Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 16. 8. 2019 « předcházející | další »

Archiv diskuse Historie železnic do 16. 8. 2019

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   autor příspěvek
Pondělí, 01. července 2019 - 15:58:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19410
Registrován: 5-2002
Protože záleží na pořadí, jak se to projektovalo, a ne jak se to stavělo...
Pondělí, 01. července 2019 - 16:38:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 302
Registrován: 7-2017
Makus, Hajnej: Projektována, stavěna a zprovozněna byla trať Chomutov - Vejprty dříve než odbočka do Reizenhaimu. V době kdy dostala BEB předkoncesi na odbočku z Křimova (1871) byla trať do Vejprt už před dokončením. Už od počátku byla trať přes Reizenhaim považována pro dopravu uhlí do oblasti Chemnitz za důležitější a plně se to projevilo novým staničením a změněnou kilometráží tratí. Do roku 1886 jsou vedeny tratě Chomutova - Vejprty a Křimov - Reizenheim a od roku 1887 Chomutov - Reizenheim a odbočkou Křimov - Vejprty.
Pondělí, 01. července 2019 - 16:52:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1548
Registrován: 7-2017
drake:
"Už od počátku byla trať přes Reizenhaim považována pro dopravu uhlí do oblasti Chemnitz za důležitější..."

... což se projevilo v praxi množstvím uhlí vyváženého do Saska, které bylo přes Reitzenhein mnohem větší než přes Vejprty. Počítáno na tuny i na počty vozů to v éře ČSD bylo přes Reitzenhein asi o 2/3 víc.

(Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
Pondělí, 01. července 2019 - 17:20:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19413
Registrován: 5-2002
drake: Už od počátku byla trať přes Reizenhaim považována pro dopravu uhlí do oblasti Chemnitz za důležitější
A v tom bych si dovolil spatřovat ten důvod...
Pondělí, 01. července 2019 - 18:06:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 588
Registrován: 5-2013
Metrická soustava byla v Rakousku-Uhersku zavedena k 1. 1. 1876, kdy už byly v provozu obě trati. Stávající systém staničení nemusí (i když může) být totožný s tím, který byl zvolen při uvádění tratí do provozu.
ridic_vlaku
Pondělí, 01. července 2019 - 21:56:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 30
Registrován: 5-2019
Hajnej: "Včas jste se opravil a tak Vám bod za tuto otázku započítám" by v této situaci pravil jeden z mých středoškolských profesorů. :-)
Pondělí, 01. července 2019 - 22:04:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 303
Registrován: 7-2017
Je to samozřejmě složitější, takže to vypadalo asi takto. Původní staničení je průběžné z Chomutova do Vejprt, odbočka do Reizenheinu od nuly, vše v mílích. V roce 1876 se řešil pochopitelně přechod na kilometry, ale asi vše při starém. K 1.1.1887 došlo ke změně stavebního chápání tratí, tj. nově je řeč o tratích Chomutov - Reitzenhein a Křimov - Vejprty. Kdy přesně proběhla fyzická změna kilometráže nevím, ale možná to souviselo až s většími stavebními změnami v Křimově a Hoře Sv. Šebastiána dokončenými v roce 1890. Projekty začaté v tomto roce už nesou novou kilometráž. Například vodovod do Slunečné začínal v km 1.3 trati, naopak byl opravován propustek mezi Horou Sv. Šebestiána a Reizenheimem v km 35.749.
McBain
Pondělí, 01. července 2019 - 23:14:31  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26184
Registrován: 5-2002
Reizenheim Reizenhaim Reitzenhein

Byl to Reitzenhain.
Pondělí, 01. července 2019 - 23:30:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 304
Registrován: 7-2017
McBain: Ano, máte pravdu, ani jednou jsem to nenapsal správně. Pardon [wink]
Pondělí, 01. července 2019 - 23:38:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19414
Registrován: 5-2002
ŘV: [wink]
Úterý, 02. července 2019 - 08:20:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1000
Registrován: 9-2016
Děkuji za vysvětlení. Takto je to možné
Neděle, 07. července 2019 - 14:08:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1566
Registrován: 7-2017
V seriálu iDnes o zaniklých železnicích se tady

https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/zanikle-trate-lhotka-stre dnice-zeleznice-koleje-vlak-trat-132.A190502_163352_po-cesku_vrja

objevil tento seškrtaný situační plán stanice Střednice.



