| Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 12. 5. 2019 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Historie železnic do 12. 5. 2019dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
| autor | příspěvek | |
|---|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 582 Registrován: 1-2004 
|
Joe: Naopak díky za info, zrovna sem do historie patří. Je to zajímavý počin a držím palce pro další doplňování i aktualizaci. ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 674 Registrován: 10-2007 
|
Díky, plánů na doplňování máme hodně: doplňovat historii, zároveň aktualizovat co se děje (např. přestavba Hlavního nádraží), plus postupně rozšiřovat území (Modřice, Šlapanice...). Jakoukoli pomoc oceníme ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]")
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 941 Registrován: 9-2016 |
Jen tak ze zajímavosti - neví někdo, kterých lokomotiv a motorových vozů vlastnily ČSD/ČD nejvíce? Ale ještě s jednou podmínkou, že např. T478.1 a T478.2 jsou považovány za stejný typ. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2121 Registrován: 12-2007 |
A traťové stroje sú od macochy? ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3672 Registrován: 3-2006 
|
 Makus:"Jen tak ze zajímavosti - neví někdo, kterých lokomotiv a motorových vozů vlastnily ČSD/ČD nejvíce? Ale ještě s jednou podmínkou, že např. T478.1 a T478.2 jsou považovány za stejný typ." Pokud se dobře pamatuji, tak T 679.1 a M 152.0 |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 115 Registrován: 8-2017 |
Měl bych dotaz na někoho hodně znalého událostí na 250. Na jedné fotce ze začátku 90. let (od Trainfota - viz. jeho stránky - 350.001 v oblouku před Tišnovem 8. 3. 1992) jsem si všiml, že nejen že v tom oblouku je několik sloupů TV kolem 1. koleje relativně nových, ale i násep vypadá jako nedávno obnovený. Nedošlo tam někdy na přelomu 80. a 90. let k sesuvu? Nebo vážnějšímu vykolejení? Díky za odpovědi. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 123 Registrován: 11-2017 |
možná to víte, ale pro mne jde o novinku; první vlak do Zakšína přijel 1.5. 1840 ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1376 Registrován: 7-2017 |
registrovaný_malý_bobeš: "možná to víte, ale pro mne jde o novinku; první vlak do Zakšína přijel 1.5. 1840 "Jeden z mnoha opuštěných projektů... Variantních tras spojení z Čech do Saska bylo původně asi 5. Viz knihy Zdeňka Šindlauera. Přes Zakšín a Dubou měla vést taky například lokálka ze Štětí do Doks. ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2904 Registrován: 6-2016 |
Dotaz na historiky - existuje nějaká stránka o úzkorozchodné dráze v hutích Nový Jáchymov z roku 1819? Na naučné stezce "NS okolo Krušné hory" se o tom trochu píše na zastávce "10". Docela by mě to zajímalo, mělo to být dvojkolejné a poháněné samotíží. A letos to má dvousté výročí! Já moc hledat neumím, wiki u Gerstnerových (otec a syn) nic neuvádí... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1224 Registrován: 1-2013 |
první vlak do Zakšína přijel 1.5. 1840 http://netdubacek.euweb.cz/view.php?cisloclanku=2005062201 |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2798 Registrován: 7-2005 |
ad honzaklofar - web určitě ne. Matně si vybavuji nějako kresbu p.Boudy jakou ideovou vizi uvedeného provozu. Ale už nevím, kde to bylo. Zda v ABC nebo snad v nějakém stolním kalendáři s kresbami uvedeného autora. Z čeho čerpal nevím, ale jistě si to nevycucal z prstu. Je možné, že někdy v hluboké minulosti něco někde v odborné literatuře vyšlo. A archivy NTM jsou hluboké..... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1378 Registrován: 7-2017 |
Jaroslav_T: "první vlak do Zakšína přijel 1.5. 1840 http://netdubacek.euweb.cz/view.php?cisloclanku=2005062201" Děkuji za odkaz. No dobře, ale to, jak o tématu píše ten Fan Club, svědčí o tom, že v tom mají slušný hokej. Pomotali dohromady dvě věci, jednu z původních 5 variant Pernerova trasování z roku 1842 a plánovanou lokálku ze Štětí do Doks z přelomu století, jejíž příprava se dostala až do fáze úvodního projektu trasy a stanic. Kouzlo cimrmanovské mystifikace spočívá v tom, že člověk aspoň trochu znalý historického rámce událostí si řekne "no jo, takhle by to za určitých okolností klidně mohlo být". Z tohoto hlediska se to tomu Fan Clubu moc nepovedlo. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1379 Registrován: 7-2017 |
hinzaklonfar 2904: http://www.mining.cz/TEXTY/KrusnaH/Krusnah.htm |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2803 Registrován: 7-2005 |
"maj pravdu velebnosti"... možná něco bude tady : František Josef Gertsner :Handbuch der Mechanik I.a II. díl/Heft 1, 2, 3, 4 ... viz pozůstalost v archivu NTM http://www.ntm.cz/data/archiv/fondy-sbirky/044_GI.pdf | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1225 Registrován: 1-2013 |
dědek hank: posílám ještě jeden odkaz, zmiňovaného tématu se týká jen předposlední odstavec.
