| Diskuse » Železnice » Historie železnic | « předcházející | další » |
Historie železnicdolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
| autor | příspěvek | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3445 Registrován: 5-2008 
|
Kamarád měl naftovou 603
Don Parmezano
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
dědek_hank
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6290 Registrován: 7-2017 |
WTF...? |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 502 Registrován: 7-2017 |
A taky byla naftová kamna ! | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Tajemný_em
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5073 Registrován: 5-2002 
|
Já zas mám T603 s elektromotorem. Akorát je výrazně menší, lehčí a vejde se do poličky. ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") Dejme tomu, že kamarád udělal přestavbu. Z čeho ten motor byl? Jinak zapomínáte na tehdy běžně rozšířená domácí naftová kamna, to taky mohl být důvod k "odklánění" nafty. Edit: Tak už nezapomínáte. ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") (Příspěvek byl editován uživatelem tajemný_em.)
"Čelím pokušení tím, že mu podlehnu." Jára da Cimrman
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6673 Registrován: 9-2003 
|
Nafta do kamen byla na poukazy za devadesátník, to se ani nevyplatilo krást. Děda byl autobusák a pro naftu do kamen jsme chodili k pumpě. O naftové 603 mám vážné pochybnosti ale naftové Volhy 21 i 24 s motory Indenor byly i legálně. (Příspěvek byl editován uživatelem S4991023.)
NOBLE BRICKS
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 503 Registrován: 7-2017 |
Topná nafta za devadesát haléřů byla - ale do kterého roku ? Rodiče měli zkolaudovaný dům v roce 1974 s ústředním topením na naftový kotel a pamatuji, že velmi brzo to byl neúnosně drahý způsob topení. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
dědek_hank
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6292 Registrován: 7-2017 |
Topná nafta se začala prodávat v r. 1964 - po připojení Litvínova na ropovod Družba. Motorová nafta stála u pumpy už od měnové reformy (1953) 2 Kč, topná (LTO) s použitím poukázek vydávaných na poštách 0,90 Kč (ale nakupovala se taky u pump ze stejných stojanů jako motorová; kdo si ji nechal dovézt domů, platil 1 Kčs/l). Od roku 1974 (od 1. ropné krize) už byla jen jedna cena nafty - 2 Kčs/l. Dále se zdražila v r. 1981 ze 2 na 3,50 Kčs, 1984 na 5,30, 1986 5,50, 1989 7,50 Kčs/l. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6676 Registrován: 9-2003
|
Dokdy přesně, to nevím ale v roce 1974 jsme se teprve vrátili z Německa a začal jsem s dědou pro tu naftu chodit. Asi o dva roky později jsme pro ni chodit přestali, protože dědovi se zhoršilo astma a musel s topením naftou přestat, protože z toho měl astmatické záchvaty.
NOBLE BRICKS
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6677 Registrován: 9-2003
|
Tak žeby to chození pro naftu bylo ještě o prázdninách při návštěvách z Německa? Ještě podotýkam, že ani ta dvoukorunová nafta že stojanu se nedala koupit za hotovost. Musely se na poště koupit talóny a za ty tankovat. Naftové stojany neměly ani počítadlo na ceny.
