Diskuse » Železnice » 4. koridor « předcházející | další »

4. koridor

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři

   diskuse  posl. autor příspěvků  stran  posl. příspěvek
Archivy starších příspěvků  zobrazit všechny (9)   
 
Předchozí roky: 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006
Archiv diskuse 4. koridor do 07. 1. 2018 Dusanh 60 07. 1. 2018 14:40
Archiv diskuse 4. koridor do 19. 1. 2018 MartinM 60 19. 1. 2018 18:14
Archiv diskuse 4. koridor do 19. 2. 2018 Vláďa42 60 19. 2. 2018 16:39
Archiv diskuse 4. koridor do 11. 3. 2018 Hajnej 60 11. 3. 2018 23:06
Archiv diskuse 4. koridor do 21. 3. 2018 Martinsv 60 21. 3. 2018 15:29
Archiv diskuse 4. koridor do 11. 4. 2018 K._A._F. 60 11. 4. 2018 11:08
Archiv diskuse 4. koridor do 07. 5. 2018 Bílý_petr 60 07. 5. 2018 19:15
Archiv diskuse 4. koridor do 05. 6. 2018 Iiii 60 05. 6. 2018 06:16
Archiv diskuse 4. koridor do 13. 6. 2018 Honzasl 60 13. 6. 2018 08:22
   autor příspěvek
Středa, 13. června 2018 - 12:30:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 217
Registrován: 7-2017
Honzasl: to víš, doma je doma [biggrin]
Středa, 13. června 2018 - 18:12:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2580
Registrován: 3-2004
lezou nezajištěni na desetimetrové žebříky
Zrovna minulý víkend jsem čistíc okap asi 6m nad zemí přemýšlel, jak bych se měl jistit [kladivo] Ale zato jsem měl pracovní boty se zpevněnou špičkou [wink]
Středa, 13. června 2018 - 18:45:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 552
Registrován: 12-2007
Na pokoji mam nejaky bezpecnostni navod, akorat nevím jestli platí obecne nebo by chtěli, abych jim tu vymaloval
Středa, 13. června 2018 - 18:49:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1880
Registrován: 6-2016
Joudatfd: je to úplně jasný - malovat budeš jen tehdy, když Ti to dle bodu 9 doporučí zdravotník[rofl] Ale musíš splnit bod 1!!!
Středa, 13. června 2018 - 19:44:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 300
Registrován: 7-2017
Malovat se dá z rozvrzaného vratkého štokrlete s rozštípnutými nožičkami, slepenými leukoplastí, nebo z pevných a stabilních kovových schůdků...spadnout se dá z obojího, ale z něčeho snáz. Rozdíl, který je vidět i cítit :-x
Simba
Středa, 13. června 2018 - 21:56:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2658
Registrován: 7-2008
Pikeu, ty máš problém, ale já jím zcela dozajista nejsem. Reagovat na takovýho vola sice už dávno nemá cenu, ale jestli sis přes to svoje rudý vidění stačil všimnout, v tom článku není nic, co není pravda, včetně stručných souvislostí se stavem doma i v Evropě.
O těch RS z konce 80. let se psalo leckde, včetně K-repu a každý soudný člověk ví, že nějaký řešení zaostávání železnice viděli i mocní, zejména pak v době perestrojky a že bylo jasné, že ke změnám dojít musí i kvůli dalšímu nárůstu nákladních přeprav.

Článek se pak ani zdaleka nezabývá tím, co by bylo, kdyby 89 nepřišel, každopádně všichni pamětníci (a dochované archiválie) a reálie, které byly, svědčí o tom, že s výhledem do roku 2000 tu takové plány byly (srovnej se s tím, chlapče, jak chceš), kdyby režim vydržel - jen bohužel by se to zřejmě ubíralo, jak to bývá v této zemi zvykem i dnes, svou českou cestou (v případě zdejší trati žádná drahá 160 s přeložkami, pro nákladní vlaky zbytečná, zkusit jít svou cestou, nemaje jiných zdrojů než vlastních, z čehož nakonec ale stejně vzešlo to, že mezi Ta a Bn to bez přeložek nepůjde ani při požadované 100 - co na tom nechápeš, že právě toto mohlo být jedním z řady důvodů, proč na to zdvoukolejnění nedošlo dejme tomu třeba i dočasně v nějakém neurčitém časové horizontu,po 85 mohla být situace zase jiná, ale už se drátovalo - co na tom nechápeš? A propustnost a skutečnou zatíženost úseku mezi Ta a Bn jsme tu už řešili - že byla nadmíru vysoká, je jen mýtus).

Článek se také nezabývá Tebou prezentovanými úvahami, zda něčemu a někomu věřit, to totiž do takového článku nepatří a toto je spíše záležitostí nějakého blogu, kde co člověk, to názor. Tam se klidně můžeš vyblejt, ale podpoř to také nějakými fakty, ty železniční experte [lol]. Takže zpět - v předmětném článku žádné takové úvahy nejsou. A mezinárodní dohody AGC a AGTC snad zpochybňovat nechceš. Vést panevropské koridory bez účasti zemičky ve středu Evropy by samozřejmě možné bylo, leč se tak nestalo.

Mám tu zápisy z jednání o dvoukolejce ze 79, kde se o přípravě sítě panevropských koridorů hovoří. Tyto přípravy a jednání zemí Evropy vyvrcholily právě podepsáním AGC (o té je v článku také řeč).

Co se týče "s.aní" na 220/221, byla to a je zejména pražská správa, která na tuhle trať dlabala a dlabe (např. od 91 její desítky let trvající čekání na koridor, s pozicí, že zásadní údržby a oprav již netřeba a nějak to vydrží - viz poslední původní úsek SuVo - v kontrastu s někdejší péčí plzeňské správy po Sudoměřice to bylo až zarážející). Ale tohle ty přece dávno víš, protože celou tu dobu jsi u toho byl, no ne [lol]

Tobě ale vysvětlovat něco přes to Tvoje rudý vidění nemá vůbec cenu, protože nechceš chápat podstatné rozdíly významu a účelům této tratě v té dané době.

