Diskuse » Železnice » Historie železnic « předcházející | další »

Historie železnic

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   diskuse  posl. autor příspěvků  stran  posl. příspěvek
Archivy starších příspěvků  zobrazit všechny (15)   
 
Předchozí roky: 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006
Archiv diskuse Historie železnic do 11. 1. 2017 hank 60 11. 1. 2017 17:26
Archiv diskuse Historie železnic do 20. 2. 2017 60 20. 2. 2017 17:53
Archiv diskuse Historie železnic do 28. 2. 2017 Joska 60 28. 2. 2017 08:09
Archiv diskuse Historie železnic do 06. 4. 2017 Dj_cargo 60 06. 4. 2017 07:44
Archiv diskuse Historie železnic do 17. 5. 2017 Cogwheel 60 17. 5. 2017 12:58
Archiv diskuse Historie železnic do 03. 7. 2017 Zdepa 60 03. 7. 2017 11:54
Archiv diskuse Historie železnic do 28. 7. 2017 dědek_hank 60 28. 7. 2017 07:13
Archiv diskuse Historie železnic do 13. 8. 2017 McBain 60 13. 8. 2017 12:15
Archiv diskuse Historie železnic do 17. 8. 2017 Johny11 60 17. 8. 2017 08:57
Archiv diskuse Historie železnic do 20. 8. 2017 dědek_hank 60 20. 8. 2017 23:14
Archiv diskuse Historie železnic do 27. 10. 2017 Bobik 60 27. 10. 2017 06:51
Archiv diskuse Historie železnic do 25. 11. 2017 Johny11 60 25. 11. 2017 22:19
Archiv diskuse Historie železnic do 02. 12. 2017 Hungry_bear 60 02. 12. 2017 21:51
Archiv diskuse Historie železnic do 10. 1. 2018 McBain 60 10. 1. 2018 08:09
Archiv diskuse Historie železnic do 15. 1. 2018 Prdík83 60 15. 1. 2018 08:07
   autor příspěvek
Pondělí, 15. ledna 2018 - 10:22:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2492
Registrován: 7-2005
ad Bram - děkuji. Spíš mi šlo o upozornění, že nula "pacifiku" není ani ve Vršovicích a ani v Modřanech

ad dědek hank - musím najít, jestli mám i seznam zkratek. na nějakém plánu vršovic to mám, ale už nevím kde... je toho nějak moc. občas to chce někdo půjčit a pak těžce přemýšlím, zda je to už zpátky...
Pondělí, 15. ledna 2018 - 12:20:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 514
Registrován: 9-2016
RANGIERBAHNHOF

"nula "pacifiku" není ani ve Vršovicích a ani v Modřanech." A kde tedy je? On je km 0,000 je spíš 2x - v Čerčanech i ve Vršovicích.
Pondělí, 15. ledna 2018 - 14:21:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8435
Registrován: 4-2003
Makus: On je km 0,000 je spíš 2x - v Čerčanech i ve Vršovicích.

Třikrát - souvislé kilometrování je z Dobříše do Modřan a v Dobříši je km nula [wink].
McBain
Úterý, 16. ledna 2018 - 08:30:53  
Administrátor
Číslo příspěvku: 25645
Registrován: 5-2002
co třeba jen pouhý "překlep" ve slově rangirbahnhof?

RANGIERBAHNHOF


[crazy]

Takže ještě jednou, Rangierbahnhof Michle, to je/mělo být co?
Úterý, 16. ledna 2018 - 08:54:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 108
Registrován: 7-2017
Takže ještě jednou, Rangierbahnhof Michle, to je/mělo být co?

Správně má být bylo, viz mapky v příspěveku č.2491 kolegy Zdepa.

A ještě poznámka. Problém úvah o vedení trati kolem Botiče je v tom, že BCB už přišla do rozestavěného projektu. Osobní nádraží Nusle začalo provoz už na začátku roku 1882, takže plánování a stavba už začaly mnohem dříve. BCB se tedy musela buď připojit mimo Nusle (viz původní plány jak je popisuje výše Zdepa) a nebo musela respektovat KFJB.