NOBLE BRICKS
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
dědek_hank
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6293 Registrován: 7-2017 |
 S4991023:"Ještě podotýkam, že ani ta dvoukorunová nafta že stojanu se nedala koupit za hotovost. Musely se na poště koupit talóny a za ty tankovat." To skončilo až při zdražení po druhé ropné krizi, tj. v r. 1981. (Snad si ty letopočty pamatuju správně. Pokoušel jsem se to ověřit na internetu, ale furt se mi do toho pletly halucinace AI, tak nemohu vyloučit omyly zrádné vlastní paměti. Nicméně ty návaznosti tuzemského zdražování ropných produktů na blízkovýchodní ropné krize tady byly; i když jsme 100% spotřeby pokrývali bratrskou ropou, velmoc tábora míru a socialismu na ní taky potřebovala vydělat. Tuzemská státní kasa už v osmdesátkách některé maloobchodní cenové dotace nebyla schopna udržet a postupně je omezovala.) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 504 Registrován: 7-2017 |
K 1.dubnu 1974 se zvedly ceny benzínu a řidiči ve fabrikách si museli vyměňovat bločky na jejich nákup. Topnou naftu rodičům vozila Benzina Smyslov malou autocisternou a stáčela do jejich nádrže v zemi. Jakým způsobem to platili již nevím. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6678 Registrován: 9-2003
|
Tohle jsem naštěstí řešit nemusel, děda spotřeboval tak dva kanystry nafty měsíčně (naftová kamna byla jen v obýváku, aby tam nelétal mour na parádní ubrusy, v ostatních pokojích se topilo briketama a to byl zase úplně jiný příběh s uhelnými sklady). Na tu naftu si na poště koupil talóny proti potvrzení z národního výboru, že má naftová kamna a těmi pak u pumpy zaplatil.
NOBLE BRICKS
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
McBain
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Administrátor Číslo příspěvku: 27706 Registrován: 5-2002 
|
S4991023: "Ještě podotýkam, že ani ta dvoukorunová nafta že stojanu se nedala koupit za hotovost. Musely se na poště koupit talóny a za ty tankovat. Naftové stojany neměly ani počítadlo na ceny." Viz můj oblíbený film Pumpaři od Zlaté podkovy. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6679 Registrován: 9-2003
|
Jj. Můj také. Nenápadný Chrysler a tak.
NOBLE BRICKS
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 35013 Registrován: 5-2002 
|
S499: proti potvrzení z národního výboru, že má naftová kamna A na to, že si je může pořídit, zas potřeboval potvrzení od MUDr. Šafránka...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9445 Registrován: 3-2006 
|
To bylo na akumulační kamna. Ale na plynové a naftové nejspíš také. Pro ústřední topení na uhlí, zas byl příslib uhlí od uhelných skladů. Už si nepamatuju, zda šlo uplatnit i deputátní uhlí. Na kotel jsme měli příslib 100 metráků.
Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř.
Myosotis. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18386 Registrován: 5-2004 |
My měli koupelnovej válec kterej táta nejprve někdy v šedesátkách předělal na naftu a pak zase zpět na brikety. Někdy po půli šedesátek dokonce pamatuju "rozvoz nafty" - nějaká menší cisterna měla v určitý dny a hodiny stanoviště (asi jak na vsi pojízdný prodejny...), pamatuju to na Karláku před poloklinikou mezi Ječnou a Žitnou. Na to samodomo jsme samosebou žádnej glejt neměli a na poštu pro poukázky jsem chodil je normálně koupit. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5158 Registrován: 4-2014 
|
Petr_vlček: "My měli koupelnovej válec kterej táta nejprve někdy v šedesátkách předělal na naftu a pak zase zpět na brikety. Někdy po půli šedesátek dokonce pamatuju "rozvoz nafty" - nějaká menší cisterna měla v určitý dny a hodiny stanoviště (asi jak na vsi pojízdný prodejny...), pamatuju to na Karláku před poloklinikou mezi Ječnou a Žitnou. Na to samodomo jsme samosebou žádnej glejt neměli a na poštu pro poukázky jsem chodil je normálně koupit." Na ten koupelnový válec existovala taková malá naftová kamínka, na které se ten válec usadil. Ty naftová kamínka měla ze předu dvířka, ve kterých byla nádržka na naftu, pak tam byl kohout, ten se otočil a potrubím tekla nafta do topeniště. To topeniště bylo kulaté a ze předu mělo otvor se zátkou, ta zátka se sundala, na kus drátu se navlékl knot, ten se po namočení v naftě zapálil a strčil tou dírou dovnitř topeniště. Po zahoření nafty se ten drát s tím knotem vyndal a otvor se zakryl tou zátkou. Mám dojem, že ty naftová kamínka vyrábělo nějaké kovodělné družstvo z Prahy. Strejda v nich topil až do roku 1989, pak je odstavil a dal tam kamínka na dřevo a uhlí. (Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1144 Registrován: 1-2004 
|
U nás byl koupelnovej válec na deputátní brikety. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1396 Registrován: 10-2007 
|
Ahoj Zdeňku, trochu opožděně se zeptám: zmíněné pasporty jsou někde archivovány? Díky.