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19043 Registrován: 5-2002 
|
DH: Kouzlo cimrmanovské mystifikace spočívá v tom, že člověk aspoň trochu znalý historického rámce událostí si řekne "no jo, takhle by to za určitých okolností klidně mohlo být". Jako třeba Eisenfurth-Tannwald-Cimrman-Sicherungsystem, ve zkratce ETCS...? |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1381 Registrován: 7-2017 |
Hajnej: "DH: Kouzlo cimrmanovské mystifikace spočívá v tom, že člověk aspoň trochu znalý historického rámce událostí si řekne "no jo, takhle by to za určitých okolností klidně mohlo být". Jako třeba Eisenfurth-Tannwald-Cimrman-Sicherungsystem, ve zkratce ETCS...?" ![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2906 Registrován: 6-2016 |
dědek_hank: Děkuju! Škoda, že v tom není mapka té "dráhy". Jinak spousta informací, budu muset zjistit, co znamenají ty hornické "termity" |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 676 Registrován: 10-2007
|
A tu o trati 264 znáte?
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1382 Registrován: 7-2017 |
Joe 676: Takhle si rádi vymýšlejí i modeláři, stačí nahlédnout na modely.biz nebo do sbírek plánů kolejišť Milana Ferdiána. A co třeba tohle: http://jirik-tk.sweb.cz/dwnl_jzd.htm Koneckonců nemusíme chodit daleko, velký mystifikátor je kolega s nickem 353 a jeho hračkolejiště v modelářské sekci zdejšího fóra. A můžeme nakouknout i do ciziny: http://www.tuunstedt.de/Tuunstedter%20Kleinbahn.html ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 677 Registrován: 10-2007
|
Díky, moc to nesleduji, ale celkem se mi to líbí. Něco jako beletrie typu "alternativní historie"
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1410 Registrován: 7-2017 |
Při přehrabování v digitálním archívu časopisu MIBA jsem v čísle 2/1999 na str. 22-23 narazil na článek Rolfa Löttgerse Ein Einzelstück für das Gepäck, tj. Unikát na zavazadla. V r. 1938 si Říšské dráhy objednaly u fy WUMAG Görlitz jediný kus dvounápravového přívěsu k motorovým vozům pro přepravu zavazadel. Viz dole přiložený snímek a výkres, z nichž zároveň vyplývají základní technická data vozu. Vůz byl dodán 30. 06. 1939 a ručení začínalo 18. 08. 1939. Vůz byl označen VB 140 600 Rg a byl podle dokumentů výrobce přidělen do domovské stanice Eger, tj. Cheb. Byl příslušným drážním úřadem (Wagenversuchsamt Grunewald) úspěšně odzkoušen (autor doslova píše "na nějaké klikaté vedlejší trati s opotřebovaným svrškem", mezi řádky čtu, že mu není známo kde...) pro max. rychlost 75 km/h při vlečení a 30 km/h při sunutí. Ze snímku a výkresu vyplývají některé atypické úpravy: Místo spřáhla je pouze vlečná tyč se třmenem, vůz nemá žádnou brzdu kromě ruční pořádací působící jednostranně na jedno dvojkolí ani plnohodnotné narážedlové ústrojí, dvojkolí nemají vyměnitelné obruče apod. V článku se uvádí, že vůz měl slepou koncovku pro brzdovou hadici motorového vozu, takže kdyby došlo k přetržení vlaku, motor by se samočinně zabrzdil. Vůz měl jeden primát: Šlo o nejkratší normálně rozchodné vozidlo