Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 30. 8. 2019 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Historie železnic do 30. 8. 2019dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1372 Registrován: 1-2013 |
K6S31ODR: Mám na mysli jednak stanici/zastávku ještě před přejezdem před nádražím Jediné, co se mi podařilo zjistit, je potvrzení existence Milovice zastávka v JŘ 1944/45. V polském Atlasu drah je taky uvedena (km 4,884), ale bez jakéhokoliv letopočtu. O vlečkách jsem nenašel nic (čímž nechci tvrdit, že žádné dokumenty neexistují). http://pkjs.de/bahn/Kursbuch1944/Teil6/515c.jpg |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1374 Registrován: 1-2013 |
K6S31ODR: A zejména pak kam vedla ta obloukovitá část která pak šikmo překračuje silnici vedoucí severním směrem z Milovic a kousek za ní končí. To byla vlečka pro stavbu letiště (návoz materiálu a stavebních hmot - písek, cement?) nebo proč to tak bylo, Co tam jezdilo? Hledal jsem dál a našel pouze tyto věty "V roce 1957 bylo postaveno sídliště na Balónce a železniční trať byla prodloužena až k letišti na Božím Daru. To bylo samozřejmě hojně využíváno a k vidění zde byly MiGy-15, MiGy-19 a později MiGy-21.", které jsem našel na tomto odkazu: http://vojenske-prostory.cz/historie-milovic/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 837 Registrován: 6-2015 ![]() |
Jaroslav T: Díky moc. Ale zajímavé je, že trať za silnici v mapě vede už v r.1955, tedy je prodloužena už o 2 roky dříve než jak píšou ve článku a na druhou stranu v mapě z r. 1963 už oblouk a trať za silnici chybí. To to prodloužení potom moc dlouho nevydrželo. Tak max 6-8 let. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2889 Registrován: 7-2005 |
Ad Milovice - a kde si myslíte, že vojáci z Praporu útoční vozby cvičili střelbu z dělových vozů obrněných vlaků? Na cvičné dělostřelecké koleji, která vedla z nádraží Milovice do prostoru střelnice. Zde se cvičilo s obrněnými vlaky.... Ohledně zastávky se musím podívat do poznámek a případně pokud jsem zaznamenal nějaký sl.JŘ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 838 Registrován: 6-2015 ![]() |
Zdepa: Díky, dobře, cvičili tam vojáci střelbu z vlaku.. Ve kterých letech máte na mysli? V německé vojenské mapě (takže z války) je jen částečný oblouk. To podivné prodloužení trati je zakresleno až mezi 1955-1963. Proč, z jakého důvodu by protahovali trať tak prudkým obloukem až za silnici kus před letiště a už po několika letech jí znovu odstraňovali? (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 124 Registrován: 8-2017 |
Dotaz na znalce zakarpatských železnic: Zajímalo by mě, odkud pochází záběry v tomhle pořadu v čase cca. 11:50 až 12:50. https://www.youtube.com/watch?v=1e8W34lMhKY Je mi tam totiž divná ta jedna kolej. To tenkrát vlaky Družby jezdily po té severní zakarpatské trati, nebo ta jižní - hlavní - byla v 80. letech ještě taky jednokolejná? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1089 Registrován: 9-2016 |
Ad Milovice: A jste si jistí, že když nebyla v mapě, neexistovala? Kdysi jsem četl knížku "Proč mapy lžou". A bylo to docela zajímavé, co se s mapou dělalo, aby nepřítel... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19802 Registrován: 5-2002 ![]() |
