Diskuse » Železnice » Slovensko | « předcházející | další » |
Slovenskodolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
Jízdní řád ŽSR v PDF:
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14294 Registrován: 6-2004 |
Chynorany a jistě i někde na dalších místech: výhybkář nebo signalista? jaké je přesně označení a kompetence pracovníků na stanovištích na zhlavích žst. na trati žsr 140 ? mohou na pokyn výpravčího stavět mechanické vjezdy? drátovody ve kterých žst. - jen Bystričany ? - jsou vedeny až k/do DK ? |
Paul2no
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3117 Registrován: 11-2009 |
Bram: v Rakousku je zrušení trati asi jednodušší, než u nás. Před několika měsíci jsem se o tomhle bavil s jedním člověkem na Redditu - šlo o nějakou elektrizovanou lokálku, byť s nestandartní napájecí soustavou. ÖBB se rozhodly, že trať je podle nich nepotřebná a zbytečně komplikovaná na údržbu, a tak byla zrušena, ačkoli na ní doprava nikdy nebyla zastavena. Záminkou bylo, že po rekonstrukci hlavní trati nebylo lokálku jak po novu zapojit (myslím, že se tam rušila nějaká stanice). Protesty k ničemu nevedly. U nás je podobný přístup naprosto nemyslitelný. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1377 Registrován: 7-2017 |
Vždyť taky Rakušáci většinu svých lokálek už dávno zrušili... |
Vagonet
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1019 Registrován: 7-2017 |
Ještě z podzimního dráhaření: Bajč/Bajcs |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15984 Registrován: 4-2003 |
Paul2no: v Rakousku je zrušení trati asi jednodušší, než u nás. Před několika měsíci jsem se o tomhle bavil s jedním člověkem na Redditu - šlo o nějakou elektrizovanou lokálku, byť s nestandartní napájecí soustavou. ÖBB se rozhodly, že trať je podle nich nepotřebná a zbytečně komplikovaná na údržbu, a tak byla zrušena, ačkoli na ní doprava nikdy nebyla zastavena. Záminkou bylo, že po rekonstrukci hlavní trati nebylo lokálku jak po novu zapojit (myslím, že se tam rušila nějaká stanice). Protesty k ničemu nevedly. U nás je podobný přístup naprosto nemyslitelný. Patrně šlo o trať Lambach - Haag am Hausruck. |
Vagonet
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1020 Registrován: 7-2017 |
Hurbanovo /Ógyalla (Stará Ďala) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1284 Registrován: 9-2010 |
Vagonet: Díky za reportáž z Hurbanova, potažmo vlečky Aranyos Fácán Sörfőzde.🍺 Náhodou nevíte, odkud/kam jezdí ty vozy? (Příspěvek byl editován uživatelem Mark21.) |
Vagonet
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1021 Registrován: 7-2017 |
Kdepak, nevím. Snad někdo znalejší. |
Vagonet
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1022 Registrován: 7-2017 |
Chotín/Hetény |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5032 Registrován: 6-2019 |
Ještě k LŽ SNV: odkaz
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
Vagonet
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1023 Registrován: 7-2017 |
Komárno zriaďovacia stanica |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1289 Registrován: 9-2010 |
Zajímavé. Domníval jsem se, že Komárno zriaďovacia stanica slouží jen pro odstavování správkových vozů, ale podle fotek je evidentní, že stále slouží tranzitním vlakům. Bude též reportáž z vlečky do přístavu? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3712 Registrován: 12-2020 |
Komárno zr. st. slouží asi normálně, naopak vlečka přístavu asi slouží jen pro deponaci vozů. Ale mohu se mýlit. |
Vagonet
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1025 Registrován: 7-2017 |
Kolem přístavu jsem procházel před několika lety. Teď jsem tam nebyl. |
Slanour
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 830 Registrován: 6-2008 |
Komárno přístav podle mého celkem funguje, nedávno jsem tam viděl obsluhu nějakých cisteren, samozřejmě i deponie.
Slaňour
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16006 Registrován: 4-2003 |
Mark21:Zajímavé. Domníval jsem se, že Komárno zriaďovacia stanica slouží jen pro odstavování správkových vozů, ale podle fotek je evidentní, že stále slouží tranzitním vlakům. Jakákoliv manipulace s vlakem v mechanickém blbákově, kterým je žst. Komárno, se každý příčetný dopravce jistě rád vyhne. Proto je nejspíš stále v provozu Komárno zriaďovacia stanica, kde je přeci jen zabezpečovací zařízení poněkud vyššího levelu, je tam dostatečný počet návěstidel a výhybky se přestavují elektromotoricky. Předpokládám, že je tam nějaká reléovka. Jistě není ani zanedbatelná výhoda délka kolejí, která dosahuje na zriaďovací stanici přes 750 metrů . (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.) |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21977 Registrován: 3-2007 |
Mechanickém blbákově To musí Fanymu a Džemovi zvonit v uších |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14426 Registrován: 4-2003 |
mechanickém blbákově, kterým je žst. Komárno, se každý příčetný dopravce jistě rád vyhne. Proto je nejspíš stále v provozu Komárno zriaďovacia stanica, Tak hlavně a především v Komárnu jsou krátké koleje a je jich málo. Předpokládám, že je tam nějaká reléovka. AŽD-71.
Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16010 Registrován: 4-2003 |
RadekŠ:Tak hlavně a především v Komárnu jsou krátké koleje a je jich málo. Gratuluji k úspěšnému vlámání se do otevřených dveří, tak jen připomínám, co jsem už o zriaďovací stanici v Komárně napsal:Jistě není ani zanedbatelná výhoda délka kolejí, která dosahuje na zriaďovací stanici přes 750 metrů |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3739 Registrován: 12-2020 |
Čili s mechanickým zab. zař. či ručním přestavováním výhybek to nemá souvislost, že pane geniální, A jinak vám mohu poskytnout jednu příhodu z praktického života. Já jsem 28 let dělal ve stanici, kde bylo mechanické ZZ a všechny výhybky ručně přestavované. A většinou byl problém vždy v uzlové stanici kde bylo RZZ. Kapacitně tam probíhal provoz (v 90 letech) asi 10-15 nákladních vlaků denně. Obsluha vleček probíhala 3 páry Mn vlaků a obrat místních vozů (vlečky) se pohyboval okolo 50 denně. Nebylo tam problém křižovat i dlouhé vlaky nad 600 m, i když kolejiště bylo kratší. A za ty roky tam došlo k dvěma (ano opravdu dvěma) případům, kdy došlo k poruše ZZ. A to u EMZ. Pak se doběhlo do dopravy a vzal se náhradní klíč. Prodleva cca 15 minut a mohlo se jezdit bez potíží dál. Můžete si to srovnat s dnešní situací při poruše ZZ a časem zdržení vlaku. Ano, křižování trvalo cca půl minuty až minutu, od vjezdu vlaku prvního do postavení klacku pro vlak druhý. U RZZ je to samozřejmě skoro ihned. Ale zato při poruše... Mechanické RZZ a ručně stavěné výhybky jsou nejlepší a nejméně poruchové ZZ jaké kdy existovalo. Samozřejmě je to jen pro menší stanice s nižším počtem výhybek. Ale chápu, že vy k tom máte odpor |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5052 Registrován: 6-2019 |
Nestaví se klacek, ale vlaková cesta a pokud tam byly jen EMZ, pak to nemohlo být do jedné minuty (zhlaví jste asi měli dvě a výhybkáře jen jednoho). Krom toho dále nechápte, že problém není v ZZ, ale v nákladech na pracovní sílu za toho výhybkáře. Kolik byste jich asi tak potřeboval třeba do Kralup, he?
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3742 Registrován: 12-2020 |
Nestaví se klacek, ale vlaková cesta a pokud tam byly jen EMZ, pak to nemohlo být do jedné minuty (zhlaví jste asi měli dvě a výhybkáře jen jednoho). Staví se vlaková cesta a jejím posledním úkonem je postavení návěstidla čili klacku A bylo to do minuty, prostě nevíte víc, než ten kdo to léta dělal s tím se smiřte Na obou zhlavích byl člověk představte si to. e problém není v ZZ, ale v nákladech na pracovní sílu za toho výhybkáře. Kolik byste jich asi tak potřeboval třeba do Kralup, he? A co píšu? Že je to vhodné jen do menších stanic, kde je málo výhybek. Ve větších to samozřejmě při dnešním provozu ztrácí účinnost. Ale provozně je to nejjednodušší a nejméně poruchové. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5054 Registrován: 6-2019 |
Takže dva výhybkáři, ne jeden, o to dražší. Nebo jeden a kolo. Obojí je dnes problém, protože to lidi dělat nechtějí a křemík je rychlejší a spolehlivější.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14428 Registrován: 4-2003 |
křižování trvalo cca půl minuty až minutu, od vjezdu vlaku prvního do postavení klacku pro vlak druhý. Takhle pohádka pro dospělé je z Úžic??
Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16019 Registrován: 4-2003 |
J.M.:Čili s mechanickým zab. zař. či ručním přestavováním výhybek to nemá souvislost, že pane geniální, Samozřejmě, že má. Ty výhybky v žst. Komárno by se nemusely odemykat a zamykat jen dvě, ale třeba šest i více, protože koleje před budovou jsou zcela logicky určeny pro osobní dopravu. Jak moc je ruční přestavování výhybek rychlé, vídám dosud na zbytku Společného nádraží v Praze . A jinak vám mohu poskytnout jednu příhodu z praktického života. Tu si dej za klobouk, protože takto se to dá urychlit v případě ochotných a rychlých výhybkářů. Jenže takhle se to nedá zapracovat do GVD, protože výhybkář buď už není k dispozici (téměř nikdo to jako nezajímavou práci nechce dělat, čemuž se ani nedivím), nebo ještě je a je nepříliš rychlý, neb je z dlouholetého vysedávání v boudě i pěkně otylý . Stačí příklad žst. Hřivice (trať Louny - Rakovník), kde probíhá pravidelně křižování a pěkně to ty vlaky zdržuje. Zrovna tady by jako nejjednodušší řešení pomohly samovraty . |