Mimoto, můžeme se, když tě to tak baví, zabývat třeba tím, co by, kdyby, nebyly třeba fondy EU... asi by se možná tak velkopansky nestavělo nejen tady, ale i jinde, protože ani dnes těch prostředků není tolik, kolik by bylo potřeba - a tristní stav domácí silniční sítě mi dává za pravdu. Ale tohle co by, kdyby o čemkoliv je stejně debata k H.

A o tom, že nejhorší jsou právě ti jako Ty, co dnes křičí, protože můžou a za minulýho režimu postávali na rozdíl od těch, co jim to jedno nebylo, s hubou na zámek někde tiše v koutě a proplouvali režimem a ještě z něho měli, jj, to jste právě Vy, co se jim dělo úplný H, tak o tom už se nemá cenu bavit vůbec [lol]

(Příspěvek byl editován uživatelem simba.)

(Příspěvek byl editován uživatelem simba.)
Středa, 13. června 2018 - 23:53:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 16839
Registrován: 5-2002
Simba: bylo jasné, že ke změnám dojít musí i kvůli dalšímu nárůstu nákladních přeprav
Ke změnám pak skutečně došlo: nákladní přepravy poklesly, hned jak přestalo být jedno, jak dlouho to jede...
Čtvrtek, 14. června 2018 - 09:19:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2582
Registrován: 3-2004
O těch RS z konce 80. let se psalo leckde, včetně K-repu a každý soudný člověk ví, že nějaký řešení zaostávání železnice viděli i mocní, zejména pak v době perestrojky a že bylo jasné, že ke změnám dojít musí i kvůli dalšímu nárůstu nákladních přeprav.

Simbo, sni si svoje sny o "dřív bude líp" dál, obhajuj neobhajitelné. Tehdejší stát nedokázal v 80. letech udržet už ani to, co bylo stanoveno jako největší z priorit, a sice armádu. Technické zaostávání ČSLA za světem bylo v té době min. 15 let a vláda ČSSR až překvapivě vděčně akceptovala KOS (smlouvu o Konvenčích ozbrojených silách v Evropě), protože to umožnilo zrušit několik tankových pluků a maličko ulevit rozpočtu.

Nějaké řeči o zlepšení tu či onde byly jenom řeči, peníze nebyly vůbec na nic. A hlavně, v režimu plánované ekonomiky na to nebyl ani "systém", protože cokoliv komplikovanějšího než čištění štěrkového lože vzápětí narazilo na nedostatek materiálu, kapacit, know how atd.
Tristní stav silniční sítě má svůj původ taky v socíku. Nápověda: proč měli v DDR silnice v mnohem horším stavu, než v SRN, když se o to tam i tam starali Němci?

Připomíná mi to bývalé funkcionáře Pohraniční stráže, kteří při obhajobě drátů taky rádi uvádějí, že se "... uvažovalo o tom, že po r. 1990 dojde ke zjednodušení režimu na státní hranici." No to mě podrž - všude mělo být všechno lepší, jenom se to ku.va nějak nestihlo. To je taková smůla, že se tomu snad ani nechce věřit [kladivo]
Pikehead
Čtvrtek, 14. června 2018 - 19:36:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4165
Registrován: 3-2007
To je zvláštní nová disciplína, namísto "dřív bylo líp" to je "pozdějš než dřív by bylo bejvalo líp". Tak to vlastně komunisti i hlásali - bez ohledu na současnou situaci (= bída a bordel) je na konci jakási nirvána (že cestou není co žrát a občas je potřeba dát někomu do držky nebo ho zavřít na Mírov za tu Budoucnost stojí).

Příspěvek číslo 2658 nicméně považuju za doposud nejzřetelnější důkaz toho, že Simba je věřící komunista.
Čtvrtek, 14. června 2018 - 20:56:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 16846
Registrován: 5-2002
DH: bývalé funkcionáře Pohraniční stráže, kteří při obhajobě drátů taky rádi uvádějí, že se "... uvažovalo o tom, že po r. 1990 dojde ke zjednodušení režimu na státní hranici."
Doufejme, že si pod tím zjednodušením nepředstavoval to, že začnou střílet bez výstrahy...
Čtvrtek, 14. června 2018 - 21:39:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2943
Registrován: 5-2002
Příspěvek číslo 2658 nicméně považuju za doposud nejzřetelnější důkaz toho, že Simba je věřící komunista.

A co jako, nemá právo na názor?
Já osobně mám raději lidi, kteří mají konzistentní názor než ty, kteří "byli u strany" a jejich děti, ze kterých se stali po roce 1989 pravicoví komsomolci.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Mladějov
Čtvrtek, 14. června 2018 - 22:36:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12450
Registrován: 3-2007
J11 : On tady někdo (třeba P..d) píše, že (třeba Simba) nemá právo na názor ? Ne.

Já bych vámi vypíchnutou větu považoval za normální konstataci.

A "konzistentní názor" - no, být stalinista od kolébky po hrob je možná konzistentní názor, jistě. Stejně jako třeba když jiní vážně věří chemtrails. To máte pravdu. O udržitelnosti onoho konzistentního názoru vůči faktům to však neříká nic.

Jen faktická poznámka.
Pátek, 15. června 2018 - 09:30:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 220
Registrován: 1-2010
https://budejovice.idnes.cz/zeleznicni-koridor-sudomerice-votice- deborec-tunel-tabor-praha-ps9-/budejovice-zpravy.aspx?c=A180615_0 83927_budejovice-zpravy_khr
Bkp
Pátek, 15. června 2018 - 12:14:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7961
Registrován: 8-2003
Simba:
"...nemaje jiných zdrojů než vlastních, z čehož nakonec ale stejně vzešlo to, že mezi Ta a Bn to bez přeložek nepůjde ani při požadované 100 - co na tom nechápeš, že právě toto mohlo být jedním z řady důvodů, proč na to zdvoukolejnění nedošlo dejme tomu třeba i dočasně v nějakém neurčitém časové horizontu,po 85 mohla být situace zase jiná, ale už se drátovalo - co na tom nechápeš?..."

