Diskuse » Železnice » Vysokorychlostní tratě (VRT) » Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT... do 09. 11. 2020 « předcházející | další »

Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT... do 09. 11. 2020

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   autor příspěvek
Čtvrtek, 22. října 2020 - 21:15:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4063
Registrován: 12-2007
Tantin27: Některé dlouhodobé účinky, většinou ty, které jste uvedl, se neodhalí ani za 10 let. A tak dlouho nemá cenu čekat. Dejme tomu, že v populaci bude každý stý člověk nakažený covidem a smrtnost bude 2%. To znamená, že z desetimilionové populace 2 tisíce osob zemřou. Pokud budou vážné případy nemoci ve výši 1 promile z očkovaných jedinců, a zemře jedno procento z těch vážných případů, potom po očkování 10 milionů lidí by počet úmrtí byl 100 osob, což je méně než zmíněných 2 tisíce. Samozřejmě se asi při testování sleduje, zda ty nežádoucí účinky po očkování měly jenom přechodný charakter anebo zda znamenají trvalé zhoršení kvality života. Vakcíny se testují na desítkách tisících osob, takže se prokáže, v jak velkém rozsahu měly nežádoucí účinek, a zda zanechává trvalé následky, popř. vede ke smrti.
Pátek, 23. října 2020 - 01:34:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3960
Registrován: 5-2002
Arthur Hailey o tom už docela dávno napsal jednu moc pěknou knížku...
Pátek, 23. října 2020 - 08:45:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4462
Registrován: 5-2004
Vždyť je to jednoduchá matematika když vakcínu dostanou miliardy lidí, tak i vedlejší účinky postihující promile očkovaných budou komplikovat život milionům lidí, některé možná po celý zbytek života. Proto je testování vakcín tak přísný a nadlouho.

Dejme tomu, že v populaci bude každý stý člověk nakažený covidem a smrtnost bude 2%.

Tak 100k nakažených už máme (web ministerstva hlásí 130999), smrtnost uvidíme za pár měsíců, podle toho, jak tu vlnu dá zdravotní systém... [smrt]
Mladějov
Pátek, 23. října 2020 - 09:28:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15241
Registrován: 3-2007
Wagon:
"Tantin27: Některé dlouhodobé účinky, většinou ty, které jste uvedl, se neodhalí ani za 10 let. A tak dlouho nemá cenu čekat. Dejme tomu, že..."

Ano. Takže vy byste jako politik třeba tu látku nařídil na své triko bez všech testů použít, lidi by vám to hodili ve volbách..akorát by vás nejspíš s nějakými domnělými i opravdovými vedlejšími účinky za pár let tahali k soudu, nazývali doktorem Mengelem a překvapuje mne, že vy vás třeba ty poškozené děti, plody, neplodní atd. nestrašili ve snu.

Nojo, to jsou holt ti sociální inženýři, co pořád potřebují dělat pro ty ostatní dobro i porušováním čehokoli.

Nakonec máte pravdu, Putin to také udělal a zřejmě spal vždycky dobře.

No ještě, že tady zatím nemáme diktaturu, kdy někdo "osvícený" se na nějaké zákony a postupy vykašle ve jménu něčeho, co je jeví jako úžasné, s vizí, veliké a perfektní.
Pátek, 23. října 2020 - 10:16:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4064
Registrován: 12-2007
Mladějov: Podsouváte mi to, co jsem vůbec neuvedl. Samozřejmě jsou testy vakcín nutné, zpravidla až na stovkách tisících lidí. To je také důvod, proč zatím nikdo ještě s vakcínou nešel na trh, snad kromě Rusů. Nicméně některé účinky se mohou projevit až za několik let, např. v případě neplodnosti, které uvedl Tantin27. Vakcínu třeba dostane dvacetiletý muž, který chce mít děti okolo 30 let. Do té doby asi moc nebude uvažovat o neplodnosti, ledaže by nemohl produkovat spermie. Podobně je to i s poškozením plodu. Takže abychom měli dejme tomu 99% bezpečnost vakcíny, tak bychom asi opravdu potřebovali na vývoj vakcíny 10 let, což světu zoufale chybí. A pak je samozřejmě nutné dát na misku vah na jedné straně riziko úmrtí na covid-19, a na straně druhé riziko úmrtí nebo poškození života způsobeného očkováním. Jak známo, na vakcíně pracuje řada světových farmaceutických firem, které dostaly zpravidla od státu obrovské peníze nejenom na výzkum, ale také na testování vakcín. Nicméně všeobecně se soudí, že účinná vakcína bude k dispozici příští rok, ne až za 9 let, jak byste asi předpokládal vy (použiju-li styl vašeho demagogického příspěvku).
Mladějov
Pátek, 23. října 2020 - 10:24:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15244
Registrován: 3-2007
Wagon:
"Mladějov: Podsouváte mi to, co jsem vůbec neuvedl. Samozřejmě jsou testy vakcín nutné.., "

No tak vy tedy neříkáte nic : Napřed, že by se to mělo zanedbat a že zatím umřou tisíce lidí, pak že jste nikdy neuvedl, že nejsou testy nutné a k tomu x řádek "prostopravd", no a napíšete "některé..se neobjeví ani za 10 let", a to tiše vydáváte za dobu, co se to bude schvalovat, protože jinak jste vlastně nenapsal NIC, žádný svůj názor (kromě všeobecných prostopravd) ?

Já asi taky začnu přát "je třeba" [crazy]

(Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
Ythomas_ct
Pátek, 23. října 2020 - 10:26:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2973
Registrován: 10-2009
Ad Mladějov:

...zatím nemáme diktaturu, kdy někdo "osvícený" se na nějaké zákony a postupy vykašle ve jménu něčeho, co je jeví jako úžasné, s vizí, veliké a perfektní.

Na tu "dobroserskou osvícenost" ale nepotřebujete diktaturu. Na to stačí schválit příslušné zákony a pak můžete totéž dělat zcela v souladu s nastavenými pravidly. Pravda, v takovém případě je nutnou podmínkou zvolit si (i demokraticky) někoho, kdo takovou změnu legislativy provede. I když, nakolik bylo reálně možné třeba nějakými volbami na úrovni ČR ovlivnit např. vznik Green Dealu, toť otázka...
Mladějov
Pátek, 23. října 2020 - 10:31:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15245
Registrován: 3-2007
Yt: Samozřejmě. Ale je to těžší [wink].

Nakonec v Rusku také nemají diktaturu a v KLDR vládne lid.
Pátek, 23. října 2020 - 10:44:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4065
Registrován: 12-2007
Mladějov: Já jsem pouze uvedl, že některé negativní dopady vakcíny se neprojeví hned, ale třeba za dlouhou dobu, např. klidně až do 10 let. A tak dlouho na vakcínu proti covidu-19 asi nebude možné čekat. Rozhodně testování nové vakcíny podporuji, čím více bude otestovaných lidí, tím líp. Konečně žádná farmaceutická firma nebude dělat testy celých 10 let, s tím, že až poté by je uvedla na trh. A příslib vakcín v příštím roce dala většina farmaceutických firem z demokratických zemí, jako jsou USA nebo Velká Británie. Nicméně nebudu už dále diskutovat o problémech vakcinace na vláknu Vysokorychlostní tratě.
Mladějov
Pátek, 23. října 2020 - 10:53:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15246
Registrován: 3-2007
Takže je to, jak to je a je to tak dobře - to sem vážně nemusíte psát, to má nulovou informační hodnotu.

Ono to vypadalo, že jste chtěl něco zajímavého říct, tak já se omlouvám, to byly jen prostopravdy.
Špatně jsem to pochopil.
Pátek, 23. října 2020 - 21:49:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13808
Registrován: 8-2004
Mladějov:
"Ono to vypadalo, že jste chtěl něco zajímavého říct,"
Nestrašte.[wink]
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich)
Neděle, 25. října 2020 - 20:23:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 23157
Registrován: 5-2002
T27: Zvládli jsme s pár bajty doletět na Měsíc
Zvládli JSME...?!?
Zvládli to fachmani a ne nějací zjančení šotouši.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Neděle, 25. října 2020 - 20:26:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 23158
Registrován: 5-2002
Wagon" A příslib vakcín v příštím roce dala většina farmaceutických firem z demokratických zemí
Slibem neurazíš... [crazy]
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Neděle, 25. října 2020 - 20:43:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10714
Registrován: 4-2003
některé negativní dopady vakcíny se neprojeví hned, ale

... před kolika lety jste byl naposledy očkován.[uhoh]

Zvládli to fachmani

Nejen to, bylo za tím obrovský množství práce.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."

Neděle, 25. října 2020 - 20:44:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10377
Registrován: 5-2002
Slibem neurazíš...

Asi tak...

Nechci vidět ten boj o vakcíny.

Hodně podobné je to letos u vakcín na chřipku. Náš závodní lékař bohužel oznámil, že přestože již na jaře pro nás řádně objednal vakcíny, tak je na podzim nedostal a nemůže tedy firemní očkování zrealizovat... [uhoh]
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Mladějov
Neděle, 25. října 2020 - 22:08:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15271
Registrován: 3-2007
No prostě se o vakcínu bude tak cca do léta bojovat a přeplácet a pro vyvolené a tak, a pak v pohodě.

Ad Apollo a spol: Ti chlapi z NASA udělali obrovské množství práce (taky to Rusové nikdy nevyrovnali), ale dneska je "opatrná" a taky "nepatriotická" doba a s rizikem první výpravy typu 60% návratu letěl naposledy tak Vladimír Remek.
Neděle, 25. října 2020 - 23:03:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3975
Registrován: 5-2002
Ono to podle mě bylo hlavně dobou. Nejen tohle. Prostě (kupodivu dost podobně na východě i západě) byl pokrok za 15 let tehdy úplně zásadní, mezi roky řekněme 1952 a 1967 to byl "úplně jinej svět". V technice, kultuře, módě, společenských normách, snad i v tom jídle. Byla to prostě taková doba pokusů o něco nového, objevitelství, s prominutím "víry v/snahy o lepší příští". Zatímco třeba mezi, dejme tomu, 1972 a 1987 bych řekl, že něco podobného nebylo na východě vlastně vůbec a na západě takový jakýsi "mírný pokrok v mezích zákona", v podstatě lineární vývoj. Teprve devadesátky a přelom tisíciletí (v USA teda asi o chlup dřív) zase přinesly podobně velký přelom masivním nástupem počítačů a později mobilů, ale i přesto to podle mě bylo z hlediska dopadů na nastavení společnosti daleko za tím počátkem šedesátek (no v kultuře teda rozhodně).
A ochota riskovat tehdy a dnes (resp. už v těch osmdesátkách) s tím podle mého souvisí, i když teda nejsem schopen popsat, jak nebo proč přesně.
Neděle, 25. října 2020 - 23:31:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 240
Registrován: 10-2018
Mladějov:
"No prostě se o vakcínu bude tak cca do léta bojovat a přeplácet a pro vyvolené a tak, a pak v pohodě. "

Vakcíny prostě budou :-D
Je asi málokdo kupodivu schopnej se zamyslet nad tim, že u běžnejch vakcín je roční produkce potřeba tak pro 1-2% populace a najednou se má nasekat jak baťovy cvičky za rok pro 70%? A že takový jednorázový vybudování kapacity, která bude po roce nebo dvou letech na zbourání, je pěkně mastná položka?

Jestli bude v příštim roce aspoň pro 10% nejohroženější populace a klíčovýho personálu, tak to bude úspěch na levelu novýho letu na Měsíc.
Pondělí, 26. října 2020 - 01:14:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4464
Registrován: 5-2004
Ti chlapi z NASA

Chlapi z NASA.

(ano, je to hodně hnidopišský [biggrin])
Pondělí, 26. října 2020 - 07:59:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 203
Registrován: 12-2017
Tak se zkusíme vrátit zpět k železnici [happy] https://zdopravy.cz/rychlost-200-km-h-sprava-zeleznic-hleda-proje ktanta-nove-dvoukolejky-z-plzne-do-stodu-64172/

Jsem zvědav, kdy se to skutečně začne stavět... Brno - Přerov je už na papíře docela dlouho.

KII.
Pondělí, 26. října 2020 - 09:58:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4452
Registrován: 6-2016
David_jaša: Ještě je třeba zmínit účast sekretářek na rozložení ovládacích prvků na panelu přistávacího modulu Apollo!
Děvenky postupovaly podle návodu (jazykem letectva). Až když to zvládla i ta "nejblonďatější" (průběžné úpravy HW), tak bylo rozložení schváleno a použito[happy]
Středa, 28. října 2020 - 08:17:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5065
Registrován: 3-2004
A ochota riskovat tehdy a dnes (resp. už v těch osmdesátkách) s tím podle mého souvisí, i když teda nejsem schopen popsat, jak nebo proč přesně.

No, když to převedeme na sex, tak "ochota riskovat" byla v šedesátkách velká, protože se objevila hormonální antikoncepce (riziko problémů bylo tedy malé)

Zatímco v 80. letech se objevil AIDS a s tím určitě ochota riskovat klesla.

Teď máme koronáč, kterej se přenáší pouhým dýcháním, takže zatímco nás v 90. učili, že stačí aby se pindík s pipinkou nepotkali, teď už se nedá ani líbat.... To musí bejt neradostná puberta.
Středa, 28. října 2020 - 08:45:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 23178
Registrován: 5-2002
Hsl: To musí bejt neradostná puberta
Zamilovaným puberťákům jsou nějaké zákazy šumafuk.
A to i když pominu efekt "když stojí ocas, stojí i rozum".
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Mladějov
Středa, 28. října 2020 - 10:13:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15277
Registrován: 3-2007
Jj, vzpomínám na nějaký tuším na vojně povinně shlédnutý zapomenutelný sovětský film dějově z 50. let, jak se holka s klukem na ulici k sobě přivinuli a dali si pusu, načež přiskočila "lítačka" (hlídka kázně) a s řevem je rozehnala - značný ohlas mezi publikem.

Sovětský svaz byl prostě prudérní asi jako dneska KLDR - a to ani neuvažuju, kdyby ti jedinci byli stejného pohlaví [lol]

To přijde, Prymula už dumá, každé tři dny je potřeba přijít s novým Opatřením
[proud]
Mladějov
Středa, 28. října 2020 - 10:18:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15278
Registrován: 3-2007
David_jaša:
"
(ano, je to hodně hnidopišský [biggrin])"

Hele, já to odeslal, když jsem si ten příspěvek pak přečetl na skle, tak mne napadlo, že bych tam měl kvůli případnému hnidopichovi to "a ženský" dopsat, ale pak jsem si řekl, že mi to snad někdo případně odpustí či aspoň bude tiše tolerovat.

Ne. [proud]
McBain
Středa, 28. října 2020 - 11:29:49  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26626
Registrován: 5-2002
Tomáš_záruba:
"Prostě (kupodivu dost podobně na východě i západě) byl pokrok za 15 let tehdy úplně zásadní, mezi roky řekněme 1952 a 1967 to byl "úplně jinej svět". V technice, kultuře, módě, společenských normách, snad i v tom jídle. Byla to prostě taková doba pokusů o něco nového, objevitelství, s prominutím "víry v/snahy o lepší příští". "

Ono to zas tak kupodivu není. Je třeba si uvědomit, že východ i západ v té době čerpaly z obrovského technologického pokroku, učiněného Německem i Spojenci za druhé světové války. Aneb od dvojplošníků k tryskáčům a raketám, a podobně.
Středa, 28. října 2020 - 11:37:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3977
Registrován: 5-2002
McB: To bude asi pravda. Je fakt, že něco podobného se dá vypozorovat řekněme 1910-1925 vs. 1920-1935 (u nás, jinde nevím).
Mladějov
Středa, 28. října 2020 - 11:42:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15280
Registrován: 3-2007
McB: Tak tak.
A technický pokrok a následné zvýšení životní úrovně, HDP apod. má tu zajímavou vlastnost, že jde "po vlnách".
Vezměme si třeba multiplikační efekt automobilu dostupného každému dělníkovi i ksždému živnostníkovi (Ford, dvacátá a třicátá léta USA), v západní Evropě to byla právě druhá půlka padesátek a začátek šedesátek.
Nebo z let devadesátých mobilní telefon a osobní počítač dostupný každému - to mělo za následek mohutné nakopnutí služeb, rozvoje, snížení nákladů atd.

A nepodceňoval bych v devadesátkách v postsoc zemích a v padesátých a šetesátých v Evropě entusiasmus lidí.
Ta společenská atmosféra je např. u nás hodně jiná, než třeba v roce 1990.

(Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
Středa, 28. října 2020 - 13:08:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 23181
Registrován: 5-2002
McB: Je třeba si uvědomit, že východ i západ v té době čerpaly z obrovského technologického pokroku, učiněného Německem i Spojenci za druhé světové války.
No a taky probíhaly závody o "dobývání" vesmíru. Ty už dnes ztratily půvab, takže zbývají jen války a sport.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Středa, 28. října 2020 - 13:15:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3840
Registrován: 5-2002
Nebo z let devadesátých mobilní telefon a osobní počítač dostupný každému - to mělo za následek mohutné nakopnutí služeb, rozvoje, snížení nákladů atd.
Přesně tak, a nesouhlasím s tvrzením, že i přesto to podle mě bylo z hlediska dopadů na nastavení společnosti daleko za tím počátkem šedesátek.
Podle mě zavedení internetu byla revoluce srovnatelná se zavedením parních strojů nebo tak něco.
Lety do vesmíru byly fajn věc, ale každodenní život to zas až tak nezměnilo.
Středa, 28. října 2020 - 14:14:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4458
Registrován: 6-2016
"Lety do vesmíru byly fajn věc, ale každodenní život to zas až tak nezměnilo"

Nebyl bych si tak jistý - procesorové vybavení programu APOLLO se velmi podílelo na pozdějším rozvoji mikroprocesorové techniky. Jestli mě paměť neklame (pravděpodobnost jen 49%[biggrin]), tak ty "vesmírné" procesory byly jen 4 bitové.
Středa, 28. října 2020 - 14:33:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 23183
Registrován: 5-2002
HK: tak ty "vesmírné" procesory byly jen 4 bitové
A nebyly to jen čtyřbitové "řezy" řady 2900, ze kterých bylo sestaveno něco většího?
Podobně jako se z dvoubitových řezů řady 3000 skládaly snad až 32-bitové procesory...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Mladějov
Středa, 28. října 2020 - 14:42:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15284
Registrován: 3-2007
-teflon, plastické hmoty,radiokomunikace, robotizace, výpočetní technika, psychologie, medicína, fyzika,astronomie, navigace, geologie..a třeba i ta prestiž.

Jaksi ty miliardy narvané do kosmického výzkumu se minimálně v USA vrátily v podobě technologického pokroku a zisků tam sídlících firem (a daní).
Středa, 28. října 2020 - 15:08:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4459
Registrován: 6-2016
Hajnej: Je to 50 let, co mi to říkali[rofl] Přesnější informaci by ze mě nevymlátil ani komisař Boehm!!!
Středa, 28. října 2020 - 15:43:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 243
Registrován: 10-2018
Myslim že to bylo 16bit, počítat navigaci v double float na čtyřbiťáku bych opravdu nechtěl :-D a paměti si pamatuju že byly feritový, romka natvrdo vyšívaná. Ale na tý to asi neladili, ta se vyšila až v ostrý produkční verzi.
Mladějov
Středa, 28. října 2020 - 16:01:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15285
Registrován: 3-2007
honzaklonfar:
"Hajnej: Je to 50 let, co mi to říkali[rofl] Přesnější informaci by ze mě nevymlátil ani komisař Boehm!!!"

Kdoví, jak to s váma vůbec bylo, pane profesore [biggrin]
Středa, 28. října 2020 - 16:42:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9171
Registrován: 5-2002
No nás učili 4 bitové procesory a ty řezy. Ono se tehdy muselo tou polovodičovou technikou šetřit, protože se to trochu přehřívalo. Možná se to neprogramovalo ani v asembleru ale v binárním kódu. To sice někteří géniové dali z hlavy, ale byl to takový write only programový kód (na té fotce má ta dokuemtace docela málo metrů řečeno slovy archivářů, takže spíše ten asembler).

A druhá světová válka dala světu analogové počítače (počítalo se natočení děl na letecké cíle) a základy architektury moderních digitálních počítačů a také teorii šifrování. Lety do vesmíru pak mikroprocesory, tedy od elektronky a tranzistoru k miniaturní technologii, která už se dala uchladit a nezabírala celý sál a vešla se do čím dál menčí bedýnky, až ji máme v mobilu nebo jen zašitou v čipu pod kůží .-)
Středa, 28. října 2020 - 19:08:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 23184
Registrován: 5-2002
Borovička: To sice někteří géniové dali z hlavy
Copak kódy instrukcí, ty časem do hlavy vlezly, ale horší bylo dopočítat adresy skoků/volání...

Pamatuju takovou "básničku" z PMD85:
3E B2 D3 5F
AF D3 5E 3E
05 D3 5E
C9


(Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.)
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Středa, 28. října 2020 - 20:27:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 244
Registrován: 10-2018
Já na to hlavu moc neměl, tak jsme si s kolegou dopsali do debuggeru 8080 zpětnej assembler aby to vypisovalo textově. Ale C9 je povědomý, to je asi return [wink] Vlastně jsem měl někde na děrný pásce i disassembler kterej dokázal vygenerovat přeložitelnej kód i s labelama skoků pro assembler z hexu. Času bylo ve výzkumáku hafo, to tenkrát nebyl vzácnej zdroj.

Ten kompjutr z Apolla je docela podrobně popsanej na wiki: https://en.wikipedia.org/wiki/Apollo_Guidance_Computer
Středa, 28. října 2020 - 22:10:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 23186
Registrován: 5-2002
Prag: Ale C9 je povědomý, to je asi return
Bingo! [ok]
MVI A,0B2h
OUT 5Fh
XRA A
OUT 5Eh
MVI A,5
OUT 5Eh
RET
Nastavoval se tím jeden z kanálů v časovači 8253 a mělo to nějakou souvislost s nahráváním...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
P_v
Čtvrtek, 29. října 2020 - 13:04:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2478
Registrován: 5-2002
Když už přišla řeč na nahrávání u PMD...
https://retro.pecina.cz/all/hardware/proc-nefungoval-magetofon-u- pmd-85-1
Sobota, 31. října 2020 - 16:41:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1830
Registrován: 11-2005
Smutné je, že s tím přistáním na Měsíci je to takové vachrlaté...viz i Nolanův Interstellar [wink]
Dejte mi moc ovládat měnu národa a bude mi jedno, kdo tvoří zákony. - M. A. Rothschild
MJ + DM = Black Celebration
Sobota, 31. října 2020 - 17:36:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4468
Registrován: 6-2016
Koukal jsem na ZOOMu na pořad o APOLLO 11. V pozemských záběrech bylo trochu té elektroniky vidět. Vyšívaná feritová paměť (resp jednotlivé DPS), patrně I/O desky a pak něco, o čem mluvili jako o "počítači". V záběru byl borec, který letoval ručně soustavu 8 pinových IO na DPS...

INTEL 4004 vyšel v roce 1971. Můj osobní dojem je ten, že NASA měla "svoje" procesorové obvody, určené primárně pro "zkřížené meče". Co to bylo já nenajdu, nepatřím mezi nejlepší hledače...
Pikehead
Sobota, 31. října 2020 - 21:32:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6648
Registrován: 3-2007
Byla to náročná rešeršní práce, zabrala asi patnáct sekund.
https://en.wikipedia.org/wiki/Apollo_Guidance_Computer
Není zač.
Neděle, 01. listopadu 2020 - 19:18:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4469
Registrován: 6-2016
Pikehead: Tentokrát opravdu děkuji, bez ironie. Velmi zajímavé, netušil jsem, že s takovým "málem" doletěli na Měsíc a zpátky. "Tkané" feritové paměti si pamatuju, ovíjené spoje taky[happy]
Mladějov
Pondělí, 02. listopadu 2020 - 09:15:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15320
Registrován: 3-2007
>Tentokrát opravdu děkuji, bez ironie

Tentýž odkaz dal Prag o pět příspěvků dřív [wink].

A ano, je to velmi zajímavé.
Pikehead
Pondělí, 02. listopadu 2020 - 11:08:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6656
Registrován: 3-2007
Aha! [happy] Tak to jsem si nevšiml ani já! [happy]
Xhj
Pondělí, 02. listopadu 2020 - 21:48:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 46
Registrován: 5-2011
Zdopravy.cz: Správa železnic soutěží studii na rychlovlaky do Polska, povede přes Hradec Králové https://zdopravy.cz/sprava-zeleznic-soutezi-studii-na-rychlovlaky -do-polska-povede-pres-hradec-kralove-64992/
Úterý, 03. listopadu 2020 - 12:09:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5078
Registrován: 3-2004
Vyšívaná feritová paměť
To je ta, co se čtením "vybije" a po každém čtení je potřeba opakovat zápis, aby tam informace vydržela na příště?
M_g
Úterý, 03. listopadu 2020 - 13:11:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1287
Registrován: 6-2006
Ano
P_v
Úterý, 03. listopadu 2020 - 15:20:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2482
Registrován: 5-2002
To není nic zvláštního, i obyčejná DRAM se čtením vybije a musí se zas zapsat zpátky.
M_g
Úterý, 03. listopadu 2020 - 15:47:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1288
Registrován: 6-2006
Nikoliv, DRAM se vybije svodem, protože používá velmi malé kapacity v paměťovém elementu, tak se musí pravidelně znovudobíjet (ten kondenzátor).

Pokud necháte "feritku" půl hodiny bez činnosti, tak ji potom přečtete (a pokud chcete, znovu dobijete).
Pokud necháte DRAM bez činnosti (ale dnes už mají vestavěn refrešovací obvod uvnitř, takže nemusíte procházet adresy z vnějšku) půl hodiny, tak nepřečtete vůbec nic, protože se paměťové kondenzátory s "jedničkou" vybijí.

(Příspěvek byl editován uživatelem M_G.)
Úterý, 03. listopadu 2020 - 18:34:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 23221
Registrován: 5-2002
PV: obyčejná DRAM se čtením vybije a musí se zas zapsat zpátky
Obyčejná DRAM se naopak vybíjí nečtením a připojení ke čtecímu zesilovači ji znovu dotáhne na pořádnou jedničku nebo nulu.
Kdysi jsem na měl mechanický analogon s na jednom konci sešlápnutým prkýnkem v řídkém blátě coby paměťovou buňkou a kladivem coby čtecím zesilovačem...

Feritka si naproti tomu furt drží jednu nebo druhou polaritu remanentního magnetismu a zkusmý zápis jedné či druhé hodnoty buď udělá impuls při změně, nebo neudělá nic při nezměně. Pokud k té změně došlo, musí se obratem zapsat opačná hodnota, aby se to zas srovnalo. Proto se tomu taky říká "destruktivní čtení"...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
P_v
Úterý, 03. listopadu 2020 - 22:47:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2483
Registrován: 5-2002
DRAM se vybije čtením. Má na čipu pro ten účel SRAM řádkový registr. Při čtení se obsah řádku z DRAM matice přesune do toho registru, z něj ven a současně zpátky na původní místo. Při refreshi se děje totéž, ale neposílají se data ven. Toho principu využívá i rowhammer útok, kdy se velmi rychle za sebou bez cache čte z jednoho řádku, čímž se tento refreshuje o několik řádů častěji, až se těmi opakovanými interními zápisy jeho obsah skrz svody prokopíruje do sousedního řádku, kam by jinak program vůbec neměl přístup.
Středa, 04. listopadu 2020 - 00:52:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 23224
Registrován: 5-2002
PV: DRAM se vybije čtením. Má na čipu pro ten účel SRAM řádkový registr. Při čtení se obsah řádku z DRAM matice přesune do toho registru, z něj ven a současně zpátky na původní místo. Při refreshi se děje totéž, ale neposílají se data ven.
Nevybije, anóbrž znovu dotáhne na plnou nulu nebo plnou jedničku. Jenom je potřeba pochopit, jak to zapojení funguje, a nepapouškovat nějakej cizí překlad bůhvíodkud.
Ten čtecí zesilovač je klopný obvod (čímž jej lze formálně považovat za SRAM buňku), kterej se nejdřív předepne do nestabilního stavu (na obou stranách "půlka") a pak se rychle připne ke čtené buňce. Odchylka jejího napětí od "půlky" je tím klopákem zesílena a tím, že ho překlopí to jedné z "krajních" poloh (do té, ke které měla čtená buňka blíž), se buňka zároveň refreshuje. To, jestli se přitom stav toho klopáku nějak přeposílá nebo ne, na to nemá celkem žádnej vliv.
Důležité je, že ta buňka má pořád stejnou hodnotu (akorát se z jedničky vyčáchlý na 0.8 udělá zpátky 1 a z nuly prosáklý na 0.2 udělá zpátky 0.

To u feritové paměti musím udělat zkusmý zápis třeba jedničky. Pokud tam jednička byla už předtím, neděje se vůbec nic. Pokud tam ale byla nula, přeskočí feritový prstýnek na opačnou stranu hysterezní smyčky a hodí to napěťový impuls, na jehož základě je pak vzápětí ta nula obnovena.

Když půjdeme na ty mechanické analogie, tak DRAM je prkýnko na blátě, do jehož jednoho konce jsem praštil kladivem. Prkýnko se tím praštěným koncem zaboří a tím druhým čouhá, leč vztlak bahna ho pomalu vrací do vodorovna. Proto je potřeba čas od času vzít to kladivo, postavit ho na topůrko kolmo k prkýnku a pustit. Kladivo spadne na tu stranu, co do ní bylo předtím při zápisu praštěno, a praští do toho znova, čímž je šikmost prkýnka obnovena.