Makus: A bylo to docela zajímavé, co se s mapou dělalo, aby nepřítel... Jojo, pokud na "padesátce" KČT byly v jedné vesnice dva areály s označením "zeměd.", tak jeden z nich byla kasárna... ![]() |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1653 Registrován: 7-2017 |
![]() "Makus: A bylo to docela zajímavé, co se s mapou dělalo, aby nepřítel... Jojo, pokud na "padesátce" KČT byly v jedné vesnice dva areály s označením "zeměd.", tak jeden z nich byla kasárna... ![]() ![]() Akorát že tenkrát to nebyl KČT, ale Svaz turistiky ČSTV... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3743 Registrován: 5-2002 |
![]() "Makus: A bylo to docela zajímavé, co se s mapou dělalo, aby nepřítel... Jojo, pokud na "padesátce" KČT byly v jedné vesnice dva areály s označením "zeměd.", tak jeden z nich byla kasárna... ![]() Tak mi to nedalo a šel jsem prohrabat krabici s mapami. Turistické mapy vydávané Kartografií, n.p. (turistické značení podle podkladů ST ČSTV) byly "stovky" (1:100 000, 1 cm odpovídá 1 km). POpisy nejsou, objekty jsou uváděny značkami shrnutými do legendy. Vojenské objekty tam pochopitelně nejsou, zemědělské a průmyslové také ne, to jsou pouze obdélníčky na mapě bez zvláštní značky. První "padesátky" vydané KČT na základě mapových podkladů Vojenského kartografického ústavu jsou z roku 1991. Popisy jaou v souladu s vojenskými zvyklostmi ("zeměď."),u vojenských objektů obvykle nejsou, s výjimkou dopadových ploch u bývalých střelnic. Teprve u dalších vydání po roce 2010 je uvedeno např. "bývalá rota PS". Beru to podle map mojí zájmové oblasti, tj. Šumava.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19810 Registrován: 5-2002 ![]() |
J11: Například Velké Přílepy, mapa KČT z devadesátek, ubytovací objekty protivzdušných rakeťáků. Bylo to i u ostatních palebných oddílů. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 316 Registrován: 8-2014 |
Ještě k těm Milovicím. 3 x mapy které nelžou. Pro zajímavost si všiměte na obr.3 jak se jmenovala "hora" na levo u zaniklé obce Mladá. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2892 Registrován: 7-2005 |
pár poznámek z písemnosti za rok 1954 - spis MNO č.0022858 z 22.10.1954, dle rozkazu 001901-OMS z 13.8.1954 ruší se dnem 1.11.1954 Prapor obrněných vlaků, likvidace proběhne do 1.12.1954 spis čj.001011/OS z 13.1.1955 likvidace je prodloužena, protože není rozhodnuto komu bude předáno – 4 lokomotivy parní obrněné, 1 lokomotiva parní neobrněná, 2 lehké motorové obrněné vozy kolejové (LKOV), 12 těžkých motorových obrněných vozů kolejových (TKOV), 25 obrněných železničních vozů, 13 železničních vozů hlubinných, 10 demontovaných věží tankových *podklady pro vlečkovou smlouvu – 3 vlečky používané Posádková správa 17 – Mladá (PS-17) Sjednáno 2.3.1954 -vlečka A – odbočuje ve stanici výhybkou č.4 a 11 v km 5,362 a 5,631 ; délka 1078 m -vlečka B – cvičná kolej, začíná v km 5,8 prodloužené traťové koleje ; délka 3302 m -vlečka C – remisa, odbočka z km 5,267 výhybky R1 ; délka 60 m |
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 453 Registrován: 7-2012 ![]() |
Mám zde identifikační otázku: nejde o lokomotivu (i když může být vodítkem ale ne důkazem) ale o tu budovu lokomotivní remízy. Kde to je - místo, výtopna??? Lokomotiva 434.0133 byla původně 170.269, vyrobená v lokomotivce Wiener Neustadt (první tlak.zkouška kotle 27.5.1916). Pak je vedená dne 30.11.1918 ve výtopně Přerov. Kde byla dále (před rekonstrukcí - důležitý je ten rok rekonstrukce - 1932) nevím - možná doplní kolega Zdepa, nebo někdo další. Lokomotiva má již kompresor, tlak.brzdu pro vlak, sací brzda ponechána, ale ještě nemá injektor LF. Nejdůležitějším vodítkem lokace je právě ta budova lokomotivní dvoudílné, každá tříkolejná remíza. Viz můj jednoduchý ruční schématický nákres. Tedy kde je tato remíza? Původní dojem k identifikaci byl že je to remíza v Pardubicích, ale ta byla celá zděná a jiného vzledu stavby SNDVB. Tedy tudy cesta nevede. Takže kde to je? Děkuji R.J. za zapůjčení fotky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3751 Registrován: 5-2002 |
Prosba na případné držitele "kursbuchů" DRB z období po záboru Sudet do roku 1944. Jde mi o trať Plattling - Bayerisch Eisenstein (- Nýrsko/Neuern). Vzhledem k tomu, že Nýrsko spadlo po Mnichovské dohodě do záboru, zajímalo by mne, zda v daném úseku (nebo třeba v úseku Regen/Zwiesel - Nýrsko) jezdily přímé vlaky, či zda bylo zachováno přestupování v Eisensteinu. Eventuálně, zda nevíte o nějakých webových stránkách s těmito historickými JŘ. Děkuji.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 317 Registrován: 8-2014 |
Možná tady http://www.deutsches-kursbuch.de/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3752 Registrován: 5-2002 |
hetzer: Moc děkuji, to je ono :-). A odpověď je ano. http://www.deutsches-kursbuch.de/5_115.htm, trať 426 g,k
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26232 Registrován: 5-2002 ![]() |
No ano... Pouze v jednom případě, u vlaků 947 (brzo ráno)/948 (pozdě večer). Jinak jsou všude přestupy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3753 Registrován: 5-2002 |
Samozřejmě. Ale mně šlo o to, zda vůbec někdy v historii takový vlak jezdil. A jediná šance byla protektorát. Protože před válkou ani po ní nikdy přímý vlak (s výjimkou devadesátých let, kdy Němci jezdili až na Špičák) přes hranice trasován nebyl.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19835 Registrován: 5-2002 ![]() |
Dotázek z jiného soudku: v knize Josefa Honse Až na obzor se v jedné kapitole vypráví o nouzovém přistání letadla na železniční trati. Stalo se u nás někdy skutečně něco takového nebo je to jenom autorova fabulace...? |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26234 Registrován: 5-2002 ![]() |
![]() "Ale mně šlo o to, zda vůbec někdy v historii takový vlak jezdil. A jediná šance byla protektorát." Musela to být jen nějaká epizodka, protože v JŘ platném od 3.7.1944 už to zase není: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3606 Registrován: 9-2003 ![]() |
Hajnej: S ohledemm na šířku pláně železniční tratí ve srovnání se sebeobskurnější alespoň "trojkou" to považuji za vysoce nepravděpodobné. Muselo by to být hodně malé letadlo a takové zpravidla sluje schopností přistát na jakékoliv louce a nemusí hledat trať. (Příspěvek byl editován uživatelem S4991023.)
