Diskuse » Železnice » Elektrizace tratí » Archiv diskuse Elektrizace tratí do 22. 7. 2019 « předcházející | další »

Archiv diskuse Elektrizace tratí do 22. 7. 2019

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   autor příspěvek
Sobota, 13. července 2019 - 20:27:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19480
Registrován: 5-2002
T27: On ten kodex má samozřejmě smysl, protože ze střídačů opravdu neleze jen hezký čistý sinus jako z turbíny…
Asi tak. Krom toho jsem zvědavej, jak ten střídač bude emulovat setrvačnou hmotu turbogenerátoru...

u fotovoltaických elekráren se pohybuje kolem 0,3 až 0,34
To je (přinejmenším v našich podmínkách) nějak moc. Známý má FVE na střeše stodoly a vychází mu ekvivalentní doba slunečního svitu (= roční výroba / instalovaný výkon) mezi 1000 - 1100 hodinami.

KS: tzv. suché hlazení
To se většinou s úspěchem moc nesetkává... [wink]

pro novou PVE na Vraném
Huh...?

Jestliže pustíte Orlík na 3 hodiny, tak těch 6.5 milionu kubíků posíláte do moře...
...což zprůměrováno na celej den dává asi 75 m3/s, což je tak akorát. Krom toho to do toho moře nejde zbůhdarma, ale odvede to docela pěkný kus práce na Kamýku, Slapech, Štěchovicích, Vraném atd. atd.

když jsem zapnul větrnou mapu, tak tam celkem fouká
A když ji vypneš, tak to foukat přestane...? [wink]
Sobota, 13. července 2019 - 20:37:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1670
Registrován: 7-2017
Hajnej: Omlouvám se, pole věrovodných zdrojů je to skutečně tak. Je konkrétně 0,09 až 0,14. [uhoh][ko] Těch 0.3 je někde v Arizoně…
Sobota, 13. července 2019 - 21:12:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3170
Registrován: 6-2016
Ještě něco k větrníkům. Tý slávy na začátku (pan starosta Pávek na Harleyi) a na konci se potvrzuje, že to byla ( a je) tak trochu bouda...

https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/vetrnym-elektrarnam-v-jindric hovicich-skonci-statni-podpora.A181001_152533_liberec-zpravy_tm
Sobota, 13. července 2019 - 22:08:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 591
Registrován: 8-2017
Hajnej 19480:
To se většinou s úspěchem moc nesetkává... [wink]
S olejem je to už masáž...
(Tak tento překlep se mi podařil. Buď jsem už vymlátil céčko, nebo jsem zase psal rychleji a nedomačkával.)

PVE Štěchovice je napojena na nádrž Vrané, nicméně jsem myslel výstavbu případné nové PVE s nádrží vedle silnice. Vodní dílo tam už je území zatížené činností člověka, je to sice blízko ale pořád mimo chráněného území, navíc jen přírodního parku a nějaký ten výkon navíc by se hodil.

což zprůměrováno na celej den dává asi 75 m3/s,...
Jenže přes léto je přítok do orlíku výrazně pod touto hladinou a ta poměrně dost klesá oproti stavu kdy by byla upuštěna voda do hodnoty nadlepšeného minimálního průtoku. Voda si sice odpracuje, ale proč jí plýtvat takto?
Sobota, 13. července 2019 - 22:21:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19481
Registrován: 5-2002
KS: Tak tento překlep se mi podařil
Jojo, ocení každá 50+... [biggrin]
Bugear
Sobota, 13. července 2019 - 22:23:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3762
Registrován: 8-2005
To jako že se jen tak mírnyxdírnyx změní smlouva, aniž by se to přesoutěžilo...? Člověče nešťastnej, to je jako chtít po Indovi, aby nakopl krávu...
To byla zrovna střela mimo. Předposlední patnáctka se zadala v listopadu 2009, kdy už musely být první slovenské v pokročilém stádiu kompletace. (A zadání proběhlo prostřednictvím JŘBU, což muselo být i tenkrát dost za hranou, ale kde nebyl žalobce...) Ropová osmička se soutěžila o rok později.
»Online výpočet kontrolní číslice« »Výpočet kontrolky na mobilu (Java)«
Lekce češtiny pro diskutéry: píšeme výjimka, standard, ližina. Tipovat znamená odhadovat, typovat znamená psát či provádět typovou zkoušku.
Sobota, 13. července 2019 - 22:54:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19482
Registrován: 5-2002
KS: Jenže přes léto je přítok do Orlíku výrazně pod touto hladinou
Však je to taky jeden z důvodů, proč byl Orlík postaven - nalepšovat průtoky ve Vltavě.

ale proč jí plýtvat takto?
K plýtvání dochází spíš tehdy, když vodu nedokáže zadržet krajina.
Sobota, 13. července 2019 - 23:14:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4117
Registrován: 5-2004
Hajnej:
"Asi tak. Krom toho jsem zvědavej, jak ten střídač bude emulovat setrvačnou hmotu turbogenerátoru..."
Už to emulovat umí, líp než ona hmota samotná. Z výš odkazovanýho článku:
:
"In this instance, the battery has done what most experts thought it could not do – provide sufficient inertia to the local grid in the absence of thermal generators. “There is no real difference when compared to mechanical (rotating mass) systems,” the compact says.

