Diskuse » Železnice » Stavby v síti TEN-T » Archiv diskuse Stavby v síti TEN-T do 05. 2. 2019 « předcházející | další »

Archiv diskuse Stavby v síti TEN-T do 05. 2. 2019

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   autor příspěvek
M_g
Úterý, 29. ledna 2019 - 23:41:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1005
Registrován: 6-2006
Desiro:
Je celkem rozdíl, jestli máte elektrárnu cca 100 km od přístavu s možností bezproblémového využití plně splavných kanálů nebo je nejmíň 500 km a prakticky bez možnosti užít i říční dopravu.
Středa, 30. ledna 2019 - 07:54:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8758
Registrován: 4-2003
Pokud o ní nevíš, poinformuj se

Mě to nezajímá, fakt ne.[nene]
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."

Středa, 30. ledna 2019 - 16:18:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 161
Registrován: 3-2018
Hroch:
"Nic nebránilo posoudit celý úsek teď a třeba i stavět část z ÚnOru do MuNu později (když by se to někomu zdálo jako smysluplné). "

Asi to fakt rovnou mohli posoudit najednou. Stejně jako by se na JASPERS mohli spokojit s tím, když bude SŽDC/MDČR deklarovat zájem zkapacitnění do Třebové.


Hroch:
"Nebyl? Mám dojem, že i tady kolem toho byl flame opakovaně."

Ale já nemyslel zdejší experty, ale JASPERS. Nevím, jak to kvitovali, ale asi to prošlo vzhledem k tomu, že se pokračuje v přípravách. I když mi dochází, že JASPERS je asi jedno, jak to bude dopravně fungovat. Oni nejspíše hlídají především tu ekonomickou návratnost.
Středa, 30. ledna 2019 - 16:32:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1237
Registrován: 7-2017
Gejza.L:
"Hroch:
"Nic nebránilo posoudit celý úsek teď a třeba i stavět část z ÚnOru do MuNu později (když by se to někomu zdálo jako smysluplné). "
Asi to fakt rovnou mohli posoudit najednou. Stejně jako by se na JASPERS mohli spokojit s tím, když bude SŽDC/MDČR deklarovat zájem zkapacitnění do Třebové.


Hroch:
"Nebyl? Mám dojem, že i tady kolem toho byl flame opakovaně."
Ale já nemyslel zdejší experty, ale JASPERS. Nevím, jak to kvitovali, ale asi to prošlo vzhledem k tomu, že se pokračuje v přípravách. I když mi dochází, že JASPERS je asi jedno, jak to bude dopravně fungovat. Oni nejspíše hlídají především tu ekonomickou návratnost."

Brno - Přerov prošel.
Čtvrtek, 31. ledna 2019 - 17:39:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 431
Registrován: 8-2017
Desiro; RadekŠ.; Poklop_D400; Tantin27:
Tak výroba elektřiny u dolu není ani v zájmu odolnosti sítě proti nerušení ani efektivního využití paliva, 65-70% energie z uhelné elektrárny se vyhodí, ať už komínem, nebo umlátí přes chladicí věž. U Paroplynky je to lepší, cca 35-45% jde het. Z tohoto pohledu je asi lepší postavit teplárnu někde v průmyslové části města, nebo se dohodnout s nějakou fabrikou na přestavbě jejich tepelného zdroje, rozvést sítě pro horkou vodu a vyrábět elektřinu takto po "Edisonovsku" blízko odběratelů. V Brně taky postavili za první republiky teplárnu necelý kilometr od náměstí. (Mimochodem brzy po připojení na Oslavany se ukázalo odstavení městského zdroje jako blbost, Oslavany nestíhaly) Jednak pro dodávku páry do podniků a jednak pro odlehčení přetížené Oslavanské elektrárny.

Paroplyn je drahý jenom pokud jej budete porovnávat se starými uhelkami, jinak se bude pohybovat někde, cca kolem 60-70€/MWh, fixní náklady PPE jsou někde kolem 20-25€ při dnešních mizerných koeficientech ročního využití, cena plynu 22-26€/MWh. Samotná elektrárna stojí asi tak 1/10 toho co stejně výkonná JE. Kde nám tedy odpadá i obsluha dluhu atd.

Jestli Němci staví uhelku pro jejich trakční síť, tak je to spíš dáno tím že jim brzy doslouží několik parních turbín v současných elektrárnách a díky jejich 110kV síti se to vyplatí. Možná by stálo za to uvažovat o použití AC měníren, jednotné fázi a podobné síti i u nás. Otázka je kolik těch voltů zvolit, jestli jít do plné VVN, nebo to bude jen posila na VN, třeba 3x1x35kV a autotrafa (Bylo by nutné zjistit co je průchodnější).

"Zálohování" OZE je otázka jestli je vůbec zálohování tak jak si jej představujeme, nebo jestli to už není záloha, ale obyčejná relativně naplánovaná výroba. Ona totiž existuje předpověď počasí a jakési možnosti akumulace energie. Nehledě na to desítky až stovky menších zdrojů rozesetých po větším území znamenají i menší ovlivnění přecházející oblačností v případě FVE. Navíc časem může značně růst poptávka po odběratelských instalacích.

Zrušit podporu OZE, kde mimochodem dost značná část jde na spoluspalování uhlí a biomasy, by mohlo znamenat právní problémy. Stavba nové JE je navíc politicky a zejména ekonomicky neprůchodná. Nikdo Vám na to nepůjčí a i pro stát je to hodně velké sousto, půjčit ČEZu, nebo komukoliv jen na dva reaktory je asi tak 15% ročního rozpočtu republiky. Ani řešení výstavbou dvou 1600MW reaktorů by moc finančně nepomohlo, EPR je náchylný na zdržení a prodražení.
M_g
Čtvrtek, 31. ledna 2019 - 18:15:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1007
Registrován: 6-2006
zejména ekonomicky neprůchodná. Nikdo Vám na to nepůjčí

Řekl bych, že to není až tak úplně pravda.
Půjčí vám na to kdokoliv, kdo má dost prostředků, jen požaduje od státu závazek, že po dobu splatnosti "nezařízne" jádro. A TO je ten hlavní problém.
Čtvrtek, 31. ledna 2019 - 18:27:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1243
Registrován: 7-2017
K.S.:
"
"Zálohování" OZE je otázka jestli je vůbec zálohování tak jak si jej představujeme, nebo jestli to už není záloha, ale obyčejná relativně naplánovaná výroba. Ona totiž existuje předpověď počasí a jakési možnosti akumulace energie. Nehledě na to desítky až stovky menších zdrojů rozesetých po větším území znamenají i menší ovlivnění přecházející oblačností v případě FVE. Navíc časem může značně růst poptávka po odběratelských instalacích.

Zrušit podporu OZE, kde mimochodem dost značná část jde na spoluspalování uhlí a biomasy, by mohlo znamenat právní problémy. Stavba nové JE je navíc politicky a zejména ekonomicky neprůchodná. Nikdo Vám na to nepůjčí a i pro stát je to hodně velké sousto, půjčit ČEZu, nebo komukoliv jen na dva reaktory je asi tak 15% ročního rozpočtu republiky. Ani řešení výstavbou dvou 1600MW reaktorů by moc finančně nepomohlo, EPR je náchylný na zdržení a prodražení."

Zálohování: Poručení větru dešti v ekoterostické iteraci ? Když nebude foukat ani svítit sluníčko, tak budete dělat s OZE přesně co? [happy][crazy]

Zrušení podpory: Už jen samotné spalování biomasy je přece nesmyslné, za tím účelem padne spousta půdy, na které by se mohly produkovat potraviny. Vyplatí se (biomasa) jen díky (IMHO) nesmyslné podpoře (ono totiž ty obdělávací stroje na naftu nejezdí, že…).

