Diskuse » Železnice » Vysokorychlostní tratě (VRT) » Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT... do 20. 10. 2019 « předcházející | další »

Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT... do 20. 10. 2019

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   autor příspěvek
Středa, 09. října 2019 - 00:24:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4183
Registrován: 5-2004
Hajnej, ano, málo spektakulární to je. Viz něco řešící rozsah BECCS.
Středa, 09. října 2019 - 06:25:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 152
Registrován: 12-2017
To je odhodlání, to jsou termíny... odkaz

KII.
Středa, 09. října 2019 - 06:43:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9994
Registrován: 8-2012
věřící se přesvědčit fakty nedají
ten člověk mele mimo svůj obor blbosti

To je panečku krásná argumentace, průběžně přes všechny ty, kteří si dovolují jiné postoje než jásavé nadšení z "boje proti"...
Sázecí iniciativa B&B: někomu prostě krachuje fabrika na dříví jménem LČR, tak potřebují užitečné idioty na rychlé obnovení těch výnosných (mono)kultur a jde čistě o objem "co nejvíc co nejrychleji". Radši podpořím vysazení nějaké další aleje ve svém okolí.

P.S. včera byl na Radiožurnálu rozhovor s autorem studie proveditelnosti "moravské" části Kanálu D-O-L имени Милоша Земана... i tam se argumentuje výkonným forcingem "proti klimatické změně" a úsporama CO2. Ale třeba jsem to jen nepochopil a mlel bych mimo svůj obor blbosti, vždyť jde o svatý boj proti klimatu.
電車オタク
Středa, 09. října 2019 - 07:49:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3352
Registrován: 6-2016
Když už je ta pec tak pěkně rozhicovaná, tak přihodím další polínko - ty "ošklivé" smrky mají i několik velmi dobrých vlastností. Rychle rostou, jsou rovné a jejich dřevo je vynikající jako stavební konstrukční materiál a je to výborné topivo.

Jejich monokulturnost není samozřejmě ideální, ale problém je řešitelný v lesáckém oboru (nikoliv však hýkáním ekomamlasů). Jen to bude stát "nějakou tu korunu", protože mantra "přirozené obnovy lesa" je v reálném čase a reálných vnějších podmínkách jen výblitek ekonáboženství. Např. na Šumavě (poslední návštěva před týdnem) se to přirozenou cestou furt ne a ne zadařit.

Ale monokulturnost trnovníku akátu např. v CHKO Český kras (z "letadla" řady 471 je to krásně vidět podél 171) problém není. A průmyslové využití jeho dřeva na výrobu násad k sekerám a kladivům zajišťuje regionu obrovské bohatství[rofl] A navíc je to velmi krajinotvorný prvek, rokle a rokličky pro odvod přívalových dešťů jsou již krásně vyvinuty...
Středa, 09. října 2019 - 08:45:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9996
Registrován: 8-2012
ty "ošklivé" smrky mají i několik velmi dobrých vlastností. Rychle rostou
Vždyť proto ta sázecí iniciativa Bureš+Brabec: UNILES je součást Agrofertu a LČR jsou jeho dojná kráva. Uvědomme si, že se trh se dřevem prakticky zhroutil poté, co se kůrovec zachoval přirozeně a ke smrkové monokultury plné výborných vlastností prostě sežral (a sežere) a co teď? No nalákáme tam nějaké užitečné idioty a nejlíp tak, že z toho uděláme ekologické komunitní hnutí...
Jejich monokulturnost není samozřejmě ideální
I přes své mládí už pamatuju jednu ekologickou katastrofu, kdy neodsířené elektrárny Turów a "Lidového přátelství" Hagenwerder zničily kyselými imisemi lesy (nepůvodní, smrkově monokulturní, prostě plné výborných vlastnostní ale nemocné) na jizerskohorské náhorní plošině (plus další ČSSR i NDR elny to provedly na hřebenech krušnohorských). To byla prostě měsíční krajina, ale na druhou stranu to (krom povzbuzení ekologických = v té době protikomunistických aktivit) umožnilo tuhle chybu začít napravovat.
monokulturnost trnovníku akátu
Bohužel "lýkožrout akátový" neexistuje - buďme tedy rádi za toho smrkového, že nás dovedl k nějaké změně.
電車オタク
Středa, 09. října 2019 - 09:27:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3353
Registrován: 6-2016
Ty části Krušných hor a Jizerek, které občas navštěvuji, jsou v nynější době už "v pohodě". Ale muselo se to "opravit za peníze", samoobnovitelné přírodotvorné procesy by to v daném čase nezvládly... A stejně tomu bude i v ostatních oblastech.

Abychom se vrátili k železné dráze - posekání zmíněných akátů je praktický nesmysl, viz o5 okolí 171. Musí se v DANÉM MÍSTĚ (jen a pouze tam) VYHUBIT. Metoda je jednoduchá - uříznou se cca 50 cm nad zemí a z "pařezu" se sloupne kůra. Ale kolem dráhy to asi nejde, protože se to nikdy tak nedělalo... Pak by místo nich mohlo být např. trnkové křoví, které nepotřebuje údržbu a ani náhodou neohrozí svým pádem TV [biggrin]

A k VRT - co jsem viděl v médiích i prezentacích na konferencích, tak kolem těchto tratí ŽÁDNÉ STROMOVÍ nebývá. Že by někdo přemýšlel hlavou? Při dříve zmíněné cestě na Šumavu (Nová Hůrka) jsem na silnicích II. a III. třídy napočítal 5 vyvrácených stromů, zasahujících do průjezdného průřezu!
Středa, 09. října 2019 - 10:35:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 297
Registrován: 3-2018
honzaklonfar:
"Jen to bude stát "nějakou tu korunu", protože mantra "přirozené obnovy lesa" je v reálném čase a reálných vnějších podmínkách jen výblitek ekonáboženství."

Prosím podělte se s námi o vaši kvalifikaci, ať si můžeme zasadit vaše moudra do reálných podmínek.
Středa, 09. října 2019 - 11:07:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 44
Registrován: 7-2018
https://zdopravy.cz/na-vrt-praha-brno-bude-rychlost-az-320-km-h-v -roce-2030-ma-byt-cela-rozestavena-35475/

Kde by mohl být ten terminál Praha-východ? To je něco jako Běchovice (na 010, blízko od D0 i D11), nebo spíš dál na východ u D11? Tam by chybělo napojení na vlak...
Středa, 09. října 2019 - 11:26:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 91
Registrován: 7-2017
Absovent Vysoké školy života vykládá něco o nemožnosti přirozené obnovy lesa. Fakt učůrávám smíchy!!! [proud][proud][crazy][crazy] Lesy tu máme v nějaké podobě posledních 14 000 let (od konce posledního glaciálního maxima), dokud nějaké idioty před 250 lety nenapadlo les vysazovat do řádků ze sazenic, jako brambory, tak vše fungovalo jak má.
Středa, 09. října 2019 - 11:58:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3356
Registrován: 6-2016
Gejza.L, kuna: Přečtěte si pánové něco historii Šumavy, Krušných a Jizerských hor. Zejména ve vztahu k "idiotům" začínající průmyslové revoluce, výroby a zpracování skla a dodávek palivového dřeva do Vídně (klíčový letopočet 1793). Pak si tyto informace promítněte do "konce interglaciálního maxima". A jistě zjistíte, že pralesy typu Boubín (alespoň jak jsem ho v létech 60 navštěvoval), případně Žofín (ve stejné době) jsou pro takové činnosti "poněkud nevhodné", že? Případně si zajeďte na německou stranu Šumavy (jako jsem to již několikrát udělal já).

A nějaký příklad SKUTEČNÉ PŘIROZENÉ OBNOVY lesa byste neměli? Zajel bych se podívat[biggrin] Na zmiňované Šumavě něco málo zase roste. A jsou to (světe div se) stále smrky - http://webcam.sumava.eu/#WebcamImagePlace:15001;1570613700[biggrin] Velmi dobře se jim daří zejména na opuštěných trasách železné opony.

Ohledně listnatých dřevin čtu a slyším jen nářky vašich intelektuálních druhů o "nadměrném okusu spárkatou zvěří". Co s tím "příroda" udělá? Pomůže nějaká direktiva z brusele???
Středa, 09. října 2019 - 12:39:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 20243
Registrován: 5-2002
DJ: Sorry ale ten člověk mele mimo svůj obor blbosti.
Zato ve svém oboru trefil hřebík na hlavičku, pročež se někteří jedinci mohou posrat do vejšky.

HK: hledně listnatých dřevin čtu a slyším jen nářky vašich intelektuálních druhů o "nadměrném okusu spárkatou zvěří". Co s tím "příroda" udělá?
Už dělá: vysazuje tam vlky.
Jenom bude potřeba nevyslyšet nářky ovčáků, kteří nějak pozapomněli, k čemu jejich prapradědkové měli psy...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Středa, 09. října 2019 - 13:11:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8854
Registrován: 5-2002
Velmi dobře se jim daří zejména na opuštěných trasách železné opony. - než jejich kořeny v hloubce narazí na jedy, kterými se sypala kontrolní oranice, aby tam nic nerostlo.
Středa, 09. října 2019 - 13:40:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2713
Registrován: 3-2004
A jsou to (světe div se) stále smrky

Nikdo přece nepopírá, že nad 800m jsou smrky "cajk"... Přirozená bezsmrková obnova se týká nižších poloh.
Středa, 09. října 2019 - 14:43:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4914
Registrován: 3-2004
Rychle rostou, jsou rovné a jejich dřevo je vynikající jako stavební konstrukční materiál a je to výborné topivo.

Přičemž se toho většina vyveze v kulatém stavu, tj. za náklady na těžbu a (sotva) obnovu lesa. Takže fakticky nulová přidaná hodnota, kromě zisku těžařských firem, které si na druhou stranu stěžují, že mají nedostatek pracovníků. Takže vlastně nulový přínos.
LČR v minulých letech sice přinesly do státu miliardové dividendy, leč jak vidno celý ten mnoholetý zisk dokáže sežrat jeden brouček za tři roky, kdy se "klima mírně zakolísá samo od sebe bez vlivu člověka" [happy].

Takže i kdybychom zmenšili významně plochu smrku, rozhodně nehrozí, že by snad nebylo v ČR z čeho stavět. Pořezané dříví a výrobky z něj se tak jako tak dovážejí z okolních zemí.
Středa, 09. října 2019 - 15:08:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 20247
Registrován: 5-2002
Boro: než jejich kořeny v hloubce narazí na jedy, kterými se sypala kontrolní oranice, aby tam nic nerostlo
Tak jestli jsou ty jedy opravdu v hloubce, tak tam smrkové kořeny tak hned nedorazí...
V případě borovic [wink] je tomu samozřejmě trochu jinak.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Mladějov
Středa, 09. října 2019 - 18:41:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 14144
Registrován: 3-2007
Bóže, po dvaceti letech postřiku a třiceti letech zarůstání ? [crazy]
Důkaz : "Stará" železná opona z let padesátých až začátku sedmdesátých, ta je zarostlá dokonale a poznáte ji dneska akorát někde na letecké mapě.

Ono jich totiž bylo víc.
Středa, 09. října 2019 - 18:42:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 298
Registrován: 3-2018
honzaklonfar:
"A nějaký příklad SKUTEČNÉ PŘIROZENÉ OBNOVY lesa byste neměli? "

K přirozené obnově dochází v každém lese. Říká se tomu ZMLAZENÍ.
V českých luzích a hájích jsou výmluvnou ukázkou přirozené obnovy četné lomy, výsypky (např. Hornojiřetínská výsypka) a další území dříve devastovaná člověkem, která se dlouhodobě ponechala bez zásahu a kde SUKCESÍ vznikly velmi cenné biotopy.
Nejvýmluvnější je ovšem vývoj krajinného pokryvu v minulém století. V důsledku snížení rozlohy obhospodařovaných pastvin a orné půdy došlo v druhé polovině min. století k nárůstu rozlohy lesních ploch v Česku o více než 3 %. Velká část z toho sukcesí. Stačí se trochu projít po krajině, pozorně koukat a jistě najdete místa, kde zbytky valů či mezí ukazují, kde byla dříve políčka - a dnes tam roste les...
Ze zahraničí bych zmínil NP Yellowstone, kde v r. 1988 požár zničil cca 40% lesních ploch. Když jsem tam pracoval v r. 2005, byly vyhořelé porosty již téměř všude zmlazené, aniž by na obnovu porostů padnul jediný dolar.

HOWGH. Na dopravácké fórum nechodím proto, abych dával školení z fungování lesního ekosystému. A vy soudě dle vaší neznalosti smrkového výškového pásma a příčiny nadměrného okusu nějaké dovzdělání v oboru, v němž označujete přední české vědce za ekomamlasy, potřebujete jako prase drbání.
Pikehead
Středa, 09. října 2019 - 19:45:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5529
Registrován: 3-2007
Sukcesi možno lze velmi pěkně pozorovat i na jižní straně Tater, po 14 letech od velkého vichru.
A z brouka Pytlíka si nic nedělejte, i on je součástí přírody... [biggrin]
Středa, 09. října 2019 - 21:00:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 153
Registrován: 12-2017
Hele, když už tady řešíme lesy, tak mě napadlo, máte někdo osvědčený recept na pečený bůček? Dostal jsem na něj chuť...

KII.
Pikehead
Středa, 09. října 2019 - 21:04:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5533
Registrován: 3-2007
Zkuste: https://www.kucharkaprodceru.cz/peceny-bucek/ nebo https://recepty.cuketka.cz/svatecni-bucek/
Středa, 09. října 2019 - 22:27:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3358
Registrován: 6-2016
Gejza.L: Hezkydobřepěkně! Takže lomy a výsypky se přirozeně obnovují. A rostou na nich jen ty správné druhy. Jako např. výsypky kolem Příbrami, za všechny bych jmenoval Bytíz, kolem kterého jezdím už 60 let. To je ten ideální les, které je druhově dokonalý a taktéž hospodářsky využitelný. Poptávka po březovém dřevu na světových burzách strmě roste[biggrin] Na "přední české vědce" si s dovolením ponechám svůj názor. Zejména na odborníky z Jihočeské univerzity v Budějovicích.

Pikehead: Máš nějaké souřadnice té sukcese? Já tam byl naposled před 3 roky, projel jsem to na kole od Staré Lesné k Popradskému plesu. Nějaký znatelný "sukces" jsem nepozoroval.

Závěrem pak přípodotek, že snaha udělat ze Šumavy a Krkonoš NP Yellowstone je epochální nesmysl. Bohužel placený z daní... Tím rovněž končím toto téma.
Středa, 09. října 2019 - 22:54:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4409
Registrován: 3-2006
Ad honzaklonfar: A to ty břízy ještě nešetrně zlikvidují. Pořád všude brblají, že není štěrk na stavby a tam ho je. To se to bude po hlušině jezdit těm českým TGV. Je zajímavé, že v téhle otázce využití, pro velké dopravní stavby, je ticho po pěšině.[biggrin] Diamo zatím zkoumá, jinak nic nového okolo hald.

Je zajímavé, že nejlíp zarůstají ty nejméně přebrané, zřejmě smolka je dobré hnojivo.
odkaz
Pikehead
Středa, 09. října 2019 - 23:19:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5535
Registrován: 3-2007
Tak je určitě skvělý nápad zobecňovat pozorování z uměle vytvořených hald uranových dolů a divit se, proč na hromadě kamení a prachu, bez vody a s naprostým minimem organické hmoty nic neroste.

Nevidět sukcesi v Tatrách vyžaduje podle mě docela velké úsilí. Vypadá to takto. Jsou tam staré stromy, které přežily vichřici, různé oportunitní listnáče z předchozí vlny, a poměrně zřetelně se formující smrkový les. Tentýž výjev se odehrává za zády pozorovatele.

Pro srovnání rok 2012

Čtvrtek, 10. října 2019 - 06:38:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9812
Registrován: 4-2003
honzaklonfar:Ty části Krušných hor a Jizerek, které občas navštěvuji, jsou v nynější době už "v pohodě". Ale muselo se to "opravit za peníze", samoobnovitelné přírodotvorné procesy by to v daném čase nezvládly... A stejně tomu bude i v ostatních oblastech.

Jsou v pohodě opravdu? Sice tak vypadají, ale kůrovec čeká... Spíš by to mělo být daleko druhově bohatší (s větším podílem listnatých stromů - buk, jeřáb,...), aby kůrovec nemohl mít žně. Takže se o Jizerské i Krušné hory docela bojím...

Koncem srpna jsem zase coural ve své oblíbené části Šumavy v širším okolí Volar. Dá se tam pozorovat mnoho zajímavých věcí - třeba jak kůrovec selektivně ničí smrky ve smíšeném lese. Dále se dá pozorovat, že les, který nemá stromy jednotného stáří, vzdoruje jakýmkoliv kalamitám daleko lépe. Ostatně vůbec není špatné, když místo smrkové monokultury vyrůstá na svazích Třístoličníku samovolně jakýsi prales (buk, jedle, smrk, jeřáb,..). Něco takového by mělo růst po celé Šumavě... Jen si nejsem moc jist s tím, že si vždy pomůže příroda sama, protože člověk jí dlouhá léta mordoval monokulturou, tak bych spíš považoval za rozumné les jako druhově bohatší pomoci obnovit i sázením stromů. Viz třeba prostor mezi Třístoličníkem a Plechým, kde je vidět odlišný přístup německé i rakouské strany, kde jsou od na každou stranu od hraničního hřebenu vidět rozdíly. Česká strana se evidentně bude vzpamatovávat mnohem déle. Tak hlavně, aby se nějak vzpamatovala a neponičila jí třeba eroze...

Jistě, ale o několik řádků výše zmíněný prales by nebyl ten správný les na kšeft, tam je potřeba hlavně smrková monokultura [crazy].

Jak to vypadá, když se nechá les jen kšeftům, stačí zajít pár kilometrů od Plešného jezera níže, kde plantáže monokultur stejného věku (!!!) mordují stroje a zanechávají pěknou spoušť...
Čtvrtek, 10. října 2019 - 07:17:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3827
Registrován: 5-2002
třeba jak kůrovec selektivně ničí smrky ve smíšeném lese.

Jelikož jde o lýkožrouta smrkového, není překvapivé, že ve smíšeném lese žere smrky...

ýše zmíněný prales by nebyl ten správný les na kšeft, tam je potřeba hlavně smrková monokultura

Základem kšeftu je poptávka, byť marketéři tvrdí opak. Kritizovat někoho (předky, současníky) za pěstování lesa na kšeft je stejný úlet, jako když greténi ve Švédsku kritizují politiky za likvidaci životního prostředí sedíce na teakových židličkách, v jedné ruce banán z Hondurasu a ve druhé láhev evianky...[proud]
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Čtvrtek, 10. října 2019 - 08:08:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9442
Registrován: 4-2003
Kritizovat někoho (předky, současníky) za pěstování lesa na kšeft je stejný úlet

Jo.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."

Bububu
Čtvrtek, 10. října 2019 - 08:15:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 134
Registrován: 1-2011
https://www.researchgate.net/publication/335109887_Horske_smrciny _narodniho_parku_Sumava_ve_faktech_Lesnicka_prace_2019
Čtvrtek, 10. října 2019 - 09:40:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 299
Registrován: 3-2018
https://zdopravy.cz/geologove-mapuji-krusnohori-razba-tunelu-pro- vrt-bude-narocna-jedna-metoda-stacit-nebude-35524/

Prý zahájení stavby 2027 a hotovo 2050. Že by tím mysleli celou štreku včetně Böhmisches Mittelgebirge Basistunel?
Čtvrtek, 10. října 2019 - 10:33:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 20252
Registrován: 5-2002
J11: Jelikož jde o lýkožrouta smrkového, není překvapivé, že ve smíšeném lese žere smrky
Asi tak.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Flexo
Čtvrtek, 10. října 2019 - 12:48:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 730
Registrován: 7-2005
a hotovo 2050

Není to trochu pozdě na záchranu planety?

[biggrin][rofl]
Čtvrtek, 10. října 2019 - 13:11:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4411
Registrován: 3-2006
Pikehead:
"Tak je určitě skvělý nápad zobecňovat pozorování z uměle vytvořených hald uranových dolů a divit se, proč na hromadě kamení a prachu, bez vody a s naprostým minimem organické hmoty nic neroste.
"

Tak zrovna tyto věci tomu nebrání. Dle ekologů, je kupodivu nejhorší velký sklon haldy, čímž se snižuje možnost zachycení čehokoliv zeleného.
Čtvrtek, 10. října 2019 - 14:46:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4915
Registrován: 3-2004
Kdysi jsem četl postesknutí nějakého ekologa, že rekultivace je je nejlepší tunel, protože na haldách stihne dávno sám vyrůst les, který je potřeba při rekultivaci vykácet, hlínu přehrabat a znovu zasázet jiný les....

Ovšem na propagačním videu firmy SD rekultivace (nebo jak se to jmenuje) v Ledvické elektrárně jsem se dozvěděl, že by "trvalo stovky let", než by si chuděra příroda poradila s výsypkou..... [happy]
Čtvrtek, 10. října 2019 - 20:04:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8856
Registrován: 5-2002
když místo smrkové monokultury vyrůstá .... samovolně jakýsi prales - na většině území (tam níže, kde je kůrovec úspěšný) to znamená obnovu lesa ostružiním, maliním, netykavkou a akátem a další lebedou. To je holt přirozená obnova lesa bez zásahu, prostě prales.
Pátek, 11. října 2019 - 05:04:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9813
Registrován: 4-2003
Johny11:Jelikož jde o lýkožrouta smrkového, není překvapivé, že ve smíšeném lese žere smrky...

Překvapivé je to zejména pro ty, co stále nechávají sázet smrky ve velkém množství tam, kde už je dnes nad slunce jasné, že se jim prostě dařit nebude.


Základem kšeftu je poptávka, byť marketéři tvrdí opak. Kritizovat někoho (předky, současníky) za pěstování lesa na kšeft je stejný úlet, jako když greténi ve Švédsku kritizují politiky za likvidaci životního prostředí sedíce na teakových židličkách, v jedné ruce banán z Hondurasu a ve druhé láhev evianky...[proud]

Aby mohl být kšeft, musí existovat i vzrostlý les, který je možné na kšeft zpracovat. Zatím se zdá, že to dochází málokomu, rozhodně ale ne chytrolínům typu Johny11 [biggrin].


Borovička: na většině území (tam níže, kde je kůrovec úspěšný) to znamená obnovu lesa ostružiním, maliním, netykavkou a akátem a další lebedou. To je holt přirozená obnova lesa bez zásahu, prostě prales.

Ani na bezzásahových územích na Šumavě to takhle špatně nedopadá...
Pátek, 11. října 2019 - 07:54:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8857
Registrován: 5-2002
V nižších nadmořských výškách ano.
Pátek, 11. října 2019 - 08:15:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 113
Registrován: 8-2017
to znamená obnovu lesa ostružiním, maliním, netykavkou a akátem a další lebedou. To je holt přirozená obnova lesa bez zásahu, prostě prales.
Ano, nějak takhle vypadaly někdy v 50./60. letech pobořené opuštěné vesnice a opuštěná pole u nás v Sudetech. Dnes je tam různodruhový a různověký les. V bývalém ovocném sadu u "sousedů" sbíráme pod soliterními padesátiletými smrky hřiby.
Smrkovou monokulturu (založenou Němci) nám nedávno vykáceli. Obnova dle LČR? Co metr, to smrček.
No a může se tu rozjet třeba další flamewar. Co bude dřív - obnovené lesy nebo VRT? Případně ještě zuřivější - co je pro tuto zemi potřebnější[happy]
Pátek, 11. října 2019 - 08:25:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3828
Registrován: 5-2002
Představ si Brame, že existují i podnikatelé, kteří nevidí jen dnešek. Kupodivu k nim patřili i Schwarzenberkové, kteří už před těmi dvěma sty lety nekáceli tu Šumavu úplně bezhlavě, ale měli plány kácení i výsadby, aby bilance byla vyrovnaná. A to vlastně sázeli pro pravnuky. Takže to, že někdo pěstuje les "na kšeft" neznamená, že ho hodlá/musí vykácet zítra.
Ale to se fachidiotům od prasklých motoráčků vysvětluje těžko [biggrin]. (Aneb, jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.)
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Pátek, 11. října 2019 - 08:45:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10026
Registrován: 8-2012
nekáceli tu Šumavu úplně bezhlavě, ale měli plány kácení i výsadby ... smrkových monokultur "na kšeft" (rychle rostoucí, kvalitní, pravidelné a dobře zpracovatelné dřevo), které jim teďka taky kvůli té monokulturnosti sežere lýkožrout úplně "bezhlavě" a nedá se s tím udělat nic jiného než vzít to holosečí. No můžete to klidně pokládat za kvalitní fachmanství.
電車オタク
Pátek, 11. října 2019 - 09:56:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 50
Registrován: 3-2009
Teda nevím co má kůrovec společného s VRT. Trochu OT, nicméně VRT bude je opravdu na dlouho a jen tak se VRT nedočkáme. Nicméně ohledně kůrovce. Posledních pár století se lesníci o lesy starali, vždy když byl nějaký strom napaden, tak ho pokáceli. V současné době musí být uděláno výběrové řízení, které trvá půl roku a mezitím je množství napadených stromů 10x větší. Další problém jsou bezzásahové zóny, kde se kůrovec namnoží. Sucho zkázu dodělalo. Nicméně, kdyby se lesníci o stromy mohli starat jako dříve, tak kůrovcová kalamita není. Smrk sice není v některých částech ČR ideální, nicméně pokud už jsme ho vysázeli jako rostliny na poli, tak by jsme se o stromy také měli starat a jen nečekat. Na poli se také o rostliny staráme.
Pátek, 11. října 2019 - 10:41:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10028
Registrován: 8-2012
kdyby se lesníci o stromy mohli starat jako dříve, tak kůrovcová kalamita není
Další chytrej. "Kůrovcová kalamita" jede v Č(SS)R už od osmdesátých let nejpozději (hlavně v souvislosti s kyselými imisemi), jen to má teď výrazný výkyv směrem nahoru (hlavně v souvislosti s suššími roky 2017, 2018). Přitom nejvíc sežraná je Morava, hlavně Jeseníky, a začíná to na Vysočině, takže nějaká bezzásahovost na pár hektarech na Šumavě na tom fakt podíl nemá.
電車オタク
Pátek, 11. října 2019 - 10:54:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3434
Registrován: 12-2007
T . H . : Po likvidaci emisí oxidu siřičitého vápencem a po vápnění Krušných hor v devadesátých letech se myslím kůrovcová kalamita, ale spíše devastace lesních porostů v Krušných horách a v Jizerských horách zastavila. Tam myslím, hlavní neplechu nedělal kůrovec, ale emise z neodsířených elektráren. Současná kalamita je ale způsobena lýkožroutem smrkovým, na které se asi podepsala řada faktorů - monokulturní vysazování smrčin v první polovině minulého století, sucho, a svůj neblahý vliv mají i např. zdlouhavé výběrové řízení na kácení stromů, anebo špatná finanční situace malých vlastníků lesů, kteří nejsou schopni se postarat o stromy zasažené kůrovcem, popř. se obecně o les moc nestarají.
Pátek, 11. října 2019 - 10:56:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 519
Registrován: 9-2002
Kdyby se starali jako drive... jojo, pred sto lety nemeli kurovce, ale bekyni mnisku. Ale ta byla sotouzitecna, protoze kvuli ni vznikla na krivoklatsku zeleznice.
Bububu
Pátek, 11. října 2019 - 11:57:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 135
Registrován: 1-2011
T_._H_.: [ok]
Pátek, 11. října 2019 - 16:36:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4916
Registrován: 3-2004
kdyby se lesníci o stromy mohli starat jako dříve, tak kůrovcová kalamita není

A v tom je obsažená celá pravda o kůrovci. Smrkový monokulturní les vyžaduje určitý systém hospodaření, založený na vytrvalé péči obětavého Karla Maříka st., který ve fešné uniformě a naleštěných holínkách neúnavně pročesává les (který musí proto být řádně vyčištěn od klestí a stromy v očíslovaných řadách) a slabé jedince ihned nechává porazit panem Drncem - nejlépe ještě dřív, než je najde přirozený údržbář lesa, neboli Lýkožrout.
V okamžiku, kdy celá tahle křehká rovnováha rozpadne, je konec smrkového lesa [happy]
Smithers
Pátek, 11. října 2019 - 17:24:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 674
Registrován: 12-2007
Honzasl: přesně tak, nyní je počet lesníků cca 1 na okres. Nechalo se to rozšířit a teď už je pozdě.
Pátek, 11. října 2019 - 21:17:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9816
Registrován: 4-2003
Johny11: Představ si Brame, že existují i podnikatelé, kteří nevidí jen dnešek.

Moc jich ale není a čest výjimkám.

Kupodivu k nim patřili i Schwarzenberkové, kteří už před těmi dvěma sty lety nekáceli tu Šumavu úplně bezhlavě, ale měli plány kácení i výsadby, aby bilance byla vyrovnaná. A to vlastně sázeli pro pravnuky.

Jenže činnost Schwarzenbergů coby lesních hospodářů byla u nás poněkud utlumena po první světové válce a po druhé světové válce byla zcela zastavena. Takže tady jde o minulost a to dosti dávnou - sedmdesát a více let. Takže Schwarzenbergy bych sem opravdu netahal, protože ti navíc hospodařili za poněkud odlišných klimatických podmínek, než tu dnes panují. Ani na Šumavě už dnes neleží mocné vrstvy sněhu od konce října do konce dubna [nene].

Navíc o problémech smrkových lesů u nás se ví minimálně čtyřicet let, ne li déle a to je dostatek času ke změnám v přístupu k věci.

Takže to, že někdo pěstuje les "na kšeft" neznamená, že ho hodlá/musí vykácet zítra.

Znovu opakuji: Aby někdo mohl vypěstovat les na kšeft, musí také splnit určité požadavky na to, aby les i za dnešních podmínek vůbec mohl vyrůst. A to zde popsali dobře jiní - Honzasl a T.H.. Nemám k tomu co dodat.

Ale to se fachidiotům od prasklých motoráčků vysvětluje těžko [biggrin]. (Aneb, jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.)

Tak si do toho lesa hýkej i nadále, ale jako ozvěna se nemůže ozvat nic jiného, než: Vzdělávej se, vzdělávej se, vzdělávej se...[biggrin].

Ale klidně dál můžeš nosit oslí uši, mne to fakt nevadí [nene].
Sobota, 12. října 2019 - 00:41:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 20268
Registrován: 5-2002
Bram: Ani na Šumavě už dnes neleží mocné vrstvy sněhu od konce října do konce dubna
A to je příčina nebo následek...?
Speciálně v tuzemsku se krajina melioracemi a scelováním lánů zkurvila dost hodně a hooodně bych se divil, kdyby se to obešlo bez dopadů na klima.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Sobota, 12. října 2019 - 01:44:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4185
Registrován: 5-2004
Hajnej, ad Pokorný viz tady.

K přemnožené zvěři. Vlci by pomohli, ale než se rozšíří, nějakou dobu to trvá. Zbavit se nesmyslů v mysliveckým zákoně by mohlo být mnohem rychlejší.

honzaklonfar: ad smrky: rychle rostou ve svých optimálních oblastech. Okolo Brna vyžadujou až zahrádkářskou péči k tomu, aby je nepřerostl nálet všeho druhu, holt se jim ta výheň tady už nelíbí.

K Šumavě by asi stálo za přečtení tohle uvedení mýtů šířených JčK na pravou míru.

K „ekomamlasům“. Na zranitelnost zdejších fabrik na dřevo upozorňovali už před lety. I za těch 10 let se dalo změnit hospodaření a na kalamitu se připravit - no nezměnilo se nic a o to je probíhající náraz do zdi tvrdší.
Sobota, 12. října 2019 - 05:34:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9817
Registrován: 4-2003
Hajnej:A to je příčina nebo následek...?

To je především fakt, se kterým je nutné počítat a hlavně: Nelze ho v nejbližších desetiletích nikterak ovlivnit a je otázka, zda ho vůbec lze nějakou činností člověka ovlivnit. Čili jestli nepřevažuje to, na co člověk prostě vliv nemá...


Speciálně v tuzemsku se krajina melioracemi a scelováním lánů zkurvila dost hodně a hooodně bych se divil, kdyby se to obešlo bez dopadů na klima.

Melioracemi se krajina velmi poničila - odvodnila se a vysušila. Bohužel zde je vidět zhruba stejný nezájem zemědělců o jejich odstavení z provozu jako v případě lesníků o změnu přístupu k obnově lesních porostů.

O škodlivosti meliorací se ví zhruba tak dlouho, jako o škodlivosti smrkových monokultur, tedy několik desítek let. A výsledek? Meliorace nám stále odvodňují krajinu, stejně tak se ve velkém stále sázejí smrky...
Sobota, 12. října 2019 - 06:54:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3364
Registrován: 6-2016
David_jaša: Už jsem se zařekl, že nebudu reagovat. Ale na "odborníka světového formátu" (zejména na Litoměřicku) reagovat musím. Pakliže něco protlačuje Kindlmann, tak je velmi účelné udělat pravý opak!

A koukni se (bez emocí) na fotku z Plechého (čerstvou, letošní). Těch dubů, buků a javorů[rofl] Já tedy z listnáčů vidím jen jeřabinu (jeřáb?). A to není mnoho, Antone Pavloviči. A že si fotograf dal hodně záležet, aby nové smrčky vypadaly veliké vedle těch kůrovcových soušek!

Za chvíli vyrážím na Knížecí stolec. Uvidím, jak se s kůrovcem ve srovnatelných nadmořských výškách pasujou Vojenské lesy.
Sobota, 12. října 2019 - 08:28:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9818
Registrován: 4-2003
honzaklonfar:Těch dubů, buků a javorů

I poučený laik jako já ví, že dubům se ve větších výškách nedaří a proto tam nerostou.


A co se týká bezzásahových území, tak jsem přesvědčen, že se tam zasáhnout mělo. Hlavně ale po odumření starých stromů výsadbou nových a ve správné druhové skladbě, nikoliv opětovná výsadba smrkové monokultury. Prostě po dlouholetém nevhodném lesním hospodaření se příroda sice nějak časem dá do pořádku, ale bude to trvat dlouho (v našich podmínkách) a mohou vzniknout další škody.
balik
Sobota, 12. října 2019 - 10:40:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2475
Registrován: 11-2002
David_jaša:
Jen jako nepoučený laik, řeknu svůj dojem: Kopáček mi přijde slabý - bojuje s textem, ve kterém je Pokorného stručný popularizační excerpt. Tam, kde měl Pokorný víc prostoru, jsou jeho argumenty dotažené. A tedy pro mě jako neználka ta fyzikální argumentace je velice čtivá, mám z toho "aha"efekty [happy] .
Tady je víc Pokorného pohromadě v jednom .pdf:
- Echo 36/2018 - Vysycháme vlastním přičiněním (+ obrazové přílohy, které se tenkrát do echa nevešly)
- Stanovisko k argumentům o nevýznamném vlivu suchého lesa na hydrologii šumavských povodí (11.5.2016)
- Kritický rozbor článku Hrušky et al. (2016) - "Bezzásahový režim nemá vliv na hydrologii..."
- Nedivme se, že je sucho (22.6.2017)
- Schneider, Sagan: In the Cool - Rostliny v pojetí termodynamiky otevřených systémů
- ukázky z měření v terénu
Sobota, 12. října 2019 - 12:41:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10035
Registrován: 8-2012
Nechalo se to rozšířit a teď už je pozdě
Nechalo se rozšířit co? Nechaly se rozšířit smrkové monokultury jako "fabrika na dřevo" a to i v místech, kam nepatří? Tak to je v naprostém pořádku, že ty konečně díky lýkožroutu (z)mizí (nezmizí, fabrikanti si tam vysadí nové a ještě to troubům podají jako "Den za obnovu lesa"). Holt budete muset ke každému stromu zavést cílenou závlahu a na každý hektar jednoho pečovatele...
Lýkožrout je prostě jen lesní doktor, který vrací rovnováhu. Nejde o "rychlé pokácení suchého stromu" - to, že strom napadne kůrovec je hlavně signál, že ten strom je nemocný. To je příčinná souvislost - zdravý strom napadený kůrovcem je schopen se ubránit ("zaplaví" ho pryskyřicí), navíc kůrovec upřednostňuje ty nemocné a slabé, které vylučují jiné "vůně". Čili kůrovcová kalamita (z přírodního hlediska nic jiného než "velký úklid" nějaké nerovnováhy) nepřichází jen tak, ale je způsobena oslabením stromů (aktuálně několik sušších let za sebou) a koncentrována kvůli monokultuře (která je oslabená celá, nikoli jen jednotlivé stromy). Holt pěstovat na jižní Moravě v nějakých písečných půdách smrk je poukázka na průser s naprostou jistotou.
電車オタク
Sobota, 12. října 2019 - 14:22:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 155
Registrován: 12-2017
Navrhuji přesunout lesnicko-dřevařskou diskusi třeba někam sem pod článek a tady se vrátit k vlakům prosím...

KII.
Sobota, 12. října 2019 - 15:48:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10036
Registrován: 8-2012
Navrhuji se na vaše návrhy zvysoka vydefekovat a pokud chcete diskutovat o vysokorychlostních tratích na oblíbená témata (Miliardová Čína náš vzor, VRT už i v Maroku, 20.000 cestujících denně z Ústí do Prahy anebo Může za to špatná legislativa) tak prosím, nikdo vám v tom nebrání.
電車オタク
Flexo
Neděle, 13. října 2019 - 15:55:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 731
Registrován: 7-2005
Speciálně v tuzemsku se krajina melioracemi a scelováním lánů zkurvila dost hodně a hooodně bych se divil, kdyby se to obešlo bez dopadů na klima.



Já se fakt bavím. A zároveň i děsím toho, kam novodobé poroučení větru a dešti povede.
Pondělí, 14. října 2019 - 08:58:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9456
Registrován: 4-2003
zzásahových území, tak jsem přesvědčen, že se tam zasáhnout mělo. Hlavně ale po odumření starých stromů

Doporučuji se dostavit na DOD na příšlušnou fakultu a tam to probrat. A nerozmělňovat diskusi zde.


Jako bonus aspoň uvidíte univezitní kampus, který nemá v ČR obdoby.

---------------

Jinak odborníkem na zemědělství je každý, kdo má doma aspoň dva květináče. U lesnictví to bude nejspíš podobně.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."

Čtvrtek, 17. října 2019 - 17:53:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3382
Registrován: 6-2016
Ani ti šikovní Žaponci nejsou imunní proti všemu...

https://www.e15.cz/zahranicni/tajfun-hagibis-znicil-v-japonsku-si nkanzeny-za-vice-nez-sedm-miliard-1363308?utm_source=www.seznam.c z&utm_medium=sekce-z-internetu
Neděle, 20. října 2019 - 15:12:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 653
Registrován: 8-2017
Hajnej 20268:
Vzhledem k tomu že chybí v krajině kapacita pro zadržení nějakých 4 mld kubických metrů, tak to bude mít dopady, třeba jenom špičky průtoků, které se dají na limnigrafech pozorovat po bouřkách asi nebudou to pravé ořechové, když jde celkem rychle nahoru i Morava na dolním toku. To že to bude narušovat malý oběh vody a bude to dělat nepořádek se stabilitou teploty, je asi také jasné.

Když si to hodíte do kalkulačky, tak to odpovídá odtoku asi 162 m3/s po dobu roku.Tedy asi jedné Vltavy. Samozřejmě že se nám to podepisuje právě na povodních, špičkách a pod. Bohužel je to problém neřešitelný přehradami nebo jezery v Podkrušnohoří. I kdyby se tam realizovala všechna v nějaké maximální variantě, tak se dostaneme jenom tak na 1/4 objemu potřebného ke kompenzaci, navíc na jednom fleku. Taky je třeba problém se zahlubováním řek po regulaci, což změní místa usazování a třeba i hladina spodní vody. Celkem zajímavé je jak jedna malá změna umí kompletně změnit poměry v korytě. U nás ve městě přidali na pevný jez rybochod a klapku na stranu, kde bývalo na původním stavidlo. Písek se zase začal usazovat tam kde před přestavbou jezu po válce, což je pár kilometrů daleko a ne přímo pod ním, což vyžadovalo bagrování asi co tři roky. Co pak asi zvládlo napáchat obrovské rovnání řek, které proběhlo?

honzaklonfar 3382:
Stane se i v lepších rodinách... Škoda je že Šinkanzeny jsou moc široké, jinak se mohly koupit z druhé ruky místo rejžáků/sršňů/čankajšků (nebo jak to budeme říkat tomu novému leokřápu?). [wink]
Neděle, 20. října 2019 - 19:33:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10104
Registrován: 8-2012
Stane se i v lepších rodinách
Já bych si pohrdlivé šotokecy dovolil trochu korigovat tím, že tajfun Hagibis byl největším za posledních několik desítek (šedesát?) let a pokud v Japonsku zaznamenali 80 mrtvých, tak prohnat se něco takového třeba přes Filipíny, bude tam 80 tisíc mrtvých... no jo, ale žádné vysokorychlostní vlaky by se tam "neutopily" [uhoh].
電車オタク