| Diskuse » Železnice » Historie železnic | « předcházející | další » |
Historie železnicdolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6869 Registrován: 12-2020 |
Ale nikde nebyl zmíněn název podniku či vlečky, ani doba fungování. Alespoň já jsem k tomu nic nenašel. |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9652 Registrován: 1-2007 
|
J.M.: Ve věstníku plzeňského ředitelství st. drah z října 1905 jsem našel tohle:
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
hradla
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 36 Registrován: 4-2025 |
V roce 1930 je zřejmě majitelem firma Wildsteiner Ton- und Schamottewarenfabriks-A.G. in Wildstein. Tato firma získala v roce 1920 veškerý majetek bývalé Aschwaldgewerkschaft Liebold & Holzapfel ve Fleißen-Großloh (Plesná-Velký Luh). Více v publikaci 10 Jahre Keramik 1920-1930 (dostupné v digitální podobě). Z této publikace cituji: Veškeré zboží vyrobené ve společnosti je nakládáno na čtyři vlečky, z nichž tři navazují na místní železnici Tirschnitz–Schönbach (Tršnice-Luby u Chebu). Čtvrtá vlečka se nachází ve stanici Fleißen (Plesná) D.R.-B. na trati Plauen–Eger (Cheb) a je s závodem v Aschwaldu spojena 2 km dlouhou lanovkou. Všechny závody jsou propojeny úzkorozchodnými tratěmi a materiál je přepravován pomocí tří benzínových lokomotiv a tří parních lokomotiv. Úzkorozchodné tratě mají celkovou délku přibližně 15 km. Na str. 101 výše zmíněné publikace je dole fotografie konečné stanice lanovky a nakládací stanice do železničních vozů v Plesné. V roce 1946 tato společnost měla název Spojené sedlecko-vildštejnské kaolinové a hlinné závody, národní podnik. Byly do ní včleněny i další společnosti. Mimoto byla v Plesné zřejmě ještě kolej (vlečka) do koželužské továrny. Patří to k tomu? Novodobější plánek stanice Plesná zde. |
|
hradla
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 37 Registrován: 4-2025 |
Jenom dodám, že lanovka nebyla kaolinová: Velkoprůmysl Československé republiky, 1923 (digitalizováno, ale přístup jen po přihlášení) Cituji: Další rozšíření vildštejnských závodů stalo se v r. 1920 získáním majetku společnosti Liebold a Holzapfel ve Fleissen-Grossloh. Toto oddělení zabývá se hlavně těžením vzácného křemene z dolů s obsahem až 99% kyseliny křemičité. Dobytý křemen je v zařízení pro úpravu písku několikráte prán a tříděn a lanovou drahou asi 2 km dlohou dopravován na nákladiště. Výkonnost tohoto oddělení obnáší ca 20.000 vagonů ročně. V publikaci 10 Jahre Keramik je na str. 101 nahoře fotka nakládací stanice lanovky u prádla na písek. Pozn. Je tam také fotografie vlečky do továrny na kelímky na sklo asi ve Velkém Luhu. |
|
hradla
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 38 Registrován: 4-2025 |
Poslední dodatek: BmbČ 9652 - Stanice Fleissen-Grossloh (Plesná-Velký Luh) je na trati do Lubů, kdežto stanice Fleissen (Plesná) je na saské (říšské) dráze. Upřesnění mé poznámky v předchozím příspěvku: Pozn. Je tam také fotografie vlečky do továrny na kelímky na sklo asi ve Velkém Luhu. Je tím myšlena publikace Velkoprůmysl Československé republiky. (Příspěvek byl editován uživatelem hradla.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4207 Registrován: 7-2005 |
Tím, že stanice Plesná/Fleissen byla na "cizí" dráze, neobjevuje se tato vlečka ve statistikách vydávaných ministerstvem železnic. Prošel jsem ty, co mám po ruce (1907, 1920, 1928), a nic. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34845 Registrován: 5-2002 
|
hradla: těžením vzácného křemene z dolů s obsahem až 99% kyseliny křemičité To je něco ztraceného v překladu a má jít o 99% (= málo znečištěný) oxid křemičitý, nebo ten křemen opravdu obsahoval kyselinu křemičitou (která je velmi nestabilní, takže prakticky neexistuje)...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
hradla
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 39 Registrován: 4-2025 |
Situace u Plesné a Velkého Luhu je pěkně vidět na mapě 1:25 000 z 1. republiky. Informace z webu www.sachsenschiene.net: U kilometru 53,65 trati Plauen (Vogtl) ob Bf — Eger je uvedena vlečka Oschwitzer Gewerkschaft [1912-?]