Diskuse » Železnice » Historie železnic « předcházející | další »

Historie železnic

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   diskuse  posl. autor příspěvků  stran  posl. příspěvek
Archivy starších příspěvků  zobrazit všechny (18)   
 
Předchozí roky: 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006
Archiv diskuse Historie železnic do 19. 1. 2019 Zdeněk_Šindlauer 60 19. 1. 2019 09:43
Archiv diskuse Historie železnic do 03. 2. 2019 Fardy 60 03. 2. 2019 19:06
Archiv diskuse Historie železnic do 24. 2. 2019 Petr_Šimral 60 24. 2. 2019 11:42
Archiv diskuse Historie železnic do 18. 3. 2019 Jan_perner 60 18. 3. 2019 14:47
Archiv diskuse Historie železnic do 20. 3. 2019 McBain 60 20. 3. 2019 09:57
Archiv diskuse Historie železnic do 11. 4. 2019 Joe 60 11. 4. 2019 22:03
Archiv diskuse Historie železnic do 12. 5. 2019 BmbČ 60 12. 5. 2019 12:27
Archiv diskuse Historie železnic do 01. 7. 2019 Makus 60 01. 7. 2019 15:11
Archiv diskuse Historie železnic do 16. 8. 2019 McBain 60 16. 8. 2019 07:43
Archiv diskuse Historie železnic do 30. 8. 2019 Bw_Ig 60 30. 8. 2019 12:56
Archiv diskuse Historie železnic do 14. 10. 2019 Zdepa 60 14. 10. 2019 21:55
Archiv diskuse Historie železnic do 07. 12. 2019 Hajnej 60 07. 12. 2019 23:38
Archiv diskuse Historie železnic do 25. 1. 2020 Jáchym_rotor 60 25. 1. 2020 12:15
Archiv diskuse Historie železnic do 10. 2. 2020 Chomutovák 60 10. 2. 2020 10:46
Archiv diskuse Historie železnic do 19. 4. 2020 Parmezano 60 19. 4. 2020 22:22
Archiv diskuse Historie železnic do 03. 5. 2020 honzaklonfar 60 03. 5. 2020 17:24
Archiv diskuse Historie železnic do 23. 5. 2020 Belinea 60 23. 5. 2020 22:24
Archiv diskuse Historie železnic do 10. 7. 2020 Trolleybus 60 10. 7. 2020 11:28
   autor příspěvek
Pátek, 10. července 2020 - 11:39:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6390
Registrován: 9-2005
Pro zajímavost:
Napište 7. pád názvu Praha-Vysočany.
A správně odvoďte přídavné jméno "jaký, který, čí" od slova Lysá.
A proč se říká Karlovský ve Velkých Karlovicích.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Komis
Pátek, 10. července 2020 - 12:42:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 791
Registrován: 2-2019
Ta pomlčka nás zachrání, takže projedeme Prahou-Vysočany stejně jako Prahou-Libeň. Anebo Vysočany a Libní.
A taky labskolysenským nádražím. Oder? [happy]
Pátek, 10. července 2020 - 14:32:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2565
Registrován: 7-2017
[rofl]
Jak se v dokumentech ČSD/ČD/SŽ(DC) jmenuje tunel u zastávky Vlaské?
Podle čeho je nazván Lyský průsmyk?

Ergo: Ne vždy hledejte v českém jazyce neprůstřelnou logiku. A jestli ji chcete v nějakých jazycích hledat, zkuste (v tomto pořadí) esperanto, klasickou latinu, se spoustou výhrad možná ještě spisovnou němčinu.

Jeden z mých učitelů angličtiny (rodilý mluvčí - občan USA, WASP z Nové Anglie perfektně mluvící česky) měl takové přirovnání: Jazyky jsou oblečení myšlenek. Němčina je železné brnění, angličtina jsou džíny a triko, čeština kůže a hedvábí.
Pátek, 10. července 2020 - 14:40:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2566
Registrován: 7-2017
Trolleybus:
"...Aš totiž může být v mužském i ženském rodu. [happy]"

Pro nás sudeťáky [biggrin] je přirozenější ženský rod, protože název města podle většiny historiků vznikl z německého názvu ryby lipana - die Äsche, kterého má mimochodem město dodnes ve znaku. Jiní historici sice tvrdí, že název města Aš pochází z pojmu popel - die Asche, ale i ten je v němčině ženského rodu, takže naše volba je jasná. [proud]
Pátek, 10. července 2020 - 16:03:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6392
Registrován: 9-2005
Lyský je od Lysá a to jak nad Labem, tak pod Makytou.
S Prahou-Vysočany je správně, ale u té Libně je správně Prahou-Libní. Správně je pak Labskolyským nádražím.