tehdejších DR a zároveň s nejmenším rozvorem. Proč to sem dávám? Autor uvádí, že poválečné osudy tohoto vozu nejsou známé, ale že se s největší pravděpodobností mohl ztratit "někde v Čechách". Takže je namístě dotaz pro specialisty na staré vozy a na dokumenty z roku 1945: Nenašli jste někde v ministerských nebo ředitelských dokumentech (speciálně asi ŘSD Plzeň?) nějakou zmínku o přívěsném vozu DR VB 140 600 Rg? Tak ještě ty obrázky: A ještě poznámka. Protože citovaný článek vyšel v modelářském časopisu, autor uvádí i nátěr: vozová skříň červená, střecha krémová, spodek černý. |
|
|
Jenki
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5465 Registrován: 5-2002 
|
Kdysi jsem se (tuším) tady ptal, jak daleko se Rudá armáda dostala s přerozchodováním na 1524mm při svém postupu na západ. Z nějaké polské(?) stránky jsem vyčetl, že do Wroclawi. Náhodou jsem nedávno narazil na infomaci, že na konferenci do Postupimi dojel J.V.Stalin po širokém rozchodu, který byl doveden do Berlína, a pro účely mírové konference (nebo spíš rvačky o kořist - jak se to vezme) byl ruský rozchod krátkodobě položen až do Postupimi, aby se ubohý diktátor nemusel namáhat s přestupováním. Tak jsem začal hledat znovu a narazil jsem na tento vysoce výživný text. Stojí za to si jej přečíst celý, kdo to v němčině nedá tak google translator už vynalezli. Pro mně je nejzajímavější ten konec, jak se evakuovalo co se dalo, taky je tam zmínka o zkapacitnění tratě Svinov - Opava - Krnov - Ziegenhals, co všechno se po válce odvezlo v rámci reparací a spousta jiných věcí. Hodilo by se to i do témat Polsko, Německo a ex-SSSR, ale nemám potřebu to cpát všude. Kdo chce ten si to jistě najde. Tak hezké čtení |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1416 Registrován: 7-2017 |
V modelářské diskusi se objevilo téma segmentových točen. Předběžně vycházím z toho, že u kkStB ani u ČSD se toto zařízení nepoužívalo. Nicméně vyskytl se ojedinělý názor, že nějaké segmentové točny mohly být nainstalovány DR na odstoupeném území v letech 1938 - 45 a v této souvislosti byla jako příklad zmíněna žst Josefův Důl. Můžete sem k tomu prosím někdo dát více informací? | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7517 Registrován: 9-2003 
|
Mooc hezká novinka , nascanované staré předpisy a pod. http://kramerius5.nkp.cz/search?collections=vc:27c9298f-72d8-44d9 -8bd7-8c4cef2fb3ed&fbclid=IwAR1UdSBIjffmsZ9EzWTvThTgqxb3slVhmFfcX dLhXlvWhpo0Ylij9hm3k8A
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2814 Registrován: 7-2005 |
ad Alf - hezký zásek. Ty návěstní předpisy TKPE z r.1865 jsou zajímavé. Byť vychází z úředního nařízení, tak je krásná ta "technická čeština". Znám podobné k SNDVB.... | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1423 Registrován: 7-2017 |
Alf 7517: Díky! |
|
|
McBain
|
||
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26142 Registrován: 5-2002 
|
Jenki: "Náhodou jsem nedávno narazil na infomaci, že na konferenci do Postupimi dojel J.V.Stalin po širokém rozchodu" Mám dokonce pocit, že jsem někde četl, že Kobův vlak dam přivezl nějaký dýzl. Který pochopitelně jen čistě náhodou vypadal jako americké AlCo nebo něco takového. |