Jinak v ČR u jádra politická shoda, jako na málokteré věci, je celým politickým spektrem. Ono jiný rozumný zdroj (částečně krom plynu, ale jednak jaksi nemáme plyn - proti uranu je ho potřeba kvanta - a stále produkujete CO2 -> pořád jsou potřeba povolenky a pořád znečisťujete prostředí). Jako ideální cestu bych osobně viděl pro ČR jádro + soláry na střechách + vodní elektrárny.
Čtvrtek, 31. ledna 2019 - 22:13:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6830
Registrován: 5-2002
Zálohování: Poručení větru dešti v ekoterostické iteraci ? Když nebude foukat ani svítit sluníčko, tak budete dělat s OZE přesně co?

Asi tak, s čím přesně nám pomohla fotovoltaika např. poslední měsíc? V zimě je té energie potřeba víc; a světlo je jenom pár hodin denně, beztak pořád zataženo, případně ty zázraky rovnou zapadají sněhem, tak to nevím jak k tomu naplánovat spotřebu, třeba na zítra... ?

To samé vítr, možná někde v Holandsku je to super nápad (ale i tam jsou dny kdy to stojí ), ale u nás?

Jsou to prostě jenom čerpací stanice dotací, jednou snad ten zločin skončí.

soláry na střechách Na střeše nejsou nijak lepší, ale za vlastní ať si to každej rve kam chce...
Čtvrtek, 31. ledna 2019 - 23:39:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 434
Registrován: 8-2017
M_g 1007:
No existují ještě různá další pravidla a suma, kterou by si ČEZ musel půjčit je zhruba polovina jeho hodnoty, navíc to nebudete moci sehnat od jediného subjektu, rozhodně ne v ČR. Zase by to mohl být problém z pohledu pravidel.

Tantin 1243:
Zálohování: Poručení větru dešti v ekoterostické iteraci ?
Ale toto je situace předvídatelná na 2-4 dny dopředu. Nazývat pak jiný zdroj zálohou, mi přijde trochu zvláštní

Zrušení podpory: Už jen samotné spalování biomasy je přece nesmyslné, za tím účelem padne spousta půdy, na které by se mohly produkovat potraviny.
Problém není ani tak pálení, jako to že se to pálí s uhlím dohromady a pletete si zde biopaliva 1. generace a výrobu elektřiny, kde se používá štěpka, sláma, atd. Co se týče produkce potravin, tak vzhledem k nutnosti dotací se podle všeho nevyplácí a trh je zdeformován. Teď je otázka jak to porovnat, protože by se to muselo odstranit na celoevropské úrovni. Alternativa je tedy ještě kompletně předělat dotace, protože současné zemědělství, jedno jestli je to řepka, nebo jiné na polích pěstované plodiny, dost ničí půdu že na Moravě vzniká poušť. Možná by se tedy hodilo postavit je na větší preferenci ovocnářství a obecně sadařství.

Na jádře může být sice u nás politická shoda, nebo je alespoň deklarována, ale nikdo to nechce rozhodnout, to je první problém, druhý je to že to nemusí být udržitelné z pohledu zahraniční politiky. Rakousko, Německo, Belgie a další země EU mohou dost zavařit. Jestli se tu něco jaderného bude dít, tak spíš jenom prodlužování životnosti.

Vzhledem k degradaci půdy bych nebyl ani proti FVE na polích, ale ty musí pracovat minimálně do 110kV pro lepší přístup k PVE, bavíme se tu totiž již o desítkách hektarů dnes mrtvé údy v kuse a tedy desítkách MW výkonu. Problém je také v tom že z nějakého důvodu mají ještě dnes pořád strach pustit do sítě asi dalších 1500-2000MWp FVE, jestli nám tu sedí asi 4000MW parních elektráren, špička je 6-7GW a výkon PVE v čerpání, jen těch dnešních, cca 1130MW, pak by tu mělo být možné jít na nějaké 3000-4000MWp, máme ale jen polovinu. Pak by se muselo jít do přestavby Vltavské kaskády, Orlík cca 200MW PVE + 180 akumulace a Slapy 100MW PVE a 50MW akumulace, k tomu změna řízení Štěchovic a Kamýku. Pak jsou ještě nějaké možné drobky, ale nic moc. Dalších jen asi 300MW, Lipno nemá cenu řešit, tam je limit Lipno II, které už teď by mělo kolísat o skoro 4m, reálně podle Povodí Vltavy spíš 3m.

Takový mix jádra FVE a hydroelektráren by potřeboval nové kapacity a ty dnes je možné získat jen náročně za cenu značných investic. Pokud by byl někdo takový blázen a udělal na Vranově novou elektrárnu alá Lipno, "jen" se 14km odpadní štoly, spádem 115m (5 metrů ztrát v odpadu), jsme, při měrné době provozu 4h denně, na nějakých 57MW. To je 3x více než má současná elektrárna, odhadovaná výroba by pak mohla být 76GWh, Cena tohoto díla při návratnosti 15 let (1 140 000MWh) by mohla být při požadované ceně 1Kč/kWh asi 1 140 000 000Kč. Nevím jestli je to vůbec reálné. Pokud bychom tomu přisoudili cenu 55€/MWh, tedy asi 1400Kč/MWh, jsme na 1 596 000 000Kč. Pokud bychom to protáhli na 20 let, je to 2 128 000 000Kč maximálně. Pokud by to bylo děláno jako PVE, tak jsme trochu jinde s výrobou, ale nějakých 57MW PVE? Nevím jestli se to vyplatí, možná tak v kombinaci. Ale zase by to rozkolísalo dost hladinu.

(Příspěvek byl editován uživatelem K.S..)
Čtvrtek, 31. ledna 2019 - 23:53:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 435
Registrován: 8-2017
H_k 6830:
Ale že soláry celkem spolehlivě pracují cca 4-7 měsíců v roce a relativně předvídatelně, to už asi nevidíte.
Čtvrtek, 31. ledna 2019 - 23:57:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1244
Registrován: 7-2017
K.S: Proč za (energeticky vzato) draho (výroba FV článků je energeticky náročná) vyrábět FV články PLUS něco k tomu, když stejně na významnou část roku musím dimenzovat síť s předpokladem, že milé FV elektrárny do sítě nepošlou ani elektron - shodou okolností v zimě, kdy je prozatím spotřeba energie vyšší než v létě (topení x klimatizace - ten poměr se sice bude snižovat, ale topení bude pořád asi víc), když mám k dispozici stabilní zdroj s nulovými emisemi rovnou? [crazy]
Pátek, 01. února 2019 - 09:38:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18359
Registrován: 5-2002
KS: "Zálohování" OZE je otázka jestli je vůbec zálohování tak jak si jej představujeme, nebo jestli to už není záloha, ale obyčejná relativně naplánovaná výroba. Ona totiž existuje předpověď počasí a jakési možnosti akumulace energie. Nehledě na to desítky až stovky menších zdrojů rozesetých po větším území znamenají i menší ovlivnění přecházející oblačností v případě FVE.
No a když mi teda ta existující předpověď počasí řekne, že na celým území bude nejmíň tejden sedět dole sněhová a nahoře mlhová deka, tak mi ty "jakési možnosti akumulace" jsou platný asi tak, jako v [zadnice] zuby.
Jo leda že bych si podle tý samý předpovědi naplánoval černou hodinku nebo spíš uhelný, eh čo táram fotovoltaický prázdniny, to pak jo.

Nazývat pak jiný zdroj zálohou, mi přijde trochu zvláštní...
...nicméně to nic nemění na tom, že to záloha je.
Syslograf postávající ve Vysočanech byl taky záloha, aniž by kvůli tomu musel bej připřaženej ke každýmu vlaku, co kdyby náhodou lehnul.

Pak by se muselo jít do přestavby Vltavské kaskády, Orlík cca 200MW PVE + 180 akumulace a Slapy 100MW PVE a 50MW akumulace, k tomu změna řízení Štěchovic a Kamýku.
[crazy]
Pátek, 01. února 2019 - 10:08:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 436
Registrován: 8-2017
Tantin27 1244:
Než samotná energetická náročnost, což je absolutní číslo, je lepší metrika ERoEI, která udává kolik jednotek energie lze získat vložením jedné jednotky. To je pro FVE třeba dnes i podle hodně konzervativního výpočtu 6-8.

K tomu aby se takový zdroj nasadil může být vícero důvodů. Například ekonomika kdy se na straně odběratele vyplácí oproti energii ze sítě a snižuje tak náklady, Nebo protože je právě schopný v letním období odstranit špičky. Jestli je minimum odběru někde kolem 4.5-5GW, špička nějakých 6-7GW, a odběr nad 5GW trvá minimálně 10-12 hodin, tak to z vody, stavte se na hlavu, nepokryjete. Ano šlo by to řešit v rámci daleko většího regionu, třeba Předlitavska, ale znamenalo by to předělat síť a přestat si hrát na soběstačnost atd., protože by bylo například nutné, pro smysluplné využití, mít pořádné spojení na Rakouské elektrárny, jenže to by pak zase muselo asi být ZZ navýšeno o Rakouské ZZ a špička o jejich špičku atd.
Pátek, 01. února 2019 - 10:25:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 438
Registrován: 8-2017
Hajnej 18359:
Záloha je, tedy alespoň jak ji chápu, něco co se využije při nenadálé události, ne při předvídatelné situaci a navíc se dnes elektřina obchoduje na burze. Ano, syslograf záloha je, čeká na poruchu jiného vlaku, ale u elektráren se tato výroba dá nasmlouvat na roky, měsíce či dny dopředu. Je to pak záloha?

Plán přestavby Orlíku na částečnou PVE je, zde je kříďák, uvažovalo se o tom při úvahách o rozšíření Temelína o bloky s výkonem 1200-1400MW jestli se výkon zvýší o 11% či ne už je asi jedno. Slapy by byly to stejné v bledě růžovém. Změna řízení je pak třeba z důvodu toho že vyrovnávací nádrže Kamýk a Štěchovice budou mít nějakou kapacitu zablokovanou pro přečerpávání.
Pátek, 01. února 2019 - 10:35:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2615
Registrován: 6-2016
"Ona totiž existuje předpověď počasí a jakési možnosti akumulace energie"

Na jak dlouho je ta předpověď pro dané místo na 95% spolehlivá?
Jakési možnosti akumulace jsou kolik MWh a za kolik mil Kč?

FVE byly (a stále ještě jsou) jedna veliká lumpárna. Šlo se cestou revoluce, místo aby se užila evoluce. A odběratel to platil a platí... Jak již byli napsali předchozí - v podmínkách ČR má FVE jakési uplatnění pro dodávky do sítě jen v létě. Realizovat FVE nad obvyklou hladinou inverze (např. Studniční hora) by narazilo na ochranáře ("šetřitele" životního prostředí[rofl]) a nutnost natáčení panelů podle vodorovné osy. Možná něco takového už existuje, ale zatím jsem to nikde neviděl.
Pátek, 01. února 2019 - 10:39:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2616
Registrován: 6-2016
O tom Aquatisu jsem slyšel vyprávět jednoho majitele MVE. Technicky by to bylo použitelné, ale "chyběla politická vůle"... Tak teď místo toho bude (možná) desítky let slibovaný lodní výtah. A to se počítá[rofl]
Pátek, 01. února 2019 - 12:09:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3916
Registrován: 5-2004
M_g:
"Půjčí vám na to kdokoliv, kdo má dost prostředků, jen požaduje od státu závazek, že po dobu splatnosti "nezařízne" jádro. A TO je ten hlavní problém."
Kdyby stačilo jenom to, stříhá se dnes páska Topolánkovou nebo Fischerovou vládou rozestavěných 3. a 4. bloku v Temelíně. Hlavní problémy jsou jinde:
- je drahé to postavit i kdyby to bylo podle původního harmonogramu a rozpočtu
- i když se to postaví, pořád je cena/MWh na několikanásobku tržní, rozdíl musí zatáhnout buď daňoví poplatníci, nebo spotřebitelé elektřiny. V USA se ta drahota dostává do fáze, že zemní plyn, vítr a FV podráží i fixní část nákladů a jaderky se tak zavírají předčasně
- furt není vyřešeno, co s odpadem. Sice na tom nejsme tak blbě jako Německo nebo USA, kde aktuálně není jasné nic, ale ke Švédsku, neřkuli Finsku jsme furt daleko

K.S.:
"Plán přestavby Orlíku na částečnou PVE je, zde je kříďák, uvažovalo se o tom při úvahách o rozšíření Temelína o bloky s výkonem 1200-1400MW"
No ještě tu jsou „plonkovní“ Dlouhé Stráně stavěné kvůli plánovaným JE Blahutovice a Tetov. Jinak jen výměna turbín za stejně výkonné reverzibilní znamená být dost pod potenciálem: při využití všech nádrží pod Orlíkem jako jedné spodní (celková rozloha 17 km² oproti 25 km² Orlíku) a podobném kolísání hladin jako na k rekreaci využívané nádrži Dalešice vychází přečerpávací výkon na Orlíku až Štěchovicích na dvojnásobek. Tedy na Orlíku na nějakých 720 MW

honzaklonfar:
"Na jak dlouho je ta předpověď pro dané místo na 95% spolehlivá? "
To je to kouzlo plošnýho nasazení větru/FV. Ono pak není podstatný, jestli jak předpověď spolehlivá pro dané místo, ale pro celý region. A kdyby se v mapě ENTSO-E povedlo vygumovat hranice, podstatná by byla přesnost pro celý kontinent - a ta už je dostatečná na týdny dopředu už teď.

honzaklonfar:
"FVE byly (a stále ještě jsou) jedna veliká lumpárna."
Ty, co stále ještě jsou lumpárnou, jí budou ještě 5 let. Jinak dnes vyráběné FV stojí asi tak desetinu těch z před 10 lety, tady už je lumpárnou umělé bránění jejich instalací (stejně jako u baterkových úložišť).

honzaklonfar:
"a nutnost natáčení panelů podle vodorovné osy. Možná něco takového už existuje, ale zatím jsem to nikde neviděl."
FV slunečnice stojí už pěkných pár let tady. Jinak řešit zimní spotřebu u nás pomocí FV je podobná kravina jako špičkovat jadernou elektrárnou.
Pátek, 01. února 2019 - 12:52:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1246
Registrován: 7-2017
Mluvit ohledně bateriových úložišť a ekologii v jedné větě je dost odvážné.
Pátek, 01. února 2019 - 13:05:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 440
Registrován: 8-2017
honzaklonfar:
Když jsem si o tom kdysi psal po internetu s člověkem z ČEZu, tak se jim to nějak nevyplatilo (zajímavé právě je že zničehož nic po pádu ETE II), možná tam součástí povolení byly nějaké nesouvisející stavby, nebo si žabičkáři vymysleli nějaké omezení pro Kamýk, něco takového bylo v jednom ještě větším kříďáku.Ta elektrárna by měla kapacitu asi "jen" 800MWh.

Spolehlivost přesně pro daný bod nevím, ale pro oblast velikosti malého okresu by to mělo být 2-3 dny, nebo kolik to uvádí.

Cena akumulace závisí jednak na velikosti a na tom kam ji umisťujete a na tom co je pro Vás ještě akceptovatelná cena. Loni byla třeba zprovozněna velmi malá akumulace v Mydlovarech, 1.75MWh za 28 milionů, samozřejmě to má nedobrý poměr cena/výkon, ostatně jako každé příliš malé zařízení, ale protože slouží k dennímu regulování tak se cenou dostanete na asi 2.5Kč/kWh, pro větší zařízení by to mělo být míň, takže s FVE na nějakých 3.5Kč. Jestli to má pro odběratele i jiný význam, například omezení příkonu, vyhnutí se čtvrthodinovým maximům, nevím, ale baterie kopírují křivku FVE asi s patnáctiletým zpožděním, nebo to tak zatím vypadá.

Panely s trackery ať už v jedné ose, či ve dvou se dnes celkem běžně dají sehnat, ale zatím se asi moc nevyplatí. Poměr zvýšení výroby a ceny asi není úplně nejlepší, ale čím vyšší bude účinnost panelů, tím více se budou vyplácet. Jen pro porovnání jednotlivých systémů a jejich tvarů křivek výroby, (je to z Queenslandu, takže to pro nás moc neplatí) je zde velmi pěkný graf
Pátek, 01. února 2019 - 13:24:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2619
Registrován: 6-2016
David_jaša: Ohledně předpovědí počasí musím říct, že se i pro větší regiony dost mění. Náš ALADIN po 6 hodinách s tím, že proti předpovědi z minulého dne bývá občas "leccos hodně jinak".

Ta FVE ve Svitavách má panely otočné kolem obou os? Na internetu jsem našel jen TAUER GROUP a.s. a o FVE ani slovo... Ale mohu se poučit o zdravém fritování[biggrin]

K bateriovým úložištím - Siemens uvádí 6000 cyklů a životnost 20 let (kapacita 1,25 MWh). To je 300 cyklů za rok. Jestli to je pravda, tak je to dost dobrej oddíl. Akorát se bojím, že ke konci životnosti těch 1,25 MWh nedosáhnou (leda by průběžně měnili jednotlivé články).
Pátek, 01. února 2019 - 13:27:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 441
Registrován: 8-2017
David_jaša 3916:
No ještě tu jsou „plonkovní“ Dlouhé Stráně stavěné kvůli plánovaným JE Blahutovice a Tetov
Ty moc plonkovní nejsou, vlastně každý rok trhají další a další rekordy i přes odstávky a myslím že spolu s Dalešicemi mají možná takový režim aby stihly okamžitě najet při výpadku největšího zdroje, tedy asi 1050MW v Temelíně (jeden blok)

při využití všech nádrží pod Orlíkem jako jedné spodní (celková rozloha 17 km² oproti 25 km² Orlíku) a podobném kolísání hladin jako na k rekreaci
Problém je že Kamýk, jak na potvoru postavili tam kde je a pořádně k němu nedosahuje vzdutí ze Slap, buď byste musel mít podzemní elektrárnu a tunel až někam po Tancibudku (to pak můžeme zrušit Kamýk), nebo z Kamýku minimálně někam po Vestec. Tímto jsem se kdysi zabýval a byly tam právě tyto problémy. Ale ideální by bylo mít tunel na kótě 240m.n.m.Nicméně to je tak na 20km tunelu a asi už celkem velké ztráty spádu. To by se asi dost negativně podepsalo na celkové účinnosti.

Nicméně ať tu neplevelíme diskusi offtopicem, má někdo ještě nějaké informace k tomuto projektu?
Pátek, 01. února 2019 - 13:51:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18363
Registrován: 5-2002
KS: u elektráren se tato výroba dá nasmlouvat na roky, měsíce či dny dopředu
No o tom bych si právě u FVE dovolil pochybovat...
Řekl bych, že v tomto případě je to podobné jako s adhezí: tam jsem ochoten přísahat pouze na to, že řídicí vůz při rozjezdu nehrábne, jinak se může stát v podstatě cokoliv.
Takže u té FVE obdobně věřím jen tomu, že v noci z ní dostanu nula-nula-nic...

Slapy by byly to stejné v bledě růžovém.
Ale opravdu jenom hodně bledě - protože na Slapech jsou dnes celkem minimální pohyby hladiny.
Navíc - na rozdíl od Orlíka se samostatně stojící elektrárnou - je nějaká zásadnější rekonstrukce přelévané elektrárny výrazně problematičtější.
Celkově oboje beru jako naprosté zoufalství místo postavení nové PVE, stavěné od začátku jako PVE.

DJ: Tedy na Orlíku na nějakých 720 MW
To jako "převrtáme" betonovou hráz na větší díry pro přivaděče? Nebo se smíříme se 4x většími ztrátami vlivem dvojnásobné rychlosti proudění?
A nebo snad je těch 720 MW míněno jako rozdíl mezi +360 a -360 MW...?

podstatná by byla přesnost pro celý kontinent
A jako transkontinentální vedení použijeme kořínky svlačce nebo něco jiného...?
Pátek, 01. února 2019 - 14:02:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 442
Registrován: 8-2017
Hajnej 18363:
Nevím teď kolik je to let, ale na Slapech se snad dělal repas turbín, takže nějak ji tam musí být schopni dovézt. Hladina samotné nádrže se moc hýbat nebude, to je spíš otázka spodní, která by v mém návrhu byly Štěchovice.

Myslím že David Jaša myslel stavbu nové elektrárny, to by šlo, pokud by se přivaděče dělaly jako novostavba ve skále. Pro potrubí dlouhé 20km, průměru 10m by pak pro 300m3/s byla tlaková ztráta 106kPa, takže asi 10m.
Mladějov
Pátek, 01. února 2019 - 14:02:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13489
Registrován: 3-2007
Prokrista, proč maj někteří pořád potřebu se škrábat levou rukou za pravým uchem..a ještě svoje úchylky nechat zaplatit zákazníka (blicí smajlík).
Ci a ci a ci autícto..
Pátek, 01. února 2019 - 14:35:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1247
Registrován: 7-2017
Hajnej:
"
podstatná by byla přesnost pro celý kontinent
A jako transkontinentální vedení použijeme kořínky svlačce nebo něco jiného...?"

[rofl][rofl] [ok] Ten se povedl. [vypravci] No, přece „se to postaví“, jako „se to“ už dlouho (pokoušejí) a ještě dlouho bude stavět v Německu. [crazy]
Pátek, 01. února 2019 - 15:09:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3917
Registrován: 5-2004
honzaklonfar:
"David_jaša: Ohledně předpovědí počasí musím říct, že se i pro větší regiony dost mění. Náš ALADIN po 6 hodinách s tím, že proti předpovědi z minulého dne bývá občas "leccos hodně jinak". "
Tak třeba se trefují v řádu dní dost dobře se srážkami v oblasti řekněme velikosti ČR - ale v jejich rozložení už ne, podobně třeba s oblačností nebo přechodem níže.

honzaklonfar:
"Ta FVE ve Svitavách má panely otočné kolem obou os?"
Podle streetview ano

Hajnej:
"Celkově oboje beru jako naprosté zoufalství místo postavení nové PVE, stavěné od začátku jako PVE. "
To mi připomíná, že v je ČR minimálně jedna exPVE provozovaná jako špičkovací. Jinak si dost dobře nedokážu představit, že by se taková věc vyplatila. Na Dlouhé Stráně poskytla inflace 90. let výraznou slevu, s normální inflací během stavby by jejich návratnost tak růžově nevypadala. A nakonec: takový Křižanovice nebo Lipno jsou PVE jak vyšitý – až na to, že dřív nebyl důvod je tak provozovat a tedy přizpůsobovat tomu to všechno mezi nádržema.

Hajnej:
"To jako "převrtáme" betonovou hráz na větší díry pro přivaděče? Nebo se smíříme se 4x většími ztrátami vlivem dvojnásobné rychlosti proudění? "
Popravdě nevím. Nová díra do hráze se dělala v 90. letech na Víru a byla to prý akce, kterou úspěšně dokončila až čtvrtá firma, nějaký místní fanda do výbušnin, jestli si dobře pamatuju řeč průvodce před x lety. [happy] Jestli je tedy padesátkovej beton na Orlíku stejně tvrdej jako třicítkovej na Víru, tak radši asi ten nový tunel ve skále, jak píše K.S.

Mladějov:
"Prokrista, proč maj někteří pořád potřebu se škrábat levou rukou za pravým uchem..a ještě svoje úchylky nechat zaplatit zákazníka (blicí smajlík).
Ci a ci a ci autícto.."
Ano, třeba na Hradě je to k vidění ad nauseam.
Pátek, 01. února 2019 - 15:17:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3918
Registrován: 5-2004
Hajnej:
"A jako transkontinentální vedení použijeme kořínky svlačce nebo něco jiného...?"
Přesně tak.
Pátek, 01. února 2019 - 16:29:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18368
Registrován: 5-2002
KS: na Slapech se snad dělal repas turbín, takže nějak ji tam musí být schopni dovézt
Obávám se, že repase není zcela totéž, co rekonstrukce na reverzní mašinu...

DJ a Intertie: já neměl na mysli ani tak nemožnost technickou, jako nemožnost projednat... [sad]
Pátek, 01. února 2019 - 18:53:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 444
Registrován: 8-2017
David Jaša 3917:
Prr, pane Jašo, zastavte koně!,
ta jediná ex-PVE je PVE pastviny, která má příliš malou spodní nádrž na to aby to zároveň byla PVE a zároveň akumulační elektrárna a výkon je navíc jen asi 3MW. Elektrárna je postavená jen na 12 kubických metrů za vteřinu a dolní nádrž má asi 8ha, takže na metr hladiny tam je tak na 2 hodiny provozu, navíc je mělká, takže asi víc než ty dvě hodiny z ní nedostanete, 4 maximálně, pokud si už troufnete jít na krev, tak možná, možná 5 ale . Smysl by to mělo jedině pokud je tok Divoké Orlice hodně nestálý. Pak je ale třeba buď realizovat novou pomocnou MVE s průtokem do 4m3/s. Nebo jedou za cca 2 hodiny pustit elektrárnu a upustit nějaké množství vody v závislosti na požadovaném průtoku dole pod hrází.

Ano, Lipno by se dalo na PVE předělat, ale objem dolní nádrže je moc malý na to aby ustála jak PVE na 4 hodiny, tak akumulační elektrárnu na 4 hodiny. Co s tou vodou? Pouštět ztrátově do Vltavy, obnovit Spirovu elektrárnu, nebo mít na Lipnu dvě malá soustrojí cca 10MW, nebo se bude jedno soustrojí stále protáčet se sníženou účinností, a to jen při průměrném průtoku, který se ani asi většinou nedá dosáhnout? Pokud by se mělo Lipno předělat na PVE, je bezpodmínečně nutné zvýšit dostupný objem spodní nádrže, takže hýbat s její hladinou od plné nádrže až po stálé nadržení,. Lze to vůbec bezpečně? Bavíme se o změnách relativně prudkých během 5h. Pak je nutné případně řešit co s vodou, jak zajistit průtok, protože i podobu zcela vyčerpané spodní nádrže musí být dost vody na to aby klidně půl dne byl udržen průtok ve Vltavě. To se bije. Druhou možností je rozšíření elektrárny v přehradní hrázi na 2x10 m3/s a pouštět do Vltavy průtok podle počítačového modelu, odparu a aktuálního přítoku. Samozřejmě s omezením povodňových stavů. Tím jakoby zmizelo Lipno I. Pak by se dala obnovit Spirova elektrárna, ale pořád budeme v mínusu asi 40 výškových metrů. Na druhou stranu si umím představit že takové řešení by se setkalo s podporou místních, ale odporem ČEZu.

Nádrž Křižanovice trpí zcela stejnými problémy a nad to je z přivaděče hydroelektrárny veden odběr do úpravny! To by znamenalo i nutnost nového odběru pro vodárnu, prohloubení dolní nádrže mající asi jen 6ha. Dostupný objem cca 220 tisíc kubíků. Zase je tu ten problém s udržením průtoku pod nádrží. Ano, pokud ji předěláte, dodáte hrazení přelivu, budete mít dalších 300 tisíc kubíků, můžete to zkusit přestavět, z 10MW elektrárny mít elektrárnu o 20MW, ale skrz ten odběr je to na hraně možného. A už dost velké čarování. Zase by to byla nutnost v zásadě zmizení přehrady Křižanovice z pohledu nepovodňových průtoků, nebo by byla nutnost instalovat jednu až dvě pomocné turbíny v elektrárně.

Teď je opravdu otázka jestli má, nebo nemá, cenu díky FVE jít cestou přestaveb na PVE a obnovení původních režimů v tocích, respektive režimů co nejbližších jim. Ono se to může totiž pak hodit i v jiných scénářích. Problém bych viděl v tom že u Lipna se bavíme jen asi o 600MWh, u Křižanova dokonce jen o 120MWh. A potenciálně v obou případech o ztrátě výroby drahé špičkové elektřiny a náhradu podstatně menšími výnosy za elektřinu v elektrárnách průběžných a dost možná i na menším spádu. Což záleží tedy od toho kolik

Tady tímto se tak trochu zabývám ve volném čase celkem dost, dal jsem dohromady takový menší simulátor a pracuji na pár scénářích, které na něm chci sjet. Myslím že Vaše vstupy by se mi mohly hodit. Děkuji za ně. Také jsem o využití těchto elektráren přemýšlel, ale prvně jsem je zavrhl právě z důvodů poněkud komplikované situace a nic moc výsledeku.

Myslím že tuto hydroenergetickou diskusi bychom měli někam přesunout a neplevelit TEN-T vlákno.
Pátek, 01. února 2019 - 19:42:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 166
Registrován: 3-2018
K.S.:
"Nicméně ať tu neplevelíme diskusi offtopicem, má někdo ještě nějaké informace k tomuto projektu?"

Informace nemám, ale překvapil mě pokrok oproti původní studii proveditelnosti. Ta ten úsek zcela držela v původní stopě (s propady rychlosti až na 85). Měl jsem za to, že z důvodu obav o neprůchodnosti procesem EIA. Teď se podle článku dělá malá EIA a vzhledem k tomu, že navrhované varianty povedou k (byť mírným) záborům v NPR Kněžičky, tak to asi půjde do velké EIA. Každopádně jestli se povede odbourat propad rychlosti (až na tu žst. Chlumec), bude to zkrácení JD do Hradce o dalších pár minut [ok]. Jen si nejsem jistý, zdali by nebylo lepší počkat na výsledek Studie proveditelnosti RS 5 a když by to dopadlo přes Hradec, postavit ten komplikovaný úsek pro osobku rovnou v koridoru VRT.
Pátek, 01. února 2019 - 20:08:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18372
Registrován: 5-2002
KS: dal jsem dohromady takový menší simulátor a pracuji na pár scénářích, které na něm chci sjet
Obávám se, že přestavba běžné dvojice špičková VE + vyrovnávací nádrž na PVE je ve většině případů poměrně velká úchylárna...
Pátek, 01. února 2019 - 20:24:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12665
Registrován: 8-2004
Gejza.L:
"Měl jsem za to, že z důvodu obav o neprůchodnosti procesem EIA."
Však kladné stanovisko EIA zatím nemá žádná varianta, takže to klidně může skončit také tím, že nebude nic (=stávající klikatá jednokolejka).
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich)
Pátek, 01. února 2019 - 21:16:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 446
Registrován: 8-2017
Hajnej 18372:
To je otázka, jestli tam vychází relativně slušné kapacity, tak bych se spíš ptal proč ne? přece jenom té vody není tolik a pokud máme hydroelektrárny kterým při průměrném průtoku za den nateče jen na 2-4 hodiny provozu, mnohdy ani to ne, tak je otázka jestli se to i přes jistou "úchylnost" nemůže hodit. Vltavská kaskáda se konec konců stavěla někdy od 40. do 60., (Kořensko a Hněvkovice až někdy v 80.-90., ale ty jsou energeticky nezajímavé) Lipno je stavěné na cca 7.6x větší průtok, než je průměrný ve Vltavě a dále je v létě situace takové že výpar z nádrže překračuje hodnotu přítoku. Navíc využití vychází jen asi na 1200h ročně, takže koeficient využití jen asi 0.14. To je skoro stejně jako u FVE. Orlík to má podobně, konverzí by se to mohlo podstatně zvednout.

Gejza.L 166:
A nemají z toho mít náhodou nemalé výhody i nákladní dopravci snížením sklonů?
Pátek, 01. února 2019 - 23:01:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18375
Registrován: 5-2002
KS: pokud máme hydroelektrárny kterým při průměrném průtoku za den nateče jen na 2-4 hodiny provozu
To je u špičkové elektrárny vlastnost celkem obvyklá a není na tom nic špatného.
IMHO je rozumnější nejdřív zkusit najít nějaké rozumné místo na PVE a teprve potom vymýšlet nějaké zoufalé kroky v podobě konverze špVE na PVE...
Pátek, 01. února 2019 - 23:11:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1248
Registrován: 7-2017
Zeptám se trochu k tématu (@PRA? [andel]): Nevylezla už TESka na Klatovy?
Sobota, 02. února 2019 - 01:46:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 447
Registrován: 8-2017
Hajnej 18375:
Ano, místa jsou, jenže je s nimi problém, většinou jsou někde u, nebo v CHKO či NP, nebo nikdo tu přehradu nechce. Asi před deseti lety se měla jedna stavět, myslím že někde v Krušných horách. Místo je vybrané snad od 70. jenže jak se tam nic nestavělo, tak tam vyrostl les a skrz ten les začaly protesty a takový odpor že se na záměr vykašlali. Pak se mluví o jedné PVE v Beskydech, ale tam je taky odpor, dost silný, navíc by to zatopilo pár domů a protože ta přehrada je dost malá, plocha asi 20ha, tak se to snad nedá uhrát ani jako veřejné prospěšná stavba. (On je rozdíl stavět přehradu proti povodni, dálnici, železnici, nebo elektrárnu pro nějakou firmu), takže se tak nějak na úplně nové PVE, zdá se, daly k ledu. A to nádrž PVE má opravdu jenom pár desítek hektarů byť větší hloubku a musí být u vhodného kopce. O převrtání Orlíku pak bylo slyšet víc asi tak 2-4 roky po tom co nevyšla ta nová PVE.

NIMBY a žabičkáře bych opravdu nepodceňoval. Při převrtávání se jim dají hodit alespoň kosti. ostatně o tom mluvili už před mnoha lety přímo na stránkách ČEZu. Od té doby, troufám si tvrdit, se situace moc nezlepšila, spíše naopak.
Sobota, 02. února 2019 - 13:17:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2357
Registrován: 8-2010
ad Tantin27:
Nevylezla už TESka na Klatovy?
Podle toho, co se píše zde by ji již od 30.11.2018, tj. nejméně 2 měsíce, měl mít v ruce ve finální verzi objednatel...[vypravci]
Sobota, 02. února 2019 - 13:55:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 170
Registrován: 7-2017
K.S.:
"Pro potrubí dlouhé 20km, průměru 10m by pak pro 300m3/s byla tlaková ztráta 106kPa, takže asi 10m."
Auvajs. Při rozdílu hladin 100 metrů a průtoku 100 m3/s pracujeme s výkonem přibližně 100 MW. Což je zhruba případ turbíny na PVE Dalešice-Mohelno. Ve Vašem případě budou ztráty ve výši 30 MW. Nezapomeňte, že u přečerpávání nutno započítat hydrodynamické ztráty v potrubí 2x, voda (potažmo energie) proteče potrubím dvakrát v každém cyklu. Nemenší problém bude kinetická energe vody ve 20 km dlouhém potrubí. Tuto energii je nutno zohlednit při regulaci výkonu. Jisté je, že doba náběhu bude dlouhá, neboť ráz v potrubí si nemůžete dovolit.

K.S.:
"H_k 6830:
Ale že soláry celkem spolehlivě pracují cca 4-7 měsíců v roce a relativně předvídatelně, to už asi nevidíte."
Čtyři až sedm z dvanácti měsíců. No právě, zkuste takto provozovat železniční dopravu. Po zbytek roku, tedy nanejvýš 8-5 měsíců v roce, bude (nejen!) SŽDC potřebovat zdroj, který je na počasí a denní době nezávislý. Nebo náhradní autobusovou a kamionovou dopravu. Asi tušíte, kam by to vedlo.
Sobota, 02. února 2019 - 16:07:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 450
Registrován: 8-2017
Hajnej 18375:
Ano, 2-4 hodiny bylo celkem slušné chování špičkové hydroelektrárny, ale tak v době vzniku, situace se dnes mění spíše k delší špičce. Pokud po tom toužíte, mám někde excel s daty od ČEPSu, můžu tam nějak zkusit pár dní v létě zprůměrovat a vykreslit do grafu, ale dost zvýšená spotřeba je tam déle než ty 2-4 hodiny. Navíc v létě je nedostatek vody, takže babrání pro výrobu proudu nemusí být zrovna ideální.

Poklop D400 170:
A v tom je právě ten problém, ztráty by byly obrovské, rázy v potrubí se dají omezit vertikálními šachtami na způsob vodního zámku, třeba každý kilometr, to už je asi jen o tom jak to vyjde, když už kutáte tak dlouhý a velký tunel (nový přivaděč elektrárny Sir Adam Beck má snad 10m průměru), tak ventilační šachty nejsou problém, ale ztráty energie jsou obrovské. Jediné schůdné řešení jak spojit Orlík a Slapy je překlenout problematický úsek Vltavy jen cca 5km dlouhými tunely od Kamíku někam po Zrůbek se stropem potrubí na výše než 260m.n.m.

4-7 měsíců, podle toho jak moc velkou akumulaci v síti máte, je celkem dost, v první fázi byste mohl mít přes léto spuštěno jen minimum parních elektráren což by byla značná úspora energie a paliv (kdybychom to již měli nasazeno, tak sice budou mít uhlobaroni asi vztek, ale uspořili bychom uhlí a prodloužili životnost lomů, trochu zvláštní že je to nenapadlo, prostoru tam mají na pár desítek či stovek MW). Pak to začne dělat něco čemu se říká kačení křivka(toho že to není úplně technický text si nevšímejte), což v síti jakou v létě máme už je problém, ale zase, s PVE nemusí být odpolední špička tak zlá, respektive se tam dají během minut napálit gigawatty.

Nevím tedy kolik přesně má železnice u nás potřebu výkonu, ale pokud by se zavedla jednotná fáze, tak by se pár elektráren na "olej"/plyn jistě dalo zřídit a efektivita využití paliva bude násobná proti silniční dopravě. Zejména pokud si na regulaci někde uzme/zřídí nějakou přečerpávačku.
Sobota, 02. února 2019 - 16:20:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1250
Registrován: 7-2017
PRA: To jsem právě našel, ale od té doby ticho. Takže požádat… Děkuji ale. [vypravci]
Sobota, 02. února 2019 - 17:25:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18380
Registrován: 5-2002
KS: Pokud po tom toužíte, mám někde excel s daty od ČEPSu
Děkuji, netoužím - z ČEPSu mám něco mnohem víc, než nějaký excel s daty: člověka v rodině, kterej tomu rozumí. [wink]
P_v
Sobota, 02. února 2019 - 23:39:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2082
Registrován: 5-2002
Na PVE Orlík už má ČEZ zpracovanou EIA.
Neděle, 03. února 2019 - 07:20:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2625
Registrován: 6-2016
P_v: Jak tak koukám, tak už dost dlouho... Aneb jak říkal kolega (majitel MVE) - není politická vůle.
Neděle, 03. února 2019 - 11:00:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 167
Registrován: 3-2018
K.S.:
"Gejza.L 166:
A nemají z toho mít náhodou nemalé výhody i nákladní dopravci snížením sklonů?"

Tomu nerozumím. Jako že by se VRTka dělala pro smíšený provoz? [nene]
Neděle, 03. února 2019 - 11:21:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 454
Registrován: 8-2017
Gejza.L 167:

Odkazoval jsem se na článek na stránce ze serveru Zdopravy.cz kde se řešila rekonstrukce pravobřežky.
Neděle, 03. února 2019 - 16:39:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18384
Registrován: 5-2002
PV: Na PVE Orlík už má ČEZ zpracovanou EIA
Ale jak vidno na podstatně umírněnější variantu (polovinu stávajícího výkonu), než kterou tu někteří fantazírují (naopak dvojnásobek).
Ono totiž fyziku neočůráš - současných maximálních 4x150 = 600 m3/s představuje 2,2 milionu m3/h, což na Orlíku odpovídá nějakým 8-10 cm/h, ale na Kamýku více než 1 m/h.
A i kdyby se postavila ta fantasmagorie s tunelem přímo do Slap, tak tam je to pořád skoro 20 cm/h.
Pondělí, 04. února 2019 - 17:26:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 171
Registrován: 7-2017
Dívám se na tu P_v odkazovanou EIA. Píše se v ní, že manipulační řád Kamýku stanoví provozní kóty hladiny 282,10 až 284,60 m n.m. Tedy rozdíl hladin 2,5 metru, což by tedy vystačilo na 2 hodiny provozu při maximálním výkonu/průtoku.

KS: Česky je Kachní křivka popsaná tady tady. Obávám se ovšem, že poznatky z Kalifornie či Arizony lze v ČR aplikovat jen velmi omezeně a to z důvodů zcela jiného klimatu a zeměpisné šířky. Kvízová otázka: Je severněji Praha nebo kanadský Winnipeg? Překvapivě je severněji Praha.
Úterý, 05. února 2019 - 00:18:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 460
Registrován: 8-2017
Poklop_D400 171:
Poznatky z Kalifornie a Arizony mohou pomoci s tím jak se nám může diagram chovat, byť tedy se u nás předbíhá o asi 1-2 hodiny, u nás vůbec den začíná tak v 6-8, v USA je tradice 9 to 5, u nás 6(7) to 14(15), navíc přičtěte kratší dojezdovou dobu. Pak podle toho jak to bude s nasazením trackerů na FVE budeme mít buď něco podobného "U", nebo vaně, tedy kačeně.

PVE Orlík má mít 2 reverzibilní turbíny o 150m^3/s, takže to je na 4 hodiny provozu, problém s průtokem z akumulační elektrárny se dá řešit tak že virtuálně spřáhnete elektrárnu Kamýk a Orlík do jedné a přes obě poteče v jeden moment stejné množství vody, tím pádem máte ty 2m na provoz PVE.
Úterý, 05. února 2019 - 06:40:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2635
Registrován: 6-2016
Poklop_D400: Zajímavé čtení. Ukazuje to, že bez akumulace jsou "obnovitelné" zdroje prakticky GH (což pochopil každý reálně uvažující technik už dávno).
Tiše si představuju střechu naší bytovky (cca 600 m2 použitelných pro FVE), orientovanou k Z, jak nám dneska ráno (-11) těmi panely ten barák vytápí bez akumulace, pouze s "meziregionálními" přenosy[rofl]. Např. FVE ve Štítné nad Vláří (http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/kam/prohlizec.html? cam=stitnanadvlari) by toho v tuto chvíli moc neposlal, že? I když už tam "svítí". A větry dují minimálně až vůbec. Vesměs pod spodní hranicí použitelnosti.
Takže tímto děkuji stávající výrobě a distribuci elektřiny!

Jinak doma svítím LED a barák máme zateplený[biggrin]
Úterý, 05. února 2019 - 09:15:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6833
Registrován: 5-2002
Jinak doma svítím LED

To je taky důležité, zatočit s odpadním teplem žárovky a pak o to víc topit. [happy]


K.S.:
H_k 6830:
Ale že soláry celkem spolehlivě pracují cca 4-7 měsíců v roce a relativně předvídatelně, to už asi nevidíte.


Celkově mají časovou účinnost asi 12%, ovšem s tím že většinu energie mi dají když jí nepotřebuju - děkuju, nechci (dotovat).


Podle mě je důležité oddělit energetiku od víry a náboženství. Jestli si někdo instalací FVE něco vyléčí a bude mít lepší pocit, tak budiž, ale já mu to platit nehodlám.


(Pro inspiraci - https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/usa-pocasi-vir-vortex-mraz -energie.A190201_124922_zahranicni_luka )
Úterý, 05. února 2019 - 09:46:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2640
Registrován: 6-2016
H_k: "To je taky důležité, zatočit s odpadním teplem žárovky a pak o to víc topit."
Nějaký žárovky mám schovaný a v nouzi je (společně s ventilátorem na cirkulaci ohřátého vzduchu) použiju[rofl]

"Podle mě je důležité oddělit energetiku od víry a náboženství" - doplnil bych DŮSLEDNĚ, jinak podepisuju!
Úterý, 05. února 2019 - 10:02:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3920
Registrován: 5-2004
K.S.:
"NIMBY a žabičkáře bych opravdu nepodceňoval."
S těmi žabičkáři je to paradox. Pokud neudělají vše pro to, aby se fosilie poslaly co nejdřív do minulosti, nebudou mít co chránit tak jako tak (např.). A vzhledem k tomu, že těžko zařídí vypnutí všech kotlů a motorů bez náhrady, měli by se spíš snažit takovýmhle věcem nebránit…

Hajnej:
"DJ a Intertie: já neměl na mysli ani tak nemožnost technickou, jako nemožnost projednat... [sad]"
To je právě důvod pro to stavění PVE z existujících nádrží a konverze delších vedení na HVDC. Protože potrubí a barák je o dost menší sousto než nová nádrž, byť by byla technicky sebelepší, a (opravy vítány, mám-li v tom 🏒!) u konverce AC dvojlinky na HVDC přenesu stejnými dráty na stejných izolátorech (π/2)²násobek čistě konverzí sinusovek proudu a napětí na konstanty, další nevím jak velký přírůstek pak tím, že se mimo přechodové stavy přestane uplatňovat parazitní indukce/kapacita, skin effect a tak. Tedy stejné dráty přenesou minimálně 2,5násobný výkon, nové vedení ve stejné stopě pak ještě o něco větší.

Hajnej:
"Ale jak vidno na podstatně umírněnější variantu (polovinu stávajícího výkonu), než kterou tu někteří fantazírují (naopak dvojnásobek). "
Tak ono je dnes 6 let docela dlouhá doba. Před 6 lety třeba ještě dávalo jakýs-takýs smysl zahajovat stavbu novýho jadernýho bloku.

Hajnej:
"Ono totiž fyziku neočůráš - současných maximálních 4x150 = 600 m3/s představuje 2,2 milionu m3/h, což na Orlíku odpovídá nějakým 8-10 cm/h, ale na Kamýku více než 1 m/h. "
Však jsem psal hned na začátku, že ohledně pohybů hladin jsou podstatné ty spodní nádrže, které v ideálním případě mají 3/5 rozhlohy Orlíku coby horní.

Hajnej:
"A i kdyby se postavila ta fantasmagorie s tunelem přímo do Slap,"
Brání něco, aby to spojení bylo jen od Kamýk - nejnižší pracovní hladina Slap?

honzaklonfar:
"jak nám dneska ráno (-11) těmi panely ten barák vytápí bez akumulace, pouze s "meziregionálními" přenosy[rofl]."
Severní moře, Kattegat a baltský pobřetí vypadaly celkem schopně.

Ale jinak samozřejmě, je potřeba k tomu obojí, jak akumulace, tak ty dálkový linky.

honzaklonfar:
"H_k: "To je taky důležité, zatočit s odpadním teplem žárovky a pak o to víc topit."
Nějaký žárovky mám schovaný a v nouzi je (společně s ventilátorem na cirkulaci ohřátého vzduchu) použiju[rofl] "
Taky už je mám jen ve skříni. Světlo halogenek mám rád, ale kdo to má furt kupovat a měnit… Teď jsou místo nich LEDky, byť s o něco horším světlem (CRI/Ra nad 90 neřkuli 95 bohužel ještě dostupné nebylo), a je klid.
Úterý, 05. února 2019 - 10:25:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 169
Registrován: 3-2018
K.S.:
"Gejza.L 167:

Odkazoval jsem se na článek na stránce ze serveru Zdopravy.cz kde se řešila rekonstrukce pravobřežky."


Článek je o úseku Velký Osek - Chlumec nad Cidlinou.
Úterý, 05. února 2019 - 15:39:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18401
Registrován: 5-2002
KS: problém s průtokem z akumulační elektrárny se dá řešit tak že virtuálně spřáhnete elektrárnu Kamýk a Orlík do jedné
Tandemový provoz není nic nového pod Sluncem, v případě dvojice Orlík+Kamýk tomu tak bylo již od projektu.
Jenom je třeba mít na paměti, že Orlík má hltnost 4x150 m3/s, kdežto Kamýk jen 4x90 m3/s.

přes obě poteče v jeden moment stejné množství vody, tím pádem máte ty 2m na provoz PVE
Pominu-li poznámku výše, tak mi cosi říká, že pokud nepředělám na PVE i půl Kamýka, tak to nebude fungovat, neb voda bude nenávratně mizet ve Slapech...

Mimochodem, když jsem v neděli se "svým zdrojem" zavedl řeč na téma PVE Orlík, odpověděl lapidárně dvěma větami, ve kterých bylo vše: "Na to je Kamýk moc malej. Jedna mašina na Orlíku tam dělá 30 cm/h"
Ani jsem na to nemusel vypisovat studii za miliony...
Úterý, 05. února 2019 - 15:48:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18402
Registrován: 5-2002
H_k: To je taky důležité, zatočit s odpadním teplem žárovky a pak o to víc topit.
A nebo taky v létě o to míň klimovat...

DJ: Protože potrubí a barák je o dost menší sousto než nová nádrž, byť by byla technicky sebelepší...
...ale nevyřeší potřebu nových kapacit.
A ty budeme potřebovat zvýšit nejen pro výrobu či akumulaci elektřiny, ale i pro samotné hospodaření s vodou. Holt bude muset přijít ještě několik suchých let, než se rozsvítí i v těch nejzabedněnějších v kebulích...

Tak ono je dnes 6 let docela dlouhá doba. Před 6 lety třeba ještě dávalo jakýs-takýs smysl zahajovat stavbu novýho jadernýho bloku...
...zatímco dnes je jasný, že už před těmi 6 lety bylo pozdě.
Úterý, 05. února 2019 - 16:06:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6834
Registrován: 5-2002
A nebo taky v létě o to míň klimovat...

V našich klimatických podmínkách ovšem tak 7 -8 měsíců topíme, další tak 2 je to jedno, a pak ty měsíce kdy se klimuje - tak obvykle nejvíc klimuju během dne, kdy nesvítím... (Když pořád uvažuju domácnost nebo max kancl, ne nějakou pěstírnu nebo podzemní továrnu [happy] )

Z doby používání žárovky bude souboj s klimatizací tedy tak 5%? A teplo obecně jako ztráta - kdyby 15-20% z doby jejího používání? (Období kdy sice netopím, ale teplo z žárovky pořád mohu prohlásit za ztrátu)
Úterý, 05. února 2019 - 17:45:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8613
Registrován: 5-2002
Z doby používání žárovky bude souboj s klimatizací tedy tak 5%? A teplo obecně jako ztráta - kdyby 15-20% z doby jejího používání? (Období kdy sice netopím, ale teplo z žárovky pořád mohu prohlásit za ztrátu)

Nezapomínej, že žárovku máš obvykle kde? Pod stropem. Jinak se mi jeví myšlenka jako správná, pokud si to ještě dobře pamatuji, tak žárovka vysvítí 10% a 90% jsou tepelné ztráty.

Ale nelze použít jako jediný zdroj tepla, pokud si neřekneme, že chceme žít v "bílých" nocích.

Jinak pokud se kouknu na mé dvě čidla v pracovně (jedno skoro správně ve výšce cca 1,2 metru nad podlahou) a druhé zcela nesprávně v rohu místnosti a domu ve výšce 2,5 metru, tak dávají přesně teď rozdíl 2,3 °C. Samozřejmě tepleji je nahoře a ovládání podlahovky jsem naprosto blbě napojil na čidlo u stropu...
Úterý, 05. února 2019 - 17:52:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2641
Registrován: 6-2016
Petr_Šimral: Žárovka se kdysi používala (tak 40W) jako obrana proti zamrznutí vody na záchodech (vnitřních) v rekreačních chalupách[biggrin] Svítila od neděle do pátku, ale za komančů byla elektřina levná.
Mladějov
Úterý, 05. února 2019 - 17:59:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13507
Registrován: 3-2007
A občas nějaká ta chalupa vyhořela [proud].
Úterý, 05. února 2019 - 18:57:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8614
Registrován: 5-2002
Žárovka se kdysi používala (tak 40W) jako obrana proti zamrznutí vody na záchodech (vnitřních) v rekreačních chalupách[biggrin] Svítila od neděle do pátku, ale za komančů byla elektřina levná.

A v případě, když vypadl jistič nebo si školní děti hrály s elektřinou cestou ze školy, tak se vybudoval v chalupě nový vodní a topný systém :-(

Ano, já mám dnes jako pojistku v místnosti s rekuperační jednotkou přímotop 300 W (svítit tam nepotřebuji [happy]).

Spínací logika je jednoduchá --> venku méně jak + 2°C a uvnitř méně jak + 5°C. Teď to jede druhou zimu a ani v "třeskutých" středočeských mrazech v současné zimě nedošlo ke spuštění.
Přímotop byl spuštěn dvakrát --> při instalaci a loni v listopadu při provádění zimních opatření [biggrin]

V roce 2019 byla dosažena nejnižší teplota právě dnes v 6:12 a to -10°C.
Mít tam trvale svítící žárovku 100W bych považoval za energetické zvěrstvo, termostaty byly vynalezeny již dávno.