NOBLE BRICKS
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3755 Registrován: 5-2002 |
![]() "Muselo by to být hodně malé letadlo a takové zpravidla sluje schopností přistát na jakékoliv louce a nemusí hledat trať. " To ovšem platí za předpokladu, že tam ta louka je. Dokáži si představit situaci, kdy těleso trati je jediný rovný kus země "široko daleko". Samozřejmě, míra rizika je vysoká (to je o pilotovi a štěstí) a pravděpodobnost bezprostředně následující letuschopnosti nízká. Ale vynucené přistání má svoje specifika.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1095 Registrován: 9-2016 |
Letadlo na trať: Nevylučuji, ale je to velmi málo pravděpodobné. Šířka pláně je velmi malá s porovnáním rozpětí křídel. Takže při nouzovém přistání pokud v okolí není louka, zbývá pole. A pokud tam není ani to pole, tak jsou tam lesy, domy, skály aj. Ty jsou pak i blízko trati. Vzhledem k rychlosti při přistání by to znamenalo náraz křídlem -> vychýlení -> náraz kabinou do překážky. Štěrk mezi pražci není v rovině s pražci, jsou tam zuby -> velké nebezpečí zakousnutí předního kola -> salto přes předek. V nějakém filmu jsem viděl, že pilot přistál s letadlem na jedoucím vlaku. Jenže před tím bylo potřeba odstranit telegrafní sloupy. Což při nouzovém přistání by asi také nikdo nestihl. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4221 Registrován: 3-2006 ![]() |
![]() "Dotázek z jiného soudku: v knize Josefa Honse Až na obzor se v jedné kapitole vypráví o nouzovém přistání letadla na železniční trati. Stalo se u nás někdy skutečně něco takového nebo je to jenom autorova fabulace...?" Stalo se tak na trati Beroun-Plzeň a fíra ubrzdil vlak před tím , než do toho vrazil. Mělo to být vojenské letadlo z tehdy vzniklé střelnice Brdy. Takže nějaká 30 léta. Článek byl v tehdejší "Blesku", myslím, že se jmenoval Express. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3612 Registrován: 9-2003 ![]() |
Johny11: To je pravda, že trať může být třeba jediný průsek v lese.
NOBLE BRICKS
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4222 Registrován: 3-2006 ![]() |
Tak jsem si dobře zapamatoval jen tu. že to bylo na trati do Plzně a že šlo o vojenský stroj.![]() odkaz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19849 Registrován: 5-2002 ![]() |
MP: Dík. Zdá se, že kapitola byla inspirována nějakou takovou událostí (jakkoliv se děj knihy odehrává v době vyměřování a stavby tratě Bylnice - Púchov). S499: takové zpravidla sluje schopností přistát na jakékoliv louce a nemusí hledat trať Ta louka tam sice být měla, ale byla to údolní niva t.č. rozvodněné řeky. Makus: Šířka pláně je velmi malá s porovnáním rozpětí křídel. Buď povolí křidla, nebo telegrafní sloupy... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3757 Registrován: 5-2002 |
![]() "Letadlo na trať: Nevylučuji, ale je to velmi málo pravděpodobné. Šířka pláně je velmi malá s porovnáním rozpětí křídel. Takže při nouzovém přistání pokud v okolí není louka, zbývá pole. A pokud tam není ani to pole, tak jsou tam lesy, domy, skály aj. Ty jsou pak i blízko trati. Vzhledem k rychlosti při přistání by to znamenalo náraz křídlem -> vychýlení -> náraz kabinou do překážky. Štěrk mezi pražci není v rovině s pražci, jsou tam zuby -> velké nebezpečí zakousnutí předního kola -> salto přes předek. V nějakém filmu jsem viděl, že pilot přistál s letadlem na jedoucím vlaku. Jenže před tím bylo potřeba odstranit telegrafní sloupy. Což při nouzovém přistání by asi také nikdo nestihl." Proč by měla být šířka pláně jako rozpětí letadla? Nestačilo by alespoň jako šířka podvozku? ![]() Máte nějakou osobní zkušenost s hledáním plochy na vynucené přistání? I ve větroni, který má podstatně vyšší klouzavost než třeba ultralight s vysazeným motorem, ta výška ubývá zatraceně rychle, když ztratíte termiku. Pořád lepší na trať s rizikem, že se možná trefím křídlem do sloupu než rovnou do lesa nebo třeba do kukuřice... Nehledě na to, že telegrafní vedení šlo často bokem, pod náspem nebo po vrcholu zářezu.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4227 Registrován: 3-2006 ![]() |
Asi to není zas tak výjimečné, tady v plátku Národního souručenství je o podobné události, také zmínka, ale bez určení místa. odkaz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19856 Registrován: 5-2002 ![]() |
Tak tohle se té kapitole z Honsovy knihy blíží dost hodně a s ohledem na rok vydání 1944 to nejspíš bude ono, co ho inspirovalo. Škoda, že tam není bližší zmínka, kde to bylo... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4228 Registrován: 3-2006 ![]() |
Ad Hajnej: To aby nepřítel nepoznal, kam Luftwaffe, přesunula svoje školící středisko.![]() Bohužel ani u fotek ČTK z předání odměny, není kde to bylo. odkaz odkaz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1096 Registrován: 9-2016 |
Jphny11: Předpokládám, že se bavíme o jednokolejné trati. Šířka pláně jsou 3 metry od osy koleje, tedy 6 metrů. (U vícekolejné trati je sice více místa, ale také nebezpečí, že neuhlídá oba směry a že vletí před vlak). A za těmi 3 metry můžeme počítat ještě s pár metry, tak +- 2 a pak už překážky (stromy, sloupy, budovy). Takže volná šířka okolo 10 metrů. I malá Cesna má rozpětí křídel minimálně 10 metrů. A rozpětí křídel je potřeba počítat. Dolnoplošníky mají křídla tak +- metr nad zemí, hornoplošníky tak 2 metry. S větším letadlem rostou především křídla (kromě Andul, ale ta zase drží ve vzduchu "dlouho"). Tím jsme s šířkou letadla přibližně na šířce volného profilu na trati. Tam, kde budou v okolí tratě lesy, lze předpokládat, že budou až k trati. A tam, kde je u trati "pusto", tam bývají pole louky. A trefit se na metr bez motoru, tak to by byl mistr. To bych to raději dal do té kukuřice... A škrtnout o něco křídlem, to je většinou konečná... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3760 Registrován: 5-2002 |
Když myslíte... Jen kontrolní otázka - v té kukuřici budete podrovnávat na úroveň terénu nebo na vrcholky stvolů? ![]()
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 88 Registrován: 5-2009 |
Zdravím, měl bych dotaz nemáte náhodou někdo fotky odstavených vozu z bývalé tratě Smidary na Veselí již tam nejsou zhruba 19let a si je tehdy nevifotil. Díky za odpovědi Lukáš |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19858 Registrován: 5-2002 ![]() |
Makus: Předpokládám, že se bavíme o jednokolejné trati. Nikoliv, o dvojkolejné. |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3978 Registrován: 4-2009 ![]() |
A trefit se na metr bez motoru, tak to by byl mistr. To bych to raději dal do té kukuřice... A škrtnout o něco křídlem, to je většinou konečná... A jaký vidíte rozdíl mezi "škrtnutím o něco" a kukuřicí? Ocituji příspěvek modelářského fóra (www.modelforum.cz) z diskuze nad nedávným nouzovým přistáním Airbusu u Moskvy: Jak píše p. Martinický, kukuřice je pro velký letadlo ideální na nouzák, protože ho silně zbrzdí. Proto nám při výcviku na Trenéru zdůrazňovali “nouzák ne do kukuřice!” protože by při tom zbrždění šel “přes hlavu”. Důsledkem toho je, že se drak nerozlomil a neblaflo to. Frajeři, vyznamenání nebo tučnou odměnu si zaslouží. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19864 Registrován: 5-2002 ![]() |
Do kukuřice údajně svého času "přistával" pomocník, který kdesi tuším u Jatova vyskakoval z mašiny těsně před srážkou s nákladním automobilem na přejezdu. Díky výše zmíněné brzdicí schopnosti vzrostlé kukuřice to přežil, na rozdíl od fíry, který vyskočit nestihl a/nebo se skočit bál. Ústní tradice to přibarvila do podoby, že měl rozpažené ruce, jako když si malé dítě hraje na letadlo, a kromě modřin na "náběžných hranách" se mu nic jiného nestalo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2893 Registrován: 7-2005 |
ad letadlo - rok 1936 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4232 Registrován: 3-2006 ![]() |
Ad Zdepa: ![]() |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3761 Registrován: 5-2002 |
Zdepa: Perfektní práce. Ale zároveň to vyvrací původní informci Hajného o úmyslném přistání nebo pokusu o ně na železniční trati. Vypadá to na přistání na strniště (zmínka o panácích), asi spíše kolmo k trati nebo sbíhavě k ní. A díky přistávání po větru byl dlouhý, takže se dostal až na trať.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19872 Registrován: 5-2002 ![]() |
J11: zároveň to vyvrací původní informci Hajného o úmyslném přistání nebo pokusu o ně na železniční trati A nemohlo by to být tím, že šlo o dva různé případy - tady nějak nevidím prostor pro ty dvě děti... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2897 Registrován: 7-2005 |
ano, je to dost možné... já jsem spíš reagoval na poznámku "Mořepetr" o nehodě vojenského letadla ve 30.letech a uveřejnění v tehdejším Blesku.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3763 Registrován: 5-2002 |
Hajnej 19872: Ano. Stalo se to v letech 1936 a 1942. Ten druhý případ (s dětmi) mohl být kdekoliv v protektorátu. Luftwaffe tu měla těch Fliegerschule povícero.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 319 Registrován: 8-2014 |
Našel jsem dřevěnou bedničku, rozpadla se mi v ruce ale byla na ní protektorátní nálepka. Třeba to někoho zaujme. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 148 Registrován: 11-2017 |
zaujalo, díky... a mám taky jednu: |
Iiii
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3269 Registrován: 5-2002 |
Ve filmu Báječní muži na létajících strojích máte měkké přistání letadla na střechu vlaku (a následný ne úplně měkký vjezd do tunelu). ![]() |
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 457 Registrován: 7-2012 ![]() |
Vážení kolegové, mám na Vás jeden dotaz, prosbu - identifikační. Předem konstatuji, že neočekávám kladný výsledek. Je to trochu složité. V příloze je jedna fotografie ze zahájení provozu na neurčené lokálce, neznámá stanice. Otázka zní: kde to je? - stanice, nádraží, lokálka? i datace, kdy? Můj soukromý odhad (mohu se mýliti) je oblast "jižní čechy" nebo oblast šumavských lokálek??? nebo úplně někde jinde v c.k.monarchii. Třeba někoho něco napadne - k identifikaci pomůže i tento výřez, kde je veranda výpravní budovy a v ose koleje je budova staničního skladiště (asi), která je ale zděná, lokálky měly většinou normovaná dřevěná skladiště. Na fotografii nejsou žádné čitelné údaje, čísla, nápisy, označení. Děkuji předem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1704 Registrován: 7-2017 |
Bw_Ig 457: Těch tratí, které měly do začátku přidělené 4okeňáky, nebylo zas tolik... A zděné skladiště (jestli je to skladiště...) mohlo být v přípojné stanici. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11 Registrován: 1-2018 |
Bw_Ig:ten štít vzhledem k rozmazanému pozadí by klidně mohl být dřevěný, ale počet a umístění komínů napovídá, že to není vodárna ale asi větší skladíště s dvěma kancelářemi po stranách - Vzhledem k tomu, že v mezilehlých stanicích bývaly skladiště jednovratová (8m a bez kanceláře a komínu) nebo maximálně dvojvratová (16m s jednou kanceláří a komínem), měla by to být nějaká větší přípojná stanice s lokálkou KKStB, ale která stanice to je, si netroufám určit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2899 Registrován: 7-2005 |
ad dědek hank - on je problém, že na slavnostní zahájení provozu, kde se počítalo s návalem lidí, se často vozy půjčovaly. Takže je možné, že vozy ani nejsou lokálky.... ale také třeba jsou.... Snímek je sice hezký, ale hodně všeobecný |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26245 Registrován: 5-2002 ![]() |
Tak výběr bych si trochu dovolil zúžit na Cislajtánii, že... Ale tím to tak asi končí. Upřímně řečeno si nemyslím, že v roce 2019 lze takovouto fotku nějak blíže a jednoznačně časoprostorově identifikovat. |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26246 Registrován: 5-2002 ![]() |
Trochu zvláštní mi ale přijde ten reflektor (?? nebo co to je?) na mašině. Nebo to mívaly "kafemlejnky" běžně? A na boku ![]() |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 318 Registrován: 7-2017 |
Třeba někomu napoví následující. Za lokomotivou stojí velice vzácný vůz řady Dl, který byl v roce 1905 postaven ve dvou kusech pouze pro jedinou dráhu: Chrudim-Holice. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 319 Registrován: 7-2017 |
Přehlédl jsem vlastní poznámku, do Holic se dostaly vozy až prodejem. Postaveny byly původně pro trať Sedlec - Zruč. Na trati je takto velké skladiště jen v Kutné Hoře. Malešov, Zbraslavice i Zruč měly malé 6 x 8 m. Pokud by se fotograf koukal v dnešní stanici Kutná Hora město od staniční budovy směrem do Sedlce, seděla by i poloha staniční budovy a skladiště. Souprava by také mohla odpovídat, protože v majetku byly jak Ci, tak Cl, přesně v počtu jak je vidíte na fotce. I stromy vzadu jsou tam vlastně dodnes. (Příspěvek byl editován uživatelem drake.) (Příspěvek byl editován uživatelem drake.) |
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 458 Registrován: 7-2012 ![]() |
Dobrý postřeh a názor. Souhlasím. Ale... Na lokálce K.H.město - Zruč dne 1.11.1905 byl provoz lokálky sice zahájen, ale nikoliv slavnostním vlakem s touto honorací a oslavu. Prostě rovnou pravidelný provoz, bez oslavy. Pokud se opět přikloníme k roku 1905, tak tohoto roku bylo uvedeno do provozu tyto lokálky: 1.4.1905 Nýřany - Heřm.Hut 23.6.1905 Žďár - Tišnov 28.6.1905 Opava východ - Hradec u Opavy 4.10.1905 Hanušovice - Staré Město p.S. 12.10.1905 Újezd - Luhačovice (ta nepřipadá v úvahu, tato neměla 97). Takže, pokud to je a byla by to stanice Kutná Hora město (?) - tak by to byla zcela jiná událost, kdy by se na nádraží sešla tato honorace. Prostě by to zahájení provozu nebylo? Ale co to bylo aby se zde sešla tato společnost? V tom případě by to mohlo být: dne 13.6.1906 se uskutečnila slavnostní prezentační jízda po místní dráze KHm - Zr za účasti představitelů měst, obcí, okresu, země atd., kde v čele význačných hostů byl Dr. Bedřich Pacák. Tolik suché čtení popsané události. Je to ono? Kdo byl Dr. Bedřich Pacák - je to ta osoba na fotografii - jeden z nich? |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26247 Registrován: 5-2002 ![]() |
Dr. Bedřich Pacák. Červnový den by fotce asi taky odpovídal. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 320 Registrován: 7-2017 |
Vozy pro lokálku BCl a Cl byly objednány č.j. 35681 z 7. dubna 1905 a měly být předány zákazníkovi (což byl Zemský výbor) 1. října 1905 na Smíchově, stanice BEB. A tak se také stalo. Objednávka vozů Dl je ze 7. června 1905 a datum dodání není známo, ale předány byly až konci listopadu (první revizi nesou 25. listopadu). Takže případné zahájení provozu 1.11.1905 to nebude, červen 1906 to bude spíš Dr. Pacák: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bed%C5%99ich_Pac%C3%A1k |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26248 Registrován: 5-2002 ![]() |
Pacák by mohl být ten menší chlap uprostřed ve světlém obleku a klobouku. |
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 459 Registrován: 7-2012 ![]() |
To mě taky napadlo - fotograf jej postavil do středu kompozice, která byla vždy na fotce vyhrazena pro význačné osobnosti, na snímku. |