|
|
Jenki
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5468 Registrován: 5-2002
|
McBain: "Mám dokonce pocit, že jsem někde četl, že Kobův vlak dam přivezl nějaký dýzl. Který pochopitelně jen čistě náhodou vypadal jako americké AlCo nebo něco takového." Jo, dokonce to nebyla kopie, ale čerstvě dodaný originál ALCO. Kopie se ještě neuměly vyrábět Konkrétně to byla lokomotiva ДА20-27. Nějaké povídání o tom je na netu, dal bych i odkaz, ale při vložení azbuky mi to tu dělá nějaký čurbes. Prostě je třeba najít na wikipedii článek v ruštině na téma "ДА (тепловоз )" a na konci článku jsou další odkazy k tématu. |
|
|
McBain
|
||
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26143 Registrován: 5-2002
|
Konkrétně to byla lokomotiva ДА20-27 A předpokládám, aniž bych se kamkoli díval, že to "ДА" znamená Dyzel Amerykánskyj. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1428 Registrován: 7-2017 |
Ten odkaz na ruskou Wiki sem nejde korektně dát, asi kvůli kódování azbuky. Stručný výtah z hesla ДА (тепловоз ) na ruské wiki: Lokomotiv DA20, později jen DA, bylo dovezeno do SSSR 68 v roce 1945 na základě objednávky z roku 1943 (další dvě se utopily při námořní dopravě). Ten vládní vlak vezla lok. DA20-27 vlastně jako náhrada za parní lokomotivu, která musela být cestou odstavena pro prokluzování; dotyčná DA20-27 byla ve vlaku původně zařazena jako náhradní stroj pro případ neschopnosti té páry. Lokomotivy řady DA sloužily v SSSR až do poloviny 80. let. Sovětská (pozměněná) kopie lok. DA se jmenovala TE1 (ТЭ1, jestli chcete...) a vyráběla se od r. 1947. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 138 Registrován: 9-2010 |
Da znamenalo "dízel Alco", podobně jako Db znamenalo "dízel Baldwin" | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1431 Registrován: 7-2017 |
V modelářské diskusi přišly (už zase...) na přetřes segmentové točny a jejich výskyt u ČSD. Přitom se tam někdo zmínil o tom, že snad jedna mohla být v Josefově Dole. Později ta informace byla opravena tak, že v Josefově Dole údajně bývala vozová točna. Bohužel bez dalšího upřesnění. Je to trochu jako Rádio Jerevan, takže mám prosbu: Máte prosím někdo a můžete sem dát kolejový plán stanice Josefův Důl z doby po uvedení do provozu trati ze Smržovky nebo aspoň z období ČSD před r. 1938? A jak to tedy vůbec bylo s těmi segmentovými točnami? Mám za to, že u ČSD se toto zařízení nepoužívalo vůbec. Předem děkuji. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1530 Registrován: 8-2006 
|
Vážení kolegové a kolegyně, prosíme, pomozte nám na FB vyhrát soutěž o pár korun ve prospěch renovace motorového vozu M130.104. Stačí jen lajknout náš projekt. Zatím vůz vypadá takto: http://www.pshzd.cz/m130104.html, je jen na Vás, zda nám pomůžete se posunout dále. Na stejnou věc usilujeme v tomto projektu www.pomahejpohybem.cz Tam je to trošku složitější. Ale i tak věříme ve Vaši podporu. Prosím, šiřte, času mnoho není.