And its speed of response has all but eliminated the supply interruptions that were relatively common in the small grid that relies on comparatively slow gas generators. And it has led to a significant saving on “back-up” gas generation."
Sobota, 13. července 2019 - 23:57:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1671
Registrován: 7-2017
David_Jaša: Odkaz by prosím nebyl? Docela by mě zajímalo, jak to funguje...
Neděle, 14. července 2019 - 01:30:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4118
Registrován: 5-2004
Odkaz už v diskusi je.
Neděle, 14. července 2019 - 10:53:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19484
Registrován: 5-2002
DJ: Už to emulovat umí, líp než ona hmota samotná.
Jen aby v tom "líp" nebyl zakopanej nějakej hafík. Trochu bych se děsil toho "speed of response", ono to kolísání frekvence jako příznak nerovnováhy výkonu mělo co do sebe...
Neděle, 14. července 2019 - 11:38:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 593
Registrován: 8-2017
Hajnej 19484:
Toho bych se tak moc nebál, ona známá australská baterie reaguje v milisekundách, takže ta odpověď asi není zase takový problém.
P_v
Neděle, 14. července 2019 - 11:41:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2181
Registrován: 5-2002
Tak by se tam dal rotační měnič. Pořád lepší tratit několik %, než kvůli kodexu bateriová úložiště zavrhnout úplně.
Neděle, 14. července 2019 - 13:10:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 594
Registrován: 8-2017
P v 2181:
Proč tam rvát rotační měnič, když ve světě to třeba není? Proč děla rovnák na vohejbák, který si tu vymysleli úředníci, když v Austrálii, mimochodem ta síť je co do výkonu nic proti celé UCTE, to jde bez nich?
Neděle, 14. července 2019 - 13:13:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1672
Registrován: 7-2017
KS: Možná protože tu je od 90. let jedna z nejrobustnějších sítí na světě a odpovědní nebyli zatím dostatečně prozeleně indoktrinováni? [happy]
Neděle, 14. července 2019 - 14:08:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 595
Registrován: 8-2017
Tantin27:
Zelenání nebo ne, pokud do mnohem menší sítě regulace bez turbín může, tak proč by neměla smět do naší?
Neděle, 14. července 2019 - 19:48:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6245
Registrován: 9-2011
PVE Štěchovice je napojena na nádrž Vrané,
Není, PVE Štěchovice je napojena na nádrž Homole.[wink]
Všichni jste volové. Servít
Neděle, 14. července 2019 - 21:59:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 597
Registrován: 8-2017
Aleš Lisek 6245:
Spodní voda je. [proud]
Neděle, 14. července 2019 - 23:09:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19485
Registrován: 5-2002
KS: Spodní voda je.
Nicméně pořád to není důvod říkat jí PVE Vrané. Stejně jako neříkáme PVE Mohelno.

ona známá australská baterie reaguje v milisekundách
To si právě nejsem jist, jestli to je dobře - důležité je, jakým způsobem reaguje, nejen jak rychle. Ono by totiž chování, kdy by to drželo frekvenci jako bejk, bylo poněkud nekompatibilní se zbytkem sítě, kterej očekává, že je mu kolísáním frekvence dáváno najevo, co se děje...
Znamenalo by to totálně překopat řízení celé sítě - což není nemožné, jenom je k a) potřeba říct i b).
Pondělí, 15. července 2019 - 07:32:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4873
Registrován: 3-2004
Ono by totiž chování, kdy by to drželo frekvenci jako bejk

Není právě tohle chování právě ten rozdíl mezi levným měničem 12Vdc/230Vac do zapalovače a drahým fotovoltaickým měničem? (který umí (když si to někdo zaplatí) udělat jak ostrov, tak i jet se sítí (a případně regulovat dodávku jalového výkonu) - a to se sítí jak tvořenou "velkou sítí", tak v synchronismu s dalším střídačem).
Pondělí, 15. července 2019 - 09:30:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6246
Registrován: 9-2011
KS: PVE Štěchovice má horní vodu na Homoli a dolní vodu ve Štěchovicích.
Na Vrané je to napojeno leda tak, že co už není ve Št. "potřeba", tak odteče do Vraného.
Všichni jste volové. Servít
Pondělí, 15. července 2019 - 10:12:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4119
Registrován: 5-2004
Hajnej, T27, to je fakt takovej problém si to přečíst?
Pondělí, 15. července 2019 - 10:59:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3361
Registrován: 12-2007
K PVE Štěchovice: Pokud si někdo udělá krásný pěší výlet z Třebenic do Štěchovic podél Štěchovické přehrady, tak před Štěchovicemi přejde přes dvě velké roury, kterými je vedena voda ze Štěchovické přehrady na Homoli a zpět. Vranská přehrada ani nemůže být použita, protože podle mne ani při plném vzdutí hladina její vody nedosahuje do blízkosti štěchovické nádrže.
Pondělí, 15. července 2019 - 14:14:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19492
Registrován: 5-2002
DJ: to je fakt takovej problém si to přečíst?
Na pomalým připojení, na kterým jsem byl přes víkend, zbytečně nikam nelezu.
No a po přečtená na rychlým lze připustit, že moje zvědavost byla uspokojena v tom smyslu, že se na to pachatelé nevysrali a věnovali tomu pozornost.