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4237 Registrován: 7-2005 |
ad Joe - některé, né komplet, jsou u Míry na Chodovci. Napiš mu. Ale jen ten přelom 40/50.let. Já koukal hlavně na obvod Pražské dráhy. NTM má ty z 60.let, ale hlavně jen obvod "košicko-bohumínské dráhy" | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Bw_Ig
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 777 Registrován: 7-2012 
|
Ad. Pasporty dep a vodáren. Já mám za svoje depo - protože to leželo v místnosti nazývané "archiv" a když se místnost likvidovala (pronájem budovy jinému uživateli) tak se obsah celé místnosti vyhodil. Co jsem mohl odnést, to jsem odnes. Byly tam i papíry od 40.let. Tedy pokud chceš Brno - tak zajdi do ČD depa v Maloměřicích i depa Horní Heršpice, a nechej si dát klíče od jejich "archivu" a pokud už to někdo neodnes před tebou, tak to tam bude ležet. Jsou to takové černé tlusté desky, svázané černou šnůrou. Pravděpodobně by tam měly být i papíry z archivu depa Brno-dolní, mělo se to tam prý už v 90.letech svážet. Ty pasporty tak jsou většinou založené již od roku 1946. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 80 Registrován: 7-2014 
|
V Časopise Turistů z 1. srpna 1900 je článek "Pamětní spis Klubu českých turistů k místodržitelství království Českého o povznesení turistiky" a je tam taky tato zajímavá pasáž se stížností na železnici té doby. V první řadě podmíněn jest cizinecký ruch výhodným spojením železničním. A právě po této stránce jest o království České velmi nedokonale postaráno. Jednáť se turistům o spojení přímé a rychlé. A tu postrádáme veškerého spojení s východem na Krakov; není tu nijakého spojení přímého – tím méně rychlého! Jestliť jízda z Krakova do Prahy prostředkována těmito nejrychlejšími vlaky:
Trvá tudíž jízda z Krakova do Prahy 503 km s dvojím (po případě trojím!) přesedáním nejméně 14:08 h. (14:15 a 15:14 h.) což se rovná průměrné rychlosti 33 až 36 km za hodinu. Přímým spojením rychlíkovým stačilo by k tomu pohodlně 10 i 9 hodin! Podobně neurovnané jsou poměry přímého spojení přes Prahu, vznikající dílem ovšem ze vzájemné nevraživosti jednotlivých správ železničních, dílem pak z nedostatku ústředního nádraží v Praze samotné, kterouž okolností cestovatel jest nucen přejížděti od nádraží k nádraží, při čemž se velmi mnoho času ztrácí. Avšak mnohé průjezdné spojení, na jehož přímé čáře Praha leží, není dosud ani provedeno. Tak na př. spojení Krakova s Norimberkem, Štutgartem a Paříží, zejména pak Mnichova s Vratislavou. Spojení světových českých lázní s Halíčí a s Ruskem jest pak přes Prahu tak nedokonalé a obtížné, že většina Polákův a Rusů jezdí raději oklikou přes Vídeň, Drážďany i Berlín do Mariánských a Františkových lázní, ano i do Karlových Varů. Z Mnichova do Vratislavi jezdí se pak Bavorskem a Saskem, tak že cestovatelé minou vůbec území rakouské. Vedle výhodného spojení jest mocným prostředkem na podporu určité cestovní tvati výhodná sazba, zvláště pro cestovatele z ciziny přicházející. Má-li cizinecký ruch v království vůbec býti povznesen, přihlížeti nutno k jeho středu, k Praze. Jakou měrou výhodné sazby působiti dovedou na rychlý rozkvět města, nejlépe vidíme na Buda Pešti, na jehož výhodu celé osobní tarifnictví v Uhrách jest osnováno. Kdo jede Budapeštem, může nejdelší tratí přejet celou říši Uherskou z Rjeky přes Budapešt do Predealu na rumunské hranice (1365 km!) za 16 korun! Značná nevýhoda plyne pro cestující také z okolnosti, že na c. k. státních drahách neplatí