Naproti tomu je buňkou feritové paměti ležící plechovka, ve které je na jednom konci nějaký předmět. Do té plechovky nevidím a chci-li zjistit, na kterém konci ten předmět leží, musím ji postavit nastojato. Pokud se "předmětový" konec ocitne dole, nic se neozve a já mohu plechovku otočit zpátky naležato. Ocitl-li se však nahoře, ozve se rána, jak ten předmět spadl dolů, a plechovku musím před položením nejprve otočit vzhůru nohama, abych vrátil ten předmět na správný konec.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
P_v
Středa, 04. listopadu 2020 - 02:08:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2484
Registrován: 5-2002
Každopádně ten náboj z buňky se spotřebuje na překlopení čtecího komparátoru, který ho pak musí zapsat zpátky, aby tam nechyběl. Prostě to čtení je destruktivní, i když jen na okamžik a pořeší se interně.
Středa, 04. listopadu 2020 - 10:31:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 23226
Registrován: 5-2002
PV: Jenže ten čtecí komparátor se (aspoň v té podobě, kterou jsme se učili - i když pochopitelně nemohu vyloučit, že se to v průběhu času kvůli dosažení něčeho udělalo trochu jinak) nepřeklápí, protože je předem nastaven do "mezipolohy" na rozhodovací úrovni, a napětí na buňce tak přes tuto úroveň nepřechází.
Tedy konkrétně: jestli se obnovení z 0.8 na 1.0 zhoupne přes 0.7 nebo ne, je celkem podružné, podstatné je, že se nepřechází přes 0.5 a zpátky.
V tom je ten zcela zásadní rozdíl mezi DRAM a feritkou.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Sobota, 07. listopadu 2020 - 12:33:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4
Registrován: 12-2018
McBain:
"Tomáš_záruba:
"Prostě (kupodivu dost podobně na východě i západě) byl pokrok za 15 let tehdy úplně zásadní, mezi roky řekněme 1952 a 1967 to byl "úplně jinej svět". V technice, kultuře, módě, společenských normách, snad i v tom jídle. Byla to prostě taková doba pokusů o něco nového, objevitelství, s prominutím "víry v/snahy o lepší příští". "
Ono to zas tak kupodivu není. Je třeba si uvědomit, že východ i západ v té době čerpaly z obrovského technologického pokroku, učiněného Německem i Spojenci za druhé světové války. Aneb od dvojplošníků k tryskáčům a raketám, a podobně."

Také byla ta populace v průměru o hodně mladší. Dnes má většina západních států průměrný věk nad 40 a tudíž těch mladých, ochotných si "nabít držku" v novém modelu dvojplošníku či rakety, procentuálně dost ubylo.
Pondělí, 09. listopadu 2020 - 10:01:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 757
Registrován: 7-2017
https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/zeleznice-vratislav-wr oclaw-praha-polsko-hradec-jaromer-trutnov-kralovehradecky-studie- rychlodraha.A201109_580269_hradec-zpravy_tuu
Pondělí, 09. listopadu 2020 - 11:36:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4105
Registrován: 12-2007
Z F J: No já bych s tou rychlodráhou byl opatrný. Spíše to bude asi něco jako koridorová trať, jako se buduje např. z Benešova do Českých Budějovic. Pokud je mi známo, tak se má zdvoukolejnit trať z Velkého Oseka do Chocně přes Hradec Králové, včetně vybudování Kanínské spojky, dovedu si představit zdvoukolejnění trati mezi Hradcem Královým a Jaroměří, vybudování vysokovské spojky z České Skalice do Náchoda, a elektrizaci tratí z Jaroměře do Trutnova, a pro potřeby Poláků z Trutnova-Poříčí do Královce, ale klasickou vysokorychlostní tratí bych to rozhodně nenazval. Nevím, jaká by tam byla nákladní doprava, a myslím, že i nějaké expresy z Prahy do Vratislavy s dvouhodinovým intervalem by byly asi přepychem. Domnívám se, že lidé jezdí do Polska zejména do přeshraničních oblastí, buď za nákupem (do Cieszyna nebo Kudowy Zdróje), popř. do pohraničních hor, ale dál už ne natolik, aby se nějaká rychlodráha dobře uživila. Samozřejmě by to pomohlo Královéhradeckému kraji zlepšit spojení z Prahy a Hradce Králové do Trutnova a Náchoda. Ale možná, že se pletu.