Zajímá mě ten objekt označený v plánku jako "l", tj. Kaserne für Zugförderungs-Personal - nocležna pro vlakový personál. Ve vysvětlivkách je sice uvedeno číslo normálie, ale bohužel je zcela nečitelné. Máte prosím někdo představu, o kterou normálii šlo, případně kopii jejího výkresu nebo aspoň fotku takové nocležny, pokud byla postavena někde jinde?

Zajímavý byl také další vývoj toho výkresu. Ta nocležna byla první, co tehdy schvalující ingósti z projektu škrtli. Původně plánovanou remízu podle normálie (jestli to čtu dobře) 41/H nejprve nahradili normálií remízy s nocležnou SNDVB, která měla stát na nerealizované lokálce do Dvora Králové n L. města. Nakonec škrtli celou remízu včetně strojové koleje s náležitostmi pro zbrojení a provozní ošetření a stanice dostala ještě jeden šturc s volnou skládkovou plochou na řepu k vedlejší koleji na vjezdové straně.

No a ve stejném článku na iDnes je i výkres té nerealizované remízy SNDVB, tak třeba někoho zaujme tak jako mě:



(Kvalita je slabší, takhle to je v původním odkazu.)

Doplňující dotaz: Byla taková remíza postavena někde jinde u ÖNWB/SNDVB?
Neděle, 07. července 2019 - 15:33:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1567
Registrován: 7-2017
Ke svému postu 1566 ještě přidám situační plánek zastávky s nákladištěm Střednice z roku 1939 (viz výkres dole z výkresové přílohy Světa železnice 3/2009 - ten druhý šturc byl doplněn po 8 letech provozu v r. 1905 a v tomto stavu se Střednice nacházela i v r. 1978, kdy byla trať definitivně zrušena) a informaci, že ta normálie remízy SNDVB byla použita v zrcadlovém provedení v Jemnici (zdroj: Richard Cila - 100 let železnice Mor. Budějovice - Jemnice).

Bw_Ig
Neděle, 07. července 2019 - 17:44:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 437
Registrován: 7-2012
Už jste stačil odpovědět, dříve než jsem napsal.
Tak jen přidám ten výkres, použitý v Jemnici, který skutečně nese popis Dvůr Králové město (zrcadlové provedení - což bylo obvyklé), a k tomu ještě patří normálie skladiště uhlí s vodním jeřábem, též signovaná jak Dvůr Králové město, tak též Polná město a Jemnice i Mor.Budějovice.

Nepsal bych že to byla normálie SNDVB, já ji mám vedenou jako normálii ÖNWB, neboť stavební sekce byla ve Vídni pro obě společnosti shodná kancelář, jen se v hlavičce normálie uvedla daná společnosti v okamžiku stavby na dané dráze (ne ale vždy se to dodrželo, bud se nápis SNDV škrtnul a připsalose ÖNWB, a obráceně).
Bw_Ig
Neděle, 07. července 2019 - 18:37:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 438
Registrován: 7-2012
On tento výkres - normálie výtopny pro místní dráhy ÖNWB nebo též SNDVB měl několik rozměrových variant a objektových (bočních) přístaveb - vodárna, dílna, nocležna atd.. V podstatě bylo možné jej poznat podle architektury bočních stěn, střech, světlíku, podhledů, bednění, atd. Délka se měnila vždy podle požadavků dráhy, bud jedna lokomotiva (různé délky) nebo dvě lokomotivy (různé délky - čemuž odpovídalo postavení dýmníků).
Zvláštností však je použití tohoto typu remízy i na vlečce - k tomu skutečně došlo na vlečce cukrovaru Mělník, rok 1896.

Bw_Ig
Neděle, 07. července 2019 - 18:43:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 439
Registrován: 7-2012
Zde je ta varianta stejného typu remízy, signovaná ÖNWB pro místní dráhy, pro dvě lokomotivy a s nocležnou - vodárna nebyla nutná neboť byla ve stanici M.Budějovice samostatná.
Bw_Ig
Neděle, 07. července 2019 - 18:53:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 440
Registrován: 7-2012
Trochu odbočím tématicky:
Ještě mě napadlo, když už jsem u těch malých loko-remíz na vlečkách cukrovarů, tak jsem si vzpoměl když jsem sepisoval historii parních vozů čejčské lokálky, tak jsem našel i výkresy i pro lokomotivu na vlečce cukrovaru Žďánice - přikládám.
Je to historicky i modelářsky zajímavý objekt, rozhodně okopírovaný od některé z normálií místních drah St.B. nebo Nordbahn (?).

Neděle, 07. července 2019 - 19:14:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1568
Registrován: 7-2017
Bw_Ig: Děkuji. [ok] [jidlo]
Neděle, 07. července 2019 - 22:01:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2856
Registrován: 7-2005
Já si dovolím jen malou poznámku - tím, že mělnická lokálka se připojovala na trať ÖNWB a byla s ÖNWB podepisována přípojná a provozní smlouva, mělo ÖNWB možnost "kecat" do vybavení. Takže i když šlo o garantovanou lokálku, nad kterou držel "ochrannou ruku" Zemský výbor království Českého a jeho Železniční oddělení, tak evidentně nenašel v mezi normáliemi kkStB, které běžně používal, vhodný ekvivalent.
A protože stavební oddělení ÖNWB ve Vídni, které bylo společné, jak píše správně Richard, pro ÖNWB a SNDVB, vytáhlo a nabídlo svou variantu objektu, která vznikl o pár let dříve a nebyl použit.
Jinak provozní smlouva s ÖNWB se odrazila mimo jiné i do označení vozidel, dle jejich vzoru.
Pátek, 12. července 2019 - 07:34:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1575
Registrován: 7-2017
Máte prosím někdo kopii normálie kkStB XXVII/H nebo aspoň fotky odpovídajícího skutečného objektu? Má jít o kůlnu na uhlí a hasičské nářadí, která se stavěla v malých stanicích.
Pátek, 12. července 2019 - 07:50:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1576
Registrován: 7-2017
Pořídil jsem si publikaci Martina Žabky ke 120. výročí blatenských lokálek. Jako obvykle nové informace vyvolávají nové otázky.

1. Publikace se nepříliš podrobně a jen okrajově zmiňuje o vozbě nákladních vlaků motorovými vozy. Jestli tomu správně rozumím, tak od začátku nasazování M 131.1 až do začátku 90. let veškerou nákladní dopravu do Rožmitálu pod Třemšínem zajišťovaly MPv vlaky, tj. po odchodu M 131.1 tuto vozbu převzaly M 152.0. Kdy přesně skončila? Nenašli byste prosím někdo staré sešitové jízdní řády a v nich normy hmotnosti MPv pro obě řady motorů a případná zvláštní ustanovení?

2. V publikaci se uvádí, že v určitém období M 131.1 vozily i veškeré nákladní vlaky v úseku Blatná - Strakonice. Můžete to prosím někdo upřesnit? Tj. zase: Ve kterém období, jaké normy hmotnosti, jaké jízdní řády?

3. Nemáte prosím někdo více informací o objektu remízy v Rožmitále, případně kopie jejích plánků a/nebo fotografie? Podle jaké normálie byla původně postavena a jak vypadala po přestavbě ve 20. letech? Kdy se přestalo v Rožmitále nocovat? Kdy byla remíza zbořena?

Děkuji předem za informace.
McBain
Pátek, 12. července 2019 - 08:14:03  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26202
Registrován: 5-2002
dědek_hank:
"Pořídil jsem si publikaci Martina Žabky ke 120. výročí blatenských lokálek. Jako obvykle nové informace vyvolávají nové otázky. "

Obávám se že v dílech tohoto autora může jít o absolutní výmysly. Například předpokládám, že v publikaci nejsou uvedeny žádné zdroje. Nebo snad ano?
Pátek, 12. července 2019 - 08:55:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1577
Registrován: 7-2017
McBain 26202: Publikace čerpá především z kroniky, kterou si vedli od konce 40. let ve strojové stanici Blatná - je zmíněno jméno dlouholetého kronikáře, jinak strojvedoucího a strojmistra Jiřího Simandla. Je tam spousta kopií archivních dokumentů z NA Praha. Jako spolupracovníky autor uvádí např. Zdeňka Hrdinu, Romana Jeschke nebo Radima Šnábla, ale také pracovníky místních muzejí.

