Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 14. 10. 2019 « předcházející | další »

Archiv diskuse Historie železnic do 14. 10. 2019

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   autor příspěvek
McBain
Pátek, 30. srpna 2019 - 13:54:43  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26249
Registrován: 5-2002
Hlavně celkem sedí podoba s portrétem na wikipedii.
Pátek, 30. srpna 2019 - 16:52:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19959
Registrován: 5-2002
McB: zúžit na Cislajtánii
Krásnej pojem...
Hlavně se už dneska to cis- a trans- moc často neslyší, snad leda u chemiků, když přijde řeč na izomery. Jo a pak samozřejmě v Itálii, všeliké ty Trastevere a tak podobně...
Pátek, 30. srpna 2019 - 22:51:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2901
Registrován: 7-2005
Takže teď už stačí napsat do místního muzea či archivu v Kutné Hoře, zda ve sbírce nemají fotky z návštěvy jejich čestného občana a porovnat to....[happy]
Pondělí, 02. září 2019 - 09:38:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4
Registrován: 1-2018
Jak se cestovalo za tatíčka Masaryka ...
Pondělí, 02. září 2019 - 11:39:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1102
Registrován: 9-2016
Bw_Ig: Podle mých poznámek na doplnění: "První vlak č. 5252 vyjel ze Zruče nad Sázavou 1. listopadu 1905 směrem do Kutné Hory v 5:50, vlak vedl strojvedoucí Popelka, topič Sobotka a četa Weber a Wilka. Vlak byl tvořen lokomotivou 97.242, 4 osobními vozy a 6 nákladními (3 ložené a 3 prázdné). Ze Zruče tehdy odjelo 10 cestujících, další však přistupovali v následujících stanicích a zastávkách."
Pondělí, 02. září 2019 - 22:49:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2903
Registrován: 7-2005
nejen v době nedávné kontrolovala domovní důvěrnice, zda na oknech jsou ve správný den ty správné praporky... ale v roce 1935 při obchůzce v Chebu si místní četník poznamenal, že na oknech státních železničních zaměstnanců, v erárním železniční domě, nejsou k oslavě 28.října vyvěšeny požadované praporky. Všech 15 provinilců zapsal a přes policejní ředitelství skončil soupis na ministerstvu železnic..... a bylo z toho bububu na plzeňské ředitelství, aby se to příště neopakovalo.
Úterý, 03. září 2019 - 06:13:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8786
Registrován: 5-2002
Zdepa: to není žádné překvapení. Ono to nacistické a později komunistické myšlení a jednání muselo z nějakých tradic vyrůstat. Mávat se muselo už za Rakouska.
Úterý, 03. září 2019 - 08:00:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2904
Registrován: 7-2005
Samozřejmě. Vždy se našel někdo, kdo nešel s davem.... Ať za Procházky, Tatíčka či Klémy...

A díky občasným stížnostem, za monarchie, že neprodávají jízdenky s českými ekvivalenty, a za ČSR, že někde nejsou dvojjazyčné popisky, se dá potkat pár střípků z běžného provozu, který je dnes už zapomenutý. Takže díky dopisu jednoho právníka, který v únoru 1935 jel za prací na bezdružické lokálce a všiml si že v motoráku M 120.209 jsou jen české popisky, tak napsal předsedovi své strany, panu Henleinovi, aby interpeloval ministra železnic, že v této oblasti by bylo potřeba popisy dvoujazyčně, víme přesně, co zde jezdilo....
McBain
Úterý, 03. září 2019 - 08:09:57  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26253
Registrován: 5-2002
Zdepa:
"Takže díky dopisu jednoho právníka, který v únoru 1935 jel za prací na bezdružické lokálce a všiml si že v motoráku M 120.209 jsou jen české popisky"

Toto je vůbec zajímavé téma pro historické bádání, lokálky vedoucí přes jazykovou hranici.
Úterý, 03. září 2019 - 09:21:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8788
Registrován: 5-2002
To můžeme pátrat i v Praze, kde dnes na jedné pražské lokálce z Hostivaře přes Malešice do Libně jezdí motoráček, v němž jsou pouze nápisy v německém jazyce. Pravda názvy stanic a hlášení je česky.