Nechápu. Zejména nechápu, že nedošlo na druhou kolej z Benešova do Votic, tam by to tu stovku dalo. Navíc by mě docela zajímalo srovnání rozpočtové náročnosti řekněme dvacetiletém srovnání dvoukolejného mezistaničního úseku Benešov - Olbramovice a jednokolejného s dvěma výhybnami.
Slepeckou holí se golf nedá hrát!
Pátek, 15. června 2018 - 14:48:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3507
Registrován: 5-2002
Nejen to, ale při elektrizaci se do tělesa připraveného pro druhou kolej umístily sloupy.
V 80. letech, jak si na ně pamatuju, se na dráze nic koncepčně nedělalo, to byla jen doba flikování a všichi byli rádi, že tenhle domeček z karet ještě nespadl.
Nějaká druhá kolej kdekoliv s výjimkou krátkých úseků na jižním tahu byla za obzorem uvažování tehdejších drážních bafuňářů.
Pátek, 15. června 2018 - 20:25:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 303
Registrován: 7-2017
Hlavně že dneska se staví souvisle, koncepčně a bez flikování...postaví se "koridor" z Chebu do Berouna (mimochodem, kvůli rychlostnímu cimbuří s cestovní rychlostí jen málo se lišící od návrhové rychlosti za FJB), který se po pár letech provozu na několika místech rozpadl a musel být postaven znovu. Tenhle slavný koridor ústí na jedné straně do jednokolejky s tunely profilem neumožňujícími elektrizaci. Na druhé straně koridor (z poloviny jednokolejná trať) s několika nesouvislými kousky na až 160km/h (taková rychlost v roce 2018, kdo to má!) , ústí a ještě dlouho ústit bude, do trati zdvojkolejněné ještě za R-U a za socialismu elektrizované. Do trati, kterou se za 30let kapitalismu podařilo zuby nehty udržet ve stavu, umožňujícím v období bez mrazů, bez dešťů, bez větrů a bez horka, hromadný dovoz přípražáků průměrnou rychlostí 50km/h. Ale koridor je postavený z dotací EU, tak je to zlaté, stříbrné, naprosto bezchybné...zato od roku 1989 nemáme ani použitelný výhled řešení situace za zbylém úseku a nezbývá, než žít z toho, co postavil c.k. erár a komunisti zadrátovali.
Za 29let nemáme ani zákonné předpoklady k tomu, že by se naše železnice mohla koncepčně a neflikovaně přehoupnout přes mýtických 160km/h...
Sobota, 16. června 2018 - 08:59:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9109
Registrován: 4-2003
749.243-2:Hlavně že dneska se staví souvisle, koncepčně a bez flikování...postaví se "koridor" z Chebu do Berouna (mimochodem, kvůli rychlostnímu cimbuří s cestovní rychlostí jen málo se lišící od návrhové rychlosti za FJB)

Tak si to představ tak, že se za peníze EU opravila trať Cheb - Plzeň. Tam nemělo nic víc cenu dělat. Trať Plzeň - Beroun je jiná kapitola.

hromadný dovoz přípražáků průměrnou rychlostí 50km/h.

Sere tě to?

Za 29let nemáme ani zákonné předpoklady k tomu, že by se naše železnice mohla koncepčně a neflikovaně přehoupnout přes mýtických 160km/h...

Vzhledem k tomu, že je potřeba řešit jiné a daleko akutnější problémy, tak je to naopak dobře [wink].
Sobota, 16. června 2018 - 11:04:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1340
Registrován: 10-2007
Vzhledem k tomu, že je potřeba řešit jiné a daleko akutnější problémy, tak je to naopak dobře [wink].

A teď si vezměte, kdyby tohle věděli na ŘSD, tak myslím, že tu stále jezdíme 90 km/h max..[proud]
Pikehead
Sobota, 16. června 2018 - 11:53:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4169
Registrován: 3-2007
A kam se chcete přehupovat přes "mýtických" 160 km/h? Jestli na dvoustovku, tak kde vidíte nejlepšího kandidáta, kde miliardy na eliminaci mimoúrovňových křížení a předělání zabezpečovačky přinesou zásadní časové úspory, aby dávalo smysl se do nich pouštět?

Jestli tím myslíte VRT, tak tato diskuse probíhala v příslušném vláknu poměrně dlouho a významné pro to budou studie proveditelnosti. Srovnání kolegy Martysse s ŘSD je krapet mimo mísu, protože oni mají skoro o řád větší přepravní objemy a tím mnohem snadněji obhájí investice do novostaveb svých "VRT". (A i tak vidíte, jakým hovno tempem jsou schopni je prakticky stavět.)

Bramem zmíněné problémy jsou provozuschopnost a kapacita, ani jedno vyšší rychlosti neřeší.
Sobota, 16. června 2018 - 13:04:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1341
Registrován: 10-2007
A kam se chcete přehupovat přes "mýtických" 160 km/h? Jestli na dvoustovku, tak kde vidíte nejlepšího kandidáta, kde miliardy na eliminaci mimoúrovňových křížení a předělání zabezpečovačky přinesou zásadní časové úspory, aby dávalo smysl se do nich pouštět?

Pokud se do toho započítá i zvýšení bezpečnosti, tak se třeba Studénka zaplatí naprosto jasně...

Srovnání kolegy Martysse s ŘSD je krapet mimo mísu, protože oni mají skoro o řád větší přepravní objemy a tím mnohem snadněji obhájí investice do novostaveb svých "VRT". (A i tak vidíte, jakým hovno tempem jsou schopni je prakticky stavět.)

Třeba ty objemy mají, protože si "VRT" vyřvali. Jistě, staví to od roku 1939 (ano, v minulém tisíciletí a před poslední světovou válkou), ale jsou v "hovnech" už jenom po kolena. Železnice neudělala zatím vůbec nic a je tedy v nich po krk.

Na druhou stranu je pravda, že železnice provedla rekonstrukce velice poctivě (tj. včetně podloží). U silnic obzvláště nižsích tříd mi stále přijde, že je jenom vrší asfaltobeton.