(Příspěvek byl editován uživatelem drake.)
Úterý, 16. ledna 2018 - 09:36:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 516
Registrován: 9-2016
Co vím:
A) Koncesi na stavbu dráhy obdrželi Ing. Jan Muzika a Karel Schnabel 9.5.1881 ZŘ 48. Povolení bylo kromě trati z Nuslí do Modřan dáno i na další tratě. BCB byla založena později, ale řediteli (majiteli, jak se to nazve) byli opět Ing. Muzika a Schnabel. Takže stejné osoby.
B) KFJB zde postavila malou stanici (Vršovice) až o rok později. Jejich trať sice tudy vedla, ale mnoho let po jejím zprovozněním zde nic nebylo (ač Vršovičtí od počátku stanici požadovali).
C) Napojení na cizí trať (BCB na KFJB) mohlo být jinde, než výchozí nádraží (Nusle). Nebyla žádná výjimka, že výchozí nádraží bylo o stovky metrů jinde, než připojení na jinou dráhu. V té době bylo spíš výjimkou, pokud se alespoň na části společných kolejí nebo budov shodli.
D) Modřanka měla mít v Michli zázemí, tedy seřaďovací nádraží. V tehdejších plánech moc chyb nebylo. A zapomenout dvě písmena v jednom slově mi připadá dost nepravděpodobné: RAGIR vs. RANGIER. Zní mi spíš francouzsky, takže je otázkou, jak se v němčině vyvíjelo.
Úterý, 16. ledna 2018 - 11:11:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 310
Registrován: 7-2017
Makus: Francouzsky těžko. Seřazovací nádraží = gare de triage, když něco souvisí s posunem (lokomotiva, člověk), tak to má přívlastek "de manoeuvre".

Já to vidím na překlep. Ve starých německých textech z 19. století se tvar "rangir" vyskytuje běžně. Dokonce i Mr. Google, když si od něj nenecháš vnutit dnešní pravopis "rangier", tak ti najde spoustu odkazů na dokumenty v digitalizovaných německých a švýcarských archívech.
Úterý, 16. ledna 2018 - 11:28:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 110
Registrován: 7-2017
Makus: Chyby v plánech jsou a jich tam spousty. Správně má být na mapě "Rangirbahnhof", což je tehdy spisovná forma, viz plánek níže.

KFJB zde postavila malou stanici (Vršovice) až o rok později.

Osobní stanice Nusle byla pro provoz otevřena v březnu 1882, tedy v době kdy BCB plánovala lokálku se tam už vesele stavělo. Politická pochůzka nad novým koncovým úsekem místní dráhy se konala v červenci 1881, v té době musely být práce v Nuslích v plném proudu. Michle byla postavena jako provizorium, které bude sloužit do dostavby stanice Nusle, ve které byly vystavěny koleje i pro BCB. Samotné připojení a smlouvu řešila až ÖLEG v roce 1885. O Michli jako provizoriu svědčí její provedení, které nepočítalo s ničím jiným, než s tím nejnutnějším pro základní provozní ošetření a sestavení vlaků. Jen malá remíza, točna a jedna obytná budova. Neměla žádné skutečné zázemí pro nákladní (rampy, skladiště) nebo osobní dopravu (výpravní budova, záchody atd.)

Úterý, 16. ledna 2018 - 11:49:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 518
Registrován: 9-2016
Drake: Stanice Nusle byla pro "Modřanku" - tedy pro BCB. Stanice Vršovice byla stanicí KFJB.

Samostatná stanice Nusle zanikla mj. proto, aby bylo kam Vršovice rozšířit. Sloučená stanice se jmenovala Nusle-Vršovice, ale její staniční budova byla v katastru Vršovic.
Úterý, 16. ledna 2018 - 12:41:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 111
Registrován: 7-2017
Makus: Možná mi něco uniká a přiznávám, že do fondů KFJB jsem nelezl.

Stanice se jmenovala Nusle-Vršovice, což jsem v mém příspěvku zkrátil na Nusle, to se omlouvám. Patřila KFJB, ale zcela dokončena byla až za kkStB. Období postupného zprovozňování 1882-1886.

V rámci výše zmíněné stanice Nusle-Vršovice měla BCB zázemí, které je na níže uvedeném plánku stanice Nusle-Vršovice vyznačeno červěně, modrá je KFJB. Ve skutečnosti to bylo složitější, protože některé části zhlaví a čtvrtá kolej od staniční budovy byly společné, ale tento plán jsem vytáhl ze spisů kolem ZZ a je přehlednější než plán ze smlouvy mezi kkStB a ÖLEG.



