Diskuse » Železnice » Historie železnic « předcházející | další »

Historie železnic

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   diskuse  posl. autor příspěvků  stran  posl. příspěvek
Archivy starších příspěvků  zobrazit všechny (24)   
 
Předchozí roky: 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006
Archiv diskuse Historie železnic do 25. 1. 2020 Jáchym_rotor 60 25. 1. 2020 12:15
Archiv diskuse Historie železnic do 10. 2. 2020 Chomutovák 60 10. 2. 2020 10:46
Archiv diskuse Historie železnic do 19. 4. 2020 Parmezano 60 19. 4. 2020 22:22
Archiv diskuse Historie železnic do 03. 5. 2020 honzaklonfar 60 03. 5. 2020 17:24
Archiv diskuse Historie železnic do 23. 5. 2020 Belinea 60 23. 5. 2020 22:24
Archiv diskuse Historie železnic do 10. 7. 2020 Trolleybus 60 10. 7. 2020 11:28
Archiv diskuse Historie železnic do 16. 9. 2020 T_._H_. 60 16. 9. 2020 13:43
Archiv diskuse Historie železnic do 06. 10. 2020 railwaysoftheworld 60 06. 10. 2020 16:38
Archiv diskuse Historie železnic do 24. 10. 2020 Mipix 60 24. 10. 2020 19:28
Archiv diskuse Historie železnic do 27. 12. 2020 Mladějov 60 27. 12. 2020 20:31
Archiv diskuse Historie železnic do 31. 12. 2020 Jan_perner 60 31. 12. 2020 10:46
Archiv diskuse Historie železnic do 16. 1. 2021 Přemysl_Koblic 60 16. 1. 2021 18:12
Archiv diskuse Historie železnic do 13. 2. 2021 22michal 60 13. 2. 2021 21:53
Archiv diskuse Historie železnic do 09. 4. 2021 Zdepa 60 09. 4. 2021 22:14
Archiv diskuse Historie železnic do 03. 5. 2021 dědek_hank 60 03. 5. 2021 14:29
Archiv diskuse Historie železnic do 06. 6. 2021 Johny11 60 06. 6. 2021 14:02
Archiv diskuse Historie železnic do 27. 9. 2021 Mořepetr 60 27. 9. 2021 11:02
Archiv diskuse Historie železnic do 24. 10. 2021 Kuřil_p 60 24. 10. 2021 13:14
Archiv diskuse Historie železnic do 13. 12. 2021 Mořepetr 60 13. 12. 2021 20:59
Archiv diskuse Historie železnic do 28. 12. 2021 drake 60 28. 12. 2021 17:31
Archiv diskuse Historie železnic do 28. 1. 2022 Zdepa 60 28. 1. 2022 20:08
Archiv diskuse Historie železnic do 20. 3. 2022 jagg 60 20. 3. 2022 00:08
Archiv diskuse Historie železnic do 13. 5. 2022 drake 60 13. 5. 2022 23:54
Archiv diskuse Historie železnic do 05. 9. 2022 Zdepa 60 05. 9. 2022 21:48
   autor příspěvek
Iiii
Úterý, 06. září 2022 - 14:07:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3339
Registrován: 5-2002
Colonel32: Něco je na koridorech: https://www.koridory.cz/modernizace-seradovaciho-nadrazi-praha-vr sovice-v-letech-1960-2000/#
Čtvrtek, 08. září 2022 - 13:36:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1021
Registrován: 4-2019

Vyskakování a naskakování za reichu...
jagg
Pátek, 09. září 2022 - 20:53:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1134
Registrován: 5-2012
Tam asi nešlo o bezpečnost obecenstva...
Neděle, 11. září 2022 - 12:38:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1026
Registrován: 4-2019
Tam zřejmě šlo o bezpečnost zaměstnanců firmy, uvedené na razítkách...
dědek_hank
Neděle, 18. září 2022 - 17:58:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4073
Registrován: 7-2017
Jednoduchá otázka: Kdy se u ČSD začala používat světelná návěstidla vzor SSSR?
Neděle, 18. září 2022 - 18:20:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3956
Registrován: 4-2014
dědek_hank:
"Jednoduchá otázka: Kdy se u ČSD začala používat světelná návěstidla vzor SSSR?"