(Příspěvek byl editován uživatelem martyss.)
Neděle, 17. června 2018 - 11:55:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 136
Registrován: 2-2013
Martyss:
"Na druhou stranu je pravda, že železnice provedla rekonstrukce velice poctivě (tj. včetně podloží). U silnic obzvláště nižsích tříd mi stále přijde, že je jenom vrší asfaltobeton."
Tak že by železnice poctivě prováděla rekontrukce lokálek jsem si úplně nevšiml (ať srovnáváme alespoň trochu porovnatelné).
Naopak když je někde trať ve špatným stavu tak jí radši dlouhodobě (trvale) vyloučí.
Neděle, 17. června 2018 - 12:00:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9119
Registrován: 4-2003
Pikehead:Bramem zmíněné problémy jsou provozuschopnost a kapacita, ani jedno vyšší rychlosti neřeší.

Přesně tak [wink].

A nápady typu: Zavedeme rychlost 200 km/h mezi Brnem a Břeclaví, Kolínem a Chocní, Přerovem a Břeclaví, je třeba zašlápnout hned, jak se objeví.
Mladějov
Neděle, 17. června 2018 - 12:17:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12472
Registrován: 3-2007
Dálnice, kde je Vmax 130 km/h jsou VRT ?? S kamiony 90km/h ??

Teda, to je přímo goebbelsovina, co tady předvádíte [lol]
Neděle, 17. června 2018 - 13:52:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1342
Registrován: 10-2007
Tak že by železnice poctivě prováděla rekontrukce lokálek jsem si úplně nevšiml (ať srovnáváme alespoň trochu porovnatelné).

Třeba na 175 to vzali velmi poctivě. Mohli rekonstrukci provést v daleko menším rozsahu...

Dálnice, kde je Vmax 130 km/h jsou VRT ?? S kamiony 90km/h ??

Teda, to je přímo goebbelsovina, co tady předvádíte [lol]


Pane kolego, moc dobře víte, že zrychlení se dosahuje i přímějším vedením trasy. Navíc jsou země, kde se zkoušelo nebo se běžně jezdí vyšší rychlostí, ale neříkejte to tady moc nahlas, protože by si někdo mohl všimnout, že mají pak nižší nehodovost a celá kampaň proti překračování nepovolené (nikoliv nepřiměřené rychlosti) by se mohla složit jako domeček z karet
Neděle, 17. června 2018 - 20:28:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 91
Registrován: 7-2017
Bram:
"A nápady typu: Zavedeme rychlost 200 km/h mezi ... Kolínem a Chocní ..."
A fyzika zavelí projíždět Pardubice, aby těch 160 -> 200 mělo smysl. [crazy]

Nicméně, dle poloměrů oblouků je z Chotovin až do Olbramovic stavebně připraveno či navrženo na 180 km/h pro I=130. Pendolíno by mohlo přes 200 km/h, celých 30 km v kuse. Reálný smysl to ale vidím snad jen v možnosti krátit zpoždění. Už aby ta druhá kolej byla...

(Příspěvek byl editován uživatelem Poklop_D400.)

(Příspěvek byl editován uživatelem Poklop_D400.)
Neděle, 17. června 2018 - 22:13:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 552
Registrován: 1-2009
Když pročítám tuto diskuzi, tak cítím, že podle některých z vás je 200 km/h zbytečnost. Já si osobně myslím, že by se mělo o rychlosti 200 km/h reálně uvažovat. Soupravy a lokomotivy tu jsou i když ne moc, ale se zavedením 200 by se i dopravci přizpůsobovaly.
Nejlépe je připraven úsek Vranovice - Břeclav kde by se musel odstranit jeden přejezd v poli a přechod v Podivíně. Další kandidát by měl být úsek Pardubice - Choceň. Tam je bohužel těch přejezdů víc.
Když se bavíme o IV. koridoru, tak úsek Veselí zastávka - Ševětín (Nemanice) je/bude stavěn na 160 km/h s výhledem na 200 km/h.
Trainweb.cz
Pikehead
Neděle, 17. června 2018 - 22:27:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4172
Registrován: 3-2007
Ono se o ní reálně uvažuje v nově stavěných úsecích. A diskusi byste měl pročítat ještě pozorněji, protože je tu vysvětleno, proč by dvoustovka na současné trati 010 nešla zavést i kdyby to umožnily přejezdy a zabezpečovačka.
Pondělí, 18. června 2018 - 11:09:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 16859
Registrován: 5-2002
754.066: cítím, že podle některých z vás je 200 km/h zbytečnost
Je potřeba uvažovat v kontextu, kdy a kde by ta 200 měla být.
Je to podobné jako se ztepilou blondýnou: je rozdíl mít ji v posteli a/nebo za volantem auta, co před Tebou jede serpentinami...
Pondělí, 18. června 2018 - 11:46:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1215
Registrován: 11-2005
Tak třeba na VRTce Köln-Frankfurt zastavují některá ICE:

Siegburg/Bonn - (65 km) - Motabaur - (21 km) - Limburg Süd - (59 km) - Frankfurt Flughafen Fernbf

Přitom pro ně není problém ve všech úsecích dosahovat 300 km/h.

kilometráž

Tím ale neříkám, že by dvoustovka na českých "koridorech" něčemu pomohla, když by se tam motala s osobkou a nákladkou. Někdy by se jí dosahovalo, jindy ne, takže by systémové jízdní doby byly na 120 - 140, jak jsou teď...

Maximálka 160 je dobrá tak pro spěšňákovou vrstvu, pravda však je, že naše předpotopní železnice má větší průsery - neexistující trať Praha - Beroun nebo nedostatek kolejí Praha - Třebová a Přerov - Ostrava. Myslím si, že v době ekonomického blahobytu by se do infrastruktury (veškeré) mělo investovat víc. To je ale politická otázka. Zdá se mi, že projekty jsou, jen se pořád "čeká, až budou peníze". To je oslí můstek k tématu 4. koridor, který měl být podle plánů z půlky devadesátek za míň než 10 let (nevím už).
Pondělí, 18. června 2018 - 12:07:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 553
Registrován: 1-2009
Pikehead: slovo "nejde" já téměř nepoužívám, protože všechno (skoro) jde, když se chce.
Je jasné, že se zvyšující se rychlostí začne být problém s osobní a nákladní dopravou, která překáží. Trati 010 by mohlo pomoct zdvoukolejnění a rekonstrukce 020, aby tudy mohla nákladní doprava a možná i část rychlíků.
Trainweb.cz
Pružinskij
Pondělí, 18. června 2018 - 12:13:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2588
Registrován: 4-2015
Zdá se mi, že projekty jsou, jen se pořád "čeká, až budou peníze".
Tak to je opravdu jen zdání.
West code was broken.

Pikehead
Pondělí, 18. června 2018 - 15:54:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4173
Registrován: 3-2007
Tak to jsem rád, že si nakonec rozumíme, že přece jen je důležitější nejdřív ta kapacita. [proud]
Simba
Úterý, 19. června 2018 - 21:29:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2666
Registrován: 7-2008
Nechápu. Zejména nechápu, že nedošlo na druhou kolej z Benešova do Votic, tam by to tu stovku dalo. Navíc by mě docela zajímalo srovnání rozpočtové náročnosti řekněme dvacetiletém srovnání dvoukolejného mezistaničního úseku Benešov - Olbramovice a jednokolejného s dvěma výhybnami.

Nedošlo, neboť vytíženost trati, zejména mezi Táborem a Benešovem, nikdy nebyla závratně vysoká (1), vyjma tedy provozu za obou světových válek. Nechápu, co nechápete na tom, že za éry první republiky byla stavba druhé koleje Votice - Benešov více nouzová stavba než stavba dopravní potřebnosti. A co nechápete na tom, že za války z důvodů momentální a rychlé potřeby bylo, v době nedostatku všeho, mnohem levnější postavit pouze výhybny, které se navíc ani nepostavily přesně podle projektů (dřevěné výpravní budovy, stavědla, zabezpečovačky, vše bylo jen válečné provizorium, projekty byly jiné - zděné budovy, Einheit ZZ, třetí kolej v Čekanicích ad.).

(1) - po válce zde jezdilo v průměru 40 - 50 vlaků denně, během 50.let byla vytíženost úseku Ta - Bn kolem 64%, ale třeba ve stejné době Bn - Pha kolem 69%, horší to bylo vždy od Veselí na jih, tam to bylo kolem 80%, ani v 80s to nebyla mezi Ta a Bn zas taková hitparáda, nicméně studie SUDOPu na zdvoukolejnění existuje a kupodivu se i zázračně dochovala - důvodem zkapacitnění bylo to, co píšu i v článku - celorepubliková síť kontejnerových překladišť ČSD Intrans, z nichž se valná část i postavila a rovněž zkapacitnění tratě na jihu, kteroužto investici se kvůli získání fin.prostředků podařilo prosadit do projektu JETE (což nebyl až zas takový problém, vytíženost tratě na jihu byla mnohonásobně vyšší, Veselí bylo poměrně velký dopravní uzel).

Jinak ta historie dnešních koridorů sahá hluboko do 70.let:

V rámci Mezinárodní železniční unie UIC byly po řadě přípravných prací a jednání přijaty v roce 1973 první záměry na zvyšování rychlostí na vybraných tratích a základní úvahy o novostavbách vysokorychlostních tratí (o tomto je zmínka i ve studii zdvoukolejnění Veselí - Benešov, zmiňované v článku). UIC tak za spolupráce a souhlasu všech členských správ včetně ČSD vydala v roce 1973 Řídicí plán evropských železnic budoucnosti PDCEA a v letech 1976 a 1981 upřesňující dodatky PI, C1 a PDEI.

31.5.1985 je v Ženevě v rámci EHK OSN dohodnuta Evropská dohoda o mezinárodních železničních magistrálách (AGC - European Agreement on Main International Railway Line). Československo bylo v roce 1947 zakládajícím členem EHK OSN, nicméně ČSFR (ČR) ke smlouvě přistoupila i díky událostem až v roce 1990. To, že v letech 1985 - 89 jisté snahy byly a studie o možnostech ČSSR tuto dohodu naplnit byly provedeny je nezpochybnitelné, stejně jako to, že je to běh na dlouhou trať. Zda byly či nebyly tyto snahy schopny dojít naplnění např. v plánované spolupráci s Italy či Francouzi se již nedozvíme, neboť nastaly změny jaké nastaly, nicméně pamětníci vzpomínají na to, že přesvědčit mnohé soudruhy konzervativce se podařilo až na sklonku režimu s návštěvou Pendolina, takže více se udělat ani nestihlo. Zatímco od 75 do 88 byl ministrem dopravy poměrně progresívní odborník Vl.Blažek, který si dovolil kritiku i na půdě FS, od 88 to měl na starosti Fr.Podlena.
Dohoda AGC definuje koridory a síť mezinárodních tratí a stanovuje minimální požadované parametry objektů železniční infrastruktury, přičemž veškeré odchylky od stanovených hodnot jsou považovány za výjimky (minimální traťová rychlost 160 km/h, odstranění úrovňových křížení se silničními komunikacemi a splnění dalších nutných stavebních a technických podmínek).

1.2.1991 je rovněž v Ženevě dohodnuta Evropská dohoda o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované přepravy a souvisejících objektech (AGTC - European Agreement on Important International Combined
Transport Lines and Related Installations). ČR k ní přistoupila až v roce 1994. V dohodě AGTC je definována síť mezinárodních tratí vhodných pro kombinovanou dopravu. Dohoda stanovuje závazné minimální parametry objektů infrastruktury pro kombinovanou dopravu (minimální traťová rychlost 120 km/h a splnění dalších nutných stavebních podmínek). V roce 1997 byla dohoda doplněna Protokolem o kombinované dopravě po vnitrozemských vodních cestách.
Úterý, 19. června 2018 - 21:57:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9132
Registrován: 4-2003
Simba:Nedošlo, neboť vytíženost trati, zejména mezi Táborem a Benešovem, nikdy nebyla závratně vysoká (1),

Hele Simbo, ty jsi takovej blábola. Sice nalezneš plno zajímavostí v archivech, ale další práce s archivními nálezy je vpravdě zoufalá, zejména kvůli komonostalgii. Nedávno jsi mi tu tvrdil, že druhá kolej mezi odbočkou Tunel a Čekacími kolejemi nebyla postavena kvůli malému zatížení tratě. Když jsem si ale rozkliknul SUDOP Revue 1/2018, kde je v článku pojednávajícím o mostu pod Vyšehradem graf, ze kterého je vidět, že zatížení jak mostu pod Vyšehradem, tak i mostu Branického je stejné, v jednom období je zatížení Branického mostu dokonce vyšší!!!

