Diskuse » Železnice » Slovensko » Archiv diskuse Slovensko do 28. 2. 2021

Archiv diskuse Slovensko do 28. 2. 2021

autor	příspěvek
Ahmad_Šáh_Masúd	Středa, 03. února 2021 - 23:35:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1812 Registrován: 6-2019	Však se k té noci dá přidat ještě půlden před a po. Tedy odjezd a příjezd až třeba před obědem. Zrovna u cesty k moři by to vadit nemuselo. Ono to jednou přijde, ale až Rumuni dostaví větší část svého prvního koridoru (mají toho rozkopáno ažaž) a Maďaři dokončí jejich část. doch liebe keinen von der Eisenbahn doch liebe keine ausm Tagebau
Velky_sef	Čtvrtek, 04. února 2021 - 01:13:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 954 Registrován: 7-2017	Z Viedne letecky do Bukuresti a ďalej vlakom. Ceny z Viedne do Splitu tuším od ca 30€ sedačka jednosmerne u OeBB, to nie je zlá cena. Z Blavy podľa vagonu jeden autovozen do Splitu, pochybujem, žeby ešte naberali auta vo VIE. Uvidíme, aka bude situácia s pandemiou, ak bude treba dva testy a karanténu, tak to mnoho ľudí odradí, tuto sezónu podľa mojich info skôr ľudia nastupovali v Pardubiciach a Brne než v Prahe. Ono keď môžem za nejakých 150€ letieť do Splitu, tak to vyjde lacnejšie lietadlom než vlakom
BRKS	Čtvrtek, 04. února 2021 - 08:01:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 45 Registrován: 7-2019	Na Wien Hbf Autoreisezug stojí ten EN do Splitu asi 60-70 minút, čiže na 100% sa bude nakladať/vykladať aj vo Viedni.
Vantju	Čtvrtek, 04. února 2021 - 09:03:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4934 Registrován: 9-2007	Z Blavy podľa vagonu jeden autovozen do Splitu, pochybujem, žeby ešte naberali auta vo VIE Ale no tak, ten odkaz na řazení je tu snad dvakrát... Teoretických variant je spousta, uvidíme na podzim, zda se Wien - Split se soupravovým přetahem do/z Bratislavy chytne. Hardcore šotouši jako já s ním pojedou nejspíše už z Bratislavy, ale pro lehčí šotouše existuje lepší alternativa v podobě odjezdu ve 12:44 z Prahy do Grazu, tam je dost času na večeři (19:33-21:01) a do Splitu dojezd v 9:46. Žádný z vozů ale nemá stahovací okýnko a je vyloučeno nasazení něčeho jiného, než řad Bmz a WLABmee, takže si tipnu, že většina šotoobecenstva využije spíše žlutý Urlaubsexpress s Bvcmz.
csik	Čtvrtek, 04. února 2021 - 11:31:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 217 Registrován: 10-2020	Velky_sef 950, Zámčan – už to tu kedysi bolo, aj cez Munkács::
Viki59	Čtvrtek, 04. února 2021 - 13:53:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1052 Registrován: 7-2017	Koukám, že tu máte docela nedostatek obrázků. Hodím sem sondu z Tater roku 1989. Bude-li se líbit, mohu přihodit další. EMU 89.0007, 10, 17, El/u 51335 Starý Smokovec EMU 89.0003 Vyšné Hágy EMU 89.0004 Tatranská Polianka
Martin_zlivský	Čtvrtek, 04. února 2021 - 14:23:16
Administrátor Číslo příspěvku: 74007 Registrován: 4-2003	Jasně, ty fotky jsou úplně úžasné! Navíc je to z doby, kdy jsem do Tater začínal jezdit. Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
mašinka	Čtvrtek, 04. února 2021 - 14:26:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 181 Registrován: 11-2019	Jasně, já se přidávám
Mikulda	Čtvrtek, 04. února 2021 - 16:15:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3886 Registrován: 3-2006	A video z Tater z let 1979 a 2000 Upozornění: Příspěvek může obsahovat stopy ironie, cynismu a černého humoru. Vyrobeno v závodě, který zpracovává vzdálené vize, bláznivé sny a šílené nápady.
Zámčan	Čtvrtek, 04. února 2021 - 18:12:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 248 Registrován: 7-2017	Vantju ale klud , však na teba to nebolo.....R 1253 bude vlak zložený z vozňov ZSSK , s tým že sa v Rakúsku budú pridávať dva ich autovozne ......preto nerozumiem, súpravový vlak do BA, vlak OBB predlžený do BA a len preto ZSSK že OBB nemá licenciu na ZSR atd.
Viki59	Čtvrtek, 04. února 2021 - 18:43:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1053 Registrován: 7-2017	Velký Slavkov a okolí (1989)
Paul2no	Čtvrtek, 04. února 2021 - 18:53:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2267 Registrován: 11-2009	Viki59: zajímavá je zdvojená trolej na poslední fotce. Proč se tohle na 3 kV DC u ČSD vlastně nikdy nepoužívalo? V Polsku mají zdvojené troleje skoro všude, a asi ví proč.
Martin_zlivský	Čtvrtek, 04. února 2021 - 19:38:00
Administrátor Číslo příspěvku: 74009 Registrován: 4-2003	Měl jsem pocit, že jsem to zrovna na TEŽ někde viděl, ale v okolí Slavkova to nebylo, což dokládají následující fotky z předloňska: Tak snad u Smokovce to bylo? Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Viki59	Čtvrtek, 04. února 2021 - 20:22:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1054 Registrován: 7-2017	Mám takový pocit, že foto dvojité troleje je z úseku, který dnes není. V roce 1989 jezdila TEŽ ještě po mostě přes nádraží a konečná byla před nádražní budovou.
Martin_zlivský	Čtvrtek, 04. února 2021 - 20:41:59
Administrátor Číslo příspěvku: 74010 Registrován: 4-2003	Ano, prý jsem tak taky jezdil, ale to už si bohužel nepamatuji. V původní trase nejsou k nalezení téměř žádné pozůstatky, snad možná jeden ze stožárů. Napřed jsem si myslel, že jde o úsek, který mám na druhé fotce (proto jsem fotku toho úseku a přilehlého okolí vkládal), ale jedná se asi opravdu o dvě různé „lochensky”. Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Viki59	Čtvrtek, 04. února 2021 - 22:00:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1055 Registrován: 7-2017	Konečná v Popradu
Bastions	Čtvrtek, 04. února 2021 - 23:03:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 42 Registrován: 11-2018	Miroslav_ Zikmund Vďaka za zoznam RD, objasnilo aj iné otázky.
Velky_sef	Pátek, 05. února 2021 - 11:02:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 956 Registrován: 7-2017	Vantju, logicky vo VIE naložia svoje autovozne, ale nebudú ešte na vozeň z BA nakladať autá z VIE v prípade voľnej kapacity.
Union_pacific	Pátek, 05. února 2021 - 19:55:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6649 Registrován: 11-2009	Přírodní rezervace Pstruša, oblast Polana, okres Detva - 1994
Miroslav_ Zikmund	Sobota, 06. února 2021 - 10:57:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 741 Registrován: 2-2016	Paul2no : může to být i z hlediska vyšších nároků na údržbu a lze nahradit vyšším počtem vodičů zesilovacího vedení nebo vetším průřezem vodičů zesilovacího vedení - např. na ŠRT jsou na obrázcích vidět 3 vodiče, obvykle je jen jeden - a větším počtem propojek mezi zesilovacím a trakčním vedením ....
januch1	Sobota, 06. února 2021 - 16:18:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 189 Registrován: 9-2011	Mezitím na hlavním tahu jezdíme tak rychle jak električky pod Tatrami ŽSR zřejmě náhradní díly již ani neobjednává... POTR 10 v Děvínské Nové Vsi za chvíli oslaví první narozeniny, gratulace
kfk	Sobota, 06. února 2021 - 19:52:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 42 Registrován: 10-2017	UP: nadherne, ako zive, akurat ze v 1994 este nebola Detva okresnym mestom. Tym sa na pocin Mečiara stala az v roku 1996.
csik	Sobota, 06. února 2021 - 21:03:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 222 Registrován: 10-2020	januch1 – DNV r 10 před válkou byla snaha upravit hlavní tratě na 150, ale napřed Hitler , pak komouši, pak zas loupež století...furt se nedařilo, prachy nebyly. Až když začaly téct mld z EU. Vždyť i u nás to z těch 150 na 160 trvalo ¾ století.... Mikáda vyzkoušená na 140 pak opravdu tolik jezdily se Slo Str, když z ČTŘ bylo zpoždění a do Brt ho hodně zkrátili nebo přijeli i včas. Bylo prý jen jedno místo, kde se topič musel držet, jinak v pohodě.
Jeffer	Sobota, 06. února 2021 - 21:19:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 941 Registrován: 1-2005	Miroslav_ Zikmund To ale nič nemení na tom, že na tej širokorozchodnej je zdvojený trolejový vodič používaný na hlavnom stúpaní (určite z východu do výhybne Slančík, zo západu si nie som istý, z tejto strany jazdia prázdne vyrovnávky). Grrrrrr... Gorrrrr... Gorila! (14. 2. 2003 v Košiciach na stanici na R604 Dargov do Bratislavy)
Miroslav_ Zikmund	Sobota, 13. února 2021 - 12:20:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 749 Registrován: 2-2016	csik : DNV byla první stanicí v síti ČSD se staniční rychlostí 120 km/h. V době M298.0 "GANZ Hungaria" existovaly traťové rychlostníky 130, právě pro tuto MJ.
Aleš_Liesk.	Sobota, 13. února 2021 - 21:23:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7369 Registrován: 9-2011	Rychlostníky byly pro motorové vozy s hmotností na nápravu do 17 tun. Což se (čistě teoreticky) nějak nepotkalo s M 298.0. Všichni jste volové. Servít
E499001	Neděle, 14. února 2021 - 06:47:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3989 Registrován: 11-2006	Jeffer: "Miroslav_ Zikmund To ale nič nemení na tom, že na tej širokorozchodnej je zdvojený trolejový vodič používaný na hlavnom stúpaní (určite z východu do výhybne Slančík, zo západu si nie som istý, z tejto strany jazdia prázdne vyrovnávky)." Nemáš pravdu. Trolejový vodič je jednoduchý, ale zosilovacie vedenie je trojité. http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
Bram	Neděle, 14. února 2021 - 07:55:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12001 Registrován: 4-2003	csik:Mikáda vyzkoušená na 140 pak opravdu tolik jezdily se Slo Str, když z ČTŘ bylo zpoždění a do Brt ho hodně zkrátili nebo přijeli i včas. Bylo prý jen jedno místo, kde se topič musel držet, jinak v pohodě. Takže lokomotivy konstruované na 110 km/h byly na trati Pardubice - Choceň vyzkoušené na 140 km/h. Tomu by odpovídala maximální rychlost dosahovaná jimi se Slovenskou Strelou 125 km/h, které bych i věřil. Ale že by se k provozu při zkouškách dosažená rychlost 140 km/h využívala?!? To asi ne . Chtěl bych vidět tehdy zkušebního komisaře a úředníka, kteří by se pod toto podepsali... Ostatně i povolená (nikoliv dosažená) rychlost 150 km/h pro zkoušky by odpovídala požadavku na maximální provozní rychlost 130 km/h (to byla i maximální povolená rychlost v provozu pro řadu M290.0), ale ne pro 140 km/h. Csik nás tu zase řádně houpá a myslí si, že mu to sežereme i s navijákem .
Marian_P	Neděle, 14. února 2021 - 15:04:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1278 Registrován: 1-2012	A kdo ti tu volovinu řekl?
nalej-olej	Neděle, 14. února 2021 - 15:43:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20 Registrován: 11-2020	Parní loomotiva - Čiernohorská železnica, Čierny Balog
Petr_vlček	Neděle, 14. února 2021 - 16:08:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13688 Registrován: 5-2004	nevim jak se jezdilo na koridoru a jak presne ukazoval rychlomer na hurvinkoj, ale nekdy v puli 70-tek jsem na solo m131 jel na zadni plosine s ukazujicim rychlomerem z jicina do libune. Od nymburka se prijelo se sekerou a "spechalo" do skupiny v libuni. 80 to ukazovalo mezi vsema zastavkama a nekde za jinolicema tam bylo 91_2. Ze to byl fofr se dalo usoudit z jizdni doby +-13 minut i se vsema zastavkama...
Jeffer	Neděle, 14. února 2021 - 21:52:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 943 Registrován: 1-2005	E499001 Tu máš vjazd do výhybne Slančík od východu v roku 2014 ty „nemáš pravdu“ :-P Grrrrrr... Gorrrrr... Gorila! (14. 2. 2003 v Košiciach na stanici na R604 Dargov do Bratislavy)
Miroslav_ Zikmund	Neděle, 14. února 2021 - 22:02:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 752 Registrován: 2-2016	Bram : podmínkou úspěšně provedené TBZ je dosažení konstrukční rychlosti + 10 %. Strojvedoucí J.M. s Pendolinem dotáhl až těch 237 km/h. "Klíčové" je, jaká byla povolená rychlost přes stanice na výhybkách a zda by se - s ohledem na relativně krátké mezistaniční vzdálenosti - dalo s parní lok téhle rychlosti, z hlediska trakční dynamiky, dosáhnout. U M290.0 je to s ohledem na druh přenosu něco jiného ...
E499001	Neděle, 14. února 2021 - 23:44:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3990 Registrován: 11-2006	Jeffer: Nabudúce teda napíš jasnejšie, že ten dvojitý trolej je možno len na poslednom kotevnom poli pred Slančíkom a nie na celom stúpaní od východu. Tu máš ešte jedno foto od predvesti do Slanca z apríla 2015. Je to akurát na prechode kotevných úsekov a ani tento nemá dvojitý trolej. (Příspěvek byl editován uživatelem E499001.) http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
S4991023	Pondělí, 15. února 2021 - 10:37:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4396 Registrován: 9-2003	Miroslav_Zikmund: To, že je mašina při TBZ vyzkoušena na Vmax. + 10% (u vyšších rychlostí vmax. + 10 km/h) neznamená, že může touto rychlostí běžně jezdit. Od běžného ježdění jsou takové cedulky na stanovišti, sešiťák, brzděnka a platí nejmenší z těchto rychlostí. NOBLE BRICKS
Jeffer	Pondělí, 15. února 2021 - 12:27:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 944 Registrován: 1-2005	E499001 No veď že je v celom úseku som ani netvrdil. Presnejšie, neviem v akom rozsahu je dvojitý trolejový drôt použitý, len viem, že som ho tam videl. A áno, asi dáva trochu fyzikálny zmysel mať ho tam, kde je očakávateľné, že sa vlak bude pohybovať pomaly (a prípadne s vysokým odberom ako pri rozjazde v stúpaní od vchodového návestidla do výhybne) – tam je najväčšia šanca preťažiť ten trolejový drôt medzi prípojkami zo zosilovacieho vedenia. Hlavne, že sme sa dohodli. Teraz tam už len vyslať niekoho, kto zmapuje presné kilometrické polohy začiatkov a koncov úsekov so zdvojeným trolejovým drôtom. (Příspěvek byl editován uživatelem jeffer.) Grrrrrr... Gorrrrr... Gorila! (14. 2. 2003 v Košiciach na stanici na R604 Dargov do Bratislavy)
Mladějov	Pondělí, 15. února 2021 - 15:40:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15964 Registrován: 3-2007	No já bych se v první řadě ptal po zdroji - tedy kde csik (co má mj. potřebu pořád něčím udivovat a být kontroverzní) tu informaci sebral. Osobně z mnoha důvodů (mohu je případně uvést)nevěřím, že se těch 110 km/h s Mikádem nějak systematicky překračovalo, natož s tím jezdit pravidelně 140 km/h. To jsou takové pohádky starých zbrojnošů a podobné jsem slyšel i např. o 350 a jízdě s nějakým tím zpožděným Balt-Orientem před 40 lety někde dole u Břeclavi 180 km/h (s Béčkama..). A jako běžná věc ? Tuplem ne. Mmch J.M. je cca měsíc po smrti. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
Bram	Pondělí, 15. února 2021 - 15:46:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12014 Registrován: 4-2003	Mladějov:Osobně z mnoha důvodů (mohu je případně uvést)nevěřím, že se těch 110 km/h s Mikádem nějak systematicky překračovalo, natož s tím jezdit pravidelně 140 km/h. Jedním z důvodů byl i stav tratí, respektive geometrická poloha koleje. Je to dost dobře vidět na mnohých záběrech z interiéru vlaků během jízdy za první republiky, kdy se tam lidé třepou jak hadr na holi ve větru.
