Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 12. 5. 2019 « předcházející | další »

Archiv diskuse Historie železnic do 12. 5. 2019

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   autor příspěvek
Pátek, 12. dubna 2019 - 20:35:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 582
Registrován: 1-2004
Joe: Naopak díky za info, zrovna sem do historie patří. Je to zajímavý počin a držím palce pro další doplňování i aktualizaci. [ok]
Pátek, 12. dubna 2019 - 20:53:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 674
Registrován: 10-2007
Díky, plánů na doplňování máme hodně: doplňovat historii, zároveň aktualizovat co se děje (např. přestavba Hlavního nádraží), plus postupně rozšiřovat území (Modřice, Šlapanice...). Jakoukoli pomoc oceníme [happy]
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
Úterý, 16. dubna 2019 - 15:14:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 941
Registrován: 9-2016
Jen tak ze zajímavosti - neví někdo, kterých lokomotiv a motorových vozů vlastnily ČSD/ČD nejvíce? Ale ještě s jednou podmínkou, že např. T478.1 a T478.2 jsou považovány za stejný typ.
Úterý, 16. dubna 2019 - 15:20:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2121
Registrován: 12-2007
A traťové stroje sú od macochy? [wink]
Úterý, 16. dubna 2019 - 16:06:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3672
Registrován: 3-2006
Makus:
"Jen tak ze zajímavosti - neví někdo, kterých lokomotiv a motorových vozů vlastnily ČSD/ČD nejvíce? Ale ještě s jednou podmínkou, že např. T478.1 a T478.2 jsou považovány za stejný typ."

Pokud se dobře pamatuji,
tak T 679.1 a M 152.0
Pátek, 19. dubna 2019 - 18:31:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 115
Registrován: 8-2017
Měl bych dotaz na někoho hodně znalého událostí na 250. Na jedné fotce ze začátku 90. let (od Trainfota - viz. jeho stránky - 350.001 v oblouku před Tišnovem 8. 3. 1992) jsem si všiml, že nejen že v tom oblouku je několik sloupů TV kolem 1. koleje relativně nových, ale i násep vypadá jako nedávno obnovený. Nedošlo tam někdy na přelomu 80. a 90. let k sesuvu? Nebo vážnějšímu vykolejení? Díky za odpovědi.
Pondělí, 22. dubna 2019 - 15:37:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 123
Registrován: 11-2017
možná to víte, ale pro mne jde o novinku; první vlak do Zakšína přijel 1.5. 1840 [lol]


Pondělí, 22. dubna 2019 - 17:44:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1376
Registrován: 7-2017
registrovaný_malý_bobeš:
"možná to víte, ale pro mne jde o novinku; první vlak do Zakšína přijel 1.5. 1840 [lol] "

Jeden z mnoha opuštěných projektů... Variantních tras spojení z Čech do Saska bylo původně asi 5. Viz knihy Zdeňka Šindlauera.

Přes Zakšín a Dubou měla vést taky například lokálka ze Štětí do Doks. [crazy]
Pondělí, 22. dubna 2019 - 19:17:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2904
Registrován: 6-2016
Dotaz na historiky - existuje nějaká stránka o úzkorozchodné dráze v hutích Nový Jáchymov z roku 1819? Na naučné stezce "NS okolo Krušné hory" se o tom trochu píše na zastávce "10". Docela by mě to zajímalo, mělo to být dvojkolejné a poháněné samotíží. A letos to má dvousté výročí!

