Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 03. 2. 2019 « předcházející | další »

Archiv diskuse Historie železnic do 03. 2. 2019

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   autor příspěvek
Sobota, 19. ledna 2019 - 12:13:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18253
Registrován: 5-2002
ZdŠ: Neví prosím někdo proč? Kvůli labskému mostu?
Je to dost pravděpodobné, ona se pak někdy tuším v osmdesátkách (?) měnila nosná konstrukce.
Sobota, 19. ledna 2019 - 13:35:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7443
Registrován: 9-2003
V dnešním pořadu historie.cs je povídání mimo jiné o podnikání rodiny Ringhofferů,a v cca 10minutě pěkné záběry z výroby nákladních vozů a dál v pořadu i jiné záběry z vlečky,vozy a další pěkné historické záběry..[happy][ok]
..pořádná mašina má kotel a komín..
Sobota, 19. ledna 2019 - 16:24:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 878
Registrován: 1-2012
Ad Zd.Šindlauer
Je to tak, jak píše Hajnej, v té době nemohly třeba lokomotivy T 679.1 vůbec přes tento most a do Ústí na soustruh jezdily z Lípy po pravobřežní trati u Labe na Střekov a pak po mostě na západ.
Sobota, 19. ledna 2019 - 16:28:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 627
Registrován: 10-2007
Aktualita z Brna - Stavědla na brněnském nádraží mají jít k zemi, památkáři o ně bojují
Neděle, 20. ledna 2019 - 11:17:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3163
Registrován: 7-2006
Ještě přidám k porovnání jídelní vůz podle katalogu.

ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.[vypravci]
Neděle, 20. ledna 2019 - 18:30:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 105
Registrován: 8-2017
Jak to vlastně bylo s tím levostranným a pravostranným provozem? Všechno, co jsem zjistil, ukazuje, že na spoustě dvoukolejných tratí se vlevo nejspíš nikdy nejezdilo, protože už před březnem 1939 bylo podle všeho víc tratí s pravostranným provozem, než s levostranným. Jak to, že v tom byl takový chaos? Kolik bylo vlastně před Mnichovem/březnem 39 dvoukolejných tratí, kde se jezdilo vlevo?
Pondělí, 21. ledna 2019 - 10:32:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18296
Registrován: 5-2002
Asi dost záleží na tom, kdy se to zdvojkoleňovalo.
Já znám levostranné tratě jen tři: Ferdinandka, podkrušnohorskou (Kad-KV) a FJB (tu už jen z fotek a výkresů).
Pondělí, 21. ledna 2019 - 11:07:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1004
Registrován: 7-2017
Hajnej:
"Asi dost záleží na tom, kdy se to zdvojkoleňovalo.
Já znám levostranné tratě jen tři: Ferdinandka, podkrušnohorskou (Kad-KV) a FJB (tu už jen z fotek a výkresů)."

Já si myslím, že původně se na buštěhradské dráze jezdilo vlevo v celém úseku z Chomutova až do Chebu. A na KFNB z Břeclavi do Bohumína, to skončilo až s koridorizací.
Pondělí, 21. ledna 2019 - 11:11:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1310
Registrován: 5-2002
Březen 1939 do levo/pravo na železnici vůbec nijak nezasahoval, nicht Wahr?

Dědek hank: přesně tak.
Pondělí, 21. ledna 2019 - 13:04:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 107
Registrován: 8-2017
Sants: Přímo rozhodně ne, jelikož HPB a elektromechaniku nevyměníš přes noc. Sám jsem četl, že přechod na pravostranný provoz na silnicích plánovali už přinejmenším od začátku 30. let, takže v té době zdvoukolejněné tratě už nejspíš byly udělané na pravostranný. Jenže on v tom byl hokej už předtím, ještě za císaře pána, protože všude po roce 1872 levostranný provoz bezpečně nebyl. Mně to připadá, že na silnicích se u nás cca. od přelomu 19. a 20. století do toho devětatřicátého jezdilo vlevo, ale na železnicích tak i onak, podle toho, co se komu líbilo.
Pondělí, 21. ledna 2019 - 13:56:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18299
Registrován: 5-2002
DH: Já si myslím, že původně se na buštěhradské dráze jezdilo vlevo v celém úseku z Chomutova až do Chebu.
To je vysoce pravděpodobné, já už Cv-Kd zažil jako přeložku. A KV-Ch na tom bude díky tamnímu revíru tak nějak podobně.

A na KFNB z Břeclavi do Bohumína, to skončilo až s koridorizací.
I tady to nejspíš bylo levostranné durch až do Polska (Slezska) a změna nastala přeložením KBD přes Sakmarovo údolí do Dětmarovic...
Pondělí, 21. ledna 2019 - 14:58:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1006
Registrován: 7-2017
Honza_-_St.:
"Mně to připadá, že na silnicích se u nás cca. od přelomu 19. a 20. století do toho devětatřicátého jezdilo vlevo..."

Na silnicích se (přinejmenším v Evropě, na Blízkém Východě a v severní Africe) jezdilo vlevo už za starých Římanů. Souviselo to s (dnes bychom řekli) ergonomií práce jezdců a vozků. Pravák nasedá na koně zleva, tj. z prostoru mimo obousměrnou silnici, a není tak ohrožen pohybem jezdců a potahů v protisměru. Ozbrojený jezdec má meč v pochvě na levé straně a drží ho pravačkou. Když je vozka pravák, má bič u pravé ruky a když jede vlevo, tak při jeho použití neohrožuje chodce u cesty. Proto taky na dvoumístném kozlíku sedí vpravo. A při jízdě vlevo se vpravo sedící vozkové dvou protijedoucích povozů na silnici dobře vidí a slyší, takže se lépe mohou domlouvat třeba o vyhýbání.

Když už jsme u toho, tak i normální rozchod 1435 mm je údajně odvozen od rozchodu vozů starořímských potahů a šířky starořímských silnic...

Jízda vpravo se začala předpisy zavádět už koncem 18. století v souvislosti s přibýváním vícespřeží s vozy bez kozlíků, kde vozka seděl na jednom z koní. Byl to poslední kůň vlevo, aby měl vozka volnou pravou ruku na vedení ostatních koní ve spřežení. No a aby měl lepší přehled o provozu na silnici, tak bylo lepší jet vpravo. Jako první jízdu vpravo zavedlo Dánsko, hned po něm Francie - ta údajně taky proto, že Napoleon byl levák... [biggrin] Jednou z posledních evropských zemí, které tomuto trendu odolávaly až do 20. století, bylo právě Rakousko-Uhersko.

Jinak I. a II. čs. republika byla do 16. března 1939 jedním z 5 posledních států v Evropě (V. Británie, Irsko, ČSR, Maďarsko, Švédsko), kde se na silnicích jezdilo vlevo, i když evropská úmluva o jízdě vpravo byla přijata už v r. 1926 a ČSR v r. 1931 slíbila přistoupit k ní do 5 let. Nakonec byl v listopadu 1938 jako závazné datum určen 1. květen 1939, takže okupace Čech a Moravy ho urychlila jenom o 6 týdnů. S výjimkou Prahy, kde se kvůli pomalejšímu přizpůsobení tramvajového provozu jezdí vpravo až od 26. 03. 1939, se všude jinde v protektorátě zavedla jízda vpravo s platností od půlnoci ze 16. na 17. března 1939.

Omlouvám se za OT... [wink]
McBain
Pondělí, 21. ledna 2019 - 15:32:06  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26051
Registrován: 5-2002
Prosím, nepleťte silniční a železniční pravo/levostranný provoz. To spolu vůbec nesouvisí. Je dodnes řada evropských kontinentálních států (tedy silničně pravostranných), kde se na železnici jezdí výhradě vlevo. Namátkou Francie (mimo Alsaska-Lotrinska, pokud vím), Belgie, Itálie, Švýcarsko a částečně i Rakousko (Semmering). Navíc Rakousko (míněno to historické) je v otázce "strannosti" provozu kapitola sama pro sebe, a to stále velmi neprobádaná.
Vámos
Pondělí, 21. ledna 2019 - 16:08:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5872
Registrován: 6-2002
Levo/pravostranný provoz:

Jak píší jiní výše - levo/pravostranný provoz na železnici s tím na silnici vůbec nijak nesouvisí!!! A s rokem 1939 už vůbec ne. Jak to bylo na silnicích v ČSR už píše hank.

Levostranný versus pravostranný provoz na železnicích v Rakousku by možná bylo téma na nějakou disertační práci[lol]
Vypadá to tak, že to v Rakousku, natož Rakousku-Uhersku, nebylo dlouho stanoveno jednotně. O sjednocení na pravostranný provoz bylo ale rozhodnuto někdy na začátku 20.století.
Často se třeba píše o tom, že levostranný provoz v Rakousku vycházel z toho, že první tratě stavěli inženýři z Británie. Ovšem ti tu významně působili jen v první letech, kdy se většina tratí stavěla jednokolejně.
Nedávno mě k tomu napadla též jedna souvislost, ale zatím si nejsem jist, co je příčina a co následek:
Nádraží ve velkých městech mívala samostatnou odjezdovou část a samostatnou příjezdovou část. Všechna vídeňská hlavová nádraží měla (při pohledu ve směru odcházejících kolejí, tj. od města) odjezdovou část vlevo a příjezdovou vpravo. To logicky znamená levostranný provoz, protože jinak by se cesty vlaků na zhlaví křížily. Proto též všechny tratě z Vídně byly (i při zdvoukolejnění až později) levostrané. Jediné pražské nádraží s podobným uspořádáním - dnešní Masarykovo - to mělo ale obráceně. Odjezdová část z pohledu od města vpravo, příjezdová vlevo (nebo čelně). Na dvoukolejkách z něj byl (pokud vím, vždy) provoz praovostranný.

U Buštehradské dráhy to bylo tak, že celý úsek Chomutov - Cheb byl levostranný. Ale dvoukolejné úseky Kladno - Kamenné Žehrovice a Milostín - Trnovany byly pravostranné.

Jinak je třeba zmínit, že na rakouských lokomotivách byl strojvedoucí vždy (?) vpravo, takže na dvoukolejce na návěstidla na širé trati neviděl. (zde je otázka proč to tak bylo)
Pondělí, 21. ledna 2019 - 18:54:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18304
Registrován: 5-2002
DH: A při jízdě vlevo se vpravo sedící vozkové dvou protijedoucích povozů na silnici dobře vidí a slyší
Copak sebe, ale hlavně konce náprav. [kladivo]

normální rozchod 1435 mm je údajně odvozen od rozchodu vozů starořímských potahů a šířky starořímských silnic
Pokud jsou od starořímských potahů odvozeny i anglické kočáry, tak ano. [wink]

Byl to poslední kůň vlevo, aby měl vozka volnou pravou ruku na vedení ostatních koní ve spřežení
No hlavně proto, aby se na něj dalo nasedat zleva, tedy "normálně". Mimochodem tuhle normálnost stejným způsobem podědila i jízdní kola, proto je řetěz vpravo.
Proto se taky levý kůň označuje jako podsední a pravý jako náruční.
McBain
Úterý, 22. ledna 2019 - 03:28:02  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26052
Registrován: 5-2002
Vámos:
"Často se třeba píše o tom, že levostranný provoz v Rakousku vycházel z toho, že první tratě stavěli inženýři z Británie. Ovšem ti tu významně působili jen v první letech, kdy se většina tratí stavěla jednokolejně."

Podle téhle "logiky" by navíc levostranný provoz musel být na celém světě, že. A taky by levostranný musel být "francouzský" StEG, což jak známo rozhodně není pravda.
McBain
Úterý, 22. ledna 2019 - 03:48:04  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26053
Registrován: 5-2002
Jiná zajímavá otázka je, proč byl v roce 190x zaveden levostranný provoz z Vršovic-Nuslí do Benešova? Jestli to vycházelo ještě z nějakých normálií KFJB...? A jak to bylo u ostatních tehdy zdvojkolejňovaných tratí v okolí Prahy?
Iiii
Úterý, 22. ledna 2019 - 05:55:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3251
Registrován: 5-2002
Někde jsem četl, (asi v Honsových dějinách KFNB), že při prvním zdvojkolejněném úseku se na KFNB jezdilo vpravo, pak se přešlo na levostranný provoz. Praha-Benešov bylo vlevo asi proto, protože i na rakouském úseku FJB se jezdilo vlevo.
Úterý, 22. ledna 2019 - 09:01:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 847
Registrován: 9-2016
Co já mám ve svých poznámkách:
Levostranný provoz byl v ČR zrušen na posledním úseku mezi Břeclaví – Přerovem a Bohumínem od GVD platného od 9. prosince 2012.
Ačkoli se na silnicích v Rakousku-Uhersku (větší části) jezdilo vlevo, v roce 1852 schválený Železniční provozní řád nařizoval pravostranný provoz. Přesto v roce 1871 požádala Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB) o povolení zbudovat levostranný provoz. Na základě souhlasu Ministerstva obchodu z 15. října 1871 byl levostranný provoz povolen. A nebyla to zdaleka jediná trať, kde byla udělena výjimka. Jednalo se nejen o pokračování tratí nebo návazné tratě, ale i o samostatné nově budované dvoukolejné tratě.
Později byl levostranný provoz převáděn na pravostranný. Bylo při tom nejen nutné přesunout návěstidla, ale i jiná zabezpečovací zařízení a také připravit cestující na zastávkách, že nově budou vlaky jezdit po druhé koleji a tedy z protějšího nástupiště.

Dne 13. května 1946 byl v úseku Benešov u Prahy – Praha-Uhříněves zahájen pravostranný provoz (vlaky č. 904 a 906. V úseku Praha-Vršovice – Praha-Uhříněves to bylo až 28. dubna 1948 v 10:00 vlaky 901 a 904). V úseku Praha-hl.n. – Praha-Vršovice to bylo až 29. dubna 1948.

A na té silnici jsem někde slyšel, že to vzniklo podle toho, jestli v mysli národa převládali sedláci nebo bojovníci. Snad sedláci jezdili vlevo a bojovnící jezdili vpravo - měli soupeře po levé ruce.
Vámos
Úterý, 22. ledna 2019 - 09:41:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5874
Registrován: 6-2002
Narazil jsem na podobnou rakouskou diskuzi Rechts-/Linksverkehr auf zweigleisigen Strecken in Österreich. Z počátku je to podobné plácání, jak to naše, ale dost zajímavý je příspěvek WA1971 z 25.5.2007.
Úterý, 22. ledna 2019 - 10:55:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18313
Registrován: 5-2002
Makus: A na té silnici jsem někde slyšel, že to vzniklo podle toho, jestli v mysli národa převládali sedláci nebo bojovníci. Snad sedláci jezdili vlevo a bojovnící jezdili vpravo - měli soupeře po levé ruce.
No na té silnici to bylo +/- tak, jak píše Dědek Hank, tedy zpočátku zásadně vlevo, protože se na koně nastupovalo zleva, aby nepřekážel meč.
Pravostranný provoz vznikl v okamžiku, kdy formanům přestala stačit čtyřspřeží a potřebovali přejít na šestispřeží. A protože z kozlíku na druhou přípřež nedosáhli, museli sednout na "vlakové" koně a logicky z toho vyšel ten vlevo.
Vítaným vedlejším efektem zrušení kozlíku bylo zvětšení ložné plochy, které omezovala maximální délka soupravy. Tu tenkrát ovšem nelimitovala vyklizovací doba železničních přejezdů, ale délka stodol...
Úterý, 22. ledna 2019 - 13:24:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5425
Registrován: 7-2011
Makus:
"...a bojovnící jezdili vpravo - měli soupeře po levé ruce."
Já to slyšel přesně obráceně - jezdili vlevo, právě proto, protože pravou drželi kopí (či jinou zbraň) a trefovat se do protivníka přes kobylu je poněkud na pytel...
Úterý, 22. ledna 2019 - 13:29:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1011
Registrován: 7-2017
Bobik:
"Já to slyšel přesně obráceně - jezdili vlevo, právě proto, protože pravou drželi kopí (či jinou zbraň) a trefovat se do protivníka přes kobylu je poněkud na pytel..."
Ano, takhle je to správně... [wink]
Úterý, 22. ledna 2019 - 14:16:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 848
Registrován: 9-2016
Bobík, dědek_hank: OK, ty strany jsem asi popletl, nicméně to nic nemění na tom, že bojovníci se míjeli na druhé straně než formani
Úterý, 22. ledna 2019 - 16:58:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1013
Registrován: 7-2017
Makus:
"Bobík, dědek_hank: OK, ty strany jsem asi popletl, nicméně to nic nemění na tom, že bojovníci se míjeli na druhé straně než formani"

Pořád špatně. Viz můj post 1006.
Úterý, 22. ledna 2019 - 18:05:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18315
Registrován: 5-2002
DH: Pořád špatně. Viz můj post 1006.
To je těžký, když Makus motá dohromady bojovníky s formanama z dob, kdy už žádní bojovníci až zas tolik nejezdili...
Čtvrtek, 24. ledna 2019 - 08:40:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1
Registrován: 1-2019
Lze někde dohledat údaje o vlakových spojích říjen 1938 - březen 1939 spadajících pro RBD Breslau - konkrtně jde o tratě Vrchlabí-Kunčice (Hohenelbe-Pelsdorf) a Kunčice-Trutnov (Tratenau-Pelsdorf). Jizdni rady mam k dispozici az z léta 1939. Děkuji
Sobota, 26. ledna 2019 - 12:34:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5361
Registrován: 5-2007
Nalezeno dnes na půdě,tak ač poškozené,nemá někdo zájem? Materiál asi sádra a podklad dřevěný.

[kecal] Jsem bílý,nevěřící,heterosexuální muž a ještě k tomu navíc xenofob a nacionalista.Kde se mám jít udat?
Pondělí, 28. ledna 2019 - 20:49:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 92
Registrován: 11-2017
není to sice úplně historické foto, ale patří nejspíš sem; dopravní kancelář stanice Korint, Řecko, červenec 1990 (to není překlep [nene] )
BmbČ
Pondělí, 28. ledna 2019 - 21:59:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7997
Registrován: 1-2007
Koukám, že už má před sebou monitor. [proud] Kolik našich stanic jej v DK tenkrát mělo? [wink]
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Pondělí, 28. ledna 2019 - 22:07:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 93
Registrován: 11-2017
monitor mne tedy nenapadl... nevím - ale ze zadní strany té bedny vybíhá kabel telefonního sluchátka a vepředu něco vyčuhuje
skoro bych řekl, že bedna je ústředna a vyčuhující předměty jsou banánky, kterými se spojovaly hovory
(ale mohu se mýlit)
BmbČ
Pondělí, 28. ledna 2019 - 22:08:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7998
Registrován: 1-2007
To byl pokus o vtip. [wink]
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Úterý, 29. ledna 2019 - 06:24:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2602
Registrován: 6-2016
registrovaný_malý_bobeš: Já bych to viděl na ovládací skříňku telefonního zapojovače. Ale rovněž se mohu mýlit.
Úterý, 29. ledna 2019 - 09:31:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3421
Registrován: 5-2002
BmbČ > Ale rozhodně už tenkrát byl dotykový [lol]
Úterý, 29. ledna 2019 - 17:59:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 769
Registrován: 6-2015
Ale na druhou stranu - nehrozí modrá ani fialová smrt a nedá se to zavirovat, jedině že by do toho nastydlý výpravčí kejchnul[lol]
Zajímalo by mně jak do toho objednávají toner[lol]

(Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.)
Úterý, 29. ledna 2019 - 18:31:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 200
Registrován: 5-2013
RMB-já to vyčuhující tipuji na kličku od induktoru systém MB.
Úterý, 29. ledna 2019 - 19:05:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3413
Registrován: 3-2006
Jde o to, zda je to flaška s atramentem, nebo pivo.[lol]
Úterý, 29. ledna 2019 - 20:36:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1051
Registrován: 7-2017
Znáte někdo historii přidělování nových motorových vozů M 152.0 z výroby do jednotlivých dep? Mohly se šukafóny někde potkávat v pravidelném provozu ještě s párou? Jestli jo, tak na kterých tratích nebo ve kterých depech?
Úterý, 29. ledna 2019 - 20:47:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1679
Registrován: 4-2014
dědek hank - do depa Bělá nad Radbuzou ty M 152.0 přišli mezi roky 1978-79, ostatní depa bohužel nevím, ale asi roky budou tak nějak stejné plus, mínus rok dva.
Úterý, 29. ledna 2019 - 20:54:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1052
Registrován: 7-2017
Jedná se mi o období mezi rokem 1975 - předávání prvních sériových motorů ČSD - a lednem 1981 - úplně poslední parní turnus Mn vlaků Plzeň - Horní Bříza - Kaznějov.
Středa, 30. ledna 2019 - 11:18:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12517
Registrován: 5-2004
Tak dost pravděpodobně se kralupský šukafony potkávaly se štokrama mezi Slaným a Hostivicema. A asi i první trutnovský štokry ještě sem tam potkaly. V Liberci nejspíš taky.

A asi i rakovnický v Lužný potkaly ještě nějakou tu páru nejmíň z Kolešovky.
Středa, 30. ledna 2019 - 11:43:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1055
Registrován: 7-2017
Děkuji. Já už jsem mezitím dostal kopie ministerských záznamů přídělů M 152.0 do dep až do r. 1982. Některé dobré duše poslaly na modelářské fórum i fotky, které zdokumentovaly takové setkávání v Rumburku (LD Česká Lípa). Další depa s dožívajícím pravidelným parním provozem, která dostala M 152.0 v r. 1977, byla LD Liberec a Trutnov včetně podslužeben (Meziměstí, Jilemnice), dále Kralupy a Louny.

BTW, úplně první 4 sériové kusy (0003 až 6) dostali ještě k vánocům roku 1975 východňári v Prešově, další 4 (7 - 10) Ostrava (pro Suchdol nebo Opavu?), vozy 11 - 14 šly v prosinci 1975 do Kralup a 15 - 18 do Chebu. Každá správa dráhy dostala 4, pěkně spravedlivě, asi aby si nezáviděly... [lol] A data dodávek šla v pořadí podle čísel správ drah, 1-3-5-7. Žádná protekce.[biggrin]

Teď tak na to koukám, že v té době byla pára ještě i v Sokolově, tak ty chebské se mohly se štokry potkat i tam - třeba ve Svatavě.

(Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
Statistik
Středa, 30. ledna 2019 - 13:55:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6202
Registrován: 6-2004
dědek hank: kde konkrétně se dají ctené příděly a fotky najít? Děkuji předem.

(Příspěvek byl editován uživatelem statistik.)
Středa, 30. ledna 2019 - 14:16:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7445
Registrován: 9-2003
Za Letohrad můžu říci , ano [happy] M152.0325 3.11.1978,326,327 20.11.1978 a následně 338,339,340 6.12.1978(všechny nové z výroby), takže poslední dvě provozní parní lokomotivy stihly [masinka] 464.040 a 534.0524[wink]
..pořádná mašina má kotel a komín..
Středa, 30. ledna 2019 - 14:22:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 855
Registrován: 9-2016
M152.0005 alias 810 005-9 se v roce 2010 vrátila do Čech a nyní jezdí jako 814 139-2.
Hrozně rád bych také prosil info, kde se dají ty příděly najít.
Středa, 30. ledna 2019 - 14:34:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 856
Registrován: 9-2016
M152.325 kdepak se nám měsíc toulala: Přírůstek k ČSD 1.10.1978?[lol]
M152.326 + 327 - přírůstek 1.11.1978
Středa, 30. ledna 2019 - 16:26:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7446
Registrován: 9-2003
No přijely po kolejích,nevím zda jim to trvalo měsíc,ale jak známo zápis úředníka a reálný zápis v dokumentaci depa,v tomto případě přímo strojový grafikon,se můžou kapku lišit..[wink] Já věřím strojmistrovi.Že byly nové z výroby na tom nic nemění,mám kolegu co některé z nich přivezl.. můžu se zeptat [happy]
..pořádná mašina má kotel a komín..
Středa, 30. ledna 2019 - 18:48:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1058
Registrován: 7-2017
Statistik:
" Kde konkrétně se dají ctěné příděly a fotky najít? Děkuji předem."

Fotky jsou na modely.biz, ale kolega nezná jejich autory, tak se snad na ně podívejte radši sami:
http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?f=1&t=11874

Pokud jde o zdroj archivních dokumentů, napíšu SZ, protože mě nenapadlo, že o ně bude takový zájem a neřekl jsem si o svolení publikovat je.
Středa, 30. ledna 2019 - 18:58:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1059
Registrován: 7-2017
Máte prosím někdo přehled o poválečné dislokaci a provozu lokomotiv 537.05 ČSD ex 94.5-17 DRG ex T 16.1 KPEV? Vím jen to, co je v atlasech.
Statistik
Středa, 30. ledna 2019 - 20:53:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6206
Registrován: 6-2004
dědek: díky.
Tajemný_em
Čtvrtek, 31. ledna 2019 - 12:17:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3768
Registrován: 5-2002
Děd hank: SZ poslat nejde, tudíž viz mail...
"Nepochválím-li se sám, nikdo to za mne neudělá." Jára da Cimrman
Pátek, 01. února 2019 - 21:40:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2733
Registrován: 7-2005
12/1946
537.0500 výt. Bohumín Karviná
537.0501 výt. Bohumín neprovozní
537.0502 výt. Bohumín neprovozní
537.0503 výt. Bohumín neprovozní
537.0504 výt. Bohumín Karviná
537.0505 výt. Bohumín Karviná
537.0506
537.0507
537.0508 výt. Mor. Ostrava
537.0509 výt. Mor. Ostrava
537.0510 výt. Mor. Ostrava
537.0511
537.0512

94. 509 výt. Bohumín neprovozní
94. 517 výt. Hr. Králové neprovozní, deponován Horka
94. 542 výt. Mor. Ostrava neprovozní
94. 673 výt. Rakovník
94. 681 výt. Hr. Králové neprovozní, deponován Horka
94. 875 výt. Liberec neprovozní, deponován ÚTD
94. 901 výt. Přerov neprovozní
94. 986 výt. Břeclav neprovozní
94.1024 výt. Břeclav neprovozní
94.1026 výt. Břeclav neprovozní
94.1065 výt. Rakovník Zdice
94.1096 výt. Praha Mas. neprovozní (Leština)
94.1146 výt. Břeclav neprovozní
94.1231 výt. Most neprovozní
94.1238 výt. Bohumín neprovozní
94.1278 výt. Přerov neprovozní
94.1293 výt. Bohumín neprovozní
94.1333 výt. Přerov neprovozní
94.1347 výt. Přerov neprovozní
94.1351 výt. Mor. Ostrava neprovozní
94.1388 výt. Přerov neprovozní
94.1390 výt. Č. Třebová
94.1397 výt. Bohumín neprovozní
94.1401 výt. Mor. Ostrava neprovozní
94.1409 výt. Mor. Ostrava
94.1411 výt. Přerov neprovozní
94.1677 výt. Bohumín neprovozní
Pátek, 01. února 2019 - 23:17:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1067
Registrován: 7-2017
Zdepa 2733: děkuji uctivě... [happy]
Neděle, 03. února 2019 - 15:23:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 125
Registrován: 2-2016
Delší dobu jsem si kladl sám pro sebe pár dotazů, vyvolaných mými dávnými i současnými pozorováními a podpořenými starými a novými fotografiemi. To první znamená mé dětství často trávené na nádraží v Písečné, to druhé jsou staré pohlednice řekněme z druhé epochy. Obojí porovnáno se současností. 1. Druhoepochová souprava osobního vlaku na starých pohlednicích vypadá tak, že za lokomotivou je služební vůz, pak následuje jakési cosi v počtu jednoho či dvou kusů, pak poštovní vůz nebo dvojice a až pak osobní vozy. Doloženo to mám řadou fotek. To jakési cosi jsem identifikoval jako pomocné vozy pozdějších řad Zb a Zsb. Samostudiem jsem nenašel odpověď na otázku, jestli šlo o pomocné vozy k tomu poštovnímu vozu nebo služebnímu. Od jisté doby se změnilo pořadí poštovního vozu, který dostal místo hned za lokomotivou. Samostudiem jsem vydedukoval, že služební vůz byl řazen za c.k. monarchie za lokomotivou, protože vlakvedoucí měl jakési povinnosti a bděl nad strojvedoucím, dubloval jeho ostražitost. Vyplývalo to z předpisů. Co se u poštovních vozů nikdy nezměnilo bylo to, že byly z pochopitelných důvodů neprůchodné. To tehdy nevadilo, i když byl řazen jako druhý, třetí nebo čtvrtý za lokomotivou, protože jak služební vozy, tak vozy později přeznačené na Zb či Zsb, tak i vozy poštovní, měly podélnou lávku, takže poštovním vozem nešlo projít, ale bylo jej možné za jízdy obejít (zní to jako vytáhnout sám sebe za vlasy z bažin, ale obraznost je zde ku prospěchu srozumitelnosti) a dostat se tak do osobních vozů. Předpokládám, že jakmile rostla rychlost i osobních vlaků, tak se upustilo od podélných lávek a vzhledem k neprůchodnosti poštovního vozu musel tento dostat místo hned za lokomotivou. V modelovém provozu tedy můžu mít poštovní vůz jinde než za lokomotivou jedině v případě, že služebák, pošťák a vše mezi nimi bude mít podélné lávky. 2. Při mých častých a dlouhých návštěvách na nádraží v Písečné v 70.letech jsem si všiml, že nákladní vlaky měly občas, ale na zas tak úplně jen málo občas, služební vozy dva. Jeden za lokomotivou a jeden na konci vlaku. Když vlak zastavil, nikdy jsem si nevšiml, že by z toho zadního někdo vystupoval. Obsazen byl vždy ten za lokomotivou. Může mě již paměť klamat, ale řekl bych, že to tak bylo. Předpokládám tedy, že ten druhý, koncový, služebák tam byl proto, že poslední vůz vždycky musí být bržděný. Je ale pravdivý můj předpoklad, že koncový služebák nebyl obsazen železničním personálem? Vedlejší dotaz pak je, pokud byl v soupravě jeden služební vůz, jestli býval řazen ne za lokomotivou ale na konci vlaku, pokud by jinak na konci soupravy byl nebržděný vůz. 3. Tápal jsem ve vybavenosti služebních vozů kamny - kupodivu ty staré je neměly, protože byly řazeny za lokomotivou a byly tedy vytápěny parou z lokomotivy, bez ohledu na to, jestli šlo o služebáky pro osobní či nákladní vlaky, případně později pára vedla přes poštovní vůz. Kamny se vybavovaly až když ubylo lokomotiv schopných dodávat vytápění parou. Dále mohly být vybaveny kamny služební vozy určené pro motorový provoz. O těchto vozech ale nic nevím (existovala řada Dl, existovaly vozy DFl), nicméně si nejsem jistý, jestli z naprosto nepochopitelných důvodů zcela neoprávněně nespojuji písmenko "l" v řadovém označení těchto vozů s motorovým provozem. 4. Koupil jsem si knihu Osobní vozy ČSD a píše se tam, že některé motorové a přípojné vozy byly původně dodány v pískové barvě. To jsem dosud nevěděl, nikdy jsem o tom dříve nečetl a je to pro mě novinka. Je schopen to prosím někdo upřesnit? Jaký motorový vůz a jaký přípojný vůz, kde a v jakém období v tomto zbarvení jezdily? Děkuji za odpovědi či upřesnění mých postřehů případně jejich korekci.
Neděle, 03. února 2019 - 17:04:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1073
Registrován: 7-2017
Fardy 125: Na ramzovské dráze, aspoň v dobách, o kterých je řeč, se jako návěstní vozy u nákladních vlaků používaly hytláky obsazené průvodčími ze dvou důvodů:
1. Skoro všechny nákladní vlaky byly řazeny na zavěšený postrk s ukončením práce postrku na Ramzové. Povinností návěstníka bylo postrkový stroj odvěsit a před odjezdem vlaku po spádu spolupracovat při jednoduché zkoušce brzdy.
2. Nákladním vlakům se na stoupání > 30‰ občas podařilo uváznout. Při návratu vlaku zpět, když neměl postrk, musel být návěstní vůz obsazený.
Neděle, 03. února 2019 - 17:10:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3357
Registrován: 5-2002
v 70.letech jsem si všiml, že nákladní vlaky měly občas, ale na zas tak úplně jen málo občas, služební vozy dva. Jeden za lokomotivou a jeden na konci vlaku. Když vlak zastavil, nikdy jsem si nevšiml, že by z toho zadního někdo vystupoval. Obsazen byl vždy ten za lokomotivou. Může mě již paměť klamat, ale řekl bych, že to tak bylo. Předpokládám tedy, že ten druhý, koncový, služebák tam byl proto, že poslední vůz vždycky musí být bržděný. Je ale pravdivý můj předpoklad, že koncový služebák nebyl obsazen železničním personálem?

Ne. Nákladní vlak v tu dobu musel mít obsazen poslední vůz průvodčím nákladních vlaků ve funkci návěstníka. Vlakvedoucí měl povinnost sledovat návěstidla (tedy v tomto smyslu kontrolovat lokomotivní četu), proto hytlák nesměl být dále než osm náprav za lokomotivou. Návěstník měl povinnosti zejména ohledně krytí vlaku zezadu v případě uvíznutí či jiného mimořádného zastavení na trati. Pokud si to dobře pamatuji, býval vybaven i třaskavkami. Z tohoto důvodu bývaly návěstníkem obsazeny i vlaky Pn, které cestou nemanipulovaly a jezdily ve složení vlakové čety 1/1 (vlakvedoucí/průvodčí nákladních vlaků), v osmdesátých letech pak i 0/1 (tedy jen návěstník, bez vlakvedoucího), zatímco Mn vlaky jezdily ve složení minimálně 1/2.
Dokud byla velká část nákladních vozů opatřena brzdařskými budkami, bylo stanoviště návěstníka v ní, zpravidla na posledním voze. Pak se jejich počet začal snižovat, takže se začaly na nákladní vlaky přidělovat vedle hytláku i vozy pro návěstníky (starší osobní dvounápravové vozy, později Dsd uvolňované z osobních vlaků s příchodem čtyřnápravových Da).
To, že jste neviděl nikoho vystupovat mohlo být dáno třeba tím, že četa jela celá v hytláku, protože vlak byl krátký (v tu dobu už také nic neobvyklého), a v případě potřeby nebyl problém dojít na konec vlaku během velmi krátké doby. Že to bylo porušování předpisu je věc druhá...
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Neděle, 03. února 2019 - 17:50:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 126
Registrován: 2-2016
Ad Hank: Po odvěšení postrkového stroje v Ramzové se tento vracel sám nebo s tím hytlákem? Postrky na Ramzovou si pamatuji.
Ad Johny11: To jsou (pro mě) zajímavé informace, já myslel, že praktický význam brzdařských budek skončil někdy tak před druhou světovou válkou, dodnes jsem měl zato, že pak už šlo jen o jednu ze tří možností, kam na vůz umístit ruční brzdu - budka, plošinka, bok vozu - v případě zabrždění odstavených vozů. Nepamatuji si, že bych v budce kdy viděl člověka (s výjimkou šibování vozu s budkou). Ale byl jsem dítě, takže spousta věcí mému dětskému oku unikla.
Neděle, 03. února 2019 - 18:53:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1074
Registrován: 7-2017
Fardy:
"Ad Hank: Po odvěšení postrkového stroje v Ramzové se tento vracel sám nebo s tím hytlákem? Postrky na Ramzovou si pamatuji."

Sám.

Na té ramzovské se takhle řadily Mn i Pn vlaky, nebyl rozdíl. Stejně se tehdy mezi Hanušovicemi a Dolní Lipovou nemanipulovalo nikde. Jindřichov se obsluhoval Pv vlaky z Hanušovic a ostatní nácestné stanice byly bez nakládky/vykládky. A když se výjimečně stalo, že se jelo bez zátěže, tak stejně jela mašina + 2xDs, asi kvůli dodržení oběhů.

(Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
Neděle, 03. února 2019 - 18:53:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1318
Registrován: 5-2002
Fardy: V epoše II byly jízdy vlaků zabezpečovány jízdou podle GVD a jízdou ve sledu. Na vlaku musel být návěstník, který měl za povinnost jednak starat se o koncovou návěst (která se měnila při předjíždění!), jednak při zastavení na širé trati provést krytí vlaku (aby případný vlak jedoucí ve sledu dostal reálnou šanci včas zastavit). Ačkoliv bylo záhy po válce přejito na zabezpečení jízdou v oddílech, krytí vlaku se jako prakticky nefunkční rudiment udrželo v předpisech až do 90. let (!). Na všechny vlaky, které měly jet bez návěstníka, musela být vydána výjimka - a protože to krytí vlaku nebylo potřeba, létaly výjimky jako na běžícím páse.
A vlaky, které tuhle výjimku neměly, se musely na ranžíru postavit tak, aby poslední vůz měl budku a aby tou budkou byl otočen dozadu. To znamená vybírat vhodný vůz - jednodušší může být prostě jej nahradit prázdným D.
Neděle, 03. února 2019 - 19:06:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 127
Registrován: 2-2016
Děkuji všem. Vstřebávám a vstřebávám....