K návěstidlu AŽD 65 se mi podařilo najít to:
V polovině 60. let byl do výroby zaveden inovovaný typ světelného návěstidla vycházející ještě z původního vzoru "SSSR", označený jako návěstidlo AŽD vzor 65 (vz. 65). Díky své podobnosti se svými sovětskými předchůdci byl často i nadále uváděn jako vzor SSSR, což je ale nesprávné označení. Nejvýraznější změnou bylo zúžení návěstního štítu z šířky 800 mm na 600 mm a zmenšení skříně pro transformátory při patě návěstidla, která už jen obepínala stožár. Jinak se konstrukce návěstidla principiálně nezměnila. Tento typ se používal až do zavedení československého typu AŽD 70.
Neděle, 18. září 2022 - 19:30:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 138
Registrován: 7-2017
Též mám dotaz k tématu: V roce 1975 jsem ještě topil v Kolíně a pokud vím, byla tam "ruská reléovka" s kolmým panelem a na návěstidlech byla bílá pro posun dovolen dole u paty návěstidla. To bylo též původní provedení návěstidel ?
dědek_hank
Neděle, 18. září 2022 - 20:32:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4074
Registrován: 7-2017
Luboš_3.21 3956: Děkuji, ale na to jsem se neptal...
Neděle, 18. září 2022 - 21:07:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4101
Registrován: 5-2002
Hanku, jestli Vám to pomůže, tak v předpisu ČSD D1 z roku 1954 už jsou zobrazena.
Tahle stránka http://vlaky.bestsite.cz/zeleznice/vyvoj-navestidel-csd-cast-iii- 1946-1962-2-17.htm
tvrdí, že "začátkem padesátých let byla přijata jako jednotný vzor světelných návěstidel". Přesné datum přijetí ani první skutečné instalace bude možná někde v archivech. Ale jen možná. Poohlédl bych se po KBD v souvislosti s její elektrifikací a zkapacitněním.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Neděle, 18. září 2022 - 22:22:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 27264
Registrován: 5-2002
DH: Kdy se u ČSD začala používat světelná návěstidla vzor SSSR?
Jedna z prvních ruských reléovek byla na Smíchově, ještě před nimi byly reléovky od Ericssona v Chrasti u Chrudimi a v Kráľovej Lehotě.
Kdy se ale místo origo Světoforu Leningrad začala používat nějaký jejich tuzemská licenční náhrada se stejnými rozměry, to fakt netuším.
Můžeš to tedy zarámovat tím Smíchovem a rokem 1965...

(Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.)
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
dědek_hank
Neděle, 18. září 2022 - 22:49:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4075
Registrován: 7-2017
Johny11 4101: Děkuji.

Proč se ptám: V posledním čísle Světa železnice je fotografie lokomotivy 414.4 pořízená v žst Pardubice údajně někdy v období 1954-56. Za tendrem lokomotivy trčí návěstidlo vzor SSSR. Fakt je, že na tom obrázku nikde není vidět trolejové vedení; to ale nemusí nic znamenat, v úseku Praha - Č. Třebová byl elektrický provoz zahájen v listopadu 1957 a kromě toho lok. mohla stát v nezatrolejované části stanice. A ještě: Lokomotiva má na budce lvíčka a je na ní uvedeno "Pražská dráha, depo Pardubice", takže snímek s jistotou vznikl nejpozději v r. 1960 a to už byly svetofory leckde, ale to dřívější datování mi přece jen připadalo příliš brzy.

Nicméně teď jsem našel jeden zdroj v ruštině:
https://scaletrainsclub.com/board/viewtopic.php?style=7&t=12315
Ten cituje v plném znění český zdroj - Chornický železniční klub -, na který už ale odkaz nefunguje, takže si toho sem dovolím kousek pověsit:

Zásadní zlom v historii světelných návěstidel přinesla mezivládní smlouva o dodávce zabezpečovacích zařízení, uzavřená na podzim 1950 mezi ČSR a SSSR. Na jejím základě měla být na našich železnicích nasazena zabezpečovací zařízení sovětského typu. Tato technika však byla upravenými licenčními výrobky americké firmy Westinghouse, která se ve třicátých letech podílela na modernizaci železnic v SSSR. K aktivaci prvních staničních, traťových i přejezdových zabezpečovacích zařízení sovětského typu došlo 16. prosince 1953 ve stanicích Velim, Pečky a v přilehlých mezistaničních úsecích. Následovalo jejich rozšiřování po síti tehdejších ČSD. Jednotlivé součásti byly zpočátku dováženy ze SSSR, ovšem již od roku 1954 zahájil tehdejší národní podnik Elektrosignal Praha (ESP) jejich licenční výrobu.