Já moc hledat neumím, wiki u Gerstnerových (otec a syn) nic neuvádí...
Pondělí, 22. dubna 2019 - 19:27:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1224
Registrován: 1-2013
první vlak do Zakšína přijel 1.5. 1840

http://netdubacek.euweb.cz/view.php?cisloclanku=2005062201
Pondělí, 22. dubna 2019 - 20:40:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2798
Registrován: 7-2005
ad honzaklofar - web určitě ne. Matně si vybavuji nějako kresbu p.Boudy jakou ideovou vizi uvedeného provozu. Ale už nevím, kde to bylo. Zda v ABC nebo snad v nějakém stolním kalendáři s kresbami uvedeného autora.
Z čeho čerpal nevím, ale jistě si to nevycucal z prstu. Je možné, že někdy v hluboké minulosti něco někde v odborné literatuře vyšlo. A archivy NTM jsou hluboké.....[happy]
Pondělí, 22. dubna 2019 - 20:42:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1378
Registrován: 7-2017
Jaroslav_T:
"první vlak do Zakšína přijel 1.5. 1840

http://netdubacek.euweb.cz/view.php?cisloclanku=2005062201"

Děkuji za odkaz.

No dobře, ale to, jak o tématu píše ten Fan Club, svědčí o tom, že v tom mají slušný hokej. Pomotali dohromady dvě věci, jednu z původních 5 variant Pernerova trasování z roku 1842 a plánovanou lokálku ze Štětí do Doks z přelomu století, jejíž příprava se dostala až do fáze úvodního projektu trasy a stanic.

Kouzlo cimrmanovské mystifikace spočívá v tom, že člověk aspoň trochu znalý historického rámce událostí si řekne "no jo, takhle by to za určitých okolností klidně mohlo být". Z tohoto hlediska se to tomu Fan Clubu moc nepovedlo.
Pondělí, 22. dubna 2019 - 20:51:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1379
Registrován: 7-2017
hinzaklonfar 2904:
http://www.mining.cz/TEXTY/KrusnaH/Krusnah.htm
Pondělí, 22. dubna 2019 - 22:26:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2803
Registrován: 7-2005
"maj pravdu velebnosti"... možná něco bude tady : František Josef Gertsner :Handbuch der Mechanik I.a II. díl/Heft 1, 2, 3, 4 ... viz pozůstalost v archivu NTM http://www.ntm.cz/data/archiv/fondy-sbirky/044_GI.pdf
Pondělí, 22. dubna 2019 - 22:42:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1225
Registrován: 1-2013
dědek hank: posílám ještě jeden odkaz, zmiňovaného tématu se týká jen předposlední odstavec.

application/pdfZaksin
Katastralni uzemi Zaksin.pdf (52.2 k)
Pondělí, 22. dubna 2019 - 23:50:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19043
Registrován: 5-2002
DH: Kouzlo cimrmanovské mystifikace spočívá v tom, že člověk aspoň trochu znalý historického rámce událostí si řekne "no jo, takhle by to za určitých okolností klidně mohlo být".
Jako třeba Eisenfurth-Tannwald-Cimrman-Sicherungsystem, ve zkratce ETCS...?
Úterý, 23. dubna 2019 - 00:35:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1381
Registrován: 7-2017
Hajnej:
"DH: Kouzlo cimrmanovské mystifikace spočívá v tom, že člověk aspoň trochu znalý historického rámce událostí si řekne "no jo, takhle by to za určitých okolností klidně mohlo být".
Jako třeba Eisenfurth-Tannwald-Cimrman-Sicherungsystem, ve zkratce ETCS...?"

[rofl]
Úterý, 23. dubna 2019 - 06:20:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2906
Registrován: 6-2016
dědek_hank: Děkuju! Škoda, že v tom není mapka té "dráhy". Jinak spousta informací, budu muset zjistit, co znamenají ty hornické "termity"[happy]
Úterý, 23. dubna 2019 - 07:46:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 676
Registrován: 10-2007
A tu o trati 264 znáte? [happy]
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
Úterý, 23. dubna 2019 - 08:12:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1382
Registrován: 7-2017
Joe 676:
Takhle si rádi vymýšlejí i modeláři, stačí nahlédnout na modely.biz nebo do sbírek plánů kolejišť Milana Ferdiána.
A co třeba tohle:
http://jirik-tk.sweb.cz/dwnl_jzd.htm
Koneckonců nemusíme chodit daleko, velký mystifikátor je kolega s nickem 353 a jeho hračkolejiště v modelářské sekci zdejšího fóra.
A můžeme nakouknout i do ciziny:
http://www.tuunstedt.de/Tuunstedter%20Kleinbahn.html
[biggrin]
Úterý, 23. dubna 2019 - 20:47:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 677
Registrován: 10-2007
Díky, moc to nesleduji, ale celkem se mi to líbí. Něco jako beletrie typu "alternativní historie" [happy]
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
Sobota, 27. dubna 2019 - 18:04:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1410
Registrován: 7-2017
Při přehrabování v digitálním archívu časopisu MIBA jsem v čísle 2/1999 na str. 22-23 narazil na článek Rolfa Löttgerse Ein Einzelstück für das Gepäck, tj. Unikát na zavazadla.