Obvod bývalé Jihozápadní dráhy je pro mě velká neznámá, takže jsem rád za každou publikaci, které se její historií zabývá. Blatenští železničáři navíc zřejmě často a rádi fotografovali, takže spousta informací je podložena snímky z provozu.
McBain
Pátek, 12. července 2019 - 09:52:24  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26203
Registrován: 5-2002
No vida, tak pak nebude problém uváděné informace ověřit.
Pátek, 12. července 2019 - 17:38:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 591
Registrován: 5-2013
dědek hank: veškerou nákladní dopravu do Rožmitálu pod Třemšínem zajišťovaly MPv vlaky

Minimálně na trati 20k v JŘ 1981/82, resp. 207 v JŘ 1988/89 psané MPv jsou.
McBain
Sobota, 13. července 2019 - 12:14:56  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26204
Registrován: 5-2002
dědek_hank:
"2. V publikaci se uvádí, že v určitém období M 131.1 vozily i veškeré nákladní vlaky v úseku Blatná - Strakonice. Můžete to prosím někdo upřesnit? Tj. zase: Ve kterém období, jaké normy hmotnosti, jaké jízdní řády?"

Přiznám se, že toto by mě opravdu zajímalo taky. Nejsem žádný velký znalec blatenských lokálek, jen se mi tak nějak vybavují fotky dlouhých manipuláků s lokomotivami T 466.0 tak různě v tamním kraji. A zkouším si představit, jak tam tuhle někdejší zátěž navážejí od hlavní trati ze Strakonic vozy M 131.1.
Sobota, 13. července 2019 - 14:50:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1586
Registrován: 7-2017
McBain: Je řeč o 50. - 60. letech. Tehdy bývala v Blatné ve stavu spousta (8 - 13 ks, jak který rok) M 131.1, ale po motorizaci (1966) pro nákladní vlaky a posun jen dvě karkule na turnusovou potřebu 2 ks, takže bez zálohy (provozní zálohu - třetí lokomotivu - dostala Blatná až v r. 1984), což při "spolehlivosti" T 444.0 znamenalo, že jejich neschopnosti včetně staničního posunu musely okamžitou potřebu (do zapůjčení cizích lokomotiv) suplovat motory, zřejmě i dvojmo. To "tak různě" znamená především z Březnice do Rožmitálu a do Blatné. V 60. letech se do Rožmitálu vozívalo 10-12 000 vozů ročně, fotkou je doložen i dlouhý MPv vlak (7 vozů) s postrkem. Ale v čase se to zřejmě měnilo. Benzina Bělčice byla uvedena do provozu v r. 1973, ACHP Radomyšl 1974. Většina nákladní zátěže do Blatné tehdy nejspíš přicházela přes Březnici. MPv do Rožmitálu jezdily ještě začátkem 90. let. Ale o moc víc se toho z té jubilejní publikace opravdu nedá vyčíst.
Sobota, 13. července 2019 - 21:51:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1372
Registrován: 5-2002
Potvrzuji MPv na Rožmitálce někdy na přelomu 80./90. let. Osobně jsem s tím jel, vezli jsme Eas ložený dřevem z Rožmitálu; rozjezdy na zastávkách byly okavýpulné...
McBain
Pondělí, 15. července 2019 - 10:07:57  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26205
Registrován: 5-2002
dědek_hank:
"Ale o moc víc se toho z té jubilejní publikace opravdu nedá vyčíst."

A to je přesně ono. U takto kontorverzní/nové informace má být buď uvedeno, na základě jakého pramene je zveřejněna, nebo holt je třeba napsat, že je to jen domněnka autora protože xyz. Na tom není nic špatného, a někdo další to může v budoucnu buď potvdit nebo vyvrátit. Ale napsat to jako fakt je to nejhorší možná varianta.
Pondělí, 15. července 2019 - 11:45:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1021
Registrován: 9-2016
Čtivý text versus zdroje citací. Někdy v zimě jsem měl půjčenou knihu z roku 1956 o počátcích našich železnic. Půlka každé stránky byla odkazy na zdroj. Díky tomu se sice každý údaj mohl ověřit, ale moc se nedala číst. Pokud někdo jiný z nějaké kroniky, na základě vyprávění pamětníků apod. chce napsat knihu pro laickou veřejnost, kterou bude možno "normálně" přečíst, uvede hlavní zdroje v jejich seznamu. Z toho se ale nepozná, že údaj XY je z toho zdroje, údaj XZ je z jiného zdroje. Většině čtenářů to ale nevadí a takto zpracovaná kniha je prodejná. Ti, co se o to zajímají více vědí, že téměř každý údaj je "na vodě". I staniční kroniky dvou sousedních stanic se v nějakém konkrétním případě liší v popisu události, (co, jak, kde a kdy). A psát u každého údaje zdroj, % pravděpodobnost aj. jde proti čtivosti.
Musíme se smířit s tím, že knihy jsou psány spíše pro lajky, kteří toto nevyžadují, než pro nás pár, kteří nad každým datem a údajem přemýšlíme, zda se tak a tehdy mohl stát.
Pondělí, 15. července 2019 - 14:18:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19493
Registrován: 5-2002
Makus: Půlka každé stránky byla odkazy na zdroj
To je asi extrém, nicméně oddělit podložená fakta od domněnek je fakt nepodkročitelné minimum.

Z toho se ale nepozná, že údaj XY je z toho zdroje, údaj XZ je z jiného zdroje.
Na to stačí ty zdroje očíslovat - třeba jako to dělá Wikina.

knihy jsou psány spíše pro lajky
A pro strelky a bělky už ne...?
Pondělí, 15. července 2019 - 15:01:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1022
Registrován: 9-2016
Hajnej: Opět skutečně nutno zvážit, komu je kniha určená. Nevím, zda jste se někdy pokusil napsat (i pro sebe) jeden odstavec o nějakém konkrétním úseku trati nebo jiné události. Já ano (pro sebe). Klidně v jedné větě mám tři zdroje informací. To znamená 3x odkaz na zdroj. V odstavci mám pět vět třeba z deseti zdrojů. A klidně jeden ze zdrojů mi dodal jen jedno slovo. I text se samými odkazy na citace už přestává být atraktivní. Pro laiky (to J mi tam nějak spadlo samo místo I) opravdu nadbytečné.
P.S. Knihu jsem nečetl, autora neznám. Píšu jen v obecné rovině.
Na druhou stranu tahat po trati jakýkoliv nákladní vůz M152.0 mi připadá neuvěřitelné. Jestli nešlo jen o nějaký staniční posun. To by snad ještě šlo.
Pondělí, 15. července 2019 - 15:46:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1595
Registrován: 7-2017
Makus 1022: To toho moc nepamatuješ, mladíku... [biggrin]

Na těchto tratích se pravidelně používaly motorové vozy M 152.0/810 v nákladní dopravě:
Opočno - Dobruška
Dívčice - Netolice
Březnice - Rožmitál p. Třemšínem

A ještě předtím vozy M 131.1:
Opočno - Dobruška
Dívčice - Netolice
Březnice - Rožmitál p. Třemšínem
Bor - Svojšín
Smidary - Vysoké Veselí
Dobronín - Polná

Definitivně byl u ČD provoz vlaků MPv vedených motory 810 ukončen v GVD 2004/2005.

Např. pro trať Opočno - Dobruška uvádějí služební pomůcky ČSD pro řadu M 152.0/810 normu hmotnosti pro vlaky MPv M 80 t. Např. v r. 1986 to stačilo pro odvezení do a z Dobrušky zhruba 4200 vozových jednotek za rok (1 vozová jednotka, v.j. = statistická jednotka používaná v oněch dobách pro evidenci přepravní práce = nákladní vůz o dvou nápravách, cokoli s více než 2 nápravami = 2 vozové jednotky), z toho cca 2800 k vykládce a skoro 1400 k nakládce, tj. zhruba 11 v.j. denně, navíc se v tom roce ještě 400 v.j., tj. více než 1 v.j. denně, zmanipulovalo na nákladišti a vlečce Dobruška-Pulice nz v km 3,5. To tedy znamená, že v průměru asi polovina vlaků vedených na této trati jako MPv vezla nějaký nákladní vůz.

Na některých tratích (např. do Netolic) bývalo tolik zátěže, že tam MPv mívaly postrky ještě i v dobách provozu ř. 810. Nicméně motory M 131.1 vozívaly vlaky MPv dvojmo běžně, viz třeba Rožmitál.

Pro trať Opočno - Dobruška a pro motory M 131.1 uvádějí dobové služební pomůcky normu hmotnosti M 60 t, ale při dopravě jednoho loženého 4nápravového vozu byla norma zvýšena až na 72 t.

Motory M 131.1 začaly vozit vlaky MPv hned od začátku jejich nasazení u ČSD koncem 40. let. V r. 1952 dosáhlo toto nasazení dokonce takové míry a obliby, že na půl roku bylo ministerstvem zakázáno kvůli jejich soustavnému přetěžování. Nicméně plnění plánu bylo přednější a hnacích vozidel byl trvalý nedostatek...

No a v 60. letech se na trati Bor - Svojšín jezdilo takto:



(Kopie je ze SJŘ ČSD 621 pro GVD 1962/63.)

To je btw zároveň jediný mně známý příklad, kdy vlaky MPv měly povoleno vozit v jedné soupravě současně nákladní vozy a cestujícími obsazené přívěsné osobní vozy lehké stavby.
Pondělí, 15. července 2019 - 15:56:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1024
Registrován: 9-2016
Dědek_hank: Tak to mne skutečně nepadlo, dík za poučení
Pondělí, 15. července 2019 - 16:53:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19497
Registrován: 5-2002
DH: na půl roku bylo ministerstvem zakázáno kvůli jejich soustavnému přetěžování
Spojky z toho bůhvíjakou radost určitě neměly...
Pondělí, 15. července 2019 - 17:19:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1596
Registrován: 7-2017
Makus 1024: Není zač. [wink] Jestli si chceš přečíst k věci něco víc, nakoukni do modelářského fóra sem.
Pondělí, 15. července 2019 - 20:02:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2135
Registrován: 6-2004
MPv se vyskytovaly i jinde - tohle jsem vyfotil v Otrokovicích. Omluvám kvalitu - bylo to brzy po ránu a bez času na přípravu.
Pondělí, 15. července 2019 - 20:16:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3681
Registrován: 5-2002
Klidně v jedné větě mám tři zdroje informací. To znamená 3x odkaz na zdroj.

Dovolím si poznamenat, že to není problém citační normy a etiky, ale autora a jeho formulačních schopností.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Pondělí, 15. července 2019 - 20:32:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1597
Registrován: 7-2017
Mahel 2135: Ano, i takové případy se vyskytovaly, ale zřejmě šlo o neplánované jízdy nepodchycené v GVD.
McBain
Středa, 17. července 2019 - 07:40:04  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26207
Registrován: 5-2002
Mahel:
"MPv se vyskytovaly i jinde - tohle jsem vyfotil v Otrokovicích. Omluvám kvalitu - bylo to brzy po ránu a bez času na přípravu.
"

Bych si spíš tipl, že ta Zetka bude spěšninový vůz, a tím pádem ten vlak bude běžný osobák.

Podobné věci se dají vidět i v roce 2019.
RAILcz
Pátek, 19. července 2019 - 12:58:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 17
Registrován: 5-2013
Dovolím si dát odkaz na jednu čerstvou fotku: https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=4083717
Úterý, 23. července 2019 - 07:40:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1601
Registrován: 7-2017
Někde jsem se dočetl, že dnešní budova na zastávce Bohutice (úsek Střelice - Hrušovany n. J.) byla vystavěna v r. 1986 a předtím tam sloužila jako provizorium stará vozová skříň. Nemáte prosím někdo nějaké fotky z té doby? Případně ještě starší? Co tam bylo před tou vozovou skříní?

(Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
Bw_Ig
Úterý, 23. července 2019 - 18:48:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 444
Registrován: 7-2012
Jen pro někoho koho by to zajímalo, ale už je to mrtvé.
Tak toto je skutečná železniční archeologie! Je to z roku 1912 - zakladova konstrukce kruhove desky točnicové jámy, s obvodovou kolejnicí vozove tocnice průměru 5,00 m s královským čepem. Dnes nalezeno a vyhrabano před budovou montovny jihlavského závodu CZ-LOKO. Ale v okamžiku co teď píšu už určitě autogenem rozřezáno!
CZ-Loko ani nechce cokoliv zachranovat - plán stavby nové haly + nová přesuvna, je stanoven - termín dodržován - nějaké artefakty nezajímají - likvidace.

Zde výkres situace roku 1912 když se točnice průměru 5,00 m (to je její skutečný průměr oproti projektu) stavěla.
McBain
Středa, 24. července 2019 - 08:33:54  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26211
Registrován: 5-2002
dědek_hank:
"Někde jsem se dočetl, že dnešní budova na zastávce Bohutice (úsek Střelice - Hrušovany n. J.) byla vystavěna v r. 1986 a předtím tam sloužila jako provizorium stará vozová skříň. Nemáte prosím někdo nějaké fotky z té doby? Případně ještě starší? Co tam bylo před tou vozovou skříní?"

Na leteckém snímku z roku 1938 je vidět nějaká budka (??). Ostatní dostupné historické letecké snímky se bohutickému nádraží důsledně vyhýbají, často doslova jen o pár metrů.
Středa, 24. července 2019 - 23:08:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19569
Registrován: 5-2002
Bw_Ig: CZ-Loko ani nechce cokoliv zachranovat
Tyhle nářky bych směřoval spíš na dodavatele stavby než na investora...
Čtvrtek, 25. července 2019 - 18:01:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4096
Registrován: 3-2006
Ad Bw_Ig: Třeba to měli ošetřené u památkářů. I když stejně by maximálně dostali pokutu, kdyby to tak nebylo.
Však i města se chovají podobně viz odkaz o středověké studni, která skončila na skládce.[sad]
Čtvrtek, 25. července 2019 - 21:58:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2866
Registrován: 7-2005
ještě k těm hurvínkům ....

Sobota, 27. července 2019 - 15:36:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2869
Registrován: 7-2005
hezký hajc měla od roku 1926 i lokomotiva cukrovaru A.Poppera a spol. ve Zborovicích


zde se usídlila mašinka Krauss č.1404, která se vlastně vrátila do oblasti, kde začínala. Původně si jí zakoupil ÖLEG s dalšími sestrami pro svou lokálku Olomouc-Čelechovice. Pod původním číslem 25 si na úseku Náměšť-Čelechovice 29.3.1884 vykonala svou policajtku. Čelechovické lokálce byla věrná i po zestátnění, než se zde v posledních letech 19.století objevily lokomotivy řady 178. Pak se přesunula na novou lokálku Bernartice-Javorník. Přesun do Čech přišel až koncem války a při prvním sčítání v 11/1919 jí vedla (83.23) výtopna Louny. Zde se dlouho neohřála a převzalo jí nově zřízené hradecké ředitelství. To jí během kampaně půjčovalo cukrovaru ve Slatiňanech, byť v 02/1920 byla ve stavu výtopna Trutnov (zde byla i 83.37). I zde dlouho nebyla, protože v roce 1922 jí vedla výtopna Nymburk, s tím že jí půjčovala jako náhradu za "komárka" na lokálku Dobruška-Opočno. Když byla v 07/1925 přistavena do dílen Liberec na plánovanou opravu, bylo rozhodnuto o jejím zrušení. Prodej vyřazené lokomotivy v rámci veřejné soutěže proběhl v únoru 1926 přímo do Zborovic. Byť přečíslovací seznam lokomotiv ČSD počítal s novým číslem 200.001, tak tím, že dílny navrhly zrušení, byla prodána pod původním číslem. A hlášení dozorčího orgánu výtopny Přerov z 28.12.1945 toto číslo (8323) lokomotivě stále připisuje.
Sobota, 27. července 2019 - 21:01:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1609
Registrován: 7-2017
Zdepa 2869: Děkuji! [jidlo][ok]
Sobota, 27. července 2019 - 23:02:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19587
Registrován: 5-2002
Taky něco z historie železnic, a ne historie ledajaké:
Neděle, 28. července 2019 - 14:09:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2872
Registrován: 7-2005
drobná chybka v příspěvku 2869 - loko 83.23 byla vedena v Lounech při sčítání k 11/1918 (né 1919).
jinak evidence vleček, pro potřeby příslušných KNV, z roku 1950, uvádí na vlečce bývalého cukrovaru Zborovice stále nějakou dvounápravovou parní mašinku.... samozřejmě bez bližších identifikačních znaků
Pondělí, 05. srpna 2019 - 11:08:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1037
Registrován: 4-2006
Jak se viděla budoucnost železnice na sklonku socíku? Byly nějaké rámcové představy o nějakých rychlovlacích, případně že osobní vozy budou mít klimatizaci, vakuové WC atp.

nebo skutečnost, že pouhých 13,5 roku po pádu komunismu se na Hlavním nádraží objeví supermoderní vlaková souprava s logem národního dopravce bylo něco, o čem by se r. 1989 "ani nesnilo"?
Úterý, 06. srpna 2019 - 16:04:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 238
Registrován: 7-2017
Pendolína se zkoušela na tratích ČSD už za totality.
Lokomotivy řady 350 (ES499) uměly jezdit 160 km/h už v sedmdesátých letech.
V tu dobu už také existoval zkušební okruh ve Velimi.

Shrnul bych to asi tak: snaha byla, ale díky obrovskému objemu nákladní dopravy, která měla prioritu, se pto to zas tak moc nedělalo...
Úterý, 06. srpna 2019 - 18:01:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1054
Registrován: 9-2016
Pro normální vlaky byla v roce 1990 předělová rychlost 160 km/hod. Na tu se dělaly některé lokomotivy a některé osobní vozy. O VRT se mluvilo. Dokonce jsme se učili i jejich parametry a rozdílnost ve svršku oproti klasickým tratím (rychlost 160 - 250 km/h). Akorát slovenský pan profesor říkal: "U nás na Slovensku VRT nikdy nebude. To bychom museli postavit Metro. Slovensko je moc hornaté. Možná něco v Čechách, ale taky nic moc". Tehdy šlo především o propojení velkých československých měst.
Úterý, 06. srpna 2019 - 19:27:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2136
Registrován: 6-2004
O rychlosti 150 km/h se uvažovalo už v druhé polovině 40. let. Hovoří o tom různé archivní dokumenty v souvislosti s úpravami tratí, např. Praha - České Třebová
Úterý, 06. srpna 2019 - 20:13:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4166
Registrován: 3-2006
Pro zajímavost část textu z rubriky "Z našich tratí" v Železničáři č.12 1989 (červen/89).


(Příspěvek byl editován uživatelem Mořepetr.)
Středa, 14. srpna 2019 - 20:56:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 833
Registrován: 6-2015
Zdravím. Na starých mapách ČÚZK mně zaujaly tyto podivnosti v Milovicích. Prosím víte o tom něco bližšího?
Mám na mysli jednak stanici/zastávku ještě před přejezdem před nádražím, dále pak tu zpět z oblouku vedoucí vlečku vlevo hned za ulicí za nádražím (co tam bylo?)
A zejména pak kam vedla ta obloukovitá část která pak šikmo překračuje silnici vedoucí severním směrem z Milovic a kousek za ní končí.
To byla vlečka pro stavbu letiště (návoz materiálu a stavebních hmot - písek, cement?) nebo proč to tak bylo, Co tam jezdilo?
Díky.

Toto je kopie německé vojenské mapy z tohoto serveru:

http://www.lustenice.cz/index.php?page=page&kid=49

a ta šikmá část přes silnici zde (ještě) není:

Ale i tak, kam ta obloukovitá část tratě vedla, co tam bylo?

(Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.)

(Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.)
Středa, 14. srpna 2019 - 21:37:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 835
Registrován: 6-2015
Mapováno v roce 1955:
https://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/topos52/topos52_data/025k/M_33_ 66_B_d_index.html

Tady je novější z r. 1963, oblouk a přejezd silnice už zmizely:
https://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/topos52/topos52_data/010k/M_33_ 66_B_d_1_index.html

(Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.)
Středa, 14. srpna 2019 - 21:46:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 836
Registrován: 6-2015
Tak prý podle pamětníka betonová dráha letiště byla stavěná v letech 1949 - 1951.

Tady je mapa z r 1951 a zpětná vlečka a oblouk a přejezd ještě není. Zastávka je vyznačena.
https://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/topos52/topos52_data/050k/M_33_ 66_B_index.html

Tak přes tu silnici to vedlo mezi někde roky 1951 a 1963
Každopádně v r. 1958-9 už to bylo přes silnici:
https://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/topos52/topos52_data/100k/M_33_ 66_index.html

(Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.)
McBain
Pátek, 16. srpna 2019 - 07:43:51  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26227
Registrován: 5-2002
Dotaz.