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
|
|
|
Němec_z_ova
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3940 Registrován: 4-2009 
|
dědek_hank: Pane kolego, našel jsem jenom tohle. A při hodně velké představivosti lze točnu vytušit i na těchto leteckých snímcích. 1) https://lms.cuzk.cz/lms/LMS_wms_02e.html?mapfile=WMSA08.1938.LIBE 07.00267&viewExtent=-678215.485,-976568.367,-674654.273,-973007.1 55&image_dir=d:/confms/lms/WMSA08/1938/LIBE 2) https://lms.cuzk.cz/lms/LMS_wms_02e.html?mapfile=WMSA08.1954.TANV 98.01120&viewExtent=-676285.873182,-978850.256566,-671324.549682, -973888.933381&image_dir=d:/confms/lms/WMSA08/1954/TANV |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 550 Registrován: 5-2013 |
Dědek hank, pokud pojem "segmentová" lze aplikovat na točnu co se neotočí o 360 stupňů, ale slouží jako otočný vexl, tak se taková točna nachází v podmoklech v depu. Je možné sem vložit odkaz na tu diskusi? | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1433 Registrován: 7-2017 |
Němec_z_ova 3940: Děkuji. Na té mapě vidím točnu a od ní vlečkovou kolej do sklárny. To ovšem se segmentovou točnou nemá nic společného. No nic, asi i tuto historku zařadíme do šuplíčku s modelářskými pohádkami... Ještě mě napadlo, že takových Josefsthalů bylo v Říši určitě víc, tak kdoví, jestli si dotyční něco nevyložili jinak. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1434 Registrován: 7-2017 |
Sey 550: Segmentová točna je tohle: Zdroj: MIBA 10/2012, str. 48. Autorem kresby byl Norbert Josef Pitrof aka Pit-Peg, 1907 - 1995, rodák z Vrbky (Ferbka) u Postoloprt, známý (západo)německý výtvarník zaměřený na železnici, dlouholetý spolupracovník časopisu MIBA, popularizátor železnice, železniční modelář, projektant kolejišť a modelářský pedagog. A takhle vypadá model v H0, výrobek fy Noch: Zdroj: Tamtéž, str. 46. Tato diskuse http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?f=51&t=1942&start=15#p254 843 navázala na starší články na stránkách http://www.honzikovyvlacky.cz a skutečně se týkala objektu znázorněného na obrázcích. Edit: Ta věc (nevím, jak ji správně nazvat...) v Děčíně evidentně dřív musela vypadat jinak... (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 551 Registrován: 5-2013 |
No já tak nějak vím co se nazývá segmentovou točnou, ale je tu otázka, jestli modelářské povědomí nezamrzlo na několika obrázcích z katalogů. Mne by zajímalo co tu točnu dělá "segmentovou", v Německu lze narazit třeba na takovouto kloubovou točnu, princip je stejný, jen při své velikosti zvládne obsloužit celou rotundu a dokonce mašinu otočit komínem nazpět, přestože nevypadá jako ty výrobky modelářských firem nazývá se segmentovou, jestli je to z důvodu, že operuje pouze v segmentu kruhové výseče, pak stejnou funkci, kromě otočky plní i točna v Löbau, přestože má čep otáčení uprostřed mostu, otáčí se též pouze ve vymezené výseči a supluje výhybky ve zhlaví, stejně jako ty "segmentové" točny na obrázcích z katalogů, vyvstává otázka do diskuse, když plní stejně omezené služby, proč nenazývat tuto točnu, potažmo i tu děčínskou též? točnou segmentovou? Ano, točna v Děčíně na starých mapách je normálně kulatá. Dík za odkaz . (Příspěvek byl editován uživatelem Sey.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2818 Registrován: 7-2005 |
ad dědek hank - to je zajímavé, ale musím konstatovat, že tohle mi rukama v papírové podobě snad zatím neprošlo. Možná na nějaké vlečce, ale na veřejné dráze ? | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1435 Registrován: 7-2017 |