V r. 1938 si Říšské dráhy objednaly u fy WUMAG Görlitz jediný kus dvounápravového přívěsu k motorovým vozům pro přepravu zavazadel. Viz dole přiložený snímek a výkres, z nichž zároveň vyplývají základní technická data vozu. Vůz byl dodán 30. 06. 1939 a ručení začínalo 18. 08. 1939. Vůz byl označen VB 140 600 Rg a byl podle dokumentů výrobce přidělen do domovské stanice Eger, tj. Cheb. Byl příslušným drážním úřadem (Wagenversuchsamt Grunewald) úspěšně odzkoušen (autor doslova píše "na nějaké klikaté vedlejší trati s opotřebovaným svrškem", mezi řádky čtu, že mu není známo kde...) pro max. rychlost 75 km/h při vlečení a 30 km/h při sunutí. Ze snímku a výkresu vyplývají některé atypické úpravy: Místo spřáhla je pouze vlečná tyč se třmenem, vůz nemá žádnou brzdu kromě ruční pořádací působící jednostranně na jedno dvojkolí ani plnohodnotné narážedlové ústrojí, dvojkolí nemají vyměnitelné obruče apod. V článku se uvádí, že vůz měl slepou koncovku pro brzdovou hadici motorového vozu, takže kdyby došlo k přetržení vlaku, motor by se samočinně zabrzdil. Vůz měl jeden primát: Šlo o nejkratší normálně rozchodné vozidlo tehdejších DR a zároveň s nejmenším rozvorem.

Proč to sem dávám? Autor uvádí, že poválečné osudy tohoto vozu nejsou známé, ale že se s největší pravděpodobností mohl ztratit "někde v Čechách". Takže je namístě dotaz pro specialisty na staré vozy a na dokumenty z roku 1945: Nenašli jste někde v ministerských nebo ředitelských dokumentech (speciálně asi ŘSD Plzeň?) nějakou zmínku o přívěsném vozu DR VB 140 600 Rg?

Tak ještě ty obrázky:





A ještě poznámka. Protože citovaný článek vyšel v modelářském časopisu, autor uvádí i nátěr: vozová skříň červená, střecha krémová, spodek černý.
Jenki
Neděle, 28. dubna 2019 - 19:45:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5465
Registrován: 5-2002
Kdysi jsem se (tuším) tady ptal, jak daleko se Rudá armáda dostala s přerozchodováním na 1524mm při svém postupu na západ. Z nějaké polské(?) stránky jsem vyčetl, že do Wroclawi.

Náhodou jsem nedávno narazil na infomaci, že na konferenci do Postupimi dojel J.V.Stalin po širokém rozchodu, který byl doveden do Berlína, a pro účely mírové konference (nebo spíš rvačky o kořist - jak se to vezme) byl ruský rozchod krátkodobě položen až do Postupimi, aby se ubohý diktátor nemusel namáhat s přestupováním.

Tak jsem začal hledat znovu a narazil jsem na tento vysoce výživný text. Stojí za to si jej přečíst celý, kdo to v němčině nedá tak google translator už vynalezli. Pro mně je nejzajímavější ten konec, jak se evakuovalo co se dalo, taky je tam zmínka o zkapacitnění tratě Svinov - Opava - Krnov - Ziegenhals, co všechno se po válce odvezlo v rámci reparací a spousta jiných věcí.

Hodilo by se to i do témat Polsko, Německo a ex-SSSR, ale nemám potřebu to cpát všude. Kdo chce ten si to jistě najde.

Tak hezké čtení [happy]
Středa, 01. května 2019 - 14:55:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1416
Registrován: 7-2017
V modelářské diskusi se objevilo téma segmentových točen. Předběžně vycházím z toho, že u kkStB ani u ČSD se toto zařízení nepoužívalo. Nicméně vyskytl se ojedinělý názor, že nějaké segmentové točny mohly být nainstalovány DR na odstoupeném území v letech 1938 - 45 a v této souvislosti byla jako příklad zmíněna žst Josefův Důl. Můžete sem k tomu prosím někdo dát více informací?
Sobota, 04. května 2019 - 00:43:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7517
Registrován: 9-2003
Mooc hezká novinka , nascanované staré předpisy a pod.[ok]

http://kramerius5.nkp.cz/search?collections=vc:27c9298f-72d8-44d9 -8bd7-8c4cef2fb3ed&fbclid=IwAR1UdSBIjffmsZ9EzWTvThTgqxb3slVhmFfcX dLhXlvWhpo0Ylij9hm3k8A
..pořádná mašina má kotel a komín..
Sobota, 04. května 2019 - 08:38:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2814
Registrován: 7-2005
ad Alf - hezký zásek. Ty návěstní předpisy TKPE z r.1865 jsou zajímavé. Byť vychází z úředního nařízení, tak je krásná ta "technická čeština". Znám podobné k SNDVB....
Sobota, 04. května 2019 - 08:43:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1423
Registrován: 7-2017
Alf 7517: Díky! [ok]
McBain
Pondělí, 06. května 2019 - 08:39:43  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26142
Registrován: 5-2002
Jenki:
"Náhodou jsem nedávno narazil na infomaci, že na konferenci do Postupimi dojel J.V.Stalin po širokém rozchodu"

Mám dokonce pocit, že jsem někde četl, že Kobův vlak dam přivezl nějaký dýzl. Který pochopitelně jen čistě náhodou vypadal jako americké AlCo nebo něco takového.
Jenki
Pondělí, 06. května 2019 - 20:17:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5468
Registrován: 5-2002
McBain:
"Mám dokonce pocit, že jsem někde četl, že Kobův vlak dam přivezl nějaký dýzl. Který pochopitelně jen čistě náhodou vypadal jako americké AlCo nebo něco takového."

Jo, dokonce to nebyla kopie, ale čerstvě dodaný originál ALCO. Kopie se ještě neuměly vyrábět [happy]

Konkrétně to byla lokomotiva ДА20-27. Nějaké povídání o tom je na netu, dal bych i odkaz, ale při vložení azbuky mi to tu dělá nějaký čurbes. Prostě je třeba najít na wikipedii článek v ruštině na téma "ДА (тепловоз )" a na konci článku jsou další odkazy k tématu.
McBain
Pondělí, 06. května 2019 - 20:43:53  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26143
Registrován: 5-2002
Konkrétně to byla lokomotiva ДА20-27

A předpokládám, aniž bych se kamkoli díval, že to "ДА" znamená Dyzel Amerykánskyj.

[happy]
Pondělí, 06. května 2019 - 20:50:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1428
Registrován: 7-2017
Ten odkaz na ruskou Wiki sem nejde korektně dát, asi kvůli kódování azbuky.

Stručný výtah z hesla ДА (тепловоз ) na ruské wiki:
Lokomotiv DA20, později jen DA, bylo dovezeno do SSSR 68 v roce 1945 na základě objednávky z roku 1943 (další dvě se utopily při námořní dopravě). Ten vládní vlak vezla lok. DA20-27 vlastně jako náhrada za parní lokomotivu, která musela být cestou odstavena pro prokluzování; dotyčná DA20-27 byla ve vlaku původně zařazena jako náhradní stroj pro případ neschopnosti té páry.

Lokomotivy řady DA sloužily v SSSR až do poloviny 80. let. Sovětská (pozměněná) kopie lok. DA se jmenovala TE1 (ТЭ1, jestli chcete...) a vyráběla se od r. 1947.
Pondělí, 06. května 2019 - 22:50:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 138
Registrován: 9-2010
Da znamenalo "dízel Alco", podobně jako Db znamenalo "dízel Baldwin"
Úterý, 07. května 2019 - 09:01:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1431
Registrován: 7-2017
V modelářské diskusi přišly (už zase...) na přetřes segmentové točny a jejich výskyt u ČSD. Přitom se tam někdo zmínil o tom, že snad jedna mohla být v Josefově Dole. Později ta informace byla opravena tak, že v Josefově Dole údajně bývala vozová točna. Bohužel bez dalšího upřesnění. Je to trochu jako Rádio Jerevan, takže mám prosbu: Máte prosím někdo a můžete sem dát kolejový plán stanice Josefův Důl z doby po uvedení do provozu trati ze Smržovky nebo aspoň z období ČSD před r. 1938?

A jak to tedy vůbec bylo s těmi segmentovými točnami? Mám za to, že u ČSD se toto zařízení nepoužívalo vůbec.

Předem děkuji.
Úterý, 07. května 2019 - 15:26:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1530
Registrován: 8-2006
Vážení kolegové a kolegyně,
prosíme, pomozte nám na FB vyhrát soutěž o pár korun ve prospěch renovace motorového vozu M130.104.
Stačí jen lajknout náš projekt.
facebook
Zatím vůz vypadá takto: http://www.pshzd.cz/m130104.html, je jen na Vás, zda nám pomůžete se posunout dále.

Na stejnou věc usilujeme v tomto projektu www.pomahejpohybem.cz Tam je to trošku složitější. Ale i tak věříme ve Vaši podporu. Prosím, šiřte, času mnoho není.
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
Němec_z_ova
Úterý, 07. května 2019 - 20:11:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3940
Registrován: 4-2009
dědek_hank: Pane kolego, našel jsem jenom tohle. A při hodně velké představivosti lze točnu vytušit i na těchto leteckých snímcích.

1) https://lms.cuzk.cz/lms/LMS_wms_02e.html?mapfile=WMSA08.1938.LIBE 07.00267&viewExtent=-678215.485,-976568.367,-674654.273,-973007.1 55&image_dir=d:/confms/lms/WMSA08/1938/LIBE

2) https://lms.cuzk.cz/lms/LMS_wms_02e.html?mapfile=WMSA08.1954.TANV 98.01120&viewExtent=-676285.873182,-978850.256566,-671324.549682, -973888.933381&image_dir=d:/confms/lms/WMSA08/1954/TANV
Úterý, 07. května 2019 - 20:49:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 550
Registrován: 5-2013
Dědek hank, pokud pojem "segmentová" lze aplikovat na točnu co se neotočí o 360 stupňů, ale slouží jako otočný vexl, tak se taková točna nachází v podmoklech v depu. Je možné sem vložit odkaz na tu diskusi?
Úterý, 07. května 2019 - 20:51:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1433
Registrován: 7-2017
Němec_z_ova 3940: Děkuji. Na té mapě vidím točnu a od ní vlečkovou kolej do sklárny. To ovšem se segmentovou točnou nemá nic společného. No nic, asi i tuto historku zařadíme do šuplíčku s modelářskými pohádkami... [crazy]

Ještě mě napadlo, že takových Josefsthalů bylo v Říši určitě víc, tak kdoví, jestli si dotyční něco nevyložili jinak.
Úterý, 07. května 2019 - 21:17:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1434
Registrován: 7-2017
Sey 550: Segmentová točna je tohle:



Zdroj: MIBA 10/2012, str. 48. Autorem kresby byl Norbert Josef Pitrof aka Pit-Peg, 1907 - 1995, rodák z Vrbky (Ferbka) u Postoloprt, známý (západo)německý výtvarník zaměřený na železnici, dlouholetý spolupracovník časopisu MIBA, popularizátor železnice, železniční modelář, projektant kolejišť a modelářský pedagog.

A takhle vypadá model v H0, výrobek fy Noch:



Zdroj: Tamtéž, str. 46.

Tato diskuse
http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?f=51&t=1942&start=15#p254 843
navázala na starší články na stránkách http://www.honzikovyvlacky.cz a skutečně se týkala objektu znázorněného na obrázcích.

Edit: Ta věc (nevím, jak ji správně nazvat...) v Děčíně evidentně dřív musela vypadat jinak...

(Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
Úterý, 07. května 2019 - 23:00:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 551
Registrován: 5-2013
No já tak nějak vím co se nazývá segmentovou točnou, ale je tu otázka, jestli modelářské povědomí nezamrzlo na několika obrázcích z katalogů. Mne by zajímalo co tu točnu dělá "segmentovou", v Německu lze narazit třeba na takovouto kloubovou točnu, princip je stejný, jen při své velikosti zvládne obsloužit celou rotundu a dokonce mašinu otočit komínem nazpět, přestože nevypadá jako ty výrobky modelářských firem nazývá se segmentovou, jestli je to z důvodu, že operuje pouze v segmentu kruhové výseče, pak stejnou funkci, kromě otočky plní i točna v Löbau, přestože má čep otáčení uprostřed mostu, otáčí se též pouze ve vymezené výseči a supluje výhybky ve zhlaví, stejně jako ty "segmentové" točny na obrázcích z katalogů, vyvstává otázka do diskuse, když plní stejně omezené služby, proč nenazývat tuto točnu, potažmo i tu děčínskou též? točnou segmentovou?

Ano, točna v Děčíně na starých mapách je normálně kulatá. Dík za odkaz [wink].

(Příspěvek byl editován uživatelem Sey.)
Úterý, 07. května 2019 - 23:35:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2818
Registrován: 7-2005
ad dědek hank - to je zajímavé, ale musím konstatovat, že tohle mi rukama v papírové podobě snad zatím neprošlo. Možná na nějaké vlečce, ale na veřejné dráze ?
Středa, 08. května 2019 - 06:57:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1435
Registrován: 7-2017
Sey 551: Modelářské povědomí - aspoň to německé - určitě nezamrzlo pod vlivem cochcárny průmyslových výrobců modelů, naopak je podloženo desítkami fotografií z reálného provozu. Zdá se, že v současnosti je segmentové točny už i v Německu nutno hledat s lucernou v poledne, ale soudě podle četnosti výskytu těch fotek (nejen) v MIBA v 50. a 60. letech to byla zcela běžná součást vybavení řady stanic.

Prozatím vycházím z toho, že segmentová točna a) má otočný čep na konci mostu, b) neslouží k otáčení vozidel, ale supluje funkci výhybky/výhybek. Ale na nějakou přesně formulovanou definici jsem zatím nenarazil, možná i proto, že jsem ji ani aktivně nehledal; ten pojem se ve mně dostupných pramenech vyskytuje výhradně jen v souvislosti s objekty stejnými a podobnými jako na uveřejněných obrázcích.
Středa, 08. května 2019 - 08:29:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19152
Registrován: 5-2002
DH: Za svoji maličkost bych zůstal jen u prvního třídicího znaku, protože rozšíření úhlu otoče na hodnotu blízkou 180° na věci celkem nic nemění.
Otázkou do diskuse je spíš to, jestli jde o "protiklad" k točně balanční nebo ne.
Středa, 08. května 2019 - 15:35:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 139
Registrován: 9-2010
první vlak do Zakšína přijel 1.5. 1840

shodou okolností se poslední týdny probírám četnými souvisejícími archiváliemi a je až zarážející nejen značné množství projektů (přesnějí řečeno návrhů či myšlenek) mezi lety 1852 a 1877 na nějakou železnici od Mělníka k České Lípě, ale i jejich často až dojemná prostoduchost ("stavba nebude těžká", "terén je zde rovina" atp. včetně osvědčeného argumentu "nejkratší spojení z Prahy do Berlína"). Zejména po roce 1872, po dokončení tratě Neratovice - Praha se s návrhy tohoto druhu doslova roztrhl pytel. Tedy Zakšín vůbec není od věci, nicméně spíše než rok 1840 bych do tamních "cimrmanovštin" vnesl rok 1857 a léta krapet pozdější, byť je pravda, že v roce 1840 i tady skutečně terénní průzkum pro jednu z variant pražsko-drážďanské dráhy proběhl.
Středa, 08. května 2019 - 22:54:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2819
Registrován: 7-2005
ad Alf - Letohrad - 08/1955 - z hlášení o ujetých km od oprav - 524.111, 125, 142, 196, 197 ; 422.033 ; 354.046, 0104 ; 354.201
Čtvrtek, 09. května 2019 - 10:06:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 957
Registrován: 10-2009
Zdravím pánové, nevíte z jakého období by to mohlo být? Tipuji něco z Německa??? Jedná se o nález na půdě. Děkuji za odpověď.

Kronika žst. Znojmo 1869-2016, pomozte s její kompletací.
Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě
www.svd-jzm.cz
Čtvrtek, 09. května 2019 - 17:45:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1437
Registrován: 7-2017
Prdik83 957: To je otázka pro starožitníka.
Čtvrtek, 09. května 2019 - 23:54:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1440
Registrován: 7-2017
Hajnej:
"DH: Za svoji maličkost bych zůstal jen u prvního třídicího znaku, protože rozšíření úhlu otoče na hodnotu blízkou 180° na věci celkem nic nemění.
Otázkou do diskuse je spíš to, jestli jde o "protiklad" k točně balanční nebo ne."

No, Němci označují jako segmentovou točnu třeba i tohle:

https://osef.de/maschinenhaus/scheibe

To už má funkcí blízko k tomu výše zmíněnému artefaktu v Děčíně, ale taky k segmentové točně s otočným čepem na konci mostu, zatímco konstrukčně to vypadá - jestli čtu ten výkres správně - jako normální kloubová točna. Takže pro definici segmentové točny zřejmě budou směrodatná obě třídicí kritéria.

Edit: Ještě jsem našel tohle.

Sice je to model, ale docela bych věřil, že podle nějaké skutečné předlohy. A opět to má čep uprostřed mostu.

(Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
Pátek, 10. května 2019 - 09:56:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19163
Registrován: 5-2002
DH: To by nakonec vypadalo, že dokonce ani jeden z původně navrhovaných znaků a že rozhodující je nemožnost točit se kolem dokola...
Pátek, 10. května 2019 - 12:28:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1442
Registrován: 7-2017
Hajnej:
"DH: To by nakonec vypadalo, že dokonce ani jeden z původně navrhovaných znaků a že rozhodující je nemožnost točit se kolem dokola..."

Aj tak možno... [crazy]
Pátek, 10. května 2019 - 22:31:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 553
Registrován: 5-2013
Hanku, vidím, že jste se do toho zakousl, už tušíte co jsem měl na mysl tím zamrznutím modelářova povědomí?
Asi se tu shodnem, že na dotaz, zda se segmentová točna konkrétní podoby(viz.nalinkovaná modelářská diskuse a obrázky výše) někdy vyskytovala na našem území potažmo u ČSD, lze odpovědět že s největší pravděpodobností NE. Ale dodnes tu máme ten Děčín, což byla ode mne taková malá lumpárna na zamyšlenou. Tušil jsem, že nebude snadné připustit, že se dle německých vzorů Löbau či Zittau může též jednat o točnu segmentovou a kategoricky tvrdit že je segmentová, to se mi nechtělo, někdo mohl stejně kategoricky tvrdit, že není, protože nevypadá jako ta z těch katalogů a kolejišťátkových plánků [wink]

Pěkné točny za ještě pěknější peníze mají i tady[coze]
Pátek, 10. května 2019 - 23:15:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1443
Registrován: 7-2017
Sey:
"Pěkné točny za ještě pěknější peníze mají i tady"

Tak ty ceny ± odpovídají i cenám modelů vozidel ve velikosti I... [crazy]

Jinak tahle naše diskuse nesvědčí zase o ničem jiném než o tom, že chceme-li se na čemkoli dohodnout, musíme se nejdřív dohodnout na významu pojmů. Což v internetových diskusích a pod jejich vlivem i v reálném životě bývá čím dál častěji těžko řešitelný problém.

(Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
Sobota, 11. května 2019 - 18:06:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 91
Registrován: 8-2017
Prdík_83:

Pro starožitníka asi ne
Sobota, 11. května 2019 - 19:28:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1444
Registrován: 7-2017
Kaneki:
"Prdík_83:

Pro starožitníka asi ne"

Nicméně mám takovou zkušenost, že starožitníci bývají na 100% v obraze, pokud jde o značky keramických továren a dílen, a to i těch současných.

(A je fakt, že google mi pojem "Garthe" v souvislosti s keramikou na první pokus vůbec nenabídl; ale přiznávám, že jsem neměl čas hledat pořádně a především jsem si nenastavil jako jazyk hledání němčinu.)
Sobota, 11. května 2019 - 20:04:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1445
Registrován: 7-2017
Ještě: Firma Paul Garthe KG, Ennepetal, Vestfálsko, si v USA přihlásila několik patentů na popelníky v 50. a 60. letech, takže zas tak úplně čerstvá záležitost to taky není...

Odkazy například:
http://www.freepatentsonline.com/DE1777562.html
http://www.freepatentsonline.com/DE1865719U.html
http://www.freepatentsonline.com/DE1764661U.html
http://www.freepatentsonline.com/DE1721760U.html


Ale myslím, že prdik83 odpověď na svůj dotaz dostal.
Sobota, 11. května 2019 - 20:40:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3829
Registrován: 3-2006
Zajímavý článek z roku 1935 o ranžíru ve Vršovicích odkaz
McBain
Neděle, 12. května 2019 - 09:42:10  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26145
Registrován: 5-2002
Zajímavý článek z roku 1935 o ranžíru ve Vršovicích odkaz


Neděle, 12. května 2019 - 09:59:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3505
Registrován: 5-2002
McBain: Normálně dostupné... naskenovaný časopis Světozor, 21.3.1935. Moravská zemská knihovna... zřejmě politicky korektní nastavení vašeho prohlížeče [proud].

Jinak zajímavé čtení... i o sociálních poměrech zřízenců pod definitivou.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Neděle, 12. května 2019 - 10:29:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19181
Registrován: 5-2002
Zajímavá byla ta fotka na první stránce - pokud jsem to místo správně identifikoval, je to v místě mostu Korytná, pohled směrem do Nuslí.
Vyplývá z toho mimo jiné, že od toho 1935 došlo k přestavbě "hrbového" zhlaví. Zkusím to pro zajímavost porovnat s obrázkem v Zelené, nasedat!...
Neděle, 12. května 2019 - 10:37:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3830
Registrován: 3-2006
Také mi to normálně funguje.
Do přečtení toho článku jsem si myslel, že Osožák byl vynález minimálně o třináct let novější. A ejhle fotka ozbrojené stráže železnice s cvičeným psem, vyvolaná dobou krize.
BmbČ
Neděle, 12. května 2019 - 12:27:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8075
Registrován: 1-2007
Je to zajímavé. Mně šel včera odkaz bez problému otevřít, dnes hlásí chybu při otvírání stránky a odkaz neotevřu. [uhoh]
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!