A jak je to s úředním jazykem ve smíšených oblastech, se můžeme podívat třeba na východní Slovensko, kde v obchodě zákaz prodeje alkoholu a tabáku mladistvým je uveden pouze ve slovenštině, zato nápis na lednici Prosím zavírejte ledničku je zase výhradně v maďarštině. A pivni otčenáš, co visel v přidružené hospůdce na zdi, byl kupodivu v češtině.

(Příspěvek byl editován uživatelem Borovička.)
Úterý, 03. září 2019 - 11:15:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1104
Registrován: 9-2016
S těmi názvy stanic česky/německy to bylo vždycky zajímavé. Tak například v roce 1920 byl změněn původní název stanice Rudelsdorf na Rudoltice v Čechách. Německý ekvivalent názvu stanice však vzhledem k národnostnímu rozložení obyvatelstva zůstal zachován. Například v roce 1921 žilo v Rudolticích 1 154 obyvatel, z toho pouze 12 Čechů. Ostatní byli Němci.

Ale asi nejvíce mne dostaly rakouské názvy: "Ober Ledeč" a "Soběschin".
Úterý, 03. září 2019 - 13:08:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8789
Registrován: 5-2002
Ano Rakousko používalo v německý názvech v české části oficiálně háčky. Např. Pečky/Peček. Jinak tomu ovšem bylo na vojenských mapách. Tou dobou ale bylo pojmenování nejednotné a vlastně neoficiální. Dnes je obec zapsaná v registru a změnit název je těžké už kvůli následnému "postihu" obyvatel obce.
Statistik
Úterý, 03. září 2019 - 14:01:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6416
Registrován: 6-2004
Poradí prosím někdo neznalému s jednou záležitostí, pro která Vás asi bude banální?
Jaká byla pravidla německého pravopisu v případě používání písmen G, J a I, zejména v názvech a jménech? Německý pravopis používal místo našeho J písmeno G? A četlo se to potom jako G, nebo jako J? (Gablonz/"Gablonc-Jablonc"). I ve středověkém českém pravopise se lze setkat s "dnešním" písmenem G psaným tam, kde by dnes stálo (a vyslovovalo se) písmeno J, nicméně ne striktně. Má to souvislost s německým pravopisem a jeho aplikováním G a J?

Totéž I/J. Například slovo "Jnhalt" (namísto dnešního Inhalt). Předpokládám, že i tak se písmeno J četlo jako I. Stejná "záměna" písmen I a J funguje i v písmenných řadách nákladních vozů z dob R-U? Když je například Jhng, jde podle dnešního pravopisu o řadu Ihng?

Pokud J stálo namísto I, co německý pravopis používal pro písmeno odpovídající našemu J? Zmíněné G?

Jestli je to někde na internetu k prostudování a nechcete s tím ztrácet čas, stačí mi k prostudování odkaz. Díky předem.
McBain
Úterý, 03. září 2019 - 14:20:38  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26254
Registrován: 5-2002
Statistik:
"Poradí prosím někdo neznalému s jednou záležitostí, pro která Vás asi bude banální?
Jaká byla pravidla německého pravopisu v případě používání písmen G, J a I, zejména v názvech a jménech? Německý pravopis používal místo našeho J písmeno G? A četlo se to potom jako G, nebo jako J? (Gablonz/"Gablonc-Jablonc"). I ve středověkém českém pravopise se lze setkat s "dnešním" písmenem G psaným tam, kde by dnes stálo (a vyslovovalo se) písmeno J, nicméně ne striktně. Má to souvislost s německým pravopisem a jeho aplikováním G a J?

