Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 07. 12. 2019

Archiv diskuse Historie železnic do 07. 12. 2019

autor	příspěvek
Zdepa	Pondělí, 14. října 2019 - 21:57:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2920 Registrován: 7-2005	Neví někdo, kdy padla staniční budova Horka u Staré Paky ? V pátek na jejím místě bylo relativně čerstvé oraniště. Díky. Zato budova stanice Mnichovo Hradiště se "jen blejská...."
Joe	Středa, 16. října 2019 - 09:25:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 797 Registrován: 10-2007	Zaujala mě jedna věc. SŽDC ve fotosoutěži uvádí: ... stavědla, hlásky, bývalé výtopny nebo hradla. Tyto stavby postupně z moderní železnice mizí, je možná nejvyšší čas zachytit jejich podobu jako památku pro budoucí generace. Ano, mizí, ale díky SŽDC. Není to ironie? (vy fotíte, my bouráme) www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
Zdepa	Čtvrtek, 17. října 2019 - 22:08:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2922 Registrován: 7-2005	Uff... myslím na zajímavou vlečku cukrovaru a její mašinky, a napíšu takovou bejkárnu.... projížděl jsem Novým Bydžovem (zde začínal cukrovar s motorovou trakcí, aby se za války přeorientoval na páru) a zaujala mne opravená staniční budova. To je příjemné. Nepříjemné zjištění bylo stržení i budovy zastávky Žíreč. A ten prázdný Kuks si o to taky říká....
MarTTy	Čtvrtek, 17. října 2019 - 23:17:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 54 Registrován: 6-2015	dědek_hank: "Fotografie dřevěné remízy v Bechyni by měla být v pamětní publikaci k 80. výročí bechyňské lokálky." Publikaci mám k dizpozici po mém dědovi. Pokud myslíte tu fotku remízy na novém nádraží na str. 52 s Elinkou, tak tam jsou vidět jen vrata a dřevěná přístavba, o které zde píše Oldcerry (být Vám, tak bych mu věřil, jelikož na trati jezdil.). Zcela jisté je, že na uvedené fotografii je již zděná remíza s přístavbou, jelikož na leteckém snímku z roku 1965 z archivu Šechtl a Voseček Foto sídliště u keramičky je tato podoba remízy jasně vidět. Fotografie v knize je datovaná až po tomto datu. Na žádné, mě známé, fotografii jsem nikdy dřevěnou remízu na novém nádraží neviděl. Druhá remíza na starém bechyňském nádraží je na straně 34 a z viditelné strany byla obvodová stěna hrázděná. Čelní pohled v knize není.
Oldcerry	Pátek, 18. října 2019 - 08:34:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6055 Registrován: 7-2007	MarTTy,dědek_hank: Myslím, že oba máte pravdu. Zděná remíza na "novém" nádraží byla asi hned zpočátku. Dřevěná remíza (přístavek) netuším kdy, ale 100% byla přistavěna k té zděné. Takže de facto byla v Bechyni n.n. zděná a dřevěná bez zadní stěny. Ta dřevěná nebyla žádná kolna, ale dost subtilní stavba, tj mohla odpovídat tomu, co napsal "dědek_hank". To, že jsem uvedl "přístavek" jsem nemyslel jako nějaká "kolna". Na starém nádraží remizu nepamatuji a to ani jako synek, který s tátou občas jezdil. MarTTy: Děda měl něco společného s dráhou (s Bechyňkou)? Jen zvědavost moje....
MarTTy	Pátek, 18. října 2019 - 10:09:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 55 Registrován: 6-2015	Oldcerry: "MarTTy: Děda měl něco společného s dráhou (s Bechyňkou)? Jen zvědavost moje...." Měl, jmenoval se Černý starší a všechny knihy po něm jsou pečlivě uložené v knihovně.
Oldcerry	Pátek, 18. října 2019 - 13:21:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6057 Registrován: 7-2007	MarTTy: Bože, ja su IQ tykve. A pak že už nemám jít do důchodu...to se dělá... ukázat debila v přímém přenosu. Teď si ode mne ani pes kůrku nevezme....
McBain	Pátek, 18. října 2019 - 22:31:37
Administrátor Číslo příspěvku: 26296 Registrován: 5-2002	Je míněna tato publikace? V ní jsou tyto dva snímky: Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
Oldcerry	Sobota, 19. října 2019 - 09:22:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6060 Registrován: 7-2007	McBain: Ano, první je "staré nádraží"" tu remisu nepamatuji, cca 73 a dál, to druhé je nové nádraží a je vidět jen ta dřevěná část. Kdyby tam ten kočár nestál, tak by bylo vidět vlevo šturc a přístavek, kde byla za mé paměti nocležna pro strojvedoucí. Jedna místnost s umyvadlem a v předsíni WC. Za kočárem je myslím vůz Utz, v tom tam chodily hnojiva či vápenec. Na druhé staně byl šturcvlečka ZZN, výhybka před touto vlečkou je na snímku vpravo je trochu vidět.
zeuke	Sobota, 19. října 2019 - 15:48:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3160 Registrován: 7-2017
dědek_hank	Úterý, 22. října 2019 - 08:06:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1845 Registrován: 7-2017	Máte prosím někdo služební pomůcky ke trati Smidary - Vysoké Veselí z dob, kdy tam veškerou dopravu zajišťovaly motory M 131.1, tj. 1970 - 76? Jakou měly normu hmotnosti? Lišila se norma pro vlaky s cestujícími a bez nich? Byla tam ve vlacích MPv povolena i přeprava přívěsných vozů obsazených cestujícími?
Bw_Ig	Úterý, 22. října 2019 - 08:19:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 467 Registrován: 7-2012	Já to to popíšu jinak, z pohledu lokálky v Polné. Tam byly dvě změny. Při zavedení motorového provozu (jen motorového provozu) od 2.6.1956: Přesto dokázal polenský turnusový vůz M 131.1533 jezdit všechny vlaky na lokálce a to samostatně, případně s jedním přípojným vozem řady BDlm. Při tratové rychlosti 40 km/h vzdálenost mezi Polnou a Dobronínem urazil za 10 minut. Motorový vůz také obstarával veškerou dopravu nákladních vozů do Polné a z Polné, formou přestavovacích vlaků s přepravou cestujících. Zajímavostí byla i stanovená norma zátěže pro jeden vůz M 131.1 a to ve směru do stoupání 18 promile z Dobronína to bylo 60 tun a z Polné (stoupání 14 promile) 65 tun zátěže. Ale toto první norma byla změněna a od 29.5.1960 to bylo takto: Úsek dráhy Dobronín - zastávka Polná – zastávka stoupání 18 ‰ - třída X 14 ‰ - třída VIII Řada lokomotivy nebo vozu zatížení Zatížení M 131.1 50 tun 55 tun T 211.0 130 tun 155 tun T 334.0 (30r) 250 tun 350 tun Tak si vyber.
dědek_hank	Úterý, 22. října 2019 - 08:45:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1846 Registrován: 7-2017	Bw_Ig 467: Děkuji, k Polné tyto informace mám. Taky k Dobrušce, k lokálce Bor - Svojšín a ke tratím, kde vlaky MPv nevozily M 131.1 (Luhačovice - M 262.0, Koryčany - M 240.0). Chybí mi právě Vys. Veselí a pak ještě Netolice. A pak taky vlastně ještě Jemnice z období, kdy tam MPv/MMn vozily motory M 262.0 - to bylo vlastně už po převratě. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
Motoráček	Úterý, 22. října 2019 - 16:24:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1576 Registrován: 8-2006	Tady je Veselačka - mám tu po ruce sešiťák z roku 1969. Ale myslím, že do konce provozu to bylo pořád stejné, aspoň dle vzpomínek pamětníků. Přímý vlak bez zastávek 60 tun, zastávkový Pv 55 tun. Omlouvám se za horší kvalitu. Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
zeuke	Úterý, 22. října 2019 - 18:35:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3178 Registrován: 7-2017	pěkný Oldo
dědek_hank	Úterý, 22. října 2019 - 18:40:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1848 Registrován: 7-2017	Motoráček 1576: Děkuji. Není v tom sešiťáku v ustanoveních místního významu něco o přepravě přívěsů s cestujícími ve vlacích MPv?
Motoráček	Úterý, 22. října 2019 - 18:44:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1577 Registrován: 8-2006	Není. Ještě mým někde z roku 1971, ale to musím pohledat. Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
dědek_hank	Úterý, 22. října 2019 - 19:20:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1850 Registrován: 7-2017	Motoráček 1577: Spíš bych se divil, kdyby povolena byla. Zatím vím o jediném případu, kde se tak smělo jezdit, a to bylo na trati Bor - Svojšín.
K._A._F.	Úterý, 22. října 2019 - 20:18:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 623 Registrován: 5-2013	dědek hank Ve starších JŘ se objevují motorové vlaky s "nákladními" čísly i na dalších tratích: Sadová - Smiřice 1956/57 Mn 8180 až 85, 1969/70 Mn 8150 až 53 a 55. Hrušovany - Židlochovice 1969/70 Pv 9480, 82, 83, 86, 87, 89, 91. Šakvice - Hustopeče 1969/70 Pv 9442, 45, 46, 50, 51, 53 54, 58. Litovel předměstí - Mladeč 1969/70 Pv 9521 až 26. Trstená - Suchá Hora 1969/70 Mn 8814 až 19. Bez nároku na úplnost. Kromě toho byla stejně značená i Bechyňka (1956/57 i 1969/70) s elektrickými vozy a také obě jindřichohradecké úzkorozchodky (1969/70) se soupravami tůčka a balmu.
Motoráček	Úterý, 22. října 2019 - 21:28:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1578 Registrován: 8-2006	Sadová - Smiřice existovala doprava 810 + 1-2 nákladní vozy do Račic i v 80. letech. V roce 1987 jsem to fotil, ale nějaký aktivní debil PSVB mi vytáhl film... Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
dědek_hank	Úterý, 22. října 2019 - 22:54:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1851 Registrován: 7-2017	V okolí Brna to byly nejspíš motory M 240.0. Do Mladče pravděpodobně karkuly s nezávisle vytápěnými přívěsy (to se v JŘ pro veřejnost taky značilo jako motoráky) - nebo to tam taky tahaly M 240.0? Ale tam bývaly takové zátěže, že bych se tomu dost divil. Sadová - Smiřice a Suchá Hora nevím.
Honza_-_St.	Středa, 23. října 2019 - 16:57:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 127 Registrován: 8-2017	Ví někdo, k čemu sloužila ta kusá kolej na jižním zhlaví Židenic odbočující od koleje 1a?
Joe	Středa, 23. října 2019 - 18:16:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 801 Registrován: 10-2007	Myslíte kolej vlevo na této fotce? Řekl bych, že to je odvratná kolej. www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
Honza_-_St.	Středa, 23. října 2019 - 19:24:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 128 Registrován: 8-2017	Ano, přesně tu myslím. Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
U37002	Středa, 23. října 2019 - 19:30:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 322 Registrován: 11-2002	Do Mladče jezdila karkulka se starým dřevákem Ce (Be), který byl vybavený kamny. Pamatuju ještě někdy 81/82. http://u37.002.sweb.cz/
El_ron_de_cuba	Čtvrtek, 24. října 2019 - 20:00:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 530 Registrován: 2-2004	Osobní vlaky severozápadní dráhy 80/81 se teď objevily na vagonwebu. Jsou tam i Mn a Pv.
Paveldacicky	Čtvrtek, 31. října 2019 - 13:13:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5460 Registrován: 5-2007	Zdravím,měl by někdo zájem o toto? Jsou z roku 1971 a 1972. Celkem 8 výtisků z různých měsíců. Stav odpovídá věku.
Borovička	Středa, 06. listopadu 2019 - 14:03:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8888 Registrován: 5-2002	Zajímavý odkaz ve starých mapách Přehlední mapa navržené české jího-západní-dráhy
McBain	Pátek, 08. listopadu 2019 - 12:31:34
Administrátor Číslo příspěvku: 26310 Registrován: 5-2002	Zajímavé, např. trasování ze Zdic přímo na Křivoklát. Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
Jef	Pátek, 08. listopadu 2019 - 13:43:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5916 Registrován: 5-2002	Hezké. Ale co má být ta divná trať (černě značená, takže "existující") z Rakovníka k severu přibližně po dnešní 126? Je to špatně zakreslená spojka Lužná-Rakovník? Nebo něco jiného?
drake	Pátek, 08. listopadu 2019 - 14:35:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 343 Registrován: 7-2017	Jef: Nevím jestli špatně, ale podle mne jde o trať BEB z Rakovníka do Lužné. Předpokládám, že mapa vznikla v době, kdy se rozjížděla předkrizová železniční horečka. Zřejmě celá BEB je zakreslena velice přibližně, kromě úseků kolem Prahy. Mimochodem ATE je špatně zakreslená, nejde do Ústí k Labi. Podobných generálních map železničních spojení existují desítky.
dědek_hank	Pátek, 08. listopadu 2019 - 15:21:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1880 Registrován: 7-2017	drake: "Jef: Nevím jestli špatně, ale podle mne jde o trať BEB z Rakovníka do Lužné. Předpokládám, že mapa vznikla v době, kdy se rozjížděla předkrizová železniční horečka. Zřejmě celá BEB je zakreslena velice přibližně, kromě úseků kolem Prahy. Mimochodem ATE je špatně zakreslená, nejde do Ústí k Labi. Podobných generálních map železničních spojení existují desítky." V té době (tj. v 70. letech 19. stol.) pořád ještě aspoň částečně byly ve hře plány na spojení severovýchod - jihozápad, trasované a koncesované původně (1872) ve směru Hodkovice nad Mohelkou - Strážný na Šumavě. Část z něj se po krachu r. 1873 realizovala už jako státem budovaná trať Rakovník - Protivín, z jiných záměrů (třeba z úseku Hodkovice - Český Dub - Mimoň) ale zbyly jen plány a nevyužité koncese. Řekl bych, že v té mapě jsou právě tyto záměry vyznačeny.
Bw_Ig	Pátek, 22. listopadu 2019 - 14:13:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 485 Registrován: 7-2012	Když se tady nedávno probíraly pojezdové parní kotle vytápěcí a vymývací, tak jsem si na to vzpomenul, když jsem se "hrabal" hromadou certifikátů. Zde papíry od kotle vymývacího pojezdového kotle K1.
Makus	Pátek, 22. listopadu 2019 - 15:33:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1189 Registrován: 9-2016	Nějak nejsem schopen nikde dohledat kdy byla otevřena trať Varnsdorf - Seifhennersdorf. Zatím jsem někde získal, že by to mělo být po roce 1876 (bez záruky). A pak jaký měla tato trať význam (vedla až do Eibau), když v okolí je několik jiných tratí (a co na to koncese).
Jan_perner	Pátek, 22. listopadu 2019 - 15:58:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 258 Registrován: 10-2002	Makus: Tak ona to hlavně byla dráha Mittelherwigsdorf – Eibau a stavěná byla Saskem, resp. královskými saskými státními drahami. A význam měla ten, že obsluhovala a spojovala na ní ležící sídla v Sasku A v tom Varnsdorfu navíc zajistila napojení na síť rakouskou Úsek Warnsdorf - Seifhennersdorf byl (snad) otevřen 6.září 1876 jako poslední z této trati. Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
Makus	Pátek, 22. listopadu 2019 - 16:17:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1190 Registrován: 9-2016	Jan_perner: Děkuji za upřesnění
Zdepa	Pátek, 22. listopadu 2019 - 22:26:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2951 Registrován: 7-2005	ad Bw_Ig - takže jde o opis originálního certifikátu náhradního kotle pro lokomotivu StEG inv.č. 2223 (dříve jména Grafendorf) z roku 1870. Nový náhradní kotel vyrobily dílny v Simmeringu v roce 1902 pod č.54. Na opise jsou informace o revizích a tlakovkách z let 1902 (nový), 1907, 1910 a 1916. U poslední je i nové číslo u kkStB - 14.13. Pod tímto číslem jí v roce 11/1918 vede výtopna v Meziměstí (Halbstadtu) a 02/1920 v Trutnově. Ještě v roce 1920 se z ní stal první vytápěcí kotel s číslem K 1
krasin456	Středa, 27. listopadu 2019 - 23:53:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 2-2019	Sháním k původní stanici na Štrbě schéma kolejiště a výkresy budov.
Šošon	Sobota, 30. listopadu 2019 - 09:23:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1097 Registrován: 3-2006	Jedlová kolem r. 1900?
Plastovej_Dědek	Čtvrtek, 05. prosince 2019 - 21:43:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15 Registrován: 1-2018	Zdravím ve spolek! Nemá náhodou někdo nějaký věci k lokomotivám Vn a Vg StEG? Jako by ty lokomotivy byly naprosto vymazány ze světa. Nikde nic. Dík za každou informaci!
dědek_hank	Čtvrtek, 05. prosince 2019 - 22:26:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1948 Registrován: 7-2017	Plastovej_Dědek: "Zdravím ve spolek! Nemá náhodou někdo nějaký věci k lokomotivám Vn a Vg StEG? Jako by ty lokomotivy byly naprosto vymazány ze světa. Nikde nic. Dík za každou informaci!" Co ti schází a kdes hledal?
Zdepa	Čtvrtek, 05. prosince 2019 - 22:50:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2961 Registrován: 7-2005	asi by chtělo doplnit pro mladší - StEG Vn / kkStB 75 / ČSD 414.3 a StEG Vg / kkStB 175 / ČSD 414.4
Plastovej_Dědek	Čtvrtek, 05. prosince 2019 - 22:51:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16 Registrován: 1-2018	dědek_hank: Sháním typový list k těmto strojům včetně tendru 312.1 a jejich provozní nasazení. Zatím mám pár fotek, informace o provozu v LD Trutnov, pár informací z atlasů. Jde o podklad pro model a bohužel nic není a ani žádný typák, kterých bych si dle fotek doladil. K řadě Vn (414.3) nemám ani část provozních informací a přesto mám v kalendáři fotku 414.301 v depu Žatec, což mě zajímá hodně, protože to spadá do zdejší oblasti, o kterou se zajímám. Bylo mi řečeno, že i nějaká 414.4 řádila v 50.letech v Chebu a Sokolově, snad to měla být 18. Bohužel nepodložený. Budu rád tedy za fotky, provozní info a typový list. Rád bych si tyto řady zmenšil. (Příspěvek byl editován uživatelem Plastovej_Dědek.)
Plastovej_Dědek	Čtvrtek, 05. prosince 2019 - 22:53:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17 Registrován: 1-2018	Zdepa: Děkuji za doplnění. Sháním věci, které jen tak asi nikdo mít nebude a pokud ano, ví hned, oč jde.
dědek_hank	Čtvrtek, 05. prosince 2019 - 23:38:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1949 Registrován: 7-2017	414.3: 6 ks, 1914 všechny vedeny v Meziměstí. 1918 zůstaly u ČSD, Kryšpína dostaly jen 2, 414.302 ex 75.02 vyřazena 1926, 414.301 ex 75.03 1940 na kotel K 41. Všechny ostatní vyřazeny 1925, z toho dvě (75.04, 75.05) snad byly zavlečeny za války do Polska, ale vrátily se. 414.4: Z 19 ks 1914 10 (175.01, 4, 6 až 8, 11, 13 až 15, 18) vedeno v Meziměstí, zbývajících 9 ve Veselí nad Moravou. 1918 všechny zůstaly u ČSD, 1938 byly všechny v Meziměstí, ale DR je nechtěly, tak zůstaly v protektorátě. Vyřazování lze vyčíst z atlasů. Víc toho zatím taky nemám, ale během několika dnů bych měl dostat další ze samizdatů, kde budou přehledy řad 414.1 až 414.5. Jestli tam bude něco nového, dám to sem.
El_ron_de_cuba	Čtvrtek, 05. prosince 2019 - 23:48:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 534 Registrován: 2-2004	Našel jsem tento fragment nějakého jmenného seznamu. Kdyby měl někdo zájem, je k dispozici.
Zdepa	Pátek, 06. prosince 2019 - 01:01:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2962 Registrován: 7-2005	414.4 -v letech 1949-53 byla 405, 406, 412, 418 jen v obvodu plzeňské dráhy; 415 byla u plzeňské dráhy a přešla do pražské. Zbylé začaly u ředitelství HK, ale reorganizací se dostaly pod pražskou dráhu. 402 a 410 měly dokonce hostování chvilku v ústeckém ředitelství v letech 1954-60 je hlavně pražská dráha a 405, 406, 412, 418 se do ní přesunuly z té plzeňské někdy kolem roku 1956 prosinec 1950 414.4 01 312.1 03 výt. Pardubice 414.4 02 312.1 17 výt. Liberec Turnov 414.4 04 312.1 06 výt. Hr. Králové Chlumec n.C. 414.4 05 312.1 11 výt. Cheb 414.4 06 312.1 10 výt. Č. Budějovice 414.4 07 312.1 09 výt. Hr. Králové 414.4 08 312.1 08 výt. Praha Mas. 414.4 10 312.1 12 výt. Liberec 414.4 11 312.1 13 výt. Pardubice 414.4 12 312.1 14 výt. Cheb 414.4 13 312.1 15 výt. Pardubice 414.4 14 312.1 16 výt. Trutnov St. Paka 414.4 14 312.0 68 výt. Praha Mas. Kolín 414.4 15 312.1 07 výt. Rakovník 414.4 16 312.1 18 výt. Pardubice 414.4 17 312.1 21 výt. Liberec 414.4 18 312.1 20 výt. Cheb Sokolov 414.4 19 312.1 19 výt. Hr. Králové
Zdepa	Pátek, 06. prosince 2019 - 01:22:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2963 Registrován: 7-2005	k řadě 75 / 414.3 - opravdu bylo všech 6 vedeno k 11/1918 v Meziměstí, ale v 02/1920 už v Trutnově. Hradecké ředitelství vede všechny ještě k 12/1924, ale během prvního pololetí jsou 4 loko vyřazeny. Rozložení je vedenou u 75.04 a 05 v 06/1925, a u 75.01 a 06 v 07/1925. V 07/1926 byla odprodána jako šrot 414.302. Poslední 414.301 se od roku 1926 objevuje ve stavu ředitelství Praha-Sever a pak Praha. To by mohl být ten Žatec....?
XMH	Pátek, 06. prosince 2019 - 10:31:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16 Registrován: 8-2017	doplním příspěvek Zdepa:414.301 vedena v depu Chomutov patrně v p.v.Žatec,zde ji mám ale konkrétně v lednu 1929,poslední Ho měla v říjnu 1932,pak již často remizována.Zrušena v prosinci 1940 v oblasti řed.Plzeň-pravděpodobně výt.Plzeň.
dědek_hank	Pátek, 06. prosince 2019 - 15:55:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1953 Registrován: 7-2017	Takže už mám na stole další díl Korbelových samizdatů. Data jsou z archívů pp. Pavla Korbela a Martina Navrátila. O lokomotivách 414.4 se tam uvádí toto: Lokomotiva 414.401 - tendr 312.103, 1953 414.107 02/30 MM, 02/35 TU, xx/38 HK, 08/46 PA, +16.04.58 02 - 77 (tady je v seznamu nejspíš překlep, tendr 312.177 neexistoval), 17 xx/29 MM, 02/36 NA, xx/38 TU, 12/45 HK, xx/47 PA, 05/58 MM, 05/58 TU, 11/58 MM, +06.06.59 03 - xx xx/29 MM, xx/32 TU, +20.08.38 04 - 06 xx/30 HK, 02/36 MM, xx/38 TU, 06/45 HK, +29.01.68 05 - 07, 20, 16 xx/35 TU, xx/38 TU, 01/42 BE, 12/48 BE, xx/50 CH, 06/55 CT, +17.07.63, 09/66 na K 216, 05/67 KŠ 06 - 10 06/36 MM, 01/45 BE, 07/48 CB, 08/55 PA, 08/56 CT, 09/56 PA, 08/57 KO, +30.03.63 07 - 06 xx/29 MM, xx/30 TU, xx/35 TU, 12/45 CC, 06/47 HK, +30.03.65, prodána do elektrárny Prunéřov 08 - 08 xx/29 MM, 02/39 TU, xx/45 SP, 10/45 TU, 01/46 MM, 10/46 TU, 01/48 NA, xx/xx CO, 10/50 MN, 08/56 Co, xx/xx CT, +28.02.68, 08/68 KŠ 09 - 04 xx/30 TU, xx/36 TU, xx/45 NB, 03/47 TU, 03/47 NA, xx/xx MM, +13.02.56, 03/56 na K 91 10 - 12 xx/29 MM, xx/35 TU, xx/37 TU, 04/39 PA, xx/45 NB, 03/47 TU, xx/xx CT, +23.04.66, 11/66 KŠ 11 - 13 xx/29 MM, xx/36 TU, xx/37 TU, xx/xx HK, 09/45 PA, +05.03.53 KŠ 12 - 14 07/33 TU, xx/45 KT, 05/48 SO, 05/51 ZD, 09/52 ZD, 08/56 CO, xx/xx CT, +18.08.64, 04/65 na K 193, 10/67 KŠ 13 - 15 xx/29 MM, xx/35 TU, xx/38 TU, 12/45 PA, +30.09.54, 02/55 KŠ 14 - 16 xx/28 TU, xx/35 TU, 02/36 MM, 12/43 CO, xx/45 HK, 10/45 NB, 02/46 TU, 07/51 MM, 08/51 TU, 05/53 HK, xx/xx PA, +06.11.58, 11/58 prodána do ČKD Stalingrad 15 - 03, 11, 07 xx/28 TU, xx/36 TU, 01/42 BE, 01/52 ZD, 06/52 BU, 12/53 CO, 03/55 PA, +10.11.55, kotel prodán do TIBA Dvůr Králové, zlikvidován 06/57 16 - 18 xx/30 HK, xx/32 TU, xx/37 TU, 12/45 PA, 06/58 TU, 12/58 TU, +12.12.60, 10/61 KŠ 17 - 20 xx/28 TU, xx/36 TU, xx/37 NB, xx/45 CC, 12/48 LB, + xx/53, prodána do CHZ Litvínov 18 - 11, 20 xx/29 TU, 06/36 TU, xx/38 HK, xx/45 KT, 04/48 CH, 11/56 PA, +06.11.58 19 - 19 xx/28 TU, xx/36 TU, 12/45 HK, + xx/62 Tendry bez uvedení řady jsou 312.1. Datum je vždy ve formátu měsíc/rok, xx - přesné datum není známo, + je datum zrušení. Inventární čísla lokomotiv kkStB řady 175 byla zachována a převzata v r. 1925 do Kryšpínova označení v původním pořadí. Zkratky: MM - Meziměstí, TU - Trutnov, HK - Hradec Králové, PA - Pardubice, NA - Náchod, SP - Stará Paka, LB - Liberec, BE - Beroun, CH - Cheb, CT - Česká Třebová, KO - Kolín, CC - Chlumec nad Cidlinou, CO - Choceň, NB - Nymburk, KT - Klatovy, SO - Sokolov, ZD - Zdice, BU - Pha Bubny, MN - Pha Masna, CB - České Budějovice, KŠ - kovošrot, K - vytápěcí kotel ČSD
dědek_hank	Pátek, 06. prosince 2019 - 16:05:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1954 Registrován: 7-2017	Pokud jde o provoz lok. 414.4, tak po válce už to zřejmě byly vesměs jenom posunující zálohy, což je doloženo i řadou plánovaných oběhů a turnusů z archívů uvedených pánů. Do r. 1938 je ale bývalo možno vidět s Mn vlaky i na dost důležitých východočeských tratích, prokazatelně např. Choceň - Meziměstí a Trutnov - Chlumec nad Cidlinou včetně odbočujících lokálek jako třeba Smidary - Vysoké Veselí nebo Trutnov - Svoboda nad Úpou.
Zdepa	Pátek, 06. prosince 2019 - 16:26:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2964 Registrován: 7-2005	ad XMH - ano, hlášení k 31.3.1934 o remizovaných lokomotivách u řsd Praha, uvádí ve výtopně Chomutov 414.301, který měl HO k 19.10.1932 a vyvázání 3.11.1932. Od data vyvázání lokomotiva nevyjela ad dědek Hank - i v roce 1929 bylo 19 loko 414.4 u řsd HK a to 4 kusy ve výtopně HK a zbytek ve výtopně Trutnov. Hradecký turnus udává provoz na nákladních vlacích v úseku Kyšperk - Ústí n.Orl.- Mezilesí
dědek_hank	Pátek, 06. prosince 2019 - 17:45:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1957 Registrován: 7-2017	Zdepa: Děkuji. Pavel Korbel sice uvádí zvlášť výtopny Trutnov a Meziměstí, ale mezi nimi jistě docházelo k častým a nezdokumentovaným výměnám nebo výpomocím. Ale že byly prachárny i v Kyšperku, to je pro mě nová informace...
Bw_Ig	Pátek, 06. prosince 2019 - 18:58:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 497 Registrován: 7-2012	Tak jednu kuriozitku - k doplění u řady 414.4 - z mého regionu: Před začátkem platnosti nového grafikonu 1927/1928 proběhla pravidelná výměna lokomotiv nejen mezi výtopnami ale i mezi jednotlivými ředitelstvími. V obvodu výtopen ŘSD Brno byly provedeny přesuny podle nařízení č.j. 162/20-IV z 2. 4. 1927. Podle těchto instrukcí dostala výtopna Jihlava z ŘSD Hradec Králové jednu lokomotivu řady 414.4 a to pro zkušební provoz na posunu i v tratové službě. Jednalo se o zkoušku nahraditelnosti z původních strojů 311.1 na posunu a řady 413.0 v tratové službě ve Znojmě. Výměnou byla předána z výtopny Jihlava jedna lokomotiva řady 413.0 do výtopny Nové Zámky. Přesun lokomotivy řady 414.4 (čísla?, asi 414.408) do Jihlavy byl proveden rychle a to dne 19. 5. 1927 z výtopny Česká Lípa. Tento stroj byl veden v početním stavu výtopny Jihlava ještě roku 1928, kdy byl 29. 2. 1928 předán z Jihlavy do jiné výtopny (? že by zpět do České Lípy).
Plastovej_Dědek	Sobota, 07. prosince 2019 - 13:04:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18 Registrován: 1-2018	Paráda chlapcí a pak že se nic nenajde. Zkontaktuji Korbela pro jeho provozní statistiky. Teď už jen taková třešnička na dortu. Netuší někdo, kde by se mohl vyskytnout nějaký výkres na tuto řadu? Případně v jakém archivu hledat? Co třeba archiv ČD v Kralupech?
Zdeněk_Šindlauer	Sobota, 07. prosince 2019 - 14:18:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 140 Registrován: 9-2010	Prosím pěkně, potřebuji data stavby a případně zahájení provozu na těchto slovenských spojkách: * Žabokrecká spojka (Chynorany) 1938? * Priekopská spojka (Vrútky) * Hrabovecká spojka (Strážske) 1943? * Bánovecká spojka (Bánovce nad Ondavou) * Kysacká spojka * Šalkovská spojka (Banská Bystrica) 1940? * Vranov n.T. (mesto, stanice trebišovské dráhy) - Vranov n.T. (nová stanice) 1943? Prosím uvést i případné zdroje informací, Děkuji moc, ZdŠ
Tratovak	Sobota, 07. prosince 2019 - 19:28:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2351 Registrován: 12-2007	Páni majstri, prosím Vás, mne vrtá v hlave iný chrobák. Neviete niekto s určitosťou kedy začala premávať nová zubačka zo Štrby? 12. (väčšína prameňov) alebo 20. (Szojka: Dejiny Tatranskej elektrickej železnice) 2. 1970? A potom je tu asi evergrínová otázka - aká je tam ozubnica? Niekde je uvádzaný Von Roll (upravený Abt), niekde Abt (s jednou lamelou), niekde Strub... Nemáte niekto o tom k dispozícií relevantný (ideálne dobový) dokument?
Bram	Sobota, 07. prosince 2019 - 19:42:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10001 Registrován: 4-2003	Tratovaku, doporučuji s přečíst tyto stránky na wikipedii: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ozubnicov%C3%A1_dr%C3%A1ha Ty stránky na Wikipedii jsou zajímavé tím, že ukazují možnost kombinace podobných systémů Strub a Riggenbach na jedné trati. Patrně by šla i kombinace s jednolamelovým systémem Abt . Podle fotek ze Štrbského Plesa a Štrby, které jsou běžně dostupné a i svých vlastních, bych řekl, že tam je jednolamelová ozubnice Abt. Strubova ozubnice to není zcela určitě, to by byly vyfrézovány zuby do hlavy kolejnice.
Tratovak	Sobota, 07. prosince 2019 - 22:08:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2352 Registrován: 12-2007	doporučuji s přečíst tyto stránky na wikipedii: To posobím až tak biedne?
Hajnej	Sobota, 07. prosince 2019 - 23:38:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20658 Registrován: 5-2002	Bram: bych řekl, že tam je jednolamelová ozubnice Abt Mně to přijde taky tak, pokud mě paměť neklame (pohříchu jsem si to před čtyřmi lety nevyfotil). Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!