Pokud pojmem Nusle pro "Modřanku" myslíte provizoria, která zřejmě v prostoru před pozdější stanicí Nusle-Vršovice existovala do dokončení celé stanice, tak ta stejně jako "Rangierbahnhof Michle" nebyla asi míněna jako cílový stav. Odpovídá tomu i provizorní kilometráž, která je vidět v plánu stanice Michle. Stanice začíná cca v km 0.65, což odpovídá tomu, že začátek tratě BCB byl plánován ještě před mosty přes Botič. K nim je to cca 700 až 800 m, tedy mimo prostor stanice Nusle-Vršovice. S velkou pravděpodobností budova v plánku v oblouku tratě za mosty je provizorium BCB, v jiných plánech z této doby je ještě před budovou zakreslena výhybka. Podle mne se jedná o pozůstatky původní staničky v kilometru 0.0, který patří ke kilometráži v plánku stanice Michle výše. Teprve později, asi po dostavbě stanice Nusle-Vršovice, je kilometr 0.6 posunut k mostům přes Botič a najdeme ho tam asi dodnes. Nevím jestli součástí výstavby stanice Nusle-Vršovice byl i nový most přes Botič na hlavní trati, ale druhý pro trať BCB byl velice pravděpodobně postaven teprve s výstavbou stanice.

Pokud máte jiné plány nebo dokumenty, tak sem s nimi. Vycházím z toho co řešila s touto tratí po roce 1884 ÖLEG.

(Příspěvek byl editován uživatelem drake.)
Úterý, 16. ledna 2018 - 14:14:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 112
Registrován: 7-2017
Omlouvám se, odstavec po obrázkem v předchozím příspěvku jsem pomotal, kilometráž samozřejmě sedí. Posun mi vznikl špatným odměřením z mapy. Nicméně si myslím, že v době výstavby BCB se o plánované stavbě a rozšiřování stanice Nusle-Vršovice vědělo. Proto tato volba zaústění lokálky.
Úterý, 16. ledna 2018 - 14:27:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 519
Registrován: 9-2016
Drake: Informace o celém Pacifiku (tedy až do Světlé) intenzívněji sbírám asi pět let. Některé informace jsem získal neoficiálně díky dobrodiní různých lidí, takže zdroj nemohu citovat. Různé další útržky mám posbírané i z literatury. Ani u jedněch si však člověk nemůže být jistý kvalitou. To platí žel i o oficiálních dokumentech. I v těch jsem našel fatální chyby. Ale ve svých poznámkách mám, že nádraží Nusle bylo situováno v km 182,6/7 (182,857) KFJB. Dnešní stanice Praha-Vršovice je v km 183,370. Rozdíl tedy činí cca 513 metrů. V literatuře se občas uvádí "asi 600 metrů". Což zhruba odpovídá, protože Nusle byly od Vršovic šikmo. Váš plánek sloučeného nádraží je až pozdějšího data, není to plánek roku 1882. BCB (toto je opět zjednodušení, protože původně se jednalo o majetek Muziky a Schnabela) stavěla velmi malá nádraží (např. 1. patro v Modřanech je také pozdější přístavba). Na vašem plánku může být klidně původní budova stanice Nusle, ale také být nemusí.
V té době nebylo zvykem stavět jednu stanici pro více drah. Např. u Prahy-Vysočan bylo docela neobvyklé, že dvě dráhy měly v jedné společné budově společnou čekárnu 1. třídy. Vše ostatní bylo duplikované. Nebo na Nádraží FJ byly také dvě provozní budovy, kolejiště bylo ale společné. Takže není divu, že zprvu zde existovaly dvě stanice (Nusle a Vršovice).
Úterý, 16. ledna 2018 - 14:38:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 520
Registrován: 9-2016
Drake: Nedomnívám se, že by v roce 1882 kalkulovali o větším spojení stanic:
1869 - pochozí komise KFJB a požadavek Vršovických na zastávku
1871 - provoz KFJB
1873 - Úvahy o stanici Vršovice
1881 - plány na Modřanku a stanici Nusle
1882 - stanice Vršovice na KFJB
1885 - BCB vyměňuje Modžanku s ÖLEG
1886 - zahájení stavby společné stanice + její rozšíření
:
1909 - zahájení výstavby seřaďovacího nádraží
Úterý, 16. ledna 2018 - 16:00:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 113
Registrován: 7-2017
Ale ve svých poznámkách mám, že nádraží Nusle bylo situováno v km 182,6/7 (182,857) KFJB.

Všechno do puntíku souhlasí, až na to, že právě v tomto místě je zakreslená "Rangierbahnhof Michle". Srovnejte si polohu km 0.7 s plánku Michle, tam umístěnou obytnou budovu s výřezem z plánku níže. Ten je shodný s plánkem stanice, který máte v dřívějším příspěvku a je z roku 1885. Navíc nevím odkud je informace, že v roce 1886 byla zahájena výstavba společné stanice, podle mých výpisků z archivu byla v roce 1886 dokončena.



Informace o celém Pacifiku (tedy až do Světlé) intenzívněji sbírám asi pět let. Některé informace jsem získal neoficiálně díky dobrodiní různých lidí, takže zdroj nemohu citovat. Různé další útržky mám posbírané i z literatury. Ani u jedněch si však člověk nemůže být jistý kvalitou.

Ústní tradice nebývá tím nejúpřesnějším zdrojem a autoři literatury mnohdy od sebe opisují, ale už to neověřují. Tím spíše na internetu.
Úterý, 16. ledna 2018 - 17:56:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 114
Registrován: 7-2017
Makus: A nakonec cituji z knihy M.Krejčiříka Česká nádraží, IV. díl, první část, strana 57:

Výpravní budovu osobního nádraží (určenou i pro místní dráhu z Modřan, otevřenou rovněž roku 1882) navrhlo stavební oddělení generáního ředitelství ....

Budova se začala stavět roku 1880, tím byl kilometr 0.0 lokálky v podstatě dán předem. Michle o které se mluví jako o původním nádraží Nusle bylo zcela evidentním provizoriem určeným pro nákladní dopravu, které muselo vydržet do plného dokončení nové stanice Nusle-Vršovice. Kdy začalo zajíždění z lokálky do zprovozněného nádraží není jisté, ale zřejmě byl most přes Botič dokončen hned s lokálkou a mohla se tak od začátku plně využívat společná budova pro účely osobní přepravy.

Bylo by hrozně divné, kdyby nebyla lokálka od začátku přizpůsobena největší investiční akci z konce existence KFJB, o které se mluvilo celou druhou polovinu sedmdesátých let.
Středa, 17. ledna 2018 - 09:19:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 521
Registrován: 9-2016
Drake: KFJB a Ing. Muzika se moc nemuseli. Takže dost pochybuji, že by plánovali společnou stanici. To bylo spíš možné až po převzetí ÖLEG a KkStB, tedy po roce 1885. O mnoho let později byl problém s napojením místní dráhy Kolín-Čerčany-Kácov na trať bývalé KFJB. V Čerčanech bylo proto také postaveno dočasné nádraží. A podobných dvojstanic (i vícestanic) bylo plno, takže spíš byla výjimka, když se dohodli.

Dne 1.1.1887 byl zahájen provoz ve společné stanici Nusle-Vršovice. A "provoz byl zahájen po roce příprav". Z toho jsem si odvodil, že kolejiště bylo v roce 1886 upravováno. Pokud je onen plánek z roku 1885, tak je tedy záhadou "po roce společných příprav" - tedy co tím bylo míněno.
Společná stanice se jmenovala Nusle-Vršovice (přesněji Nusle-Veršovic). Proč N-V a ne V-N, když V byly na "hlavní" trati a N na lokálce? Tak mi to evokuje myšlenku, že vznik společné stanice iniciovaly KksStB, protože potřebovaly prostor i původní Nuselské stanice. A proto nabídly ÖLEG tento název. Ale zde se přiznávám, že jde jen o pocit, tedy o spekulaci.

Podle plánku v příspěvku 113 mi to připadá, že původní most byl jen pro KFJB a plánoval se samostatný most pro Modřanku, ale opět jde jen o pocit.

Bohužel v období 1880 - 1886 mám v okolí Nuslí několik nedořešených "záhad". Proto o tom také vznikla tato diskuze. Ty zdroje, které nechci uvádět, mi nedali ústní informace, ale řekněme dali i nahlédnout do svých skříní. Jenže při tom, jak člověk čte různé informace a snaží se je dát do souvislostí, tak objevuje chyby. Některé se dají eliminovat (např. pokud je v datu zařazení lokomotivy do provozu uvedeno takové, kdy se lokomotiva prokazatelně ještě nevyráběla, ale změnou roku o celé desítky zapadne do řady), ale jiné ne. A z vlastní praxe vím, že někdy byl do "archívu" uložen původní projekt, ačkoliv při vlastní stavbě došlo ke změnám. A tím pak vznikají záhady, které se jen těžko řeší.
Středa, 17. ledna 2018 - 14:42:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1288
Registrován: 10-2007
A to by se ty materiály v těch jejich skříních nedaly ofotit alespoň v kvalitě "do tisku se to použít nedá", ať víme o čem se tu bavíme?
Středa, 17. ledna 2018 - 15:08:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 522
Registrován: 9-2016
Pokusím se. Ale mnoho skříní se v mezidobí již zavřelo (tak, jak jejich majitelé odcházejí do důchodu). A dědicem jejich obsahu jsem se nestal [sad]
Čtvrtek, 18. ledna 2018 - 23:27:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2495
Registrován: 7-2005

Tato dokumentace byla v 05/1881 zaslána na místodržitelství a 7.7.1881 použita při policejní pochůzce. Ten měsíc si musím ověřit. Na plánku je připsáno 7.Juli 1881, ale Kohn (a po něm Panáček) píšou 7.Juni (7.6.)

Jinak dle Centralblattu str.846, rok 1880, byly předběžné technické práce na stavbu sekundární dráhy z nákladového nádraží KFJB v Nuslích povoleny ing.Muzikovi na 6 měsíců výnosem min.obchodu z 20.5.1880

V technickém popisu projektu z 11/1880 už ing.Muzika píše o 100 metrů dlouhém tunelu....
a odhaduje, že náklady stavby celé lokálky dosáhnou 1,213.000 zlatých
Čtvrtek, 18. ledna 2018 - 23:29:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2496
Registrován: 7-2005

tuhle vizi předložil ÖLEG ve 12/1880
Čtvrtek, 18. ledna 2018 - 23:30:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2497
Registrován: 7-2005
a prozajímavost dvě schémata použitá na podélných profilech
Pátek, 19. ledna 2018 - 09:11:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 119
Registrován: 7-2017
Zdepa: Na plánu "Rangirbahnhof Michle" je také datum 7.Juli.1881. Krásně je tato dopravna vidět na schématu z prvního podélného plánu. Později ji pohltily prostory nové výtopny.

Jinak z prvního plánku je vidět, že červená čára představující trať BCB je ukončena přesně ve středu budoucí společné přijímací budovy. I když v červnu 1881 už musela být v pokročilém stavu, pokud měla být následujícího roku předána do užívání. A taky je vidět, že BCB v tomto prostoru už nic stavět nemohla, protože pozemky už dávno měla KFJB.
Pátek, 19. ledna 2018 - 14:02:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1289
Registrován: 10-2007
Pro ty co nemají facebouk nebo správné lidí v přátelích připomínám, že p. Kunt při přípravě nových dílů Pozorvlaku našel nějaké filmové záběry ze stavby zářezu u Kačerova.

Cogwheel
Úterý, 23. ledna 2018 - 14:37:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5260
Registrován: 1-2012
O stavebním vývoji trati z Vršovic do Modřan, včetně náhrady tunelu pod Bohdalcem průkopem, také pojednává zajímavý článek v nejnovějším čísle Tuláka po drahách (č.91). [ok] (Též o dolním "Pacifiku" a trati na Dobříš.)
Sobota, 27. ledna 2018 - 13:56:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7165
Registrován: 9-2003
Vážení pánové,prosím (už naposled :-) ) neví tu někdo o této skříni v Plzni?Foto se zde s popisem umístění objevilo před pár lety ale původní příspěvek nemůžu najít..Děkuji.

