Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 14. 10. 2019

Archiv diskuse Historie železnic do 14. 10. 2019

autor	příspěvek
McBain	Pátek, 30. srpna 2019 - 13:54:43
Administrátor Číslo příspěvku: 26249 Registrován: 5-2002	Hlavně celkem sedí podoba s portrétem na wikipedii. Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
Hajnej	Pátek, 30. srpna 2019 - 16:52:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19959 Registrován: 5-2002	McB: zúžit na Cislajtánii Krásnej pojem... Hlavně se už dneska to cis- a trans- moc často neslyší, snad leda u chemiků, když přijde řeč na izomery. Jo a pak samozřejmě v Itálii, všeliké ty Trastevere a tak podobně...
Zdepa	Pátek, 30. srpna 2019 - 22:51:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2901 Registrován: 7-2005	Takže teď už stačí napsat do místního muzea či archivu v Kutné Hoře, zda ve sbírce nemají fotky z návštěvy jejich čestného občana a porovnat to....
K.T.	Pondělí, 02. září 2019 - 09:38:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 1-2018	Jak se cestovalo za tatíčka Masaryka ...
Makus	Pondělí, 02. září 2019 - 11:39:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1102 Registrován: 9-2016	Bw_Ig: Podle mých poznámek na doplnění: "První vlak č. 5252 vyjel ze Zruče nad Sázavou 1. listopadu 1905 směrem do Kutné Hory v 5:50, vlak vedl strojvedoucí Popelka, topič Sobotka a četa Weber a Wilka. Vlak byl tvořen lokomotivou 97.242, 4 osobními vozy a 6 nákladními (3 ložené a 3 prázdné). Ze Zruče tehdy odjelo 10 cestujících, další však přistupovali v následujících stanicích a zastávkách."
Zdepa	Pondělí, 02. září 2019 - 22:49:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2903 Registrován: 7-2005	nejen v době nedávné kontrolovala domovní důvěrnice, zda na oknech jsou ve správný den ty správné praporky... ale v roce 1935 při obchůzce v Chebu si místní četník poznamenal, že na oknech státních železničních zaměstnanců, v erárním železniční domě, nejsou k oslavě 28.října vyvěšeny požadované praporky. Všech 15 provinilců zapsal a přes policejní ředitelství skončil soupis na ministerstvu železnic..... a bylo z toho bububu na plzeňské ředitelství, aby se to příště neopakovalo.
Borovička	Úterý, 03. září 2019 - 06:13:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8786 Registrován: 5-2002	Zdepa: to není žádné překvapení. Ono to nacistické a později komunistické myšlení a jednání muselo z nějakých tradic vyrůstat. Mávat se muselo už za Rakouska.
Zdepa	Úterý, 03. září 2019 - 08:00:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2904 Registrován: 7-2005	Samozřejmě. Vždy se našel někdo, kdo nešel s davem.... Ať za Procházky, Tatíčka či Klémy... A díky občasným stížnostem, za monarchie, že neprodávají jízdenky s českými ekvivalenty, a za ČSR, že někde nejsou dvojjazyčné popisky, se dá potkat pár střípků z běžného provozu, který je dnes už zapomenutý. Takže díky dopisu jednoho právníka, který v únoru 1935 jel za prací na bezdružické lokálce a všiml si že v motoráku M 120.209 jsou jen české popisky, tak napsal předsedovi své strany, panu Henleinovi, aby interpeloval ministra železnic, že v této oblasti by bylo potřeba popisy dvoujazyčně, víme přesně, co zde jezdilo....
McBain	Úterý, 03. září 2019 - 08:09:57
Administrátor Číslo příspěvku: 26253 Registrován: 5-2002	Zdepa: "Takže díky dopisu jednoho právníka, který v únoru 1935 jel za prací na bezdružické lokálce a všiml si že v motoráku M 120.209 jsou jen české popisky" Toto je vůbec zajímavé téma pro historické bádání, lokálky vedoucí přes jazykovou hranici. Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
Borovička	Úterý, 03. září 2019 - 09:21:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8788 Registrován: 5-2002	To můžeme pátrat i v Praze, kde dnes na jedné pražské lokálce z Hostivaře přes Malešice do Libně jezdí motoráček, v němž jsou pouze nápisy v německém jazyce. Pravda názvy stanic a hlášení je česky. A jak je to s úředním jazykem ve smíšených oblastech, se můžeme podívat třeba na východní Slovensko, kde v obchodě zákaz prodeje alkoholu a tabáku mladistvým je uveden pouze ve slovenštině, zato nápis na lednici Prosím zavírejte ledničku je zase výhradně v maďarštině. A pivni otčenáš, co visel v přidružené hospůdce na zdi, byl kupodivu v češtině. (Příspěvek byl editován uživatelem Borovička.)
Makus	Úterý, 03. září 2019 - 11:15:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1104 Registrován: 9-2016	S těmi názvy stanic česky/německy to bylo vždycky zajímavé. Tak například v roce 1920 byl změněn původní název stanice Rudelsdorf na Rudoltice v Čechách. Německý ekvivalent názvu stanice však vzhledem k národnostnímu rozložení obyvatelstva zůstal zachován. Například v roce 1921 žilo v Rudolticích 1 154 obyvatel, z toho pouze 12 Čechů. Ostatní byli Němci. Ale asi nejvíce mne dostaly rakouské názvy: "Ober Ledeč" a "Soběschin".
Borovička	Úterý, 03. září 2019 - 13:08:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8789 Registrován: 5-2002	Ano Rakousko používalo v německý názvech v české části oficiálně háčky. Např. Pečky/Peček. Jinak tomu ovšem bylo na vojenských mapách. Tou dobou ale bylo pojmenování nejednotné a vlastně neoficiální. Dnes je obec zapsaná v registru a změnit název je těžké už kvůli následnému "postihu" obyvatel obce.
Statistik	Úterý, 03. září 2019 - 14:01:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6416 Registrován: 6-2004	Poradí prosím někdo neznalému s jednou záležitostí, pro která Vás asi bude banální? Jaká byla pravidla německého pravopisu v případě používání písmen G, J a I, zejména v názvech a jménech? Německý pravopis používal místo našeho J písmeno G? A četlo se to potom jako G, nebo jako J? (Gablonz/"Gablonc-Jablonc"). I ve středověkém českém pravopise se lze setkat s "dnešním" písmenem G psaným tam, kde by dnes stálo (a vyslovovalo se) písmeno J, nicméně ne striktně. Má to souvislost s německým pravopisem a jeho aplikováním G a J? Totéž I/J. Například slovo "Jnhalt" (namísto dnešního Inhalt). Předpokládám, že i tak se písmeno J četlo jako I. Stejná "záměna" písmen I a J funguje i v písmenných řadách nákladních vozů z dob R-U? Když je například Jhng, jde podle dnešního pravopisu o řadu Ihng? Pokud J stálo namísto I, co německý pravopis používal pro písmeno odpovídající našemu J? Zmíněné G? Jestli je to někde na internetu k prostudování a nechcete s tím ztrácet čas, stačí mi k prostudování odkaz. Díky předem.
McBain	Úterý, 03. září 2019 - 14:20:38
Administrátor Číslo příspěvku: 26254 Registrován: 5-2002	Statistik: "Poradí prosím někdo neznalému s jednou záležitostí, pro která Vás asi bude banální? Jaká byla pravidla německého pravopisu v případě používání písmen G, J a I, zejména v názvech a jménech? Německý pravopis používal místo našeho J písmeno G? A četlo se to potom jako G, nebo jako J? (Gablonz/"Gablonc-Jablonc"). I ve středověkém českém pravopise se lze setkat s "dnešním" písmenem G psaným tam, kde by dnes stálo (a vyslovovalo se) písmeno J, nicméně ne striktně. Má to souvislost s německým pravopisem a jeho aplikováním G a J? Totéž I/J. Například slovo "Jnhalt" (namísto dnešního Inhalt). Předpokládám, že i tak se písmeno J četlo jako I. Stejná "záměna" písmen I a J funguje i v písmenných řadách nákladních vozů z dob R-U? Když je například Jhng, jde podle dnešního pravopisu o řadu Ihng? Pokud J stálo namísto I, co německý pravopis používal pro písmeno odpovídající našemu J? Zmíněné G? Jestli je to někde na internetu k prostudování a nechcete s tím ztrácet čas, stačí mi k prostudování odkaz. Díky předem." Tohle se podle mě týká jen začátků slov. Takže třeba Jizerské hory bývaly nazývány Jsergebirge. A v češtině si myslím, že to bylo stejné. A vznikaly z toho známé zmatky. Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
Makus	Úterý, 03. září 2019 - 15:36:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1105 Registrován: 9-2016	Statistik: Nejsem moc znalec historie německého jazyka. Ale původně se psalo švabachem, nemůže to být v tom? Můj děda (čech) psal písmeno z jako azbukou (skoro to vypadalo jako 3 kombinovaná se psaným j). Takže jestli to nebylo I, které se zapisovala tak, že vypadalo jako J. Borovička: Názvy obcí byly oficiálně stanoveny v roce 1924, do té doby měla obec třeba dva české názvy, např.: Chabeřice / Chaběřice či Chřenovice / Křenovice. Ale uznejte, že Ober Ledeč je super paskvil.
Hajnej	Úterý, 03. září 2019 - 16:28:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19986 Registrován: 5-2002	Zdepa: Takže díky dopisu jednoho právníka, který v únoru 1935 jel za prací na bezdružické lokálce a všiml si že v motoráku M 120.209 jsou jen české popisky, tak napsal předsedovi své strany, panu Henleinovi, aby interpeloval ministra železnic, že v této oblasti by bylo potřeba popisy dvoujazyčně, víme přesně, co zde jezdilo Podobně nemálo pátračů po rodinné historii s povděkem kvituje pozitivní vedlejší efekt norimberských zákonů, protože jinak by v pozůstalosti nenašli lejstra, zachycující hnedle tři generace předků naráz. Já teď taky narazil na křestní list pradědečka a prababičky, kde jsou další dvě generace nazpátek...
Statistik	Úterý, 03. září 2019 - 16:34:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6417 Registrován: 6-2004	Takže jestli to nebylo I, které se zapisovala tak, že vypadalo jako J Může být, do jisté doby se I psalo jako J, od jisté doby jako I. Ale pokud psané J znamenalo I, jak tedy potom němčina psala velké J? Písmenem G? Proč se to tedy četlo jako G a ne jako J? A jak potom psala velké G?
Hajnej	Úterý, 03. září 2019 - 16:34:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19987 Registrován: 5-2002	McB: Tohle se podle mě týká jen začátků slov A nebo taky ne - nedávno byl v novinách článek o šťastném nálezu originálu Máchova Máje a bylo tam něco jako: Byl pozdnj weczer prwnj mág weczernj mág byl lásky czas Moc hezky takový pravopis zabudoval Karel Čapek do své Války s mloky, kde nějaký pan profesor čte stařičkou stať O lidogeštěrkách a když ji dočte, pomyslí si "to ge gasné". Inspirováni tímto jsme s Honzou Konradem dlouho psali Jestřebí jako Gestrzebj... (Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.)
Zdepa	Úterý, 03. září 2019 - 17:28:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2905 Registrován: 7-2005	ad písmo - to je dokonce vědní obor (paleografie) a učí se to na těch správných vysokých školách. A nějaký odkaz je snad i tady https://badame.cz/category/stare-pismo/
dědek_hank	Úterý, 03. září 2019 - 19:54:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1709 Registrován: 7-2017	McBain: "Toto je vůbec zajímavé téma pro historické bádání, lokálky vedoucí přes jazykovou hranici." A co teprve Morava, kde byla jazyková hranice místy tak rozplizlá, že se o ní vůbec nedalo mluvit...
Joe	Středa, 04. září 2019 - 07:04:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 771 Registrován: 10-2007	něco k záměnám j/i a g/j viz zde, bod 5b www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
drake	Středa, 04. září 2019 - 09:07:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 321 Registrován: 7-2017	Statistik: Psaní I a J souvisí s vývojem celé latinky, která původně měla méně písmen a J tam původně vůbec nebylo. Až postupně se tam dostává a v každém jazyce trochu jinak, protože v každém jazyce bylo potřeba zapisovat jiné hlásky. Němčina u velkých písmen psaní I a J nerozlišovala poměřně dlouho, což je vidět v archivech na běžných dokumentech. Hodně do rozlišování obou písmen zasáhl vývoj jiných typů písem, speciálně v souvislosti s rozvojem psacích strojů. Takže nejvíce zmatku v tom je po roce 1900, kdy se vyskytují u mnoha slov obě psaní.
S4991023	Středa, 04. září 2019 - 11:30:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3679 Registrován: 9-2003	Hajnej: Je zajímavé, že těsně před vstupem do tohoto vlákna jsem přesně pod vlivem Války s moky do kočičí diskuse napsal, že sousedovic kočka chce s námi sdílet gezírko, repsektive rybjčky v njem. NOBLE BRICKS
22michal	Středa, 04. září 2019 - 12:42:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 247 Registrován: 7-2017	Je to už hodně OT, ale mě osobně nejvíc překvapila existence ostrého S v anglickém jazyce (louskal jsem nějaké texty ze začátku 19. století).
Jan_perner	Středa, 04. září 2019 - 14:41:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 257 Registrován: 10-2002	S tím J-I jde o dvě různé věci. Jako velké písmeno, tj. na začátku slova nebo ve zkratkách (a řadových označení nákladních vozů) I=J (tj. Jn=In, J^k=I^K. To bylo v "německé" latince všeobecně). V českém pravopisu ale j=í (tj. dlouhé í), zatímco krátké normálně i=i. Pak samozřejmě platilo g=j (odtud "jenerál") a w=v. Pokud se čeština psala frakturou/švabachem, tak se ještě (stejně jako v němčině) rozlišovala dvě různá "s", tj. krátké a dlouhé (s - ſ , nebyla zaměnitelná) a š se často psalo jako ſſ. A czeſký prawopis ſe wywýgel, takže to nebylo ſtále ſtegné, takže podrobnegſſj wýklad by byla gjzda na dlouhou trať Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
šimek	Středa, 04. září 2019 - 21:14:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 384 Registrován: 5-2002	Vývoj českého pravopisu je fundovaně podán např. zde (pro poučení o českých historických (počínaje středověkem) pravopisech je ale potřeba proklikat i příslušné odkazy: https://www.czechency.org/slovnik/%C4%8CESK%C3%9D%20PRAVOPIS. Psaní j jako g, v jako w atd. je rozhodně o dost starší písemná tradice, než aby souvisela s až tiskovými písmy švabachem/frakturou. Rozdíl mezi německou podobou Jablonce (Gablonz) a Jizery (Iser) není primárně pravopisný, ale etymologický: první vzniklo poněmčením české podoby, němečtí kolonisté tam to g patrně vyslovovali (snad i vlivem české grafiky, i když psaní s G- je v češtině do 19. století relativně řídké); Jizera vychází z indoevropského slova, jeho obdoba je jako jméno toku dodnes v řadě evropských jazyků, srov. Isar v Bavorsku, Isere ve Francii, Ijzer v Holandsku atd.
Statistik	Čtvrtek, 05. září 2019 - 07:59:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6419 Registrován: 6-2004	Díky všem za odpovědi!
Hajnej	Čtvrtek, 05. září 2019 - 09:46:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20002 Registrován: 5-2002	S499: pod vlivem Války s moky To vypadlé "l" to ovšem významově posunulo docela významně... šimek: srov. Isar v Bavorsku, Isere ve Francii, Ijzer v Holandsku atd. ...Isarco jakožto levý přítok Adiže.
Joe	Pátek, 06. září 2019 - 17:09:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 773 Registrován: 10-2007	... a další porce etymologie z Mladé Boleslavi (kašna Jizera): foto www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
Vagonet	Sobota, 14. září 2019 - 20:50:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 301 Registrován: 7-2017	Včera & dnes Radomyšl:
Zdepa	Neděle, 06. října 2019 - 22:03:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2915 Registrován: 7-2005	i toto řešila Č.Ú.R.Ž.na jaře 1922
Michalcz	Úterý, 08. října 2019 - 09:42:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 86 Registrován: 8-2002	Mám dotaz směřující do dob minulých. Je pravda, že za éry ČSD existoval samostatný formulář, řešící situace, kdy za dobu služby nedošlo k žádné mimořádnosti, s názvem přibližně "Nic se nestalo", nebo je to jen folklór? Jestli je na tom špetka pravdy, neměl by někdo jeho ukázku?
M_g	Úterý, 08. října 2019 - 10:09:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1156 Registrován: 6-2006	"Není co hlásit" A bylo to z důvodu kontrolovatelné odezvy na nějaký oběžník (že se formulář s hlášením někde neztratil).
T_._H_.	Úterý, 08. října 2019 - 10:19:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9984 Registrován: 8-2012	(Ve věci ...) NENÍ CO HLÁSIT. Tzv. "vakátní hlášení" neboli vakát. Nevím, co by na tom mělo být folklórního nebo bizarního - rozdíl mezi "nulovou" informací a žádnou informací je zásadní. 電車オタク
Luboš_3.21	Úterý, 08. října 2019 - 10:34:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2009 Registrován: 4-2014	Michalcz - tak jestli existoval na to nějaký formulář, to nevím, ale u nás na stanici na to existoval obyčejný sešit A4, který byl opatřen nápisem "HODNOCENÍ SMĚNY" a razítkem stanice. Tam se zapisovaly události a závady ve stanici, pokud se nic nestalo tak se tam napsalo "směna proběhla bez závad" a podpis výpravčího. Čas od času to kontroloval jak náčelník stanice, tak i dozorčí provozu a přihodili svůj podpis, že kniha prošla kontrolou. A psalo se to až do roku 2011, pak se to zrušilo. Bylo to docela zajímavé neboť u nás na stanici to byl cca 300 stránková bichle, která byla založena v roce cca 1967 a pasalo se do ní až do roku 2011. A pročítat zpětné záznamy z minulosti bylo zajímavé. Bohužel tu knihu nemám, neboť při likvidaci archivu v roce 2011, kdy se zrušila ve stanici dopravní služba, tak tu knihu vyhodili do sběrny starého papíru. (Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.)
Hajnej	Úterý, 08. října 2019 - 16:29:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20235 Registrován: 5-2002	Mcz: Je pravda, že za éry ČSD existoval samostatný formulář, řešící situace, kdy za dobu služby nedošlo k žádné mimořádnosti, s názvem přibližně "Nic se nestalo", nebo je to jen folklór? No existovala malá A6 cedulka "Není co hlásit", která se posílala kupříkladu tehdy, když ve stanici nebyl žádný pohyb (nákladních) vozů. Jejím protějškem byla velká A3 plachta, kam se psaly ty pohyby, když nastaly. A přesně jak píše TH, rozdíl mezi "nulovou" informací a žádnou informací je dost zásadní. Lidově řečeno, "nevím" neznamená ani "ano", ani "ne". Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
honzaklonfar	Úterý, 08. října 2019 - 17:36:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3350 Registrován: 6-2016	existovala malá A6 cedulka "Není co hlásit" Kdybych nebyl bordelář, tak bych ji našel... Moc se mi tenkrát líbila
Hajnej	Úterý, 08. října 2019 - 18:55:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20236 Registrován: 5-2002	Taky ji někde máme... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Zdepa	Úterý, 08. října 2019 - 21:23:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2917 Registrován: 7-2005	"vakátním hlášením" se reagovalo ze stanic na oběžníky a dotazy, které chodily od nadřízených orgánů, většinou z ředitelství či správy dráhy. Jako předtištěný tiskopis ho znám určitě již z poloviny 20.let a v někdy v druhé polovině 30.let se "učesal" na "není, co hlásit". ZA Protektorátu byla logicky i německá mutace. Jak někdo již správně poznamenal, šlo o zpětnou informaci, zda to dostaly všechny oslovené podslužebny. A v případě nedodání žádné odpovědi mohlo začít pérování..... Taky jsem někde měl doma jak čistý, tak kopie pár použitých ze spisů....jen je najít...
Radar007	Úterý, 08. října 2019 - 22:01:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 485 Registrován: 7-2010	www.veselidepo.cz
Joe	Středa, 09. října 2019 - 13:26:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 790 Registrován: 10-2007	Zajímá se někdo o kameny označující hranice traťmistrovských okrsků? odkaz na příspěvek www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
dědek_hank	Středa, 09. října 2019 - 16:24:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1823 Registrován: 7-2017	Jinde tato otázka zřejmě zapadla, tak to zkusím tady. Zbývá ještě někde v sítích SŽDC nebo ŽSR nějaká budova dřevěné lokomotivní remízy, třeba i nefunkční nebo nepoužívaná nebo používaná pro jiné účely? Jestliže ne, máte někdo přehled o tom, kdy a kde byly dřevěné remízy naposledy v provozu? Z poválečného období vím o čtyřech dřevěných remízách: Kouty nad Desnou - ta ale měla zděné pilíře a dřevěné byly pouze výplně stěn mezi nimi; víte někdo, kdy byla zbořena? Mikulovice - byla přestavěna na zděnou - víte někdo kdy? Skalice nad Svitavou - shořela v r. 1957 a už nikdy nebyla obnovena Kolešovice - další podrobnosti neznám
Motoráček	Středa, 09. října 2019 - 17:39:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1573 Registrován: 8-2006	A co Chornice, nemohlo by to být dle vašich představ? Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
dědek_hank	Středa, 09. října 2019 - 17:48:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1824 Registrován: 7-2017	No vida, na Chornici jsem si nevzpomněl... Ano, to je přesně ono. Ještě nějaké další příklady?
dědek_hank	Středa, 09. října 2019 - 20:13:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1825 Registrován: 7-2017	Dřevěná remíza taky byla/je (je dosud?) v Bechyni.
McBain	Čtvrtek, 10. října 2019 - 11:09:37
Administrátor Číslo příspěvku: 26287 Registrován: 5-2002	Myslím, že už tam určitě nestojí (pokud se tedy bavíme o starém nádraží). Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
dědek_hank	Čtvrtek, 10. října 2019 - 11:32:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1828 Registrován: 7-2017	McBain 26287: Podle informace z modelářského fóra je v případě Bechyně řeč o novém nádraží a o fotce z 80. let.
Prvni	Čtvrtek, 10. října 2019 - 14:01:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 144 Registrován: 4-2007	Podle informace z modelářského fóra je v případě Bechyně řeč o novém nádraží a o fotce z 80. let. A kde by tam jako byla? Ta zděná je snad původní z 20.let nebo ne? Vzhůru do boje! Povedu vás proti smrtelným. ZVÍTĚZÍME!!
dědek_hank	Čtvrtek, 10. října 2019 - 14:28:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1830 Registrován: 7-2017	Prvni 144: Nevím, kdybych věděl, tak bych se neptal... Jestli víš ty, tak mi prosím odpověz.
McBain	Čtvrtek, 10. října 2019 - 14:43:08
Administrátor Číslo příspěvku: 26288 Registrován: 5-2002	Tam žádná dřevěná remíza nikdy nebyla, už tak nějak z podstaty věci. Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
Oldcerry	Čtvrtek, 10. října 2019 - 15:29:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6054 Registrován: 7-2007	McBain: V Bechyni byl dřevěný přístavek, před touto stávající remízou, aby se tam vešly dvě lokomotivy. Zbouráno to bylo někdy kolem milenia.+/-
McBain	Pátek, 11. října 2019 - 07:14:51
Administrátor Číslo příspěvku: 26290 Registrován: 5-2002	To jo, ale to určitě nebyla lokálková remíza postavená podle normálií kkStB. Předpokládám, že o to tady jde? Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
dědek_hank	Pátek, 11. října 2019 - 09:59:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1832 Registrován: 7-2017	McBain 26290: Jde mi o dřevěné remízy obecně na normálně rozchodné železnici (nikoli tramvajové) a na vlečkách, nejen do r. 1918. Ještě jsem si vzpomněl na jednu spolehlivě doloženou, a ta byla v Ledči nad Sázavou. Taky přesně nevím, kdy zanikla. Kdybych to rozšířil na vlečky a další neveřejné dráhy, případně na úzký rozchod, asi by se taky leccos našlo. Pokud jde o tu Bechyni, kolega to upřesnil včetně výkresu. Jestli mi dá svolení, budu to tady publikovat.
dědek_hank	Pátek, 11. října 2019 - 11:22:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1834 Registrován: 7-2017	Dřevěná remíza v Ledči nad Sázavou, která zchátrala a spadla někdy v 60. letech: (Zdroj: Navrátil, Pleva - 100 let místní dráhy Světlá - Ledeč - Kácov, vydal Posázavský Pacifik 2003) K Bechyni mi Milan Ferdián na modelářském fóru napsal toto: Tak [jako ta remíza v Ledči, poznámka moje] vypadala cca do roku 1978, kdy existují fotografie. Na střeše nebyly větráky, ale vedeno průběžné nosné vedení troleje a remízou vedla samotná trolej. Střecha remízy měla větší tupý úhel, kvůli návaznosti na zděnou remízu. Žádný přístavek to nebyl, ale regulérní lokomotivní remíza. Fotografie dřevěné remízy v Bechyni by měla být v pamětní publikaci k 80. výročí bechyňské lokálky.
dědek_hank	Pátek, 11. října 2019 - 11:25:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1835 Registrován: 7-2017	A ještě jsem zapomněl na dřevěné remízy (no, spíš kůlničky pro mašinky na půdorysu 11,4 x 5,1 m...) v Lovečkovicích, Verneřicích a Úštěku horním nádraží. (Viz Svět železnice 29/2009.)
310097	Pátek, 11. října 2019 - 20:01:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 182 Registrován: 3-2013	dědek_hank: "Zbývá ještě někde v sítích SŽDC nebo ŽSR nějaká budova dřevěné lokomotivní remízy, třeba i nefunkční nebo nepoužívaná nebo používaná pro jiné účely? Jestliže ne, máte někdo přehled o tom, kdy a kde byly dřevěné remízy naposledy v provozu?" Kedysi bola "drevená" remíza i v Šamoríne!!
rkwa	Pátek, 11. října 2019 - 22:28:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12 Registrován: 1-2018	dřevěná remíza existující - Šumperk a bývalá v Novém Jičíně - horním nádraží
drake	Sobota, 12. října 2019 - 00:17:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 324 Registrován: 7-2017	Praha-Bubny, bývalé lokomotvní remízy BEB. Pokud tedy ještě stojí, fotka čela je z r. 2007.
Pjp	Sobota, 12. října 2019 - 09:12:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3055 Registrován: 12-2005	A co Nymburk město ? Tam by mě ostatně zajímala i historie či aspoň nějaký náčrt .. Pavel Web page Facebook Google+
Zdepa	Pondělí, 14. října 2019 - 21:55:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2919 Registrován: 7-2005	ad Pjp - tak zrovna Nymburk město, alespoň dle normálií pro místní dráhy, které StEGu v roce 1883 schválila Generální inspekce, měla sice čela - vrata - dřevěná, ale boky byly zděné. Od začátku byla 3.kolejná s poznámkou "pro 6 strojů" (samozřejmě v němčině). Již v polovině 30.let je v plánu kolejiště uvedena poznámka "remíza pro motorové vozy". A to jistě přineslo jisté rekonstrukční zásahy.