. Zřejmě se jedná o zkomolený název težířstva Aschwaldgewerkschaft, nebo to je jiné těžířstvo (předchůdce)? Rok 1912 je pro vznik vlečky možný. V tomto roce byla firma protokolována pod názvem Aschwald-Gewerkschaft Liebold und Holzapfel in Grossloh-Schnecken (Fleissen). Společníci byly z Langebrück (u Drážďan, Sasko) a z Eschwege (Hesensko). V roce 1914 je protokolováno sídlo v Drážďanech. Tato firma byla evidentně orientována na vývoz do Německa. Proto lanová dráha do Plesné, přestože lokálka z Lub byla blíže. Přesun sídla do Drážďan zřejmě souvisí s "optimalizací" cel. Po válce se hospodářská situace v Německu změnila a tak firmu získala "Vildštejnská". Zrušení vlečky a lanovky může souviset s hospodářskou krizí 30. let. Jenom dodám, že vlečka neodbočovala ze širé trati, ale ze stanice Plesná. Na plánku stanice je pod traťovou kolejí směr Cheb těleso bývalé vlečky vedoucí k nákladišti. Na plánku stanice jsou také označena nástupiště směr Adorf a směr Vojtanov, to již bez koleje. Jinak vlečka do koželužské továrny byla pro firmu Joh. Ad. Geipel a syn, továrna na kůže v Plesné. Hajnej: Je to z oficiálního českého textu. Když jsem to přepisoval, tak mi k 99% hodnotě automaticky (v mé hlavě, ne na počítači) naskočil oxid křemičitý. Pak koukám, je tam ale kyselina, tak jsem to tak opsal, abych neporušil historickou věrnost. V německé verzi je Kieselsäure, ale zřejmě je to dobový název pro SiO2. |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6242 Registrován: 7-2017 |
 hradla:"Toto oddělení zabývá se hlavně těžením vzácného křemene z dolů s obsahem až 99% kyseliny křemičité. Dobytý křemen je v zařízení pro úpravu písku několikráte prán a tříděn a lanovou drahou asi 2 km dlohou dopravován na nákladiště." Ten "křemen" je nejspíš křemelina? A ta "kyselina křemičitá" je učebnicový příklad amfoterní (obojetné) sloučeniny - někdy se chová jako kyselina H₄SiO₄ a jindy jako hydroxid Si(OH)₄, takže chemici obvykle používají zápisu SiO₂.nH₂O, slovy hydrát oxidu křemičitého. Jestli fakt obsahovala 99% hydrátu oxidu, o její vzácnosti není pochyb - obvyklý obsah bývá 60-80% a přimíchané jsou další oxidy jako hlinitý, železitý aj. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6873 Registrován: 12-2020 |
Děkuji moc všem za rozšíření obzorů![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") . Jak bude čas, proberu se tím. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34851 Registrován: 5-2002
|
hradla: V německé verzi je Kieselsäure, ale zřejmě je to dobový název pro SiO2. Jojo, to je tradiční německý název pro onen hafohydrát oxidu křemičitého zmiňovaný Dědkem Hankem.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4222 Registrován: 7-2005 |
Tak 1.března tomu bylo 90 let, kdy ministerstvo železnic, na základě technicko-policejních zkoušek tratí a mostů ze 27. a 28.2.1936 povolilo užívání tratě Malešice výhybna - nákladové nádraží Praha-Žižkov. Trať tam ležela už pár let předtím, protože 18.5.1931 povolilo pražské ředitelství jízdy stavebních vlaků. A existuje i datovaný snímek z 3.5.1931, kdy je vlak s vozy, z kterých je rozsypáván štěrk dokončované trati. Budova vpravo za vlakem ještě před pár lety stála na konci ulice Osiková. Na fotomapě z roku 2023 ještě je, ale klasická mapa ho už nezná. Podle vizualiazce, v daném prostoru bude "do roka a do dne" zastávka tramvaje č.5 Sídliště Jarov. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 107 Registrován: 3-2015 |
Nevíte prosím, zda seriál Zaniklé trati v Mladé frontě bude pokračovat? (Příspěvek byl editován uživatelem Petropolian.) |
|
Vagonet
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1307 Registrován: 7-2017 |
Jablonec nad Nisou včera & dnes (2009 x 2025). |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 27698 Registrován: 5-2002 
|
Zdepa: "Tak 1.března tomu bylo 90 let, kdy ministerstvo železnic, na základě technicko-policejních zkoušek tratí a mostů ze 27. a 28.2.1936 povolilo užívání tratě Malešice výhybna - nákladové nádraží Praha-Žižkov. Trať tam ležela už pár let předtím, protože 18.5.1931 povolilo pražské ředitelství jízdy stavebních vlaků. A existuje i datovaný snímek z 3.5.1931, kdy je vlak s vozy, z kterých je rozsypáván štěrk dokončované trati. Budova vpravo za vlakem ještě před pár lety stála na konci ulice Osiková. Na fotomapě z roku 2023 ještě je, ale klasická mapa ho už nezná. Podle vizualiazce, v daném prostoru bude "do roka a do dne" zastávka tramvaje č.5 Sídliště Jarov." Parádní fotka, dobových záběrů z téhle trati moc není. Pak znám snad jen záběry z filmu Žižkovská romance. A ten zmiňovaný domek nějak souvisel s tratí nebo ne? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4229 Registrován: 7-2005 |
ad Mc_Bain - protokol z TPZ mluví o strážním dvojdomku v km 0,776. Nemám k dispozici plán celé trati, ale pokud kouknu na "Dvě Prahy", tak je dost možné, že je to on. Jde o solitérní stavbu v drážním pozemku. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 27700 Registrován: 5-2002
|
A v té době sloužil strážní domek vlastně čemu? |
hledání v diskusi | prohlížeč obrázků (odtud | na mapě) | stromové zobrazení | poslední 3 hodiny | poslední den | poslední týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze