Diskuse » Železnice » Odstavené stroje, vraky a torza hnacích vozidel » Archiv diskuse Odstavené stroje, vraky a torza ... do 16. 12. 2019 « předcházející | další »

Archiv diskuse Odstavené stroje, vraky a torza ... do 16. 12. 2019

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   autor příspěvek
Pátek, 08. listopadu 2019 - 21:17:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3841
Registrován: 5-2002
Roku 1954 dostal označení SP 07 a byl vidován u TD Klatovy (umístěn ve zdejším depu), kde byl evidován i roku 1962.

Vyřazen až v sedmdesátých letech, tedy cca po 40 letech provozu. V šedesátých a počátkem sedmdesátých let byl poměrně často nasazován(tehdy byly šumavské zimy nějak zimovatější :-)). V případě nutného nasazení byl přistavován záložní stroj, který zajišťoval staniční posun v Klatovech. K obsluze a doprovodu byly určováni dva strojníci, v pracovní době traťmistr z příslušného okrsku (Nýrsko, Špičák), mimo pracovní dobu pracovník TD Klatovy určený rozvrhem pohotovostí (řídil práci, odpovídal např. za "nepřevorání" přejezdů) a vlakvedoucí ze žst. Klatovy. V pluhu se "svezlo" i několik traťových dělníků, teří čistili ručně přejezdy apod. Obvykle se hrnulo jedním směrem, tj. z Klatov "nahoru", ale při déletrvajícím sněžení se i otáčelo v Alžbětíně, aby se dalo hrnout i na zpáteční cestě, což bylo hodně náročné zejména v noci, kvůli nutnosti použít anglický posun (trhnutím).
Ve stejnou dobu byl v Klatovech dislokováni "tryskáč", vyřazený MiG - 15 určený především k čištění výměn od sněhu. Nahrazen novým pluhem polské výroby, který už toho tolik nenajezdil - poměrně záhy se objevily frézy na MUV 69, výrazně ekonomičtější a pohotovější řešení.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Sobota, 09. listopadu 2019 - 09:41:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7593
Registrován: 9-2003
Ad.kuna - pluh v HK zřejmě sešrotován už před několika lety..sám jsem po tom pátral..Asi 2x jsem ho prolézal,někdy přihodím foto..Ano byl to původně pruský tendr,než byl okraden kovotepci měl i víka ložiskových domků s "logem".Uvnitř byl jako balast kámen..bohužel zbytky nápisů byly téměř nečitelné ..
..pořádná mašina má kotel a komín..
Sobota, 09. listopadu 2019 - 11:24:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1071
Registrován: 7-2009
Pokud si dobře pamatuju, sněhový pluh typu Henschel-Klíma SP 72 (s nápisy dom.st.Opava) stál v porevolučním nadšení několik let odstaven ve Stéblové na kolejišti Synthesie spolu s dalšími železničními vozy. Bohužel několik let nato zmizel neznámo kam, i když tuším, že celý konvoj tehdy spravovala SŽ Jaroměř.

(Příspěvek byl editován uživatelem Petr165.)
Sobota, 09. listopadu 2019 - 11:48:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1072
Registrován: 7-2009

Jen čistě dokumentačně. Jedny z mých prvních fotek s nedávno zakoupenou bazarovou Prakticou...
Sobota, 09. listopadu 2019 - 14:38:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1882
Registrován: 7-2017
Rozumím tomu tedy správně, že když je v seznamu pluhů uvedeno, že jde o přestavbu z tendru, jedná se o tendr německého původu? Tendry původně rakouské se na pluhy nepřestavovaly?
Bw_Ig
Sobota, 09. listopadu 2019 - 15:46:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 478
Registrován: 7-2012
Pane kolego vaše otázka je jednoduchá, ale odpověd bude nepřesná.
Nedokážu na všechno doložit podklady. Jak do roku 1938, tak po roku 1945, kde to jsou hlavně převzaté tendrové pluhy pod SŽ a MAV.

Ano ČSD i správa kkStB rozhodně prováděly přestavby zrušených tendrů na sněhové pluhy. Toto tvrzení ale nemohu přesně písemně doložit. Jediným vodítkem jsou samotné sněhové pluhy u ČSD do roku 1945 (než se započítaly pluhy německé) a jejich systém číslování, kde sněhový pluh mající 3 nápravy, rozhodně by měl být původní tendr. V předpisech a seznamech pluhů pojezdových byla občas poznámka, že je to pluh tendrový, tedy reko z tendru.

Ted chvíli odbočím do statistiky:
ČSD jakožto nástupnická organizace KkStB zdědila dost velký dluh minulosti, tedy neexistenci stroje k odklizení vysoké vrstvy sněhu z kolejí a ne jen k jeho odtlačení do strany. A se stavem strojů k odstraňování sněhových závějí na tom nové ČSD zase tak moc dobře nebyly. Měly je to co zdědily po KkStB. Tedy roku 1918 převzaly po KkStB a MÁV celkem 45 sněhových pluhů na vlastních kolech. ČSD v roce 1919 vlastnily 43 pojezdových sněhových pluhů (z toho 16 na Slovensku, 27 v Čechách) + 2 pojezdové pluhy místních drah. Tou dobou činila délka tratí ČSD celkově 13.334 km, z toho bylo 2.312 km tratí soukromých. Dobrá výbava, ale neodpovídající struktuře tratí ČSD podle vzoru c.k.státních drah a hlavně neodpovídající svým věkem.
Informací o stavu a přídělu pojízdných sněhových pluhů po ustanovení správy ČSD však moc není. Přídělem sněhových pluhů se sice zabývala komise pro rozdělení majetku c.k.státních drah, ale zápisy o rozdělení sněhových pluhů jsou neúplné. Do toho patřily i kolejové sněhové pluhy nalézající se ve výtopnách na území nové republiky, ale před 28. 10. 1918 odvezené jinam.
To byl i případ kolejového sněhového pluhu ve výtopně Moravská Ostrava, kde byl evidován ještě před vznikem války. Před říjnem 1918 však byl odeslán do výtopny Rakouské Jižní dráhy ve Vídni a do ledna 1920 nebyl vrácen. Nevíme však o jaký druh či číslo pluhu se jednalo, ale známe jeho odhadní cenu 130.000,- Kč .
Po zestátnění soukromých drah se roku 1923 stav kolejových pluhů ČSD zvýšil na 68 kusů. Jejich stav ale nebyl příliš dobrý, hlavně pro jejich stáří. ČSD nepřistoupily k jejich obnově či nákupu nových sněhových pluhů, ale tyto pluhy rušily. Tak roku 1928 evidovaly ČSD ve stavu jen 26 sněhových pluhů na vlastních kolech. Tedy dost razantní pokles. Náhradou za ně byly dodávány jen pevné-lokomotivní sněhové pluhy.
ČSD vlastně zdědily původní kolejové pluhy po KkStB, což byly pluhy rekonstruované ze zrušených tendrů a pojezdové pluhy vlastní konstrukce původních drah. U pojezdových pluhů vlastní konstrukce je nutno doplnit, že velká většina (přímo převážná) z nich byla ještě dřevěné trámové konstrukce. Tedy dost podléhala hnilobné zkáze, i když oprava takovéhoto vozidla byla levnou záležitostí. Naopak jejich odolnost a lehkost při zimním provozu byla dost velkým problémem.

Takže sněhové pluhy původně tendry zmáme přesněji až po roku 1945, neboť to byly konstrukce DR-Klima. Ale opět vyjímka, byly sněhové pojezdové pluhy po správě MÁV na Slovensku. To byly po roku 1945 tendry v číselné řadě od č. 110 a výše. U nich je opět uvedena poznámka "tendrový" - tedy pojezdový pluh rekonstuovaný ze zrušeného tendru MAV, opět pravidelně uvedený 3 osový pojezd. Přičemž některé z nich nebyly jen původem MAV do roku 1918, ale rekonstruované za MAV v letech 1919-1938. Tedy modernější konstrukce.
Ale opět neznám přečíslovací tabulku kořistních tendrů na Slovensku od MAV na ČSD. Ale můžete si dnes prohlédnou pluh č. 113 a 116 v Bratislavě, který byl veden jako tendrový - což i jeho stav odpovídá. Ve stanici Podbrezová stojí též tendrový pluh č.111 z tendru MAV rekonstruovaný. Jeho původ však není zcela objasněn. Podle slovenských zdrojů je mu přikládán rok výroby 1948 v Maďarsku. Což však není pravda, neboť shodné dva pluhy se dochovaly v Budapešti (MÁV č. 30 a 33) a u nich je deklarován rok výroby-rekonstrukce 1915. Jeho maďarská konstrukce odpovídá typu v klínově-šípovém provedení oboustranné radlice až do výšky 2800 mm nad TK, umožňující odstranění vrstvy sněhu do výšky 3 metrů. Má tři nápravy s kluznými ložisky a není vybaven brzdou.

U MAV je známá velmi ostrá-velká fotka nového pluhu č. 33 MAV. Což by "mohl" odpovídat konstrukčně pluhům 111 až 116 ČSD (až na detaily? větší - menší) reko z tendrů MAV-kkStB, až na pluh č. 112 ten byl pluh-reko tendru DR (kořist po DR).
Neděle, 10. listopadu 2019 - 06:39:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1073
Registrován: 7-2009
Sněhový pluh SP 72 jsem opakovaně prolezl ve Stéblové na jaře 1995. Zaujala mě hlavně existence tendru.
Ze zachovaných nápisů se dalo vyčíst následující : zařaditel TD Opava, dom.st. Opava,
nejvyšší rychlost 40 km/h, váha 27 t, váha včetně vyzbrojeného tendru 35,9 t, elektr.osvětlení Vedka, bezpečnostní prohlídka Opava do 1.7.1994.
Na stanovišti obsluhy bylo zařízení podobné kontroleru z tramvají s velkou otočnou pákou a nastavitelnými stupni B1-B2-Halt-Aus-Langsam-10-20-30-40-50.
Zajímavá byla i existence tlakové nádoby (v.č. 54885, rok výroby 1960, prac.tlak 8 bar, zkušební tlak 12 bar, obsah 500 litrů) a připojených pokynů pro obsluhu "Přestaví-li se trojcestný kohout do polohy SNĚHOVÝ PLUH V PRÁCI - musí se brzdová pomocná jímka přestavením vypouštěcího ventilu zcela vyprázdniti" a "Postavení výškové stupnice smí následovat jen tehdy, když je křídlový zdvihový válec pod tlakem - NAHORU ZAPNI".
Zajímavé by byly určitě i snímky dalších typů pluhů používaných u ČSD, konkrétně typů Marin a Königsberg ...
Bw_Ig
Neděle, 10. listopadu 2019 - 07:44:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 479
Registrován: 7-2012
Na stanovišti obsluhy bylo zařízení podobné kontroleru z tramvají s velkou otočnou pákou a nastavitelnými stupni B1-B2-Halt-Aus-Langsam-10-20-30-40-50.

Děkuji, to je další důkaz.
Toto stejné elektr.zařízení s kabelem přenášelo signál do stejné přenosné krabičky se světílky a nápisy ke stanivišti strojvedoucího na tlačné lokomotivě. Ten se jen koukal na světílka a podle toho jel.
Stejný systém byl i u sněhometů Henschel.
Jen u ČSD se to nepoužívalo, nechtělo se to opravovat, tak se jezdilo postavu - na návěsti parní píštaly (nebo vzduchové pístaly napojené na tu hlavní jímku na pluhu) nebo praporku.
Neděle, 10. listopadu 2019 - 11:29:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 70
Registrován: 7-2010
Vo Vrútkach máme pluh, ktorý operoval na trati z Kraľovian na Oravu. Nedávno sme mu obnovili vzhľad. O jeho histórii nám nie je známe takmer nič a budeme radi za každé doplnenie.
Bw_Ig
Neděle, 10. listopadu 2019 - 16:22:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 480
Registrován: 7-2012
ad Alumin:
tot už jsem s kolegou Martinom Entnerom řešil někdy před lety, stejně jsme se nedobraly jasným závěrům.
Proto se zeptám: při opravě do vystavovatelného stavu jste rozodně provedli historicko-konstrukční průzkum, kde jste přeměřily všechny známé rozměry, a vyhotovily kotovaný nákres stavu vozidla. To je přeci základ renovace.
Tím se ptám?, zdali jste na rámu vozidla nenalezli nějaký vyražený číselný údaj - ve středu rámu. Neboť říšské dráhy s německou dokonalostí, určitě tendr při rekonstrukci na pluh označily novým číslem a přerazily průvodní číslo tendru K.P.E.V.
Pak se zeptám na ty rozměrové údaje?, prosím o napsání: celkový rozvor náprav (krajních), a délka vozidla od nárazníků k přední - spodní hraně pluhu.
Děkuji.

Tyto pluhy - tendry KPEV/DRB jsou známé po celém Německu a některé i existují dodnes, byt formou vraku nebo jiného vozidla. Ale je na nich vidět stejná konstrukce pojezdu tendru KPEV (s brzdou či bez brzdy).


Pluh SP 112 ČSD
Typ pluhu tendrový - tlačný
Původní číslo ? SŽ / ? DRB
Počet náprav 3
Rozvor krajních náprav ?
Délka vozidla ?
Vlastní hmotnost 27,90 t
Hmotnost na nápravu (služební) 9,30 t
Provedení pluhu šípová jednostranná radlice
Výstroj pluhu bez ruční brzdy
Původ tohoto pojezdového pluhu není příliš doložený. Jeho konstrukce nás zavádí k říšským drahám DRB. Tento pluh má konstrukční prvky třínápravových tendrů K.P.E.V. typu 3 T 10,5 (a nebo jim podobných). Tedy tři nápravy v rámu bez postranic, ložiska a nápravy typu K.P.E.V. Když říšské dráhy během 20.let značně zredukovaly stavy lokomotiv sjednocených drah, bylo množství vozidel rušeno. Tím bylo možné rekonstruovat staré tendry na pojezdové pluhy. Tento program rekonstrukcí však nebyl až tak jednotný, spíše to byla přibližně stejná koncepce, ale výroba v jednotlivých dílnách se lišila. Pojezd tendru byl zachován, ale u několika pluhů bylo kompletně odstraněno tyčový a pákový brzdy, špalky, převody a zůstaly jen volné osy. Tedy pluh bez ruční brzdy. Nástavba tendrová – vodojem a uhlák se neměnily. Ale opět nejednotně, neboť některé vodojemy byly uříznuty či rozměrově upraveny. Do nich byla přidána balanční zátěž, buď vylití betonem nebo nasypání hrubého kamene. Objem zátěže, jeho množství, se určovalo podle požadavku daného ředitelství říšských drah (RBD), aby se vyhovělo nápravovému tlaku té dané tratě.
Ale doložit o jaký tendr – přestavbu na pluh číslo DRB, je zatím nemožné. Ani rozměrové podklady nejsou známé, a to i při německé dokonalosti evidence k 1. 1. 1939. Tyto druhy tendrových pluhů zde nejsou uvedeny, natož vyobrazeny. Tento sněhový pojezdový pluh se na území Slovenska asi dostal již během existence Slovenských drah SŽ. Buď byl Slovenskými železnicemi zakoupen přímo od říšské správy. Nebo, a to je pravděpodobnější se na Slovensko dostal při válečných přesunech kolejového materiálu v letech 1944 – 1945. Stejně je ale neznámé jeho původní číslo DR, neboť nejsou známé evidenční ani pře-číslovací seznamy kolejových sněhových pluhů, nacházející se na Slovensku v letech 1945-1948. Teprve při sjednocení evidence kolejových pluhů v letech 1948-1954, souhrnně za Čechy a Slovensko, došlo k jeho zaevidování pod č. 112.
Sněhový pluh SP 112 je jednostranný pluh šípový tlačný. Sloužil pro odstraňování nižších vrstev sněhu. Při práci jej tlačila lokomotiva rychlostí 10 - 30 km/hod. Pluh vznikl úpravou z třínápravového tendru německé konstrukce. Tento pluh patřil do kategorie rekonstrukcí zrušených tendrů u DRB a to původu od K.P.E.V.. Rok přestavby ani kdo ji provedl není známo, natož původní číslo tendru K.P.E.V.. Zachován je celý tendr, na místě spřahovací desky k lokomotivě byla přinýtována nosná deska plechového šípového pluhu se šikmými deskami výšky do 1200 mm (individuálně se u jednotlivých pluhů lišilo, co kus to originál). Tedy principiálně nebyl určen k prorážení závějí větší výšky. Jeho maximální provozní rychlost při tažení byla 40 km/h. Radlice byla jednostranná (pro pravou stranu) a z druhé strany bylo klasické spřahovací ústrojí.
Roku 1955 byl evidován u TD Žilina s uložením ve stanici Vrútky. Je známo i jedno datum revizní popravy: 27. 10. 1951. Což může být i okamžik kdy došlo k jeho přečíslování na SP 112. Roku 1962 evidován pod TD Žilina s uložením ve stanici Trstená. Používal se do roku 1972 s deponováním ve stanicích Kraľovany, nebo Trstená.

Tot vše co mám zapsáno (sice to nemusí být vždy přesný údaj? - nepodložený z druhého neb třetího zdroje?). Někdo iný by mohl též doplnit.
VIA
Neděle, 10. listopadu 2019 - 17:23:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 78
Registrován: 8-2017
Petr 165: To datum bezpecnostni prohlidky na pluhu SP 72, neberte moc vazne. Barva v plechovce a stetec tehdy řešil hrozně moc:-). Mozna bych nasel fotku toho pluhu na tocne v depu v Olomouci, bylo treba ho tenkrat otocit, asistovala tam u toho 730.614, pokud mne pamet neklame... Takze tenhle pluh již take neexistuje?
Neděle, 10. listopadu 2019 - 18:15:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1074
Registrován: 7-2009
VIA

O pluhu SP 72 už nevím roky, v Jaroměři se nenachází.
Datum BP beru, samozřejmě, s nadhledem, o ničem to nevypovídá.
Mám jen jeden dotaz - dne 25.6.1994 jsem jel vlakem přes Olomouc a v tamním depu se pohybovala výše zmíněná 730.614 s trojnápravovým sněžným pluhem označeným SP 76, rovněž zařaditel TD Opava.
Pátral jsem v předpisech a našel jsem, že by se mělo jednat o třínápravový pluh typu Königsberg, zařaditel uvedený na vozidle je shodný s údajem v seznamu pluhů.
Byly tehdy v tuto dobu ( 1993-94 ) k vidění v Olomouci jak SP 72, tak SP 76 ?
Předem děkuji za jakoukoliv reakci na můj dotaz !
Neděle, 10. listopadu 2019 - 18:40:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1884
Registrován: 7-2017
V 70. a 80. letech stával SP ve Vamberku na koleji 2a (to je ten šturc u přejezdu silnice I/11). Pokud mě paměť neklame, byla to Riga (ale mohu se mýlit, paměť je mrcha). Je o něm známo více?
Bw_Ig
Neděle, 10. listopadu 2019 - 18:51:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 481
Registrován: 7-2012
Tak si vyberte:

Pluh SP 72 ČSD
Typ pluhu Henschel-Klima
Původní číslo ? DRB
Počet náprav 4 (2 podvozky)
Rozvor krajních náprav ?
Délka vozidla ?
Vlastní hmotnost (s balastem) 35,90 t
Hmotnost na nápravu (služební) 8,90 t
Provedení pluhu 4 křídla, 2 radlice
Výstroj pluhu tlaková brzda, pneumatické ovládání
Jednalo o typickou německou normovanou rekonstrukci zrušeného podvozkového tendru na sněhový pluh patentu Klima prováděný firmou Henschel. Rok výroby a původní číslo tendru není známo. Do stavu ČSD se dostal po květnu 1945, tedy původní majetek říšských drah DRB. Čelní radlice pluhu byla dvoudílná s pneumatickým nastavením levé či pravé části desky do různých úhlů a směru vyklopení. Dále zde byly boční křídla, rovněž pneumaticky ovládané s úhlem vyklopení. Ovládání pneumatického systému umístěno ve vyvýšeném stanovišti strojníka pluhu. Pluh byl tlačný. Největší rychlost při tažení byla 40 km/h. Vystrojen byl tlakovou brzdou a brzdou ruční. Přečíslován byl na systém ČSD až roku 1954. V roce 1955 a 1962 evidován u TD Valašské Meziříčí s domovskou stanicí tamtéž.

Pluh SP 76 ČSD
Typ pluhu Königsberg
Původní číslo ? DRB
Počet náprav 3
Rozvor krajních náprav ?
Délka vozidla ?
Vlastní hmotnost 28,40 t
Hmotnost na nápravu (služební) ?
Provedení pluhu oboustranný
Výstroj pluhu bez ruční brzdy
Tento pluh patřil do kategorie kořistních, které zůstaly po květnu 1945 na kolejích ČSD. Jeho původní číslo a roky výroby, či výrobce není znám. Podle přiřazeného typu pluhu náležel původně do obvodu RBD Königsberg. Největší rychlost při tažení byla 40 km/h. V roce 1955 a 1962 byl evidován u TD Opava s odstavením ve stanici Opava-východní.

Po změnách v používání strojů k odstranění sněhu a zkušenostech se zimním provozem byla provedena úprava v pracovních obvodech i sněhometů. To se vyčte z rozkazu náčelníka SSD Olomouc č. 12nd z 27. 7. 1972 (č.j. 8243/72-R) na každoroční téma „Příprava na práci v zimních podmínkách 1972/73“ (bod 11). Vedle sněhových pluhů to již byl nástup motorizace, tedy motorových fréz na pojezdu vozíku MUV. Tady v položce odklízecí stroje na sníh bylo rozmístění sněhometů a jiných strojů vyjmenovaných TD:
• TD Olomouc: sněhomet Henschel č. 03 (umístěn LD Olomouc hl.n.), sněhový pluh Königsberk-jednostranný č. 65 (Olomouc), pluh Königsberk-jednostranný č. 75 (Bruntál), motorová sněhová fréza KSF-70 (žst. Bruntál), jeden proudový rozmrazovač na vagónovém pojezdu, 1 zařízení na vymetání sněhu z kolejí a výhybek na pojezdu T 211.
• TD Šumperk: sněhomet Henschel č. 06 (umístěn LD Šumperk), sněhový pluh Königsberk-jednostranný č. 69 (Lipová Lázně), pluh Riga č. 78 (Hanušovice), motorová sněhová fréza KSF-70 (žst. Hanušovice), jeden proudový rozmrazovač na pojezdu lokomotivy T 211.
• TD Jihlava: 1 proudový rozmrazovač na kolejovém pojezdu (žst. Jihlava).
• TD Brno-jih: sněhový pluh Riga č. 91 (LD Brno dolní), odklizovací stroj SM-2 č.7, 1 proudový rozmrazovač (žst. Brno hl.n.).
• TD Břeclav: 1 proudový rozmrazovač na kolejovém pojezdu (žst. Břeclav).
• TD Český Těšín: 1 proudový rozmrazovač na kolejovém pojezdu (žst. Č.Těšín).
• TD Nový Bohumín: 1 proudový rozmrazovač na kolejovém pojezdu (žst. Nový Bohumín).
• TD Ostrava: odklizovací stroj SM-2 č.3, 1 proudový rozmrazovač na kolejovém pojezdu (žst. Ostrava).
• TD Opava: sněhový pluh Königsberk-jednostranný č. 76 (LD Krnov), sněhový pluh Henschel-Klima č. 72 (žst. Opava), motorová sněhová fréza KSF-70 (žst. Opava),
• TD Suchdol nad Odrou: sněhový pluh Henschel-Klima č. 62 (žst. Suchdol n.O.), pluh Königsberk-jednostranný č. 63 (žst. Suchdol n.O.), motorová sněhová fréza KSF-70 (žst. Suchdol n.O.).
• TD Staré Město: motorová sněhová fréza KSF-70 (žst. Bystřice p.H.),
• TD Přerov: odklizovací stroj SM-2 č.5, 1 proudový rozmrazovač na kolejovém pojezdu (žst. Přerov).
• TD Valašské Meziříčí: pluh Königsberk-pravostranný č.71 (LD Val.Meziříčí), 1 proudový rozmrazovač na kolejovém pojezdu (žst. Val.Meziříčí).
• TD Tišnov: motorová sněhová fréza KSF-70 (žst. Tišnov).
VIA
Neděle, 10. listopadu 2019 - 20:26:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 79
Registrován: 8-2017
Tak teď nevím. Pokud je mi známo, vezli jsme ten pluh z Opavy, myslím, že měl ruční brzdu, protože na něm seděl maník s vysílačkou, "keby sa niečo stalo" a nebylo to na brzdě.... budu muset asi pohledat tu fotku, ale nebude to dnes. Skoro si myslím, že akce s pluhem a 730.614 byla jen jedena, ale co v té soupravě bylo, to už dnes dohromady nedám, bohužel.

Nejsou nějaké fotky? Že by se ty pluhy stahovaly oba? Fakt nevím, mne to tenkrát tak nebralo...
Neděle, 10. listopadu 2019 - 20:54:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 71
Registrován: 7-2010
Bw_Ig:

Žiadne údaje sme nemerali ani neskúmali. Slovo renovácia je tiež pomerne odvážne. Na stave pluhu sa výrazne podpísali roky, kedy bol plný permanentne vlhkého štrkopiesku, zaslúžil by si podobnú renováciu ako tender k 387.017. Naše dobrovoľnícke kapacity však momentálne vieme využiť aj na zmysluplnejšie projekty. Tak sme pluh aspoň vypratali a zakonzervovali.

Na plechoch neboli žiadne čitateľné popisy. Mám fotografiu z roku 1990 a už vtedy boli popisy ťažko čitateľné. Dátum revízie 27.10.1951 je vymyslený. Na ráme je hrubá vrstva asfaltovej farby no keď bude čas, skúsim to preskúmať. Rozmery taktiež.

Neděle, 10. listopadu 2019 - 22:06:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2944
Registrován: 7-2005
Ona i hluboká historie sněhových pluhů má své "ale". Ono často slovo "dodal" není to samé jako "vyrobil".
To je i záležitost sněhových pluhů dodaných ze smíchovské vagonky Ringhoffer. V knize zakázek například pro MSCB ze srpna 1871 kromě 12 traťových vozíků a 2 drezín, jsou i 4 sněhové pluhy. Ty však byly koupeny a pře prodány od firmy H.D.Schnidt. Stejně tak i ten první pro PDE, který postavila vagónka Simmering podle maďarských norem.
Něco podobného bylo i EPPK....
K období Protektorátu mám odkaz na spis, které řeší výrobu pluhů v dílnách Nymburk nebo třeba o nákupu 5ti pluhů Björk od DR pro BMB v roce 1944

Ale začátkem 20.let se třeba řešil prodej sněhového pluhu Marin č.78 od místní dráhy Svitavy-Polička pro Košicko-Bohumínskou dráhu
Pátek, 15. listopadu 2019 - 08:06:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 415
Registrován: 2-2009
Tohle předpokládám všichni znáte a jen já objevuji Ameriku.
Ale je pravdou, že ač je Nymburk město železnicí doslova prosáklé,
v tomto místě bych kolejová vozidla opravdu nečekal.
Ta modrá věc jela někdy vlastní silou?
50.1854947N, 15.0392378E



www.solvayovylomy.cz
Pátek, 15. listopadu 2019 - 11:05:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1402
Registrován: 10-2007
T 200.401 ex. Deutz C XIV R (3641/1919).

Relativně kompletní historii lze najít v knize Encyklopedie železnice: Motorové lokomotivy [2], Jaroslav Wagner/Corona 2008 nebo časopise Svět železnice č. 4 (Corona 2002)
Pátek, 15. listopadu 2019 - 11:24:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1893
Registrován: 7-2017
Abdul_z_sb:
"
Ta modrá věc jela někdy vlastní silou?"

Ta modrá věc je Deutz typ C XIV R, tovární číslo 3641/1919, původně dodána do papírny Leykam Gratkorn ve Štýrsku, v květnu 1945 byla nalezena v dílnách Česká Lípa, předána do výtopny ČSD tamtéž a vyřazena do šrotu. Odtud byla vytažena v r. 1956 a v dílnách Nymburk rekonstruována na T 200.401. Pak sloužila na topíráku v depech ČSD Nymburk (1956 - 59), Ústí n. L. (1959 - 60), v r. 1960 přešla k TSS Prackovice a v letech 1960 - 63 jezdila s pracovními vlaky při rekonstrukci trati Kořenov - Harrachov, kde je zdokumentována i s osobním vozem Blm, který se tam používal k dopravě zaměstnanců, k rozvozu obědů a jako pojízdná dílna. (Na zubačku nesměla, takže ji do Kořenova dovezli na podvalníku taženém Tatrou 141.) V roce 1964 ji ČSD prodaly na vlečku elektrárny Holešovice, v 70. letech byla zapůjčena i do teplárny Michle. V r. 1981 byla už jako muzejní odstavena v Bubnech, odtud byla v r. 1987 vyměněna do Nymburka jako součást expozice Vlastivědného muzea, kde je dodnes. Pořád je ale v jejím životopise spousta bílých míst.

Lokomotiv Deutz C XIV R je z čs. území známo 7, kromě uvedené jich 6 dodaných v letech 1920 - 24 sloužilo na vlečkách. Např. stroj výr. č. 6504 byl dodán přes Roessmanna & Kühnemanna do cukrovaru Litovel v r. 1924 a sloužil tam prokazatelně ještě v r. 1941. Kolínské kávoviny měly dokonce dva kusy, jedna lok. přišla do Zbrojovky Brno a později do továrny na hnojiva Sereď, jedna byla v cukrovaru Trebišov, jedna u Kulků v Přerově.

Více viz Jaroslav Wagner: Encyklopedie železnice - Motorové lokomotivy ČSD 2, Corona 2008.
Pátek, 15. listopadu 2019 - 11:25:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1894
Registrován: 7-2017
Colonel32 byl rychlejší... [crazy]
Pátek, 15. listopadu 2019 - 11:42:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1403
Registrován: 10-2007
a Hank byl obsáhlejší :-)
Pátek, 15. listopadu 2019 - 15:33:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2948
Registrován: 7-2005
A protože "furt je něco nového", tak už víme, že ten Deutz typu C XIV z roku 1920 se v brněnské zbrojovce moc neohřál a již po dvou letech brousil koleje vlečky v Seredi. Odkud si ho na kampaně půjčoval cukrovar Farkašín. Kolínské kávoviny používaly jednu na své vlečce v Prostějově, ale od roku 1933 sloužila na vlečce továrny na nitě v Bratislavě (Cvernová továreň). Ta druhá sloužila na vlečce v Chropyni, aby i ona někdy kolem roku 1937 změnila majitele. Stal se jím cukrovar Bedihošť.
A i s tou rekonstruovanou T 200.401, která má el.přenos výkonu, jich znám 8. Asi chybí ta na vlečce Montánní společnosti v Porubě...
No a taky nesmíme zapomenout na tu rekonstrukci z úzké na normální. Teda on nebyla tak úzký (1000 mm). Jeden koupilo město Bratislava pro tamní plánované rozšíření "tramvaje"v motorové trakci, ale akce padla, tak byla přešpůrována a složila na vlečce bratislavských jatek (bitunok), než jí tam nahradila novější kolbenka BN40
Pátek, 15. listopadu 2019 - 16:56:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 417
Registrován: 2-2009
Všem Vám moc děkuji za informace chlapi.
www.solvayovylomy.cz
Pátek, 15. listopadu 2019 - 20:54:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3305
Registrován: 7-2017
pane jo...ona ta modrá věc tam pořád ještě stojí??...já tam tyhle vozidla pamatuju někde z poloviny 80.let[happy]
Pátek, 15. listopadu 2019 - 22:08:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1896
Registrován: 7-2017
zeuke:
"pane jo...ona ta modrá věc tam pořád ještě stojí??...já tam tyhle vozidla pamatuju někde z poloviny 80.let[happy]"

No vždyť to píšu: Od roku 1987.
Pátek, 15. listopadu 2019 - 22:17:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3307
Registrován: 7-2017
asi jsem to přehlídl..tak jsem nebyl daleko od pravdy...
jagg
Sobota, 16. listopadu 2019 - 15:55:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 715
Registrován: 5-2012
Za tu dobu už magistrát mohl našetřit na nějaký decentní přístřešek...
Blanka
Neděle, 17. listopadu 2019 - 16:11:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1262
Registrován: 12-2014
Unikátní video z poslední cesty Žabotlamů Prahou směr Kladno-Dubí (v úseku ONJ-Hostivice, se záběry z mašiny a z dalších jedenácti kamer od kolegů) [vypravci]
https://youtu.be/ZoO2x75BZjw
Můj Youtube kanál BlanCamCZ s převážně železniční tématikou dostupný zde [masinka]
jagg
Úterý, 19. listopadu 2019 - 16:26:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 716
Registrován: 5-2012
Ještě se vrátím k tématu sněžné pluhy, které tady bylo skvěle rozvinuto zejména Bw_Ig-em: konečně jsem se dopátral původu názvu systému lotyšských, ruských i sovětských sněžných pluhů, které jsem měl v paměti jednotně zafixované jako pluhy Riga. Název se vyskytoval v mnoha různých podobách: fotograficky ho mám doložen jako Bjerka v Lotyšsku, Björke v Polsku anebo БIОРКА v carském Rusku, dále pak z textů jako Бьёрке, Berke, Биорка, Бьерке atd. Různorodost vznikla asi spontánním přepisem v různých časech v různých lokalitách a jejich dalším komolením způsobeným přebíráním, přepisováním atd. Určitě svůj vliv mělo i to, že šlo podle všeho o ruskou klasiku, výrobu "obšlehnutím", patent autor s největší pravděpodobností neměl. A kdo byl autor? K tomu se musíme vrátit do doby okolo roku 1880, kdy finský traťmistr Johan Linder zkonstruoval sněhový pluh v podobě dřevěné budky s radlicemi. V roce 1892 ho překonstruoval další traťmistr (nebo/a železniční stavitel) Henrik Björk, který sloužil v železničním uzlu Rijhimäki (dnes Riihimäki) a který pluh upravil pro provoz na dvoukolejných tratích. Oba dva prý svoje pluhy obchodovali i do Ruska a Pobaltí (nebo se tam i stavěly dle Linderovy dokumentace), převážně se prodával univerzálnější pluh systému Björk a odtud tedy vznikla výše uvedené pojmenování. Finské dráhy byly tedy původcem pluhů této konstrukce, která se následně rozvinula do pluhů systému Linder a Linder/Björk finských drah SV, do lotyšských pluhů Bjerka (což byl pluh systému Björk, označení Riga zavedli Němci asi v intenci svých zvyklostí pojmenovávat jednotlivé typy železničních vozidel "geograficky"), sovětských Бьерке, CUMZ (CUMZ1, výroba Tula) a CUMZ2 (to už byly trochu odlišné konstrukce). Mimochodem označení CUMZ nebylo označení typu, ale zkratka Ústřední správy strojírenských závodů, která zastřešovala vývoj a výrobu žel. vozidel v sojuzu. Pro jednoznačnější rozlišení typu teda bylo nutné uvést např. однопутный плужный снегоочиститель ЦУМЗ, двухпутный снегоочистител системы ЦУМЗ nebo роторный снегоочиститель ЦУМЗ. Původně jsem se domníval, mylně, že Rigy u nás byly výsledkem bratrské poválečné pomoci, tak jako jiné vehikly, ale jak to tak vypadá, byly to trofejní pluhy po Němcích, které nám rusák kupodivu nechal, což je pro mně zajímavé, mohly to být teoreticky ve výsledku různé typy pluhů systému Бьерке (i podle těch různých hmotností).
Co se týká pluhu z tendru parní lokomotivy co byl donedávna odstavený v HK, podle fotek, které jsem viděl, jde o bývalý tendr 3T12 (412.1), který měl na čelech os dvoukolí vyraženo:
a)
14210
OPPELN

10 / II 1955

KATOWITZ
63801

b)
BROMBERG
4582

BROMBERG
385
634

1898
II.II. 1955

Na ložiskových domcích měl potom ještě K.P.E.V, Schütte Meyer & Co. LETMATHE.
Můžou v tom být chyby, ale třeba se z toho dá něco odvodit.
Velkou zajímavostí pro mně je informace o výrobě sněžných pluhů rekonstrukcí lokomotivních tendrů v Tlumačově. Zde si dovolím malou opravu, firma se mj. jmenovala Kurowitzer Portland & Roman-Zement-Fabrik Tlumatschau. Měla krátkou vlečkou i se dvěma točnami, do fabriky, která byla hned vedle nádraží, vedla i úzkokolejka z vápencového lomu v lokalitě Háje u Kurovic, proto tedy Kurovická (zájemci můžou nahlídnout sem).

(Příspěvek byl editován uživatelem jagg.)

(Příspěvek byl editován uživatelem jagg.)
Úterý, 19. listopadu 2019 - 16:43:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1905
Registrován: 7-2017
jagg 716: Jenom malé upřesnění, Finsko i Pobaltí byly až do r. 1917 součástí carské říše. Proto zřejmě nebylo nic divného, když se pluhy podle výkresů finských traťmistrů používaly v celém Rusku. Stejně tak tedy není přesné uvádět, že původcem konstrukce byly Finské dráhy, které v té době ještě neexistovaly.
jagg
Úterý, 19. listopadu 2019 - 17:44:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 717
Registrován: 5-2012
Co je přesné je dost relativní. Ve zmíněném kontextu mám na mysli finské železnice, nikoliv VR. Ačkoliv.... Finské dráhy (společnost) deklarují svůj vznik rokem 1862. Finské velkoknížectví bylo autonomní a byl tam soukromý byznys (i na železnici), není na tom nic automatického, že by všude v báťuškovském impériu valili pluhy nějakého finského traťmistra jako Baťa cvičky, aniž by se někoho ptali. Obšlehli to bez ptaní až sověti. A je otázkou, zda to soudruzi nedotáhli do úplné dokonalosti prodejem licencí dál, např. Polákům, kteří pluhy Björke vyráběli už mezi válkami.
Úterý, 19. listopadu 2019 - 21:12:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 53
Registrován: 4-2019
Zdravím, jistě jste zaregistrovali můj dřívější dotaz ohledně samohybné frézy SM-06 Henschel. Měl bych ještě jednu otázku, o tomto stroji jsem si už něco hledal, a je to prý poslední zástupce svého typu (nikoliv řady). Plánuje se u tohoto stroje nějaká oprava nebo alespoň reko vzhledu, či jde o klasickou logiku á la NTM (Unikáty do Chomutova a nikam ven, a všecko hezky původní!)?



Editováno: Sem jsem příspěvek umístil, neboť o nezařazených, atypických či experimentálních vozidlech v tomto stavu zde vlákno není (resp. nenašel jsem ho [wink])

(Příspěvek byl editován uživatelem ElektrickaJednotka.)
Úterý, 19. listopadu 2019 - 21:24:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1079
Registrován: 7-2009
Bohužel se po revoluci v NTM obávám klasického schématu - získali jsme to, šoupneme to do Chomutova, v roce 2034 to naštětkujem a nikdy už to vlastní silou nevyjede, neb to papírově neexistuje. Omlouvám se předem za svůj názor v lehkém alkoholickém opojení !!!
V případě potřeby se obraťte na neregistrovaného uživatele 3,14ča (viz Autobusy a trolejbusy, chlíveček Historická vozidla), jistě rád v této souvislosti podá obsáhlé vysvětlení, co jsem já vlastně za asociála... [zadnice]

(Příspěvek byl editován uživatelem Petr165.)
jagg
Úterý, 19. listopadu 2019 - 21:37:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 718
Registrován: 5-2012
Nejlepší jsou v Chomoutově ty polosocky z agentury "černé kombiné" co tam dělají už od 4 hodin člověku ocásek, aby mohly v klidu přesně v 17:00:00:00 sbalit igelitku a přesunout se do vedlejšího Kauflandu nebo co to je.

(Příspěvek byl editován uživatelem jagg.)
Úterý, 19. listopadu 2019 - 21:54:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1907
Registrován: 7-2017
jagg:
"Nejlepší jsou v Chomoutově..."

Tak v Chomoutově (49°38′28″N, 17°13′52″E) snad ne...
Bdlm
Úterý, 19. listopadu 2019 - 23:02:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1806
Registrován: 3-2007
Nejlepší je před takovejma dědkama Hanka to ukrýt a proč? Protože dědek Hank tu jen plká.
Úterý, 19. listopadu 2019 - 23:18:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1908
Registrován: 7-2017
Bdlm:
"Nejlepší je před takovejma dědkama Hanka to ukrýt a proč? Protože dědek Hank tu jen plká."

Co ti vadí? Že reaguju na plky někoho jiného? Nebo je plkání povoleno jen klukům, co spolu mluví? Ti si můžou imrvére plkat jak chtějí, ale běda, když na to ukáže někdo jiný?

Já jsem to nebyl, kdo tu tyhle móresy zavedl...[crazy]
jagg
Úterý, 19. listopadu 2019 - 23:52:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 720
Registrován: 5-2012
Tak já že tu plkám pane inžinýre? No to jste se mě ale dotkl...
Středa, 20. listopadu 2019 - 15:24:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 54
Registrován: 4-2019
ad jagg, příspěvek #718: Ano, to je občas vážně otravné, zvlášť když jsem dal foťák nad plot abych si to vyfotil líp a týpek se mě zeptal jestli to nepřelízám [lol]
Bdlm
Středa, 20. listopadu 2019 - 18:20:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1808
Registrován: 3-2007
Dědek Hank. Z celého srdce se Vám omlouvám, ale kterého jsem chtěl poslat po hnědých značkách je petr165.
Bw_Ig
Středa, 20. listopadu 2019 - 18:49:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 484
Registrován: 7-2012
ad jagg - děkuji za doplnění a posunutí pátrání do Finska.
Dále - patenty v Rusku a Sovětském svazu - pluh Bjerke (či další zkomoleniny tohoto názvu) byl s Sovětském svazu patentován. Zní to divně, ale Sovětský svaz měl a má dones velice dobrou evidenci patentů už od doby carského Ruska.
Tato evidence je dodnes funkční a patenty jsou digitalizované a přístupné. Ve formátu PDF i JPG se dají stáhnout. Jen je potřeba zadávat v ruštině a prohrabat se spoustou "ptákovin" a vybrat si skutečně to co se použilo. A na sněhové pluhy (kolejové), je dost ruských-sovětských patentů.


Středa, 20. listopadu 2019 - 19:49:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2487
Registrován: 9-2009
jagg: Mám opačnou zkušenost. Jezdím do depozitáře v Chomutově poměrně často a ty lidi tam znám. Jsou to slušní lidé.
jagg
Středa, 20. listopadu 2019 - 23:17:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 721
Registrován: 5-2012
K slečnám nebo paním na pokladně nebo v kanclu jsem se nevyjadřoval, ovšem jezdit do depozitáře v Chomutově "poměrně často" snad postrádá vzhledem k charakteru expozice smysl, pokud tam teda nemá člověk kamaráčoft.... A pokud ano, tak si ho umí zařídit, je privilegovaný a pak je nasnadě, že holt nemá důvod na to nadávat. A o členech té hlídací služby jsem neřekl, že jsou neslušní (i když sprostí teda byli jako vidle, když tam vysedávali a hulili na té lavce), pouze jsem zhruba popsal, jak na mě působili. Na lidi mám celkem odhad. I když teď už to je asi jedno, ČD má mít novou ochranku za 520mega snad co jsem slyšel, a to bude určitě už jiná káva... :D

(Příspěvek byl editován uživatelem jagg.)
Čtvrtek, 21. listopadu 2019 - 15:55:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2488
Registrován: 9-2009
jagg: Pro mne je depozitář neocenitelným zdrojem informací pro stavbu 3D modelů. Jsem obyčejný návštěvník. Na železnici už těch starších vozidel moc není. V mém okolí už vůbec nic. Typové výkresy železničních vozidel jsou často dost zavádějící (mnohdy ani základní rozměry neodpovídají skutečnosti), takže si stroj musím sám prohlédnout.
Sobota, 23. listopadu 2019 - 12:02:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1912
Registrován: 7-2017
Bw_Ig 484: Obecně se dá říci, že ruské digitální knihovny a archívy jsou bezedná studnice informací. Navíc si Rusové moc nehrají na autorská práva, takže tisíce zdigitalizovaných ruskojazyčných knih z technických oborů jsou na internetu volně ke stažení (většinou ve formátu djvu), což platí i pro překlady z jiných jazyků do ruštiny. (Takhle jsem například přišel ke kopii kompletní dílenské příručky lokomotivy Kč-4.) A kdyby chtěl někdo z mlaďochů ohrnovat nos: Nemylte se, úroveň ruské technické práce je pořád dost slušná. Ti inženýři za to nemůžou, jaké paskvily z ní pak udělají její realizátoři, tj. politici, oligarchové, mafiáni a na té střední a nejnižší úrovni imrvére ožralí nižší vedoucí, dělníci a další fabrický personál.

Na stará kolena velebím prozřetelnost, že jsem byl nucen maturovat z ruštiny... [biggrin]
Sobota, 30. listopadu 2019 - 21:12:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 92
Registrován: 9-2009
Před nedávnem zde proběhla diskuze o snežných pluzích. Přidám sem jednu italskou předělávku, kterou jsem zachytil ve stanici Calalzo-Pieve di Cadore-Cortina railway station 28. 7. 2012.
Neděle, 01. prosince 2019 - 06:28:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2167
Registrován: 11-2012
Vypadá jako předělávka mašiny na třífázové napájení ze severu.
Kočátko říká, že poctivý analog je lepší než digitální náhražky.
Pohrdám všema, co si nechaj kálet na hlavu jakožto aj těma, kdo jim na tu hlavu kálí...
Bw_Ig
Neděle, 01. prosince 2019 - 07:06:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 491
Registrován: 7-2012
To je známé, ano předělávka vyřazené elektr.lokomotivy na tlačný kolejový pluh - samozřejmě na severu Itálie. Oni italové těchto zařízení moc neměli, mají přeci teplo. Tak pluhů bylo nejvíce jen na severu Itálie (hlavně ještě za doby když sever itálie patřil pod naši c.k.monarchii), tam mají Alpy, tak tam se to hodilo a dodnes i hodí.

Italština není zrovna jazyk na čtení vhodný, ale dá se i k tomu něco málo najít.
Neděle, 15. prosince 2019 - 12:47:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 898
Registrován: 10-2008
Nehledám zda se to tu probíralo, ano jsem líný, ale..... Nebude tohle někdo zachranovat ? Zdá se mi to škoda nechat to ladem. Znalci asi vědí, jedna nejmenovaná vlečka na Slovensku a pomník v areálu.
Neděle, 15. prosince 2019 - 12:59:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 899
Registrován: 10-2008
....no ač nechtěně, tak jsem našel debatu z letošního února .... no mašiny je škoda a jsem překvapen že je tak ¨mladá¨. Považoval jsem ji za starší.... přijde mi že má ještě dřevěný rám kabiny.

PS: E499:Ptali jsme se u posunu a pánům to nevadilo :-)
Neděle, 15. prosince 2019 - 13:49:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1088
Registrován: 7-2009
Co vím já, tak o mašinu zájemci jsou, ale podnik prodat nechce. Naštěstí v N je celkem dobrá parta, tak to jen tak ve šrotu neskončí...
Neděle, 15. prosince 2019 - 14:54:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2822
Registrován: 11-2006
Také se je snažím v pravidelných intervalech lámat, ale odezva z druhé strany je nulová.[uhoh] Šrot jí zatím určitě nehrozí, ale dovedu si ji představit i jinde, než zarostlou a rezavou na soklu.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
Neděle, 15. prosince 2019 - 16:17:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2970
Registrován: 7-2005
Bylo by jí škoda. Z výroby přišly 4 v roce 1954 a 3 v roce 1956. Všechny velmi pravděpodobně pro vojenské vlečky (ty v r.1954 - 100%), když náš průmysl nebyl schopný zajistit vhodné stroje.
Neděle, 15. prosince 2019 - 17:49:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2001
Registrován: 7-2017
Zdepa:
"Bylo by jí škoda. Z výroby přišly 4 v roce 1954 a 3 v roce 1956. Všechny velmi pravděpodobně pro vojenské vlečky (ty v r.1954 - 100%), když náš průmysl nebyl schopný zajistit vhodné stroje."

To je nová informace? V knize Jardy Wagnera o strojích pro armádu není nic konkrétního.

Možná se ptám hloupě, ale předpokládám, že konkrétní výrobní čísla strojů jsou uvedena ve vojenských archívech, které nejsou dostupné. Nebo...? Není náhodou známo, která Köf II posunovala ve Velvětech do r. 1968, dokud tam ještě byla munička? Byl to kořistní stroj nebo některý z té poválečné dodávky?
Pondělí, 16. prosince 2019 - 08:57:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2972
Registrován: 7-2005
Některá výrobní čísla dodaných motorových lokomotiv z LKM od kolegů z Německa známe. Jde o to jak jsou hodnověrná.
Například kolegové uvádí, že již v roce 1952 bylo dodáno 5 strojů typu N 3 (ze čísla neznají, jen počet a rok), ale zatím se nepodařil potvrdit provoz na našich vlečkách.
To dodávka typu N 4 z roku 1954 je potvrzená (tov č.251027-30). Znám i vojenská čísla T 200.912 - 914. U dvou znám i ta pozdější T 200.913 / T 200.0903 (tov.č.251028) a 915 / později 0905 (251030). Zmiňovaná T 200.0903 byla prodána v roce 1973 na vlečku TMS Pardubice a 0905 byla ještě v roce 1972 registrována v provozu vlečky pardubických vojenských skladů. Při její likvidaci z ní byl sejmut výrobní štítek.
Dodávka musela proběhnout koncem roku 1954, protože převzetí T 200.912 proběhlo 24.12. na 51.dělostřelecké základně Sklenné, kde jí vede i vojenská evidence v následujícím roce. T 200.913 stejná evidence uvádí u 1.dělostřelecké dílny v Bohuslavicích a T 200.915 u 1.ústředního vojenského železničního skladu Pardubice. Jen ta 914 je někde mimo seznam.

Poznámka ze spisu uvádí
....dále upozorňuji že nově dodané naftové lokomotivy z NDR jsou o výkonu 90 k a nehodí se pro těžké traťové podmínky na vojenských vlečkách v Mikulovicích ve Slezsku, v Trenčíně a Bílku. Navrhuji aby jedna ze čtyřech dodaných lokomotiv byla trvale přidělena 1. ÚVŽS.
Podle dosavadních směrnic o číslování lokomotiv o rozchodu 1435 mm byly lokomotivy označeny takto:
Tovární číslo 251.027 – T 200.912
Tovární číslo 251.028 – T 200.913
Tovární číslo 251.029 – T 200.914
Tovární číslo 251.030 – T 200.915

Dodávka typu N 4 z roku 1956 měla mít tov.č.251102-104, kdy 103 je ta v N. [happy]

Velvěty uvádí v roce 1955 dvě lokomotivy T 200.911 a 951. Jedna z nich je určitě kořistní "kefka", která tam byla při převzetí vojenské továrny od Rudé armády v druhé polovině léta 1945. Ale popis "jedna motorové lokomotiva na kolejích bez baterie a čerpadla" je dost všeobecný popis. Jinak zde byla i akumulační lokomotiva O&k, která je dnes zachována v Zubrnicích...
Pondělí, 16. prosince 2019 - 09:20:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2824
Registrován: 11-2006
Snažil jsem se mašinu identifikovat, ale nepodařilo se mi najít ani vyražené výrobní číslo nebo nějaký jiný štítek, definující původ. Co je jisté, že se jedná o typ N4, dodávku kterých do ČSR uvádí i stránka rangierdiesel.de . To je ale vše, co se dá zjistit. Přesný původ a odkud přišla do skláren si nikdo nepamatuje.[uhoh]
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
Pondělí, 16. prosince 2019 - 10:15:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2003
Registrován: 7-2017
Zdepa: Jako vždy [ok] a velký dík.
Pondělí, 16. prosince 2019 - 12:08:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2973
Registrován: 7-2005
ad E499001 - její číslo se objevilo v krátkém povídání (několik vět) s fotkou, jenž vyšlo v některém čísle časopisu Železnice. Snad jako střípek zajímavosti z domova či ciziny....jen to najít....
jinak v N. byl významný vojenský útvar (VÚ 9904) a sklady s vlastní vlečkou, takže původ lze hledat zde. V roce 1967 dostal útvar novou T 212.0536, takže v rámci unifikace výzbroje začaly být rušeny a prodávána všechna zbylá různorodá vozidla. To jen podpořila i dodávka dalších T 212.0 a T 334.0 pro ČSLA v letech 1967-69.
"... jo, kdyby ty vojenský kefky měly pod haubnou zabudovaný kulomet, tak se těch informací dochová více, takhle je to jen paběrkování...."
EIO
Pondělí, 16. prosince 2019 - 15:07:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 415
Registrován: 5-2017
Skloobal Nemšová... Podľa Železnice má výrobné číslo 251 103, rok výroby 1956.
VEB Elektroinstallation Oberlind (Sonneberg), DDR [happy]

Poškodený bol smrteľne zranený a jeho liečenie potrvá šesť až sedem dní.
J. Spišiak, ex Policajný prezident SR [kecal]