Jinak platí výrazný rozdíl mezi spisovnou češtinou a slovenštinou: spisovná slovenština má minimum výjimek a nepravidelností, jde o dosti umělý jazyk. Navíc v posledních letech opět úředně čištěný a udržovaný.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Komis
Pátek, 10. července 2020 - 16:47:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 792
Registrován: 2-2019
Tak se s tou Lysou vzdávám, ale ještě jsem nikoho neslyšel říkat, že jde na lyské nádraží. [wink]
Pátek, 10. července 2020 - 18:03:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2569
Registrován: 7-2017
Pokud jde o ten Vlaský tunel: Přilehlá osada se železniční zastávkou se jmenuje Vlaské, jenže ten název vznikl až po r. 1918 fonetickým přepisem německého názvu Blaschke, takže v češtině nemá smysl hledat pro něj nějaký význam. (Člověk by si řekl, že to má něco společného s Vlachy...) Proč ale příslušné přídavné jméno zní zrovna Vlaský, to je zase otázka na Ústav pro jazyk český...
Sobota, 11. července 2020 - 11:42:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 741
Registrován: 8-2017
Dědek hank 2563:
No Tak dá se najít pár pohlednic na netu kde je tištěno Břeclava a pak se to po přejmenování přeráželo černou barvou aby to nebylo vidět. Jedna bez přeražení je na blogu zde.

Gramatika a jazyk obecně je cochcárna vždy a je otázka jestli má cenu se jej snažit pevně kodifikovat a tím brzdit rozvoj. Čeština na tom není tak jako třeba Angličtina, ono jestli s tím cvičí jeden ústav a 11 milionů lidí a nebo minimálně tři (USA, Anglie, Skotsko, možná i více nevím jak to mají v Austrálii a pod.) a přes miliardu, tak je to rozdíl. U nás se hádáme o i/y a mezi tím se v angličtině X nepravidelných sloves začalo ve velkém časovat jako pravidelná.

Mimochodem je mi bližší přístup kdy se jev v jazyce nechá proběhnout, buď se uchytí a zůstane s následným zápisem že je to tak správně, než s ním bojovat. Napadají mne třeba přechodníky, lidi je z nějakého důvodu milují,ale píší je špatně. Otázka tak je jestli se nám jazyk neposunul a přechodník nezačal plnit jinou roli. Stará čeština také měla předminulý a předpřítomný čas a ty se pak zrušily tím že lidi je nepoužívali. Je možné že se to stejné stalo s přechodníky a už z nich zbyl jeden tvar jenom a prostě se používají jinak. Má pak ústav a školy jít proti tomu, nebo se to má nechat volnému vývoji a pak kodifikovat podobu, která z toho vyleze jako vítězná? Osobně si myslím že by to mělo být tak.

Samozřejmě je to risk, pak bychom mohli skončit tím že se bude Pepíkovská výslovnost a gramatika považovat za spisovnou, což bych asi nepřekousl, na druhou stranu není možné z jazyka dělat museum, to pak skončíme tak že se ve školách bude učit "vysoká čeština" a nikdo jí nebude pořádně mluvit ani psát. A on je tedy ještě problém že to co se učí ve školách není zase tak vysoká čeština aby se tomu dalo vysoká čeština říkat.

2565:
Mno... jako programátor pár jazyků se železnou logikou znám, ale s těmi se nedomluvíte občas ani s tou mrchou křemíkovou, natož s člověkem. I když jsem měl známého kterému bylo lepší na papír napsat if-elseif-else než mu to vysvětlovat lidským jazykem.

Rozvedl Váš učitel nějak více tu myšlenku o kůži a hedvábí? Zní to celkem zajímavě, s Hochdeutsch jako brněním souhlasím, s tou angličtinou... no mě to spíš připomíná trochu tweed a vlněný svetr, sice formální ale pořád dost pohodlné na to abyste v tom mohl třeba na zajíce, ale to bude asi tím že Vy jste se učil Americkou a já na škole Britskou angličtinu (a Tolkien v tom bude také hrát roli stejně jako A. C. Doyle), což mi dodnes dělá v práci trochu problémy, z nějakého důvodu amíky štvou věci jako hnour, colour a pod. Ale jak proboha došel na to že Čeština je jako kůže a hedvábí? No ano, mluvíme de-facto renesančním jazykem, ale... pořád mi to nějak k tomu nesedí...

2566
Aš se neskloňuje podle ženského rodu?! Dodnes jsem žil v domnění že je to ta Aš!

2569:
Spojitost Vlaského a Italů by mne nenapadla, spíš bych hledal nějaké slovo podobné slovu vazké.
Sobota, 11. července 2020 - 12:39:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2570
Registrován: 7-2017
K.S. 741:
"...jako programátor pár jazyků se železnou logikou znám..."
Aha, mě zase nenapadlo mluvit o jiných jazycích než těch, kterými se dorozumívají lidi...

"...Vy jste se učil Americkou a já na škole Britskou angličtinu..."
Nejdřív - už v 60. letech - jsem se jako dítě učil britskou angličtinu, americká přibyla vlastně až po převratě, kdy jsem zjistil, že jí skoro nerozumím, tak jsem to začal dohánět na všelijakých kursech... Ale ta vlna a tweed taky svým způsobem sedí. Občas, když chci při nedostatku praxe zase dostat mluvenou angličtinu "zpátky do ucha", tak si pouštím projevy britské královny nebo písničky starých (nejen britských) skupin ze 60. let, jejichž angličtina měla taky blízko ke Queen's English. To jsou texty, kde rozumím každému slovu.

"...ono jestli s tím cvičí jeden ústav...nebo minimálně tři..."
Omyl. V USA nemají vůbec žádnou formální autoritu obdobnou našemu ÚJČ; nemají ji ani v UK, ale tam ji suplují university Cambridge a Oxford. (Situaci v Austrálii neznám.)

Ale jak proboha došel na to že Čeština je jako kůže a hedvábí?
Protože kůže a hedvábí dokážou nejlépe zdůraznit obrysy postavy, tzn. nejvýstižněji vyjádřit myšlenku, a přitom dávají dostatek prostoru pro humor, nadsázku, ironii, mystifikaci...

BTW, názvy jazyků se ve spisovné češtině (zatím pořád ještě) píšou s malými písmeny na začátku... [crazy]
Sobota, 11. července 2020 - 13:23:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 141
Registrován: 2-2018
Gramatika a jazyk obecně je cochcárna vždy a je otázka jestli má cenu se jej snažit pevně kodifikovat a tím brzdit rozvoj.

Ještě, že vás neznali Jungmann, Dobrovský ad. Ale myšlenka, že když něco má "pravidla" je cochcárna je skutečně unikátní... [coze]. Vás je škoda, nechcete kandidovat někam do parlamentu, ideálně Evropského parlamentu (zde je E správně, na rozdíl od Česštiny nebo Pepíkovské)? Tam je takových nekulturních jedinců dost, jeden další by se ztratil.

A on je tedy ještě problém že to co se učí ve školách není zase tak vysoká čeština aby se tomu dalo vysoká čeština říkat.

Ona se ve Štatlu neučí ve školách spisovná čeština? [coze] No vlastně bych se nedivil, když jsem poznal pár absolventů tamní univerzity...[blush]. Ale nejspíše jen podle sebe soudíte na celek. Žádná "vysoká čeština" na rozdíl od oxfordské angličtiny opravdu neexistuje. Pouze spisovná a obecná, do které se dají zařadit i nářečí, případně slangy a argoty.[wink]
Sobota, 11. července 2020 - 14:27:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 742
Registrován: 8-2017
Dědek hank 2570:
BTW, názvy jazyků se ve spisovné češtině (zatím pořád ještě) píšou s malými písmeny na začátku...
Vidíte co mi s tím napáchala angličtina a do toho ještě základy němčiny a ruštiny.

Omyl. V USA nemají vůbec žádnou formální autoritu obdobnou našemu ÚJČ;
Je to možné, tak do toho nevidím, o práci univerzit v Oxfordu a Cambridge vím, v USA, jak se dívám mají akorát Websterův slovník, pro gramatiku mi to vyhodilo nějaké dvě mě neznámé knížky.

Projev jejího veličenstva jsem slyšel poprvé asi letos, angličtina je to ale proti americkým prezidentům pěkná a srozumitelná.

Možná na to osvěžení zkuste na internetu pohledat dokumenty s Ruth Goodmanovou, když jsme u té železnice, tak třeba Full Steam Ahead. Akorát nevím jestli to pro Vás bude srozumitelné, občas se tam objevují různá nářečí a přízvuky. Já jsem v tom jazyce alespoň trochu namočený denně, tak mi to už ani nějak nepřijde. S čím mívám problémy trochu jsou cizinci z neevropských zemí se silným přízvukem. Jednou jsme v práci řešili cosi s lidmi v Indii, za půl hodiny toho hovoru jsem byl utahanější než po půl dni stráveném s Kanaďanem.

Protože kůže a hedvábí dokážou nejlépe zdůraznit obrysy postavy
Takže myslel kůže jakože lidská kůže? To pak ano. Mě se první vybavila vyčiněná zvířecí a tak mi ta spojitost s hedvábím moc nedošla.
Sobota, 11. července 2020 - 15:11:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 743
Registrován: 8-2017
pilot.pirx 141:
Kdybyste znal gramatiky programovacích jazyků, tak to co snese lidská řeč je fakt cochcárna, díky kontextu to snese hodně.

Ale jo, učí se cosi jako spisovná čeština, ale to bych za nějaký extra vytříbený jazyk nebral, navíc náš styl výuky jazyka je prostě divný. Dodnes jsem nepochopil třeba k čemu se dělají větné rozbory jejichž cílem je vepsat nad slova jestli je ten či onen větný člen jejich pád, druh... podle toho ve které jste třídě a co se bere zrovna. Rozbory souvětí trochu smysl mají, ale také nechápu proč se na nich tak bazíruje. Reálně to líp myšlenku člověku vyjádřit nepomůže. Když to řeknu tak, tak se tu moc pitvá (ale ono se to dobře kontroluje podle klíče!) a málo skládá (to se špatně kontroluje!), tedy píší texty.

Co si pamatuji, tak nějak bylo že je spisovná, obecná, hovorová a pak nářečí, přičemž obecná čeština je to co jsem nazval Pepíkovštinou, která mi tedy rve uši i oči.

Samozřejmě, nelze u nás aplikovat 1:1 koncepty jako je vysoká němčina, nebo Oxfordská angličtina, ale za něco jako vysoká čeština bych považoval třeba správné zvládnutí přechodníků, nebo lehce archaizující pravopis (museum, president atd.), možná stavba vět. V češtině by to prostě ten koncept vypadal jinak.

Ale ono to přijde, ono tu něco takového asi za první republiky bylo, jenže jsme o to přišli během 40 let komunismu, kdy se spíš nosilo zlidovění všeho co šlo. Což kulturně není asi moc zdravé. I když máme schopné lidi, tak za elitu bych to zrovna nebral, respektive s tou elitu jsou spojené i trochu jiné věci než jenom schopnosti v oboru. S tím co se tu dělo v minulém století máme spíš jenom pseudoelitu.
Sobota, 11. července 2020 - 18:18:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2573
Registrován: 7-2017
K.S.:
"Jednou jsme v práci řešili cosi s lidmi v Indii..."

S Indy jsem spolupracoval a do Indie pravidelně jezdil posledních 5 let před důchodem. Ještě jsem se z toho nevzpamatoval... [crazy]
Nový příspěvek
     
  Text příspěvku:

  Uživatelské jméno:  
Pouze registrovaní
  Heslo:
  Přílohy:
  Volby: V příspěvku používám HTML kód
Odkazy (URL) v příspěvku automaticky aktivovat
  Akce:
, více zde.