V každém případě to ovšem dává za pravdu původnímu tvrzení: bez setrvačnosti turbín, ať už skutečné nebo emulované, to fak nejde... [proud]

W: Vranská přehrada ani nemůže být použita, protože podle mne ani při plném vzdutí hladina její vody nedosahuje do blízkosti štěchovické nádrže.
Vranské vzdutí dosahuje až ke Štěchovicím (snad vyjma plně vyhrazeného jezu) - a to jak kvůli PVE Štěchovice, tak i kvůli plavbě. Takže s tím "podle mne" příště raději šetřete... [wink]
Pondělí, 15. července 2019 - 14:48:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3362
Registrován: 12-2007
Hajnej: Domníval jsem se, že to vzdutí tak vysoké není. Obvykle v přehradách moc voda neproudí, ale když jede člověk parníkem proti proudu, tak zhruba od soutoku Vltavy se Sázavou se potýká s dost silným proudem, což je samozřejmě způsobeno také užším korytem řeky. Ale jinak děkuji za vysvětlení.
Pondělí, 15. července 2019 - 15:35:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3171
Registrován: 6-2016
Podle mapy.cz teče Vltava ze Štěchovic do Vraného do kopce[rofl] U hráze ve Vraném je 201 m.n.m., pod hrází ve Štěchovicích je 200 m.n.m.
Pondělí, 15. července 2019 - 16:46:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19496
Registrován: 5-2002
Podle knihy Vltavská kaskáda se provozní hladina ve Vraném pohybuje v rozmezí 119.50 - 200.50 m (ještě v Jadranu). Tytéž kóty jsou vyznačeny i na výkresu Štěchovic, dno vývaru je 197.50 a dno dolního vjedu do plavební komory má 196.50 (což vcelku odpovídá grantované plavební hloubce 2.50 při minimální hladině ve Vraném).

W: zhruba od soutoku Vltavy se Sázavou se potýká s dost silným proudem, což je samozřejmě způsobeno také užším korytem řeky
Jestli zrovna jela elektrárna (2x75 m3/s), tak tomu mohly odpovídat tak 1-2 m/s. K dosažení takovéto rychlosti stačí do 20 cm spádu (a něco málo k tomu na její udržení během dalšího toku)...
Pondělí, 15. července 2019 - 18:27:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3363
Registrován: 12-2007
Hajnej: Děkuji za vysvětlení.[happy]
Pondělí, 15. července 2019 - 20:18:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 598
Registrován: 8-2017
Wagon 3361:
Já vám tak nějak nevím, ale zde je na str. 9 (dle PDF) výkres, který spíš ukazuje na odběr vody z Vraného. A zde je PDFko o VD Vrané, to spíš dává za pravdu mě.

Hajnej 19485:
Sám jste se ptal v komentáři 19480 kdy jste mne citoval pro novou PVE na Vraném, na což jsem odpověděl ...nicméně jsem myslel výstavbu případné nové PVE s nádrží vedle silnice., zde Vám pravda dlužím šotoprojkeční plánek. Jedna varianta je takováto s potrubím pod dnem Vltavy a rozšířením elektrárny, druhá je s novou samostatnou elektrárnou.
Pondělí, 15. července 2019 - 21:19:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3176
Registrován: 6-2016
K.S.: S tou přečerpávačkou Štěchovice máš pravdu, přecedo[happy]

Ale to potrubí pro hypotetickou PVE Vrané by byl "ořech" - svahy nad levým břehem Vltavy jsou kurevsky nestabilní. Bylo by to hodně drahé a neumím si představit postup stavby takový, aby se nemusela uzavřít silnice do Davle a Štěchovic. Objížďka přes Čisovice by mezi motoristy nebyla oblíbená...
Pondělí, 15. července 2019 - 21:47:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4072
Registrován: 3-2006
Když už jste u těch PVE na Vltavské kaskádě, tak ČEZ nějaký čas zvažuje i PVE Orlík. S tím, že Kamýk by se trochu zvýšil, aby bylo co čerpat zpátky do Orlíku. odkaz

Ale asi to bude na delší dobu, stejně jako velký lodní výtah anebo trakční transformovna Milín.[wink]
Úterý, 16. července 2019 - 14:58:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19502
Registrován: 5-2002
KS: Jedna varianta je takováto s potrubím pod dnem Vltavy a rozšířením elektrárny, druhá je s novou samostatnou elektrárnou.
Poněkud mi uniká smysl stavby dvou PVE, které se navzájem přetahují o stejnou spodní vodu (zde o vranskou zdrž). To je fakt šotoprojekce...
Úterý, 16. července 2019 - 18:46:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 600
Registrován: 8-2017
Hajnej 19502:
Horná nádrž Štěchovic má objem asi 500 000m3, vzhledem k ploše VD Vrané to představuje kolísání asi 20cm, Nová PVE by při nejhorším přidala jen dalších 20 cm změny hladiny. takže nějaké velké přetahování o vodu by se vůbec konat nemuselo.

Mořepetr 4072:
Ten projekt znám, někde od toho mám uložený i kříďák, ale ten projekt selhává na jedné podstatné věci, řekl bych, ČEZ v současnosti tu elektrárnu nepotřebuje. Určitě by se dal najít takový model aby se vyplatila, ale nemyslím sei že by pak zapadal do politiky ČEZu.
Úterý, 16. července 2019 - 20:09:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6248
Registrován: 9-2011
Hajnej: hladina ve Vraném pohybuje v rozmezí 119.50 - 200.50 m
Huh, to se ani nezdá, že ve Vraném kolísá hladina o 80 metrů [proud]

PS: na Bidýlku klesla hladina skoro o půl metru, ale voda dobrá, lidí málo a zmrzlinář přítomen [wink]
Všichni jste volové. Servít
Středa, 17. července 2019 - 00:30:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19511
Registrován: 5-2002
KS: Nová PVE by při nejhorším přidala jen dalších 20 cm změny hladiny. takže nějaké velké přetahování o vodu by se vůbec konat nemuselo.
Ony existují ještě takové maličkosti, jako je povolené kolísání hladiny - třeba proto, aby se davelská silnice nevydala umejt si nohy...
Středa, 17. července 2019 - 19:50:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 61
Registrován: 7-2012
Panove ( a jestli jsou i damy ), ono s provozem precerpavacky ve Stechovicich to byvalo ( nevim jak dnes, ale nemam duvod predpokladat velike zmeny ) trochu jinak. Popisuji moje subjektivni pocity vodaka, ktereho rodice tahali od sesti let po Vltave ( muj otec patril mezi prukopniky tzv."vodniho motorismu" ) a v rodine jsme meli stryce, kteri kapitanovali prazkym parnikum, takze jsem se v te oblasti dost hodne motal.
Samozrejme, odpad z z precerpavacky a tim take nasavani je dole pod hrazi, kdyz se stavela prehrada, tak tam vystrileli a vybagrovali dost velkou a hlubokou diru, jenze - opet podotykam - jde o me osobni poznatky, na kopec se cerpalo v noci a soucasne bezela take "klasicka" elektrarna aby napajela elektrinou cerpadla, takze bylo pod prehradou dost vody. Kazde rano pak byla hladina stechovicke prehrady zaklesla i o vice nez dva metry a trvalo to cele dopoledne, nez se to trochu dohnalo, prvni ranni parnik to mel nekdy jen tak tak na prejeti horniho prahu komory ( a to meli maximalni ponor 85 cm) a pokud jsme nekdy musely s lodi nocovat na prehrade a alespon trikrat ji neprakotvovali, rano jsme sedeli bezmocne na suchu. Takze tolerance kolisani vody na Stechovicich byla a je znacna, radove v metrech za nekolik hodin. Pod prehradou to take neni zrovna slava s hloubkou plavebni kyvety ( mimochodem aby se tam dalo plavit, museli ji vystrilet dynamitem do dna ) kdyz rano plaval prvni parnik, tak prehrada poustela vodu pres turbiny, proteze pro drobecky typu Devin ci Vysehrad to jinak neslo, jel jsem tam se strycem mockrat a vzdycky jsme meli protiproud od mostu az do zdymadla, vzduti Vraneho nestacilo. Vloni jsem se tam byl podivat, elektrarna stala a pod prehradou to bylo hodne melke a kamenite, tam bych se bal malem i s vetsim hausbotem. Takze cerpani vody od spoda z Vraneho nevidim zrovna moc realne, jak rychle by to tam obracene pritekalo, byt by teoreticky vyskove koty dna tuhle verzi umoznuji. Navic nezapomenme, ze posledni roky je fakt maly prutok a tak take nevidim zrovna ruzove z neho jeste odebirat narazove velke mnozstvi vody pro akumulaci, Vranska prehrada neni zas tak velika, aby snadno vyrovnavala staly hygienicky prutok pro Prahu pri takovemhle stridavem rezimu.
Středa, 17. července 2019 - 20:37:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4075
Registrován: 3-2006
K.S.:
"
Mořepetr 4072:
Ten projekt znám, někde od toho mám uložený i kříďák, ale ten projekt selhává na jedné podstatné věci, řekl bych, ČEZ v současnosti tu elektrárnu nepotřebuje. Určitě by se dal najít takový model aby se vyplatila, ale nemyslím sei že by pak zapadal do politiky ČEZu."

Je to v plánu realizovat při generálce elektrárny, která má proběhnout někdy mezi lety 2021 až 2027. Příští rok se začne realizovat nový bezpečnostní přeliv (bude zavřená silnice po hrázi), který má být hotov v roce 2022. Takže pak bych viděl tu generálku s výměnou dvou turbín.
Jinak Orlík má poté tvořit hlavně UPSku pro Temelín při black-outu. Zároveň se snaží opravit malý výtah a dostavět velký výtah, jenže ani na ten malý se nikdo nepřihlásil. Takže zatím trasa pro nadměrné náklady pro dostavbu JETE, má vést po vodě do Solenic, pak po silnici na hráz a tam přeložit na horní vodě zase do člunu. Obdobně mají mít suchou objížďku Slapy. Bohužel s železniční dopravou PLM už se nepočítá.
Středa, 17. července 2019 - 21:06:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 601
Registrován: 8-2017
Hajnej 19511:
Bavíme se o kolísání hladiny na úrovni 20cm, ne 20m, tedy +-10cm od ustálené hladiny, takže silnice se nevymáchá. O všem na základě toho co píše pan Heracek by to mohlo být trochu problematické, uznávám.

Jiri Heracek 60:
To zní zajímavě, Ze které doby zhruba jsou Vaše postřehy o paroplavbě ve Štěchovicích? Dnes by měla hladina Štěchovic kolísat i o 3,5m, nebo na tolik je plánován lodní výtah. Hltnost elektrárny (přečerpávací) je asi 27 kubíků za vteřinu, takže by to teoreticky snad jít mohlo. Dnes se tam hladina drží na 199-200m.n.m., možná to tehdy bylo jinak, Československu trpělo po válce a snad až do 70.-80. (někdo to ví asi lépe) nedostatkem výkonu elektráren, takže bych se nedivil kdyby výroba elektřiny dostala na Vraném přednost před dodržováním plavebních parametrů.
Středa, 17. července 2019 - 21:36:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 602
Registrován: 8-2017
Mořepetr 4075:
To jsou mi věci, naposledy když jsem se o tom s někým bavil (A mám důvod mu věřit že přehled o dění v ČEZu má), tak mi to vyznělo jako by o to ztratili zájem v momentě tendru na Temelín, ale je možné že si to naplánovali takto.

Nesdílím ale Váš optimismus ohledně stavby JE či dokonce přepravy nákladů po vodě. Celá akce kolem dostavby JE vypadá (už zase) jako politické divadlo a přípravné akce na tunelování.
Středa, 17. července 2019 - 21:45:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 62
Registrován: 7-2012
K.S.
To jsou vzpominky z sedesatych a sedmdesatych let, od roku 1980 uz uraduji ve Francii. Tenkrat paroplavba byla skutecne vyznamna a rano z Prahy vyjizdely za sebou po hodine tri parniky (8 - 9 - 10) kazdy narvany po caru ponoru, na Devinu ci Vysehradu to slo pres 800 cestujicich a i stara Praha ci Hradcany jich braly minimalne 600.Stejne do bylo s posazavskym pacifikem, kolik tisic cestujicich odjizdelo v sobotu rano na chaty a vandry vi snad jen uz Buh. Tim padem byla nutnost zajistit plavebni podminky az do Trebenic pod Slapskou prehradou, kdyz byl prvni velky parnik, tak se otacel uz kilometr pod trebenickou konecnou, pri zaklesle prehrade tam by nebylo dost mista a na pristaviste docouval. Tech 3,5 metru je sice technicky proveditelne, ale stechovicke zdymadlo by to asi na horni vode nezvladlo, nevim v jake vysce je horni prah komory, ale silne,pochybuji, ze je tam dost mista na prujezd pri takovemhle poklesu vody, zvlast pro vetsi motorove lodi, parnik mel preci jenom mensi ponor. V tech sedesatkach ci sedmdesatkach to urcite moc pres dva metry kolisani neslo ono i tak to je hodne za velice kratkou casovou periodu.Jsem sice velky milovnik plavby, ale silne pochybuji, ze se nejakeho vytahu ci zdvihadla na Slapech dockame, o Orliku si myslim totez, i kdyz tam alespon existuje nevybavena draha ( pokud si vybavenim nemyslim ty ozubene hrebeny, ktere tam byli namontovany od pocatku, jsou tam vubec jeste?). Ale vzhledem k velice studene vode nejsou zrovna Stechovice ( a stejne tak Kamyk ) zrovna idealnim cilem pro milovniky vodnich radovanek, takze tam ten elektrarensky priliv a odliv tolik nevadi. Jinak na Orliku jsem byl poprve lodi ( s rodici) jeste kdyz maly vytah nejezdil a prehrada byla napustena teprve do Podolska, pres hraz nas vezli ze Solenice povesene na autojerabu T111 s ramenem otocenym dozadu ( rad bych to dneska videl ) a spousteli pres korunu hraze. A pokud mi pamet neklame, jeste tam existovala pozemni lanovka typu Petrin pro zamestnance ( na levem brehu, kousek od elektrarny ), aby stavebnici nemyseli behat do kopce z ubytoven v Solenici. Ma nekdo fotku? Ale to jsme uplne ujeli z tematu elektrizace zeleznic.
Středa, 17. července 2019 - 22:35:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4077
Registrován: 3-2006
O pozemní lanovce na Orlíku nevím. Zajímavá informace.

V současnosti je v hrázi osobní výtah, jen je na mne nějaký alergický, kdykoliv jsem na "návštěvě", tak je mimo provoz.[rofl]

Zuby ještě jsou, ale dokončení velkého zdvihadla vidím, také jako hudbu daleké budoucnosti.
Středa, 17. července 2019 - 23:07:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8867
Registrován: 5-2002

V současnosti je v hrázi osobní výtah, jen je na mne nějaký alergický, kdykoliv jsem na "návštěvě", tak je mimo provoz.


Jezdím tam od roku 2002, bydlel jsem v hotelu pod hrází a nikdy jsem ho v provozu neviděl :-(
Středa, 17. července 2019 - 23:16:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19525
Registrován: 5-2002
KS: Bavíme se o kolísání hladiny na úrovni 20cm
Nikoliv, bavíme se o kolísání celkem 40 cm, protože Ty chceš k dnešním 20 cm přidat dalších 20 (viz Tvůj "jubilejní" #600). [nene]

takže silnice se nevymáchá
Nešlo o vymáchání ve smyslu stoupnutí hladiny nad její niveletu, ale o zvýšené riziko utržení břehu.
Čtvrtek, 18. července 2019 - 08:55:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 336
Registrován: 9-2009
Zdvihadlo Orlík, rok 2014

Čtvrtek, 18. července 2019 - 14:06:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4078
Registrován: 3-2006
Petr_Šimral:
"
V současnosti je v hrázi osobní výtah, jen je na mne nějaký alergický, kdykoliv jsem na "návštěvě", tak je mimo provoz.

Jezdím tam od roku 2002, bydlel jsem v hotelu pod hrází a nikdy jsem ho v provozu neviděl :-("

V Kostínku jsem bydlel naposled v roce 2013 (školení při zavádění IMS), ale to jsme ani do elektrárny nešli. Byla zima a přes noc napadlo asi 40 cm sněhu, tak jsme byli radši v teple.[happy]

Ten výtah ale musí někdy jezdit, tady je vyfocený v reportáži na iDNES [blush]
Čtvrtek, 18. července 2019 - 22:43:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 603
Registrován: 8-2017
Hajnej 19525:
Dobře, pokud to budeme brát takto, tak se ale bavíme o kolísání hladiny asi o 90 cm, protože je třeba připočíst i kolísání dané nevyrovnaným přítokem ze Štěchovic a naopak téměř konstantním odtokem.
Pátek, 19. července 2019 - 07:01:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 63
Registrován: 7-2012
K.S.
Dneska to asi uz nebude pravda ( elektrina pro cerpani se vyrabi take jinde nez ve Stechovicich a Vranem) ale v tech sedesatych ci sedmdesatych letech bylo bezne ranni zaklesnuti i Vranske prehrady odhadem podle mne tak minimalne o 40 az 50cm. Nevim presne kolik, ale kdyz jsme nocovali s lodi na Librici ci Kilianu, vzdycky byl rano solidne obnazeny kus brehu a my jsme lod kotvili a vyvazovali vzdycky alespon dva ci tri metry od brehu. Na skalach mezi soutokem Sazavy a Kilianem to taky bylo videt a ty tri ci ctyri pricne hrazky z praveho brehu pod Stechovicemi na tlaceni vody do plavebni kyvety byvali dost vylezle z vody, nakonec je tam dodneska kvuli tomu vybojkovana plavebni draha. Pripoctuli znacny saci efekt kolesoveho parniku, ktery stahuje vodu pod sebe byl ten pokles vody v tehle oblasti dost markantni. Proto take z techto duvodu jela (vetsinou jedna turbina ) elektrarna Stechovic pro nadlepseni prutoku. Jenze mam takovy pocit, ze se cely provozni rad vltavskych elektraren zmenil s prichodem jadra, tenkrat i Slapy tocily na jednu turbinu temer cely den, dobre si vzpominam, jak hraz hucela a pod ni bylo videt odtok.
Pátek, 19. července 2019 - 09:50:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19537
Registrován: 5-2002
JH: Pripoctuli znacny saci efekt kolesoveho parniku, ktery stahuje vodu pod sebe
Pokud máš na mysli pokles hladiny při plavbě úzkým korytem, tak bych to nespojoval až zas tak s kolesy, ale s tím, že je potřeba přemístit vodu zpřed parníku za parník - a ta se pro nabrání rychlosti neobjede bez poklesu hladiny, bo zákon zachování energie.
Obzvlášť hezky pozorovatelné je to vidět při plavbě horním kanálem podbabského zdymadla - voda se chová jakoby naopak, než by "selský rozum" očekával... [wink]
Pátek, 19. července 2019 - 11:39:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4129
Registrován: 5-2004
Díky stejnýmu principu fungujou karburátory, fixírky, křídla letadel, doplňování vody do kotle parních mašin a kdo ví co ještě dalšího. [happy]
Pátek, 19. července 2019 - 12:01:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6252
Registrován: 9-2011
Stejný efekt (pokles hladiny) je vidět i u šroubového motorníku [wink]

Jinak jsem nějak nepochopil účel čerpání vody do horní nádrže pomocí energie získané z turbín štěchovické elektrárny. Snad účelem čerpačky je využít energii z trvale jedoucích, obtížně regulovatelných zdrojů (jádro, příp. uhlo) a ne z vody, kterou i v těch "velkých" Štěchovicích můžu zadržet až do špičky (kolísání hladiny ve Štěch. je 4.5 metru, což odpovídá 4.5 mil. m3)
Všichni jste volové. Servít
M_g
Pátek, 19. července 2019 - 12:42:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1131
Registrován: 6-2006
AL:
Letecký snímek na mapách ve mně vzbuzuje dojem, že přečerpávačka "jede" na vodu pod hrází Štěchovic I.
Ale nemám čas to podrobněji zjišťovat.
Pátek, 19. července 2019 - 13:40:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19540
Registrován: 5-2002
M_g: Letecký snímek na mapách ve mně vzbuzuje dojem, že přečerpávačka "jede" na vodu pod hrází Štěchovic
Je tomu tak.
Sobota, 20. července 2019 - 00:45:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 604
Registrován: 8-2017
Jiri Heracek 63:
Navrhuji v diskusi pokračovat ve vlákně o říční plavbě vypadá to že se od elektrárny ve Vraném přesouváme spíš k lodní dopravě.

Aleš_Liesk 6252:
V 60. panovaly v síti jiné poměry, řízení parních elektráren bylo jiné a hlavně mohl být zcela jiný manipulační řád. Slapy potřebují na plný výkon asi 300 kubíků vteřinových, to znamená že průměrným průtokem tam denně nateče na 6 hodin provozu, zhruba. Jenže asi nebyla potřeba na délku špičky, ale na výkon, a Štěchovice se 40 kubíky zaplní sice až za 20 hodiny, ale zatímco ze Slap může přitékat až 300 kubíků, ze Štěchovic může odtékat jen 160 kubíků, rozdíl bude zadržen. Tedy klidně mohlo jít o situaci kdy se kontinuálně upouštělo 40 kubíků, což vedlo na kontinuální produkci proudu v průtočném režimu a při plné výrobě na Slapech se zvýšil výkon i na Štěchovicích, eventuálně Vraném.
Sobota, 20. července 2019 - 22:35:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 64
Registrován: 7-2012
Ales Liesk.
Bavime se o jine epose, jaderky byly v planech ci v pytlich cementu, nektere uhelky (Detmarovice, Chvaletice) taktez, jine meli jeste mensi vykon a nekde tu elektrinu bylo nutno brat, notabene nejsem si jisty se chopnostmi nasi prenosove soustavy te epochy. Takze co se doma vyrobilo, to se sezralo, opet zduraznuji, ze jde o subjektivni vzpominky, vecer kolem devate Stechovice I najely a zaclo se cerpat ve Stechovicich II a na zdrzi klasala voda. Kolem seste rano se najizdelo na spickovy rezim a Slapy zacaly davat Stechovicim vice vody nez mohly semlejt v turbinach, takze si mohly dovolit v noci velky zakles hladiny, i s jedouci elektrarnou Stechovice I voda stoupala. Dneska je to utopie, ztratit tolik vody, ale v kontextu doby to byl normal. Prvni proplavovani komorou bylo okolo desate, takze vody uz byla na hornim prahu dost i pro parnik. A Stechovice II sjizdely hlavne tu rani spicku, v te dobe byla ta odpoledni o hodne slabsi. A kdyz si tak vzpominam, je mozne, ze okolo seste rano to bylo i vice nez dva metry zaklesu hladiny, ale na prvni parnik uz to bylo tak nejak v tehle vysi.Ale 4,5metru ne, tolik se v te dobe nesjizdelo, to by byl horni prah komory z vody a to bych si pamatoval.

Hajnej
- uz neumim poradne cesky, nejak mi ta franina dominuje, sanim jsem chtel rici ze parolod sala vodu pred sebou a strkala ji za sebe, tak jak to popisujes, navic u parolodi s kolesy uprostred lodi to je viditelnejsi nes u jednosroubaku na zadi, ta sirka koles a velke lodni teleso tomu napomahaji, nejhorsi byla Praha, nejlepsi byly stary sasky parnik Hradcany, ten mel velice dokonaly a stihly trup, Praha byla bachrata na spici. Zbytek lodi byl mezi tim. Jen si rikam, ze uz taky patrim k dynosaurum, osobne si jeste pamatuji parnik Primator Dittrich, pozdeji Maxim Gorkij v provozu. Jinac az budu v Praze, musim se s tebou nejak spojit, meli by jsme co diskutovat.


M-g
samozrejme, ale je nutno take videt, ze strojovna elektrarny Stechovice II je 45 metru pod hladinou spodni vody a tim se dosahuje vyskoveho rozdilu 220m. Jen pro porovnani, prutocna Stechovive I dava 22,5MW, Stechovice II az 45 MW.A kdyz dvojka cerpala nahoru, tak ji tam jednicka cukrovala vodu zvrchu.
M_g
Neděle, 21. července 2019 - 23:52:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1132
Registrován: 6-2006
Jiri_Heracek:
"M-g
samozrejme, ale je nutno take videt, ze strojovna elektrarny Stechovice II je 45 metru pod hladinou spodni vody a tim se dosahuje vyskoveho rozdilu 220m."
Nikoliv, výškového rozdílu 220 se dosahuje tím, že hladina na Homoli je 220m výše než hladina pod hrází Štěchovice I. To, že je strojovna 45m pod dolní hladinou zajišťuje "jen" to, že vodní stroje pracují při statickém tlaku přibližně 4bary, což je jedno z možných opatření proti kavitaci.

Jiri_Heracek:
"Jen pro porovnani, prutocna Stechovive I dava 22,5MW, Stechovice II az 45 MW.A kdyz dvojka cerpala nahoru, tak ji tam jednicka cukrovala vodu zvrchu."
A z toho plyne, že Štěchovice II nepotřebovaly energii ze Štechovic I, ale vodu, aby se neocitly nasucho (což by mělo velmi neblahý vliv na čerpadla).

Pokud bylo při dřívějším uspořádání napojení čerpadel Štechovic II do nádrže Štěchovic I (teď nemám čas to zjišťovat, jestli to tak bylo, ale vzhledem k trojstrojovému uspořádání to není nemožné), tak se mohla vyskytnout také potřeba současně s čerpáním udržet průtok do nádrže Vrané, dané provozním řádem pro vodní dílo Štechovice I.
Pondělí, 22. července 2019 - 07:35:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19548
Registrován: 5-2002
Mg: Pokud bylo při dřívějším uspořádání napojení čerpadel Štechovic II do nádrže Štěchovic I (teď nemám čas to zjišťovat, jestli to tak bylo, ale vzhledem k trojstrojovému uspořádání to není nemožné)
Já se na řezy díval a vypadá to oboje na spodní vodu.
Pondělí, 22. července 2019 - 08:02:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 65
Registrován: 7-2012
M-g

Mas pravdu, to zapusteni do zeme je zejmena kvuli kavitaci, voda musi zpatky nahoru a tim se to nepocita do rozdilu hladin. Ale podivej se na dnesni nocni odtoky ze Stechovic I a vidis, ze zacinaji poustet na zacatku cerpani a jedou v prutocnem rezimu celou noc takze maji z ceho cerpat. A o to od zacatku jde, o vodu ne o elektricky prikon. Proc by jsi ale zatezoval rozvodnou sit a privadel zvenci, kdyz mas vykon na miste? Kdyby jednicka stala tak urcite, ale takhle? Tady nejde o potrebu, ale o praktickou stranku veci. Po rekonstrukci Stechovic II v devadesatych letech je tam ted jen jedna revezni Franciska, puvodne, v obdobi mych vzpominek a vyskytu tam byly dve turbiny mensi . Ale vzdycky se cerpalo z pod hraze, uz v originalnim usporadani.
Datum
Hladina [m. n. m.]
Odtok [m3s-1]
QN
22.07.2019 07:20
216,26
79,50

22.07.2019 07:10
216,22
61,31

22.07.2019 07:00
216,25
21,50

22.07.2019 06:00
215,94
22,00

22.07.2019 05:00
216,04
21,50

22.07.2019 04:00
216,13
24,56

22.07.2019 03:00
216,24
24,50

22.07.2019 02:00
216,34
24,50

22.07.2019 01:00
216,43
24,40

22.07.2019 00:00
216,53
24,50

21.07.2019 23:00
216,67
74,00

21.07.2019 22:00
216,60
65,00

21.07.2019 21:00
216,45
5,00

21.07.2019 20:00
216,45
0,00

21.07.2019 19:00
216,46
0,00

21.07.2019 18:00
216,46
0,00
Pondělí, 22. července 2019 - 19:47:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19550
Registrován: 5-2002
JH: Výška - tlak - teplota - rosný bod...? [wink]
Pondělí, 22. července 2019 - 21:22:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 66
Registrován: 7-2012
Hajnej, ja to tak dostal od povodi Vltavy, tak jsem to preposlal pro ukazku rezimu Stechovic.
Pondělí, 22. července 2019 - 22:43:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19556
Registrován: 5-2002
To jsem vcelku pochopil, jen mi to připomnělo úvodní přednášku k jedné z Cimrmanovic her. Po citaci podobného hafa čísel následoval komentář "vidíte, že lepší počasí jsme si nemohli přát".. [wink]

Jestli jste pryč už dlouho, tak jste tu hru buď už nezažil nebo zapomněl - a dnešní mladá generace pro změnu zase nepochopí, že se v době předinternetové tahle čísla šířila prostě tak, že se odvysílala v rádiu...