okružní lístky pro rychlovlaky. Chce-li cestovatel přec užíti rychlíku státních drah, jest nucen značnou část připlatiti. Následek toho jest, že samo ministerstvo železnic naplňuje rychlíky Společnosti státní dráhy a Severozápadní dráhy mezi Prahou a Vídní, své vlastní pak vyprazdňuje a o cestovatele připravuje, neboť příplatek činí 1 h za kilometr již ve III. třídě. Tím stávají se státní dráhy při okružních cestách veškeré konkurence neschopnými. Zápověď kolportáže omezuje u přirovnání s cizinou veškeru vydatnou agitaci ve vlacích na prospěch domácích krajin. Za hranicemi dodávají se cestovatelům již do vlaků před každým větším městem cestovní nebo cizinecké listy, jimiž se upozorní na znamenitosti oněch krajin a jimiž se příchozí informuje o poměrech ubytovacích a pramenech nákupních. Toho všeho nedostává se krajinám našim. Jen dodám pro srovnání, že dnes má nejrychlejší spoj Praha - Krakov čas jízdy 5 hodin a 49 minut (RJ 1023) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 4-2026 |
Zdravím všechny a mám dotaz ohledně daleké historie - netušíte někdo, kde by se dalo zjistit, kde bývala na FJ-Wilsonově-HLN nádraží lampárna? V archiváliích jsem našel pouze informace o hlavní budově, ale ani zmínku o podobném provozním a technickém zázemí... :-( | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
dědek_hank
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6308 Registrován: 7-2017 |
Zeptám se ještě i tady, i když 15 let zpátky není zase taková historie, ale nechtěl bych, aby dotaz jinde zapadl. Už jsem se tu na to kdysi i ptal, ale bohužel to skončilo do ztracena. Víte prosím někdo, ve kterém roce začala SŽ(DC) zamořovat zastávky (i některé dopravny) prefabrikovanými přístřešky typu antivandal made by ŽPSV a kde byly případně použity ty první? Ve zdejších diskusích byly poprvé zmíněny v r. 2011, nejstarší datovaná fotka, kterou jsem našel, je z r. 2014, ale nikde nedokážu dohledat nějakou zprávu z médií nebo jiných zdrojů, která by to upřesnila. Jen tak pro zajímavost: Loni v létě, kdy jsem to z různých zdrojů počítal naposledy, jich bylo v síti už nejméně 206, a to určitě nevím o všech. Děkuji předem za informace. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5034 Registrován: 9-2005 
|
Jediné co jsem dokázal zjistit je: Místnost sloužící jako lampárna byla situována v severním křídle historické budovy (vpravo při pohledu zvenčí směrem ke kolejišti) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 4-2026 |
Takže by to mělo být v téhle části budovy? A děkuji za info, první konkrétnější o lampárně, které jsem dostal! |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4548 Registrován: 5-2002 |
Lampárny tam byly dvě. Jedna tam, kde píše Plešoun, v přízení severní věže (teď je tam vchod na Drážní úřad, pokud se nepletu ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") ) a druhá na jižním zhlaví vedle stavědla u tunelu. Pod rampou k Muzeu. Přeci jen by bylo při délce nádraží nepraktické běhat s lampami a pro lampy přes celé nádraží. (platí pro přelom šedesátých a sedmdesátých let minulého století)
Premiér prozradil, že se pravda o financování přestavby ekonomiky zamlčovala. Zelená politika je astronomicky drahá, nepřinesla žádná pracovní místa, znamená závislost na Číně a náklady neustále stoupají. Utopie není dosažitelná, a čím více lidé zchudnou, tím více se budou bouřit.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 35126 Registrován: 5-2002
|
A nebyla tedy nakonec ještě třetí lampárna někde za mosty...?