Sey 551: Modelářské povědomí - aspoň to německé - určitě nezamrzlo pod vlivem cochcárny průmyslových výrobců modelů, naopak je podloženo desítkami fotografií z reálného provozu. Zdá se, že v současnosti je segmentové točny už i v Německu nutno hledat s lucernou v poledne, ale soudě podle četnosti výskytu těch fotek (nejen) v MIBA v 50. a 60. letech to byla zcela běžná součást vybavení řady stanic. Prozatím vycházím z toho, že segmentová točna a) má otočný čep na konci mostu, b) neslouží k otáčení vozidel, ale supluje funkci výhybky/výhybek. Ale na nějakou přesně formulovanou definici jsem zatím nenarazil, možná i proto, že jsem ji ani aktivně nehledal; ten pojem se ve mně dostupných pramenech vyskytuje výhradně jen v souvislosti s objekty stejnými a podobnými jako na uveřejněných obrázcích. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19152 Registrován: 5-2002
|
DH: Za svoji maličkost bych zůstal jen u prvního třídicího znaku, protože rozšíření úhlu otoče na hodnotu blízkou 180° na věci celkem nic nemění. Otázkou do diskuse je spíš to, jestli jde o "protiklad" k točně balanční nebo ne. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 139 Registrován: 9-2010 |
první vlak do Zakšína přijel 1.5. 1840 shodou okolností se poslední týdny probírám četnými souvisejícími archiváliemi a je až zarážející nejen značné množství projektů (přesnějí řečeno návrhů či myšlenek) mezi lety 1852 a 1877 na nějakou železnici od Mělníka k České Lípě, ale i jejich často až dojemná prostoduchost ("stavba nebude těžká", "terén je zde rovina" atp. včetně osvědčeného argumentu "nejkratší spojení z Prahy do Berlína"). Zejména po roce 1872, po dokončení tratě Neratovice - Praha se s návrhy tohoto druhu doslova roztrhl pytel. Tedy Zakšín vůbec není od věci, nicméně spíše než rok 1840 bych do tamních "cimrmanovštin" vnesl rok 1857 a léta krapet pozdější, byť je pravda, že v roce 1840 i tady skutečně terénní průzkum pro jednu z variant pražsko-drážďanské dráhy proběhl. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2819 Registrován: 7-2005 |
ad Alf - Letohrad - 08/1955 - z hlášení o ujetých km od oprav - 524.111, 125, 142, 196, 197 ; 422.033 ; 354.046, 0104 ; 354.201 | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 957 Registrován: 10-2009 
|
Zdravím pánové, nevíte z jakého období by to mohlo být? Tipuji něco z Německa??? Jedná se o nález na půdě. Děkuji za odpověď.
Kronika žst. Znojmo 1869-2016, pomozte s její kompletací.
Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě www.svd-jzm.cz |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1437 Registrován: 7-2017 |
Prdik83 957: To je otázka pro starožitníka. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1440 Registrován: 7-2017 |
Hajnej: "DH: Za svoji maličkost bych zůstal jen u prvního třídicího znaku, protože rozšíření úhlu otoče na hodnotu blízkou 180° na věci celkem nic nemění. Otázkou do diskuse je spíš to, jestli jde o "protiklad" k točně balanční nebo ne." No, Němci označují jako segmentovou točnu třeba i tohle: https://osef.de/maschinenhaus/scheibe To už má funkcí blízko k tomu výše zmíněnému artefaktu v Děčíně, ale taky k segmentové točně s otočným čepem na konci mostu, zatímco konstrukčně to vypadá - jestli čtu ten výkres správně - jako normální kloubová točna. Takže pro definici segmentové točny zřejmě budou směrodatná obě třídicí kritéria. Edit: Ještě jsem našel tohle. Sice je to model, ale docela bych věřil, že podle nějaké skutečné předlohy. A opět to má čep uprostřed mostu. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19163 Registrován: 5-2002
|
DH: To by nakonec vypadalo, že dokonce ani jeden z původně navrhovaných znaků a že rozhodující je nemožnost točit se kolem dokola... | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1442 Registrován: 7-2017 |
Hajnej: "DH: To by nakonec vypadalo, že dokonce ani jeden z původně navrhovaných znaků a že rozhodující je nemožnost točit se kolem dokola..." Aj tak možno... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 553 Registrován: 5-2013 |