Prostě radši uvěřím studii Sudopu, než Simbově dojmologii [wink].
P_v
Úterý, 19. června 2018 - 23:43:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1975
Registrován: 5-2002
Bram: ... graf, ze kterého je vidět, že zatížení jak mostu pod Vyšehradem, tak i mostu Branického je stejné, v jednom období je zatížení Branického mostu dokonce vyšší!!!
To je graf v brutto tunách, ne v počtu vlaků. Je asi logické, že nákladní vlak těmi tunami vydá za několik osobních.
Středa, 20. června 2018 - 06:23:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9133
Registrován: 4-2003
P_v:To je graf v brutto tunách, ne v počtu vlaků. Je asi logické, že nákladní vlak těmi tunami vydá za několik osobních.

Schválně jsem to nenapsal a počkal, kdo s tím přihopká [proud].

Takže ač je to k nevíře, ty brutto tuny jsou vypovídající téměř stoprocentně. Proč? Stačí si vzít do ruky jízdní řád z konce osmdesátých let a zjistíme, že tam jezdí snad akorát jeden (!!!) pár osobních vlaků mezi Smíchovem a hlavním nádražím (nějaký noční zastáffkový osobák Praha - Domažlice a zpět), pak rychlíky, kterých bylo oproti dnešní době minimum, ale třeba deseti a více vozové. Pak se tam kvůli přestavbě hlavního nádraží přesměrovalo několik párů osobních vlaků od Benešova pak samozřejmě soupravové vlaky. V naprosté většině případů ale jezdila po mostě pod Vyšehradem akorát nákladní doprava a osobní byla utlumena, neboť nákladní jela většinou ve směru Společné nádraží - Vršovice a osobní doprava Smíchov - hlavní nádraží by jí akorát silně překážela.....

Opravdu se nelze koukat na zatížení mostu pod Vyšehradem v osmdesátých letech dnešní optikou [nene].
Středa, 20. června 2018 - 07:52:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2584
Registrován: 3-2004
Simbo, papír snese všechno. Realita je horší. Prostě s tehdejším přístupem to nešlo. Stačí se podívat, v jakých srač.ách byly ty pro ČSSR nejdůležitější tratě. Milion pomalých jízd, přes stanice 100, koleje zasypané mourem, nákladní vlaky stojící všude, přeplněné uzly atd. [kladivo] Pokud systém nedokázal udržet v chodu ani to, co měl, a to co nutně potřeboval k životu, jak by asi dokázal budovat něco tak velkolepě fiktivního? [crazy]
Připomíná mi to závěry sjezdů KSČ - všechno bude a BUDE LÍP[pozor][pozor][pozor]
Středa, 20. června 2018 - 08:03:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1898
Registrován: 6-2016
Bram: Moje vzpomínky říkají, že v těch časech kromě domažličáku jezdil z hlaváku i flamendr v podání žabotlamu. Relevance je tak 75%, protože jsem tyto spoje používal při návratu z restaurací[biggrin]
Jinak souhlas, při cestách po železničním mostě jsem vídával buď rychlíky, nebo náklady. V tomto případě naprosto střízlivý!
Středa, 20. června 2018 - 09:16:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3510
Registrován: 5-2002
flamendr v podání žabotlamu. Jezdil flamendr do Písku a dál (830+pošta).
P_v
Středa, 20. června 2018 - 11:50:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1977
Registrován: 5-2002
Bram: Stačí si vzít do ruky jízdní řád z konce osmdesátých let
Jak to bylo v době předmetrové? Taky všechny OS vyklopily obecenstvo na Smíchově na tramvaj?
Středa, 20. června 2018 - 12:13:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1900
Registrován: 6-2016
Brr: Bojím se, že Tvůj "motorový flamendr" nestavěl v Černošicích (tak jsem ho nevyužil). Ale přesně si to fakt nepamatuju.
Středa, 20. června 2018 - 12:20:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3512
Registrován: 5-2002
JŘ 1976/77 v kladiva:
Odjezdy osobáků z Prahy hl.n.: 2.06, 5.23 (zrychlený, krom Radotína do Berouna projíždí vše), 9.09 (zrychlený, do Berouna projíždí vše), 14.58 (trochu zrychlený, staví Smíchov, Radotín, Dobřichovice a dále), 16.47 (jako ten předchozí), 18.23 (jako ten předchozí),21.14 (motorák do Hořovic). Nic z toho není panťák.
Ze Smíchova navíc: 3.58P, 4.34, 5.15P, 6.10, 6.48P, 7.38P, 9.28P, 10.31, 11.43P, 12.27, 13.18P, 14.05P do Dobřichovic, 14.50P, 15.19P do Dobřichovic, 15.45P do Řevnic, 16.14 (do Dobřichovic projíždí; do Protivína), 16.19P do Řevnic, 16.45P, 17.37P, 18.10P do Řevnic, 18.52P, 20.01P, 20.43P, 22.48P, 23.56P.
K tomu R a Sp:
0.08 Sp Strakonice, 2.24, 6.30 Horažďovice předm., 8.08 mnichovák, 8.22, 11.08 Záp. ex., 12.41, 14.31, 15.46 páteční, 16.25, 19.09 Sp Písek, 19.44, 23.26; vše z hlavního.
Středa, 20. června 2018 - 12:27:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3513
Registrován: 5-2002
honzaklonfar: když už tu mám po ruce tenhle JŘ (v práci jednou objevili zastrčenou bednu s věcmi po dávno zesnulém kolegovi, který prý byl elitní šotouš[happy]): Je tam Os9928 Smíchov 23.56 - Černošice 0.12, ale ne z hlavního. Kdyby to byl návrat z chlastačky v Berouně, tak tam je Os7821 Beroun 0.32 - Černošice 1.04 - hlavní 1.32.
Ale nějaké střídání hlavní / Smíchov, to se mohlo měnit s každým grafikonem.
Středa, 20. června 2018 - 14:23:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 16887
Registrován: 5-2002
P_v: ak to bylo v době předmetrové? Taky všechny OS vyklopily obecenstvo na Smíchově na tramvaj?
Přinejmenším ve Vysočanech ano.
Středa, 20. června 2018 - 14:32:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1902
Registrován: 6-2016
Brr: Já začal dojíždět 1980... Střídání HLN/Smíchov bylo a proto jsem s sebou vozil světlotiskovou kopii aktuálního JŘ[biggrin]
Pikehead
Středa, 20. června 2018 - 23:04:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4181
Registrován: 3-2007
Dusanh: Mám pocit, že je to marné....