Pikehead	Pondělí, 15. února 2021 - 17:17:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6960 Registrován: 3-2007	No třepání může být způsobeno i mizernějším odpružením v té době. Průvodce Legiovlakem mi vyprávěl, že u těplušky (=nákladní vagon) při jízdě nebyl problém spadnout z lůžka, jak to házelo, a i na dnešním svršku je jízda v nákladních vozech legiovlaku celkem zážitek (a moc rychle to zřejmě nejezdí).
Miroslav_ Zikmund	Pondělí, 15. února 2021 - 19:05:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 753 Registrován: 2-2016	S4991023 : a já jsem snad něco takového napsal ? Laminátko, laminátko .....
Tomáš_záruba	Pondělí, 15. února 2021 - 19:30:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4273 Registrován: 5-2002	Na openrailwaymap je vyznačena budoucí elektrizace Marchegg - DNV 15 kV a ještě k tomu (min. z rakouské strany) dvoukolejně. To je, předpokládám, nějaký šotek...? Nebo je šotek jen těch 15 kV, a chystá se náhrada existujícího mostu novým (na 160 km/h, čemuž by ty různé rychlosti odpovídaly) a následná demolice původního?
E499001	Pondělí, 15. února 2021 - 19:50:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3991 Registrován: 11-2006	Pikehead: Odpružení v té době bylo lepší, než si myslíte. Vypružení listovými pery je mnohdy měkčí, než vinutými pružinami. To třepání budou mít na svědomí spíše styky kolejnic. http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
Pikehead	Pondělí, 15. února 2021 - 20:39:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6962 Registrován: 3-2007	Skákání se dá možná přičíst i mizernému FPS u mechanických kamer. Třeba záběry z paluby Slovenské strely mi nepřijdou nějak strašidelné a i koňak v zábrusovce vypadá celkem stabilně. Co se týče odpružení, tak historickým dvouosým vozem jsem jel někdy předloni z Polubného do Harrachova a pocitově to byl takový o kus horší šukafon. (Netuším ale co to bylo za vozy a o kolik se fakticky liší od ruských nákladních vozů ze začátku minulého století...) (Příspěvek byl editován uživatelem Pikehead.)
Bram	Pondělí, 15. února 2021 - 21:21:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12015 Registrován: 4-2003	E499001:Odpružení v té době bylo lepší, než si myslíte. Vypružení listovými pery je mnohdy měkčí, než vinutými pružinami. To třepání budou mít na svědomí spíše styky kolejnic.[wink] Tak tuhost pružiny (měkčí vypružení) nemá žádnou souvislost s tím, zda jde o listovou či vinutou pružinu. Hlavní rozdíl je hystereze, kterou má listová pružnice (navíc velice špatně vyčíslitelnou a v provozu proměnnou) a vinutá pružina nikoliv. A proto se od používání listových pružin v osobní dopravě (běžně dosahované rychlosti nad 100 km/h) upustilo již před dlouhými desetiletími (náhrada zejména vinutými pružinami) a v nákladní dopravě buď náhradou vinutými pružinami nebo použitím parabolických pružnic, kde ta hystereze již nezávisí tolik na stavu třecích ploch mezi listy. Charakteristiky různých pružících prvků používaných v železniční dopravě najdeme třeba zde: http://kdmt.uniza.sk/files/podklady/KV2/F_82.pdf
dnblistener	Pondělí, 15. února 2021 - 21:22:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1882 Registrován: 7-2013	Viki59: "EMU 89.0003 Vyšné Hágy" Náhodou viacej fotiek z Vyšných Hágov by sa nenašlo? PP-191CU / PP-308DD / PP-749EF
E499001	Pondělí, 15. února 2021 - 22:36:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3994 Registrován: 11-2006	Bram: Tolik informací v jednom souboru ... hezká práce, ale mě teorie už léta moc nezajímá. Asi jsem zakrněl u té rutinní praxe. Mimochodem, na stejné fakultě vědci kdysi spočítali, že souprava 830+Bix se teoreticky nemůže rozjet ze zastávky Skalité-Kudlov do 28 promilového stoupání. No a protože to čadčanskí rušňovodiči nevěděli, tak se tam běžně rozjížděli. http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
Petr_Šimral	Pondělí, 15. února 2021 - 23:10:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11026 Registrován: 5-2002	Mimochodem, na stejné fakultě vědci kdysi spočítali, že souprava 830+Bix se teoreticky nemůže rozjet ze zastávky Skalité-Kudlov do 28 promilového stoupání. No a protože to čadčanskí rušňovodiči nevěděli, tak se tam běžně rozjížděli. Vědci taky kdysi spočítali, že TRAXX z Libně do Uhřiněvsi neuveze více jak 1250 tun. A po deseti letech tam má zcela oficiální normativ T4 1850 tun... Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
T_._H_.	Úterý, 16. února 2021 - 07:22:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13840 Registrován: 8-2012	Řekl bych, že tabulky normativů hmotnosti nejsou žádná "věda", ale naopak zobecněná empirie (z dob kluzných ložisek a dvounápravových vozů)... 電車オタク
Tomáš_záruba	Úterý, 16. února 2021 - 08:29:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4277 Registrován: 5-2002	Taky asi záleží, s jakými vstupy je počítáno a jakou "minimální snesitelnou" rychlost si tam dáš. A taky může jít o pozůstatky doby postrkové, kdy se normativy prostě sčítají, což ale při výrazně rozdílných kritických rychlostech (nebo míry poklesu tažné síly ve vyšších rychlostech) nemusí moc dobře fungovat. Plus věci jako "obvyklá adheze" kolejnic před a po obnově, nižší či vyšší rychlost do odbočky pod kopcem v kombinaci s dříve nutným stahováním sudá-lichá...
T_._H_.	Úterý, 16. února 2021 - 08:36:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13843 Registrován: 8-2012	Ježiš to je přece jedno, prostě to nejsou žádné výstupy "vědců z fakulty", ale něco empiricky naměřeného, pro jistotu vyvatovaného a nakonec opičovaného školáky života. 電車オタク
Aleš_Liesk.	Úterý, 16. února 2021 - 09:52:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7379 Registrován: 9-2011	Mimochodem, na stejné fakultě vědci kdysi spočítali, že souprava 830+Bix se teoreticky nemůže rozjet ze zastávky Skalité-Kudlov do 28 promilového stoupání. No a protože to čadčanskí rušňovodiči nevěděli, tak se tam běžně rozjížděli. Tady bych si dovolil namítnout, že závisí i na době, kdy byla dělána ona studie a kdy to pak strojvedoucí zkoušeli. Pokud byla studie dělána "krátce po vyrobení" prvních vozů (třeba jako studie nasaditelnosti vozů na jednotlivých tratích) a skutečná prověrka v boji byla o několik let později, tak se není co divit. Vozy se totiž, a to tuším ani sólo, nemohly při zkušebních jízdách rozjet z Bojova a Bojanovic (nebo Klínce, už nevím přesně), zato po couvnutí do Měchenic a opakovaném rozjezdu na menším kopci to už bez problému zvládly. Dokonce to mám "z první huby", náš bývalý pan šéf se těch zkoušek účastnil. Strojvedoucí se naučili si pomoci a na pult pak i přibylo tlačítko "Těžký rozjezd" (o kterémžto ale nemuseli mít akademici tušení, takže klidně mohli s původní charakteristikou počítat třeba i 20 let po vyrobení vozů ). Nicméně, původně byla tato neschopnost vozu prezentována (a to dokonce i prof. Jansou!) jako klad, a sice že "tažná síla narůstá postupně a nedochází k rázům". Problém byl v tom, že sice narůstala postupně, ale s rychlostí, a nikoliv s časem . Na tuto kauzu jsem si vzpomněl i v případu nedostatečně chlazených brzdových kotoučů, kdy tento nedostatek byl výrobcem naopak prezentován jako klad v "malých ventilačních ztrátách" Všichni jste volové. Servít
E499001	Úterý, 16. února 2021 - 10:00:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3995 Registrován: 11-2006	A.L. Přesně o to "kouzelné" tlačítko tady šlo. S tím na škole v zadání nepočítali. http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
Bram	Úterý, 16. února 2021 - 10:07:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12020 Registrován: 4-2003	Aleš lisek:Tady bych si dovolil namítnout, že závisí i na době, kdy byla dělána ona studie a kdy to pak strojvedoucí zkoušeli. Pokud byla studie dělána "krátce po vyrobení" prvních vozů (třeba jako studie nasaditelnosti vozů na jednotlivých tratích) a skutečná prověrka v boji byla o několik let později, tak se není co divit. Vozy se totiž, a to tuším ani sólo, nemohly při zkušebních jízdách rozjet z Bojova a Bojanovic (nebo Klínce, už nevím přesně), zato po couvnutí do Měchenic a opakovaném rozjezdu na menším kopci to už bez problému zvládly. Dokonce to mám "z první huby", náš bývalý pan šéf se těch zkoušek účastnil. Strojvedoucí se naučili si pomoci a na pult pak i přibylo tlačítko "Těžký rozjezd" (o kterémžto ale nemuseli mít akademici tušení, takže klidně mohli s původní charakteristikou počítat třeba i 20 let po vyrobení vozů [happy]). To je těžká historie, ovšem zajímavá . Ale přeci jen blíže k současnosti (a ve vztahu k normativu pro TRAXX) je spíš situace s nedostatkem adheze, kterou bylo třeba řešit velice často u dvaašedesátek i po instalaci tlačítka těžký rozjezd. I já jsem si na tento problém dovolil narazit a vyřešil jsem to přemístěním zátěže (rozuměj zkoncentrováním cestujících) nad hnací podvozek. A hned bylo po problému, protože cestující se za velkého řehtání velice ochotně přemístili tam, kam jsem je potřeboval umístit .
E499001	Úterý, 16. února 2021 - 12:25:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3996 Registrován: 11-2006	Ještě poznámka k tomu kouzelnému tlačítku. U první a zřejmě i druhé série ho nebylo potřeba dodávat, stačilo krátkodobě podržet tlačítko "start dieslu". S adhezí samozřejmě souhlas, přesouvací varianta kaštanstva funguje i u řady dalších vozidel. http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
Aleš_Liesk.	Úterý, 16. února 2021 - 13:04:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7383 Registrován: 9-2011	Ano, to bylo myšleno pod tím "Strojvedoucí se naučili si pomoci" Historek byla spousta, např. o záhadném praskání tlapových ložisek, které se často dělo po křižování s jiným vlakem cestou "do kopce". Ale to zas příště, teď musím "do práce" Všichni jste volové. Servít
Libcha	Úterý, 16. února 2021 - 16:51:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1761 Registrován: 11-2005	A jaký technický fígl byl za tlačítkem na Těžký rozjezd skryt? (Možná by se to dalo namontovat i na kávovar.)
Mladějov	Úterý, 16. února 2021 - 16:58:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15981 Registrován: 3-2007	Pokud si to pamatuju dobře, tak přibuzení. První série měla regulaci "vlastní charakteristikou", u 2. a 3. to bylo řešeno jinak.
Aleš_Liesk.	Středa, 17. února 2021 - 09:39:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7386 Registrován: 9-2011	Ano, přibuzení hlavního generátoru. ("hlávnoho heněrátora", jak říkají bratři Ukrajinci ). Prozatímní řešení spočívalo ve stlačení startovacího tlačítka, čímž se připojilo starovací vinutí HG a opět došlo k onomu žádoucímu přibuzení. Detaily by se musely získat buď od pamětníků anebo studiem schémat . Všichni jste volové. Servít
Aleš_Liesk.	Středa, 17. února 2021 - 18:23:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7388 Registrován: 9-2011	Mla: mám pocit, že princip regulace zůstal stejný (tj. téměř žádný - "regulovalo" se přetížením dieselu) a jen se snad změnily poměry derivačního a sériového buzení. Ale už si fakt moc nepamatuju a na studium schémat není t.č. ten č. U 831 se snad při rekonstrukci dodával i elektronický regulátor buzení Všichni jste volové. Servít
Miroslav_ Zikmund	Neděle, 28. února 2021 - 21:59:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 766 Registrován: 2-2016	Aleš_Liesk. : 830 + Bix bylo běžné řazení MOs na Dobříš (19063) rozjezdy z Klínce (stoupání, oblouk) za sucha bez problému ... 19051 / 19055 / 19059 dvojmo, s netlačícím PK (zadní se zapomněl, jsa zaneprázdněn jinými neodkladnými záležitostmi ...) vlakový M na hranici přeotáčkové ochrany dokázal rozjet Sv hmotnosti 140 tun s oběma Bix a zadním M ...