Takže to asi přece jenom bude správně...
dědek_hank
Neděle, 18. září 2022 - 22:56:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4076
Registrován: 7-2017
Hajnej 27264: Ano, o Smíchově se ten ruský zdroj zmiňuje taky a dává tam odkazy na modelářský web hekttor.biz i na zdejší starší diskusi, kde jsou fotky smíchovských návěstidel s popisem v ruštině a s uvedeným rokem výroby 1952.
McBain
Pondělí, 19. září 2022 - 09:56:31  
Administrátor
Číslo příspěvku: 27065
Registrován: 5-2002
dědek_hank:
"v úseku Praha - Č. Třebová byl elektrický provoz zahájen v listopadu 1957"

Tento obecně oblíbený omyl uvedu na pravou míru: 7.11.1957 (proč zrovna tento den je snad jasné) projela úsek Praha - Česká Třebová a zpět jedna dvojice zvláštních [blesk] vlaků, na jejichž vozbě se podílely lokomotivy E 499.010, 40 a 41. "Náhodou" se jednalo o 100 % parku lokomotiv na 3000 V, které měla tehdejší Pražská dráha v té době k dispozici. Dalších zbývajících 38 lokomotiv E 499.0 zajišťovalo provoz na trati Žilina - Spišská Nová Ves. Mírně pikantní též je, že u těch vlaků ze 7.11.1957 není dnes známo, zda byly výchozí/končící v Praze střed, nebo až v Libni hn.

Jakýs-takýs elektrický provoz byl zahájen až na začátku dubna 1958, a to pouze u několika nákladních vlaků v úseku Praha-Vršovice - Dlouhá Třebová.

A v roce 1954 nebylo v Pardubicích po elektrizaci nejspíš ani stopy.
Pondělí, 19. září 2022 - 10:06:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2652
Registrován: 6-2004
A nádraží v Pardubicích bylo v přestavbě (nové osobní nádraží v odsunuté poloze), takže se dá předpokládat, že dráty asi natahovali až nad definitivní polohou kolejí.
Pondělí, 19. září 2022 - 13:15:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1471
Registrován: 5-2002
A neřešil se tady před časem nějaký obrázek elektrizovaných starých Pardubic?
From station to station, back to Düsseldorf City
Meet Iggy Pop and David Bowie
Trans-Europe Express
Pondělí, 19. září 2022 - 15:32:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3493
Registrován: 7-2005
ve spisech MŽ pro období 1952-53 je materiálu kolem zab.za. ze SSSR docela dost.
Projekt pro Běchovice je z roku 1952, v roce 1953 dorazili další poradci k danému tématu a ti montovali i Třebovice a Kolín. Ze zkoušek Ericsonu v Královej Lehote jsou i fotografie (u spisu)
BmbČ
Pondělí, 19. září 2022 - 22:23:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9042
Registrován: 1-2007
Nevím, zdali se to zde již objevilo - do elektronické verze Centralblatt für Eisenbahnen und Dampfschifffahrt in Oesterreich byla doplněna část roku 1884.

(Příspěvek byl editován uživatelem BmbČ.)
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
McBain
Úterý, 20. září 2022 - 09:42:08  
Administrátor
Číslo příspěvku: 27067
Registrován: 5-2002
Petr_barchánek:
"A neřešil se tady před časem nějaký obrázek elektrizovaných starých Pardubic?"

To je klidně možné. Na trati do Třebové určitě byly stanice, elektrizvané ještě ve starém stavu a po pár letech zcela předělávané. Na tuty např. Poříčany.
Mcx
Úterý, 20. září 2022 - 14:10:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2457
Registrován: 2-2006
Prosinec 1943 a tehdy okupované sovětské, dnes běloruské nádraží Orša, mezi Minskem a Smolenskem, důležitý železniční uzel.
Německá lokomotiva řady 55 a za ní světelná návěstidla. 55 320 původně Bw Koln - Gereon, na fotce Bw Orscha.


(Příspěvek byl editován uživatelem MCx.)
Web:
parostroj.net
ostramo.parostroj.net
Mcx
Úterý, 20. září 2022 - 15:06:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2458
Registrován: 2-2006
Mírně pikantní též je, že u těch vlaků ze 7.11.1957 není dnes známo, zda byly výchozí/končící v Praze střed, nebo až v Libni hn.
Ale je známo, jel z Praha hl.n.

Web:
parostroj.net
ostramo.parostroj.net
McBain
Úterý, 20. září 2022 - 17:25:17  
Administrátor
Číslo příspěvku: 27068
Registrován: 5-2002
No výborně! [ok]
Pátek, 14. října 2022 - 12:40:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 219
Registrován: 6-2005
Chystám se k návštěvě archivu a knihovny NTM Praha. Máte někdo nějaký postřeh nebo radu - zkušenost? Studoval jsem badatelský řád a ceník a co mne pobavilo: Pokud bych chtěl použít reprodukci nějakého dokumentu v komerčně vydané publikaci, cena je 100 000 za JEDEN KUS, ano čtete dobře, STO TISÍC. To je vážně legrace, že státní instituce defakto znemožňuje publikaci svých fondů. Je mi z toho smutno... O digitalizaci, nebo jen digitálních pomůckách si můžem nechat zdát. A národní železniční muzeum? Chachacháá..
Upozornění: Tento text neprošel jazykovou ani obsahovou korekturou a může být čten pouze na vlastní nebezpečí! [crazy]
Quex
Pátek, 14. října 2022 - 12:57:57  
Administrátor
Číslo příspěvku: 8719
Registrován: 5-2002
Pokud bych chtěl použít reprodukci nějakého dokumentu v komerčně vydané publikaci, cena je 100 000 za JEDEN KUS, ano čtete dobře, STO TISÍC.

No to je poplatek za licenci pro vás, že to můžete komerčně použít za účelem svého zisku. V čem je problém? Ta cena mi nepřijde nijak přemrštěná. Nebo ty licence mají rozdávat zadarmo?
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
Pátek, 14. října 2022 - 14:29:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 27418
Registrován: 5-2002
Quex: V čem je problém?
Že by v tom, že na té publikaci nemá v úmyslu vyvařit ani řádově tolik...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Pátek, 14. října 2022 - 14:48:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1482
Registrován: 12-2020
To si děláte srandu? Takže když budu bádat (ve volném čase) a budu chtít vydat jakoukoli publikaci, tak za každou fotku či okopírovaný list papíru z archivu zaplatím 100 000,- za jeden?
Pátek, 14. října 2022 - 14:57:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1211
Registrován: 10-2007
Ještě že jsou archivy, kde umožňují využití v publikaci zdarma (na základě žádosti). Takovou zkušenost mám z Archivu města Brna a Moravského zemského archivu.

Jsou ale i jiné případy. Když například chci sken fotky z Muzea města Brna, zaplatím cca 500 Kč - a to jen pro osobní potřebu (kolik by to stálo pro publikaci, to jsem zatím nezjišťoval).

(Příspěvek byl editován uživatelem Joe.)
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
Pátek, 14. října 2022 - 15:22:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 720
Registrován: 7-2017
Kejml: Záleží co chcete, obecných rad moc není. Jediná rada je, že se musíte domluvit se správcem fondu. I když není materiál úplně zpracovaný a přístupý, ochota archivářů je velká a nezažil jsem odmítnutí. V současnosti by to mělo fungovat tak, že je jeden týden vyhrazen pro architekty, druhý pro ostatní.

Ceník NTM pro publikace je opravdu podivný. Jednak komerčně, protože si nedokážu představit projekt, kde by to dávalo ekonomický smysl. Rozhodně pro malé publikace nebo i větší věci ve stylu nakladatelství Corona je ceník řádově úplně mimo. Možná architekti mají jiné cenové relaci u publikací, ale pro většinu věcí je to nezaplatitelné. Druhá věc je, že NTM je státní instituce a měla by se řídit zákonem o archivech, kterému ceník odporuje. V jiných institucích v tomto oboru vyvolává přinejmenším otázky, proč se jím NTM a jeho archiv neřídí.
Pátek, 14. října 2022 - 16:56:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3500
Registrován: 7-2005
Archiv NTM je tzv. specializovaný archiv, na který sice dohlíží Archivní správa ministerstva vnitra, ale muzeum NTM a jeho složky podléhají ministerstvu kultury. Takže zda mají používat ceníky státních archivů, podléhajících ministerstvu vnitra, si pan ředitel vyložil po svém. Už jsem si pár skenů fotek v NTM nechal dělat a není to tak hrozný. Pak přichází další bod a to využití v publikaci. Ceník je nastaven především pro komerční využití, kde by fotka či něco podobného, posloužilo reklamní firmě jako podklad pro nějakou "masovou komerční akci". V důsledku je možné požádat písemně o odpuštění či snížení poplatku při použití populárně naučné či vysoce odborné tiskoviny.
Jinak oproti státním archivům nemůžeš používat vlastní skener, za vlastní fotoaparát zaplatíte poplatek 120 Kč za den.
Buďme rádi, že není potřeba platit něco jako "čtenářský průkaz", což je třeba v Rakousku. Svého času to u nás bylo, když někdo chtěl do archivu Baťa. Ale tam to převzal státní archiv a je klid.
Prostě bych se toho nebál a napsal jim. Jen ty čekací doby na židličku v badatelně jsou trochu delší.
Pátek, 14. října 2022 - 18:08:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 721
Registrován: 7-2017
Což je velmi zvláštní výklad. Je to veřejný archiv, není podstatné že specializovaný" a vztahuje se na něj vyhláška (prováděcí předpis), kde je uvedena "Maximální výše úhrad nákladů spojených s poskytováním služeb veřejnými archivy" (Příloha č. 4 k vyhlášce č. 645/2004 Sb.). Naopak povinností badatele je poskytnout archivu, ze kterého čerpal ve své práci nejvíce, jednu kopii práce. Ale mít vlastní výklad na všechno je český svéráz [wink]

Ve Státním archivu ve Vídni se sice platí 50 EUR ročně (připadně poplatek pro kratší časová období), ale kromě vlastního foťáku můžu za rozumný peníz do určitého formátu využít místní skener. Pokud publikuji, musím správně odcitovat, nic víc se po autorovi nehce. Obdobné podmínky jsou třeba v DB Muzeu v Norimberku, v Berlíně totéž.

Poplatky za práci, tj. nechám si archivem naskenovat, jsou bez diskuze a jsou už dnes podobné. Větší výkres A1 nebo A0 vás v Praze, Kopřivnici, Vídni nebo Norimberku vyjde úplně stejně.
Pátek, 14. října 2022 - 19:37:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 220
Registrován: 6-2005
Děkuji všem za postřehy a informace. Jde opravdu o to, že vzhledem k specializovanému tématu připravované publikace budu rád, když nám to vůbec někdo vydá a to počítám stejně s nějakou "hit-hit" podporou. Že bychom na tom vydělali bych se opravdu divil [happy]. Mezitím se mi už hned ozval na můj mail pan správce fondu a snad se nějak domluvíme. Naštěstí mi jde hlavně o informace, které se dají z materiálů rychle vypsat bez potřeby pořizování faksimile.
Upozornění: Tento text neprošel jazykovou ani obsahovou korekturou a může být čten pouze na vlastní nebezpečí! [crazy]
Sobota, 15. října 2022 - 09:11:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3502
Registrován: 7-2005
ano, na výklad a ceník archivu NTM už poukazovali "státní" archiváři, ale dokud někdo nezačne rejpat či to neprožene médii, tak to bude tiše trpěno. jaký to klasický český přístup......
a to mám doma fotky, co mi dělala fotoslužba NTM, ze skel uložených v archivu NTM, klasickým postupem v půli 90.let. jak se k tomu postavit? v dané době žádný ceník za použití snímku nebyl, jen se to oznamovalo a přidal výtisk...
ale na takové věci jsem taky v Čechách experti[lol]
Neděle, 13. listopadu 2022 - 00:21:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4251
Registrován: 9-2007
Vzpomínky na budoucnost: V příštím roce bude u Chlumčan postaven nový most - to zas budou dohady badatelů koncem století [rofl]

Jako ty nákladní vlaky do těch Chlumčan od 21.11.1872 - prostě zakletý místo[satan]
Úterý, 15. listopadu 2022 - 05:13:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 999
Registrován: 3-2004
Na webu koridory.cz (teď nemůžu najít konkrétní článek) jsem četl, že ve vršovickém ranžíru se spouštěly vozy ze směrových na odjezdové koleje přes harfy (I.-VI.). K čemu ty harfy byly? To se na nich ještě přehazovalo pořadí (skupin) vozů?
Mladějov
Úterý, 15. listopadu 2022 - 05:47:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18664
Registrován: 3-2007
Z těch harf se ručně brzděné spouštěly již seřazené soupravy do odjezdového nádraží (odj. skupiny), kde se zapřáhly a dělaly zkoušky brzd a pak se odjelo - převážně do kopce, proti směru spouštění.
Takže to zvyšovalo výkonnost a propustnost seřaďovacího nádraží, kde se nemotaly odvěsy s posunem a odjezdy vlaků.
V těch harfách se to svěšovalo a hadičkovalo a o to kratší byl pobyt na odjezdovém nádraží (s relativně malým počtem kolejí).
A také bylo hodně relací (směrů), na které se řadily vlaky a zbytečně by to zase blokovalo odjezdové koleje.

(Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
Úterý, 15. listopadu 2022 - 06:08:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1000
Registrován: 3-2004
Díky. Ale nebyly na to ty koleje v harfách moc krátké?
Úterý, 15. listopadu 2022 - 11:13:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 27668
Registrován: 5-2002
F: Obecně se sekundární harfy používaly pro druhotné třídění - třeba aby se z vozů náhodně se sešedších pro danou trať srovnaly skupiny pro jednotlivé stanice tak, aby se pak zjednodušila manipulace, nebo tak, aby byl vlak správně seřazenej.
Ale jak to chodilo konkrétně ve Vršovicích, to by chtělo nějakého pamětníka...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
dědek_hank
Úterý, 15. listopadu 2022 - 16:03:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4144
Registrován: 7-2017
Já sice taky nejsem insider, ale pokud si dobře vzpomínám, tak vršovický ranžír měl špatnou pověst mezi lidmi z provozu právě kvůli nedostatečné délce kolejí a jejich spádu. A taky kvůli vysoké spotřebě zarážek. Někdy se těžší vůz nedal chytit ani na čtyři čuby, které odskakovaly jako kuželky, a spousta se jich přitom rozbila. Ve 2. polovině 80. let si dokonce někdo podal zlepšovací návrh na opravy poškozených zarážek, který byl přijat, takže kvanta rozbitých zarážek se posílala na opravy do kovárny Traťové distance Znojmo, která byla určena jako jejich opravna. (Jestli se nemýlím, tak do té doby se rozbité zarážky opravovat a znovu používat většinou nesměly, přinejmenším ne v případě některých druhů poškození.) Jak se ty opravené zarážky osvědčily, to mi bohužel není známo, ale třeba se tu k tomu někdo vyjádří.
Středa, 16. listopadu 2022 - 00:13:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 840
Registrován: 10-2020
Možná tohle taky souvisí s tou plynárnou...
McBain
Středa, 16. listopadu 2022 - 12:37:27  
Administrátor
Číslo příspěvku: 27097
Registrován: 5-2002
K seznámení se s realitou Vršovic sn. v dobách největší slávy doporučuji studium listu Vršovák, který vycházel měsíčně od roku 1952 do počátku šedestátých let. K dispozici např. v knihovně ČD v Kralupech nebo Archivu HM Prahy na Chodovci (a určitě i jinde).
Středa, 16. listopadu 2022 - 12:44:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1214
Registrován: 10-2007
McBain:
"K dispozici např. v knihovně ČD v Kralupech nebo Archivu HM Prahy na Chodovci (a určitě i jinde)."

Lokace viz CASLIN.
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
Středa, 16. listopadu 2022 - 22:22:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1116
Registrován: 4-2019
dědek_hank 4144
Zarážka je nerozbitná, jak stará, tak i posledního provedení. Ovšem používáním se opotřebovává především jazyk zarážky, který se rozjezdí a roztřepí do ztracena (samozřejmě tam, kde se intenzivně spouštělo z kopce). Takové zarážky se posbíraly a odvezly někam k renovaci a do spádoviště se rozvezly renovované s přivařenými novými jazyky, a ty právě často odskakovaly. Jednoduchou pomocí bylo amatérské vyžíhání jazyků zarážek v koších se žhavým uhlím, které stály vedle bud pro zarážkáře ve spádovišti (v létě nemožné). Zdroj: vlastní pozorování v praxi u VŽelPO/3 Bratislava východné 72´ [wink]
Středa, 16. listopadu 2022 - 22:49:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12168
Registrován: 5-2002
ad Stašek: pravda...
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Středa, 16. listopadu 2022 - 22:59:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 845
Registrován: 10-2020
u nás se vždycky hodně šetřilo...ale na nepravém místě...holt ty tradice...
dědek_hank
Pátek, 25. listopadu 2022 - 10:26:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4154
Registrován: 7-2017
Z rozhovoru s archivářem Národního archívu ČR ing. Miroslavem Kuntem.

Otázka: Když sledujete archiválie týkající se železnice v toku času, jak si aktuálně stojí česká železná dráha?

Odpověď: Málokdo si uvědomuje, že přes „papíry“ nahlížíte do nitra celého systému a jeho procesů. Železnice ztratila své výsadní postavení, které měla ještě v první polovině 20. století. Ale překvapilo mne, jak moc zle na tom byla v druhé polovině 90. let. Z dokumentů je patrné, že stála v podstatě před krachem. Stávka v roce 1997 na to pouze upozornila, ale příčinou rozhodně nebyla. Jsem rád, že se situace v novém tisíciletí změnila. Do železnice se investuje. Oblíbený a nesmyslný „univerzální viník“ krizí, tedy lokálky, to také ustál a způsob financování výkonů umožňuje rozvoj železniční dopravy.

(Zdroj: Čtvrtletník AŽD Praha Reportér 3/19, str. 10-17, on-line zde: https://www.azd.cz/admin-data/storage/get/831-2019-3.pdf)
Pátek, 25. listopadu 2022 - 21:56:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4262
Registrován: 9-2007
dědek_hank: Hale nevím, tady Borecký už chystá zrušení depa Louny (dnes to ve Slaným všem vidlákům zase samolibým monologem nandal, aniž předložil fakta [biggrin]), aby jezdily motoráky z tratí Kralupy - Slaný/Velvary/Bříza obec/Neratovice na údržbu do Rakovníka, protože s hrůzou soudruzi z IDSK po 2 letech pátrání zjistili, že jsme zase v roce 1997 (Říman/Mládek/Hnulíková) a jestli si vesnice nezaplatí, bude tu jedit 3x denně zhasnutej tam a zpět vlak neuvedenej v jízdním řádu, aby jim do něj nelezli lidi a tím měl dle jejich rozumu nulové náklady a hlavně se dalo platit další nové souběžné autobusy [smrt]
Nevím, zda se smát, nebo jít najít ten dopis z přelomu let 96/97, kterým jsem Sosnovi zaslal výpověď a šel házet výhybky. Nově už ale ani výhybky nebudou, sláva novým cyklomostům [andel]
P.S. Míra má pravdu, jen...
Ale stavíme, však podpora železnice přece [vypravci]
dědek_hank
Sobota, 26. listopadu 2022 - 00:01:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4159
Registrován: 7-2017
Žmz:
"dědek_hank: Hale nevím, tady Borecký už chystá zrušení depa Louny..."

On má Borecký tak dlouhé pačmáky, že s něma z práglu dosáhne až do Loun...?
Nový příspěvek
     
  Text příspěvku:

  Uživatelské jméno:  
Pouze registrovaní
  Heslo:
  Přílohy:
  Volby: V příspěvku používám HTML kód
Odkazy (URL) v příspěvku automaticky aktivovat
  Akce:
, více zde.