Hanku, vidím, že jste se do toho zakousl, už tušíte co jsem měl na mysl tím zamrznutím modelářova povědomí? Asi se tu shodnem, že na dotaz, zda se segmentová točna konkrétní podoby(viz.nalinkovaná modelářská diskuse a obrázky výše) někdy vyskytovala na našem území potažmo u ČSD, lze odpovědět že s největší pravděpodobností NE. Ale dodnes tu máme ten Děčín, což byla ode mne taková malá lumpárna na zamyšlenou. Tušil jsem, že nebude snadné připustit, že se dle německých vzorů Löbau či Zittau může též jednat o točnu segmentovou a kategoricky tvrdit že je segmentová, to se mi nechtělo, někdo mohl stejně kategoricky tvrdit, že není, protože nevypadá jako ta z těch katalogů a kolejišťátkových plánků Pěkné točny za ještě pěknější peníze mají i tady ![[coze]](https://www.k-report.net/discus/clipart/coze.gif "[coze]") |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1443 Registrován: 7-2017 |
Tak ty ceny ± odpovídají i cenám modelů vozidel ve velikosti I... Jinak tahle naše diskuse nesvědčí zase o ničem jiném než o tom, že chceme-li se na čemkoli dohodnout, musíme se nejdřív dohodnout na významu pojmů. Což v internetových diskusích a pod jejich vlivem i v reálném životě bývá čím dál častěji těžko řešitelný problém. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 91 Registrován: 8-2017 |
Prdík_83: Pro starožitníka asi ne |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1444 Registrován: 7-2017 |
Nicméně mám takovou zkušenost, že starožitníci bývají na 100% v obraze, pokud jde o značky keramických továren a dílen, a to i těch současných. (A je fakt, že google mi pojem "Garthe" v souvislosti s keramikou na první pokus vůbec nenabídl; ale přiznávám, že jsem neměl čas hledat pořádně a především jsem si nenastavil jako jazyk hledání němčinu.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1445 Registrován: 7-2017 |
Ještě: Firma Paul Garthe KG, Ennepetal, Vestfálsko, si v USA přihlásila několik patentů na popelníky v 50. a 60. letech, takže zas tak úplně čerstvá záležitost to taky není... Odkazy například: http://www.freepatentsonline.com/DE1777562.html http://www.freepatentsonline.com/DE1865719U.html http://www.freepatentsonline.com/DE1764661U.html http://www.freepatentsonline.com/DE1721760U.html Ale myslím, že prdik83 odpověď na svůj dotaz dostal. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3829 Registrován: 3-2006
|
Zajímavý článek z roku 1935 o ranžíru ve Vršovicích odkaz | |
|
McBain
|
||
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26145 Registrován: 5-2002
|
Zajímavý článek z roku 1935 o ranžíru ve Vršovicích odkaz |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3505 Registrován: 5-2002 |
McBain: Normálně dostupné... naskenovaný časopis Světozor, 21.3.1935. Moravská zemská knihovna... zřejmě politicky korektní nastavení vašeho prohlížeče ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") . Jinak zajímavé čtení... i o sociálních poměrech zřízenců pod definitivou.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19181 Registrován: 5-2002
|
Zajímavá byla ta fotka na první stránce - pokud jsem to místo správně identifikoval, je to v místě mostu Korytná, pohled směrem do Nuslí. Vyplývá z toho mimo jiné, že od toho 1935 došlo k přestavbě "hrbového" zhlaví. Zkusím to pro zajímavost porovnat s obrázkem v Zelené, nasedat!... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3830 Registrován: 3-2006
|
Také mi to normálně funguje. Do přečtení toho článku jsem si myslel, že Osožák byl vynález minimálně o třináct let novější. A ejhle fotka ozbrojené stráže železnice s cvičeným psem, vyvolaná dobou krize. |
|
|
BmbČ
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8075 Registrován: 1-2007 
|
Je to zajímavé. Mně šel včera odkaz bez problému otevřít, dnes hlásí chybu při otvírání stránky a odkaz neotevřu. ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]")
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Zaksin
hledání v diskusi | prohlížeč obrázků (odtud | na mapě) | stromové zobrazení | poslední 3 hodiny | poslední den | poslední týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze