Diskuse » Železnice » Nákladní doprava » Archiv diskuse Nákladní doprava do 29. 12. 2019 « předcházející | další »

Archiv diskuse Nákladní doprava do 29. 12. 2019

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   autor příspěvek
Neděle, 24. listopadu 2019 - 17:44:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2723
Registrován: 5-2008
Václavs: "levé" odešlo do věčných lovišť , existuje jenom "pravé" dnes jenom "přednádraží"
Don Parmezano
Úterý, 26. listopadu 2019 - 21:24:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 671
Registrován: 8-2017
Václavs 2402:
Vůbec s Maloměřickým ranžírem je to takové zvláštní, nemyslíte? Když vezmeme jeho historii a tak.

Máte asi pravdu, ostatní seřazovací nádraží, by si to asi rozebrala lépe a dávalo by to smysl. Břeclav, protože je hned u hranic. Přerov a Třebová, protože jsou na významných uzlech železniční sítě (a s úpravami by mohl význam ještě růst u Třebové (Trojúhelník v Ústí s napojením na Třebovou a alespoň 3 koleje do Chocně a 3-4 do Třebové) Havlbrod pak může částečně zátěž zátěž přebrat, pokud se elektrifikují a (částečně) zdvojkolejní trať Znojmo-Hradec.

Brno, ať se kdokoliv bude snažit jakkoliv možná je křižovatka, ale nemyslím že z toho bude uzel pro nákladku. Jako druhé ze zemských hlavních měst stojí, na rozdíl od Olomouce, bokem. Maximálně se tam kříží dvě tratě, Severojižní a Východozápadní (Myslím že kdyby vydržela 1. republika, tak hlavní trať ve finále vede Praha-Sázava-Havlbord-Zvratka-Tišnov-Brno-Kyjov-Veselí-Vlára), ano reálně jich je víc, ale Brno-Přerov (Olomouc) je významný doplněk, ale pro nákaldku moc ne, a tratě na Zastávku končí v kopcích, pro náklad k ničemu a nová Tišnovka je taky dost strmá. Maloměřický ranžír tak moc smysl nemá. Co tam má smysl řadit? Dopravu od Rakouska a Slovenska? Proč proboha když to můžeme rozházet v Břeclavě? Zátěž z Polska na Vídeň a Prahu? Vždyť to se líp udělá v Přerově nebo ještě lépe Třebové. Co v Brně přirozeně rozřazovat?

Nebo si představme dráhu jako graf spojení, zmizí z něj jeden uzel - Brno - síť bude pořád bez větších problémů fungovat, vymažme kterýkoliv z následujících, Břeclav, Přerov, Třebová, začnou problémy, hledání tras bude mnohem složitější a když se na to podívám, od oka, tak vyhození Brna znamená přidání 70km, vyhození Přerova prakticky znemožní smysluplnou přepravu nákladu a lidí Blat-Jadran. Vyhození Třebové výrazně naruší vnitrostátní směr Východ-Západ. Vyhození Břeclavi znamená opět výrazné problémy pro směry Balt-Jadran a Černé-Severní moře.

Brno naproti tomu znamená jenom zajížďku 70km.
Úterý, 26. listopadu 2019 - 22:26:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2403
Registrován: 10-2005
Nakouknem-li do roku 1989, tak BM má výchozí následné dálkové relace:
Česká Třebová: 5 vlaků denně
Havlíčkův Brod: 5 vlaků denně
Přerov pravé před.: 3 vlaky denně
Žilina: 2 vlaky denně
Bratislava východ: 3 vlaky denně
Břeclav: 3 vlaky denně
a 3x denně uhláky pro SHR (Severočeský Hnědouhelný Revír)

ALE současně řadila toto:
2x denně dobíračka do Veselí nad Moravou
5x denně zátěž pro cementárnu Mokrá
7x denně obsluha Dolního nádraží
2x denně obsluha KrPole
2x denně Mn směr Žďár nad Sázavou
2x denně Pn do Tišnova
2x denně Mn směr Šlapanice + obsluha Slatiny
3x denně Mn směr Podivín
3x denně Mn směr Chrlice až Ivanovice na Hané
3x denně obsluha BZKG
3x denně Mn směr Miroslav
3x denně Mn směr Krahulov
4x denně obsluha Posvitavských vleček
a
3x denně Mn směr Opatov

Toto bylo specifikum Brna.
[new]Stránky o Japonských železničních modelech [masinka][tramvaj]
Léta 1969 - 1984 = Poslední vrchol před pádem železnice v Japonsku
Úterý, 26. listopadu 2019 - 22:30:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1294
Registrován: 4-2009
Maloměřice jsou a ještě extra budou důležité pro nákladní dopravu z technologických důvodů , protože se na ně přesměruje vetsina nákladní dopravy, která opět většinově bude převedena na/z havlíčskobrodskou. Takže o budoucnost nemám obavy, ale budou bez hrbu.
Úterý, 26. listopadu 2019 - 22:43:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2404
Registrován: 10-2005
Quenya Jižní spádoviště se taky zruší?

Jinak BM jako technologické nádraží určitě ano, ale dovedu si je představit bez řazení zátěže (stylem nádraží Shin-Tsurumi v Kawasaki, kde taky z ranžíru velikosti Česká Třebová zbyla tranzitní skupina o 15 kolejích + depo a taky to plně vyhovuje (a to přes stanici projíždí denně přes 100 nákladních vlaků). Kolik má vlastně BM v současnosti rozřazených vozů za 24 hodin?
[new]Stránky o Japonských železničních modelech [masinka][tramvaj]
Léta 1969 - 1984 = Poslední vrchol před pádem železnice v Japonsku
Úterý, 26. listopadu 2019 - 23:16:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 673
Registrován: 8-2017
Quenya 1294:
Samozřejmě kolej pro odstavení vlaků budou třeba, ale to je myslím asi tak jedna třetina čí míň kolejí v Maloměřicích, tedy v zásadě jen toto, eventuálně toto. O to že těchto pár kolejí bude využito k odstavení nákladních vlaků bych se nebál, ale ten zbytek je tak nějak....

Napadá mne že možná by v případě stavby nového nádraží, mimochodem hádám že na něj už nikdy nebudou peníze, mohlo být zajímavé pokud by se vzalo těch 19 kolejí od Obřan vzalo, čtyřkolejka se vedla středem na přesmyky a po obou stranách by bylo 7 odstavných kolejí. Tím by mohl být vyřešený problém s jízdou do/z Maloměřic ve variantách A. Pak by ale možná bylo vhodné mít i takové nádraží někde na jihu, ale je otázka jestli by se to jižní nádraží nedalo nahradit jízdou nákladních vlaků od Břeclavi ve vhodnou dobu. Ale možná by stačilo provést nějakou rekonfiguraci na jihu, vytáhnout 4 koleje z Modřic a v místě odstavného nádraží je rozvětvit tak aby na každé straně dvojkolejky byly 3. Ale to by mělo smysl, řekl bych, tak pro varianty A.

Jestli z ŽUB vyleze jenom nějaká slepovačka, pak bude třeba to mít poskládané zcela jinak, tak aby se jím daly protáhnout důležité směry VRT a fungovalo to +- na současném půdorysu.

Mimochodem dnes vyšel článek o snížení investic do železnice. Pokud vezmeme do úvahy předpoklad krize za dva roky, nutnost řešit kapacitu jinde na síti, tak na přestavbu Brna a VRT nebude, těch 180 mld na VRT páteř, asi 45 mld na Brno, nějaké další desítky miliard na reko Břeclav-Pouzdřany (12 mld?) a k tomu tunely UCho cca 15 mld, NeMaŠe cca 12 mld, tunely Beroun - 50 mld a k tomu všechny potřebné rekonstrukce na současné síti, tak to nemůže vyjít. Buď budou tyto megastavby, nebo se opraví to další potřebné, nebo se udělá jenom něco. Ale nemyslím si že by Brno bylo tak vysoko na seznamu priority, pokud se dá udělat nějaký workaround. V momentě kdy přijde krize, tak objem dostupných peněz půjde ještě více dolů a dluh ze zanedbané údržby půjde nahoru.

P.S.
Nějaká změna kolem normativu tažné síly?
Středa, 27. listopadu 2019 - 13:35:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 14
Registrován: 10-2018
Václavs:
"ALE současně řadila toto:
2x denně dobíračka do Veselí nad Moravou
5x denně zátěž pro cementárnu Mokrá
7x denně obsluha Dolního nádraží
2x denně obsluha KrPole
2x denně Mn směr Žďár nad Sázavou
2x denně Pn do Tišnova
2x denně Mn směr Šlapanice + obsluha Slatiny
3x denně Mn směr Podivín
3x denně Mn směr Chrlice až Ivanovice na Hané
3x denně obsluha BZKG
3x denně Mn směr Miroslav
3x denně Mn směr Krahulov
4x denně obsluha Posvitavských vleček
a
3x denně Mn směr Opatov

Toto bylo specifikum Brna."


A pro zajímavost - z tohoto zbylo dnes co?
... a kromě toho... a kromě toho... já jsem vedoucí...
Středa, 27. listopadu 2019 - 15:07:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2406
Registrován: 10-2005
Ono stačí nahlédnout do roku 2012 a vykoukne tam toto:
1x denně dobíračka do Veselí nad Moravou
1x denně zátěž pro cementárnu Mokrá
1x denně Mn Dolní nádraží až Tetčice
1x denně Mn Zastávka u Brna až Náměšť nad Oslavou
1x denně Mn směr Krpole až Rožná
1x denně Mn Šlapanice až Bučovice
1x denně Mn směr Modřice
1x denně Mn směr Chrlice až Ivanovice na Hané
1x denně obsluha Teplárny
1x denně obsluha Posvitavských vleček
a
1x denně Mn směr Letovice

Některé obsluhy navíc byly jen ve vybrané dny. Propad o 75%[ko]
[new]Stránky o Japonských železničních modelech [masinka][tramvaj]
Léta 1969 - 1984 = Poslední vrchol před pádem železnice v Japonsku
Středa, 27. listopadu 2019 - 22:01:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2727
Registrován: 5-2008
Majlont letos :
Havl. Brod 4x
Most 1x
Č. Třebová 3x
Nymburk 2x
Vídeň 1x
Budapest 1x
ostrava 2x
Val.Meziříčí 2x
Hněvice 1x
Šebetov 1x
Ivanovice 1x
Otrokovice1x
Nedvědice 1x
Bučovice 1x
Posvitavský vlečky1 x
Náměšt nad Oslavou1x
Retz 1x
České Budějovice 2x
Don Parmezano
Pondělí, 02. prosince 2019 - 21:15:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 968
Registrován: 1-2010
Když se tu otevřelo téma Maloměřice, tak přidám něco z posledních dní.

Z Příbrami začaly jezdit ucelené vlaky do Retzu. Vypadá to, že to bude jezdit jednou týdně. Zatím to jelo dvakrát. Druhý vlak, který jel v pátek 29. 11., měl 10 dvojáků, cca 300 m, 1350 tun (foto vozů na odjezdu ze Znojma zde). No a samozřejmě to jezdí přes Brno, a odtud vlakotvorně přes Břeclav do Znojma (o 120 km delší trasa). Podotýkám, že v úseku Břeclav – Znojmo vlak spálí stejně nafty, jako by býval spálil v úseku Jihlava – Znojmo. Následný rozdíl asi pro někoho není problém doplatit. Dostala se ke mně informace, že prý se komusi toto trasování zdálo lepší, protože přes ucpanou Jihlavu nelze garantovat, že vlak dojede včas.

Je pak vtipné sledovat, proč je ta Jihlava vlastně přeplněná. Včera jel vlak Břeclav st. hr. – Moravské Budějovice, a ten byl trasován o 160 km delší trasou přes Brno, Havlíčkův Brod a Jihlavu. U tohoto vlaku je drobná polehčující okolnost, že má jít k nakládce až 5. 12., a tak bude na pár dní někde odstaven (jakoby mezi Břeclaví a Znojmem nebylo možné nikde odstavit vlak). No a dnes pro změnu jede vlak Břeclav st. hr. – Stařeč / Okříšky, a ten je opět trasován přes Brno, Havlíčkův Brod a Jihlavu přibližně o 100 km delší cestou. A má napsanou poznámku, že zatím jen do Havlíčkova Brodu, protože Jihlava nebere. Takže mi z toho opět nevychází nic jiného, než se musí odklánět zátěž přes Brno, protože se jiná zátěž odklání přes Brno. Je to škoda také proto, že dnes mohlo být poprvé v tomto roce mezi Břeclaví a Hrušovanami nad Jevišovkou více než 10 nákladních vlaků za 24 hodin (ale to je spíše zajímavost).

Ještě doplním pár starších případů, které mluví za vše. Dne 6. 8. jel vlak Lanžhot st. hr. - Znojmo (39 prázdných uhláků) přes Břeclav do Brna-Maloměřic, odkud byly vozy vlakotvorně posílány zpátky do Břeclavi a odtud do Znojma. Dne 7. 8. jel z Lichkova st. hr. ucelený vlak do Kojetic. Namísto toho, aby z Ústí nad Orlicí pokračoval logicky na Kolín, tak se v Ústí nad Orlicí otočil a jel do Brna-Maloměřic, odkud byly vozy vlakotvorně trasovány přes Břeclav a Znojmo (nejednalo se o první případ, kdy stejný vlak jel takto). Všechny trasy jsou naprosto nelogické a skutečnost, že všechny vedou přes Brno, je čistě náhodná.

Jinak bych rád pochválil SŽDC za to, že se toho nebáli, a na trase Břeclav – Znojmo – Retz k 15. 12. 2019 některé normativy téměř zdvojnásobili [ok] Například ze Znojma do Retzu mělo jedno HV ř. 742 jednotný normativ S 900 tun, nyní tam při dodržení několika podmínek bude mít T4 1700 tun. Doposud bylo úplně normální, že se ubral vůz, protože vlak s jedním HV by býval měl 901 tun. [lol] Výrazně se zvedly normativy i ve směru Znojmo – Břeclav (doposud mělo dvojče 742 normativ T4 1500 tun, nově bude moci mít až T4 2300 tun).
www.koudsk.estranky.cz
- vše o nákladní dopravě v okolí Znojma
Čtvrtek, 05. prosince 2019 - 22:35:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 675
Registrován: 8-2017
Koudsk 968:
OK, ok. TO TO TAHAJÍ PŘES TŘEBOVOU?! (to bych bral jako jedinou omluvu k jízdě přes Břeclav)

Už proboha někdo toho chlapa najděte a hoďte na něj síť, kupte mu nějaký railroad tycoon, nebo mu postavte model v TTčku a k dráze nepouštějte. Vždyť to není normální tahat ten vlak o 160km delší trasou, do krpálu za Tišnovem.

I kdyby Jihlava nebrala, tak přece není problém ten vlak odstavit na Jihlavu město, nebo do kterékoliv jiné stanice před/za, to mi přijde jako výmluva. Navíc z toho co píšete mi přijde že Jihlava je zasekaná jenom tím že tu někdo dělá něco špatně.

Nevím tedy v jaké trakci ten nákladní vlak 7.8. jel, ale větší smysl by mi snad dávalo, pokud to byl ucelený vlak, aby jel z Letohradu na Týniště a pak přes Hradec a Skuteč (pokud to hmotnostně vychází). Nebo pak tedy Pardubice-Rosice, myslím že tam dokonce je drát, pak přepřah a nahoru. Asi to není konvenční řešení trasy, ale je to možné, řekl bych.

Co vedlo k tak velkému nárůstu normativu na trati Břeclav-Znojmo.
Pátek, 06. prosince 2019 - 01:52:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 608
Registrován: 10-2006
Proč ne i u nás, v Evropě ?
A tím nemyslím tu úžasnou křižovatku.
Na internetu tykám každému, starému či mladému.
Stejně nechť každý chová se ke mně samému.
Pátek, 06. prosince 2019 - 06:14:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9979
Registrován: 4-2003
Glagole, i na k-reportu se problematika evropské verze roadraileru rozebírala, najdi si tu samostatný článek s touto problematikou. V kostce: Vzhledem ke krátkým vzdálenostem v Evropě se roadrailer neprosadil, bylo neekonomické ho provozovat.
Pátek, 06. prosince 2019 - 20:58:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 676
Registrován: 8-2017
Bram, Glagol:
Co jsem o tom četl, tak se to zkoušelo kdysi dávno, přímo s americkými podvozky a problémů bylo více. Ale je zase pravda že dnes je už zase jiná doba.

Pokud se dobře pamatuji, tak návěsy, které se takto dají přepravovat musí být speciální (asi první problém), další problém je uspořádání podobné jakobsovým podvozkům, takže musíte mít navíc první a poslední speciální "vagonek", kterým to spojíte se zbytkem vlaku či lokomotivou. To se opravdu hodí tak na ucelené vlaky či skupiny vozů, ne na kusovky (bohužel) a i v USA se od toho systému upouštělo.

Před nějakou dobou jsem nad tímto přemýšlel a došel jsem k závěru že aby to bylo v Evropě použitelné, pak by každý návěs musel mít dva podvozky, v podobě krátkých vagonků (hned 4 nápravy, ale mohlo by to být asi celé odlehčené). Na těchto by na "vnější" straně byla šroubovky a nárazníky a na vnitřní straně pak nějaké spřažné ústrojí. Toto ústrojí by se buď mohlo spojit s ústrojím druhého vagonku (přeprava bez návěsu), nebo s ústrojím na tyči, která by byla součástí návěsu. Takto by vzniklo průběžné táhlové ústrojí skrz návěs který by nebyl zatížen tolik silami.

Dále by na vnitřních stranách vagonků musely být nějaké drážky (asi z pořádného "U" profilu), které by navedly návěs na místo a patřičně jej přizvedly při nakládce a navíc přenášely jeho hmotnost, o nutnosti vedení hadice s rychlospojkami přes návěs se ani nezmiňuji, stejně tak by mohl být přítomen topný kabel pro chladicí návěsy (jak se vlastně řeší zdroj na kamionu? Jede to z alternátoru motoru, nebo to má nezávislý zdroj?) a vhodné by bylo ještě návěs na místě nějak zajistit.

Pokud by se pak zjistilo že úprava návěsů je relativně levná, mohlo by se to chytit, nebo by se mohl dát požadavek na to táhlové ústrojí do nějaké Euronormy (Muahahha [biggrin]) a pak to bude jenom o tom, aby si dráhy nakoupily ony krátké vagonky. Důležité by bylo aby vagonky byly levnější než vozy na přepravu návěsů a cena návěsů pro přepravu po dráze nabyla moc jinde než je cena návěsu dnes.

Umím si představit nasazení těchto návěsů na přepravy dřeva, ale i třeba sypkých materiálů, dnes se dělají sklápěcí návěsy, eventuálně i pro přepravu kapalin.

Výhodou by byl i relativně nízký nápravový tlak, což by možná, tedy jen teoreticky, mohlo umožnit přímý přejezd na tramvajovou síť, například. Pokud vezmu že hmotnost jízdní soupravy by byla 40t, tahač má 7.5t, tak při hmotnosti vagonků 10t každý by byl tlak na nápravu asi 13.125t. Nicméně pro přechodnost na tram by to muselo být celé navrženo s tímto ohledem, který by pak mohl komplikovat využitelnost na dráze.}

Jenže a to je podmínka, by se dráha musela zrychlit a přestat nechat postávat náklad na trase celé dny jen tak.
Pátek, 06. prosince 2019 - 22:23:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 609
Registrován: 10-2006
Bram - díky za tip, přečetl jsem si to a je to opravdu zajímavé.
Ale ten článek je starý přes deset let. Doba se změnila.
Přece se ví [crazy], že když se neudělají brutální složitá nákladná a z velké části nesmyslná opatření, bude do deseti nebo kolika let konec světa. Když se mohou v EU vymýšlet, dotovat, vnucovat naprosté píčoviny, tak proč ne něco, co vypadá celkem rozumně.
Ten systém (nebo obdobné) co jsem na něj náhodou narazil na trubce, to nejsou žádné kosmické technologie a opravdu by to, dle mého názoru, ekologii pomohlo.
Já tedy Amíky v principu moc nemusím, ale jak jde o prachy, byznys, rachotu, vejvar, zisk etc, tak oni si všechno umějí moc dobře spočítat-jsou zkrátka dobří obchodníci. Viz jejich nákladní železnice, to je přeci neuvěřitelné jak to tam fachá.
Jasně, v USA je to napříč nějakých cca 5000km, v Evropě to máme tak max. 2000+km
Na internetu tykám každému, starému či mladému.
Stejně nechť každý chová se ke mně samému.
Sobota, 07. prosince 2019 - 07:11:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10497
Registrován: 8-2012
Pokud by se pak zjistilo že úprava návěsů je relativně levná, mohlo by se to chytit, nebo by se mohl dát
Máte tam nějak moc těch kondicionálů...
Nevýhoda je jasná - specializovaný návěs. Ne, opravdu to nepůjde udělat cestou nějakého vesnického kovozemědělce, co tam vevaří pár jeklů. Další nevýhoda je taky jasná - existence specializovaného "podvozku", nepoužitelného k žádnému jinému účelu. Ne, ten si nepořídí žádné "dráhy" (koho tím myslíte?) jen tak na blind, to by muselo být v úzké kooperaci s nějakým velkým kamiónovým zasilatelem typu LKW Walter (nebo jen čistě na něm). U nás tak maximálně Škodovka, ale ta má svou logistiku vyřešenou dávno jinak. V USA to taky je otázka několika firem (třeba Triple Crown Services) a existujících specifických přeprav (hlavně automotive) a i tam je to dost okrajová záležitost.
No a pak jsou tu provozní nevýhody plynoucí z toho kompromisu mezi silničním a železničním vozidlem - váha, servis, nároky na překladiště (nelze stohovat, potřeba zadlážděné koleje) apod. K tomu standardní evropský problém s nedostatečnou kapacitou, kdy si tu dáváme vzletné plány o převádění přeprav na železnici, abychom současně házeli nákladní železnici klacky pod nohy jak to jen jde a jsme v podstatě rádi, že to jezdí po silnici, protože na koleje se to fakt nevejde a železniční transit time je obvykle dost šílený.

P.S. Symbolické přitom je to, že první úvaha českého (evropského) "příznivce železnice" se týká dotací... no jo, no. A už vůbec to nepovažujte za záchranu "lokálek" a romantického šibování bumláků, to ekonomika prostě nepustí ani přes ty dotace.
電車オタク
Lukfi
Sobota, 07. prosince 2019 - 10:49:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2099
Registrován: 10-2010
Ten systém je pro Evropu naprostý nesmysl pořád stejně jako před 10 lety. Ten železniční podvozek docela dost váží a jelikož tady máme hmotnostní limity vozidel a silničních souprav, o to nižší je pak využitelná kapacita návěsu. Totéž platí v zásadě i o vertikálně manipulovatelných návěsech, které musí mít vyztuženou konstrukci, ale tam ten nárůst hmotnosti není tak velký. Takže se to na delší vzdálenosti může vyplatit, ale i navzdory tomu jsou překládací terminály existenčně závislé na víkendových zákazech jízd kamionů a na úlevách, kdy kamion jedoucí na překládku do terminálu má vyšší povolenou hmotnost (to myslím neplatí v ČR, ale v Německu jo - kdyby to byla blbost, tak sorry, už je to pár let, co jsem venku ze školy [happy] )
Sobota, 07. prosince 2019 - 13:19:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 679
Registrován: 8-2017
T . H . 10497:
Tak o tom se bez kondicionálů psát nedá.

Nevýhoda je jasná - specializovaný návěs. Ne, opravdu to nepůjde udělat cestou nějakého vesnického kovozemě...

Tak jsem to ani nemyslel, myslel jsem to tak že se do návrhu nového návěsu toto již zakomponuje. Už dneska jsou části některých návěsů, zejména cisteren a pod, dost masivní, od toho by se to už dalo nějak odvodit. Ten americký systém mi přijde takový poněkud neohrabaný, pořád asi lepší než ten původní s nápravami pevně na návěsech, ale pořád dost limitující. Proto by to chtělo něco jiného, třeba takového co jsem popsal.

Zrovna "problém" zadlážděných kolejí bych jako tak velkou překážku neviděl, jednak dost dodnes existujících vleček je zadlážděných, alespoň částečně, jednak zřídit takové překladiště na kdejakém nádraží nebude zase moc nákladné, buď tam bude hnít kolej v kopřivách u rampy/skladu, nebo se to strhne, dá se tam žlábková kolej a zalije se to asfaltem, nebo zadláždí panely z nějakého výzisku. Například po rekonstrukci tramvajové tratě (samozřejmě na BKV panely).

Úplně náhodně jsem zapíchl prst do mapy, hle Humpolec, hle nádraží, hle má dvě koleje které by se daly krásně zadláždit a přístup po silnici je celkem obstojný. Případně koleje za Lidlem v Lovosicích... Míst by se jistě našlo ještě dost.

Kapacity by možná bylo dost, pokud by se nedělaly takové blbosti o jakých tu píše Koudsk.
Pondělí, 09. prosince 2019 - 21:14:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 25
Registrován: 2-2019
Chtěl bych se zeptat, zdalipak někdo neví, jak se ve všední dny obsluhuje vlečka ČKD v Kunté Hoře?
Pátek, 13. prosince 2019 - 14:36:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 26
Registrován: 12-2010
Obsluhuje se blbě a doufám že se tam už nikdy nepodívám. Vozíme tam občas písek z Jestřebí a je to pěkný vopruz.
Čtvrtek, 19. prosince 2019 - 19:14:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1595
Registrován: 11-2005
V dobách, kdy tam vládla firma OBDEN, se jezdilo denně[proud][wink]
Dejte mi moc ovládat měnu národa a bude mi jedno, kdo tvoří zákony. - M. A. Rothschild
MJ + DM = Black Celebration
Pátek, 27. prosince 2019 - 17:00:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7126
Registrován: 5-2002
https://www.novinky.cz/zena/styl/clanek/ceske-bile-zlato-v-ohroze ni-nad-vodou-ho-drzi-predevsim-cesti-zakaznici-40307642?dop-ab-va riant=0&seq-no=5&source=hp&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box &utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null

Zajímavost v článku - 700 kamionů denně - to je teda něco... Vlakem se nevozí nic, nebo něco taky?
Sobota, 28. prosince 2019 - 08:01:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10125
Registrován: 4-2003
H k:Zajímavost v článku - 700 kamionů denně - to je teda něco... Vlakem se nevozí nic, nebo něco taky?

Pokud se řepa vozí z okolí, je neekonomické (ale také neekologické) jí vozit jinak, než automobilně.

Přiznám se, že v dobrovickém cukrovaru jsem již hodně dlouho nebyl, ale mám za to, že tam již tehdy před dlouhými lety tam neměli možnost vykládky řepy z železničních vozů...
Sobota, 28. prosince 2019 - 08:48:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9774
Registrován: 4-2003
Do Dobrovickýho cukrovaru nám zařizoval exkurzi bohužel letos zesnulý Honza Jáchymstál (zde pod nickem Jáchym a stroj) už někdy před 10 lety, návoz řepy a uhlí po železnici byl tou dobou dávno zlikvidován.

Ty důvody byly (jako řadě jiných případů) ryze pragmatický, cukrovar se nemůže rozrůstat a tím pádem je potřeba líp využít stávající plochu plus minimalizace zásob.

Jinak těch aut je hodně, ale že by to bylo 700.. asi počítá náklaďák s vlekem za dvě.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."

M_g
Sobota, 28. prosince 2019 - 12:34:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1174
Registrován: 6-2006
Tam jezdí hlavně (možná výhradně) návěsy.
A podle toho, co vídám na silnici 38 bych tomu počtu i věřil.
Sobota, 28. prosince 2019 - 15:24:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1407
Registrován: 5-2002
Dobrovický sukrovar:

Vlakem se vozí výstupy: peletované řízky a líh.

Na exkurzi si tam můžete jít neorganizovaně: sledujte Dobrovická muzea.

V dnešní době globální ekonomiky postrádá výroba cukru z řepy ekonomický smysl: ještě s Jáchymem jsme se shodli, že Evropa ji drží z nějakého mixu důvodů, mezi kterými je potravinová bezpečnost, sociální ohledy, udržení krajinného rázu a vždyckysetotakdělalo.
Sobota, 28. prosince 2019 - 15:25:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9180
Registrován: 5-2002
Podle toho, co je k vidění na silnici přímo k cukrovaru (každý rok tam okukujeme), tak bych tomu počtu taktéž věřil.

Všeobecně: železnice se na krátké vzdálenosti zpravidla nevyplácí.

Takové množství kamiónů odhaduji na 10 - 12 ucelených vlaků, ke kterým se ta řípa stejně musí nějak dovézt. Vlaky musí mít své náležitosti, které nejdou jen tak odněkud sebrat, dále musí mít dostatek kapacitních nakládacích míst (bez revolty občanů) a i v Dobrovici by to muselo vypadat jinak...
Sobota, 28. prosince 2019 - 15:27:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9181
Registrován: 5-2002
V dnešní době globální ekonomiky postrádá výroba cukru z řepy ekonomický smysl: ještě s Jáchymem jsme se shodli, že Evropa ji drží z nějakého mixu důvodů, mezi kterými je potravinová bezpečnost, sociální ohledy, udržení krajinného rázu a vždyckysetotakdělalo.

Ano, to zmiňuje i sám cukrovar. Před deseti lety stálo kilo cukru 20 Kč, dnes stojí 10. A za 16 je prý rozumné to prodávat.

I proto přistavěl cukrovar TTD lihovar, aby ekonomiku závodu zlepšil, byť loni byl první rok, kdy skončil se ztrátou a pokud si to dobře pamatuji, bylo to 138 mil. Kč.
Sobota, 28. prosince 2019 - 16:42:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9782
Registrován: 4-2003
postrádá výroba cukru z řepy ekonomický smysl

Problém je v tom, že to je z pohledu výtěžnosti cukru spojeno s velkými přesuny a následným zpracováním velkého množství hmoty. Ceny klesly po zrušení kvót v EU (kvóta= můžete pěstovat kolik chcete, ale nesmíte "to nad kvótu" umístit na vnitřním trhu EU).

Jinak v světě dominuje výroba cukru z cukrové třtiny v subtropech, výroba cukru z řepy je do značné míry záležitost mírného pásma a tím pádem i Evropy.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."

Sobota, 28. prosince 2019 - 18:24:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10770
Registrován: 8-2012
Pokud se řepa vozí z okolí, je neekonomické (ale také neekologické) jí vozit jinak, než automobilně
Hlavně není čas crcat se s vagónkama.

Před deseti lety stálo kilo cukru 20 Kč, dnes stojí 10. A za 16 je prý rozumné to prodávat
No tak to zase holt trochu prokrachuje (za souběžného řevu komonostalgiků, že "za nich" byl cukrovar v každým okrese). Hlavně proboha nevymýšlet žádné subvence...
電車オタク
Sobota, 28. prosince 2019 - 18:38:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7127
Registrován: 5-2002
Před deseti lety stálo kilo cukru 20 Kč,

To bylo vlivem EU kvót, jedna z mála blbostí která v unii padla... Nicméně kdyby levnější cukr vedl k tomu, že se sycené nápoje typu coly začnou sladit zase cukrem a ne kdovíčím, tak by to bylo fajn...[proud] No, jsem se zasnil.


Jinak obecně jsem myslel že to jezdí z větší dálky, ta řepa, že snad v okolí MB pěstují jenom automobily... [happy] Ale pokud už mají technologii tak že jim na vykládku nevede vhodná kolej, tak to by byl problém, jedině nějaký ten Innofreight jestli by šel využít...

Při tom teoretickém objemu ucelený vlak / hodinu by to muselo lítat...
Sobota, 28. prosince 2019 - 18:45:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9183
Registrován: 5-2002
Nicméně kdyby levnější cukr vedl k tomu, že se sycené nápoje typu coly začnou sladit zase cukrem a ne kdovíčím, tak by to bylo fajn...[proud] No, jsem se zasnil.

Při exkurzi v cukrovaru byly dodávky pro Coca - Colu významně zmíněny, ostatně i pro rakouský Redbull.
Sobota, 28. prosince 2019 - 18:57:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7128
Registrován: 5-2002
Ono se to liší podle zemí a období, ale právě ještě v době EU kvót se hodně přecházelo na ten gl-fr sirup z ekonomických důvodů... Ta česká základní cola ho tam nemá, viz třeba - https://nakup.itesco.cz/groceries/cs-CZ/products/2001000001682 , ale myslím že v reichu tam je.
Sobota, 28. prosince 2019 - 19:11:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9785
Registrován: 4-2003
že snad v okolí MB pěstují

V okolí MB je řepa stejně jako v okruhu cca 50 km a nijak to nesouvisí s automobilkama. Zemědělství a kór rostlinná výroba zaměstnává dneska zanedbatelný množství lidí.

EU kvót, jedna z mála blbost

Já ty kvóty až zas jako úplnou blbost nepovažuju, protože neuvážený zrušení může vést ve výsledku k větším dotacím za neobdělání polí. Samozřejmě je v těch místech kde to zkrachuje nechat zarůst pejrem, to je zadarmo a škody budou inkasovat lidi v okolí.

teoretickém objemu ucelený vlak / hodinu

On by na tu dráhu vzhledem k dopravní vzálenosti šel stejně zlomek přeprav a hlavně ty Inno-něco musíte někde naložit a pak hlavně zajistit, kde je využijete dalších 9 měsíců v roce.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."

Sobota, 28. prosince 2019 - 19:29:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9184
Registrován: 5-2002
On by na tu dráhu vzhledem k dopravní vzálenosti šel stejně zlomek přeprav a hlavně ty Inno-něco musíte někde naložit a pak hlavně zajistit, kde je využijete dalších 9 měsíců v roce.

Podpis. Nenápadně jsem na to upozorňoval.

Otázkou je, kde ta silnice tolik sezónních prostředků dovede pobrat...
Sobota, 28. prosince 2019 - 19:50:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9786
Registrován: 4-2003
silnice tolik sezónních prostředků dovede pobrat..

Jezdí všechno co má kola a navíc tohle bude nejspíš zasmluvněný dlouho dopředu.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."

Sobota, 28. prosince 2019 - 19:56:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7129
Registrován: 5-2002
dotacím za neobdělání polí... škody budou inkasovat lidi v okolí.

Vím že je to totálně off topic, ale jaké škody
se inkasují na hranicích třeba Doupovského prostoru / jak strádají ekonomiky kde se nedotuje neobdělávání? Klidně do obecné....
Sobota, 28. prosince 2019 - 20:06:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10771
Registrován: 8-2012
Jinak obecně jsem myslel že to jezdí z větší dálky
Jezdí se třeba Mělnicko, Litoměřicko, na druhou stranu Jičín, Čáslav.
Při tom teoretickém objemu ucelený vlak / hodinu by to muselo lítat
Hlavně musíte sehnat vagóny na tři měsíce v roce a zvlášť letos, kdy kvůli kůrovci jezdí všechno, co má kola... Že se vám to nevejde do nakládacích stanic, na tratě a nakonec ani do těch Dobrovic je už jen třešnička na dortu. A ty náklaďáky to někam k nakládce musí stejně navozit.

hlavně ty Inno-něco musíte někde naložit a pak hlavně zajistit, kde je využijete dalších 9 měsíců v roce
... a není to jen o Inno-něco, ale i vagónech pod nimi. Ona se řepná kampaň zrovna kryje s největším "předvánočním" náporem na intermodál obecně.

Otázkou je, kde ta silnice tolik sezónních prostředků dovede pobrat
To je "celoroční" zemědělská technika (např. po sklizni obilí) a taky s listopadem pomalu končí třeba stavební sezóna nebo i maloodběratelské uhlí. No a jede se nadoraz.
電車オタク
Trainspot
Sobota, 28. prosince 2019 - 21:37:50  
Moderátor
Číslo příspěvku: 4723
Registrován: 5-2002
Ten počet 700 trucků denně je zcela reálný. Co se týče netto hmotnosti, během kampaně velmi pravděpodobně překračuje návoz do Dobrovice i to co přijede denně do ŠA MB, což je z hlediska silniční dopravy asi nejdůležitější destinace u nás vůbec.

To nevyužívání železnice pro návoz řepy má zcela racionální důvody a ty zde uvedené argumenty jsou relevantní. Zase na druhou stranu dodnes řada cukrovarů stále pro tyto účely železnici používá a částečný přesun na dráhu je zde reálnější než třeba zrovna inbound u toho automotivu, který má zcela jiné nároky na kvalitu, roztříštěnost přepravních směrů, změny dodavatelů atd.

Ale jasně, za současného poměru cen dráha/silnice se tím nikdo zabývat nebude.
Trainspot
Sobota, 28. prosince 2019 - 21:51:56  
Moderátor
Číslo příspěvku: 4724
Registrován: 5-2002
Ještě k roadrailerům:

https://www.k-report.net/clanky/jeste-jedna-sance-pro-bimodalni-n avesy/

K již zmíněným nevýhodám lze ještě řadit to, že všechny tyto alternativní přístupy tak trochu vykrádají efektivitu již zavedené sítě klasické - chcete-li vertikánlní - kombinované dopravy. Zrovna v tomto případě je kromě extra železniční části potřeba dokonce i zvláštních návěsů. Rozjet z nuly nejaký projekt je o to náročnější a když pak někde zvadne poptávka, jako že to je v nákladní dopravě skoro pravidlo, je velký problém uplatnit to někde jinde.

Navíc tady to ten evropský RailRunner zazdil dokonale tím, že místo aby se mu podařilo nějaké zákazníky pro kombinovanou dopravu nalákat, tou svou přípravnou linkou naopak dost lidí přesvědčil, aby na dráhu raději úplně zapomněli.
Sobota, 28. prosince 2019 - 21:53:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2173
Registrován: 4-2014
Cukrovar v Hrušovanech nad Jevišovkou, také velmi bohatě využívá pro návoz řepy železnici. Září - Prosinec jezdí dva vlaky řepy každý pracovní den. Zpátky z cukrovaru po železnici chodí pak melasa a i hotový cukr. A cukrovar bere i řepu ze Slovenska, také ve vagonech. Ve vláknu tratě na Jižní Moravě se o situaci jak návoz během kampaně probíhá občas objeví info o aktuálním stavu.
Neděle, 29. prosince 2019 - 08:18:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 650
Registrován: 6-2019
Podle textů výše by přece neměl mít uhláky nebo kontíky, takže je divné, že to ještě funguje, ne?
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau

Neděle, 29. prosince 2019 - 09:13:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9787
Registrován: 4-2003
V těch Hrušovanech jsou to návozy v větších vzdáleností (od pěstitelů, kterým zkrachoval "jejich" cukrovar). Vykládka z uhláků je to nejmenší, to se děje proudem vody. Obávám se že hlavní problém bude nakládka v kombinaci s relativně krátkými vzdálenostmi do Dobrovice.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."

Neděle, 29. prosince 2019 - 09:39:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10772
Registrován: 8-2012
takže je divné, že to ještě funguje, ne?
Ze Slovenska už to třeba tou dráhou může mít větší smysl (ekonomicky, fuj takové ošklivé slovo). Navíc na tratích v okolí Znojma chcípnul pes, tam se dá líp řešit doběh a manipulace. Stejně to ale bude dělat menšinový objem (kolik ty dva vlaky nahradí, 50 aut?) - ty doby, kdy se někde v Městci Králové svozila řepa k nádraží a pak se navagónovala a po lokálce Kopidlno-Dětenice-Dobrovice město dojela do cukrovaru Thurn-Taxis-Dobrovice (TTD) už se prostě nevrátí...
電車オタク
Neděle, 29. prosince 2019 - 10:19:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1409
Registrován: 5-2002
T_._H_.:
"kolik ty dva vlaky nahradí, 50 aut?"
Hrubým odhadem jsem se dopočítal k podobnému číslu - a to by to musely být pořádně vypasené vlaky, přes 2000 tun hrubé váhy, určitě ne, jak je na lokálkách zvykem.
Takže jsme na nějakých, ať nežeru, max. 10% denního toku řepy.
A tomu předpisatel říká "velmi bohatě využívá pro návoz řepy železnici" [lol]

I. Kvůli 10% se cukrovar nebude zalamovat s budováním vykládacích zařízení z vagónů. Ano, řepa se z uhláků prostě vypláchne elfou, jenomže když těch uhláků je 50, tak je to taky několikahodinový posun "narafič vagón pod elfu - otevři dveře - vypláchni - zavři dveře - narafič další vagón"...
Předtím se musí ložené vozy pěkně jeden po druhém zvážit, nejsme v komunismu, je potřeba zemědělcům zaplatit za jejich dodávky. A taky se z každé dodávky od každého zemědělce odebírá několik bulev do laborky - to je hodně důležitý, tam jde o hodně peněz: kolik hlíny a chrástu nám zemědělec přibalil (to se z hmotnosti celé dodávky odečítá), jaká je cukernatost (a z toho se počítá cena). U vlaku je další problém identifikace nákladu v tom kterém vagónu - od koho pochází, kdo dostane peníze. Kamión je jasný - ten má řidiče, řidič vyřídí všechny papíry. Vagón má akorát vozovou nálepku - takže potřeba dalšího personálu, který po příjezdu vlaku začne "rovnat papíry".

II. Ty 2000-tunové vlaky se musí někde vyrobit. Na poli asi těžko. Takže zemědělec vytvoří pomocí traktorů hromady řepy na okrajích polí, jako doteď, naloží je do kamionů, jako doteď, ale místo do cukrovaru pošle ty kamiony někam na nádraží?? A na lokálce se stejně 2000 tun těžký vlak nedá odvézt, takže odvážet po kouskách někam do uzlu a tam tvořit pořádný vlak z kousků. Úžasné. Na modelovém kolejišti je to skvělé, pár vagónků řepy zajistí zábavu na několik hodin. Ale do reality XXI. století už to nepatří.
Neděle, 29. prosince 2019 - 10:21:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6284
Registrován: 5-2010
Zajímavá debata.Jen takový střípek do mozaiky.Celkem pravidelně jezdí ze Sasko-Anhaltského Könnernu z cukrovaru společnosti Pfeifer & Langen, cisternový vlak právě do cukrovaru TTD Dobrovice.Co jsem vypozoroval, tak prázdnota jezdí do Dobrovice a ložené do Könnernu.Že by melasa?
Neděle, 29. prosince 2019 - 10:31:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 654
Registrován: 6-2019
Vagón má akorát vozovou nálepku
Zboží na vagonu má dodavatele, stejně jako zboží na kamionu. A papíry obvykle jedou s ním, podobně jako s kamionem.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau

Neděle, 29. prosince 2019 - 10:43:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9788
Registrován: 4-2003
třeba Doupovského prostoru / jak strádají ekonomiky kde se nedotuje neobdělávání?

I v tom VVP se sekají louky, obhospodařují lesy a hlavně tam nikdo tam nevyrobí pět hektarů zničehonic neobdělaný půdy připravený pro nálet plevelů.

PS: Na to stačí udělat takový pokus - nechat si zvrhnout na zahradu hromadu hlíny a chvilku s tím nic nedělat.

-----
Jinak řidič auta vyřizuje papíry leda tak, že se mu nějaký dají do ruky a on je v cukrovaru zase někomu dá do ruky. A obráceně. Pointa je v tom, že on to tam u nich za minutu vyklopí a pak táhne.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."

Neděle, 29. prosince 2019 - 11:57:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5964
Registrován: 9-2005
Kolik vagónů se nalozilo v posledních cca pěti letech na širé trati? Dělá se to na Slovensku. Co u nás?

(Příspěvek byl editován uživatelem Qěcy.)
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Neděle, 29. prosince 2019 - 12:07:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1410
Registrován: 5-2002
Drak_ze_skalky:
"Že by melasa?"
Kdepak, v Dobrovici se všechna melasa spotřebuje na místě. V těch kotlích odjíždí líh. Tedy moderně "bioetanol".
Za pekelné šikany finanční správy se to vozí do rafinérií, kde se to míchá do benzínu, aby se rychleji kazily motory.
RadekŠ:
"řidič auta vyřizuje papíry leda tak, že se mu nějaký dají do ruky a on je v cukrovaru zase někomu dá do ruky. "
Přesně tak. Což je zásadní rozdíl proti tomu vagónu, kde přijde balík papírů od celého vlaku najednou a ty se, cukrovare, starej.
Neděle, 29. prosince 2019 - 12:13:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 656
Registrován: 6-2019
zásadní rozdíl proti tomu vagónu, kde přijde balík papírů od celého vlaku najednou a ty se, cukrovare, starej.
Jojo, zatímco od těch kamionů žádný balíky papírů nepřijdou...[crazy][crazy][crazy]
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau

Neděle, 29. prosince 2019 - 12:25:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6286
Registrován: 5-2010
Za pekelné šikany finanční správy se to vozí do rafinérií, kde se to míchá do benzínu, aby se rychleji kazily motory.
No jo, ale toto se vozí do toho cukrovaru v Německu a ne do rafinérie, proto se ptám co by to mohlo být.
Neděle, 29. prosince 2019 - 12:58:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10776
Registrován: 8-2012
zatímco od těch kamionů žádný balíky papírů nepřijdou
Nepřijdou. Žádná Přihláška nakládky, žádný Nákladní list, žádný Odevzdávkový list, žádný Návratový list, žádný Výkaz vozidel, žádný Komerční zápis, žádná nákladní pokladna, žádné poplatky doplňující...
Prostě přijede kamión na váhu přímo v cukrovaru, tam se to spáruje s RZ a za to dostane dopravce zaplaceno.
電車オタク
Trainspot
Neděle, 29. prosince 2019 - 13:19:22  
Moderátor
Číslo příspěvku: 4725
Registrován: 5-2002
Což je ovšem - slovy klasika - fyzikální vlastnost železnice asi stejně jako to, že bus nejezdí o víkendu [happy].

Kdyby pro to existovaly důvody a někdo to musel řešit, tak tohle je to nejmenší.
Neděle, 29. prosince 2019 - 13:31:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 657
Registrován: 6-2019
někdo to musel řešit, tak tohle je to nejmenší.
No právě - a to více mě baví, jak se tímhle začalo v diskuzi machrovat až do té míry, že si někdo vzpoměl, že kdysi dávno v pubertě viděl i fyzicky papírovou přihlášku nakládky, PD (nebývaly náhodou už rovnou v kalkulaci v NL?)....[biggrin][biggrin][biggrin]
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau

Neděle, 29. prosince 2019 - 14:03:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10778
Registrován: 8-2012
Chápu potřebu si něco (AŠM: na někom) dokázat, ale realitu nepřetlačíte.
A ty papíry jsou samozřejmě až to poslední, ale když už jste s tím museli začít...
TTD prostě řepu vlakem dělat nebude, což je způsobeno fyzikálními vlastnostmi železnice.
電車オタク
Neděle, 29. prosince 2019 - 15:52:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 235
Registrován: 12-2017
Co mohu pozorovat ve středočeském kraji, tak řepa je vždy vyskladněna na pole poblíž silnice, pak dorazí nakládací pás a cca 10 až 15 tahačů s návěsem, za pár hodin naloženo a odvezeno. Některý návěsy mají polskou spztku, netuším zda-li to skutečně vozí do Polska, každopádně z pole rovnou ke zpracovateli. Pokud by to někdo fakt chtěl vozit vlakem (dneska nesmysl), vyvstal by problém to na nějakém nádraží do těch vagonů naložit (Úvaly, Č.Brodd, Pečky, Poříčany).
Ještě v roce 2013 nebo 2014 byla nakládací plošina v Č.Brodě (taková "šupna"), ale nechalo se tam naložit vždy jenom 2 nebo tři vagóny, a auto muselo umět sklápět do boku. Pamatuju že se tam před cca 8 lety nakládali jablka z českobrodských sadů.
Neděle, 29. prosince 2019 - 16:24:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7131
Registrován: 5-2002
No a na tom Slovensku to dělají jak, to roste řepa na nádraží?
Neděle, 29. prosince 2019 - 16:30:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 658
Registrován: 6-2019
No a na tom Slovensku to dělají jak, to roste řepa na nádraží?
Za chvíli ti někdo vysvětlí, že to dělají blbě, protože na traťový koleji se dávno měly prohánět S-bahny v i=30´ a řepa vyhnána na silnice, kde vůbec nepřekáží. [wink]
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau

Neděle, 29. prosince 2019 - 16:43:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10780
Registrován: 8-2012
Slovensko a jeho čtyř- až šestihodinové díry mezi vlaky, aby se dala nakládat řepa na širé trati, toť námi nedostižný vzor... naštěstí.
電車オタク