Si leges quod transcrevi, si linges quod transexcrevi...
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5 Registrován: 4-2026 |
Johny11: Díky moc za informace! Hledal jsem tu lampárnu u stavědla i na leteckých fotografiích na dveprahy.cz a hledám i staré fotografie toho jižního zhlaví. Takže přibližně byla druhá lampárna v místě šipky asi? Je to letecký snímek Prahy z roku 1966... |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4549 Registrován: 5-2002 |
Dávalo by to smysl. Ale nevím. Pro rychlíky směr Plzeň se chodilo tady do těch. Netuším, jak to chodilo u vlaků, které se sestavovaly na hlavním, kdo je vystrojoval. Průvodčí od plzeňských rychlíků nosily basy do lampárny na jižním zhlaví, vlakvedoucí nesl vlakopis do DK. Při odjezdu se hlásil zase v DK, dostal vlakopis a v severní lampárně vyzvedli průvodčí basy a označili konce vlaku. To když byla četa 1+2. Na MR se často jezdilo 1+1 a když na Balmech nesvítily koncovky, tak nesl jednu basu vlakvedoucí a druhou průvodčí. Ale je to 50 let, byl jsem kluk a jezdil jsem tak občana tátou, to berte s rezervou :-). Vzpomínky starých zbrojnošů. A ano, v těch místech to bylo, jak je označeno na fotce. Jen jsem měl pocit, že ve směru od tunelu byla věž a pak lampárna, ale nejspíše se mýlím. Nahoře na rampě byly takové podivné obchůdky se stahovacími roletami, v tu dobu už většina sloužila jako nějaké sklady a tak…
Premiér prozradil, že se pravda o financování přestavby ekonomiky zamlčovala. Zelená politika je astronomicky drahá, nepřinesla žádná pracovní místa, znamená závislost na Číně a náklady neustále stoupají. Utopie není dosažitelná, a čím více lidé zchudnou, tím více se budou bouřit.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4246 Registrován: 7-2005 |
podle plánu nádraží Prag KFJ z roku 1910 byla lampárna jen jedna a to v km 186,253, tedy v kolejišti severního zhlaví, vedle výhybkářské boudy, těsně před mostem přes "tramvaj" stejné je to i na plánu z roku 1916 mám plán i z roku 1960, byť bez popisek, a v daném místě nějaký objekt (s jiným půdorysem) ještě stál |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29 Registrován: 6-2020 |
ad dědek hank 6308: Zatím nejstarší dohledaný "ŽPSV" v severočeské oblasti je Most-Minerva, dokončen 12/2011. Jeho nejstarší foto je z 1/2012. Takové vodítko - nejstarší "antivandaly" by neměly mít 4 odtokové průchodky v zadní stěně kruhového průřezu, ale obdélníkového na výšku. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kejvačka
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3615 Registrován: 10-2004 
|
Pěkný pořad o uniformách a chování železničářů ze začátku 70. let, je na tom dobře vidět postupný profesní a společenský úpadek... https://youtu.be/6ecxtVGMt-E?si=SuZWnkPLm1akqrD3&t=1908 Toto ovšem považuji za opravdový "bizár". Sice jsem do fetišismu v podstatě velký fanda, ale vyžadovat po průvodčím (případně průvodčí - zde však jde o stížnosti ženy na muže) RUKAVICE, to mi připadá opravdu kuriózní: Opravdu někdy byly po průvodčích úředně vyžadovány RUKAVICE? To mi připadá jako dosti neuvěřitelné. Chápal bych, že to psala nějaká vyšinutá osoba, ale proč to dávali do dokumentárního pořadu na začátku 70. let jako argument, že někteří zaměstnanci ČSD se k cestujícím nechovají, jak by měli...?! (Ještě tak možná v roce 187x by to snad byl relavantní argument, ale 197x???)
Dějiny píší vítězové.
Nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní. Nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9534 Registrován: 3-2006
|
Ad Kejvačka: Rukavice sloužily k zamezení přenosu nakažlivých chorob. Děda, když sloužil jako výpravčí, tam kde i prodávali jízdenky, tak je raději nosil, protože u pokladny chytil svrab a nebyl to tehdy jediný případ. V Berouně si zas naopak výpravčí vzal bílé rukavičky když šel sledovat průjezd Pařížáku a přišel o prémie. Oboje 50 a 60 léta. ![[andel]](https://www.k-report.net/discus/clipart/andel.gif "[andel]")
Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř.
Myosotis. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
dědek_hank
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6314 Registrován: 7-2017 |
kamarul 29: Děkuji. I jinde jsem našel nejstarší zmínky z roku 2011, takže to asi bude pravda. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Administrátor Číslo příspěvku: 76201 Registrován: 4-2003 
|
Johny11: "Ale je to 50 let, byl jsem kluk a jezdil jsem tak občana tátou, to berte s rezervou :-). Vzpomínky starých zbrojnošů." |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
McBain
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Administrátor Číslo příspěvku: 27730 Registrován: 5-2002
|
Dotaz: vezla v roce 1958 lokomotiva E6 vlaky 9071 a 9072 jen v sobotu, nebo každý den mimo sobotu? |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4563 Registrován: 5-2002 |
Mimo sobotu.
Premiér prozradil, že se pravda o financování přestavby ekonomiky zamlčovala. Zelená politika je astronomicky drahá, nepřinesla žádná pracovní místa, znamená závislost na Číně a náklady neustále stoupají. Utopie není dosažitelná, a čím více lidé zchudnou, tím více se budou bouřit.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3281 Registrován: 9-2009 |
Železniční nehoda v Karlových Varech v roce 1945 Dnes si připomínáme konec druhé světové války. Město Karlovy Vary bylo během války změněno z lázeňského města na lazaretní město. Hotely a ubytovny byly přeplněné raněnými německými vojáky. Horní nádraží bylo zcela zničeno. Trať na dolní nádraží poškozena nebyla. Samotné dolní nádraží bombardováním poškozeno nebylo, zničena však byla zdejší výtopna. Na dolním nádraží se po válce odehrávalo hrůzostrašné dějství, kdy zde bylo mnoho raněných a nemocných vojáků, bývalých zajatců i uprchlíků z východu, kteří v naprosto otřesných hygienických podmínkách čekali na své transporty. Propuštění zajatci se ničením železničního majetku mstili Němcům za svá příkoří, aniž si uvědomovali, že tento majetek už v té chvíli nebyl německý, ale československý. Horní i dolní nádraží byla převzata do správy ČSD v neděli 27. května 1945. Od 28. května do 3. června bylo odtud vypraveno pět lazaretních vlaků přes Chomutov a Podmokly do Německa s osmi tisíci raněnými Němci. V pondělí 4. června 1945 byl z Plzně vypraven vlak s českými zaměstnanci ČSD, kteří měli převzít také trať Mariánské Lázně – Karlovy Vary dolní nádraží. Jednou ze stanic na trati, kterou čeští zaměstnanci ČSD převzali, byla stanice Doubí přehrada, za okupace přejmenovaná na Karlsbad-Talsperre (Karlovy Vary přehrada). Sem dorazili čeští zaměstnanci po 13. hodině. Stanici převzali od německého výpravčího Zörnera, který zastupoval nemocného přednostu. Již kolem 18. hodiny zde došlo k nehodě. Při posunu v této stanici bylo ze skladištní koleje směrem na Karlovy Vary dolní nádraží vytaženo 13 ložených vozů (uhlí a obilí), s nimiž mělo být posunováno. Ačkoliv posun prováděli němečtí zaměstnanci, kteří dobře znali místní poměry, nezajistili dostatečné brzdění těchto vozů. Hned za první výměnou je v tomto směru prudký spád. Po vyjetí na trať lokomotiva nedokázala celou soupravu ubrzdit a vozy i s lokomotivou ujely směrem na Karlovy Vary dolní nádraží, kde vykolejily a převrátily se. Při nehodě bylo poškozeno asi 100 metrů trati. Vlak vykolejil v oblouku poblíž tehdy rozbombardované výtopny na dolním nádraží. Strojvedoucí i topič při nehodě zahynuli. Podle fotografií z nehody byla posunující lokomotivou lokomotiva řady 364.0, která byla v Karlových Varech zastoupena devíti stroji. Stroj 364.013 byl ve výtopně na dolním nádraží těžce poškozen při bombardování. Patrně z důvodu nedostatku provozuschopných lokomotiv po bombardování byl pro posun použit rychlíkový stroj. Inventární číslo lokomotivy zatím neznám. Dosud jsem zjistil, že pracovníkem dráhy, který při nehodě zahynul, byl třicetiletý Franz Schlesinger z Karlových Varů (Roseggerstraße 11). Doprava na trati do Mariánských Lázní byla zahájena až 4. července 1945. Tato doprava však vázla, neboť každý vlak musel mít samostatnou propustku od amerického vojenského velitelství. Karlovy Vary dolní nádraží se nacházelo v sovětské okupační zóně. Často se stávalo, že americká hlídka u stanice Mnichov-Poutnov propustku neuznala a celý vlak zabavila nebo alespoň po dobu 24 hodin zadržela. Teprve po odchodu americké armády počátkem listopadu nastal normální provoz. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6749 Registrován: 9-2003
|
Děkuji panu Kuřilovi za příspěvek. Jeho příspěvky mají vždycky hlavu a patu, mluví o realitě a jsou čtivé.
NOBLE BRICKS
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3282 Registrován: 9-2009 |
Ačkoliv od konce druhé světové války uplynulo již 81 let, na budově nádraží lze stále spatřit původní německý nápis. Budova patrně pamatuje výstavbu nádraží v roce 1865, kdy v Chebu saské a bavorské dráhy vystavěly nádraží, aby spojily toto významné město, tehdy páté největší na území Čech, se svou železniční sítí. O spojení s Chebem usilovali především koncesionáři z bavorského Hofu. Zároveň měli zájem také o spojení s Falknovem (dnešním Sokolovem) kvůli uhlí, které potřebovali pro svůj rozvíjející se průmysl. Dne 8. dubna 1945 proběhl zničující nálet, při němž bylo zničeno celé chebské nádraží. Z hlavní přijímací budovy zůstalo pouze zdivo. Zničena byla i betonová nástupiště s betonovým zastřešením. Co nezničily trhavé bomby, dokonaly bomby zápalné, takže bylo zničeno především vše dřevěné. Úplně zničena byla výtopna bývalé bavorské dráhy, komerční budova a bývalé skladiště předválečných ČSD, komerční budova a skladiště německé dráhy i skladiště bývalé Buštěhradské dráhy. Výtopna předválečných ČSD byla poškozena. Zčásti byly uchráněny celní budova a skladiště (později garáže) německého celního úřadu, stejně jako budova bývalého československého celního úřadu. Zázračně zůstala nepoškozena také lávka přes celé nádraží. Nápis na budově nemohu dobře rozluštit, snad „Zollhalle“, tedy celní hala nebo sklad. Mezi architektonicky zajímavé historické budovy byla v minulosti "nevkusně" vsazena „moderna“. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
hledání v diskusi | prohlížeč obrázků (odtud | na mapě) | stromové zobrazení | poslední 3 hodiny | poslední den | poslední týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze