Diskuse » Železnice » Historie železnic | « předcházející | další » |
Historie železnicdolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 875 Registrován: 7-2017 |
Vagonet: Tak to každý vidíme pod pojemem zakopaný pes něco jiného To je naprosto normální, a i ve fondu MŽ by se toho našlo více. Jak ve státní správě, tak v korporacích, se s tím dodneška setkávám. Znám firmy, které utratily velké peníze zato, že šetřily na překladu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 698 Registrován: 7-2017 |
Filmový týdeník z roku 1973 věnovaný přestavbě železničního uzlu Praha - jsou tam např. Vysočany ještě s mechanikami a bez TV, rozestavěné ONJ a další: https://www.youtube.com/watch?v=G8cj52JgPbA |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 72 Registrován: 5-2012 |
Dotaz - byla někde popsána historie vleček Manina, tedy těch, co vycházely z Těšnova a šly až za Libeňský most? nějaké zachované fotky? Viz mapka. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9172 Registrován: 3-2006 |
Ad Mastodont" Vím o téhle fotce
Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř.
Myosotis. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 73 Registrován: 5-2012 |
Mořepetr: Díky, ale podle popisu to je opačný břeh Vltavy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 627 Registrován: 2-2018 |
Jenže Maniny jsou na levém břehu Vltavy.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 74 Registrován: 5-2012 |
pilot.pirx: I na pravém, viz mapa: https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_ 2__M-33-65-D-b-4 A chystaný park Maniny je taky na Rohanském ostrově: https://praha8.pirati.cz/aktuality/jak-bude-vypadat-park-na-rohan skem-ostrove-podivejte-se.html |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9173 Registrován: 3-2006 |
Ad Mastodont: Máte pravdu, píšete o Těšnovu. Omlouvím se. Tohle asi bude na levém břehu také. https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=4264431
Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř.
Myosotis. |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 27355 Registrován: 5-2002 |
Maniny bývaly na obou březích Vltavy a název je odvozen od slova "maně", neboli že tam Vltava tekla "maně" ("zbytečně") v různých meandrech a slepých ramenech. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3766 Registrován: 7-2005 |
ad Mastodont - musím konstatovat, že Váš (tvůj) dotaz mne zaujal a podíval jsem se na letecké mapy (1938, 1953,...). A je to zajímavý pohled, kolik těch kolejí tam tehdy bylo. Tak jsem vytáhnul kopii předpisu D 157 - Přehled o vlečkách....v obvodu Ústecká dráhy (poznámka - pod tu v roce 1957 patřila trať na Těšnov). Zde se uvádí - majitel - Odbor pro výstavbu, rady ÚNV hl.m.Prahy, Praha I., Řásnovka č.770; odbočuje v km 33,464, výhybkou č.25 z koleje č.20, celková délka kolejí 10263 m. V poznámce se konstatuje - "vlečkař vlečku nepoužívá. Na vlečce je 58 spoluuživatelů." Jako speciální zařízení se konstatuje - ČKD Dukla parní jeřáb, Středočeské pily elektrický jeřáb na vykládání dříví, Severočeské pískovny i nájezdovou rampu. A já furt přemýšlel, kde Vlasta Novotný v roce 1971 v oblasti Těšnova oměřoval ten odstavený parní jeřáb u kterého má poznámku ČKD Dukla. V důsledku děkuji za pošťouchnutí !! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3477 Registrován: 12-2020 |
Mám někde obraty vozů na jednotlivých vlečkách za roky 1946 a 1950 a právě na Těšnově a Maninách byla taková kadence vlečkařů, že jsem se ani nesnažil do toho proniknout, protože to je neskutečný nářez... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3389 Registrován: 1-2006 |
Však společně se Žižkovem, Bubny, Smíchovem a Vršovicemi to bylo zásobování celé Prahy.
Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3478 Registrován: 12-2020 |
Přesně tak. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3770 Registrován: 7-2005 |
v dubnu 1947 uvádí předpis D102/3 toto Předpokládám, že daný prostor je to, co vzniklo po zregulování řeky Vltavy v dané lokalitě během 20.let Jinak Vltavou se zabýval v roce 2010 věstník Klubu za starou Prahu viz https://www.zastarouprahu.cz/webdata/B2F80B51-D163-4BEB-8D44-FDA0 292F0939_02.pdf |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 75 Registrován: 5-2012 |
Zdepa: V tom věstníku není o téhle oblasti po přeložení Vltavy prakticky nic, ten už jsem viděl. Dokonce tam píšou "kdo si nechtěl zahrát na honěnou či schovávanou s nočními i denními hlídači skladových a dalších areálů, sem neměl důvod chodit." Ale bylo tam kromě skladišť i několik hřišť, jsou na mapě i snímcích ... Těch 58 spoluuživatelů vlečky by se dalo někde dohledat? (Příspěvek byl editován uživatelem Mastodont.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3487 Registrován: 12-2020 |
No v těch výkazech o počtu vozů za roky 1946 a 1950 asi ano, ale s konkrétnějšími znalostmi o lokalitě. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3776 Registrován: 7-2005 |
ad Mastodont - viděl jsem tzv. regulační plán pro oblast Holešovice-Bubny z roku 1935 a v dané oblasti žádné koleje nejsou kresleny, ale je ohraničena s určením pro budování skladů |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 76 Registrován: 5-2012 |
Zdepa: Ani na leteckých snímcích 1938 žádné koleje ještě nejsou, však to bylo pár let po dokončení regulace Vltavy. Ptal jsem se v Muzeu Prahy, jestli něco nemají ve fotografické sbírce, jen dva snímky z roku 1986. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 717 Registrován: 3-2013 |
Vítkovická nemocnice: Pojízdná gynekologie ve vagónu, železárny zhoršovaly prostředí na Ostravsku Mluvíme-li o gynekologii, je nutné uvést, že v letech 1958 až 1964 vítkovická nemocnice provozovala železniční vagón, který sloužil jako pojízdná gynekologická ambulance. Nebyl to jediný vagon, který soužil jako nemocniční ambulance. Jiný železniční vagón, zapůjčený státními drahami, sloužil v padesátých letech jako pojízdná rentgenologická vyšetřovna v rámci prevence plicních onemocnění. Stát přitom k těmto zdravotním účelům půjčil vůbec první pojízdný vůz Vítkovicím už v letech 1946 až 1947. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3778 Registrován: 7-2005 |
ad 310097 - vzpomínky bývalého šéfa VZD mluví o třech vozech upravených pro zdravotnické zařízení. Evidence vozidel VZD z roku 1987 uvádí 1x Ce jako rentgenový vůz a 1x Ce jako čekárna k rentgenovému vozu. A pro osobní dopravu 4x Bi |
jagg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1250 Registrován: 5-2012 |
Který z nich mohl být VZD č.7? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 880 Registrován: 7-2017 |
jagg: To byl ten gynekologický. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3555 Registrován: 12-2020 |
Mohl by mi někdo vysvětlit co bylo toto? |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5122 Registrován: 7-2017 |
J.M. 3555: Traťovými vozy se rozvážel do jednotlivých žst na té které trati materiál objednávaný stanicemi v zásobovacích závodech Hospodářské ústředny železnic. Šlo převážně o režijní materiál, od nábytku přes uniformy a pracovní oděvy až po úklidové prostředky nebo tiskopisy a kancelářské potřeby - expedovalo se tak vlastně všechno, co se v ZZ HÚŽ skladovalo, takže třeba i hutní materiál, nářadí apod. V hantýrce drážních zásobovačů se každému takovému plnění objednávek žst říkalo dotace. Většinou se traťové vozy vypravovaly nikoli podle naléhavosti požadavků žst, ale až se nahromadilo množství objednávek dostatečné pro jejich vytížení. Traťové vozy byly obvykle označené jako SV, jen výjimečně se pro dotace ve skladech ZZ používalo vozů z volného oběhu. Řadily se do pravidelných Mn vlaků. Hromadné materiály, jako třeba palivo (trakční i režijní), materiál pro železniční svršek apod. se na místo spotřeby expedovaly přímo od dodavatelů a přes HÚŽ šla jenom jejich fakturace. Takovým dodávkám se říkalo traťové dodávky. Ty byly často centralizované do jednotlivých ZZ, které se na určité druhy traťových dodávek specializovaly, takže např. ZZ Brno měl v referátě veškerý svrškový materiál pro celou síť ČSD, ZZ Louny - sklad Lenešice řezivo apod. Není snad nutno dodávat, že až na předem projednané výjimky byly žst povinny všechny své potřeby nakupovat přes HÚŽ. Tento stav platil až do zániku ČSD. Samostatnou kapitolou drážního zásobování pak byly ND a veškeré další součástky nutné pro opravy železničních vozidel. Část ZZ byla v sídlech bývalých ŽOS - často sídlily přímo v jejich areálech nebo sousedily přes plot - a podle převažujícího výrobního programu jednotlivých ŽOS se specializovaly i příslušné ZZ, takže např. Vrútky na stejnosměrnou el. trakci, Plzeň na osobní vozy, Nymburk a Zvolen na motorové lokomotivy, Ostrava a Trnava na nákladní vozy apod. Některé složky drážního zásobování se nicméně nacházely i mimo strukturu HÚŽ - např. AŽD odjakživa měla (a má dodnes) svůj vlastní zásobovací závod v Olomouci. Mohu se samozřejmě mýlit, paměť je zrádná mrcha a budu vděčný každému, kdo mě doplní a/nebo opraví. |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4590 Registrován: 4-2009 |
dědek_hank: Když Vás tu vidím "úřadovat" Na modelech.biz jsem zahlédl Vaši vzpomínku na web Kubická parabola. Pokud Vám to pomůže, já občas zabrousím do jeho archivované podoby přes tento odkaz.
Mufloni nepatří na koleje
|
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5123 Registrován: 7-2017 |
Němec_z_ova: Děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3560 Registrován: 12-2020 |
Dědek Hank: Měl jsem takové tušení, tak děkuji za podrobné vysvětlení |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 101 Registrován: 1-2020 |
Dědek Hank:Tímto způsobem zásobování se rozváželo i palivo,uhlí,po jedn.trať.stanovištích(Hr,Hl)?Nebo jak toto fungovalo...nevím jestli jen k hůře dostupným(k lépe přístupným jestli se to zaváželo automobilem)nebo jestli to bylo,,vymyšleno",já nevím,že šel na šoupáku k tomu určený vůz s uhlím a všude se,,trochu"usypalo?Asi blbej dotaz,ale děkuji za objasnění |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5125 Registrován: 7-2017 |
721.111 101: No, já zase až tak starej nejsem , takže rozvážení uhlí traťovými vozy a odsypávání u strážních domků a stanovišť znám už jenom z vyprávění pamětníků. Fungovalo to snad až do poválečného období. Údajně se to dělalo tak, že uhlák byl přehrazený prkny do "chlívečků" odpovídajících stanovenému množství a z nich se to vysypávalo přímo na pešunk. V době, kterou pamatuju, už zásobárny disponovaly silničními vozidly. Podobným způsobem se btw rozvážela i voda na místa, kde jiný zdroj nebyl - například na některá stanoviště mezi Českou Třebovou a Svitavami. V GVD bývala pro tento účel zapracována trasa Lv vlaku se zátěží (v SJŘ u ní byla poznámka "rozvážení vody") a vozila to jedna z českotřebovských záloh. Ještě další věcí bylo deputátní uhlí do domácností železničářů. To se nejpozději od 70. let realizovalo přes Uhelné sklady. Ale jak si to US a ČSD vzájemně účtovaly, to fakt nevím. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3571 Registrován: 12-2020 |
Voda a třeba i nábytek se vozil ještě někdy kolem r. 1990 třeba na odbočku Skály Mn vlakem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1307 Registrován: 10-2007 |
dědek_hank: "Podobným způsobem se btw rozvážela i voda na místa, kde jiný zdroj nebyl - například na některá stanoviště mezi Českou Třebovou a Svitavami" ano, "vodové vlaky", viz příklad ze SJŘ 1919 (ze sbírky PaSt )
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 244 Registrován: 7-2017 |
Zrušené hradlo Tužimka u Benešova bylo zásobováno čímkoliv projíždějícími Lv motoráky z Benešova či Olbramovic do depa v Čerčanech |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3589 Registrován: 12-2020 |
Ještě k vodě. Včera jsem shlédl zajímavý dokument Nejnebezpečnější vlaky světa díl Bernina expres. Poměrně pěkná reportáž mimochodem ukazuje pravidelné zásobování hotelu na stanici Alp Grüm vodou. Cisterna se připojí na konec osobního vlaku, na postrku další el. lok. Po odpojení cisterny a postrkové loko se voda přečerpá a loko s prázdnou cisternou odjede dolů do Poschiava. Krom toho tam jezdí 2x týdně kontejnerový vagón na odpadky. Vše na smíšených vlacích, občas tam uvidíte i vůz s loženou kulatinou. Prostě Švýcaři jsou mimo všechny kategorie. To co v EU nelze, tam lze úplně v pohodě |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30441 Registrován: 5-2002 |
JM: Prostě Švýcaři jsou mimo všechny kategorie. To je mezi modeláři stará vesta: pokud se někomu zdá něco na kolejišti příliš nereálné, znamená to, že ještě nebyl ve Švýcarsku.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21906 Registrován: 3-2007 |
Tužinka prosím pěkně. Jinak k HÚŽ - jo, to bylo dílo. Taky věci dražší oproti běžné obchodní síti i o stovky procent |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3593 Registrován: 12-2020 |
Hajnej: pokud se někomu zdá něco na kolejišti příliš nereálné, znamená to, že ještě nebyl ve Švýcarsku. No mě hlavně fascinuje, že vozí smíšené vlaky na sklonech 70 promile a v prudkých obloucích. Vsadím se, že u nás by to předpisáři vyřešili ihned stanoviskem: nelze, nebezpečné. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5137 Registrován: 7-2017 |
Mladějov: "Jinak k HÚŽ - jo, to bylo dílo. Taky věci dražší oproti běžné obchodní síti i o stovky procent " Copak o to, ale mnohem větší průser byl, že zásoby ve skladech HÚŽ trvale rostly a přitom zároveň rostly i počty nesehnatelných položek. Asi nejhorší byla situace ve vztahu k potřebám ŽOSek, lokomotivních a vozových dep. Tehdejší metoda plánování na základě materiálových bilancí, předkládání a (ne)potvrzování ročních požadavků permanentně selhávala; rok od roku přibývalo položek, které při projednávání ročních plánů výrobci potvrzovali jenom zčásti nebo nepotvrzovali vůbec, a jejich následného (většinou bezvýsledného) projednávání v orgánech KSČ různých úrovní. Provoz tak čím dál častěji řešil otázku, zda kanibalizovat vykucháním použitelných dílů vozidla odstavená z jiných důvodů nebo zda nejezdit vůbec. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 637 Registrován: 2-2018 |
Mladějov: "Tužinka prosím pěkně. Jinak k HÚŽ - jo, to bylo dílo. Taky věci dražší oproti běžné obchodní síti i o stovky procent " No a o pár let už to nebylo "dílo", ale podnikatelské a obchodní dovednosti . Zpravidla v tom jeli ti samí lidé, jen už přímo do vlastní kapsy . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 209 Registrován: 8-2008 |
Je mi líto to spálit. proto od koruny na Aukru více foto na aukru https://aukro.cz/desky-o-zkouskach-na-zeleznici-7058626513 |