Totéž I/J. Například slovo "Jnhalt" (namísto dnešního Inhalt). Předpokládám, že i tak se písmeno J četlo jako I. Stejná "záměna" písmen I a J funguje i v písmenných řadách nákladních vozů z dob R-U? Když je například Jhng, jde podle dnešního pravopisu o řadu Ihng?

Pokud J stálo namísto I, co německý pravopis používal pro písmeno odpovídající našemu J? Zmíněné G?

Jestli je to někde na internetu k prostudování a nechcete s tím ztrácet čas, stačí mi k prostudování odkaz. Díky předem."


Tohle se podle mě týká jen začátků slov. Takže třeba Jizerské hory bývaly nazývány Jsergebirge. A v češtině si myslím, že to bylo stejné. A vznikaly z toho známé zmatky. [happy]
Úterý, 03. září 2019 - 15:36:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1105
Registrován: 9-2016
Statistik: Nejsem moc znalec historie německého jazyka. Ale původně se psalo švabachem, nemůže to být v tom? Můj děda (čech) psal písmeno z jako azbukou (skoro to vypadalo jako 3 kombinovaná se psaným j). Takže jestli to nebylo I, které se zapisovala tak, že vypadalo jako J.

Borovička: Názvy obcí byly oficiálně stanoveny v roce 1924, do té doby měla obec třeba dva české názvy, např.: Chabeřice / Chaběřice či Chřenovice / Křenovice.

Ale uznejte, že Ober Ledeč je super paskvil.
Úterý, 03. září 2019 - 16:28:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19986
Registrován: 5-2002
Zdepa: Takže díky dopisu jednoho právníka, který v únoru 1935 jel za prací na bezdružické lokálce a všiml si že v motoráku M 120.209 jsou jen české popisky, tak napsal předsedovi své strany, panu Henleinovi, aby interpeloval ministra železnic, že v této oblasti by bylo potřeba popisy dvoujazyčně, víme přesně, co zde jezdilo
Podobně nemálo pátračů po rodinné historii s povděkem kvituje pozitivní vedlejší efekt norimberských zákonů, protože jinak by v pozůstalosti nenašli lejstra, zachycující hnedle tři generace předků naráz.
Já teď taky narazil na křestní list pradědečka a prababičky, kde jsou další dvě generace nazpátek...
Statistik
Úterý, 03. září 2019 - 16:34:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6417
Registrován: 6-2004
Takže jestli to nebylo I, které se zapisovala tak, že vypadalo jako J

Může být, do jisté doby se I psalo jako J, od jisté doby jako I. Ale pokud psané J znamenalo I, jak tedy potom němčina psala velké J? Písmenem G? Proč se to tedy četlo jako G a ne jako J? A jak potom psala velké G?[happy]
Úterý, 03. září 2019 - 16:34:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19987
Registrován: 5-2002
McB: Tohle se podle mě týká jen začátků slov
A nebo taky ne - nedávno byl v novinách článek o šťastném nálezu originálu Máchova Máje a bylo tam něco jako:

Byl pozdnj weczer
prwnj mág
weczernj mág
byl lásky czas


Moc hezky takový pravopis zabudoval Karel Čapek do své Války s mloky, kde nějaký pan profesor čte stařičkou stať O lidogeštěrkách a když ji dočte, pomyslí si "to ge gasné".
Inspirováni tímto jsme s Honzou Konradem dlouho psali Jestřebí jako Gestrzebj... [wink]

(Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.)
Úterý, 03. září 2019 - 17:28:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2905
Registrován: 7-2005
ad písmo - to je dokonce vědní obor (paleografie) a učí se to na těch správných vysokých školách. A nějaký odkaz je snad i tady https://badame.cz/category/stare-pismo/
Úterý, 03. září 2019 - 19:54:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1709
Registrován: 7-2017
McBain:
"Toto je vůbec zajímavé téma pro historické bádání, lokálky vedoucí přes jazykovou hranici."

A co teprve Morava, kde byla jazyková hranice místy tak rozplizlá, že se o ní vůbec nedalo mluvit...
Středa, 04. září 2019 - 07:04:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 771
Registrován: 10-2007
něco k záměnám j/i a g/j viz zde, bod 5b
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
Středa, 04. září 2019 - 09:07:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 321
Registrován: 7-2017
Statistik:
Psaní I a J souvisí s vývojem celé latinky, která původně měla méně písmen a J tam původně vůbec nebylo. Až postupně se tam dostává a v každém jazyce trochu jinak, protože v každém jazyce bylo potřeba zapisovat jiné hlásky. Němčina u velkých písmen psaní I a J nerozlišovala poměřně dlouho, což je vidět v archivech na běžných dokumentech. Hodně do rozlišování obou písmen zasáhl vývoj jiných typů písem, speciálně v souvislosti s rozvojem psacích strojů. Takže nejvíce zmatku v tom je po roce 1900, kdy se vyskytují u mnoha slov obě psaní.
Středa, 04. září 2019 - 11:30:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3679
Registrován: 9-2003
Hajnej: Je zajímavé, že těsně před vstupem do tohoto vlákna jsem přesně pod vlivem Války s moky do kočičí diskuse napsal, že sousedovic kočka chce s námi sdílet gezírko, repsektive rybjčky v njem.
NOBLE BRICKS
Středa, 04. září 2019 - 12:42:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 247
Registrován: 7-2017
Je to už hodně OT, ale mě osobně nejvíc překvapila existence ostrého S v anglickém jazyce (louskal jsem nějaké texty ze začátku 19. století).
Jan_perner
Středa, 04. září 2019 - 14:41:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 257
Registrován: 10-2002
S tím J-I jde o dvě různé věci.
Jako velké písmeno, tj. na začátku slova nebo ve zkratkách (a řadových označení nákladních vozů) I=J (tj. Jn=In, Jk=IK. To bylo v "německé" latince všeobecně).

V českém pravopisu ale j=í (tj. dlouhé í), zatímco krátké normálně i=i. Pak samozřejmě platilo g=j (odtud "jenerál") a w=v.
Pokud se čeština psala frakturou/švabachem, tak se ještě (stejně jako v němčině) rozlišovala dvě různá "s", tj. krátké a dlouhé (s - ſ , nebyla zaměnitelná) a š se často psalo jako ſſ.

A czeſký prawopis ſe wywýgel, takže to nebylo ſtále ſtegné, takže podrobnegſſj wýklad by byla gjzda na dlouhou trať [happy]
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
Středa, 04. září 2019 - 21:14:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 384
Registrován: 5-2002
Vývoj českého pravopisu je fundovaně podán např. zde (pro poučení o českých historických (počínaje středověkem) pravopisech je ale potřeba proklikat i příslušné odkazy: https://www.czechency.org/slovnik/%C4%8CESK%C3%9D%20PRAVOPIS. Psaní j jako g, v jako w atd. je rozhodně o dost starší písemná tradice, než aby souvisela s až tiskovými písmy švabachem/frakturou.
Rozdíl mezi německou podobou Jablonce (Gablonz) a Jizery (Iser) není primárně pravopisný, ale etymologický: první vzniklo poněmčením české podoby, němečtí kolonisté tam to g patrně vyslovovali (snad i vlivem české grafiky, i když psaní s G- je v češtině do 19. století relativně řídké); Jizera vychází z indoevropského slova, jeho obdoba je jako jméno toku dodnes v řadě evropských jazyků, srov. Isar v Bavorsku, Isere ve Francii, Ijzer v Holandsku atd.
Statistik
Čtvrtek, 05. září 2019 - 07:59:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6419
Registrován: 6-2004
Díky všem za odpovědi!
Čtvrtek, 05. září 2019 - 09:46:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 20002
Registrován: 5-2002
S499: pod vlivem Války s moky
To vypadlé "l" to ovšem významově posunulo docela významně... [wink]

šimek: srov. Isar v Bavorsku, Isere ve Francii, Ijzer v Holandsku atd.
...Isarco jakožto levý přítok Adiže.
Pátek, 06. září 2019 - 17:09:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 773
Registrován: 10-2007
... a další porce etymologie z Mladé Boleslavi (kašna Jizera):

foto
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
Vagonet
Sobota, 14. září 2019 - 20:50:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 301
Registrován: 7-2017
Včera & dnes Radomyšl:


Neděle, 06. října 2019 - 22:03:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2915
Registrován: 7-2005
i toto řešila Č.Ú.R.Ž.na jaře 1922
Úterý, 08. října 2019 - 09:42:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 86
Registrován: 8-2002
Mám dotaz směřující do dob minulých. Je pravda, že za éry ČSD existoval samostatný formulář, řešící situace, kdy za dobu služby nedošlo k žádné mimořádnosti, s názvem přibližně "Nic se nestalo", nebo je to jen folklór? Jestli je na tom špetka pravdy, neměl by někdo jeho ukázku? [happy]
M_g
Úterý, 08. října 2019 - 10:09:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1156
Registrován: 6-2006
"Není co hlásit"

A bylo to z důvodu kontrolovatelné odezvy na nějaký oběžník (že se formulář s hlášením někde neztratil).
Úterý, 08. října 2019 - 10:19:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9984
Registrován: 8-2012
(Ve věci ...) NENÍ CO HLÁSIT. Tzv. "vakátní hlášení" neboli vakát.
Nevím, co by na tom mělo být folklórního nebo bizarního - rozdíl mezi "nulovou" informací a žádnou informací je zásadní.
電車オタク
Úterý, 08. října 2019 - 10:34:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2009
Registrován: 4-2014
Michalcz - tak jestli existoval na to nějaký formulář, to nevím, ale u nás na stanici na to existoval obyčejný sešit A4, který byl opatřen nápisem "HODNOCENÍ SMĚNY" a razítkem stanice.
Tam se zapisovaly události a závady ve stanici, pokud se nic nestalo tak se tam napsalo "směna proběhla bez závad" a podpis výpravčího. Čas od času to kontroloval jak náčelník stanice, tak i dozorčí provozu a přihodili svůj podpis, že kniha prošla kontrolou.
A psalo se to až do roku 2011, pak se to zrušilo.

Bylo to docela zajímavé neboť u nás na stanici to byl cca 300 stránková bichle, která byla založena v roce cca 1967 a pasalo se do ní až do roku 2011. A pročítat zpětné záznamy z minulosti bylo zajímavé. Bohužel tu knihu nemám, neboť při likvidaci archivu v roce 2011, kdy se zrušila ve stanici dopravní služba, tak tu knihu vyhodili do sběrny starého papíru.

(Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.)
Úterý, 08. října 2019 - 16:29:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 20235
Registrován: 5-2002
Mcz: Je pravda, že za éry ČSD existoval samostatný formulář, řešící situace, kdy za dobu služby nedošlo k žádné mimořádnosti, s názvem přibližně "Nic se nestalo", nebo je to jen folklór?
No existovala malá A6 cedulka "Není co hlásit", která se posílala kupříkladu tehdy, když ve stanici nebyl žádný pohyb (nákladních) vozů. Jejím protějškem byla velká A3 plachta, kam se psaly ty pohyby, když nastaly.

A přesně jak píše TH, rozdíl mezi "nulovou" informací a žádnou informací je dost zásadní. Lidově řečeno, "nevím" neznamená ani "ano", ani "ne".
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Úterý, 08. října 2019 - 17:36:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3350
Registrován: 6-2016
existovala malá A6 cedulka "Není co hlásit"

Kdybych nebyl bordelář, tak bych ji našel... Moc se mi tenkrát líbila[biggrin]
Úterý, 08. října 2019 - 18:55:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 20236
Registrován: 5-2002
Taky ji někde máme...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Úterý, 08. října 2019 - 21:23:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2917
Registrován: 7-2005
"vakátním hlášením" se reagovalo ze stanic na oběžníky a dotazy, které chodily od nadřízených orgánů, většinou z ředitelství či správy dráhy. Jako předtištěný tiskopis ho znám určitě již z poloviny 20.let a v někdy v druhé polovině 30.let se "učesal" na "není, co hlásit". ZA Protektorátu byla logicky i německá mutace.
Jak někdo již správně poznamenal, šlo o zpětnou informaci, zda to dostaly všechny oslovené podslužebny. A v případě nedodání žádné odpovědi mohlo začít pérování.....
Taky jsem někde měl doma jak čistý, tak kopie pár použitých ze spisů....jen je najít...
Radar007
Úterý, 08. října 2019 - 22:01:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 485
Registrován: 7-2010

Středa, 09. října 2019 - 13:26:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 790
Registrován: 10-2007
Zajímá se někdo o kameny označující hranice traťmistrovských okrsků? odkaz na příspěvek
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
Středa, 09. října 2019 - 16:24:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1823
Registrován: 7-2017
Jinde tato otázka zřejmě zapadla, tak to zkusím tady.

Zbývá ještě někde v sítích SŽDC nebo ŽSR nějaká budova dřevěné lokomotivní remízy, třeba i nefunkční nebo nepoužívaná nebo používaná pro jiné účely?

Jestliže ne, máte někdo přehled o tom, kdy a kde byly dřevěné remízy naposledy v provozu?

Z poválečného období vím o čtyřech dřevěných remízách:
Kouty nad Desnou - ta ale měla zděné pilíře a dřevěné byly pouze výplně stěn mezi nimi; víte někdo, kdy byla zbořena?
Mikulovice - byla přestavěna na zděnou - víte někdo kdy?
Skalice nad Svitavou - shořela v r. 1957 a už nikdy nebyla obnovena
Kolešovice - další podrobnosti neznám
Středa, 09. října 2019 - 17:39:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1573
Registrován: 8-2006
A co Chornice, nemohlo by to být dle vašich představ?

Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
Středa, 09. října 2019 - 17:48:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1824
Registrován: 7-2017
No vida, na Chornici jsem si nevzpomněl... [blush] Ano, to je přesně ono.

Ještě nějaké další příklady?
Středa, 09. října 2019 - 20:13:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1825
Registrován: 7-2017
Dřevěná remíza taky byla/je (je dosud?) v Bechyni.
McBain
Čtvrtek, 10. října 2019 - 11:09:37  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26287
Registrován: 5-2002
Myslím, že už tam určitě nestojí (pokud se tedy bavíme o starém nádraží).
Čtvrtek, 10. října 2019 - 11:32:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1828
Registrován: 7-2017
McBain 26287: Podle informace z modelářského fóra je v případě Bechyně řeč o novém nádraží a o fotce z 80. let.
Prvni
Čtvrtek, 10. října 2019 - 14:01:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 144
Registrován: 4-2007
Podle informace z modelářského fóra je v případě Bechyně řeč o novém nádraží a o fotce z 80. let.
A kde by tam jako byla? Ta zděná je snad původní z 20.let nebo ne?
Vzhůru do boje! Povedu vás proti smrtelným. ZVÍTĚZÍME!!
Čtvrtek, 10. října 2019 - 14:28:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1830
Registrován: 7-2017
Prvni 144: Nevím, kdybych věděl, tak bych se neptal... Jestli víš ty, tak mi prosím odpověz.
McBain
Čtvrtek, 10. října 2019 - 14:43:08  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26288
Registrován: 5-2002
Tam žádná dřevěná remíza nikdy nebyla, už tak nějak z podstaty věci.
Čtvrtek, 10. října 2019 - 15:29:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6054
Registrován: 7-2007
McBain: V Bechyni byl dřevěný přístavek, před touto stávající remízou, aby se tam vešly dvě lokomotivy. Zbouráno to bylo někdy kolem milenia.+/-
McBain
Pátek, 11. října 2019 - 07:14:51  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26290
Registrován: 5-2002
To jo, ale to určitě nebyla lokálková remíza postavená podle normálií kkStB. Předpokládám, že o to tady jde?
Pátek, 11. října 2019 - 09:59:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1832
Registrován: 7-2017
McBain 26290: Jde mi o dřevěné remízy obecně na normálně rozchodné železnici (nikoli tramvajové) a na vlečkách, nejen do r. 1918.

Ještě jsem si vzpomněl na jednu spolehlivě doloženou, a ta byla v Ledči nad Sázavou. Taky přesně nevím, kdy zanikla.

Kdybych to rozšířil na vlečky a další neveřejné dráhy, případně na úzký rozchod, asi by se taky leccos našlo.

Pokud jde o tu Bechyni, kolega to upřesnil včetně výkresu. Jestli mi dá svolení, budu to tady publikovat.
Pátek, 11. října 2019 - 11:22:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1834
Registrován: 7-2017
Dřevěná remíza v Ledči nad Sázavou, která zchátrala a spadla někdy v 60. letech:



(Zdroj: Navrátil, Pleva - 100 let místní dráhy Světlá - Ledeč - Kácov, vydal Posázavský Pacifik 2003)

K Bechyni mi Milan Ferdián na modelářském fóru napsal toto: Tak [jako ta remíza v Ledči, poznámka moje] vypadala cca do roku 1978, kdy existují fotografie. Na střeše nebyly větráky, ale vedeno průběžné nosné vedení troleje a remízou vedla samotná trolej. Střecha remízy měla větší tupý úhel, kvůli návaznosti na zděnou remízu. Žádný přístavek to nebyl, ale regulérní lokomotivní remíza.

Fotografie dřevěné remízy v Bechyni by měla být v pamětní publikaci k 80. výročí bechyňské lokálky.
Pátek, 11. října 2019 - 11:25:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1835
Registrován: 7-2017
A ještě jsem zapomněl na dřevěné remízy (no, spíš kůlničky pro mašinky na půdorysu 11,4 x 5,1 m...) v Lovečkovicích, Verneřicích a Úštěku horním nádraží. (Viz Svět železnice 29/2009.)
Pátek, 11. října 2019 - 20:01:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 182
Registrován: 3-2013
dědek_hank:
"Zbývá ještě někde v sítích SŽDC nebo ŽSR nějaká budova dřevěné lokomotivní remízy, třeba i nefunkční nebo nepoužívaná nebo používaná pro jiné účely?
Jestliže ne, máte někdo přehled o tom, kdy a kde byly dřevěné remízy naposledy v provozu?"


Kedysi bola "drevená" remíza i v Šamoríne!!
Pátek, 11. října 2019 - 22:28:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12
Registrován: 1-2018
dřevěná remíza existující - Šumperk

a bývalá v Novém Jičíně - horním nádraží
Sobota, 12. října 2019 - 00:17:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 324
Registrován: 7-2017
Praha-Bubny, bývalé lokomotvní remízy BEB. Pokud tedy ještě stojí, fotka čela je z r. 2007.

Pjp
Sobota, 12. října 2019 - 09:12:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3055
Registrován: 12-2005
A co Nymburk město ?
Tam by mě ostatně zajímala i historie či aspoň nějaký náčrt ..
Pavel
Pondělí, 14. října 2019 - 21:55:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2919
Registrován: 7-2005
ad Pjp - tak zrovna Nymburk město, alespoň dle normálií pro místní dráhy, které StEGu v roce 1883 schválila Generální inspekce, měla sice čela - vrata - dřevěná, ale boky byly zděné. Od začátku byla 3.kolejná s poznámkou "pro 6 strojů" (samozřejmě v němčině). Již v polovině 30.let je v plánu kolejiště uvedena poznámka "remíza pro motorové vozy". A to jistě přineslo jisté rekonstrukční zásahy.