé zchudnou, tím více se budou bouřit.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4215 Registrován: 7-2005 |
ad Alf - tak odborná literatura (Bauer) na uvedené stavbě potvrdila nasazení uvedené normálněrozchodné lokomotivy a úzké O&K č.1185 jinak ze stavby znám trochu lepší snímek loko 1125 je tam lépe vidět ty dřevěné nárazníky (mezi válci) k tlačení tratových vozíků k rozvozu pražců a kolejiva těsně před koncem jí pan Víšek zachytil v cukrovaru takto...a to ještě v roce 1966 prošla dílnami ČSD Jinak v Hrušovanech se schválení vlečkové lokomotivy řešilo už na podzim 1906. Škoda, že dochovaný protokol GI vlečkovou lokomotivu popisu jen stylem - rozvor, hmotnost, počet náprav, délka, šířka, výška. Pokud při komisi vlečkař předložil protokol TPZ vydaný GI, tak bylo vše v pořádku. A více informací nebylo potřeba do protokolu zanášet. Ale Bauer uvádí loko O&K č.1125 na stavbě vlečky do holešovického přístavu (1910/11), tak tam z počátku měli asi něco jiného... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4216 Registrován: 7-2005 |
ad Alf - kolega z Německa mi poslal fotku z knihy výroby lokomotivky O&K, tak úzká loko O&K č.1185 byla z výroby opravdu na rozchod 750 mm, což je uvedenou i v knižním vydání seznamu lokomotiv O&K ze 70.let. Patří do série pěti totožných lokomotiv vyrobených dle jednoho plánu, kterou výrobce po dokončení během jednoho týdne rozeslal zákazníkům. On si nikdo s rozchodem 750-760 mm asi hlavu nelámal. Hlavně u firmy Kress šlo o první úzkou mašinku, další už byly vedeny na rozchodu 760 mm. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6212 Registrován: 5-2002 
|
Vstříc Jeseníkům: |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4019 Registrován: 6-2002
|
Dalo by se o našich dvou předních lokomotivkách říct, že jedna z nich byla jednoznačně lepší, co se týče konstrukce a výrobní kvality, nebo měly obě na kontě nějaké vroubky? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 59 Registrován: 7-2009 |
555.129 a 555.0153 v Orlických horách. 18. - 20.2.2026. https://www.youtube.com/watch?v=nWmWB4M735A&t=1854s |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 303 Registrován: 9-2017 |
Když vidím ty videa, tak bych nejraději do Lipky vyrazil. Existují někde jízdní řády a termíny jízd pro letošní rok? Díky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 595 Registrován: 8-2012 |
pal: Existují. Na webu Výtopny Dolní Lipka. Odkaz sem musím vkládat, nebo zvládnete nalézt sám? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 304 Registrován: 9-2017 |
Zkusil jsem tedy:"jízdy parních vlaků 2026, výtopna Dolní Lipka", ale nic nenaskočilo, jenom staré, též na Muzeu starých strojů je odkaz Dolní Lipka nefunkční. Pokud tedy máte ještě jiný odkaz, dejte ho, prosím, sem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9385 Registrován: 3-2006 
|
https://www.vytopnadolnilipka.cz/akce
Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř.
Myosotis. |
|
ElektrickaJednotka
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 396 Registrován: 4-2019 
|
Rád bych se zeptal, pochází tento manometr z parní lokomotivy? Případně, z jaké může být řady?
Řev motorů MT 4433-4, s ječením ventilátorů odporníku a bušením kontroléru dole. To je Pantograf.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6477 Registrován: 11-2006
|
Téměř z každé, poválečné stroje měly tyto dvojité manometry na tlakovou brzdu unifikované.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2911 Registrován: 6-2004 |
Dostal jsem dotaz z Itálie: Na vlečku loděnice Monfalcone byly v roce 1919 dodány tři lokomotivy z továrny StEG. K jedné je známo výrobní číslo 4365, ale pátrá se po výrobních číslech dalších dvou. Neví, prosím, náhodou někdo? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4223 Registrován: 7-2005 |
ad Mahel - podle seznamu lokomotivky StEG byly v roce 1919 dodány čtyři lokomotivy tov.č.4364 až 4367 s inventárním označením 1 až 4 pro "Cantiere Navale". Šlo o typ 278 (278 / 7.série), který u nás známe na vlečce strojírny v Roudnici nad Labem. Jiné vlečkové v dané době nebyly dodány. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4224 Registrován: 7-2005 |
Jen drobná oprava ohledně typového označení u lokomotivky StEG - číslo 278 je základní číslo série výkresů, typ byl označován jako 87 A tyto mašinky si v letech 1907-1917 hodně kupovala Báňská a hutní pro svou vlečku v železárnách Třinec (vím o pěti), či vlečky svých dolů (vím o dvou). Měli výkon 150 koní a v případě Třince je vytlačili nové "škodovky". Jedna skončila na vlečce bohumínských drátoven, kde jí začátkem 60.let jako 202.058 přes plot vyfotil p.Víšek. Jinak číslo 58 původně dostala v roce 1913 v Třinci. Lokomotiva prošla ještě v roce 1959 hlavní opravou v dílnách ČSD Plzeň pro Bohumín. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8 Registrován: 8-2024 |
Dobrý den, byla tady otázka na lokomotivu: GYSEV 124 Parní lokomotiva je získaná ve spolupráci s Eisenbahn Museum Schwechat. Na stroji již proběhla tlaková zkouška kotle a postupně probíhají práce směřující k jeho plnému zprovoznění. Po dokončení ponese historické označení ČSD 331.059 VDL |
|
Regpetrs
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1428 Registrován: 2-2007 |
Když už jsem tam onehdy šmíroval, tak přidám par fotek |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3840 Registrován: 4-2005 
|
Moc pěkné parní koťátko:-)
1982 - 2022 40 let trolejbusů 14 Tr v Brně
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1185 Registrován: 10-2005 |
Dobrý den, dotaz ze zvědavosti. Počítáte pro ten další zakoupený stroj s označením řady 455.0? Když jsem procházel dostupné informace o historii vzniku těchto strojů, tak se mi to jeví tak, že příbuznost celé te skupiny je výrazně vyšší než např. u různých lokomotiv, které dostaly za 1. republiky (pokud si pamatuji, jak to komentoval J. Bek ve svých atlasech) řadu 354.4 (nebo 354.9, už nevím). Díky. PS: Mně by se to líbilo. |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6265 Registrován: 7-2017 |
"...příbuznost celé te skupiny je výrazně vyšší než např. u různých lokomotiv, které dostaly za 1. republiky (pokud si pamatuji, jak to komentoval J. Bek ve svých atlasech) řadu 354.4 (nebo 354.9, už nevím)." 354.4. Do této řadu se shrnuly lokomotivy ÖNWB a BEB a jenom od BEB to byly nejméně 4 různé typy, z toho 3 vyrobené v jednotkách ks (tzv. "vysoké buštěhradky") |
|
Regpetrs
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1429 Registrován: 2-2007 |
Zůstane na mašině PZB nebo ho vymění za ETCS? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 343 Registrován: 12-2011 |
Právě vyšel nový Almanach, tendry řady 516.0121 až 0240. Výrobci, výrobní čísla, rok dodání, dislokace, provoz. Info a email korbel444@seznam.cz |
|
Bilbo
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 351 Registrován: 5-2012 
|
Regpetrs: což o to ETCS asi není potřeba, spíše by mne zajimalo do jaké přechodnosti nakonec spadne tendr se 4-mi pevnými nápravami pojezdu "h", to bude pro mašinku důležitější než jestli bude mít nějaké elektronické čudo. |
hledání v diskusi | prohlížeč obrázků (odtud | na mapě) | stromové zobrazení | poslední 3 hodiny | poslední den | poslední týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze