Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 07. 12. 2019 « předcházející | další »

Archiv diskuse Historie železnic do 07. 12. 2019

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   autor příspěvek
Pondělí, 14. října 2019 - 21:57:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2920
Registrován: 7-2005
Neví někdo, kdy padla staniční budova Horka u Staré Paky ? V pátek na jejím místě bylo relativně čerstvé oraniště. Díky.
Zato budova stanice Mnichovo Hradiště se "jen blejská...."
Středa, 16. října 2019 - 09:25:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 797
Registrován: 10-2007
Zaujala mě jedna věc. SŽDC ve fotosoutěži uvádí:

... stavědla, hlásky, bývalé výtopny nebo hradla. Tyto stavby postupně z moderní železnice mizí, je možná nejvyšší čas zachytit jejich podobu jako památku pro budoucí generace.

Ano, mizí, ale díky SŽDC. Není to ironie? (vy fotíte, my bouráme)
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
Čtvrtek, 17. října 2019 - 22:08:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2922
Registrován: 7-2005
Uff... myslím na zajímavou vlečku cukrovaru a její mašinky, a napíšu takovou bejkárnu.... projížděl jsem Novým Bydžovem (zde začínal cukrovar s motorovou trakcí, aby se za války přeorientoval na páru) a zaujala mne opravená staniční budova. To je příjemné.
Nepříjemné zjištění bylo stržení i budovy zastávky Žíreč. A ten prázdný Kuks si o to taky říká....
Čtvrtek, 17. října 2019 - 23:17:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 54
Registrován: 6-2015
dědek_hank:
"Fotografie dřevěné remízy v Bechyni by měla být v pamětní publikaci k 80. výročí bechyňské lokálky."

Publikaci mám k dizpozici po mém dědovi. Pokud myslíte tu fotku remízy na novém nádraží na str. 52 s Elinkou, tak tam jsou vidět jen vrata a dřevěná přístavba, o které zde píše Oldcerry (být Vám, tak bych mu věřil, jelikož na trati jezdil.). Zcela jisté je, že na uvedené fotografii je již zděná remíza s přístavbou, jelikož na leteckém snímku z roku 1965 z archivu Šechtl a Voseček Foto sídliště u keramičky je tato podoba remízy jasně vidět. Fotografie v knize je datovaná až po tomto datu. Na žádné, mě známé, fotografii jsem nikdy dřevěnou remízu na novém nádraží neviděl.

Druhá remíza na starém bechyňském nádraží je na straně 34 a z viditelné strany byla obvodová stěna hrázděná. Čelní pohled v knize není.
Pátek, 18. října 2019 - 08:34:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6055
Registrován: 7-2007
MarTTy,dědek_hank: Myslím, že oba máte pravdu. Zděná remíza na "novém" nádraží byla asi hned zpočátku. Dřevěná remíza (přístavek) netuším kdy, ale 100% byla přistavěna k té zděné. Takže de facto byla v Bechyni n.n. zděná a dřevěná bez zadní stěny. Ta dřevěná nebyla žádná kolna, ale dost subtilní stavba, tj mohla odpovídat tomu, co napsal "dědek_hank". To, že jsem uvedl "přístavek" jsem nemyslel jako nějaká "kolna". Na starém nádraží remizu nepamatuji a to ani jako synek, který s tátou občas jezdil.
MarTTy: Děda měl něco společného s dráhou (s Bechyňkou)? Jen zvědavost moje....
Pátek, 18. října 2019 - 10:09:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 55
Registrován: 6-2015
Oldcerry:
"MarTTy: Děda měl něco společného s dráhou (s Bechyňkou)? Jen zvědavost moje...."
Měl, jmenoval se Černý starší a všechny knihy po něm jsou pečlivě uložené v knihovně. [wink]
Pátek, 18. října 2019 - 13:21:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6057
Registrován: 7-2007
MarTTy: Bože, ja su IQ tykve. A pak že už nemám jít do důchodu...to se dělá... ukázat debila v přímém přenosu. Teď si ode mne ani pes kůrku nevezme....[biggrin][biggrin][biggrin]
McBain
Pátek, 18. října 2019 - 22:31:37  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26296
Registrován: 5-2002
[happy]

Je míněna tato publikace?



V ní jsou tyto dva snímky:


Sobota, 19. října 2019 - 09:22:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6060
Registrován: 7-2007
McBain: Ano, první je "staré nádraží"" tu remisu nepamatuji, cca 73 a dál, to druhé je nové nádraží a je vidět jen ta dřevěná část. Kdyby tam ten kočár nestál, tak by bylo vidět vlevo šturc a přístavek, kde byla za mé paměti nocležna pro strojvedoucí. Jedna místnost s umyvadlem a v předsíni WC. Za kočárem je myslím vůz Utz, v tom tam chodily hnojiva či vápenec. Na druhé staně byl šturcvlečka ZZN, výhybka před touto vlečkou je na snímku vpravo je trochu vidět.
Sobota, 19. října 2019 - 15:48:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3160
Registrován: 7-2017
[ok][ok][ok]
Úterý, 22. října 2019 - 08:06:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1845
Registrován: 7-2017
Máte prosím někdo služební pomůcky ke trati Smidary - Vysoké Veselí z dob, kdy tam veškerou dopravu zajišťovaly motory M 131.1, tj. 1970 - 76? Jakou měly normu hmotnosti? Lišila se norma pro vlaky s cestujícími a bez nich? Byla tam ve vlacích MPv povolena i přeprava přívěsných vozů obsazených cestujícími?
Bw_Ig
Úterý, 22. října 2019 - 08:19:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 467
Registrován: 7-2012
Já to to popíšu jinak, z pohledu lokálky v Polné. Tam byly dvě změny.
Při zavedení motorového provozu (jen motorového provozu) od 2.6.1956:
Přesto dokázal polenský turnusový vůz M 131.1533 jezdit všechny vlaky na lokálce a to samostatně, případně s jedním přípojným vozem řady BDlm. Při tratové rychlosti 40 km/h vzdálenost mezi Polnou a Dobronínem urazil za 10 minut. Motorový vůz také obstarával veškerou dopravu nákladních vozů do Polné a z Polné, formou přestavovacích vlaků s přepravou cestujících. Zajímavostí byla i stanovená norma zátěže pro jeden vůz M 131.1 a to ve směru do stoupání 18 promile z Dobronína to bylo 60 tun a z Polné (stoupání 14 promile) 65 tun zátěže.

Ale toto první norma byla změněna a od 29.5.1960 to bylo takto:
Úsek dráhy Dobronín - zastávka Polná – zastávka
stoupání 18 ‰ - třída X 14 ‰ - třída VIII
Řada lokomotivy nebo vozu zatížení Zatížení
M 131.1 50 tun 55 tun
T 211.0 130 tun 155 tun
T 334.0 (30r) 250 tun 350 tun

Tak si vyber.
Úterý, 22. října 2019 - 08:45:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1846
Registrován: 7-2017
Bw_Ig 467: Děkuji, k Polné tyto informace mám. Taky k Dobrušce, k lokálce Bor - Svojšín a ke tratím, kde vlaky MPv nevozily M 131.1 (Luhačovice - M 262.0, Koryčany - M 240.0). Chybí mi právě Vys. Veselí a pak ještě Netolice. A pak taky vlastně ještě Jemnice z období, kdy tam MPv/MMn vozily motory M 262.0 - to bylo vlastně už po převratě.

(Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
Úterý, 22. října 2019 - 16:24:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1576
Registrován: 8-2006
Tady je Veselačka - mám tu po ruce sešiťák z roku 1969. Ale myslím, že do konce provozu to bylo pořád stejné, aspoň dle vzpomínek pamětníků. Přímý vlak bez zastávek 60 tun, zastávkový Pv 55 tun. Omlouvám se za horší kvalitu.

Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
Úterý, 22. října 2019 - 18:35:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3178
Registrován: 7-2017
pěkný Oldo[ok][ok][ok]
Úterý, 22. října 2019 - 18:40:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1848
Registrován: 7-2017
Motoráček 1576: Děkuji. [ok]

Není v tom sešiťáku v ustanoveních místního významu něco o přepravě přívěsů s cestujícími ve vlacích MPv?
Úterý, 22. října 2019 - 18:44:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1577
Registrován: 8-2006
Není. Ještě mým někde z roku 1971, ale to musím pohledat.
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
Úterý, 22. října 2019 - 19:20:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1850
Registrován: 7-2017
Motoráček 1577: Spíš bych se divil, kdyby povolena byla. Zatím vím o jediném případu, kde se tak smělo jezdit, a to bylo na trati Bor - Svojšín.
Úterý, 22. října 2019 - 20:18:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 623
Registrován: 5-2013
dědek hank

Ve starších JŘ se objevují motorové vlaky s "nákladními" čísly i na dalších tratích:
Sadová - Smiřice 1956/57 Mn 8180 až 85, 1969/70 Mn 8150 až 53 a 55.
Hrušovany - Židlochovice 1969/70 Pv 9480, 82, 83, 86, 87, 89, 91.
Šakvice - Hustopeče 1969/70 Pv 9442, 45, 46, 50, 51, 53 54, 58.
Litovel předměstí - Mladeč 1969/70 Pv 9521 až 26.
Trstená - Suchá Hora 1969/70 Mn 8814 až 19.
Bez nároku na úplnost. Kromě toho byla stejně značená i Bechyňka (1956/57 i 1969/70) s elektrickými vozy a také obě jindřichohradecké úzkorozchodky (1969/70) se soupravami tůčka a balmu.
Úterý, 22. října 2019 - 21:28:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1578
Registrován: 8-2006
Sadová - Smiřice existovala doprava 810 + 1-2 nákladní vozy do Račic i v 80. letech. V roce 1987 jsem to fotil, ale nějaký aktivní debil PSVB mi vytáhl film...
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
Úterý, 22. října 2019 - 22:54:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1851
Registrován: 7-2017
V okolí Brna to byly nejspíš motory M 240.0. Do Mladče pravděpodobně karkuly s nezávisle vytápěnými přívěsy (to se v JŘ pro veřejnost taky značilo jako motoráky) - nebo to tam taky tahaly M 240.0? Ale tam bývaly takové zátěže, že bych se tomu dost divil.

Sadová - Smiřice a Suchá Hora nevím.
Středa, 23. října 2019 - 16:57:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 127
Registrován: 8-2017
Ví někdo, k čemu sloužila ta kusá kolej na jižním zhlaví Židenic odbočující od koleje 1a?
Středa, 23. října 2019 - 18:16:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 801
Registrován: 10-2007
Myslíte kolej vlevo na této fotce? Řekl bych, že to je odvratná kolej.
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
Středa, 23. října 2019 - 19:24:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 128
Registrován: 8-2017
Ano, přesně tu myslím.
Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
Středa, 23. října 2019 - 19:30:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 322
Registrován: 11-2002
Do Mladče jezdila karkulka se starým dřevákem Ce (Be), který byl vybavený kamny. Pamatuju ještě někdy 81/82.
http://u37.002.sweb.cz/
El_ron_de_cuba
Čtvrtek, 24. října 2019 - 20:00:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 530
Registrován: 2-2004
Osobní vlaky severozápadní dráhy 80/81 se teď objevily na vagonwebu. Jsou tam i Mn a Pv.
Čtvrtek, 31. října 2019 - 13:13:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5460
Registrován: 5-2007
Zdravím,měl by někdo zájem o toto? Jsou z roku 1971 a 1972. Celkem 8 výtisků z různých měsíců.

Stav odpovídá věku.
Středa, 06. listopadu 2019 - 14:03:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8888
Registrován: 5-2002
Zajímavý odkaz ve starých mapách
Přehlední mapa navržené české jího-západní-dráhy
McBain
Pátek, 08. listopadu 2019 - 12:31:34  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26310
Registrován: 5-2002
Zajímavé, např. trasování ze Zdic přímo na Křivoklát.
Jef
Pátek, 08. listopadu 2019 - 13:43:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5916
Registrován: 5-2002
Hezké. Ale co má být ta divná trať (černě značená, takže "existující") z Rakovníka k severu přibližně po dnešní 126? Je to špatně zakreslená spojka Lužná-Rakovník? Nebo něco jiného?
Pátek, 08. listopadu 2019 - 14:35:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 343
Registrován: 7-2017
Jef: Nevím jestli špatně, ale podle mne jde o trať BEB z Rakovníka do Lužné. Předpokládám, že mapa vznikla v době, kdy se rozjížděla předkrizová železniční horečka. Zřejmě celá BEB je zakreslena velice přibližně, kromě úseků kolem Prahy. Mimochodem ATE je špatně zakreslená, nejde do Ústí k Labi. Podobných generálních map železničních spojení existují desítky.
Pátek, 08. listopadu 2019 - 15:21:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1880
Registrován: 7-2017
drake:
"Jef: Nevím jestli špatně, ale podle mne jde o trať BEB z Rakovníka do Lužné. Předpokládám, že mapa vznikla v době, kdy se rozjížděla předkrizová železniční horečka. Zřejmě celá BEB je zakreslena velice přibližně, kromě úseků kolem Prahy. Mimochodem ATE je špatně zakreslená, nejde do Ústí k Labi. Podobných generálních map železničních spojení existují desítky."

V té době (tj. v 70. letech 19. stol.) pořád ještě aspoň částečně byly ve hře plány na spojení severovýchod - jihozápad, trasované a koncesované původně (1872) ve směru Hodkovice nad Mohelkou - Strážný na Šumavě. Část z něj se po krachu r. 1873 realizovala už jako státem budovaná trať Rakovník - Protivín, z jiných záměrů (třeba z úseku Hodkovice - Český Dub - Mimoň) ale zbyly jen plány a nevyužité koncese. Řekl bych, že v té mapě jsou právě tyto záměry vyznačeny.
Bw_Ig
Pátek, 22. listopadu 2019 - 14:13:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 485
Registrován: 7-2012
Když se tady nedávno probíraly pojezdové parní kotle vytápěcí a vymývací, tak jsem si na to vzpomenul, když jsem se "hrabal" hromadou certifikátů. Zde papíry od kotle vymývacího pojezdového kotle K1.

Pátek, 22. listopadu 2019 - 15:33:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1189
Registrován: 9-2016
Nějak nejsem schopen nikde dohledat kdy byla otevřena trať Varnsdorf - Seifhennersdorf. Zatím jsem někde získal, že by to mělo být po roce 1876 (bez záruky). A pak jaký měla tato trať význam (vedla až do Eibau), když v okolí je několik jiných tratí (a co na to koncese[biggrin]).
Jan_perner
Pátek, 22. listopadu 2019 - 15:58:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 258
Registrován: 10-2002
Makus:
Tak ona to hlavně byla dráha Mittelherwigsdorf – Eibau a stavěná byla Saskem, resp. královskými saskými státními drahami. A význam měla ten, že obsluhovala a spojovala na ní ležící sídla v Sasku [happy] A v tom Varnsdorfu navíc zajistila napojení na síť rakouskou[happy]
Úsek Warnsdorf - Seifhennersdorf byl (snad) otevřen 6.září 1876 jako poslední z této trati.
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
Pátek, 22. listopadu 2019 - 16:17:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1190
Registrován: 9-2016
Jan_perner: Děkuji za upřesnění
Pátek, 22. listopadu 2019 - 22:26:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2951
Registrován: 7-2005
ad Bw_Ig - takže jde o opis originálního certifikátu náhradního kotle pro lokomotivu StEG inv.č. 2223 (dříve jména Grafendorf) z roku 1870. Nový náhradní kotel vyrobily dílny v Simmeringu v roce 1902 pod č.54. Na opise jsou informace o revizích a tlakovkách z let 1902 (nový), 1907, 1910 a 1916. U poslední je i nové číslo u kkStB - 14.13. Pod tímto číslem jí v roce 11/1918 vede výtopna v Meziměstí (Halbstadtu) a 02/1920 v Trutnově. Ještě v roce 1920 se z ní stal první vytápěcí kotel s číslem K 1
Středa, 27. listopadu 2019 - 23:53:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4
Registrován: 2-2019
Sháním k původní stanici na Štrbě schéma kolejiště a výkresy budov.
Sobota, 30. listopadu 2019 - 09:23:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1097
Registrován: 3-2006
Jedlová kolem r. 1900?
Čtvrtek, 05. prosince 2019 - 21:43:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15
Registrován: 1-2018
Zdravím ve spolek! Nemá náhodou někdo nějaký věci k lokomotivám Vn a Vg StEG? Jako by ty lokomotivy byly naprosto vymazány ze světa. Nikde nic. Dík za každou informaci!
Čtvrtek, 05. prosince 2019 - 22:26:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1948
Registrován: 7-2017
Plastovej_Dědek:
"Zdravím ve spolek! Nemá náhodou někdo nějaký věci k lokomotivám Vn a Vg StEG? Jako by ty lokomotivy byly naprosto vymazány ze světa. Nikde nic. Dík za každou informaci!"

Co ti schází a kdes hledal?
Čtvrtek, 05. prosince 2019 - 22:50:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2961
Registrován: 7-2005
asi by chtělo doplnit pro mladší - StEG Vn / kkStB 75 / ČSD 414.3 a StEG Vg / kkStB 175 / ČSD 414.4
Čtvrtek, 05. prosince 2019 - 22:51:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 16
Registrován: 1-2018
dědek_hank: Sháním typový list k těmto strojům včetně tendru 312.1 a jejich provozní nasazení. Zatím mám pár fotek, informace o provozu v LD Trutnov, pár informací z atlasů. Jde o podklad pro model a bohužel nic není a ani žádný typák, kterých bych si dle fotek doladil. K řadě Vn (414.3) nemám ani část provozních informací a přesto mám v kalendáři fotku 414.301 v depu Žatec, což mě zajímá hodně, protože to spadá do zdejší oblasti, o kterou se zajímám. Bylo mi řečeno, že i nějaká 414.4 řádila v 50.letech v Chebu a Sokolově, snad to měla být 18. Bohužel nepodložený. Budu rád tedy za fotky, provozní info a typový list. Rád bych si tyto řady zmenšil.

(Příspěvek byl editován uživatelem Plastovej_Dědek.)
Čtvrtek, 05. prosince 2019 - 22:53:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 17
Registrován: 1-2018
Zdepa: Děkuji za doplnění. Sháním věci, které jen tak asi nikdo mít nebude a pokud ano, ví hned, oč jde.
Čtvrtek, 05. prosince 2019 - 23:38:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1949
Registrován: 7-2017
414.3: 6 ks, 1914 všechny vedeny v Meziměstí. 1918 zůstaly u ČSD, Kryšpína dostaly jen 2, 414.302 ex 75.02 vyřazena 1926, 414.301 ex 75.03 1940 na kotel K 41. Všechny ostatní vyřazeny 1925, z toho dvě (75.04, 75.05) snad byly zavlečeny za války do Polska, ale vrátily se.

414.4: Z 19 ks 1914 10 (175.01, 4, 6 až 8, 11, 13 až 15, 18) vedeno v Meziměstí, zbývajících 9 ve Veselí nad Moravou. 1918 všechny zůstaly u ČSD, 1938 byly všechny v Meziměstí, ale DR je nechtěly, tak zůstaly v protektorátě. Vyřazování lze vyčíst z atlasů.

Víc toho zatím taky nemám, ale během několika dnů bych měl dostat další ze samizdatů, kde budou přehledy řad 414.1 až 414.5. Jestli tam bude něco nového, dám to sem.
El_ron_de_cuba
Čtvrtek, 05. prosince 2019 - 23:48:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 534
Registrován: 2-2004
Našel jsem tento fragment nějakého jmenného seznamu. Kdyby měl někdo zájem, je k dispozici.
Pátek, 06. prosince 2019 - 01:01:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2962
Registrován: 7-2005
414.4 -v letech 1949-53 byla 405, 406, 412, 418 jen v obvodu plzeňské dráhy; 415 byla u plzeňské dráhy a přešla do pražské. Zbylé začaly u ředitelství HK, ale reorganizací se dostaly pod pražskou dráhu. 402 a 410 měly dokonce hostování chvilku v ústeckém ředitelství
v letech 1954-60 je hlavně pražská dráha a 405, 406, 412, 418 se do ní přesunuly z té plzeňské někdy kolem roku 1956

prosinec 1950
414.4 01 312.1 03 výt. Pardubice
414.4 02 312.1 17 výt. Liberec Turnov
414.4 04 312.1 06 výt. Hr. Králové Chlumec n.C.
414.4 05 312.1 11 výt. Cheb
414.4 06 312.1 10 výt. Č. Budějovice
414.4 07 312.1 09 výt. Hr. Králové
414.4 08 312.1 08 výt. Praha Mas.
414.4 10 312.1 12 výt. Liberec
414.4 11 312.1 13 výt. Pardubice
414.4 12 312.1 14 výt. Cheb
414.4 13 312.1 15 výt. Pardubice
414.4 14 312.1 16 výt. Trutnov St. Paka
414.4 14 312.0 68 výt. Praha Mas. Kolín
414.4 15 312.1 07 výt. Rakovník
414.4 16 312.1 18 výt. Pardubice
414.4 17 312.1 21 výt. Liberec
414.4 18 312.1 20 výt. Cheb Sokolov
414.4 19 312.1 19 výt. Hr. Králové
Pátek, 06. prosince 2019 - 01:22:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2963
Registrován: 7-2005
k řadě 75 / 414.3 - opravdu bylo všech 6 vedeno k 11/1918 v Meziměstí, ale v 02/1920 už v Trutnově.
Hradecké ředitelství vede všechny ještě k 12/1924, ale během prvního pololetí jsou 4 loko vyřazeny. Rozložení je vedenou u 75.04 a 05 v 06/1925, a u 75.01 a 06 v 07/1925.
V 07/1926 byla odprodána jako šrot 414.302. Poslední 414.301 se od roku 1926 objevuje ve stavu ředitelství Praha-Sever a pak Praha. To by mohl být ten Žatec....?
Pátek, 06. prosince 2019 - 10:31:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 16
Registrován: 8-2017
doplním příspěvek Zdepa:414.301 vedena v depu Chomutov patrně v p.v.Žatec,zde ji mám ale konkrétně v lednu 1929,poslední Ho měla v říjnu 1932,pak již často remizována.Zrušena v prosinci 1940 v oblasti řed.Plzeň-pravděpodobně výt.Plzeň.
Pátek, 06. prosince 2019 - 15:55:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1953
Registrován: 7-2017
Takže už mám na stole další díl Korbelových samizdatů. Data jsou z archívů pp. Pavla Korbela a Martina Navrátila. O lokomotivách 414.4 se tam uvádí toto:

Lokomotiva 414.401 - tendr 312.103, 1953 414.107
02/30 MM, 02/35 TU, xx/38 HK, 08/46 PA, +16.04.58

02 - 77 (tady je v seznamu nejspíš překlep, tendr 312.177 neexistoval), 17
xx/29 MM, 02/36 NA, xx/38 TU, 12/45 HK, xx/47 PA, 05/58 MM, 05/58 TU, 11/58 MM, +06.06.59

03 - xx
xx/29 MM, xx/32 TU, +20.08.38

04 - 06
xx/30 HK, 02/36 MM, xx/38 TU, 06/45 HK, +29.01.68

05 - 07, 20, 16
xx/35 TU, xx/38 TU, 01/42 BE, 12/48 BE, xx/50 CH, 06/55 CT, +17.07.63, 09/66 na K 216, 05/67 KŠ

06 - 10
06/36 MM, 01/45 BE, 07/48 CB, 08/55 PA, 08/56 CT, 09/56 PA, 08/57 KO, +30.03.63

07 - 06
xx/29 MM, xx/30 TU, xx/35 TU, 12/45 CC, 06/47 HK, +30.03.65, prodána do elektrárny Prunéřov

08 - 08
xx/29 MM, 02/39 TU, xx/45 SP, 10/45 TU, 01/46 MM, 10/46 TU, 01/48 NA, xx/xx CO, 10/50 MN, 08/56 Co, xx/xx CT, +28.02.68, 08/68 KŠ

09 - 04
xx/30 TU, xx/36 TU, xx/45 NB, 03/47 TU, 03/47 NA, xx/xx MM, +13.02.56, 03/56 na K 91

10 - 12
xx/29 MM, xx/35 TU, xx/37 TU, 04/39 PA, xx/45 NB, 03/47 TU, xx/xx CT, +23.04.66, 11/66 KŠ

11 - 13
xx/29 MM, xx/36 TU, xx/37 TU, xx/xx HK, 09/45 PA, +05.03.53 KŠ

12 - 14
07/33 TU, xx/45 KT, 05/48 SO, 05/51 ZD, 09/52 ZD, 08/56 CO, xx/xx CT, +18.08.64, 04/65 na K 193, 10/67 KŠ

13 - 15
xx/29 MM, xx/35 TU, xx/38 TU, 12/45 PA, +30.09.54, 02/55 KŠ

14 - 16
xx/28 TU, xx/35 TU, 02/36 MM, 12/43 CO, xx/45 HK, 10/45 NB, 02/46 TU, 07/51 MM, 08/51 TU, 05/53 HK, xx/xx PA, +06.11.58, 11/58 prodána do ČKD Stalingrad

15 - 03, 11, 07
xx/28 TU, xx/36 TU, 01/42 BE, 01/52 ZD, 06/52 BU, 12/53 CO, 03/55 PA, +10.11.55, kotel prodán do TIBA Dvůr Králové, zlikvidován 06/57

16 - 18
xx/30 HK, xx/32 TU, xx/37 TU, 12/45 PA, 06/58 TU, 12/58 TU, +12.12.60, 10/61 KŠ
17 - 20
xx/28 TU, xx/36 TU, xx/37 NB, xx/45 CC, 12/48 LB, + xx/53, prodána do CHZ Litvínov

18 - 11, 20
xx/29 TU, 06/36 TU, xx/38 HK, xx/45 KT, 04/48 CH, 11/56 PA, +06.11.58

19 - 19
xx/28 TU, xx/36 TU, 12/45 HK, + xx/62

Tendry bez uvedení řady jsou 312.1. Datum je vždy ve formátu měsíc/rok, xx - přesné datum není známo, + je datum zrušení.

Inventární čísla lokomotiv kkStB řady 175 byla zachována a převzata v r. 1925 do Kryšpínova označení v původním pořadí.

Zkratky: MM - Meziměstí, TU - Trutnov, HK - Hradec Králové, PA - Pardubice, NA - Náchod, SP - Stará Paka, LB - Liberec, BE - Beroun, CH - Cheb, CT - Česká Třebová, KO - Kolín, CC - Chlumec nad Cidlinou, CO - Choceň, NB - Nymburk, KT - Klatovy, SO - Sokolov, ZD - Zdice, BU - Pha Bubny, MN - Pha Masna, CB - České Budějovice, KŠ - kovošrot, K - vytápěcí kotel ČSD
Pátek, 06. prosince 2019 - 16:05:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1954
Registrován: 7-2017
Pokud jde o provoz lok. 414.4, tak po válce už to zřejmě byly vesměs jenom posunující zálohy, což je doloženo i řadou plánovaných oběhů a turnusů z archívů uvedených pánů. Do r. 1938 je ale bývalo možno vidět s Mn vlaky i na dost důležitých východočeských tratích, prokazatelně např. Choceň - Meziměstí a Trutnov - Chlumec nad Cidlinou včetně odbočujících lokálek jako třeba Smidary - Vysoké Veselí nebo Trutnov - Svoboda nad Úpou.
Pátek, 06. prosince 2019 - 16:26:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2964
Registrován: 7-2005
ad XMH - ano, hlášení k 31.3.1934 o remizovaných lokomotivách u řsd Praha, uvádí ve výtopně Chomutov 414.301, který měl HO k 19.10.1932 a vyvázání 3.11.1932. Od data vyvázání lokomotiva nevyjela

ad dědek Hank - i v roce 1929 bylo 19 loko 414.4 u řsd HK a to 4 kusy ve výtopně HK a zbytek ve výtopně Trutnov. Hradecký turnus udává provoz na nákladních vlacích v úseku Kyšperk - Ústí n.Orl.- Mezilesí
Pátek, 06. prosince 2019 - 17:45:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1957
Registrován: 7-2017
Zdepa: Děkuji. Pavel Korbel sice uvádí zvlášť výtopny Trutnov a Meziměstí, ale mezi nimi jistě docházelo k častým a nezdokumentovaným výměnám nebo výpomocím.

Ale že byly prachárny i v Kyšperku, to je pro mě nová informace...
Bw_Ig
Pátek, 06. prosince 2019 - 18:58:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 497
Registrován: 7-2012
Tak jednu kuriozitku - k doplění u řady 414.4 - z mého regionu:

Před začátkem platnosti nového grafikonu 1927/1928 proběhla pravidelná výměna lokomotiv nejen mezi výtopnami ale i mezi jednotlivými ředitelstvími. V obvodu výtopen ŘSD Brno byly provedeny přesuny podle nařízení č.j. 162/20-IV z 2. 4. 1927. Podle těchto instrukcí dostala výtopna Jihlava z ŘSD Hradec Králové jednu lokomotivu řady 414.4 a to pro zkušební provoz na posunu i v tratové službě. Jednalo se o zkoušku nahraditelnosti z původních strojů 311.1 na posunu a řady 413.0 v tratové službě ve Znojmě. Výměnou byla předána z výtopny Jihlava jedna lokomotiva řady 413.0 do výtopny Nové Zámky.
Přesun lokomotivy řady 414.4 (čísla?, asi 414.408) do Jihlavy byl proveden rychle a to dne 19. 5. 1927 z výtopny Česká Lípa.
Tento stroj byl veden v početním stavu výtopny Jihlava ještě roku 1928, kdy byl 29. 2. 1928 předán z Jihlavy do jiné výtopny (? že by zpět do České Lípy).
Sobota, 07. prosince 2019 - 13:04:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18
Registrován: 1-2018
Paráda chlapcí a pak že se nic nenajde. Zkontaktuji Korbela pro jeho provozní statistiky. Teď už jen taková třešnička na dortu. Netuší někdo, kde by se mohl vyskytnout nějaký výkres na tuto řadu? Případně v jakém archivu hledat? Co třeba archiv ČD v Kralupech?
Sobota, 07. prosince 2019 - 14:18:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 140
Registrován: 9-2010
Prosím pěkně, potřebuji data stavby a případně zahájení provozu na těchto slovenských spojkách:
* Žabokrecká spojka (Chynorany) 1938?
* Priekopská spojka (Vrútky)
* Hrabovecká spojka (Strážske) 1943?
* Bánovecká spojka (Bánovce nad Ondavou)
* Kysacká spojka
* Šalkovská spojka (Banská Bystrica) 1940?
* Vranov n.T. (mesto, stanice trebišovské dráhy) - Vranov n.T. (nová stanice) 1943?
Prosím uvést i případné zdroje informací, Děkuji moc, ZdŠ
Sobota, 07. prosince 2019 - 19:28:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2351
Registrován: 12-2007
Páni majstri, prosím Vás, mne vrtá v hlave iný chrobák.
Neviete niekto s určitosťou kedy začala premávať nová zubačka zo Štrby?
12. (väčšína prameňov) alebo 20. (Szojka: Dejiny Tatranskej elektrickej železnice) 2. 1970?

A potom je tu asi evergrínová otázka - aká je tam ozubnica?
Niekde je uvádzaný Von Roll (upravený Abt), niekde Abt (s jednou lamelou), niekde Strub...
Nemáte niekto o tom k dispozícií relevantný (ideálne dobový) dokument?
Sobota, 07. prosince 2019 - 19:42:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10001
Registrován: 4-2003
Tratovaku, doporučuji s přečíst tyto stránky na wikipedii: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ozubnicov%C3%A1_dr%C3%A1ha

Ty stránky na Wikipedii jsou zajímavé tím, že ukazují možnost kombinace podobných systémů Strub a Riggenbach na jedné trati. Patrně by šla i kombinace s jednolamelovým systémem Abt [wink].

Podle fotek ze Štrbského Plesa a Štrby, které jsou běžně dostupné a i svých vlastních, bych řekl, že tam je jednolamelová ozubnice Abt. Strubova ozubnice to není zcela určitě, to by byly vyfrézovány zuby do hlavy kolejnice.
Sobota, 07. prosince 2019 - 22:08:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2352
Registrován: 12-2007
doporučuji s přečíst tyto stránky na wikipedii:
To posobím až tak biedne? [sad]
Sobota, 07. prosince 2019 - 23:38:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 20658
Registrován: 5-2002
Bram: bych řekl, že tam je jednolamelová ozubnice Abt
Mně to přijde taky tak, pokud mě paměť neklame (pohříchu jsem si to před čtyřmi lety nevyfotil).
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!