Nejrychlejší úsek v síti ČSD byl na 140 km/h, pár kilometrů v mezistaničním úseku někde na trati Brno-Bratislava. Udržení té 140 bylo tak složité, že se na to nakonec vybodli. Ale plácání játrama o 160 km/h a vysokorychlostních tratích tehdy samozřejmě nic nebránilo, stejně jako dnes nic nebrání spekulacím o Francouzích a Italech... [biggrin]
Čtvrtek, 21. června 2018 - 16:16:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3516
Registrován: 5-2002
někde na trati Brno-Bratislava Vranovice (resp. od mostu přes Svratku) - Šakvice. Pak snad i Střeň - Štěpánov.
Čtvrtek, 21. června 2018 - 16:43:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 16906
Registrován: 5-2002
Ono to postupně doťapkalo od Šakvic až kamsi do Podivína. Ale pak dlooouho nic, až koridor.
Pikehead
Pátek, 22. června 2018 - 07:50:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4184
Registrován: 3-2007
No a v Podivíně to muselo skončit, páč přes stanice kilo.

(Nehodlám rozporovat, že výhybky umožňující rychlejší jízdu v přímé byly zcela jistě v plánu.)
Pátek, 22. června 2018 - 10:29:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2865
Registrován: 5-2002
Z tohoto hlediska mě vždy fascinoval Nymburk, aneb jediný větší uzel se spoustou angličanů a tak, a na 120 km/h (pokud toto ovšem není až dílem devadesátek).
Pátek, 22. června 2018 - 10:45:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 16911
Registrován: 5-2002
TZ: mě vždy fascinoval Nymburk, aneb jediný větší uzel se spoustou angličanů a tak, a na 120 km/h
No, spoustou...
V osobním je v dopravních kolejích celkem asi 6 angličanů (po jednom u St.1 a St.2 a zbývající 4 u St.3), přičemž v kolejích se 120 km/h jsou jen dva u St.3, kde je ovšem s ohledem na těsnou blízkost šedesátkového/sedmdesátkového oblouku ta 120 zcela iluzorní.

Nenapadá mě, že by vůbec někde byl angličan, po kterém by se opravdu 120 jezdilo. Dřívější předpisy povolovaly jen 80 a vyšší rychlosti byly na výjimku (např. 100 v Úvalech).
Pátek, 22. června 2018 - 10:47:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 16912
Registrován: 5-2002
Pike: Podivíně to muselo skončit, páč přes stanice kilo.
Jojo, když se ty 140 zaváděly, tak bylo podmínkou 120 přes obě sousední stanice.
Pátek, 22. června 2018 - 14:21:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2866
Registrován: 5-2002
Hajnej: Myslel jsem to spíš tak, že "jinde se skrz peróny na podobně velkým nádraží 120 nejezdilo". Pardubice 100, SNV 100, Newcastle 100, Kralupy 80, Děčín původně nevím (80?), Most 80, Choceň tuším 85, UO 70, jinak všude tak 40-60 (popř. i méně: Brno, Blava, jestli se nepletu i Cheb před porevoluční rekonstrukcí), víc leda v nějakém tom přednádraží (Olomouc). Ještě tak srovnatelné by mohly být Hranice (před koridorem tuším 100?) a Kolín, kde to ale srážela 50ka uprostřed (jinak os.n. 115 a ranžír 100 nebo 120), Zábřeh nevím zda považovat za srovnatelně "velký a složitý".
No a v tom kontextu byl prostě Nymburk skoro zjevení. [happy] Uznávám, že hustota výskytu angličanů není ovšem nejvhodnějším měřítkem.
Bílý_petr
Pátek, 22. června 2018 - 18:00:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2357
Registrován: 7-2005
Zítra kolem poledne začne pásový jeřáb odborné firmy snášet lávku na

zastávce Neplachov.

Firma je i s jeřábem už na místě.

P.S. Nedostanu se tam - tak snad to někdo nafotí [sad]

(Příspěvek byl editován uživatelem bílý_petr.)
Mnohdy je důležitější vědět, o čem se mlčí, než to, o čem se mluví (Roman Kozel)

fotogalerie 4. koridoru
Pátek, 22. června 2018 - 19:26:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 16920
Registrován: 5-2002
TZ: Myslel jsem to spíš tak, že "jinde se skrz peróny na podobně velkým nádraží 120 nejezdilo".
Však v tom Nymburce taky ne - všechny R tam stavěly, nákladů ta 120 netýkala a když už tam projížděl nějakej ten "pancéřák" z Milovic, tak se na liché straně teprve rozjížděl a na sudé zas byly peróny až o tři koleje dál.
Takže ta 120 tam prostě byla spíš jen taková potěmkináda a nic víc za tím netřeba hledat...
Bílý_petr
Pátek, 22. června 2018 - 20:57:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2361
Registrován: 7-2005
Několik fotek z dneška:
- Neplachov


- nové patky sloupů TV jsou pod úrovní dnešní traťové koleje - v místě zastávky a směrem k Dynínu jsou naopak nad úrovní TK - zřejmě se bude měnit niveleta - nebo ne?

Mnohdy je důležitější vědět, o čem se mlčí, než to, o čem se mluví (Roman Kozel)

fotogalerie 4. koridoru
Pátek, 22. června 2018 - 21:50:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2867
Registrován: 5-2002
Hajnej: Takže ta 120 tam prostě byla spíš jen taková potěmkináda a nic víc za tím netřeba hledat..
Náhodou, 4-5 vozové R Ústí - Kolín dost často na rovnou jezdily. A rozjezd se 163 z nuly na 120 někde u depa nebo naopak "zaplutí" z plné rychlosti ještě na zhlaví do perónu (neb jeho solidní délková rezerva) v opačném směru byly takové jinde v uzlech nevídané lahůdky. Prostě NB býval taková "rychlostní bílá vrána" - samozřejmě po koridorizaci míst jako Choceň nebo Zábřeh (či Veselí, ať jsme v tématu) už to takové grády nemá.
Sobota, 23. června 2018 - 10:48:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1037
Registrován: 4-2009
Ahoj všichni,
chtěl bych dnes zmínit takovou smutnou fotku.
Zítra to bude deset let, co jsem naposledy fotil zdejšího
(zde na Káčku) Pana Čerta.

Dnes snad jde odtajnit, že šlo o Tomáše Krause.
Bratra hudebníka z Krausberry.

Tom býval pražák ze Žižkova, pak severočech a vlakvedoucí.
Pak zase pražák, zapletl se s Metrem, býval SPT a i výpravčí zkušební tratě metra Kačerov - Krč.

Já ho pamatuji až od doby, kdy sloužil na odbočce Skochovice.
Poté se stal výpravčím a býval na ONJ Odjezd.
Pak mi na chvilku zmizel z obzoru, a fotka nás zavádí do doby, kdy se v Senohrabech sloužilo v provizorní JOP buňce.
Po rozprášení Senohrab sloužil v Týnci a v Jílovém u Prahy.

Bohužel je to pár let, co již není mezi námi a tak prosím o tichou vzpomínku na kluka, co zde taky dělal dopravu a zrovna v Seno si odkroutil to nej z výluk a přepojování ze stavědel na JOP.

Čerte, R.I.P.

Umění žít spočívá v tom, umět se včas rozhodnout, na co se dřív vysrat...
Sobota, 23. června 2018 - 19:04:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 16925
Registrován: 5-2002
Taky jsem ho zahlédl v Senohrabech a je k neuvěření, že je to už tak dlouho...
Bílý_petr
Sobota, 23. června 2018 - 19:43:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2364
Registrován: 7-2005
Medvěd.cz:
"Ahoj všichni...

Čerte, R.I.P.
"

připojuju se ač jsem ho osobně neznal - R.I.P. Čerte...

A snad tu pietu moc nenaruším když sem dám dnešní podvečerní fotky z Neplachova - bohužel už bez lávky - během dne jsem nemohl:


Mnohdy je důležitější vědět, o čem se mlčí, než to, o čem se mluví (Roman Kozel)

fotogalerie 4. koridoru
Sobota, 23. června 2018 - 20:03:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4750
Registrován: 9-2005
Já Toma znal dost dobře a v Seno jsme si nejen přepínání spolu užili. Bohužel jsme spolu i poznali na vlastní kůži, co za zmetka byl jeden z dozorčích provozu. Toma ponižoval tak, že se psychicky sesypal a zachránil to další výpravčí, který byl náhodou přítomen a vystřídal ho.
Ten dozorčí dělá dozorčího dál a dál je zmetek a pokud si to přečte a pozná se ať se stydí
Neděle, 24. června 2018 - 05:33:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1039
Registrován: 4-2009
Hajnej:
Fotce je deset let, ale tomu odchodu cca čtyři roky.
Ale počítám, že novější nikdo nemá a že šlo o Človíka z Trati 220 a že stojí za to uznat, že tu byl, působil, zanechal stopu.

Plešoun:
Tom nebyl bez chyb (kdo je?).
A k posledku byl slabší na plíce a zdraví obecně.
A jako človíček i labilnější.
Takže je dost možné, že ...
Ach jo.
Ne, tenhle typ lidí se nestydí.
Koukni se na Hrad.
Z debility se dělá přednost.
Nic, Ende, šlus.

Malá vzpomínka na Toma a jedem zas dál, ju?

Děkuji Vám oběma, že jste si na něj vzpomněli.
A všem, co čtou, matně tuší, ale nenapíšou.
Těch je většina.
Hezkou neděli,

Umění žít spočívá v tom, umět se včas rozhodnout, na co se dřív vysrat...
Mladějov
Neděle, 24. června 2018 - 09:18:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12503
Registrován: 3-2007
Jo, ať se tam má Tom fajn, také jsem ho znal a vzpomínám, naštěstí měl rychlý a milosrdný konec, bez nemocnic a hadiček, měl jsem obavy z opaku.

Teď už na nás kouká ze železničního nebe, třeba někdy pokecáme [wink]
Neděle, 24. června 2018 - 17:38:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 384
Registrován: 8-2006
Zřejmě se u Neplachova něco nepovídlo, protože místo PJ 50 km/hod je přes propustek PJ 30 km/hod [coze]
Prvni
Neděle, 24. června 2018 - 20:42:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 114
Registrován: 4-2007
Jsem se trochu tento týden poflakval kolem Suvo. Tak sem hodím pár obrázků. Vezmu to od jih na sever. U Sudoměřic jsem zatím žádnou činnost nezaregistroval, takže první je Mezno.








A to je vše. O moc víc toho tam zatím vidět není[happy]
Vzhůru do boje! Povedu vás proti smrtelným. ZVÍTĚZÍME!!
Pikehead
Neděle, 24. června 2018 - 21:05:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4193
Registrován: 3-2007
Hezké - pomalu se to rozjíždí.

Ten vehikl není na skrývkování ornice, je to grader na srovnání povrchu cesty, kterou si budují po celé délce stavby, proto i ten válec (a čekal bych ještě minimálně štěrk, aby se tam na podzim neutopili v bahně).
Pondělí, 25. června 2018 - 00:00:20  
Administrátor
Číslo příspěvku: 72842
Registrován: 4-2003
Je tam taky finišer, na staveništní cesty by měl pak přijít i asfalt...
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Nový příspěvek
     
  Text příspěvku:

  Uživatelské jméno:  
Pouze registrovaní
  Heslo:
  Přílohy:
  Volby: V příspěvku používám HTML kód
Odkazy (URL) v příspěvku automaticky aktivovat
  Akce:
, více zde.