..pořádná mašina má kotel a komín..
Sobota, 27. ledna 2018 - 22:21:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 152
Registrován: 11-2006
Dobrý den, mohl bych poprosit o informaci. Neví někdo, nějaké informace o železničním vojsku sloužícím v Čierné nad Tisou. V letech 1955-1960 ? Jaká byla náplň tamní posádky ? Děkuji
Sobota, 27. ledna 2018 - 23:49:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 321
Registrován: 7-2017
Etawil 152: Fórum valka.cz uvádí v Čierné nad Tisou v té době tyto vojenské útvary:

http://forum.valka.cz/topic/view/186758#544277
http://forum.valka.cz/topic/view/186764#544283

Tzn., že šlo o vojenskou správu překládkového prostoru a jí podřízenou strážní četu (později rotu).
Neděle, 28. ledna 2018 - 01:06:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 154
Registrován: 11-2006
Děkuji, obdržel jsem snímek strojvedoucího, který jako voják strojvedoucí sloužil v Čierné n/T., tak mě zajímalo u koho respekt. u jaké jednotky......
Neděle, 28. ledna 2018 - 09:27:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 323
Registrován: 7-2017
Etawil 154: Však mohl sloužit pod některým útvarem železničního vojska jako takového, kterých bylo na Slovensku víc, a odtamtud být přidělen do kterékoli výkonné jednotky strojní služby ČSD nebo na některou stavební akci. (Stavební prapor ŽelV byl tehdy v Liptovském Mikuláši, provozní jednotky v Žilině.) V těch letech se stavěla ŠRT a modernizoval úsek hlavního tahu Margecany - Čierna n. Tisou, na obou akcích se ŽelV významně podílelo.

Na tom fóru se dá s trochou snahy dohledat kompletní organizace ŽelV po celou dobu jeho existence v ČSR/ČSSR/ČSFR.

Něco je taky tady:
http://www.csla.cz/armada/druhyvojsk/zeleznicnivojsko2historie.ht m
http://www.csla.cz/armada/druhyvojsk/zeleznicnivojsko3historie.ht m

(Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
McBain
Neděle, 28. ledna 2018 - 18:26:49  
Administrátor
Číslo příspěvku: 25653
Registrován: 5-2002
Nedávno jsem na Chodovci narazil na tento zajímavý dokument oné pohnuté doby (podzim 1938):



Předpokládám, že lokalizace některých tehdejších stavebních správ souvisí s budovanou posázavskou "transverzálkou".
Pátek, 02. února 2018 - 06:01:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2129
Registrován: 12-2008
Dobré ráno, chtěly bychom vyrobit cedule s názvy nádraží jako z dob ČSD, tedy bílé cedule s černými nápisy. Ovšem potřebujeme zjistit vhodný font písma, poradíte někdo? Pokud se to časově lišilo, jde nám o období 60. až 80.let minulého století. Předem moc děkuji za odpověď.
Mladějov
Pátek, 02. února 2018 - 10:18:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12076
Registrován: 3-2007
Holky, a co třeba gůgl ?
Pátek, 02. února 2018 - 13:03:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 327
Registrován: 7-2017
Marek_kubík:
"Dobré ráno, chtěly bychom vyrobit cedule s názvy nádraží jako z dob ČSD, tedy bílé cedule s černými nápisy. Ovšem potřebujeme zjistit vhodný font písma, poradíte někdo? Pokud se to časově lišilo, jde nám o období 60. až 80.let minulého století. Předem moc děkuji za odpověď."

DIN 1451 z roku 1931, digitalizováno ve Win 10 jako font Bahnschrift.

Po vypršení copyrightu se tohoto písma a jeho dalšího vývoje ujala řecká (dnes evropská) typografická dílna Parachute. Z jejích současných komerčních verzí mají k té původní verzi nejblíž možná DIN Text® Condensed Pro, DIN Text® Pro nebo DIN Text® Universal (vše pod copyrightem Parachute).

Zkus si s tím trochu vyhrát podle vzoru tohoto modeláře:
http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?f=8&t=2784&p=229931&hilit =Bahnschrift#p229931

Od roku 1994 platí u ČD a následně SŽDC TNŽ 73 6390.

(Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
Polabský
Pátek, 02. února 2018 - 17:00:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 983
Registrován: 10-2010
Vážení,
snažím se dopátrat, kde byl v období druhé sv. války nasazen a užíván "Pancéřák" Ca 4-5086.
Pokud by mi mohl někdo poradit, budu vděčný !!
Děkuji mnohokrát, Polabský
Bw_Ig
Pátek, 16. února 2018 - 18:48:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 358
Registrován: 7-2012
Další význačný krok digitalizace historie železnice - Pro nás už známá Rakouská národní knihovna provedla a zveřejnila první část velmi důležitého věstníku MO - Centralblatt für Eisenbahnen und Dampfschifffahrt in Oesterreich, zatím z let 1862-1877. Dostupné na stránkách ANNO, viz odkaz na titulní stránku s ročníky: http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ced,
příjmené bádání.
Pátek, 16. února 2018 - 23:53:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2518
Registrován: 7-2005
jen jsem nenarazil na pomocné rejstříky jako pomůcku pro daný ročník
Sobota, 17. února 2018 - 21:47:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1495
Registrován: 5-2009
Mám tu oznámení o dalších přednáškách pořádaných prof. Mojžíšem:

Přednášku na téma „Výroba parních lokomotiv v Československu po roce 1918" prosloví ve středu 28. února 2018 od 15:00 h p. Jiří Kulhánek.
Pan Jiří Kulhánek vystudoval v letech 1961 – 1965 Střední průmyslovou školu dopravní v Praze, obor Provoz a údržba drážních vozidel. Od r. 1965 do r. 1978 byl strojvedoucím na parních a dieselových lokomotivách v depu Praha – Vršovice. Po přestěhování do Pardubic byl nadále strojvedoucím dieselových a elektrických lokomotiv v depu Pardubice. Několik let před odchodem do důchodu zde působil jako strojmistr. Pan Kulhánek je bývalý předseda a nyní čestný předseda Pardubického spolku historie železniční dopravy.

Přednášku na téma „Od telegrafu k elektronické poště, část 1: Historie telegrafu“ prosloví ve středu 7. března 2018 od 15:00 h p. Ing. Zdeněk Kaufmann.
Pan Ing. Zdeněk Kaufmann je absolventem Vysoké školy dopravní v Žilině, Fakulty strojní a elektrotechnické, oboru Bloky a spoje v r. 1963. Poté absolvoval v r. 1966 na ČVUT v Praze postgraduální kurs Přenos dat a v r. 1975 kurs Kybernetika v dopravě na VŠDS v Žilině. V aktivní službě u ČSD/ČD do roku 2014 působil v řadě inženýrských a manažerských pozic. Byl aktivní v publikační a lektorské činnosti v oboru železniční telekomunikace, je spoluautorem učebnic Sběr, přenos a zpracování dat v železniční dopravě a Sdělovací technika I. a II. Byl dlouholetým členem redakční rady Vědeckotechnického sborníku ČD.

Přednášky/semináře se konají tradičně na Vzdělávacím a informačním pracovišti Dopravní fakulty Jana Pernera, ul. Pod Výtopnou 2 v Praze. Účast na semináři je bezplatná, pozvěte své přátele a známé.
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát.
Japonské přísloví
Středa, 21. února 2018 - 22:21:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3867
Registrován: 9-2007
Měl bych velkou prosbu. Nemáte někdo fotky výtopny a vodárny Makov? Myslím spíš starší, když tam vedly koleje. Ale ve skutečnosti nemám nic, takže i fotka bez kolejí by se hodila [andel]
Němec_z_ova
Čtvrtek, 22. února 2018 - 06:51:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3810
Registrován: 4-2009
Žmz: Pokud hledáte fotografie ze (mně geograficky blízkého) slovenského Makova, tak něco málo najdete ve fotogalerii tohoto článku na www.vlaky.net. Foceno 8. května 2009.
Cogwheel
Čtvrtek, 22. února 2018 - 08:41:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5310
Registrován: 1-2012
Tipnu si, že tu historickou točnu, demontovanou z Makova, na kysucké muzejní úzkokolejce na Vychylovce nikdy neinstalovali a že tam i nadále reziví.
Čtvrtek, 22. února 2018 - 15:49:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3868
Registrován: 9-2007
Němec_z_ova: Jasně, to je ono, článek jsem četl a děkuji za odkaz. Nerozumím tomu, kde byla točna, na původním výkresu topírny ji nevidím.
P.S. Když je to Vám blízký kraj, zkuste se mi ozvat na email: zmzlonice@seznam.cz - nemohu se tady zatím moc rozepisovat [andel]
Nový příspěvek
     
  Text příspěvku:

  Uživatelské jméno:  
Pouze registrovaní
  Heslo:
  Přílohy:
  Volby: V příspěvku používám HTML kód
Odkazy (URL) v příspěvku automaticky aktivovat
  Akce: